Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostního inženýrství Katedra bezpečnostních služeb Technické zabezpečení zámečnické dílny Student: Ondřej Lexa Vedoucí bakalářské práce: Ing. Libor Foldyna, Ph.D. Studijní obor: Technická ochrana osob a majetku Termín odevzdání bakalářské práce: 15. 4. 2017
Poděkování Rád bych poděkoval svému vedoucímu bakalářské práce panu Ing. Liborovi Foldynovi Ph.D., za ochotu při konzultacích, věnovaný čas a především za jeho ochotu. Dále bych rád poděkoval majiteli firmy za poskytnutí interních informací o objektu a areálu.
ANOTACE LEXA, O. Technické zabezpečení zámečnické dílny. Ostrava, 2017.40 s., 2 s. příloh Bakalářská práce: Ostrava, VŠB Technická univerzita Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství, Katedra bezpečnostních služeb, 2017. Vedoucím bakalářské práce je Ing. Libor Foldyna, Ph.D. Předmětem bakalářské práce je technické zabezpečení zámečnické dílny v Bohumíně. V teoretické části je uveden právní rámec, technické normy a teorie fyzické ochrany objektu. Následuje charakteristika objektu, jeho okolí a popis aktuálního zabezpečení objektu. Praktická část se zabývá bezpečnostními analýzami rizik jejich zhodnocením a následným inovativním návrhem zabezpečení zámečnické dílny. Klíčová slova: fyzická ochrana, zabezpečení, analýza rizik, poplachové zabezpečovací a tísňové systémy, zámečnická dílna ANNOTATION LEXA, O. Technical security locksmith. Ostrava, 2017. 40 s., 2 s. of attachmetns.. Bachelor thesis: Ostrava, VŠB Technical University of Ostrava, Faculty of Safety Engineering, Department of security service. Supervisor of the bachelor thesis is Ing. Libor Foldyna, Ph.D. The main aim of the thesis is to technically secure the locksmith workshop located in Bohumín. The theoretical part introduces the legal framework, technical standards and the theory of property security. It s followed by characterization of the building and its surroundings and with the description of current state of property security. Practical part deals with security risks analysis, its evaluation and brings us an innovative concept of the locksmith workshop security measures. Keywords: physical wardship, security, risk analysis, intrusion and hold-up systems, locksmith
Obsah 1 Úvod... 1 2 Právní předpisy... 3 2.1 Zákony... 3 2.2 Technické normy... 5 3 Fyzická ochrana objektu... 7 3.1 Technická ochrana... 8 3.1.1 Mechanické zábranné systémy... 8 3.1.2 Poplachové zabezpečovací a tísňové systémy... 10 3.1.3 Dohledový videosystém... 13 3.1.4 Systémy kontrol vstupu... 13 3.2 Režimová ochrana... 13 3.2.1 Vnější opatření... 14 3.2.2 Vnitřní opatření... 14 3.3 Fyzická ostraha... 14 3.3.1 Činnosti pracovníků fyzické ostrahy... 15 3.3.2 Členění hlediska fyzické ostrahy... 15 4 Popis objektu a provozu zámečnické dílny... 18 4.1 Charakteristika firmy... 18 4.2 Informace o okolí... 19 4.3 Popis objektu... 21 4.4 Chráněná aktiva... 21 5 Aktuální popis úrovně zabezpečení... 23 5.1 Mechanické zábranné systémy... 23 5.1.1 Obvodová ochrana... 23
5.1.2 Plášťová ochrana... 24 5.1.3 Prostorová ochrana... 25 5.1.4 Předmětová ochrana... 26 6 Analýza a zhodnocení bezpečnostních rizik... 27 6.1 Ishikawův diagram... 27 6.2 Analýza - FMEA... 29 6.2.1 Užití metody FMEA... 31 6.3 Paretův diagram a Lorenzova křivka... 32 7 Návrh inovativního řešení pro zabezpečení objektu... 35 7.1 Inovace obvodové ochrany... 35 7.2 Inovace plášťové ochrany... 36 7.3 Inovace prostorové ochrany... 37 7.4 Dohledový videosystém... 37 7.5 Elektrická požární signalizace... 39 7.6 Ekonomické zhodnocení... 39 8 Závěr... 40 Použitá literatura... 41 Seznam obrázků... 44 Seznam Tabulek... 45 Seznam Vzorců... 46 Seznam příloh... 47
Seznam zkratek CCTV - Closed Circuit Television (Uzavřený televizní okruh) ČSN - Česká technická norma EN - Evropská norma EZS - Elektronický zabezpečovací systém FMEA - Failure Mode and Effect Analysis (Analýza příčin a následků) MZS - Mechanický zábranný systém PIR - Passive Infrared (Pasivní infračervený) PZTS Poplachový a zabezpečovací systém
1 Úvod Již od počátku lidstva jsme doprovázeni potřebou pocitu bezpečí, který má velký vliv na klid člověka. Z tohoto důvodu je s pocitem bezpečí úzce spjato vytváření opatření a zabezpečení svého ať už hmotného či nehmotného majetku. Napadení, poškození či odcizení majetku jsou nežádoucí jevy, které číhají na každém rohu a provázejí nás již od počátku lidstva. Tyto nežádoucí jevy se nedají zcela eliminovat, ale je možné jim předcházet a pokud možno co nejvíc minimalizovat. Dnešní svět jde technicky velmi rychle kupředu, což znamená, že možnosti jak zabezpečit osoby a majetek jsou čím dál tím kvalitnější, ale je třeba brát v potaz, že technika jde raketovým tempem kupředu i pro druhou stranu tedy pachatele. Z toho důvodu je důležitá inovace zabezpečení. Téma pro vypracování mé bakalářské práce jsem si vybral z důvodu mého čtyřletého působení v této zámečnické dílně. Můj zájem na inovaci je tedy osobní, jelikož bych tímto návrhem rád posunul mladou začínající firmu o krok kupředu. Zároveň tento objekt velice dobře znám a vím o možných úskalích. Současná úroveň zabezpečení objektu je podle zjištění velmi slabá. Vyhodnocením dvou analýz bezpečnostních rizik se specifikují hlavní rizika, nedostatky a slabá místa zabezpečovacího systému. Cílem této práce je zjistit a popsat možná rizika a na základě technických znalostí a poznatků navrhnout způsob pro minimalizaci nebezpečí v tomto objektu. Práce je dělena do osmi kapitol. První část práce se zabývá právním rámcem, který je pro tuto problematiku stěžejní. Další část práce popisuje teorii a vysvětlení základních pojmů týkajících se fyzické ochrany osob a majetku. Kapitola čtvrtá popisuje základní informace o zámečnické dílně. Je zde popsána charakteristika firmy, specifikováno zaměření firmy a její činnosti, dále informace o okolí, popis objektu a na závěr jsou vytyčena chráněná aktiva zámečnické dílny, které je potřeba zabezpečit. Pátá kapitola se zaměřuje na aktuální zabezpečení firmy a jeho popis. Šestá kapitola obsahuje analýzy rizik, díky kterým jsou stanovena hlavní bezpečnostní rizika, na které je nutno reagovat a na jejich základu bude následně proveden návrh inovace. Předposlední kapitola se zabývá inovativním návrhem pro zabezpečení zámečnické dílny, minimalizací možných nebezpečí a ekonomickým zhodnocením inovace. Poslední kapitolou je tedy závěr. 1
2
