Zrušení obchodní společnosti

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva Zrušení obchodní společnosti se zaměřením na zrušení z rozhodnutí společníků Bakalářská práce Autor: Daniel Hůza Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: JUDr. Zdeněk Sovák Praha Březen, 2009

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a s použitím uvedené literatury. V Praze dne... Daniel Hůza

Poděkování Chtěl bych poděkovat JUDr. Zdeňku Sovákovi za neobyčejnou laskavost, profesionalitu a ochotu převzít moji bakalářskou práci na poslední chvíli, neboť čas byl neúprosný. Můj dík patří i mému okolí a přátelům, kteří již dávno dostudovali a neocenitelně mě při mé práci podporovali.

Anotace Tématem bakalářské práce je zrušení obchodní společnosti, jako sdružení soukromého práva práva obchodního. Práce se zaměřuje na obecné otázky zrušení obchodní společnosti, ale pohlíží též hlouběji do problematiky tím, že se dále zaměřuje na zrušení společnosti s likvidací z rozhodnutí společníků, resp. orgánu společnosti, a vypočítává rozdílnosti institutu u jednotlivých forem obchodních společností, včetně společností nadnárodních. Není opomíjena ani praktická stránka tématu, tedy pohled judikatury a její vliv na aplikaci institutu. Se zrušením společnosti je spojen zásah do práv třetích osob. Tato práva musí být právním řádem náležitě chráněna, proto je úprava zrušení společnosti zaměřena zejména na zájmy těchto osob. Annotation The subject matter of the bachelor work is dissolution of a company, as an association of civil law company law. The work focuses on general questions of dissolution of company, but also looks upon the view for dissolution of company by liquidation through corporate resolution, and enumerates differences in the institute between various types of companies, including transnational companies. It is included also practice point of topic, which is practice of the courts and its impact on application of the institute. The intervention to the third part rights is linked with the dissolution of company. These rights must be protected by the law properly, therefore legal regulations of dissolution of company is based on protection of these rights.

OBSAH Prohlášení:... 2 Poděkování... 3 Anotace... 4 Annotation... 4 OBSAH... 5 ÚVOD... 6 Definiční znaky obchodní společnosti... 6 Počátek a konec... 8 1 ZRUŠENÍ OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI OBECNĚ... 10 1.1 Právní úprava... 10 1.2 Zrušení vs. zánik... 11 1.3 Způsoby zrušení obchodní společnosti... 12 1.4 Důvody zrušení... 15 1.5 Judikatura... 19 2 LIKVIDACE... 21 2.1 Obecně... 21 2.2 Zahájení likvidace... 22 2.3 Právní kroky po přijetí disociačního usnesení... 24 2.4 Likvidátor... 25 2.5 Vypořádání pohledávek a závazků... 27 2.6 Ukončení likvidace a výmaz společnosti z obchodního rejstříku... 30 2.7 Judikatura... 32 3 ZVLÁŠTNOSTI JEDNOTLIVÝCH OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ... 35 3.1 Osobní vs. kapitálové společnosti... 35 3.2 Nadnárodní formy společností... 39 3.3 Přijetí disociačního usnesení... 41 3.4 Ručení společníků a rozdělení likvidačního zůstatku... 42 3.5 Judikatura... 43 ZÁVĚR... 45 Seznam použité literatury... 49 Seznam použitých zkratek... 52 Přílohy... 53 Vybraná ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník... 54 Rozhodnutí o likvidaci společnosti... 60 Oznámení o likvidaci společnosti... 61 Oznámení o vstupu do likvidace v Obchodním věstníku... 62 Přihláška pohledávky do likvidačního řízení... 63 Konečná zpráva o likvidaci osnova... 64 5

ÚVOD Jedním z nejdůležitějších prvků dnešní společnosti jsou obchodní společnosti. Jsou prvkem tržního hospodářství a neodmyslitelným subjektem podnikání. Jsou středem zájmu mnoha vědních oborů přes oblast ekonomiky, účetnictví, psychologii, etiku až po jejich právní regulaci. Obsahem této práce je právě poslední ze zmiňovaných právní regulace obchodních společností, a to zejména ve vztahu k tzv. poslední vývojové fázi obchodních společností jejich zániku, resp. zrušení. Mým cílem je nahlédnout hlouběji do problematiky zrušení obchodní společnosti s likvidací zejména ve vztahu k disociačnímu usnesení včetně ochrany třetích osob. Definiční znaky obchodní společnosti Obchodní společnosti 1 jsou právnickými osobami, soukromoprávním sdružením fyzických či právnických osob, založeným na základě smlouvy většinou za účelem podnikání. Od jiných právnických osob, jako jsou např. družstva, organizační složky státu a společenství občanského práva, se odlišují svou povahou uvedenými definičními znaky. Právnická osoba je společenský útvar, jemuž právní řády jednotlivých států přiznávají právní subjektivitu. Tedy je (nikoli stejně jako fyzická osoba člověk) nositelem práv a povinností. Je umělým výtvorem práva. Představuje zvláštní formu účastenství jednotlivých lidí na právním dění ve společnosti, na hospodářském životě, přičemž právo stanoví současně mechanismus tvorby společné vůle lidí tvořících takovýto společenský jev a projevování jeho společné vůle navenek. 2 Sdružení mohou být jak soukromoprávní, tak veřejnoprávní povahy. Určujícími znaky obou dvou je způsob jejich vzniku, povaha členství a povaha činnosti sdružení. Soukromoprávní sdružení jsou ta, jež jsou zakládána smlouvou, účast ve sdružení je dobrovolná a účelem sdružení je dosahování právem dovoleného cíle, ať již je tento 1 56 odst. 1 ObchZ: Obchodní společnost (dále jen "společnost") je právnickou osobou založenou za účelem podnikání, nestanoví-li právo Evropských společenství či zákon jinak. Společnostmi jsou veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost, evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení. Evropské hospodářské zájmové sdružení a evropská společnost jsou upraveny též právem Evropských společenství a zvláštními právními předpisy. Společnost s ručením omezeným a akciová společnost mohou být založeny i za jiným účelem, pokud to zvláštní právní předpis nezakazuje. 2 Citace PELIKÁNOVÁ I. a ČERNÁ S.: Obchodní právo. Společnosti obchodního práva a družstva. II. díl. Praha. ASPI, a.s., 2006., str. 30 6

