KONSTRUKCE FOREM PRO VÝROBKY SE ZÁLISKY SVOČ FST Autor: Vikuk Jan Západočeská univerzita v Plzni Vol. Čechů, 2735, Ţatec Česká republika ABSTRAKT Přiblíţení tématiky vstřikování plastů. Zpracování tématiky konstrukce forem pro výrobky se zálisky z hlediska principu činnosti, porovnání jednotlivých koncepcí a jejich konstrukčních provedení a vlastností. Konstrukční návrh vstřikovací formy pro součást se záliskem, včetně postupu při konstrukci s popisem všech částí. KLÍČOVÁ SLOVA Zálisek, vstřikovací forma, výstřik, ÚVOD Práce je zaloţena na přiblíţení tématiky vstřikování plastových výrobků na kovové polotovary tzv. zálisky, pomocí vstřikovacích forem. Vysvětlení pojmů jako jsou zálisky a jejich vyuţití v průmyslu. V rámci tohoto přiblíţení jsem zpracoval postup pro vytvoření vstřikovací formy, popis jednotlivých částí a podsystémů formy bez nichţ by výroba výstřiků se zálisky nebyla moţná. Teoretický postup stvoření formy je doprovázen o návrh šestnácti-násobné formy pro vybraný výrobek se záliskem. ZÁLISKY V této části je vysvětleno, co to jsou zálisky, jaké je jejich vyuţití v průmyslu (obr. 1) i v běţných výrobcích plus ukázky některých zálisků. Obrázek 1: Ukázka zálisků (www.skd-bojkovice.cz) 2 VSTŘIKOVÁNÍ Jak napovídá nadpis, v této kapitole je popsán samotný vstřikovací proces včetně stručného popisu vstřikovacího stroje a jeho tří částí (vstřikovací jednotka, vstřikovací forma, uzavírací jednotka). 3 VSTŘIKOVACÍ FORMA Nejdelší část celé práce se týká samotné vstřikovací formy. Sloţky formy začínají od samotného výrobku, kde podle výrobku určíme zachycení zálisku ve formě. Uchycení zálisku nám ukáţe, jak máme tvarovat funkční části formy.
Obrázek 2: Výrobek se záliskem Pro uchycení zálisků jsem zvolil dvě varianty, z nichţ jsem na závěr jednu vybral. Jedno řešení je uchytit zálisek přímo do funkční části formy a to do tvárníku (nepohyblivé část formy). Druhé řešení je uchytit zálisek do tvarového jádra. Následný popis uţ bude jen pro druhou variantu, první jsem nevybral kvůli teoretické moţnosti poškození plastové části při vyhazování hotových výrobků. Uchycení zálisku je tedy provedeno v tvarovém jádru tak, aby jeho konec spolu s trubkovým vyhazovačem vytvořili část dělící roviny, jak je ukázáno na obrázku 3. (1 zálisek, 2 tvarové jádro, 3 - trubkový vyhazovač, 4 tvárník). Dělící rovina je rovina, kde se spolu potkají tvárník a tvárnice při uzavření formy. Uloţení zálisku v jádru je zhotoveno pomocí uloţení s minimální vůlí takovou, aby zálisek nevypadl, ale zároveň aby šel hotový výrobek vyhodit z formy. Obrázek 3 Po vyřešení zachycení zálisku postupujeme při tvorbě formy dále a to vytvořením dutin do tvárnice. Dutiny v tvárnici slouţí k vytvarování nataveného plastu. Dutin musí být v tvárnici stejně jako zálisků v tvárníku a to 16. Tvárnici jsem vyhotovil jako 2 vloţky do desky tvárnice a to z důvodů ekonomických při moţném poškození (při poškození vloţky můţeme onu poškozenou vyměnit za novou, kdeţto při poškození tvárnice v případě, ţe by jí tvořila celá deska, by se musela zhotovovat celá deska a to by znamenalo o poznání větší finanční nároky). Vloţky jsou v desce tvárnice drţeny pomocí základní desky.