2 Právní předpisy Kapitola je zaměřena na právní rámec, jenž je spjat s problematikou fyzické ochrany osob a majetku, jelikož doposud není žádný právní předpis. V tomto případě je zapotřebí znát stěžejní základní právní přepisy, normy a vyhlášky, které jsou nezbytné pro řešení technického zabezpečení zámečnické dílny. 2.1 Zákony Mezi nejdůležitější zákony, které se týkají námi řešené problematiky, a sice fyzické ochrany osob a majetku v rámci technického zabezpečení zámečnické dílny patří tyto zákony: Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpis Ústava je nejdůležitějším a nejvýše postaveným zákonem v České republice. Je známo, že Ústava České republiky nemůže přijít do rozporu s jakýmkoliv jiným zákonem. Zastřešuje nedotknutelnost lidských hodnot, svobodu a rovnoprávnost občanů demokratického státu[7]. Zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, ve znění pozdějších předpisů Kořen tohoto zákona je postaven na základě vztahu mezi státem a občanem. Již z názvů vyplývá, že tento zákon ochraňuje základní práva a svobodu občanů. LPZS je členěna na 6 hlav, kdy hlava první deklaruje obecná ustanovení, hlava druhá základní práva a svobody, hlava třetí práva národnostních a etnických menšin, hlava čtvrtá hospodářská, sociální a kulturní práva, hlava pátá právo na soudní a jinou právní ochranu a hlava šestá upravuje společná ustanovení. Tento zákon je uceleným ústavním dokumentem, který obsahuje demokratická práva a svobody. Ve vztahu s problematikou této práce je velmi důležitý oddíl první, který se zabývá základními lidskými právy a svobodami jako je např. nedotknutelnost osoby a jejího soukromí (čl. 7 odst. 1) právo na osobní svobodu (čl. 8), práva spojená s vlastnictvím majetku (čl. 11), nedotknutelnost obydlí (čl. 12) [8]. 3
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů Trestní zákoník je základní kámen trestního práva hmotného. Stanovuje jaké chování, nebo čin je trestný a zároveň trestní odpovědnost při naplnění skutkové podstaty. Jsou zde taky řešeny okolnosti vylučující protiprávnost. Okolnosti vylučující protiprávnost jsou takové, které při normálních okolnostech naplňují charakteristiku trestného činu, přičemž není nijak nebezpečný pro společnost, proto se nedá hodnotit jako trestný čin. Spadají zde tyto okolnosti, a sice nutná obrana, krajní nouze, oprávněné použití zbraně, přípustné riziko a svolení poškozeného. Nutná obrana ( 29) je to čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící, nebo trvající útok na zájem chráněný trestním zákonem. Krajní nouze ( 28) je čin jinak trestný, kterým někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému trestním zákonem, není trestným činem[9]. Zákon č. 141/1961 Sb., Trestní řád, ve znění pozdějších předpisů Trestní řád upravuje postupy orgánů činných v trestním řízení a to z důvodu náležitého zjištění trestných činů a spravedlivosti při potrestání. Osobám, proti kterým je vedeno řízení, stanovuje práva a povinnosti a dále působí k upevňování zákonnosti, výchově občanů, předcházení další trestné činnosti[10]. Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů Zákon, který stanovuje jednání při ochraně osobních a citlivých údajů. Úkolem tohoto zákona je vymezit pravidla při manipulaci s osobními údaji a zabránit neoprávněnému přístupu. Je úkolem každého občana či zpracovatele nakládat z údaji tak, aby nedošlo k ztrátě, neoprávněné manipulaci či k poškození. Tímto zákonem je taky vymezeno neoprávněné zasahování do soukromého života a neoprávněné shromažďování citlivých informací[11]. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Občanský zákoník stanovuje občanskoprávní vztahy mezi právnickými a fyzickými osobami ve vztahu se státem. Občanský zákoník je předpisem, který obsahuje úpravu těch právních vztahů, do kterých každý z nás každodenně (vědomě či nevědomě) vstupuje a ve kterých se neustále 4
pohybuje. Tento zákon se člení do pěti částí. Na část obecnou, rodinné právo, absolutní majetková práva, relativní majetková práva a na ustanovení společná, přechodná a závěrečná[12]. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů Zákon, který stanovuje právní vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Zaměstnavatel je povinen zajistit svým zaměstnancům bezpečnost při práci a ochranu jejich zdraví. Za tyto opatření nesou odpovědnost zaměstnanci k tomu určení. Zaměstnavatel má ze zákona právo provést u zaměstnance osobní prohlídku v důsledku ochrany svého majetku a také má zaměstnavatel právo při příchodu a odchodu ze zaměstnání kontrolovat věci, které zaměstnanci donášejí nebo odnášejí. Musí být však dodržena ochrana osobnosti a prohlídku může provést pouze osoba stejného pohlaví[13]. Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů Tímto zákonem jsou vymezeny podmínky pro efektivní ochranu života, zdraví a majetku občanů před požáry a zároveň jsou jeho součástí podmínky pro poskytnutí pomoci při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech. V zákoně jsou rovněž zahrnuty povinnosti právnických a fyzických podnikajících osob a také povinnosti ministerstev a jiných státních orgánů[14]. 2.2 Technické normy a majetku. Tato část kapitoly je zaměřena na normy týkající se fyzické ochrany osob ČSN EN 1627 Norma, která stanovuje požadavky a určuje klasifikaci vlastností v odolnosti proti násilnému vniknutí u oken, dveří, okenic, mříží a lehkých obvodových plášťů. Určuje zároveň nároky na stálost stavebního prvku při snaze o násilné vniknutí[15]. ČSN EN 50131-1 ED. 2 Norma, která stanovuje systémové požadavky na tísňové systémy a poplachové zabezpečení. Specifikuje třídy prostředí a stupně zabezpečení od 1. stupně (nízké 5
zabezpečení) až po 4. stupeň (vysoké zabezpečení) a dále specifikuje nároky na zhotovení a nároky na vlastnosti systémů[16]. ČSN EN 50131-2-2 Norma zaměřená na pasivní infračervené detektory, používané jako detekční systémy instalované v budovách. Obsahuje stupně zabezpečení 1 až 4 a čtyři třídy prostředí. Specifikuje požadavky na detektor příslušného stupně zabezpečení[17]. ČSN EN 50131-2-6 Norma, která uvádí základní požadavky na magnetické detektory otevření, které jsou využívány, jako součást poplachových zabezpečovacích systémů instalovaných v uvnitř a vně budov. Jsou stanoveny pro stupně zabezpečení 1 až 4 používaných pro čtyři třídy prostředí. Detektor musí splňovat veškeré nároky na příslušný stupeň zabezpečení[18]. ČSN EN 50132-7 ed. 2 Norma, která popisuje CCTV systémy využívané k sledování soukromých či veřejných prostor. Stanovuje čtyři třídy vlivu prostředí ve čtyřech stupních zabezpečení. Je určena pro montážní firmy, výrobce, majitele, uživatele, pojišťovací společnosti atd.[19]. 6
