Pavel V a l t r KVĚTENA SVĚTOVÝCH REGION v ekologických souvislostech JIHOVÝCHODNÍ ASIE vč. Mikronésie Encyklopedie V FLORA OF REGIONS OF THE WORLD and ecological connections SOUTHEAST ASIA incl. Micronesia Encyclopaedia Aktualizace 2. 1. 2016 1
2
OBSAH / CONTENTS str.: Úvod / Introduction 4 Ekologické souvislosti / Ecological connections 7 1. Stav, vývoj a ekologické vazby přírody a lidí /State, evolution and ecological connections between nature and humans 7 1.1. Biogeografické členění / Biogeographic classification 7 1.2. Příroda a původní obyvatelé / Nature and original inhabitants 8 1.3. Klima a klimatické změny / Climate and climate change 13 1.4. Vlivy neuvážené lidské činnosti a zpouštnění (desertifikace) / Effects of reckless human activities and desertification 14 1.5. Biodiverzita, ochrana přírody: ekosystémová asistenční péče versus ideologie bezzásahovosti k výrobě divočiny ve zkulturněných biotopech, spolupráce s přírodou / Biodiversity, nature conservation: ecosystem assistance care versus ideology of non-intervention heading for production of wilderness in the cultivated biotopes, cooperation with nature 15 2. Popisované státy / Described Countries 18 3. České (a slovenské) stopy v jihovýchodní Asii / Czech (and Slovak) footprints in Asia 26 Přehled rostlin / Survey Plants 4. Poznámky k seznamu rostlin / Comments to Checklist 27 5. Cévnaté rostliny / Tracheophyta 32 Výběr literatury / Bibliography 280 3
Ch: Arac ÚVOD / INTRODUCTION Je velmi opovážlivé sestavovat lidový přehled květeny světa a dokonce se snažit charakterizovat trajektorie vývoje přírody ve vazbě na místní i širší ekologické vlivy a měnící se stanovištní a klimatické podmínky. Nezbytně musím vycházet z dlouholetých osobních zkušeností. Prvotní podmínkou je dobrá fyzická a zdravotní kondice a zejména nutnost poznat co největší území pěšky (na otázku dnešním vysokoškolským studentům, kdo pěšky byl dále než 10 km od sídla univerzity, bývá pouze několik rozpačitých odpovědí - v době mých studií gymnázia jsem ze Železných hor denně docházel jednu cestu tam v délce 14-18 km a to pěšky, na kole či na běžkách, neboť autobus na dřevoplyn začínal teprve jezdit). Nezbytné je dodat, že je potřebné i dobré trávení mimo domácí Evropu (které mám velmi dobré, neboť jsem v mládí v početné a chudé rodině mnohdy hladověl, v Evropě jsem měl kdysi pouze problém v rámci slušnosti v pohostinné domácnosti sníst dvě misky oliv - černých a zelených v oleji, neboť opak by byl neslušným projevem). Za komunistické minulosti byla většina světa fyzicky i informačně zcela uzavřena (omezené příležitosti byly na socialistický Východ ), takže základní možností bylo poznávání tehdejšího Československa, omezeně východních zemi (NDR, Polsko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Jugoslávie a velkého SSSR), příp. filatelie a sběr pohlednic. Protože tehdy zdaleka nebyl internet, západní publikace byly nedostupné, tak ojedinělou možností bylo periodikum Sovětskije knigy (Sovětské knihy), z něhož byla možnost si objednat ruské překlady některých západních publikací. Proto v prvotním poznání jsem podrobně poznal nejen dnešní Česko, ale zejména Slovensko, kde byla možnost vstřebat zejména úžasnou horskou květenu. V Česku jsem s hlavním značkařem a vydavatelem map KČT Ing. J. Rohlíkem spolupracoval nejen na aktualizaci nejvíce vydávaných map Krkonoš, ale i na vzniku nových map Mělnicka, Kokořínsko-Liběchovska a Českého Středohoří. Když jsme pak s kolegou K. Uzlem vytvořili místopisnou názvoslovnou komisi, byli jsme stranicky rozprášeni (pro zajímavost Tramtárie je býv. mokřadní území na soutoku Labe a Vltavy), stejně tak dopadla celostátní organizace ochrany přírody - TIS. Později pak došlo k poznávání chráněných území, botanických zahrad a návštěvám zahradnických výstav po celé Evropě a tehdejším celistvém Sovětském svazu. Tam jsem např. s Dr. Čeřovským navštívil některé jejich přírodní rezervace. Ve Tbilisi jsem s kamarádem utekl do uzavřených oblastí pouště Gobi (soukromým autem) či do pohoří Tan-Šan (veřejnými dopravními prostředky). No a po něžné revoluci došlo při připravovaných studijních cestách (z velké části s kolegou z univerzity) k poměrně dobrému poznání jedinečné jv. Asie vč. Číny, dále severní Ameriky a omezeně Afriky, Arábie, Austrálie s Novým Zélandem a střední Ameriky. V rámci efektivního využívání cest jsem míval zpracovaný nejen podrobný itinerář, ale i seznam předpokládaných významných zajímavých míst a rostlin v území. Uváděný seznam byl původně tvořen jako osobní odezva na někdejší situaci, kdy tehdy většina naší planety byla pro běžného obyvatele "východního bloku" fyzicky i informačně zcela nepřístupná. Těžko je dnes možno popsat situaci, kdy jsem hltal zcela ojedinělou, velmi skromnou informaci od botanika doc. Šmardy o "kytičkách" v tehdejší Jugoslávii v časopise Lidé a země, a později, pak jsem konečně měl možnost vícekráte prožívat a poznávat bohatou středozemní květenu, nejprve alespoň v Chorvatsku (Plitvická jezera, Paklenice, Velebit, Biokovo a sv.jura) a pak ve zpřístupněných jedinečných vápencových Julských Alpách ve Slovinsku (v tehdejší Jugoslávii) a následně po celém světě. 4