Obrázek 4: 1 - deska tvárnice, 2 - vložky tvárnice Na obrázku 4 jsou vidět i zhotovené rozváděcí kanály, které rozvádí taveninu to dutin, coţ je další část vstřikovací formy, jenţ je důleţitá pro konečnou kvalitu výstřiku. Rozváděcí kanály musí dovést taveninu do všech dutin v přibliţně stejném čase, aby nedocházelo k rozdílům v době tuhnutí výstřiku. Jiná doba tuhnutí by znamenala rozdíly ve struktuře ztuhlého výstřiku. Obrázek 5: Tvárník - 1 - temperační kanál, 2 - otvory pro vyhazovače a jádra, 3 - otvory pro vodící prvky, 4 - otvor pro vyhazovač vtoku, 5 - úkos pro vytrhnutí vtoku Tvárník je tvořen poměrně jednoduše pouze deskou tvárníku s otvory pro vyhazovače a temperací. Dále je zpracovaná temperace výstřiků jak v tvárníku tak i v tvárnici. Temperace slouţí k ochlazování dutin formy a zároveň udrţuje dutiny pod stejnou teplotou. Protoţe jsem zvolil rozloţení dutin ve formě takové, jako je na obrázku 4, bylo řešení temperace poměrně jednoduché a to kanály rovnými skrze celou desku a vloţky tvárnice. Mezi přechody mezi deskou a vloţkou musí být těsnění. Temperační kanály jsou vidět na obr.4 vpravo. Po temperaci se musí utvořit systém vyhazování výstřiků. Vyhazovače musí vyhodit nejen hotové výstřiky, ale i zbytek ztuhlého plastu, který zůstává v rozváděcích kanálech. Řešil jsem to trubkovými vyhazovači, jejichţ konec bude tvořit část dělící roviny a vyhazovačem vtoku. Po vyřešení těchto částí se řeší sestrojení celé vstřikovací formy. Pro základ formy včetně vodících prvků jsem pouţil katalog a program od firmy HASCO. Prvky z katalogu jsou tzv. normálie v široké škále rozměrů. Pomocí takových to normálií si můţete vygenerovat vlastní kostru vstřikovací formy.vygenerovanou soustavu formy jsem následně upravil: vytvoření otvorů pro vloţky tvárnice, otvory pro vyhazovače, pro vtokovou vloţku, temperační systém a další.
Do upravené soustavy můţou vloţit prvky jako vloţky tvárnice, vyhazovače, jádra, vtoková vloţka atd. Obrázek 6: vstřikovací forma (řez v polovině formy a polovině řady výstřiků)
Obrázek 7: Ukázka vodících prvků a spojení desek Na obrázcích 6 a 7 jsou vidět takřka všechny části formy. Takto sloţená vstřikovací forma je teoreticky připravena být odzkoušena v provozu se vstřikovací a uzavírací jednotkou. ZÁVĚR V mé práci jsem se pokusil přiblíţit problematiku výroby plastových výrobků se zálisky, kde se vyskytují problémy jak s upevněním zálisku, tak i s tvarem zálisku. Výsledkem je: co výrobek se záliskem, to nové konstrukční řešení jejich výroby (pokud tedy nejsou konstrukčně podobné, např. válcové). Následně jsem zhotovil postup pro konstrukci vstřikovací formy pro výrobek se záliskem. Díky tzv. normáliím, které se dají zakoupit, spočívá konstrukce formy především v úpravě funkčních částí formy. Tato práce je ale pouze teoretická, i kdyţ jednou bych rád vyzkoušel tvorbu vstřikovací formy pro reálný projekt. LITERATURA [1] Kuta, A.: Technologie a zařízení pro zpracování kaučuků a plastů, Praha: Vydavatelství VŠCHT, 1999. [2] Krónerová, E.: Přednášky z předmětu Konstruování z nekonvenčních materiálů