3 Fyzická ochrana objektu Fyzická ochrana je kombinací tří základních opatření a to technických, režimových a organizačních. Úkolem fyzické ochrany je maximální možná minimalizace napadení, zničení či odcizení hmotného či nehmotného majetku a zajištění efektivní bezpečnosti osob[1, 3]. Fyzická ochrana je dělena do třech základních skupin (viz. Obrázek č. 1): 1. Technická ochrana - Mechanické zábranné systémy - Poplachové zabezpečovací a tísňové systémy - Dohledový videosystém - Systémy kontrol vstupu 2. Režimová ochrana - Vnější režimová opatření - Vnitřní režimová opatření 3. Fyzická ostraha[1, 3]. Obrázek 1: Rozdělení fyzické ochrany [autor] Je důležité vzít v potaz, že ani jedna z částí fyzické ochrany se nedá brát jako stěžejní a to z důvodu jejich návaznosti. Každá část má svou důležitost a své opodstatnění (viz obr. 1). V situaci pochybení jedné z částí se fyzická ochrana stává neúplnou. [3]. 7
3.1 Technická ochrana Mezi prvky technické ochrany se řadí ty, jejichž úkolem je zabezpečovat, ztěžovat či oznamovat narušení chráněného zájmu. Tyto prvky je možné rozdělit do několika hledisek, které jsou podrobně rozebrány v této části kapitoly. Technická ochrana není sama o sobě úplnou ochranou, ale má na pachatele působit jako odstrašující prostředek. Obecně se jedná o detekční systém, který zajistí a předá informace z chráněného prostoru směrem k činným silám (zásahová jednotka) jenž jsou schopny v dalších činnostech pachateli zabránit nebo jej dopadnout ještě před spácháním protispolečenského jednání[3]. 3.1.1 Mechanické zábranné systémy Mechanická ochrana objektů či majetků jako taková je sama o sobě stará dá se říct jako lidstvo samo. Již v historii objekty a majetky byli chráněny například padajícími mosty, tvrzemi, mřížemi či různým kováním. Stavby hradeb, plotů kolem osad představovali mechanický zábranný systém, který sloužil k zabezpečení životů, zdraví a majetků obyvatel[3]. Mechanický zábranný systém, je jakým si stavebním kamenem celé fyzické ochrany od které se nadále rozvíjí systém bezpečnosti. Jedná se o systém, který má za cíl znemožnit pachateli nepovolané či násilné vniknutí do chráněného prostoru, popřípadě nepovolanou manipulací s předměty, jež spadají do chráněného zájmu. Základní úlohou těchto systémů je vytvořit hranici, která je definovaná jistým odporem vůči destrukčnímu narušení. Jedná se tedy o dobu, kterou bude pachatel nucen pro tento skutek vynaložit a častokrát se stane, že se přesáhne pro něj dobu únosnou. Důležité je taky podotknout, že mechanický zábranný systém není stoprocentní a je možné jej překonat[3]. Tento systém je dělen do čtyř skupin: 1. Obvodová (perimetrická) ochrana 2. Plášťová ochrana 3. Prostorová ochrana 4. Předmětová ochrana[1, 3]. 8
Obvodová (perimetrická) ochrana Zde se jedná o mechanické zábranné systémy, které jsou zřizovány okolo chráněného zájmu a zpravidla vytyčují takzvanou právní hranici na volné ploše okolo budovy. Jde o širokou škálu zábran, jejichž úkolem je zabezpečit prostor před nepovolaným vstupem či opuštěním prostoru. Zábranami je myšleno ohrazení, oplocení, brány, branky atd., které je možné obohatit o doplňující zařízení, jako jsou monitorovací nebo detekční systémy. Díky tomu, že se nejedná pouze o pevné bariéry a drátěné oplocení, ale jsou zde i zmíněné doplňkové prvky lze tyto mechanické zábranné systémy rozdělit šesti skupin[3]. Klasické drátěné oplocení - Jedná se o druh, který je využíván k oplocení méně důležitých objektů, jelikož je snadno překonatelný. Je konstruováno do výšky 1,5 2 m průměru zinkového drátu 3,9 mm, tudíž je snadné jej přeštípnout nebo rozplést. Bezpečnostní oplocení - Tento druh se od klasického oplocení se od klasického oplocení liší zejména výškou, tloušťkou a použitým materiálem. Pro ztížení při překonání je konstruován až do výšky 2,5m. Vysoce bezpečnostní oplocení - Jedná se o speciální konstrukci s výplní dosahující výšky až 5 m, kterou specifikuje vysoká účinnost. Je využívána pro oplocení velmi důležitých, míst jako jsou vězeňské ústavy, vojenské objekty nebo vysoce rizikové oblasti. Vrcholové zábrany - Tyto zábrany jsou používány ke zvýšení pasivní bezpečnosti a taky pro vzbuzení odstrašujícího účinku v pachateli. Vrcholové zábrany jsou používány v kombinaci s jinými mechanickými zábrannými prostředky. Podhrabové překážky - Jedná se o betonovou podezdívku, ocelové rošty nebo podhrabové desky o šířce minimálně 1 metr. Toto opatření se vytváří z důvodů možného podkopání či podlezení oplocení. Vstupy, vjezdy a jiné vstupní jednotky - Zde je potřeba věnovat velkou pozornost, protože se jedná o prvky, které spojují prostory volně přístupné a prostory chráněného zájmu. Proto je při navrhování cílem minimalizace vstupních jednotek[3]. 9
Plášťová ochrana Úkolem této části ochrany je z bezpečnostního hlediska objektu v první řadě ztížit nebo úplně znemožnit narušení či vniknutí do prostor chráněného zájmu. Plášťovou ochranu lze pojmout celek tvořen především stavebními prvky budov a otvorovými výplněmi[3]. Stavební prvky budov - Zde spadají veškeré podlahy, stěny, stropy a samozřejmě střechy. Jejich odolnost vůči narušení stojí hlavně na materiálu, z jakého jsou konstruovány tloušťce a kvalitě provedení. Nemalou pozornost je nutné věnovat společným stěnám dvou objektů, kde může dojít k narušení a nepovolanému vniknutí do objektu. Otvorové výplně - Mezi tyto prvky se řádí například dveře, okna, mříže atd. Zde je nutné dbát na důkladné zabezpečení, jelikož tyto prvky je bez kvalitního zajištění velice snadné překonat[3]. Prostorová ochrana Cílem prostorové ochrany je zabezpečit vnitřní prostory nebo je rozdělit pomocí bezpečnostních přepážek. Bezpečnostními přepážkami lze nazvat například mříže, systém úrovňového klíče nebo bezpečnostní dveře, jejichž cílem je oddělit místnosti popřípadě jednotlivá patra v budově[3]. Předmětová ochrana Zájmem předmětové ochrany je především zabezpečit před zcizením, narušením znehodnocením peníze, cenné papíry či citlivé informace právnické nebo fyzické osoby. Dostatečná bezpečnost zmíněných prvků je zajišťována prostřednictvím například bezpečnostních schránek, trezorových dveří, kartotéčních skříni nebo příručních pokladniček[3]. 3.1.2 Poplachové zabezpečovací a tísňové systémy Poplachové zabezpečovací a tísňové systémy (dále jen PZTS) je dá se říct nejmladším způsobem zabezpečení objektů, které je velmi žádané z důvodů dnešních požadavků a nároků. Je velmi složité je překonat a mají výbornou návaznost na systém zásahové jednoty a z toho důvodu velmi efektivně doplňují klasickou ochranu[5]. Tento systém není sám osobě úplnou ochranou, ale má k pachateli, který plánuje nebo koná činnost proti chráněnému zájmu především odstrašující účinek[4]. 10
