XXIX. SEMINÁŘ ENERGETIKŮ Dopady zimního balíčku na teplárenství a co nového chystá EU Ing. Martin Hájek, Ph.D. ředitel výkonného pracoviště 23. ledna 2019, hotel Harmonie Luhačovice
Čistá planeta pro všechny vize EU 2050 Nemůžeme bezpečně žít na planetě, jejíž podnebí je mimo kontrolu, řekl místopředseda Komise odpovědný za energetickou unii Maroš Šefčovič Evropská komise vyzývá Evropskou radu, Evropský parlament, aby zvážily vizi EU týkající se Evropy, která bude do roku 2050 klimaticky neutrální. S cílem připravit hlavy států a vlád EU na utváření budoucnosti Evropy na zasedání Evropské rady dne 9. května 2019 v Sibiu by Rada měla ve všech příslušných složeních uskutečnit rozsáhlé politické diskuse o příspěvku jejich resortů k celkové vizi.
Čistá planeta pro všechny vize EU 2050
Čistá planeta pro všechny vize EU 2050 2030 = očekávané snížení emisí o 45 % 2050: Stávající politiky = snížení emisí o 60 % Průměr scénářů 2 C = snížení emisí o 80 % (85 % vč. LULUCF) Střední scénář = snížení emisí o 90 % (včetně LULUCF) Scénář 1,5 C) = snížení emisí o 100 % (včetně LULUCF + ukládání uhlíku)
Čistá planeta pro všechny vize EU 2050
Čistá planeta pro všechny 7 kroků k uhlíkově neutrální ekonomice EU: 1. Energetická účinnost a uhlíkově neutrální budovy 2. Nasazení OZE a využití elektřiny pro dekarbonizaci dodávek energie 3. Čistá mobilita 4. Zavedení cirkulární ekonomiky 5. Chytré sítě a propojení 6. Bioekonomika a vytovření úložišť uhlíku 7. Využití technologií CCS
Další kroky 31.12.2018 ČS předloží Komisi návrh Národních energetických a klimatických plánů (2021-2030) (nestihla ČR, Bulharsko, Kypr, Řecko, Maďarsko, Lucembursko, Španělsko) 1.4.2019 Komise vypracuje Návrh dlouhodobé strategie Unie pro snížení emisí skleníkových plynů (zohlední návrhy integrovaných vnitrostátních plánů členských států v oblasti energetiky a klimatu) 30.6.2019 Komise vydá doporučení k NEKP 31.12.2019 ČS předloží Komisi finální Integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu 1.1.2020 ČS předloží Komisi dlouhodobou strategii s perspektivou na alespoň 30 let (tj. do roku 2050)
Srážky s realitou 1. Splnění cílů EU do roku 2020 je vážně ohroženo 2. Příspěvky členských států k cílům 2030
Legislativní rámec EU do roku 2030 nastaven v energetice i odpadech Finálně vydáno v úředním věstníku EU: 6 změn/nových směrnic (emisní obchodování, účinnost, podpora OZE, energetická náročnost budov, odpady, skládky) 4 nařízení (snižování skleníkových plynů mimo ETS, LULUCF, správa energetické unie + změna nařízení o rezervě tržní stability) Schváleno v rámci trialogu + potvrzeno Coreperem: Směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou Nařízení (o rizikové připravenosti, o vnitřním trhu s elektřinou, ACER)
Směrnice o energetické náročnosti budov Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti Transpoziční termín: 10. března 2020 V plánu LPV na rok 2019 předložení vládě v červnu 2019 požadavek hodnocení energetické náročnosti budov na základě primární energie (kwh/m 2 ) kontroly účinnosti zdrojů tepla (rozšíření i na tepelná čerpadla s příkonem nad 70 kw nyní pouze kotle od 20 kw)
Směrnice OZE Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění) Transpoziční termín: 30. června 2021 Definice: dálkovým vytápěním nebo dálkovým chlazením distribuce tepelné energie prostřednictvím soustavy ve formě páry, horké vody nebo ochlazených kapalin z centrálního zdroje nebo decentralizovaných zdrojů výroby do více budov či míst za účelem použití k vytápění nebo chlazení prostoru nebo procesu; odpadním teplem a chladem teplo nebo chlad nevyhnutelně vzniklé jako vedlejší produkt v průmyslových zařízeních nebo zařízeních na výrobu elektřiny nebo v terciárním sektoru, kde byl nebo bude použit proces kombinované výroby tepla a elektřiny nebo kde není kombinovaná výroba tepla a elektřiny proveditelná, jež by se bez přístupu do soustavy dálkového vytápění nebo chlazení bez využití rozptýlily do vzduchu nebo vody;
Směrnice OZE článek 23 Indikativní cíl zvyšování podílu tepla z OZE o 1,1 % ročně z úrovně roku 2020 (hodnoceny průměry 2021-2025 a 2026-2030) (bez zahrnutí odpadního tepla z průmyslu a služeb) Týká se podílu energie z OZE dodané pro vytápění a chlazení, tedy nejen dálkového vytápění.