materiální (dosažení zisku) či imateriální (charitativní činnost) povahy. Naopak veřejnoprávní sdružení, označované jako veřejnoprávní korporace (zejména stát, obec, vyšší územní celky, profesní komory a jiné zájmové svazy), vznikají na základě zákona, členství v nich bývá povinné, spojené s určitými znaky člena (např. povolání, bydliště) a automatické, tj. není třeba projevu vůle člena (pokud ano, tak je osoba k tomuto projevu nucena) a povaha činnosti sdružení je blízká výkonu veřejné správy s možností vydávání vrchnostenských aktů. Tzv. společenská smlouva 3 hraje roli zakladatelskou. Jsou v ní upraveny základní vztahy ve společnosti. Je právní skutečností, jíž se obchodní společnost zakládá. Musí být uzavřena osobně všemi zakladateli (pravost podpisů úředně ověřena) nebo jejich zmocněncem (na základě plné moci, podpis též úředně ověřen). V případě, že zákon připouští, aby byla společnost založena jen jedním zakladatelem, je třeba, aby tzv. zakladatelská listina měla formu notářského zápisu. Některé zákonem předepsané náležitosti společenské smlouvy jsou natolik podstatné, že s jejich absencí zákon spojuje možnost prohlášení společenské smlouvy za neplatnou a soud může z tohoto důvodu (po zápisu společnosti do obchodního rejstříku) prohlásit neplatnost společnosti, což má za následek vstup společnosti do likvidace. 4 Podnikání je činnost, která je provozována soustavně, samostatně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku. 5 Je třeba poznamenat, že ne všechny obchodní společnosti nutně musí být založeny za účelem podnikání. 56 ObchZ 6 výslovně dovoluje založení společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti i za jiným účelem, např. kulturním, zdravotním, charitativním atd., pokud nejde o účel obecně 3 Právní skutečností, kterou se zakládají obchodní společnosti, je buď společenská smlouva, nebo zakladatelská listina rozdíl je v počtu zakladatelů, zda je jeden, nebo jich je více. Společenská smlouva, kterou se zakládá akciová společnost, je zákonem nazvána zakladatelská smlouva. 4 68a odst. 2 a 3 ObchZ: (...) (2) Neplatnost společnosti může prohlásit jenom soud, a to i bez návrhu, jestliže a) nebyla uzavřena společenská nebo zakladatelská smlouva nebo nebyla pořízena zakladatelská listina nebo nebyla dodržena jejich předepsaná forma, b) předmět podnikání (činnosti) je nedovolený nebo odporuje veřejnému pořádku, c) ve společenské nebo zakladatelské smlouvě, zakladatelské listině nebo ve stanovách chybí údaj o firmě společnosti nebo o vkladech společníků nebo o výši základního kapitálu, jestliže zákon takový údaj předepisuje, nebo o předmětu podnikání (činnosti), d) nebyla dodržena ustanovení o minimálním splacení vkladů, e) všichni zakládající společníci jsou nezpůsobilí k právním úkonům, f) v rozporu se zákonem je počet zakladatelů nižší než dva. (3) Ke dni právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti společnosti vstupuje společnost do likvidace. ( ) 5 2 odst. 1 ObchZ: Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. 2 ŽZ: Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. 6 56 odst. 1 ObchZ: Společnost s ručením omezeným a akciová společnost mohou být založeny i za jiným účelem, pokud to zvláštní právní předpis nezakazuje. 7