Primární funkce PZTS spočívá v opravdu rychlé detekci narušení vyvolané pachatelem a zároveň předání informací o narušení na příslušná místa zásahové jednotky, jejichž cílem je přerušení nežádané činnosti nebo dopadení ještě před jejím započnutím[4]. PZTS se opět dělí na čtyři části jako u předchozího případu a je to tedy obvodová, plášťová, prostorová, předmětová ochrana a neposlední řadě zde spadá také klíčová ochrana. Tyto části jsou popsány níže[4, 5]. Obvodová ochrana Cílem obvodové ochrany je signalizovat narušení tzv. právní hranice. Tato hranice je nejčastěji vytýčena oplocením, zábranami či vstupními jednotkami[4]. Plášťová ochrana Cílem plášťové ochrany je signalizovat narušení pláště objektu, kterými jsou, jak už bylo zmíněno v předchozí části kapitoly, otvorové a stavební prvky budovy[4]. Prostorová ochrana V případě, že se pachatel či narušitel dostane přes předešlé zajištění, je zde ochrana prostorová. Cílem této ochrany je signalizovat nežádoucí jevy v prostoru budovy, který například obklopuje chráněné předměty[4]. Předmětová ochrana Tato ochrana je typická pro cenné předměty (obrazy, drahé kameny, peníze). Signalizuje přítomnost nepovolané osoby v blízkosti chráněného předmětu a zároveň neoprávněnou manipulaci. Jako výhodu lze označit jejich nepřetržité využití[4]. Klíčová ochrana Cílem klíčové ochrany je signalizovat narušení nebo napadení klíčových míst objektu. Jinými slovy nežádoucí pohyb v zájmovém prostoru[4]. Veškeré zmíněné elektrické zabezpečovací systémy jsou složeny z prvků, které utváří tzv. zabezpečovací řetězec (viz. Obrázek č. 2)[4]. 11
Obrázek 2: Zabezpečovací řetězec [4] Čidlo neboli detektor je zařízení, které okamžitě registruje narušení či napadení střeženého objektu a reaguje zasláním poplachového nebo textového signálu[4]. Ústředna disponuje funkcí přijmutí a zpracování iniciace z čidel a následnou realizací. Ústředna také zajišťuje napájení čidel a následný přenos informací[4]. Přenosové prostředky zajistí přenos výstupních informací opačným směrem tedy s ústředny do místa signalizace[4]. Signalizační zařízení jejím cílem je vyhlásit na místě vhodný varovný signál[4]. Doplňková zařízení slouží pro realizaci speciálních funkcí nebo pro usnadnění ovládání systému[4]. Prvky tísňového hlášení Jedná se o prvky, jejichž cílem je ochránit veřejnost a zaměstnance poskytnutím možnosti rychlého ohlášení při přímém ohrožení a to do příslušných míst odkud je následně realizována pomoc. Tyto hlásiče jsou děleny na veřejné a speciální[4]. Veřejné hlásiče - Jsou aplikovány na viditelných místech obvykle ve výšce 120 150 cm, aby byli dostupné pro každého. Zpravidla jsou opatřeny ochranných sklíčkem. Speciální hlásiče - Nazývá se jim také skryté hlásiče. Jak už napovídá z názvu (skryté) jde o hlásiče, kterými se vyhlašuje poplach za přímého ohrožení nepozorovaně. Při umisťování se dbá na pečlivý výběr místa, jelikož tyto hlásiče nemají kryt z důvodu právě zmiňovaného nepozorovaného spuštění například nohou[4]. 12
3.1.3 Dohledový videosystém Na začátek je vhodné se zmínit o bodech, kterými je třeba se řídit při zřizování kamerového systému. Projektant se musí řídit předně právní legislativou a normy, ale důležitým se zde stávají také dokumenty pojišťovacích organizací, které se zaobírají touto problematikou[5]. Jedná se o prakticky nejpoužívanější systém této doby. Je možné označit jej jako velmi efektivní způsob doplnění zabezpečovacího systému. Výhodou je obrovský posun elektroniky a široká škála výběru v různých cenových hladinách. Tudíž i mnohé menší firmy mohou své objekty zabezpečit několika kamerami. Jsou využívány jak ve vnitřních prostorách, tak i na vnějším prostranství (perimetru)[2, 5]. Tento systém umožňuje sledovat střežený prostor prostřednictvím kamer ve formě videa, obrazu a zvuku. Je možné použít kamerový systém se záznamem, na který se vztahuje zákon o ochraně osobních údajů nebo lze prostor pouze monitorovat[2, 5]. Záznam - lze uchovat záznam v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů, který lze použít k pozdější identifikaci. Monitorování - jde pouze o pozorování sledovacího monitoru v reálném čase bez jakéhokoli záznamu[2, 5]. 3.1.4 Systémy kontrol vstupu Systém umožňuje majitelům objektu mít přehled o vstupech a výstupech svých zaměstnanců případně využitím možností tohoto systému předchází nepovolaným vstupům do areálu nebo do sektoru s přístupem pouze kompetentních osob. Systém je také schopen vést elektronickou docházku. Typickým prvkem je čipová karta[5]. 3.2 Režimová ochrana Cílem režimové ochrany je směřovat k nejefektivnějšímu a bezporuchovému zabezpečovacímu systému daného objektu. Je to kombinace organizačních a administrativních uspořádání prostřednictvím, kterých jsou vytvářeny požadované podmínky. Tato ochrana má podobu určitých režimových směrnic, které jsou zpracovány v organizační dokumentaci potažmo interních normách organizace. Kamenem úrazu však není vytvoření organizačních směrnic nýbrž jejich zavedení do každodenního koloběhu objektu a následná aktualizace[1]. 13
3.2.1 Vnější opatření Vnější opatření se specifikuje vstupními a výstupními podmínkami objektu. Jde o kontrolu osob a mobilních prostředků při pohybu těmito zónami[1]. 3.2.2 Vnitřní opatření Mezi vnitřní opatření se řadí vytýčení prostorů pro pohyb osob a vozidel případně dopravní značení v areálu. Součástí je i určení prostorů s omezeným přístupem pro řadové zaměstnance. Dodržování pravidel pro nakládání a transport materiálu a samozřejmě předpisy pro nakládání s majetkem objektu[1]. 3.3 Fyzická ostraha Nutno hned na začátku zmínit, že lidský faktor má na zabezpečení neboli ochranu objektu vždy rozhodující vliv a technika je jen podpůrná část ochrany. Spolehlivost, čestnost, pracovitost, pracovní morálka, odborná úroveň a v neposlední řade psychická odolnost to všechno jsou lidské faktory mající vliv na režimová opatření v ochraně objektu[1, 3] Fyzická ostraha je známá už od dob kdy ještě technika vůbec neexistovala a je jednoznačně nejdražším způsobem. Jedná se o souhrn určitých činností, jejichž cíl je prostřednictvím pověřené a způsobilé osoby zajistit ochranu osob a majetku. Tato ochrana je velice efektivním způsobem v zabránění trestné a protiprávní činnosti[1, 3]. Za odborným proškolením členů fyzické ostrahy stojí příslušníci ozbrojených sil, ozbrojených sboru, zaměstnavatelé, provozovatelé objektu či kompetentní osoby bezpečnostní služby. Objekt pod stálým dozorem fyzické ostrahy je zajištěn nejméně dvěma pracovníky. Na stanoviště se stálým výkonem určené pro fyzickou ostrahu jsou vyvedeny výstupy technických prostředků. Nejvzdálenější zabezpečená oblast od stanoviště nesmí být vzdálená více než 500 metrů[1, 3]. Fyzickou ostrahu obstarává: Komerční (soukromé) bezpečnostní služby Vlastní ochranné služby organizací Státní ochrannou službou[3] 14