To vše je prehistorie, současnost nastolila zcela nové problémy. Světově se zvyšují sociální rozdíly a mnohde se vyhrocují jak problémy sociální, tak etnické a náboženské. Domácí situace přešla k fabulacím, mlžení, vnucovaným propagačním reklamám a nepravdám. Žel politické praktiky se promítly i do odborné a vědecké sféry, místo pravdivých údajů jsou vytvářeny ideologie pavědecky opodstatňované a bohatě dotované z našich společných finančních prostředků, např. na výzkumné úkoly podporující vznik divočiny, na činnost Hnutí Duha, která ve spolupráci se sofistikovanou mediálním mlžením dlouhodobě trvale programově zneklidňuje společnost lživými tvrzeními a nepřipouštějícími odlišné racionální pohledy či oponenturu. Po prožití dvou zločinných ideologií civilizačního fašismu a komunistického kolektivismu jsem nucen potýkat se s další zločinnou ideologií anticivilizačního naturismu, která požaduje civilizačně zkulturněné, odpřírodněné plochy přenechat přírodním procesům k zajištění divoké přírody. Tato nezodpovědná moderní ideologie nereflektuje negativní přírodní změny v civilizačně nepříznivě pozměněných územích prosazujíc heslo příroda si sama pomůže (aneb Alláh dal Alláh vzal ). Svět nám poskytuje dostatek příkladů svého vývoje. Po opuštění obhospodařování někdejších koloniálních plantáží - před více než půl stoletím, jak v Asii (např. Cejlon / Srí Lanka, Barma / Myanmar), tak na Kubě aj., nedošlo k návratu původní přírody. Došlo však ke zdivočení přírody zejména nálety expanzivních a invazních rostlinných druhů např. akácií, mimos, mudaru/calotropis aj., ale i patogeny. Ve středozemní subtropické Evropě s někdejšími stálozelenými lesy (duby, vavříny, cedry, borovicemi aj.), např. v Dinárském pohoří v býv. Jugoslávii či středomořských ostrovech, např. Sicílii, Korfu a dalších, došlo ke vzniku degradačních křovinatých porostů macchií a garrigue, fatálnímu zhoršení hydrologické situace a nepříznivým změnám stanovištních biotických podmínek. K návratu žádoucí přírody nedošlo např. na Velikonočním ostrově, Islandu, Haiti (možno porovnat s vedlejší Dominikánskou republikou na stejném ostrově). Překvapivě nové přírodovědecké poznatky dokládají, že podoba celosvětově uctívaných tropických deštných amazonských pralesů není pouhým výsledkem posvátných přírodních procesů, ale do značné míry dlouhodobým antropogenním vlivem starých indiánských kultur Mayů před několika staletími (než byli zdecimováni španělskými dobyvateli a zavlečenými chorobami). Jedná se nejen o zachované mohutné staleté užitečné stromy, které obvykle jako přírodně posvátné programově posilovali a ponechávali jako přírodní zdroje (např. Ficus, Ceiba, Cedrela, Dipterix, Howea aj.) a také, že jimi vytvořené prosvětlené otevřené plochy a umělé mýtiny významně pozitivně podmínily jak bylinnou flóru, tak faunu savců, ptáků aj. živočichů. V Karibiku často dochází k disturbancím tropických, mnohdy pralesových lesů, díky opakovaným hurikánům (Portoriko, Grenada aj.). Díky tomu si pralesní stromy dokázaly vytvořit strategii přežití, např, rozsáhlým vzájemným propletencem kořání různých druhů stromů, z kterého se obnovují (díky tamní rychlé destrukci odumřelé organické hmoty). Řada organizmů však zaniká, nebo se populačně blíží zániku, a je obnovována jen díky asistenční lidské pomoci, některé ptačí druhy přelétají na místa se zachovanými potravními možnostmi, přičemž se konstatuje, že i v tomto vegetačně výborném tropickém prostředí, pokud by se velké disturbance opakovaly v intervalu kratším než 50 let, nedokáží se již lesní porosty samovolně obnovit. I přesto, že mangrovy, působící jako vlnolamy, a poskytující ochranu mnoha organismům, nebývají závažně poškozeny, dochází v některých případech k jejich nevratnému zániku. Pokud byla dlouhodobá přírodní skladba lesních biotopů významně antropogenně pozměněna, není samovolnými přírodními procesy již možný návrat bez lidské ekosystémové asistence. Bez koncepční lidské pomoci, vycházející z poznání a uplatnění ekologických vazeb a zákonitostí, nedochází k žádoucí obnově někdejších zlikvidovaných lesních porostů. Pouze v některých lokalitách je možno sledovat cílevědomou výsadbu některých žádoucích stromů, např. cedrů na Krétě (ne však díky současným úředníkům EU). Krásné letité stromy zůstávají pouze mementem pozitivní racionální lidské činnosti, např. v parcích a ojedinělých lokalitách. Žádoucí pozitivní návrat přírody se tedy nekoná, resp. iracionální ideologie hlubinné ekologie opuštění zcivilizované krajiny a její ponechání přírodním 5
procesům, vzhledem k rychle se měnícím místním i globálním podmínkám je fatálně škodlivá. Tam kde byl obvykle člověkem zničen les, nastupuje postupně převážně lesostep, step a polopoušť. Bezzásahovost v odpřírodněné krajině přispívá k procesům odlesnění deforestraci, zpouštnění desertifikaci a dalšímu odpřírodnění denaturaci. Proto je naprosto scestné požadovat bezzásahovost v kulturních porostech Šumavy či jinde, neboť bez vědoucího asistenčního ekosystémového přístupu již nemůže vzniknout druhově, věkově a prostorově různorodý přírodní les či jiné společenstvo. Navrhuji vyvézt ideology bezzásahovosti na ostrov svobody - Kubu (pro místní lidi na ostrovní vězení), ať si užívají zcela převládající bezzásahovost. Po ideologii fašistického zcivilizování, bolševického zkolektivizování nás postihla třetí morová rána vnucovaná ideologie naturistického bezzásahového odcivilizování. Příbuzenskou ideologií je rastafariánství náboženské sekty vzniklé na Jamaice, která požaduje pouze přírodní procesy a bezzásahost (její představitel a zakladatel rockové hudby reggae Bob Marley, protože neschvaloval zásahy do lidského těla, zemřel ve věku 36 let). Postupně vznikla propagační kariérní skupinka, podporovaná nezkušeným mládím (Hnutí DUHA) a nevědoucími medii, vnucující ideologii vytvoření bezzásahové divočiny ze zkulturněných území Šumavy (a následně i v dalších chráněných územích ČR, příp. Evropy). To je ale v rozporu s požadavky biosférické rezervace UNESCO, jejíž podstatou je harmonické, vyvážené soužití obyvatel s přírodou, ale i ochranou biodiverzity a biotopů EVL Natura 2000. Sofistikované ideologické nezodpovědné mlžení při vnucování bezzásahového navrácení biodiverzity přírodními procesy ve zkulturněné, civilizované přírodě Šumavy, ale v rámci EU již v celé Evropě, je zcela zcestné a lživé. Protože již mohu oprávněně posoudit vývojové trajektorie domácí i světové, vím, že bez asistenční ekosystémové pomoci nelze dosáhnout zlepšení odpřírodněných biotopů jak v opuštěných plantážích světa, či zlikvidovaných stálezelených lesích Středozemí, tak na Šumavě. Díky opuštěni extenzivního obhospodařování travních porostů pastvy a kosení (nejen na Šumavě), došlo k výraznému ochuzení biodiverzity, což ještě umocňuje sukcesní zalesňování bezlesí, takže dnešní nechráněné Pošumaví je cennější než