7.5.2015. Bionafta. Bionafta. Bioetanol. Bioetanol. Bioetanol. Bioetanol



Podobné dokumenty
Decentralizovaná KVET VÝHLEDOVÉ PERSPEKTIVNÍ TYPY ZDROJŮ ELEKTŘINY A TEPLA. Tepelná síť. DKVET na bázi spalovacích motorů

Digitální učební materiál

Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Miroslav Štefan

Kogenerace s parním strojem. Limity parního motoru

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny

Obnovitelné zdroje energie

(CH4, CO2, H2, N, 2, H2S)

Přehled technologii pro energetické využití biomasy

Obnovitelné zdroje energie

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.

Kombinovaná výroba elektrické energie a tepla (KVET) Možnosti využití biomasy

Vývoj v oblasti využití biomasy v Jihomoravském kraji

Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie

Úvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy

Anaerobní proces. Anaerobní rozklad organických látek. Bioplyn

KOGENERACE PLYNOVÉ MOTORY

Úvod Bioplynová stanice Provoz bioplynové stanice Produkty anaerobní digesce Bioplynová stanice Načeradec...

Ekonomické a ekologické efekty kogenerace

AKCE: Přednáška Technologie výroby a zpracování bioplynu Stanislav Bureš. Datum:

Součástí dodávky mikrokogenerační jednotky:

Anaerobní proces. Anaerobní rozklad organických látek. Bioplyn

Kombinovaná výroba elektřiny a tepla v roce 2008

M Ý T Y A F A K T A. O obnovitelných zdrojích energie v dopravě (Biopaliva)

Energetické zhodnocení komunálního odpadu, plastů, kalů ČOV, kyselých kalů, gudrónov, gumy a biomasy

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ - ENERGETICKÝ ÚSTAV ODBOR TERMOMECHANIKY A TECHNIKY

Co je BIOMASA? Ekologická definice

Podpora obnovitelných zdrojů energie z pohledu MŽP

MODERNÍ ZPŮSOBY ENERGETICKÉHO VYUŽÍVÁNÍ BIOMASY

Zpracování bioodpadu metodou suché anaerobní fermentace

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv Spalovací turbíny Ing. Jan Andreovský Ph.D.

Elektrárny. Energetické využití bioplynu z odpadních vod

Tep e e p l e né n é str st o r j o e e z po p h o l h ed e u d u zákl zá ad a n d í n h í o h o kur ku su r su fyzi f ky 3. 3 Poznámky k přednášce

Stirlinguv motor beta

DATRYS s.r.o. Energetické využití místně dostupných bioodpadů a jiných odpadů ENEF Banská Bystrica,

BIOMASA. Základní údaje o použitelné biomase

PROGRAM BIOPLYNOVÉ STANICE

Vícepalivový tepelný zdroj

ENERGETICKÉ VYUŽITÍ BIOMASY

Obnovitelné zdroje energie

Metodický postup pro určení úspor primární energie

SMART CITY BRNO Inteligentní nakládání s bioodpady ve městě Brně

Česká asociace pro pyrolýzu a zplyňování, o.s. Ing. Michael Pohořelý, Ph.D. Ing. Ivo Picek Ing. Siarhei Skoblia, Ph.D.

Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 10 OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VYUŽÍVANÉ ČLOVĚKEM 9. ročník

DÁLKOVÉ VYTÁPĚNÍ =DISTRICT HEATING, = SZT SYSTÉM ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM = CZT CENTRALIZOVANÉ ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM

NEKONVENČNÍ ZPŮSOBY VÝROBY TEPELNÉ A ELEKTRICKÉ ENERGIE. Ing. Stanislav HONUS

Zpracování teorie 2010/ /12

1/82 Malé teplárenské zdroje mikrokogenerace

Návrh VYHLÁŠKA. ze dne 2015,

Sbírka zákonů č. 477 / Strana 6354 Částka 180 A-PDF Split DEMO : Purchase from to remove the watermark

Návrh. Čl. I. 3. Příloha č. 1 zní:

BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV

Projekt multifunkční energeticky soběstačné linky pro intenzivní a efektivní zpracování BRO a TAP. Ing. Pavel Omelka

1/62 Zdroje tepla pro CZT

Elektrárny část II. Tepelné elektrárny. Ing. M. Bešta

Marek Holba, Adam Bartoník, Ondřej Škorvan, Petr Horák, Marcela Počinková, Karel Plotěný. Ing Milan Uher

Z e l e n á e n e r g i e

Obsah. KVET _Mikrokogenerace. Technologie pro KVET. Vývoj pro zlepšení parametrů KVET. Využití KVET _ Mikrokogenerace

Expert na zelenou energii

Kombinovaná výroba elektřiny a tepla

Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.22 EU OP VK. Obnovitelné zdroje

VÝVOJ V OBLASTI VYUŽITÍ BIOMASY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

PATRES Školící program. Bioplynové technologie

4. Odpady v zemědělsko - potravinářském komplexu. Odpady z živočišné výroby a jejich zpracování

Možnosti výroby elektřiny z biomasy

PROJEKT ŘEMESLO - TRADICE A BUDOUCNOST Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/ PŘEDMĚT VYUŽITÍ ELEKTRICKÉ ENERGIE

Bioplynové stanice ing. Jakub Vrbata za společnost TÜV SÜD Czech s.r.o.

Zpráva České republiky pro Evropskou komisi za rok 2005 o realizaci Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2003/30/ES z 8.

pro bioplynové stanice

Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie v rámci rezortu zemědělství. Přednášející: Ing. Pavel Sekáč MZe řídící orgán EAFRD

Expert na zelenou energii

Zplyňování biomasy. Sesuvný generátor. Autotermní zplyňování Autotermní a alotermní zplyňování

PLYNOVÉ KOGENERAČNÍ JEDNOTKY

Palivová soustava Steyr 6195 CVT

Výukový modul BIOMASA PRO ENERGII

Analýza teplárenství. Konference v PSP

Vliv paliv obsahujících bioložky na provozní parametry vznětových motorů

ALTERNATIVNÍ ZDROJE ENERGIE

VYHLÁŠKA ze dne 5. prosince 2012 o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie

Kogenerační jednotka se spalovací turbínou o výkonu 2500 kw. Stanislav Veselý, Alexander Tóth

Vývoj technologie výroby bioetanolu ze slámy v České republice úspěšně ukončen.

Hydrotermické zpracování materiálů

Využití biomasy pro výrobu biopaliva Bakalářská práce

enia úspor v podnikoch rodná konferencia ENEF Energetický audit - príklady Michal Židek VŠB - TU Ostrava - 1 -

Možnosti využití TEPLA z BPS

EU peníze středním školám digitální učební materiál

PARNÍ KOTEL, JEHO FUNKCE A ZAČLENĚNÍ V PROCESU ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ PRŮMYSLOVÝCH A KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ

Vzdělávání energetického specialisty. prof. Ing. Ingrid Šenitková, CSc.

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice

Možnosti výroby a využití bioplynu v ČR Oldřich Mužík, Jaroslav Kára

VÝVOJ V OBLASTI VYUŽITÍ BIOMASY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

VYUŢITÍ ODPADŮ A SUROVIN ZE ZEMĚDĚLSKÉHO PROVOZU K VÝROBĚ BIOPLYNU. Ing Jaroslav Váňa CSc

Teplárenské cykly ZVYŠOVÁNÍ ÚČINNOSTI. Pavel Žitek

TEPELNÁ ČERPADLA VZUCH - VODA

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.

Činnost klastru ENVICRACK v oblasti energetického využití odpadu

Žádosti o podporu v rámci prioritních os 2 a 3 jsou přijímány od 1. března 2010 do 30. dubna 2010.