právem zakázaný. Naopak i jiná sdružení než obchodní společnosti mohou být založena za účelem podnikání. Jsou jimi např. zájmové sdružení právnických osob dle 20f až 20j OZ, družstva 7 a obecně prospěšné společnosti 8. Obchodními společnostmi jsou dle 56 odst. 1 ObchZ veřejná obchodní společnost, komanditní společnost (jako společnosti osobní), společnost s ručením omezeným, akciová společnost (jako společnosti kapitálové), evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení (nadnárodní formy společnosti). Počátek a konec Počátek a konec života obchodní společnosti mají mnohé společné, obojí stojí na samém okraji života společnosti a charakteristická je pro ně dvoufázovost. Prvním krokem nově vznikající společnosti je její založení tedy sepsání společenské smlouvy 9. Až poté může společnost vzniknout a to ke dni zápisu do obchodního rejstříku 10. Stejně tak se společnost ke konci svého života nejprve zrušuje (s likvidací nebo bez likvidace, přecházíli jmění na právního nástupce) a až teprve poté zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku 11. Její právní subjektivita je ohraničena vznikem a zánikem. Zrušení společnosti je přirozenou součástí života obchodní společnosti. Její formy, důvody a způsoby jsou mnohotvárné, jejich vymezením se budu zabývat v následující kapitole. Hlavní pozornost věnuji konkrétně zrušení obchodní společnosti s likvidací z rozhodnutí samotných společníků, jakožto hlavnímu tématu celé práce (druhá kapitola). V poslední kapitole se zaměřím na odlišnosti institutu u jednotlivých obchodních 7 Teoreticky není zcela jednoznačně rozhodnuto, zda jsou či nejsou družstva obchodními společnostmi. V oblasti pod vlivem germánského práva se za obchodní společnosti nepovažují, naopak teorie pod vlivem francouzského práva se přiklání ke druhému názoru. Pro účely této práce nebudu družstva považovat za obchodní společnosti. 8 Právnická osoba, na základě z. č. 148/1995 Sb. možnost tzv. doplňkové činnosti, tedy i podnikání. 9 57 ObchZ: (1) Nevyplývá-li z jiných ustanovení tohoto zákona něco jiného, zakládá se společnost společenskou smlouvou podepsanou všemi zakladateli. Pravost podpisů zakladatelů musí být úředně ověřena. Společenská smlouva společnosti s ručením omezeným a zakladatelská smlouva akciové společnosti musí mít formu notářského zápisu. (2) Uzavírá-li společenskou smlouvu zmocněnec na základě plné moci, musí být na ní podpis zmocnitele úředně ověřen. Plná moc se přiloží k společenské smlouvě. (3) Připouští-li tento zákon, aby společnost založil jediný zakladatel, nahrazuje společenskou smlouvu zakladatelská listina vyhotovená ve formě notářského zápisu. Zakladatelská listina musí obsahovat stejné podstatné části jako společenská (zakladatelská) smlouva. 10 62 odst. 1 ObchZ: Společnost vzniká dnem, ke kterému byla zapsána do obchodního rejstříku. Návrh na zápis do obchodního rejstříku musí být podán do 90 dnů od založení společnosti ( 57) nebo od doručení průkazu živnostenského či jiného podnikatelského oprávnění. Není-li návrh podán ve stanovené lhůtě, nelze již na základě průkazu podnikatelského oprávnění podat návrh na zápis do obchodního rejstříku. 11 68 ObchZ: viz dále odst. 1.2 Zrušení vs. zánik. 8

společností. Ke každé problematice připojím pohled praxe, tj. řešení konkrétní situace judikaturou. 9

1 ZRUŠENÍ OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI OBECNĚ 1.1 Právní úprava Zrušení obchodní společnosti jako významný institut obchodních vztahů musí být vzhledem k ochraně všech zúčastněných subjektů velmi pečlivě a bohatě upraven tak, aby pokrýval všechny praxí přinášené situace. Vzhledem k tomu, že obchodní společnosti jsou, jak již bylo řečeno, právnickými osobami, s jejich zrušením je spojen i zánik, který ukončuje život společnosti definitivně. V mnoha případech se tedy stane, že obchodní společnost jako osoba zcela přestane existovat - bez právního nástupce a možnosti třetích osob se případně domáhat svých práv. Aby mohly třetí osoby uplatňovat v procesu zrušení obchodní společnosti svá práva, musí být tento postup upraven zcela a jasně a práva a povinnosti zúčastněných osob být stanoveny v jasných mantinelech. Hlavní úpravu zrušení obchodních společností nalezneme v obchodním zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.). Ve společných ustanoveních pro všechny obchodní společnosti - 68 a následující a konkrétně poté u ustanovení k jednotlivým obchodním společnostem - 88 a následující ObchZ pro veřejnou obchodní společnost, 102 a následující pro komanditní společnost, 151 a následující ObchZ pro společnost s ručením omezeným a 218 a následující ObchZ pro akciovou společnost. Důležitá jsou též ustanovení týkající se obchodního rejstříku, tedy Hlava III. ObchZ. Zrušení evropské společnosti upravují nařízení Rady č. 2157/2001, o statutu evropské společnosti, a zvláštní zákon přijatý k provedení nařízení č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti. Avšak tento zákon výslovně zrušení společnosti upravuje jen ve dvou paragrafech, 5 a 6 zákona. Právní poměry evropského hospodářského zájmového sdružení upravuje nařízení o evropském hospodářském zájmovém sdružení č. 2137/85 a zákon č. 360/2004 Sb., o evropském hospodářském zájmovém sdružení. Zvláštní úpravu zrušení sdružení však neobsahuje a odkazuje na obchodní zákoník. S účinností od 1. 7. 2008 by přijat zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, který úpravu přeměn společností převedl z obchodního zákoníku do zákona samostatného. Dále upravuje specifický způsob zrušení obchodních společností zákon č. 183/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), účinný od 1. 1. 2007. Dříve 10