3.3.1 Činnosti pracovníků fyzické ostrahy Jedná se o pracovní náplň a cíle fyzické ostrahy, kterou pracovníci zajišťují. [3] Kontrolní činnost při vstupech a výstupech (propustková) Selekce osob a vozidel oprávněných ke vstupu či výstupu Vedení evidence Kontrola matriálů a věcí vnášených a vynášených[1] Kontrolní činnost Zajišťují ochranu spojenou s bezpečnosti zdraví, protipožární ochranu, zdraví osob atd. v rámci směrnic objektu. Zajišťují ochranu proti ztrátám, poškozování, zneužívání či rozkrádání majetku objektu Zabránění a vzniku mimořádných událostí[1]. Střežení objektů prostřednictvím stanovišť Pevných Pohyblivých Pochůzkových[1]. Realizace zásahu při vzniku mimořádných událostí či narušení objektu Systém opatření při narušení či vzniku mimořádné události Součástí směrnic by měli být typové plány Řešení situace stávající ochranou či specializovanými výjezdovými skupinami[1]. Vyrozumění příslušných míst Cílem je vyrozumět hasičské útvary, havarijní služby, policii atd. Zajistit místo mimořádné události či havárie[1]. 3.3.2 Členění hlediska fyzické ostrahy Zde se zaměříme na členění fyzické ostrahy do pěti částí[1]. 15
Hledisko časové Ostraha vázaná pracovní dobou - ostraha pouze v pracovní době objektu Ostraha vázaná mimo pracovní dobu - ostraha pouze mimo pracovní dobu objektu Nepřetržitá ostraha - vykonávaná 24 hodin denně Nárazová - ostraha vykonávaná v závislosti na potřebě organizace, objektu či zákazníka[1]. Hledisko rozsahu výkonu Propustková ostraha - jedná se o pracovníky vrátnic či jiných propustkových míst do objektu Obvodová ostraha - ostraha vykonává svou činnost po obvodu pracoviště, jedná se o pochůzková nebo pevná stanoviště Celoplošná ostraha - ostraha vykonává svou činnost po celém objektu celoplošně Doprovodná ostraha při dopravě - jedná se o pracovníky, kteří vykonávají svou činnost ve formě doprovodu při přepravě například vlaků, letadel nebo při přepravě cenných věcí Dozorová ostraha - jedná se o pracovníky dozorující například stanoviště poplachu či kamerových systému Zásahová ostraha - jde o službu, která vykonává svou činnost na základě příjmu signálu o narušení Ostraha patrolováním - provádí se obvykle hlídkou ve vozidle, která má návaznost na zásahovou ochranu Aktivní víceúčelová ostraha - fyzická ostraha s náplní širší škály hledisek výkonu[1]. Hledisko způsobu zajištění Ostraha vykonávaná pracovníky z vlastních řad organizací Nájemná (komerční) ostraha Kombinovaná ostraha[1]. 16
Hledisko výzbroje a výstroje Ozbrojená ostraha - pracovníci ozbrojeni prostředky pro osobní obranu (paralyzéry, distanční tyče atd.) případně střelnou zbraní Neozbrojená ostraha - bývá ostrahou působící na kamerových nebo dispečerských stanovištích[1]. Hledisko vystupování vůči veřejnosti Veřejná ostraha - ostraha vykonávaná pracovníky ve stejnokroji s označením agentury a osobní identifikací (číslo pracovníka) Skrytá ostraha ostraha vykonávaná v civilu například v obchodních domech, při zásahu mají povinnost se identifikovat[1]. 17
4 Popis objektu a provozu zámečnické dílny Tato kapitola je zaměřena nejenom na charakteristiku firmy jejího provozu, ale zároveň na informace o jejím okolí a lokalitě, ve které se nachází. Dalším aspektem, který tato kapitola odhalí, bude popis objektu a popis provozu. V neposlední řadě je zhodnocení aktiv, jejich prostřednictvím se bude vyvíjet inovativní navržení zabezpečení. 4.1 Charakteristika firmy Jedná se o poměrně mladou zámečnickou firmu založenou koncem roku 2009 dvěma kamarády s vidinou se rozvíjet. Původními prostory pro přípravu na montáže a výrobu byla dvojgaráž, která byla součástí rodinného domu jednoho ze zakladatelů. V roce 2013, se firma přestěhovala do větších prostor, které zahrnují například kancelářské prostory, sklady, dílny, ale také třeba vozový park. V současnosti zde vykonává pracovní činnost okolo 20 stálých zaměstnanců plus 3-4 brigádníci. Služby firmy: Poskytování zámečnického servisu přímo u zákazníka Disponuje výjezdovými vozidly a pohotovostí Zámečnická výroba průmyslových potřeb Výroba ocelových konstrukcí (viz. Obrázek č. 3) Drobná zámečnická výroba (viz. Obrázek č. 4) Obrázek 3: Průmyslová plošina, produkt firmy [autor] 18
Obrázek 4: Drobná zámečnická výroba [autor] 4.2 Informace o okolí Zámečnická dílna se nachází ve městě Bohumín na okrajové části centra. Rozloha pozemku firmy je přibližně 2500 m 2 z toho 500 m 2 zaujímá zastavěná plocha. Zámečnická dílna, se nachází v poměrně hustě zastavěné oblasti. Jak můžeme vidět na obrázku, na východní straně sousedí s dvěma podniky, z nichž jeden je pouze administrativní a druhý podnik je autoservis (viz. Obrázek č. 5). Oba podniky jsou podle dostupných informací kvalitně zabezpečeny. Z jižní strany sousedí s bytovými jednotky a se západní s dvěma rodinnými domy. V severní části je objekt lemován jedinou přístupovou komunikací, která je 0,5 km od objektu napojena na dálnici. 19
Obrázek 5: Mapa okolí objektu [27, upraveno autor] Na pozemku objektu se nachází hlavní budova, kde jsou dílny, administrativní část a sklad nářadí. V zadní části sousedící s rodinnými domy se nachází sklad plechů, železného materiálu a také malá dílna s ohýbačkou plechu a nůžkami na plech. Plocha je z 80%, je zde 8 parkovacích míst a také plocha pro přistavení vozidel dodavatelů. Na straně lemované komunikací je perimetr přenesen na plášť budovy. Po celém areálu se vyskytuje 24 hodin funkční osvětlení. Hranice pozemku je po obvodu vymezena oplocením. Bohumín se řadí mezi město s nižším indexem kriminality. V posledních letech zde kriminalita prudce klesá, jelikož si Bohumín zakládá na bezpečí občanů a vynasnaží se o realizaci například prostřednictvím městské policie či novým rozšířením o asistenty prevence kriminality. Tato obec, je poměrně silně průmyslově zastoupena, sídlí zde několik velkých průmyslových podniků (Rockwool, Třinecké železárny, Bekaert atd.). 20