devastovaná Šumava, kde postupně nebude co chránit, kromě posvátných přírodních procesů. V důsledku požadované bezzsásahové kůrovcové disturbance, došlo po rozpadu hřebenových smrčin k urychlenému vysychání a fatálnímu omezení živých rašelinišť a zhoršení všech ekosystémových služeb - vodní režim, ukládání C, mezoklima, biodiverzita, suché smrčiny jsou na 20 000 ha, základní škody činí 10 mld. Kč. Šumava v porovnání s ostatními evropskými horami se stala lidsky a přírodně vybydleným územím, s dlouhodobě nepříznivou perspektivou. Tuto problematiku však sleduje rozsáhlá encyklopedická práce Šumava a její perspektivy I.II, Květena světových regionů v ekologických souvislostech I- VIII a webové stránky Hnutí Život. Závěrem prosba: nevěřte slibům či hrozbám nezodpovědných kariérních ideologů či nezkušených, obvykle mladých lidí (zejména Hnutí Duha s rozpočtem více než 15 mil. Kč), věřte jen ověřené realitě. Současná geopolitická situace umožňuje obdivovat a poznávat bohatství přírody většiny území světa, kromě neklidných území a k tomu má pomoci i následující floristický přehled. Od roku 2015 se však lidské vlny z ekologicky rozvrácených území začínají valit zejména do Evropské unie a svět se stává stále nebezpečnější! Pavel V a l t r 6
EKOLOGICKÉ SOUVISLOSTI / ECOLOGAL CONNECTIONS 1. STAV, VÝVOJ A EKOLOGICKÉ VAZBY PŘÍRODY A LIDÍ / STATE, EVOLUTION AND ECOLOGICAL CONNECTIONS BETWEEN NATURE AND HUMANS 1.1. Biogeografické členění / Biogeographic classification Podle současného biogeografického členění přísluší sledované území do Indomajské oblasti. Indomalajská oblast. V území je velmi vysoká diverzita krytosemenných rostlin - 108 čeledí. Flóra má značný vztah k Australasijské, Afrotropické i Neotropické biogeografické oblasti (vzhledem ke geologické historii regionu, neboť v průběhu spodní křídy byla Indie a Madagaskar součástí Gondwany, tedy ve spojení s jižními kontinenty). V období před asi 90 mil. let se Indický subkontinent oddělil od zbytku jižních kontinentů a začal se pohybovat severně. Indická flóra proto obsahovala mnoho prvků Australské a Africké flóry krytosemenných rostlin. Indický subkontinent i s jeho jižní faunou a flórou přišel do kontaktu s Asií ve středním miocénu, přibližně před 14 miliony let. V průběhu středního miocénu se Austrálie a Nová Guinea pohybovaly severně, až se dostaly do těsného sousedství Malajského souostroví, avšak Austrálie nebyla nikdy přímo spojena prostřednictvím pevninského mostu s Indomalajskou oblastí. To však neznemožňovalo migraci mnoha jiných taxonů rostlin a živočichů. Například druhy rostlinné čeledi Proteaceae se rozšířily z Austrálie a kolonizovaly jihovýchodní část Asie. Opačným směrem se rozšířily některé čeledi krytosemenných rostlin, které se vyvinuly v Asii, jako například Myrtaceae. Ve zdejší velmi pestré fytogeografické (floristické) oblasti má indicko - malajská část nejbohatší rostlinstvo, s největší koncentrací čeledí vyšších rostlin na světě, s 25 endemickými čeleděmi a cca 60 % podílem endemických rodů). Floristicky je zde významné genové centrum, ohnisko biodiverzity a migrační křižovatka s nejobdivuhodnějšími a nejpestřejšími habitáty na světě. Je zde největší floristická rozmanitost s cca 28 30 tisíci druhů rostlin (v 6 vegetačních pásmech). Podle starého členění se území se členilo na podoblasti: - indická - jihovýchodoasijská - indomalajská. Podle nového biogeografického členění Paleotropická říše se zde člení na Indicko-malesijská (Indomalesijská) podříše Indická oblast Cejlonská provincie Malabarská provincie Dekkánská provincie Provincie Ganžské nížiny Bengálská provincie Indočínská oblast Jihočínská provincie Jihobarmská provincie Andamanská provincie Thajská provincie Annamská provincie 7
Kambodžská provincie Malesijská oblast Malajská podoblast Malacká provincie Bornejská provincie Filipínská provincie Sumatránská provincie Jihomalesijská provincie Papuánská podoblast Papuánská provincie Celebeská provincie Molucká provincie Bismarckovská provincie Fifžijská oblast Fidžijská provincie Novohebridská provincie Polynéská podříše - uvedena v díle Austrálie Novokaledonská podříše - uvedena v díle Austrálie 1.2. Příroda a původní obyvatelé jv. Asie / Nature and original inhabitants Pásmo pohoří Himálaje dlouhodobě zásadně ovlivňuje území jv Asie, ale i celé Asie. Po rozpadu prvohorního prakontinentu Pangea na litosférické desky narazila do desky Euroasije Indická deska, která se utrhla od Africké, čímž začalo největší geologické drama, při kterém se začal utvářet horský masiv Himálají a Karákoramu. V Himálaji vzniklo největší pohoří světa (před 35 miliony let) a v Tibetu nejvýše položená náhorní plošina světa. Tím, že se indická zemská kra podsouvá pod asijský kontinent (tzv. subdukční zóna), trvale se zvedá Tibetská plošina o více než 1 cm za rok. Proto tato území jsou dlouhodobě ohrožena zemětřesením. Pásmo pohoří Himálaje probíhá v délce 3 tis. km po hranicích současných zemí Pákistán, Indie (Ladak v Kašmíru, Dharamsala, Sikkim), Bhútanu, Nepálu a Číny (Tibet) a tvoří skalní a ledovou hradbu mezi Tibetskou vysočinou (přestože je na zeměpisné šířce Floridy) a úrodnými indickými nížinami. Vlastní Himálaj se člení na souběžná horská pásma Malý Himálaj (3-4 tis m,) a Velký Himálaj (6-8,5 tis.m.), dále navazuje Tibetská náhorní rovina. Příčně je rozlišováno několik území: - Kašmírský Himálaj, mezi řekami Indus a Drás, vrchol Nanga Parbat 8125 m - Paňdžábský Himálaj, mezi řekami Drás a Satledž, vrchol Nunkun 7135 m - Garhválský Himálaj, mezi řekou Satledž a Nepále, vrchol Nandáděví 7816 m - Nepálský Himálaj, vrchol Sagaramatha 8848 m - Sikkimský Himálaj, vrchol Kula Kangri 7554 m - Asámský Himálaj, vrchol Namčhe Barwa 7755 m. (Pozn.: Himálaj se skloňuje jako mužské neživotné slovo dle vzoru stroj ). V Himálajích pramení tři ze světových říčních systémů: - Indus, která vzniká v Tibetu a teče přes Pákistán - Ganga-Brahmaputra, vzniká v Tibetu a protéká Bangladéšem - Jang-c-Ťiang, pramení v Tibetu a protéká Čínou. Pohoří Karákóram navazuje severně na Himálaj a v délce 500 km se napojuje na Pamír. Kdysi přes něj vedla jedna větev Hedvábné stezky, dnes je zde Karakoram Highway. Pro špatnou dostupnost 8