oblast insolvence upravoval zákon o konkurzu a vyrovnání. Nesmím zapomenout ani na občanský soudní řád (zákon č. 99/1963 Sb.), který se zabývá procesní stránkou zrušení obchodních společností v případě, že se do procesu zapojuje soud (včetně jeho úlohy jako soudu rejstříkového). 1.2 Zrušení vs. zánik 68 ObchZ říká, že společnost zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku Zániku společnosti předchází její zrušení s likvidací nebo bez likvidace, přechází-li její jmění na právního nástupce. Likvidace se rovněž nevyžaduje, zrušuje-li se společnost z důvodů uvedených v odstavci 3 písm. f) 12 a nemá-li žádný majetek, přičemž se nepřihlíží k věcem, právům, pohledávkám nebo jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z majetkové podstaty. Jak již bylo výše uvedeno, stejně jako vznik obchodní společnosti, má i její zánik dvě stadia. V prvním se společnost zrušuje způsoby stanovenými v ObchZ (viz následující podkapitola). V druhém stadiu společnost ke dni zápisu jejího výmazu do obchodního rejstříku zaniká jedná se tedy o zápis konstitutivní povahy. Do tohoto dne společnost jako osoba trvá, má tedy právní subjektivitu a může vystupovat i v procesních vztazích (procesní subjektivita). I přes fakt, že ObchZ v některých případech možnost nabývat práv a povinností obchodním společnostem ve stadiu zrušení značně omezuje 13, nemá toto omezení vliv na jejich právní a procesní způsobilost. Jinými slovy by se dalo říci, že zánikem společnost přestává existovat (bez ohledu na skutečnost, zda na jejím místě vzniká jiný subjekt, či nikoli). Kdežto zrušení je jednou z fází existence společnosti, a to fází závěrečnou, která vede právě k jejímu zániku. 12 68 odst. 3 písm. f) ObchZ: zrušením konkursu po splnění rozvrhového unesení nebo zrušením konkurzu z důvodu, že majetek dlužníka je zcela nepostačující 13 68 odst. 5: Byla-li společnost zrušena nebo bylo-li ohledně ní vydáno rozhodnutí o úpadku, vykonává statutární orgán svou působnost jen v takovém rozsahu, v jakém nepřešla na likvidátora nebo insolvenčního správce. Obdobně to platí, rozhodl-li insolvenční soud, že oprávnění nakládat s majetkovou podstatou společnosti zcela nebo zčásti přechází na insolvenčního správce. Dokud není likvidátor jmenován, nebo jestliže skončila jeho funkce a není jmenován likvidátor nový, plní povinnosti související s likvidací společnosti její statutární orgán. a 72 odst. 1: Likvidátor činí jménem společnosti jen úkony směřující k likvidaci společnosti. Při výkonu této působnosti plní závazky společnosti, uplatňuje pohledávky a přijímá plnění, zastupuje společnost před soudy a jinými orgány, uzavírá smíry a dohody o změně a zániku práv a závazků a vykonává práva společnosti. Nové smlouvy může uzavírat jen v souvislosti s ukončením nevyřízených obchodů, nebo je-li to potřebné k zachování hodnoty majetku společnosti nebo k jeho využití, nejedná-li se o pokračování v provozu podniku. Likvidátor je oprávněn jednat jménem společnosti též ve věcech zápisu do obchodního rejstříku. 11

Novela ObchZ z roku 2000 14 význam zrušení obchodní společnosti trochu relativizovala. V určitých případech totiž připustila, aby zrušení obchodní společnosti neskončilo jejím zánikem, popř. aby byl změněn způsob zrušení společnosti před jejím zánikem (např. z likvidace na přeměnu fúzí). Podle 68 odst. 8 ObchZ mohou společníci rozhodnout o zrušení rozhodnutí o zrušení společnosti. 4 ZPŘEM 15 následně umožňuje učinit rozhodnutí o přeměně i v případě, že společnost již vstoupila do likvidace. Zároveň ObchZ umožňuje obnovení likvidace i po jejím skončení, dokonce obnovení společnosti po jejím výmazu z obchodního rejstříku to však jen ve zcela mimořádných případech. 16 Zrušení společnosti může vést, jak již jsem zmínil, k zániku osoby, na jejíž místo nastupuje jiný subjekt (její právní nástupce), který v procesu zrušení společnosti převezme veškerý její majetek a povinnosti (univerzální sukcese), nebo k takovémuto převzetí nedochází. Nesprávně se hovoří o zrušení s právním nástupcem jako o zrušení bez likvidace, což však není přesný termín s ohledem na to, že bez likvidace se společnost zrušuje i v jiných případech (např. jestliže po konkurzu nezbude žádný majetek). 1.3 Způsoby zrušení obchodní společnosti Způsoby zrušení společnosti se liší podle toho, za jakým účelem se zrušení provádí a jaké jsou jeho okolnosti. Na základě zvoleného způsobu je rozdílný průběh zrušovacího procesu. Zrušení společnosti můžeme rozdělit do tří košů. Do prvního koše patří zrušení společnosti s likvidací, které upravuje ObchZ. Dále existují dvě skupiny způsobů, kde zákon uvádí, že se likvidace neprovádí, popř. nevyžaduje jsou to tzv. přeměny společnosti, kdy do právních vztahů zrušované společnosti nastupuje její právní nástupce (zrušení společnosti v důsledku přeměny) a zrušení společnosti v důsledku zrušení konkurzu (po splnění rozvrhového usnesení nebo z důvodu, že majetek dlužníka je zcela nepostačující). Přeměny společností jsou upraveny samostatným zákonem o přeměnách obchodních společností a družstev (ZPŘEM). Poslední skupina spadá pod oblast insolvenčního práva a nachází se v insolvenčním zákoně (IZ). Volba jednoho ze způsobů zrušení společnosti nemusí být definitivní. Zákon uvádí celou řadu případů, kdy lze, pokud bylo původní rozhodnutí učiněno samotnou společností, 14 zákon č. 370/2000 Sb. 15 Dříve 69 odst. 5 ObchZ 16 75b ObchZ 12