4.3 Popis objektu Jak už bylo zmíněno v předešlé části kapitoly, rozloha zastavěné plochy činí přibližně 500 m 2. Je rozdělena do tří částí a to do hlavního objektu a dvou skladu materiálu. Hlavní objekt byl již v minulosti využíván jako dílenský. V předcházejících letech v něm sídlila výtahářská, zámečnická a truhlářská firma. Hlavní objekt je rozdělen rovněž na tři části. V první části objektu je situována dílenská část, která je rozvržena na tři zámečnické dílny a samostatnou svařovnu. Druhou část zaujímá kancelář skladníka společně se skladem drobného materiálu, jako je například spotřební zboží k nářadí, elektrody, pláty do pil či svářečské spreje a dále sklad nářadí. Třetí část se nachází v prvním poschodí, je administrativní, zde se nachází vedení firmy a kancelář mistrů. Stavba je jednopodlažní se sklepením a je konstruována ze zděného a cihelného zdiva. Dva vedlejší sklady materiálu jsou novodobé přístavby, jedná se o stavby z porothermu se zateplenou střechou řešenou trapézovými plechy. Rozměr menšího skladu je 20 x 6 m a rozměr většího skladu je 25 x 8 m. V menším skladu je vytvořen stojanový pořadník na plechy různých tlouštěk z různých druhů materiálů. Na tento sklad je navázán přístřešek sloužící pro servisní vozidla. Větší sklad je určen na železný materiál větších rozměrů, jako jsou různé profily. V tomto skladu je z prostorových důvodů situována část, ve které jsou umístěny strojní mechanické nůžky na plech a hydraulická ohýbačka plechů. 4.4 Chráněná aktiva Chráněná aktiva jsou velmi důležitá při zpracování konceptu fyzické ochrany pro jakýkoliv objekt. Znalost aktiv je považována za důležitou z důvodu ekonomického řešení, kdy by zpravidla neměla přesáhnout 10-15% celkové hodnoty z aktiv. V případě řešeného objektu se za aktiva považují administrativní položky, jako jsou počítače, kancelářské vybavení, důležitá data a software. Jako další důležitá část je dílenské vybavení (nářadí, pily, strojní nůžky, svařovací technika, hydraulická ohýbačka plechů atd.). Nesmí se opomenout také veškeré hotové výrobky, skladovaný materiál, výjezdové a firemní vozidla (viz. Obrázek 6) a v neposlední řadě samotný objekt. Celková částka chráněných aktiv je odhadovaná na cca 8 750 000 Kč (viz. Tabulka č. 1). 21
Tabulka 1: Chráněná aktiva Chráněná aktiva Odhadovaná cena (Kč) Servisní vozidla, firemní vozidla 2 000 000 Svařovací technika 450 000 Nářadí (vrtačky, brusky, elektrolýza, atd.) 500 000 Strojní nůžky, ohýbačka plechů 1 400 000 Materiál 1 000 000 Administrativní vybavení 400 000 Objekt 3 000 000 Celkový odhad 8 750 000 Obrázek 6: Výjezdová servisní vozidla [autor] 22
5 Aktuální popis úrovně zabezpečení V této kapitole je zaměřena pozornost momentálnímu stavu zabezpečení technické ochrany zámečnické dílny. Jedná se o výrobní a servisní dílenskou firmu, tudíž se zde nenacházejí větší finanční částky. Dosavadní zabezpečení není na dostatečné úrovni z důvodu krátkého působení v objektu, firma je zde krátce a dosavadní priority byly vytvořit zázemí a stabilizovat se. Popis zabezpečení se bude ubírat postupně od vnější ochrany až po ochranu vnitřní. 5.1 Mechanické zábranné systémy Co se týká zabezpečení tohoto objektu, jsou zde situovány prvky obvodové, plášťové, prostorové a předmětové ochrany. V následujících podkapitolách budou podrobně popsány a rozebrány. 5.1.1 Obvodová ochrana Tato část ochrany u posuzovaného objektu je na velmi nízké úrovni. Dalo by se říci, že je zcela nevyhovující. Stav momentální obvodové ochrany bude popsán podle světových stran. Jako první je severní strana. Jedná se o stranu objektu, na které se nachází vjezd do objektu. Zde je objekt zabezpečen oplocením s bránou, které se týčí do výšky 150 cm s betonovou podezdívkou. Vstup na pozemek je zde možné provést v době provozu bez časového prodlení, jelikož při provozu je brána otevřená a bez jakéhokoliv dozoru. V době mimo provoz je brána zavřená a zamčena. Brána je navíc obohacená o řetěz z tvrdokovu a uzamčena kladkou (viz obrázek č. 7). Obrázek 7: Severní strana, vjezd do objektu [autor] 23
Jižní obvodovou stranu objektu, kterou je tedy, jak již bylo zmíněno výše, strana sousedící s dvěma rodinnými domy, plní železné oplocení s betonovou podezdívkou. Oplocení je vysoké 150 cm. Z menší části zde obvodovou ochranu plní plášťová ochrana v podobě styku stěn objektu s objektem sousedním. Stěna je zde tloušťky 400 mm. Západní strana sousedící s bytovými jednotky, je oplocena pletivovým oplocením. Jedná se o PVC oplocení s žárově zinkovaného drátu o průměru 1,7 mm plus poplastování 0,8 mm celkově tedy 2,5 mm. Oplocení jde zde obohaceno o vrcholovou překážku, která je v podobě dvou ostnatých drátů. Východní stranu lemuje opět oplocení o výši 150 cm s betonovou podezdívkou a zde objekt sousedí s administrativní firmou, která je podle dostupných informací kvalitně zabezpečena. Zde je navíc ze strany sousedící firmy plot doplněn o živý plot přibližné šířky 80 cm a výšky 180 cm. 5.1.2 Plášťová ochrana Tato část je zaměřena na popis a stav plášťové ochrany posuzovaného objektu. Tuto ochranu lze zde rozdělit na tři části, a sice na hlavní objekt a dva sklady materiálu. Kapitola, ale bude zaměřena pouze na hlavní budovu a větší sklad materiálů a to z důvodu většiny cenného majetku, který je do těchto prostor umístěn. Hlavní budova je konstruovaná jako dvoupodlažní objekt s přistavěnou garáží. Jedná se o starší budovu, tudíž je zde použito cihelného zdiva rozměru 400 mm a valbová střecha. Hlavní vstupní dveře jsou zde ze severní strany od příjezdové cesty, jsou prosklené s dřevěným mřížováním, je zde použit zámek FAB s cylindrickou vložkou. Dalšími vstupními dveřmi jsou dveře ze dvora do dílny, které slouží pro zaměstnance, zde je použit zámek ABUS s bezpečnostní cylindrickou vložkou s knoflíkem. A jako poslední jsou zde dřevěná garážová vrata, která slouží jak pro vychystávání nářadí, tak pro příjem a výdej zboží (viz. Obrázek č. 8). Tyto vrata jsou opatřeny klasickým zámkem FAB s cylindrickou vložkou s kladkou z vnitřní strany. Okna jsou zde plastová jednokřídlová ve výši 2,5 m a jsou bez jakýchkoliv bezpečnostních prvků. Sklad materiálu je konstruován z tvárnic ytong o tloušťce zdiva 200 mm a zateplené sedlové střechy pokryté trapézovým plechem. Do tohoto objektu jsou čtyři vstupní plechová garážová vrata. Zde jsou použity klasické zámky FAB s cylindrickou vložkou a vnitřními závlačkami křídel vrat. Tento sklad je bez oken. 24