zdejší osídlení tvořily malé státečky a království (Ujgur, Ladákh, Baltistán, Gilgit, Hunza), obyvatelstvo převážně vyznává různé formy islámu. Tzv. koruna Himálaje je tvořena 14 vrchy nad 8000 m n.m.: - Mt. Everest (angl., tibetsky Čumolungma, čín. Qomolangma Feng, nepálsky Sagarmatha / Čelo nebes, Bohyně matka světa), 8848 m, je nejvyšším vrcholem na Zemi na hranicích Tibetu s Nepálem a je i nejvyšším bodem Číny a chráněnou památkou UNESCO (geologicky je budován krystalickými horninami a vápenci, přičemž ledovce z něho stékají do 5 000 m). Prvovýstup uskutečněn v r. 1953 (čs. výprava v r. 1984). Populární 7-denní cesta Everest Adventure Trek z Nepálu se koná z Namche Bazaru (kam ročně přijde 30 tisíc turistů z Lukly, kde je letiště) do základního tábora na jižní straně přes kláštery (kam ročně přijde cca 5 tisíc turistů, převýšení 5545 m, od Kala Poter je pak jedinečné panorama Everestu). Nověji je přístupný také ze základního tábora na čínské straně (ve výšce 5154 m). Vrch je označován jako nejvyšší smetiště světa (jsou tam i mrtví horolezci, v r. 2011 tým horolezců měl snést dolů cca 5 tun odpadů). V r. 2003 byl zpracován 3D model Everestu, který je na internetu:www.national-geographic.cz, nationalgeographic.com/ngm/0305 - K2 (Čchokori, Čhogori, Čogori, čín. Qogir Feng, angl. Mount Godwin Austen), 8611 m, je druhým nejvyšším vrcholem Země na hranicích Indie, Číny a Pákistánu, nejvyšší v pohoří Karákóram / Karakorum - Kančaňdžunga (Kangjenchunga), 8565 m, je třetí nejvyšší vrchol Země na hranicích Nepálu, Sikkimu (Indie) a Číny, nejvýchodnější osmitisícovka. Tibetský název vyjadřuje 5 jejich vrcholů (5 pokladnic velkého sněhu). Pro místní obyvatele je posvátná (proto horolezci založili tradici zastavit výstup několik kroků před vrcholem) - Lhotse (Lhoce, jižní vrchol), 8516 m, čtvrtý nejvyšší vrchol na hranicích Nepálu a Číny (jižním sedlem oddělena od Mt. Everestu, sousední štít je Lhoce Šar 8400 m) - Makalu, 8463 m (Velká černá), pátý nejvyšší vrchol Země na hranicích Nepálu a Tibetu (vých. od Mt. Everestu) - Čo Oju (Čho Oju, Cho Oyu), 8201 m, šestý nejvyšší vrchol Země na hranicích Nepálu a Číny (sz. od. Mt. Everestu) - Dhaulágirí (Bílá hora), 8167 m, Nepál - Manáslu (Kutang, Huóea Ducha), 8126 m, Nepál - Nanga Parbat (Diamir, Nahá hora), Pákistán - Annapurna (Bohyně sklizně), 8091 m, - Gasherbrum I, 8068 m, v Karákóramu, na hranici Číny a Pákistánu - Broad Peak, 8047 m, v Karákóramu, na hranici Číny a Pákistánu - Gasherbrum II, 8035 m, v Karákoramu, na hranici Číny a Pákistánu - Šiša Pangma, 8013 m, Tibet až Nepál Nejvýše položený sjízdný průsmyk v Himálajích je Khardung La ve výšce 5682 m n.m. Himálaj zásadně ovlivňuje mikroklima jv.asie, protože zabraňuje mrazivým a suchým arktickým větrům vanout na jih subkontinentu, který je pak teplejší, ale i monzunovým větrům vát dále na sever, což podmínilo vznik pouští Taklamakan a Gobi. Dochází i k zábraně zimních poruch od Íránu a zasněžení v Kašmíru a srážky v Pandžábu (s.indie). Zvyšující se rychlost ústupu 15 tis. ledovců předznamenává globální klimatickou změnu. Podle klimatické zprávy OSN mohou himálajské ledovce zmizet do r. 2350, což bude mít velmi nepříznivé dopady zejména na lidnaté země Indii, Pákistán, Bangladéš, Myanmar a Nepál, s rozsáhlými obdobími sucha či přívalových dešťů. Zejména se radikálně omezí vodní zdroje a tím možnosti zajišťování potravy a možná je i změna v chodu monsunů. 9
V jihovýchodní Asii se vyskytuje množství zástupců velmi primitivních čeledí krytosemenných rostlin, základní jsou zde paleotropické elementy. V horských oblastech vstupují prvky holoarktické, nabř. borovicovité (Pinaceae), ořešákovité (Juglandaceae), bukovité (Fagaceae), vrbovité (Salicaceae) a javorovité (Aceraceae), přičemž na severu je i refugium reliktního areálu třetihorního boreálního rostlinstva, např. jínan dvoulaločný (Gingko biloba). Z jihu sem pronikají elementy jižní polokoule, např. nohovcovité (nohoplodovité, Podocarpaceae), dvoukřídláčovité (Dipterocarpaceae), blahočetovité (Araucaceae) a Restionaceae. Tropická oblast mezi obratníky Raka a Kozoroha je floristicky nejbohatší oblastí, kdy díky charakteristickému klimatu jsou zde významné typické biomy, které hostí cca 30 % druhů rostlin této planety: - tropické deštné pralesy, cca do 1000 m n.m. (AF, tzv. selva, ročně nad 1500-2000 mm srážek (běžně 5 m, měsíčně cca 200 mm, teploty průměrně 27 0 C (neklesají pod 25 0 C), druhově nejbohatší formace - i několik set druhů stromů na km 2, stromy vždyzelené, s pilířovitými opěrnými kořeny, širokolisté, vysoké i přes 60 m, nížiny), několikapatrové (nadkorunové, korunové v úrovni 40-50 m, podrostové), s četnými liánami a epifyty, jsou nejvýznamnějším habitatem: západní pobřeží Indie a Cejlon, jih Číny, Indočína a Indonésie (vých. Bangladéš, Barma, Vietnam, Thajsko, Sundské ostrovy, Nová Guinea, Filipíny, Tchaj-wan) - tropické monzunové (střídavě vlhké) lesy (AM, monzunové deště prům. 3700 mm, období sucha) - tropické a subtropické sucholesy (Indočína - Vietnam, Laos, Thajsko a Kambodža, Indie - Ghota Napur, Indonésie - souostroví Nusa Tengaara, Nová Kaledonie) - tropické a subtropické suché savany (AW, letní monzuny, v zimě tlaková výše - sucho, méně stromů (deštníkovité koruny akácií), např. trnité savany s. Austrálie a Indonésie, travnaté porosty podhůří Himálaje - Indie, Bhútan, Bangladéš, Barma, Nepál, Thajsko) - tropické a subtropické stepi (BSH, letní krátké období dešťů, např. Čína) - mangrove - husté pobřežní převážně dřevinné porosty, chůdovité kořeny, viviparie, likvidace pro dřevěné uhlí, třísloviny, garnátové farmy, avšak chrání před erozí a tsunami (zejména Sundarbans - Indie, Bangladéš, Velké Sundy - Brunei, Indonésie, Malajsie, N. Guinea - Indonésie, Papua - N. Guinea) - tropické a subtropické pouště a polopouště (BWH, kolem obratníků, roční srážky