přejít na jiný způsob zrušení společnosti např. z likvidace na přeměnu. V zásadě je tato změna možná jen do určitého okamžiku, poté již jen výjimečně. Zároveň je v některých případech stanovena povinnost přistoupit na konkrétní způsob zrušení společnosti, pokud jsou pro něj důvody. Tato povinnost se vztahuje výlučně k podání návrhu na zahájení insolvenčního řízení (např. jestliže likvidátor v průběhu likvidace zjistí předlužení společnosti). Zrušení společnosti s likvidací bude věnována celá druhá kapitola této práce, proto krátce vysvětlím ostatní dva způsoby zrušení obchodních společností. Přeměny společností jsou důsledkem dobrovolného rozhodnutí společnosti 17 (viz dále). Jejich společným znakem je statutární modifikace 18, tedy zejména zánik společnosti a současně vznik společnosti nové, která se stává jejím univerzálním nástupcem. Ne všechny přeměny společností znamenají současně jejich zrušení (při změně právní formy ke zrušení společnosti nedochází) zrušení společnosti přichází v úvahu ve spojitosti s fúzí, rozdělením a převodem jmění na společníka. Důležitý je u všech druhů přeměn společností jejich ekonomický účel, který je do jisté míry spojuje ve většině případů se jedná o pokus o zlepšení ekonomické situace podniku. S přeměnou společnosti jsou spojeny též změny v ovládacích vztazích, zasahuje tak do oblasti koncernového práva. Zároveň je předmětem úpravy práva soutěžního, neboť zejména v souvislosti s fúzí dochází k zásahům do hospodářské soutěže. Právní úprava přeměn chrání zájmy společníků, třetích osob a zdravou hospodářskou soutěž. Rozlišujeme dvě formy fúze sloučení a splynutí. Při sloučení zaniká jedna nebo několik společností na základě zrušení bez likvidace a jejich jmění přechází na společnost nástupnickou, která není společností nově vzniklou, ale již existující. Společníci zanikajících společností se stávají společníky společnosti nástupnické. Naopak, při splynutí dochází k zániku všech zúčastněných společností bez likvidace a vzniká nová nástupnická společnost, která ovšem není zúčastněnou společností, neboť v době uskutečňování operace neexistovala. Společníci zúčastněných společností se stávají společníky společnosti nástupnické. Zvláštním druhem přeměn je převod jmění na společníka. Společníkem, na nějž přechází jmění zanikající společnosti, může být kdokoli (tedy fyzická či právnická osoba 17 Realizována je prostřednictvím smlouvy o přeměně, ale též jednostranným aktem (v případě rozdělení). 18 Citace Pelikánová I. a Černá S.: Obchodní právo. Společnosti obchodního práva a družstva. II. díl. Praha. ASPI, a.s., 2006. str. 105 13

s jakoukoli právní formou). V tomto institutu se tak skrývá možnost sloučení obchodní společnosti s jakoukoli právnickou osobou fúze mimo rámec obchodního práva. Rozdělení může mít dle 243 ZPŘEM formu rozdělení se vznikem nových obchodních společností, rozdělení sloučením, kombinaci obou zmíněných, rozdělení odštěpením se vznikem jedné nebo více nových obchodních společností, nebo rozdělení odštěpením sloučením, nebo kombinací obou forem rozdělení odštěpením. U prvních třech případů rozdělení rozdělovaná společnost zaniká. Jejímu zániku předchází zrušení bez likvidace s tím, že do jejích právních vztahů nastupuje jedna či více nástupnických společností a její společníci se stávají společníky těchto nástupnických společností. U druhých třech forem rozdělení rozdělení odštěpením se rozdělovaná společnost neruší ani nezaniká, ale trvá nadále. Jen vyčleněná část jejího jmění přechází na existující nebo nově vzniklé společnosti. 246 ZPŘEM stanoví, že zanikající, rozdělované i nástupnické společnosti musí mít při rozdělení stejnou právní formu, nestanoví-li ZPŘEM jinak. Poslední formou přeměn obchodních společností je změna právní formy společnosti, v jejímž důsledku však nedochází k jejímu zrušení. Právnická osoba, která mění svou formu, trvá dál. Insolvenční řízení, resp. konkurz, je posledním z možných způsobů zrušení společnosti. Přichází v úvahu v případech, kdy je společnost předlužena, je v úpadku, nebo jí úpadek hrozí. V insolvenčním řízení rozhoduje insolvenční soud usnesením. Řízení lze zahájit jen na návrh, oprávněné osoby k podání návrhu jsou věřitel nebo dlužník. 98 IZ přitom stanovuje povinnost dlužníka podnikatele podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo přináležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Konkurz může skončit několika způsoby. Za prvé může soud insolvenční návrh zamítnout pro nedostatek majetku dlužníka, a to tehdy, byla-li společnost zrušena rozhodnutím soudu. Takové rozhodnutí je podkladem pro výmaz společnosti z obchodního rejstříku. Za druhé bude konkurz zrušen z důvodů uvedených v 308 IZ: a) zjistí-li soud, že nebyl ani dodatečně osvědčen dlužníkův úpadek; to neplatí, došlo-li již ke zpeněžení podstatné části majetkové podstaty, b) zjistí-li soud, že zde není žádný přihlášený věřitel a všechny pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň jsou uspokojeny, c) po obdržení zprávy insolvenčního správce o splnění rozvrhového usnesení, d) zjistí-li soud, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující; přitom 14