Obrázek 8: Garážová vrata pro import, export [autor] 5.1.3 Prostorová ochrana Tato část je zaměřena na ochranu vnitřních prostor. Budova je dělena na dílny, sklad, kancelářské prostory a šatnu se sprchami. Hned za hlavním vstupem je chodba, která je oddělena od všech prostor dřevěnými jednokřídlovými dveřmi s klasickým zámkem FAB s cylindrickou vložkou. Následuje chodba, která dělí zbytek částí objektu. Sklad s nářadím a kanceláří skladníka je opatřen jednokřídlovými dveřmi s elektrickým zámkem a zvonkem. Šatna je zde oddělena opět jednokřídlovými dveřmi s totožným zámkem FAB, kdy šatna je během směny uzamčena a odemyká se pouze při pauze a po směně. Dílny jsou z vnitřního prostoru přístupné nonstop. Kancelářské prostory a místnost se serverem se nacházejí v prvním podlaží budovy, jsou tudíž odděleny schodištěm. Jsou zde tři kanceláře, které jsou opatřeny dřevěnými dveřmi s klasickým zámkem FAB s cylindrickou vložkou. Místnost se serverem je opatřena dřevěnými dveřmi se zámkem ABUS a bezpečnostní cylindrickou vložkou. 25
5.1.4 Předmětová ochrana Předmětová ochrana je zde realizována v kanceláři, šatně a ve skladu nářadí. V kanceláři se nachází uzamykatelná ocelová bezpečnostní schránka, kterou má ve stole výkonný ředitel firmy a slouží pro případnou hotovost či cenné dokumenty (viz. Obrázek č. 9). V šatně má každý zaměstnanec k dispozici osobní ocelovou uzamykatelnou skříňku pro osobní potřeby. Ve skladu je předmětová ochrana realizována pořadníkem jednotlivého nářadí a cennější kusy nářadí jsou uzamčeny řetězem. Vydávány jsou pouze skladníkem a zápisem u něj o vypůjčeném nářadí. Obrázek 9: Ocelová bezpečnostní schránka [24] 26
6 Analýza a zhodnocení bezpečnostních rizik Na úvod této kapitoly, před provedením analýz a vyhodnocením bezpečnostních rizik je stěžejní stanovit faktory, které můžou vést k překonání fyzické ochrany objektu. V Praxi se považuje bezpečnostní systém, za tak silný jako je nejslabší článek systému. Pro zvýšení efektivity systému je také nutné sdružovat druhy ochrany, byť není možné zcela eliminovat ohrožení pachatelem. Z toho důvodu je důležité vybrat ta rizika, která jsou v tomto případě nejzávažnější a pokusit se o zmírnění jejich důsledků na co nejpřijatelnější míru. K analýze se využívají mnohé druhy metod, díky jejich je možné identifikovat možná rizika. Vypočtením vybraných metod a jejich následným vyhodnocením je možné dojít k právě zmíněným nejzávažnějším rizikům, která je možné prostřednictvím různých opatření minimalizovat. Pro analýzu a zhodnocení rizik zámečnické dílny použity dvě metody. K identifikaci rizik bude využit Ishikawův diagram příčin a následků a k určení nejzávažnějších rizik bude použita metoda analýzy vad či selhání a jejich důsledků (FMEA). 6.1 Ishikawův diagram Ishikawův diagram vytvořil profesor Kaora Ishikawa po němž je také pojmenován. Tento diagram je podle jeho vzhledu také pojmenován jako diagram rybí kosti. Grafické znázornění diagramu zajišťuje přehlednost a zároveň diagram podporuje kreativitu při hledání nápadů. Diagram poukazuje na podmíněnou důležitost a vzájemné působení napříč jednotlivými problémy. Pomocí grafického znázornění jsou zde analyzovány zásadní faktory, které zapříčiňují řešený problém. Zásadní faktory jsou dále analyzovány a k nim jsou hledány dílčí příčiny (viz. Obrázek č. 10)[6]. Jako důsledek jsem definoval jako prolomení fyzické ochrany zámečnické dílny. Zásadními faktory jsou: Překonání obvodové ochrany Překonání plášťové ochrany Překonání prostorové ochrany Zaměstnanci Ostatní vlivy 27
Zásadní faktory společně s dílčími příčinami jsou znázorněny na obrázku č. 10. Obrázek 10: Ishikawův diagram [autor] 28
6.2 Analýza - FMEA Analýza vad či selhání a jejich dopady na zámečnickou dílnu. Metoda Failure Mode and Effect Analysis, zkráceně FMEA, jak už z anglického názvu napovídá je metodou, která analyzuje selhání a následné důsledky. Na základně systematického a strukturovaného vedení selhání, je možné hledat dopady a příčiny. FMEA, také kontroluje jednotlivé prvky systému a zároveň identifikuje základní poruchy[6]. Výpočet míry rizika je dán vzorcem: Vzorec č. 1 Míra rizika R = P N H R míra rizika P pravděpodobnost vzniku rizika N závažnost následků H odhalitelnost rizika Pro průmysl se zpravidla používá 10 parametrů, ale v této práci je k rozboru bezpečnosti použito parametrů od 1 do 5, dle tabulek 2-5 [6]. Tabulka 2: R - Výsledná míra rizika [6] R Výsledná míra rizika 0-3 Bezvýznamné riziko 4-10 Akceptovatelné riziko 11-50 Mírné riziko 51-100 Nežádoucí riziko 101-125 Nepřijatelné riziko 29
Tabulka 3: P - Pravděpodobnost vzniku rizika [6] P Pravděpodobnost vzniku rizika 1 nahodilá, velice nepravděpodobná 2 spíše nepravděpodobná 3 pravděpodobná, reálná hrozba 4 velmi pravděpodobný vznik 5 trvalá hrozba Tabulka 4: N - Závažnost následků [6] N Závažnost následků 1 malý delikt, malý úraz, malá škoda 2 větší delikt, úraz s pracovní neschopností, větší škoda 3 střední delikt, úraz s převozem do nemocnice, vyšší 4 těžký delikt, těžký úraz s trvalými následky, vysoká 5 smrt osob, velmi vysoká škoda na majetku Tabulka 5: H - Odhalitelnost rizika [6] H Odhalitelnost rizika 1 riziko odhalitelné v době jeho spáchání 2 snadno odhalitelné riziko během pár minut 3 odhalitelné riziko do jednoho dne 4 nesnadno odhalitelné riziko (den a více) 5 neodhalitelné riziko 30
6.2.1 Užití metody FMEA Pro sestavení tabulky a následné užití metody FMEA je třeba využít dílčí příčiny z Ishikawova diagramu. Jednotlivé dílčí příčiny následně ohodnotit parametrem 1 až 5 a jejich součinem dle uvedeného vzorce vypočíst míru rizika (viz. Tabulka č. 6). Tabulka 6: Dílčí příčiny s výslednou mírou rizika [autor] Číslo Riziko P N H R 1 Překonání přelezením brány 4 2 4 32 2 Využití otevřené brány za provozu 5 2 3 30 3 Překonání jižního plotu 1 2 4 8 4 Vniknutí porušením oken 2 2 3 12 5 Vniknutí porušením vstupních dveří 2 2 3 12 6 Nedodržování směrnic 1 3 3 9 7 Vniknutí padělaným klíčem 1 2 4 8 8 Absence kamerového systému 5 2 5 50 9 Nepovolaný pohyb po objektu v pracovní době 2 2 2 8 10 Ztráta klíčů 2 1 3 6 11 Absence PZTS 5 2 5 50 12 Nepřítomnost 2 1 2 4 13 Krádež materiálů 3 2 4 24 14 Krádež nářadí 3 2 4 24 15 Vniknutí porušením pláště 2 3 3 18 16 Požár 1 4 2 8 17 Výbuch 2 4 2 16 31
6.3 Paretův diagram a Lorenzova křivka Při závěrečném vyhodnocování míry rizika, je vypočtena takzvaná míra tolerance, která má za cíl stanovit hranici mezi přijatelným a nepřijatelným rizikem. Je zde užito Paretova principu 80/20. Nebezpečí, která se řadí do limitu 80 %, jsou vyhodnocena jako nepřijatelná a ostatní nebezpečí jsou klasifikována jako přijatelná či dostačující. Paretův diagram a Lorenzova křivka jsou sestaveny podle závažnosti jednotlivých rizik. K přepočtu jsou použity vzorce 2, 3 (viz. Tabulka č. 7) [6]. Vzorec č. 2 Kumulativní četnost R i N i = n k k 1 = n 1 + n 2 + n 3 + n i Ni - kumulativní četnost R n1 ni - hodnoty jednotlivých rizik Vzorec č. 3 Relativní kumulativní četnost F i = N 1 N 100[%] Fi - relativní kumulativní četnost Ni kumulativní četnost N = kumulativní četnost veškerých rizik 32