do 250 mm, vysoký tlak vzduchu brání průniku vlhkého vzduchu, např. středoasijské, australské) - vysoké lesy dvojkřídáčových stromů (ve výškách nad 1000 m - přes 400 taxonů), vč. Thajska a Barmy - palmové džungle husté - mokřadní lesy - bažiny v zónách wattů (zaplavovaných přílivem, např. Indie, Pákistán, Bangladéš) - korálové útesy (např. jižní pobřeží Srí Lanka - Golden mile, mělký průliv Palk s ostrůvky a korálovými atoly k Indii - Adamův most, 29-40 km) - skalnaté vápencové kopce se bradlovitými věžemi a podzemními jeskyněmi - jezera kráterových sopek mnohobarevná - náhorní pralesy s rhododendrony, orchidejemi (Miltonia roezlii, Cattleya aj.), lišejníky a rašeliništi - keřovitá společenstva horských rostlin - chudá vřesoviště - slaniska a solné pánve s halofytními rostlinami - skalnatá pobřeží - ústí řek a jejich bahnité břehy (Indus - Indie a Pákistán, Mekong v Indočíně, Jang-c -tiang v Číně, SinTiang v Číně a Vietnamu, Salween v Číně, Myanmaru a a Thajsku, řeky Srí Lanky, Indie - Záp. Ghátu, Sundy - Indonésie, Malajsie, Brunei, Singapure) 10
- kulturní sady (plantáže) čajovníků (Srí Lanka - manufaktura Nuwara Eliya), citrusů, fíkovníků, datlovníků, kokosových a betelových palem, lontarových palem (Barma), kaučukovníků (Srí Lanka), kávovníků aj. - kulturně pěstované lesy (borovice, eukalypty aj.). Optimální růstové teploty v tropech se pohybují kolem 27 0 C. V tropech se vzhledem ke specifickým podmínkám a teplému klimatu vyskytuje mimořádné množství: - ceněných odolných dřevin, např.: Tectona grandis - týk, Acacia - kapinice, Acrocarpus, Albizzia, Alstonia, Berrya, Bombax, Canagana, Campnosperma, Cedrela - česnekovník, Chloroxylon - atlas. dřevo, Cupressus - cypřiš, Diospyrpos ebenum - tomel (ebenové dřevo), Eucalyptus - blahovičník, Ficus - fíkovník, Grevillea, Litsea, Macaranga, Michelia, Myristica - muškátovník, Santalum - santal, Sarcocephalus, Sterculia, Trema, Vateria. pedig? Hnutí Chipko - "obejmi strom", inspirované nenásilným odporem ghándiovské filozofie, bojuje proti kácení tropických lesů) - nádherných epifytických orchideí, např.: Aërides, Ascocentrum, Bulbohyllum - hlízolist, Calanthe, Cattleya, Coelogyne - dutojazýček, Cymbidium - člunatec, Dendrobium - stromobytec, Epidendrum - postromec, Miltonia, Oncidium, Paphiopedilium - střevičník, Phaius, Phalenopsis, Renanthera, Stanhopea, Vanda - epifitních bromeliovitých rostlin, např.: Aechmea - lesklice, Nidularium - hnízdovka, Tillandsia - provazovka - epifitních kapradin, např. Adiantum - netík, Alsophila, Nephrolepis - ledviník, Platycerium - parožnatka, Pteris - křídelnice aj. - kapradin, zejména stromovitých, označovaných jako "živé fosilie", např.: Cyathea, Cycas, Dicksonia i ostatních, např.: Adiantum, Alsophila, Nephrolepis, Pteris aj. - pnoucích druhů rostlin, např.: Actinidia, Allamandra - obošt, Ampelopsis, Antigonon, Argyrea, Aristolochia - podražec, Bauhinia, Bougainvillea, Campsis - trubač, Clematis - plamének, Clerodendron - blahokeř, Clitoria, Cobaea - vilec, Epipremnum, Ficus - fíkovník, Gloriosa, Gnetum - melinjo, Holmskioldia, Hoya - voskovka, Ipomea - povíjnice, Jasminum - jasmín, Mandevilla, Momordica, Monstera, Passiflora - mučenka, Periploca - svidina, Petrea, Podranea, Pyrostegia, Quisqualis, Rafflesia, Solandra, Solanum - lilek, Trichosanthes, Thunbergia - smatovka, Vitis - réva, Wisteria - rychle rostoucích travinných bambusů, např.: Bambusa, Dendrocalamus, Chimonobambusa, Phyllostachys, Pleioblastus, Pseudosasa, Sasa, Semiarundinaria, Sinurundaria (nejvíce druhů v Číně a Barmě - bambus. les ve státě Rakhaing na 7770 km 2 ) - palem (tropická až subtropická čeleď, rozšířeny jako užitkové i okrasné rostliny), např.: Areca - palma betelová, Bactris, Borasus palmyrová (lontarová) palma Toddy - Borassus flabalifer, Caryota - palma pálivka, Cocos - kokosovník, Coopernicia, Corypha - talipot, Cycas, Cyrtostachis - palma renda, Elaeis - palma olejná, Hyophorbe - palma lahvicová, Licuala - palma paprsčitá, Livistonia, Lodoicea, Metroxylon - ságovník, Phoenix - datlovník, Raphia, Ravenala - palma poutníků, Rhapis, Roystonea - palma královská, Sinarindaria, Tachycarpus - žumara, Veitchia, Washingtonia, Wodyetia - okrasně pěstovaných rostlin - ohromného množství bylin a dřevin, např.: Adansonia - baobab, Bauhinie, Bougainvillea, Couropita - sal (u klášterů), Delonix, Ficus religiosa - fíkovník posvátný ("Bo", kultovní strom), Melia, Mesua, Plumeria, Poinciana, Sacara indica - sakara "ašoka" (kultovní strom), Tabegbuia - domestikovaných kulturních rostlin a to v jv. Asie např.: rýže, čaj, citrusy, banány, kokos, cukrová třtina, konopí, lilek, okurka, v Číně např.: sója, zelí, ječmen, broskve, meruňky, švestky - ovocných rostlin, např.: ananas - Ananas, avokádo - Persea, mangovník - Mangifera, papája - Carica, chlebovník - Artocarpus, banánovník - Musa, kokos - Cocos nucifera, datlovník - Phoenix, fíkovník smokvoň- Ficus carica, tomel - Diospyros, marhaník - Punica (granátová 11
jablka), láhevník - Annona, liči - Litchi, durian - Durio, mučenka - Passiflora, papaya - Carica, citrus - Citrus, tamarind - Tamarindus, rambutan - Nephelium, mangostan - Garcinia, guave, kivi - Actinidia, morušovník - Morus - zeleninových rostlin, např.: paprika (chilli) - Capsicum, maniok - Manihot, batáty - Ipomea - kořeninových a aromatických rostlin, např.: anýz Pimpinella anisum, hřebíček - Syzygium, kardamom - Elleteria, kmín Carum, koriandr Coriandrum, kurkuma - Curcuma, koriandr, muškátový oříšek - Myristica, nepravý muškát - Monodora, pepř černý - Piper, curry, skořice - Cinnamomum, badyán - Illicium, fenykl - Foeniculum, římský kmín - Cumium, celer - Apium graveolens, česnek - Allium, bazalka - Ocimum, galgán - Kaempferia galanga, hořčičné semínko - Sinapsis, pimenta - Pymenta, citronella, sezam Sesamum indicum, vanilka - Vanilla, zázvor - Zingiber officinale - léčivých, pochutinových, drogových a jedovatých rostlin např.: Abrus - soterek, Areca catechu - palma betelová (areková), Camelia (Thea) sinensis - čajovník (čaj), Coffea arabica - kávovník (káva), Cannabis - konopí (hašiš, marihuana), Cinchona - chinovník (cinin), Ephedra - chvojník (efedrin), Euricomia, Moringa, Nicotiana - tabák, Panax ginseng - všehoj ženšenový (ženšen), Papaver - mák (opium, heroin) (opiový - zlatý trojúhelník Barma - Laos - Thajsko (opium - heroin), nejv. producent Afghánistán, Barma a Laos), Piper betel - pepřovník betelový, Senna - kassie, Theobroma - kakovník (kakao), Tomcat aj., z části využívaných také v tradiční východoasijské medicině, např. FengŠuej či Ájurvéda - endemických druhů např.: Michelia wilsonii, Adiantum reniforme var. sinensis - třetihorních reliktů např.: Gingko biloba - jínan dvoulaločný. Subtropické neopadavé lesy obsahují neopadavé duby, bambusy, vavříny, kafrovníky, kamélie (čajovníky) a magnólie. Severnější polohy čínsko-japonské podoblasti zahrnují: - jehličnaté lesy přecházející do tajgy (limba, modřín, javor) - smíšené opadavé lesy: jehličnany, buk, dub, javor, ořech). Původní obyvatelé Polynésie, souhrnně označováni jako Polynésané osídlovali Tichomořské ostrovy z jv.asie od 3. tisíciletí př. n.l. do 14. st. - ostrovy poznaly že nad nimi bývala oblaka. Původní společnost těžila z bohatství přírody, společně lovili, výtěžek se spravedlivě rozděloval všem. Milovali společné hostiny, slavnosti a obřady. Prostíralo se na banánovníkové listy na rohože na zemi, pilo se ze skořápek kokosových ořechů či z bambusů. Tradiční potravinou byl tepelně upravený chlebovník, tradičním nápojem byla omamná kava či žvýkání jejích listů. Zřejmě pro celou jv. Asii - od Nepálu, Tibetu, Číny, Indie, Cejlonu po Polynésii byla již od období př.kr. přes hinduismus a tantrický buddhismus zásadním projevem dynamického života a prvotní příčinou lidského bytí sexuální aktivita, což dokládají mnohé malby (Nepál, Tibet, Čína, Indie, Cejlon) i texty (vč. Kámasútry). Zřejmě až vlivem křesťanství docházelo k proměnám v sexuálním chování. 12
1.3. Klima a klimatické změny / Climate and climate change Motto: Budoucí generace budou mít dobrý důvod se ptát: Na co mysleli naši rodiče? Stále více přibývá území, kde jediným zdrojem vody je dešťová voda a navíc jen tehdy, když prší. Klimatická pásma a zóny (zpracováno s použitím encyklopedie Počasí a změna klimatu) T tropické vlhké (po celý rok horko a vlhko, ideální podmínky pro vegetaci, území při rovníku, denní svit celoročně kolem 12 hodin, zatím co kolem 45 0 je to 9-15 hod kolem slunovratu) T- sezónní tropické (po celý rok horko, období dešťů a období sucha, mezi 15-18 0 ) ST subtropické (horká léta, chladnější a sušší zimy, přibližně za obratníky Raka a Kozoroha 23-30 - 45 0 ) Md mediterání / středomořské / (horká suchá léta, mírné vlhké zimy) M mírné / temperátní (4 roční období, srážky po celý rok, teplá léta, chladné zimy, mráz jen občas) Mt horské / mountains (chladné oproti okolí, vegetační stupňovitost) D pouštní /desert (po celý rok minimální srážky, horké dny a chladné noci) SD polopouštní /subdesert (málo srážek, malé rozdíly teplot ve dne a v noci) 13
K kontinentální (teplá léta, studené zimy) B boreální / severské (chladná léta, studené zimy s hojností sněhu, jehl, lesy, tajga) SP subpolární (velmi chladné po celý rok, nelesní tundra) P polární (po celý rok mimořádně chladné a suché, permanentní ledovec, od 66 0 ) U urbánní (megapole nad 10 mil. ob) Extrémní teploty na zemském povrchu jsou v rozmezí - 90 0 C až + 58 0 C. - Země se otepluje a vysušuje v závislosti nejen na postavení Země a činnosti Slunce, ale i antropogenních činnostech: skleníkový efekt (zvýšené uvolňování CO 2, CH 4 aj. tzv. skleník. plynů) a nepříznivé proměny biosféry (což okrajově sledovalo i EXPO Milano 2015) - Trvale výrazně ubývá podíl ekologicky stabilizujících biomů, zejména tropických pralesů, wetlandů / mokřadů a extenzivně pastevně využívaných horských trvalých travních ploch, ale i živých korálových útesů, tedy celkově těch, na něž je vázána největší biologická diverzita - Dochází k rychlému zvyšování počtu obyvatel (směrem k 10 mld., což je pokládáno za kritické) a protikladnému množství potravy, což zejména v tropických oblastech znamená přímou i nepřímou devastaci zejména zoologické, ale i floristické části bioty - Rychle se rozšiřuje podíl urbanizovaných městských ploch, zejména megapolí (měst nad 10 mil. obyvatel) a dalších metropolí (měst nad 1 mil. ob.), rozšiřují se plochy průmyslového zemědělství zblokovaných honů při současné likvidaci tzv. rozptýlené zeleně, ale i těžební plochy nerostů - Dochází ke zrychlenému tání ledovců - Dochází ke zvyšování hladiny oceánů a výhledovému zatápění největších městských sídel, které jsou převážně lokalizovány na pobřeží - Dochází k oteplování mořské vody a potencionálním změnám mořských proudů - Snižují se zásoby a dostupnost pitné vody, která je základní podmínkou života na Zemi - Rychlé se rozšiřují pouště - dnes tvoří asi 30 % souše, ročně jich přibývá cca 120 tis. km 2 a rozšiřuje se zasolování půd i vod, tedy pokud nezvládneme poušť, poušť zvládne nás - Nezbytné je sledovat ozdravění celistvých koloběhů vody v biofyzikálních a biochemických souvislostech ekosystémů (biotická pumpa) jako základ udržitelného metabolismu krajiny, přijatelného klimatu a nezbytnou podmínku života (vč. její recyklace) - Nutné je omezovat fosilní paliva na úkor alternativních energií (fotovoltaika na střechách, větrná energie, elektromobily). 1.4. Vlivy neuvážené lidské činnosti a problematika zpouštnění (dezertifikace) / Effects of reckless human activities and desertification Příklad zajištění pitné vody pro Peking Nedostatek pitné vody pro hlavní město má řešit transfer vody ze severu na jih, což má být jedním z největších infrastrukturních projektů na světě (cca za 62 mld. USD), téměř 10 mld m 3 /rok. Oponenti varují, že takový masový transfer by mohl ublížit již dnes ohroženým čínským řekám, ohrožených suchem a tedy i potřebám tamních regionů. Přesto vyplývá, že i nový vodovodní přivaděč v r. 2020 uspokojí pouze poloviční potřebu. Korálový trojúhelník je označení největší oblasti korálů v okolí ostrovů jv. Asie - mezi Malajsií a Austrálií, tj. u Indonésie, Filipín, Malajsie, Papua Nové Guinei, Šalamounových ostrovů a Východního Timoru (na rozloze 5,5 mil. km 2 ). Zde žije 3/4 korálů světa, proto svou diverzitou je 14