se nepřihlíží k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z majetkové podstaty, d) též na návrh dlužníka, jestliže dlužník k tomuto návrhu připojil listinu, na které všichni věřitelé a insolvenční správce vyslovili se zrušením konkursu souhlas a na které je úředně ověřena pravost podpisu osob, které ji podepsaly. 311 IZ uvádí, že dojde-li v důsledku zrušení konkursu podle písm. c) a d) (viz výše) ke zrušení a zániku dlužníka, který je právnickou osobou, bez právního nástupce podle zvláštního právního předpisu, neuspokojené pohledávky nebo jejich neuspokojené části zanikají, pokud nebudou uspokojeny ze zajištění. 312 odst. 3 nadto říká, že zrušení konkurzu dle písm. d) je podkladem pro výmaz společnosti z obchodního rejstříku. Z uvedeného vyplývá, že za splnění určitých předpokladů, vede konkurz k výmazu společnosti z obchodního rejstříku a je tak jedním ze způsobu zrušení obchodní společnosti. 1.4 Důvody zrušení Důvody zrušení vyjmenovává 68 odst. 3 a 6 ObchZ a 68a ObchZ. Jedná se o právní skutečnosti, jež mají za následek zrušení obchodní společnosti. Tento výčet je použitelný však jen subsidiárně, neboť je třeba vzít v úvahu speciální ustanovení o jednotlivých formách obchodních společností v ObchZ a zvláštní zákony, které upravují zejména odchylky pro zvláštní předměty podnikání (bankovní sektor atp.). Mezi tzv. obecné důvody zrušení obchodní společnosti patří následující: a. Uplynutí doby: 19 Trvání společnosti může být již zakladatelskou listinou omezeno na určitou dobu. Tato skutečnost musí být ve společenské smlouvě výslovně uvedena. Uplynutím této doby dochází ke zrušení společnosti a ta vstupuje ke stejnému dni do likvidace, aniž je třeba dalšího právního úkonu. Avšak společníci se mohou dohodnout, že změnou společenské smlouvy tento okamžik oddálí, popř. změní trvání společnosti na dobu neurčitou. Tuto možnost mají před uplynutím doby, na kterou byla společnost založena. Ustanovení 62 odst. 2 ObchZ upravuje nevyvratitelnou domněnku, že není-li při založení společnosti výslovně určeno, že se zakládá na dobu určitou, platí, že byla založena na dobu neurčitou. 19 68 odst. 3 písm. a) ObchZ: Společnost se zrušuje uplynutím doby, na kterou byla založena. 15

b. Dosažení účelu: 20 Trvání společnosti je možné definovat též určitým účelem. Dosažení tohoto účelu je nutné v zakladatelské listině přesně definovat. Dnem, k němuž je takový účel dosažen, vstupuje společnost bez dalšího do likvidace. Byl-li by účel vymezen příliš široce či vágně, jednalo by se o neurčitý právní úkon a rejstříkový soud by společnost neměl vůbec zapsat. Dojde-li i přes to k zápisu společnosti do obchodního rejstříku, nebude se jednat o důvod neplatnosti společnosti. K rozvazovací podmínce, kterou dosažení účelu bezpochyby je, se nebude přihlížet a společnost bude existovat nadále. Ustanovení o zrušení společnosti dosažením účelu, pro který byla společnost založena, není příliš praktické. Jeho použití přichází v úvahu ve výjimečných případech, např. při realizaci velké stavby. c. Disociační usnesení: 21 Z povahy obchodní společnosti jako soukromoprávního subjektu vyplývá možnost smluvních stran nakládat s takovým společenstvím strany společenské smlouvy mohou smluvní vztah ukončit vzájemnou dohodou. Ke zrušení společnosti na základě dohody jsou oprávněni buď společníci, a to u osobních společností (kde společníci přímo rozhodují, aniž by vytvářeli kolektivní orgán valnou hromadu), nebo orgán společnosti (valná hromada). Právní úkon, který je důvodem zrušení společnosti disociační usnesení zásadně určí, kterým okamžikem ke zrušení dochází. Dle 68 odst. 3 ObchZ je jinak dnem zrušení společnosti den, kdy bylo toto rozhodnutí přijato. Zmíněné ustanovení ObchZ rozděluje disociační usnesení na ta, která směřují ke zrušení společnosti s likvidací a ta, kdy v důsledku přijetí usnesení dochází k zániku společnosti fúzí, převodem jmění na společníka nebo rozdělením. d. Rozhodnutí soudu: 22 V případech zákonem jasně stanovených může rozhodnout o zrušení společnosti soud. Osoby oprávněné podat návrh na zahájení řízení o zrušení společnosti jsou: státní 20 68 odst. 3 písm. b) ObchZ: Společnost se zrušuje dosažením účelu, pro který byla založena. 21 68 odst. 3 písm. c) a e) ObchZ: Společnost se zrušuje dnem uvedeným v rozhodnutí společníků nebo orgánu společnosti o zrušení společnosti, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí bylo přijato, dochází-li ke zrušení společnosti s likvidací, nebo dnem uvedeným v rozhodnutí společníků nebo orgánu společnosti, pokud dochází k zániku společnosti v důsledku fúze, převodu jmění na společníka nebo v důsledku rozdělení, jinak dnem, kdy bylo toto rozhodnutí přijato. 22 68 odst. 3 písm. d) ObchZ: Společnost se zrušuje dnem uvedeným v rozhodnutí soudu o zrušení společnosti, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci. 16