Tabulka 7: Tabulka relativní kumulativní a kumulativní četnosti [autor] Číslo Riziko R Kumulativní četnost R Relativní kumulativní četnost 8 Absence kamerového systému 50 50 15,67% 11 Absence PZTS 50 100 31,34% 1 Překonání přelezení brány 32 132 41,37% 2 Využití otevřené brány za provozu 30 162 50,78% 13 Krádež materiálu 24 186 58,30 14 Krádež nářadí 24 210 65,83% 15 Vniknutí porušením pláště 18 238 74,60% 17 Výbuch 16 244 76,48% 4 Vniknutí porušením oken 12 256 80,25% 5 Vniknutí porušením vstupních dveří 12 268 84,01% 6 Nedodržování směrnic 9 277 86,83% 3 Překonání jižního plotu 8 285 89,34% 7 Vniknutí padělaným klíčem 8 293 91,84% 9 Nepovolaný pohyb po objektu v pracovní době 8 301 94,35% 16 Požár 8 309 96,86% 10 Ztráta klíčů 6 315 98,74% 12 Nepřítomnost 4 319 100% Data z předešlé tabulky jsou uvedena v Paretově diagramu s Lorenzovou křivkou a díky těchto dat je možno vyznačit hranici mezi nevýznamnými a významnými riziky (viz. Obrázek č. 11). 33
Obrázek 11: Paretův diagram s Lorenzovou křivkou [autor] Aplikací Paretova diagramu s Lorenzovou křivkou je možné zhodnotit rizika podle pravidla 80/20. Toto pravidlo rozdělí možná rizika na nevýznamných 20% a naopak 80% významných, kterým je třeba věnovat pozornost. Mezi významná rizika, spadá následující výčet: Absence kamerového systému Absence PZTS Překonání přelezení brány Využití otevřené brány za provozu Krádež materiálu Krádež nářadí Vniknutí porušením pláště Výbuch Vniknutí porušením oken Tento výčet rizik byl těmito dvěma metodami vyhodnocen jak nepřijatelný a z toho je nezbytné učinit opatření. V další kapitole budou popsány inovativní návrhy. 34
7 Návrh inovativního řešení pro zabezpečení objektu V předchozí kapitole byla pomocí jednotlivých metod analýzy definována rizika, jinými slovy nejzávažnější nebezpečí plynoucí ze stávajícího zabezpečení objektu. Zde v této kapitole bude řešen inovativní návrh zabezpečení objektu, což by mělo v konečném důsledku co nejvíc minimalizovat vznik možných rizik. Již v kapitole 4.4 byly řešeny a orientačně vyčísleny chráněná aktiva, která byla odhadnuta na přibližnou částku 8 750 000 Kč. Z principu ALARA vyplívá, že výše nákladů vynaložených za inovaci by neměla přesáhnout 10% a ve výjimečných případech 15%. Dle tohoto principu by se částka měla pohybovat maximálně mezi 875 000 Kč až 1 312 500 Kč. V inovativní návrh bude popsán postupně od vnější ochrany až po vnitřní. 7.1 Inovace obvodové ochrany Zde v této části kde podle analýzy je zřejmé, že je třeba vyřešit problém s nedostačujícím oplocením. Zde by bylo vhodné zrealizovat výměnu oplocení z důvodu nedostačující výšky z východní, západní a jižní strany objektu čímž je ohroženo narušení. Vhodnou náhradou stávajícího oplocení by byly tuhé svařované plotové panely Nylofor 3D, tyto panely mají výšku 2030 mm, vertikální ostny 30 mm, velikost ok 200 x 50 mm a průměr drátu 5 mm čímž je zaručen vysoký stupeň bezpečnosti (viz. Obrázek č. 12). Délka oplocení bude 120 m. [20]. Obrázek 12: Plotové panely Nylofor 3D [20] 35
7.2 Inovace plášťové ochrany Z analýzy taktéž vyplívá, že je vhodné posílit plášťovou ochranu. Při porušení pláště se nejčastěji jedná o porušení dveří či oken tudíž tato kapitola bude soustředěna na tuto problematiku. Tato část kapitoly je soustředěna na hlavní budovu a sklad materiálu. Zde by bylo vhodné zaměřit se především na výměnu klasického kování ale i na výměnu vstupních dveří a garážových vrat pro import export. Pro výměnu vstupních prosklených dveří, je navrhuji nahradit, dvoukřídlými bezpečnostními dveřmi např. firmy ADLO, které jsou řazeny do třídy 3+. Bezpečnostní třída 3+ garantuje vysoký stupeň bezpečnosti proti poškození, přepokládanému útoku páčidlem, vrtačkou či šroubováku. Vzhledem ke stáří garážových vrat a jejich opotřebení doporučuji posílit zabezpečení. Jako vhodnou variantu pro výměnu garážových vrat jsou např. sekční průmyslová vrata od firmy Compac (viz. Obrázek č. 13)t. Tyto průmyslová vrata jsou konstruovány z dvoustěnného robustního ocelového plechu s izolačním jádrem o tloušťce 42 mm, tudíž jsou odolná vůči mechanickému poškození. Další výhodou je ovládání pouze zevnitř nebo dálkovým ovladačem[21]. Obrázek 13: Průmyslová garážová vrata[22] Z důvodu nedávné výměny oken a jejich umístění ve výšce 2,2 m doporučuji je doplnit o bezpečnostní fólie. Vhodné jsou např. SCL SR PS 12 od firmy Middex, jedná se o čiré fólie s atestem v kategorii odolnosti P2A o tloušťce 0,30 mm. Tyto fólie jsou odolné vůči napadení či proražení a jejich použitím lze znesnadnit vniknutí pachateli[26]. 36
7.3 Inovace prostorové ochrany Pro zabezpečení místnosti se serverem navrhuji využití bezpečnostních dveří. Např. bezpečnostních dveří Arden od firmy ADLO. Jedná se o bezpečnostní dveře třídy 3+ s trezorovým zámkem s 24 jistícími body. Hlavní budova doposud nedisponuje prvky PZTS a proto bych zde navrhoval použít pohybové detektory DIGIGARD 55 (viz Obrázek č. 14). Toto čidlo disponuje detekčním dosahem 12x12 m a úhlem 110 takže při rozmístění jednotlivých čidel pokryje prostory bezpečně. Čidlo má softwarovou ochranu SHIELD a digitální softwarovou teplotní kompenzaci. Jako bezdrátový modul s klávesnicí navrhuji JA-81F. Tyto čidla budou rozmístěny v 1.NP a 2.NP, jejich rozmístění jsou v příloze 1, 2. V každém ze skladu bude využito dvou čidel v protějších rozích.[21]. Obrázek 14: PIR detektor DIGIGARD 55[21] Do objektu navrhuji například ústřednu JA 63KR od firmy Jablotron, která umožňuje komunikaci pomocí sms zprávy, s pultem centrální ochrany a zároveň zprostředkovává dálkový přístup z počítače instalatéra nebo uživatele. 7.4 Dohledový videosystém Zámečnická dílna doposud nedisponuje kamerovým systémem, což by mohlo velmi významně posílit bezpečnost objektu proti napadení pachatelem, ale zároveň proti krádežím zaměstnanců firmy. 37
V rámci vnější ochrany navrhuji umístit 3 kamery pro kontrolu na pozemku objektu (viz. Obrázek č. 15). V rámci 1.NP je doporučení dvou kamer, jednu v rámci dílny a druhou ve spojovacích prostorech. V 2.NP navrhuji umístit jednu kameru a to ve spojovací chodbě. Jako venkovní kamery by byly přijatelné IP kamery CP-UNC-VB20FL3-MS, jedná se o kameru s přísvitem až do 30 metrů (viz obrázek č. 16)[25]. Obrázek 15: Venkovní kamera CP PLUS[25] Pro vnitřní pokrytí kamerami jsou vhodné kamery CP-EAC-DY65MVF, jedná se o vnitřní kulovou kameru (viz obrázek)[25]. Obrázek 16: Vnitřní kamera CP PLUS[25] Pro pořizování záznamu z kamer doporučuji digitální videorekordér pro 4 kamery CP-UAR-0401P1-R. 38