Meziroční nárůst tepla z OZE (procentní body) 2,00% 1,80% 1,60% 1,40% 1,20% 1,00% 0,80% 0,60% 0,40% 0,20% 0,00% 2016 = 19,87 % 2030 = 35,27 %? Průměr 0,98 % 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Zdroj: MPO
Směrnice OZE Článek 24 odpojení od SZT povinnost provozovatelů SZT informovat zákazníky o energetické náročnosti a podílu energie z OZE zákazníci připojení na SZT, které nejsou účinné, musí mít možnost se odpojit (možnost moratoria do roku 2025 na základě plánu renovace na účinné SZT) možnost omezit odpojení na zákazníky, kteří mohou prokázat, že plánované alternativní řešení dodávek tepla nebo chlazení bude mít významně lepší energetickou náročnost pro bytové domy odpojení možné pouze pro budovu jako celek při odpojení nárok na přímé náklady odpojení a neodepsanou část aktiv potřebných pro dodávku tepla zákazníkovi práva zákazníků mají být vynutitelná kompetentním úřadem
Směrnice OZE Článek 24 zvyšování podílu OZE zajistit příspěvek SZT k cíli zvýšení podílu tepla z OZE a)vynasnažit se zvýšit podíl tepla z OZE alespoň o 1 procentní bod ročně nebo b)požadavek na provozovatele SZT připojit a odebírat teplo z OZE a odpadní teplo za stanovených podmínek při připojení nového odběratele, náhradě nebo rozšiřování výrobních kapacit. Požadavek se neuplatní při nedostatku kapacity z důvodu dodávek tepla z OZE a KVET nesplnění technických parametrů pro spolehlivý a bezpečný provoz nadměrném nárůstu nákladů. Možnost vyjmout z požadavku účinné SZT (i pokud se jimi stanou do roku 2025 na základě plánu) SZT do 20 MW
Směrnice OZE článek 29 Kritéria udržitelnosti Paliva z biomasy musí splňovat kritéria udržitelnosti a úspor skleníkových plynů, pokud jsou využita v a) zařízeních produkujících elektřinu, vytápění a chlazení nebo paliva s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nejméně 20 MW v případě paliv z pevné biomasy b) zařízeních s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nejméně 2 MW v případě paliv z plynné biomasy. Členské státy mohou kritéria udržitelnosti a úspor skleníkových plynů použít na zařízení s nižším celkovým jmenovitým tepelným příkonem.
Směrnice OZE článek 29 Kritéria udržitelnosti Elektřina z paliv z biomasy se zohlední pouze tehdy, splňuje-li jeden nebo více z následujících požadavků: a) vyrábí se v zařízeních s celkovým jmenovitým tepelným příkonem do 50 MW; b) pro zařízení s celkovým jmenovitým tepelným příkonem od 50 do 100 MW se vyrábí za použití technologie vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny nebo pro zařízení vyrábějící výhradně elektřinu splňující úrovně čisté elektrické účinnosti spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT- AEEL), jak jsou vymezeny v prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2017/1442; c) pro zařízení s celkovým jmenovitým tepelným příkonem vyšším než 100 MW se vyrábí buď za použití technologie vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny, nebo u zařízení vyrábějících výhradně elektřinu dosahuje čistá elektrická účinnost nejméně 36 %; d) vyrábí se použitím zachycování a ukládání uhlíku z biomasy. Uplatní se pro zařízení, jejichž provoz bude zahájen nebo jež budou převedena na používání paliva z biomasy po 25. prosinci 2021.
Směrnice o energetické účinnosti Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2002 ze dne 11. prosince 2018, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti Vyšla v Úředním věstníku EU 21. prosince 2018 Účinnost od 24. prosince 2018 Transpoziční lhůta 25. června 2020 (články 9 až 11a do 25. října 2020).
Směrnice o energetické účinnosti Článek 7 Členské státy dosáhnou kumulativních úspor v konečném využití energie, které odpovídají alespoň novým každoročním úsporám od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2030 ve výši 0,8 % roční konečné spotřeby energie, která se vypočte na základě průměru za poslední tři roky před 1. lednem 2019. Odhad spotřeby 2016-2018: 1050 PJ Požadovaná úspora 2030: 84 PJ MPO odhadlo celkové na 406 až 636 mld. Kč Členské státy dosáhnou objemu úspor energie buď zavedením systému povinného zvyšování energetické účinnosti uvedeného v článku 7a, nebo přijetím alternativních politických opatření uvedených v článku 7b. Členské státy mohou kombinovat systém povinného zvyšování energetické účinnosti s alternativními politickými opatřeními.
Směrnice o energetické účinnosti Články 9a, 9b, 9c měření tepla Základní požadavky na měření dálkového tepla zachovány. Měření u konečných spotřebitelů podmíněno technickou proveditelností a nákladovou efektivitou. V případě nových bytových domů povinné individuální měření teplé vody. Povinnost čl. států stanovit pravidla pro rozúčtování nákladů na vytápění, chlazení a teplou vodu. Od data transpozice (konec roku 2020) nově instalovaná měřidla a indikátory vytápění s dálkovým odečtem. Všechna měřidla vybavit dálkovým odečtem do 1. ledna 2027.
Směrnice o energetické účinnosti Články 10a, 11a, příloha VIIa vyúčtování tepla Povinnost nabízet elektronické vyúčtování a faktury Povinnost poskytovat vyúčtování a faktury bezplatně, rozúčtování nákladů na neziskové bázi Pokud jsou instalována měřidla s dálkovým odečtem od 1. ledna 2022 povinnost poskytovat vyúčtování měsíčně (v případě vytápění výjimka mimo topné období), povinnost je možné splnit také on-line přístupem k měření. Povinné poskytování dalších informací palivový mix, emise CO 2, atd.
Směrnice a nařízení k trhu s elektřinou Směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou Finální znění v trialogu, potvrzeno Coreperem 18.1.2019, hlasování v ITRE 23.1.2019 Transpoziční termín 31.12.2020 Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou Finální znění v trialogu, potvrzeno Coreperem 18.1.2019, hlasování v ITRE 23.1.2019 Přímo použitelné Aplikovatelné od 1.1.2020!!!