orgány (v zásadě jakékoli) či osoby, které osvědčí svůj zájem. Dle 200e odst. 3 OSŘ rozhoduje soud v těchto případech usnesením, které nabývá právní moci, jestliže bylo doručeno a nelze se proti němu odvolat. Věcně a místně příslušným je v prvním stupni krajský soud, v jehož obvodu má společnost sídlo. O věci není třeba nařizovat jednání. Ke zrušení společnosti dochází dnem uvedeným v rozhodnutí a není-li takový den uveden, dnem právní moci rozhodnutí. Důvody soudního rozhodnutí o zrušení společnosti jsou vyjmenovány v 68 odst. 6 ObchZ a dalších speciálních ustanovení ObchZ. Všechny jsou určitým výrazem nečinnosti společnosti nebo porušování jejích povinností. Zároveň odst. 7 téhož ustanovení ObchZ dává časový prostor pro podniknutí potřebných kroků vedoucích k obnovení činnosti společnosti. 23 Soud může na návrh oprávněných osob rozhodnout o zrušení společnosti a o její likvidaci, jestliže: a) se v uplynulých dvou letech nekonala valná hromada nebo v uplynulém roce nebyly zvoleny orgány společnosti, kterým skončilo nebo jejichž všem členům skončilo funkční období před více než jedním rokem, nestanoví-li ObchZ jinak, anebo společnost po dobu delší než dva roky neprovozuje žádnou činnost; b) společnost pozbude oprávnění k podnikatelské činnosti; c) zaniknou předpoklady vyžadované zákonem pro vznik společnosti, anebo jestliže společnost nemůže vykonávat činnost pro nepřekonatelné rozpory mezi společníky; d) společnost porušuje povinnost vytvářet rezervní fond; e) společnost porušuje ustanovení 56 odst. 3 ObchZ 24 ; f) společnost neplní povinnost prodat část podniku nebo se rozdělit uloženou rozhodnutím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže podle zvláštního právního předpisu. 68a ObchZ se zabývá zrušením společnosti z důvodu její neplatnosti. Vychází z toho, že po vzniku společnosti nelze zrušit rozhodnutí, jímž se povoluje zápis společnosti do obchodního rejstříku, ani se nelze domáhat, že společnost nevznikla. Neplatnost společnosti ze zákonem stanovených důvodů, a to pouze v nejzávažnějších případech, může prohlásit jen soud (i bez návrhu) výčet důvodů je taxativní 25. Ke dni právní moci 23 68 odst. 7 ObchZ: V případech, kdy tento zákon umožňuje zrušení společnosti rozhodnutím soudu, stanoví soud před rozhodnutím o zrušení společnosti lhůtu k odstranění důvodu, pro který bylo zrušení navrženo, jestliže je jeho odstranění možné. 24 Činnost, k níž je potřeba živnostenské či jiné oprávnění může společnost vykonávat pouze pomocí osob, které k činnosti mají oprávnění. 25 68a odst. 2 písm. a) až f) ObchZ: a) nebyla uzavřena společenská nebo zakladatelská smlouva nebo nebyla pořízena zakladatelská listina nebo nebyla dodržena jejich předepsaná forma, b) předmět podnikání (činnosti) je nedovolený nebo odporuje veřejnému pořádku, c) ve společenské nebo zakladatelské smlouvě, zakladatelské listině nebo ve stanovách chybí údaj o firmě společnosti nebo o vkladech společníků nebo o výši základního kapitálu, jestliže zákon takový údaj předepisuje, nebo o předmětu podnikání (činnosti), d) 17