přirovnávána k amazonskému pralesu. Podle Organizace na ochranu životního prostředí WWF vymřelo už 40 % korálů (což se projevuje jejich vybělením), díky znečišťování vod prudce rostoucí lidskou populací, lovu ryb výbušninami a vzrůstu teploty planety Země o 0,7 stupňů C. Podle předpovědi by mohlo toto bohatství do konce století zmizet a současně s tím i 3 tisíce druhů korálových ryb, což by mělo rozsáhlé migrační dopady na místní obyvatele vzhledem k nedostatku jídla. Ohrožení pouštěmi - Thár (Indie a Pákistán) 200 tis. km 2 - Kyzylkum ( rudý písek, j.kazachstán, Uzbekistán) 300 tis. km 2, - Karakum ( černý písek, stř.asie - Turkmenistán a Uzbekistán), 350 tis. km 2, - Taklamakan (Čína) 400 tis. km 2, - Gobi (j. Mongolsko a s. Čína) 1,3 mil. km 2 Vegetace pouští je pouze ojedinělá, často omezená na vybrané na halofytní rostliny (Artemisia pelyněk, Halimodendron / saxaul - slaník, Salsola slanobýl, Tamarix tamaryšek, hloh - Crataegus a dále na tzv. suchomilné rostliny, kterými jsou především sukulenty s redukovanými listy, často transformovanými na trny, silnou kutikulou s voskovým povlakem, uzpůsobenými vegetačními orgány na ukládání vody a mohutným kořenovým systémem. Jejich vegetace bývá mnohdy efemérní (s delším obdobím abiózy). Klasickými skupinami jsou čeledi Cactaceae, Euphorbiaceae, Crassulaceae (Crassula), Agavaceae (Agave, Dracaena, Yucca), Aloeaceae (Aloe), některé, Zygophyllaceae (Zygophyllum), Capparaceae (Capparis), Appocynaceae (Caralluma), Casuariaceae (Casuarina), ale i některé Cucurbitacece. lokálně datlové palmy / datlovník pravý (Phoenix dactylifera). V Americe to bývají zejména kaktusy, agáve. juky, kaciby, pelyňky, v Asii saxauly, tamaryšky a pelyňky. Lokálně se vyskytují houževnaté trávy Poaceae (Aristida) Nejvyšší budovy jv.asie - 730 m Zhongnan Centerm Su-čou, Čína, staví se - 660 m Ping An Finance Center, Šen-čen, Čína, staví se - 638 m Signature Tower, Jakarta, Indonésie, v přípravě - 636 m Wu-chan Greenland Center, Wuchan, Čína, staví se - 632 m Shanghaj Tower, Šanghaj, Čína, staví se - 615 m Super Tower, Bangkok, Thajsko, v přípravě - 452 m Petronas Twin Tower, Kuala Lumpur, Indonésie, z připravované výstavby 100 nejvyšších mrakodrapů v Číně to bude 63 budov. 15
1.5. Biodiverzita, ochrana přírody: ekosystémová asistenční péče versus ideologie bezzásahovosti k výrobě divočiny ve zkulturněných biotopech, spolupráce s přírodou / Biodiversity, nature conservation: ecosystem assistance care versus ideology of nonintervention heading for production of wilderness in the cultivated biotopes, cooperation with nature Motto: Každý, kdo se chce dívat dopředu, musí se dívat dozadu a kolem sebe. Lidová pravda Chceme-li zachránit ohrožené druhy a uchovat funkční krajinu, musíme vycházet z ekosystémového přístupu, tj. vedle ochrany přírody současně spravovat půdu, vodu i živé organismy. Vyhlásit určité území za národní park, byť sebelépe naplánovaný, nikdy nestačí. Nezbytnou součástí rovnice je člověk, potřebné je, aby území bylo pod ochranou místních komunit, které lidé mohou dokonce v udržitelném rozsahu využívat, což přispěje i lidem, kteří jsou závislí na službách či produktech spjatých s daným ekosystémem. Puls Země Obrazová zpráva o globálních trendech, National Geographic, Washington D.C. 2008 Souvislost lesa a vody z pozorování Kryštofa Kolumba:... Když jsme navštívili území, které bylo zalesněno, pršelo tam nejméně hodinu denně, Když s postupem civilizace byly lesy vykáceny, dešťové srážky i výskyt mlh se podstatně snížil... (Gorshkov aj. 2001-2011) Až v posledních letech byla tato pozorování teoreticky vysvětlena a potvrzena několika skupinami fyziků - princip bio pumpy. Přirozená obnova ekosystémů přírodními procesy je možná u dostatečně velkých přírodních ekosystémů (větších než ČR). Obnova zkulturněných ekosystémů přírodními procesy je otázkou tisíce let, u genetické struktury populací až 10 000 let. (ředitel genet. divize IUFRO Kanada) Obnova přírodních lesů ze stejnověkých monokulturních lesů je možná jen jemnými metodami, pak teprve pak je možná samoregulace, jinak u disturbovaných lesů dojde ke komplexní degradaci lesů a desertifikaci ploch (odpověď na situaci Šumavy). (odd.klimatologie Fyzikálního ústavu, Severní Rusko) Zajímavý je český projekt Green Life sledující ochranu deštného pralesa v Indonésii (www.adventure-leuser.com). Významným varovným příkladem je zánik velkolepé Khmerské říše s ojedinělým komplexem Agkoru (památka UNESCO) v dnešní Kambodži ve 14. století po 6 stoletích jejího rozvoje. Obyvatelé se naučili využívat bohatých vodních srážek z letního monzunového období dešťů. Důmyslná vodohospodářská síť budovaná již od 10. století dosahovala tisícovek km kanálů, množství studní, velkých vodních nádrží barays (až 50 mil. m 3 vody), ale i násypů, které zajišťovaly zavlažování polí a zásobování obyvatel vodou. Postupná nedostatečná funkčnost sítě v kombinaci s obdobím sucha, snížením úrodnosti půd a společenskými změnami způsobil rozpad velkolepé říše. Podobnou rozsáhlou historickou vodohospodářská síť je možno v torzech nalézat i na blízkém Cejlonu. Domácí ideologové divočiny, kteří namyšleně a bez společenské dohody (neboť starším je známo, že s ideologií se nedá diskutovat, ať s hnědou, rudou nebo i se zelenou) vnucují bezzásahovost v kulturních porostech Šumavy, by se měli zamyslet nad mementem Rapa Nui, 16