Obnovitelné zdroje energie

Marian Mikulík. Možnosti lokálneho vykurovania a výroby elektrickej energie z biomasy

Spolek pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla člen COGEN Europe. Firemní profil

lní vývoj v ČR Biomasa aktuáln pevnými palivy 2010 Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase v Hotelu Skalní mlýn

Transkript:

Bionafta Bionafta z řepkového semene se lisuje olej působením katalyzátoru a vysoké teploty se mění na metylester řepkového oleje = bionafta první generace mísí se s některými lehkými ropnými produkty, nebo s lineárními alfa-olefiny, aby jeho cena mohla konkurovat běžné motorové naftě = bionafta druhé generace (musí obsahovat alespoň 30 % MEŘO) od 1.9. 2007 se u nás do motorové nafty přimíchává 2% metylesteru mastných kyselin od roku 2010 má povinný podíl bioložky v motorových palivech v zemích EU činit 5,75 % z celkové spotřeby benzínu a motorové nafty 1 2 vzniká fermentací roztoků cukrů hodnými materiály jsou cukrová řepa, obilí, kukuřice, ovoce nebo brambory cukry mohou být vyrobeny i ze zeleniny nebo celulózy teoreticky lze z 1 kg cukru získat 0,65 l čistého etanolu, praxi je energetická výtěžnost 90 až 95 %. fermentace cukrů může probíhat pouze ve vodním prostředí vzniklý alkohol je nakonec oddělen destilací 3 4 bioetanol je vysoce hodnotným kapalným palivem pro spalovací motory přednostmi jsou ekologická čistota antidetonační vlastnosti nedostatkem je schopnost vázat vodu nutno řešit přidáním antikorozních přípravků pro ochranu motorů Biopaliva druhé generace výzkum výroby etanolu z celulózy pomocí speciálně vyšlechtěných mikroorganismů etanol lze pak získat i ze dřeva, slámy nebo sena výroba je energeticky náročná. čistý bioletanol se prodává pod označením E85 a používá do speciálně upravených spalovacích motorů od 1. ledna 2008 se v ČR do automobilového benzínu povinně přimíchává 2 % bioetanolu 5 6 1

Vznik bioplynu anaerobní methanová fermentace organických materiálů methanizace je souborem procesů při nichž směsná kultura mikroorganismů postupně rozkládá biologicky rozložitelnou organickou hmotu proces methanizace má 4 fáze: hydrolýza acidogeneze acetogeneze methanogeneze tento proces se vyskytuje běžně v přírodě energeticky nevyužitelný cílená výroba bioplynu řízené fermentační procesy pro energetické využití Rozdělení bioplynových stanic zemědělské cíleně pěstované plodiny travní porosty odpady ze živočišné výroby čistírny odpadních vod čistírenské kaly skládkové jímání plynu ze skládek tuhého komunálního odpadu průmyslové jateční odpady odpady z potravinářských výrob 7 8 9 10 Součinnost zemědělství a bioplynové stanice Hlavní části bioplynové stanice 11 12 2

Hmotová a energetická bilance 13 14 15 16 Čistička odpadních vod 17 3

Produkce bioplynu Vyhnívací nádrže s plynojemem Energocentrum a kotelna Kogenerační jednotky Potřeba tepla a produkce v KJ Vzorek kalu odebraného v ÚČOV Praha Nízká výhřevnost mokrého kalu SUŠENÝ KAL ODVODNĚNÝ KAL sušina při 105 C % 95 5 34 5 popel % hm. suš. 48,50 55,05 vlhkost (voda) % 4,7 5 66 5 výhřevnost MJ/kg suš. 11,88 11,67 spalné teplo MJ/kg 11,82 4,15 4