rozhodnutí soudu o neplatnosti společnosti vstupuje společnost do likvidace. Důsledky prohlášení neplatnosti jsou tedy stejné, jako při zrušení společnosti s likvidací soudem podle 68 odst. 6 ObchZ. e. Konkurz: 26 Dřívější znění ObchZ obsahovalo jednodušší úpravu zrušení společnosti v důsledku konkurzu. Ke zrušení společnosti docházelo okamžikem prohlášení konkurzu na společnost. Avšak toto ustanovení způsobovalo řadu paradoxních situací, kdy konkurz z různých důvodů neproběhl a společnost dále existovala, i když byla zrušena, např. nebyly důvody pro konkurz. Novela ObchZ z roku 1996 úpravu zpřesnila a právní okamžik zrušení společnosti posunula (po novele z roku 2006) až k rozhodnutí soudu o zrušení konkurzu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušení konkurzu z důvodu, že majetek dlužníka je zcela nepostačující. V případě, že po zrušení konkurzu zbude nějaký majetek, provede se likvidace. 27 V praxi k takové situaci může dojít jen zřídka, kdy společnost takový majetek nabude zpravidla až po ukončení insolvenčního řízení. V ostatních případech se likvidace neprovádí. Usnesení o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku je pokladem pro výmaz dlužníka z obchodního rejstříku, nejde-li o právnickou osobu zřízenou zákonem. 28 Z toho vyplývá, že se společnost zrušuje též tímto způsobem. Na rozdíl od předchozích dvou však tento způsob ObchZ neuvádí, není tedy zahrnut ani pod 68 odst. 4 ObchZ. 29 Zvláštní důvody zrušení obchodní společnosti jsou pro veřejnou obchodní společnost stanoveny v 88 a 90 odst. 1 ObchZ; pro komanditní společnost v 102 ObchZ; pro společnost s ručením omezeným v 113 odst. 6, 119, 151 a 152 odst. 2 ObchZ; a pro akciovou společnost v 161b odst. 4, 161c odst. 2, 161f odst. 2 a 194 odst. 2 ObchZ. Vesměs se jedná o důvody, které jsou sankcí za nesplnění zákonem dané nebyla dodržena ustanovení o minimálním splacení vkladů, e) všichni zakládající společníci jsou nezpůsobilí k právním úkonům, f) v rozporu se zákonem je počet zakladatelů nižší než dva. 26 68 odst. 3 písm. f) ObchZ: Společnost se zrušuje zrušením konkurzu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkurzu z důvodu, že majetek dlužníka je zcela nepostačující. 27 68 odst. 4 ObchZ 28 144 odst. 4 IZ 29 Provedení likvidace v případě, že společnosti zbude majetek. 18

povinnosti či reakce na střet zákonem daných předpokladů existence společnost a nastalé situace (smrt jednoho ze společníků u osobních společností). Ve všech případech se společnosti dává určitá lhůta na uvedení do souladného stavu, pokud se tak nestane, mají oprávněné osoby právo domáhat se u soudu zrušení společnosti, příp. soud společnost zruší i bez návrhu. 1.5 Judikatura Soudní judikatura má významný vliv na aplikaci právních předpisů a mnohdy je jediným nástrojem, který může zhojit nedostatky zákona tím, že se k v zákoně neřešenému problému postaví čelem a silou autority rozhodne o správnosti konkrétního řešení. V kapitolách věnovaných judikatuře vyjmenuji pár takových soudních rozhodnutí, vztahujících se vždy k jednotlivým kapitolám celé práce a pokusím se nejen nastínit výklad ustanovení ObchZ, ale též ukázat, jak mohou být někdy tato rozhodnutí důležitá a jindy časem pozbudou významu vzhledem k novelizacím zákona. Soudy se ve svých rozhodnutích zabývají nejen řešením konkrétní kauzy, ale v souvislosti s ní též vyslovují svůj právní názor. Tak např. je-li obchodní společnost zrušena na základě jedné právní skutečnosti, poté nastalá právní skutečnost, jež by jinak měla za následek zrušení této společnosti, již takový účinek nemá. 30 Soud se zde zabýval okrajově vahou zrušovacích důvodů společnosti. Z jiného rozhodnutí: V případě, že společnost je tvořena dvěma společníky, z nichž jeden podal řádnou výpověď společenské smlouvy, nemůže docházet k dalším změnám společenské smlouvy a do společnosti být přijímán další společník (společníci) a prováděny jiné změny společenské smlouvy. V důsledku výpovědi společníka dochází ke zrušení společnosti bez právního nástupce a jediným možným následkem je likvidace společnosti. 31 Zrušovacím důvodem je tedy nesplnění zákonných požadavků na samotnou existenci společnosti (nejméně dva společníci, vyjma jednočlenné společnosti s ručením omezeným). Dnem, kdy nastane skutečnost zakládající porušení zákona, nastává, pokud sám ObchZ nedává společníkům, resp. společnosti, možnost nápravy ve lhůtě, zrušení společnosti s likvidací. 30 Soudní rozhledy 10/2005 str. 377. 31 Právní rozhledy 12/1995 str. 501. 19

Otázku vztahu insolvenčního řízení a likvidace řešil Nejvyšší soud v usnesení ze dne 2. 6. 2004 32, když vyslovil názor, že dlužník může namítat, že není v úpadku formou insolvence, jen pokud se dostal do prodlení se splacením splatných pohledávek svým věřitelům proto, že vstoupil do likvidace, ve které řádně pokračuje. Pokud by tedy dlužník nebyl schopen splácen pohledávky ani před likvidací, musel by likvidátor podat návrh na zahájení insolvenčního řízení, příp. by na dlužníka oprávněně podali návrh jeho věřitelé a obranou dlužníka by potom nemohlo být, že je v likvidaci. Věřitel dlužníka právnické osoby v likvidaci se může úspěšně domáhat prohlášení konkursu na majetek dlužníka pro úpadek formou insolvence bez zřetele k tomu, že takový dlužník je povinen podat návrh na prohlášení konkursu na svůj majetek, jen je-li předlužen (tedy je-li dlužník v likvidaci). 32 Sp.zn. 29 Odo 306/2002. 20