Získávání skládkového plynu DKVET na bázi spalování biomasy DKVET = decentralizovaná kombinovaná výroba elektřiny a tepla lze řešit Stirlingovým moterem výkon jednotky až desítky kw zařízením na bázi ORC výkon 100 až 2000 kw kogenerací s parní turbínou od výkonu 500 (1500) kw DKVET na bázi motoru s vnějším přívodem tepla Nezanedbatelný potenciál pro rozšíření KVET může být získán z mikrocentrál pro KVET v rodinných domech s tepelnými příkony od 5 do 50 kwt. Vhodnou jednotkou v tomto výkonovém segmentu může být motor s vnějším přívodem tepla - Stirlingův motor (StM). Tento motor pracuje v uzavřeném pracovním cyklu s přívodem a odvodem tepla přibližně při konstantní teplotě. přívod a odvod tepla v motoru přes teplosměnnou plochu, vede k výhodám: velká variabilita v používaných palivech, včetně možnosti využít paliva, které se dosud nepodařilo ve SM úspěšně využít, např. plyn vznikající zplyněním biomateriálů, StM může využívat i jiné zdroje energie (sluneční, geotermální,...), lze očekávat účinnost vyšší než u klasických SM, podstatně menší úroveň škodlivin, hluku a vibrací, nenáročná údržba a očekávatelná dlouhodobá provozní spolehlivost. demonstrační projekt jednotky Sigma PCP o elektrickém výkonu 3 kwe, tepelném výkonu 9 kwt, s modulem teplárenské výroby elektřiny e = 0,33 a celkovou účinností η c = 0,95 (při vztažení na horní výhřevnost paliva). Hrubé ekonomické ukazatele: Investiční náklady na jednotku 2800 GBP (933 GBP/kWe). Investiční náklady na srovnatelnou plynovou kotelnu jsou 1200 GBP. Zvýšená investice ve výši 1600 GBP se vrátí za 4 roky. Teoretickým základem je válec, který obsahuje dva protilehlé písty a regenerátor mezi nimi. regenerátorem se myslí určitá termodynamická houba", alternativně uvolňující a absorbující teplo. jeden ze dvou objemů mezi regenerátorem a písty se nazývá expanzní prostor a udržuje se při určité vysoké teplotě T max. druhý objem se nazývá kompresní prostor a udržuje se při určité nízké teplotě T min. předpokládáme proto existenci teplotního spádu (gradient) T max - T min skrze objem regenerátoru Na počátku cyklu je píst kompresního prostoru v dolní úvrati píst expanzního prostoru v horní úvrati (blízko k čelní ploše regenerátoru) veškerá pracovní tekutina je v tomto okamžiku v chladném, tedy kompresním prostoru Během komprese (proces 1-2) kompresní píst se pohybuje směrem k horní úvrati píst v expanzním prostoru zůstává stát. pracovní látka se stlačuje v kompresním prostoru, tlak roste 5

V procesu 2 3 stlačená pracovní tekutina se přemísťuje z kompresního prostoru přes regenerátor do expanzního prostoru, aniž by změnila svůj objem. dochází vlivem ohřevu v expanzním prostoru ke vzrůstu teploty a tlaku tekutiny kompresní píst přitom dorazí do své horní úvrati expanzní píst se pohybuje směrem od regenerátoru. V další fázi (3-4) expanzní píst pokračuje až do své dolní úvrati pracovní tekutina se rozpíná za stálého ohřevu při teplotě T max, tlak klesá na úroveň bodu 4. V závěrečné fázi ohřátá tekutina se vrací opět přes regenerátor do kompresního prostoru za stálého objemu vlivem změny teploty z T max na T min klesá i tlak na výchozí hodnotu danou bodem 1 a cyklus se opakuje. Peletový kotel se Stirlingovým motorem Peletový kotel se Stirlingovým motorem 6

ORC = organický Rankinův oběh původně určen pro nízkoteplotní aplikace pracovním médiem jsou organické látky na bázi chladiv silikonových olejů volbou vhodného pracovního média lze posunout pracovní teplotu až k hranici 350 C a teplo získávat spalováním biomasy pracovní médium nelze ohřívat přímo v kotli spalujícím biomasu nutno vložit termoolejový okruh výhody ORC malé skupenské teplo pracovního média nižší tlak (10bar) a teplota (350 C) v celém oběhu vyšší životnost zařízení nižší otáčky turbíny umožňují přímý pohon generátoru možnost vysokého stupně rekuperace tepla expanze končí v oblasti přehřáté páry - minimální eroze lopatek turbíny velký regulační rozsah (cca 20 až 100% jmenovitého výkonu) poměrně vysoká účinnost i při nízkých výkonech vyšší než u parního oběhu nevýhody ORC drahé a nebezpečné pracovní médium vysoká investiční náročnost ORC jednotka Termoolejový kotel výměníková část 7