ale i mnoha dalšími varovnými zkušenostmi např. ve Středozemí, Kubě, Barmě, Srí Lance, kde po nastolení bezzásahovosti nedošlo k návratu žádoucích někdejších přírodních ekosystémů. Vize divočiny, bez opodstatněných vědeckých podkladů, spočívá na dogmatu, že přírodní procesy nám bezpracně nadělí přírodní ekosystémy, na Šumavě za pomoci vyhnojení skalnatých půd mrtvými smrky. A to i přes závažnou skutečnost, že v průběhu posledních 300 let byla Šumava postupně převážně 2-3x vykácena a 2-3x zalesněna. Pod jejich taktovkou, za pomoci polomových a následně kůrovcových disturbancí, jsou programově ve velkém likvidovány naše horské smrčiny, vč. pralesových torz (t.j. stromů starších 140 let). Ideologové divočiny ani v tomto případě neuznávají nezbytnost asistenční ekosystémové pomoci, např.: - doplnění chybějících druhů bez nichž nelze zajistit ekosystémově stabilnější porosty - zajištění bezlesí extenzivní pastvou pro udržení biodiverzity - většina ohrožených druhů rostlin na území Šumavy se blíží vyhynutí, nebo již vyhynula - ochranu mladých dřevin před okusem vysokou zvěří vzhledem k jejich nadměrným stavům - ochranu porostů před škůdci atd. Záviděníhodné je tvrzení dogmatických teoretických vědců, že nově vzešlý přírodní smrčák, resp. smrkový chlum, bude výrazně lepší než předchozí zlikvidovaný les, přičemž tito dogmatici si neuvědomují žádná rizika. Sofistikovaná, neracionální tvrzení, jsou však propagačně výrazně dotována a medializována a jakékoliv námitky v zárodku tlumeny. Zdá se, že pod vidinou nastolení přírodního řádu, nedokáží ideologové divočiny vnímat udržitelnost environmentální, ekonomickou a sociální, ale ani mnoho světových analogií narušení rovnováhy soužití s přírodou. Jedním z prvních příznaků nerovnováhy na Šumavě je neudržitelné využívání místních zdrojů, např. když občané nemají čím topit, ale stromy vedle nich musí usychat na stojato ( zřejmě v rámci slibované oboustranně výhodné win-win dohody ), takže dochází k prvním krádežím dřeva v přísně chráněné Šumavě, které budou vzrůstat (pokud zde nebude množství ozbrojených strážců). Stromy jako symboly života je nezbytné chránit, což věděli již naši pohanští předkové, ne pod novou modlou přírodních procesů je považovat za manipulační experimentální hračku, kterou mohou beztrestně likvidovat naoktrojovaným kůrovcovým rozšířením v rámci posvátných přírodních procesů... Uplatnění ideologie bezzásahovosti v lidsky narušených biotopech, resp. spoléhání na přírodní procesy a přenechání vývoje Matce přírodě, by v globálním měřítku, znamenalo rozvoj dezertifikace, resp. zpouštnění a následně postupné zrušení obytnosti Země pro lidi! Zásadní udržitelné přebývání na planetě Zemi spočívá v hospodaření s vodou, ale i skleníkovými plyny! Žádoucí marginální ekosystémové asistenční odborníky bohužel u nás zatím nevychovává ani lesnická či zemědělská ani přírodovědecká fakulta, proto je ideologicky tvrdošíjně prosazována (nesmyslná) bezzásahovost a dochází k nesmiřitelnosti aplikovaných a teoretických biologů (dlužno je však podotknout, že aplikovaní biologové jsou blíže ekosystémovému modernímu pojetí zachování a ochraně biotopů a biodiverzity). Většina okrasných rostlin, jež se u nás pěstují ve sklenících a používají jako hrnkové květiny pro výzdobu interiérů, pochází z tropických a subtropických oblastí. Největší část těchto rostlin pochází tropické střední a jižní Ameriky, následně pak další největší podíl pochází z tropů, příp. subtropů Asie. U řady starých kulturních okrasných rostlin, které pochází z Číny a Japonska, nejsou známa jejich původní stanoviště. Zde je domov např. rodů Acalypha, Aglaonema, Aucuba, Camelia, Citrus, Codiaeum, Coleus, Cordyline, Fatsia, Gardenia, Hoya, Medinilla, Piper, Rhapidophora 17
(Scindapsus), Schefflera, či druhů Begonia rex, Carex morrowii, Chrysantemum indicum, Cissus discolor, Clerodendron speciosissimum, Ficus pumila, Hydrangea macrophylla, Ophiopogon jaburan, Saxifraga sarmentosa, Scirpus gracilis aj., dále pak celé řady orchideí (Calanthe, Coelogyne, Cymbidium, Dendrobium, Paphiopedilium, Phalenopsis, Vanda) a kapradin (Adiantum, Alsophila, Nephrolepis, Platycerium, Polystichum, Pteris aj.). Specifickou problematikou je sběr orchidejí, jejichž centrum je v tropech jv. Asie a střední a jižní Ameriky. V současnosti již vznikla přísná mezinárodní pravidla na ochranu přirozených populací všech druhů orchidejí na světě. O geneticky čisté exempláře z přírody je trvalý zájem. Vedle zahradnického množení se přidávají atraktivní úlovky z přírody (což botanik M. Studnička přirovnává k praní špinavých peněz ). Někdejší průzkumné lovce orchidejí nahradili dnes rabující obchodníci. Mezinárodní konvence CITES stanovila seznam ohrožených taxonů, s kterými je zakázáno obchodovat (ČR je signatářskou zemí). 2. POPISOVANÉ STÁTY / DESCRIBED COUNTRIES Nejvýznamnější přírodní, expoziční a zahradní lokality Afghánistán (Afghanistan, AFG): uveden v Eurasii Bangladéš (Bangladesh, Bengálsko, BD): cca 144 tis. km 2, max.1052 m n.m Mowdok Mual, u Bengálského zálivu v deltě Gangy a Brahmaputry (mezi Indií a Myanmar), desetina území leží níž než 1 m nad mořem, časté ničivé záplavy (v r. 2014 i hlavní město Dháka pod vodou) a ničivé tajfuny, dříve součást Britské Indie, UNESCO: Somapura Mahávihára (centrum Bengálska v 7-17.st.), Bagerhat (mešita a islámské památky), BR a NP Sundarbans (mangrovy v Bengálsku v záplavové oblasti Gangy a Brahmaputry), ropa, zemní plyn, uhlí, rybolov, vodní buvol, drůbež, zemědělství neuživí přírůstky obyvatel, rýže, kuk, pš, čaj, bavlník, juta, brambory, trop. ovoce, časté rozsáhlé záplavy, podvýživa, patří k nejchudším zemím, dětská práce (kolem 10 let v továrnách, na ulici kolem 5 let sběrem recyklovatelných odpadů, žel zákazem se situace ještě zhorší), špatná dopravní, infrastruktura, ekolog. ohrožení: rozsáhlé záplavy z jihu vzhledem ke stoupání mořské hladiny, záplavy od severu při tání himálajských ledovců, zrychlování eroze hlinitých břehů řek likviduje pole i sídla, házení pytlů s pískem na okraj břehů však zrychlující se erozi nezabrání, proti ekologickým uprchlíkům asi dojde k obnově drátěných zátarasů Indie výše položených poloh, vysoká hustota zalidnění (přes 1100 ob / km 2 ), muslimové 83 %, hinduisté 16 %, nebezpeční radikální islámisté (cca 165 mil. obyv., větš. islám) Bhútán (Bhutan, BHT): cca 47 tis. km 2, Himálaj, max. 7553 m n.m Kula Kangri, himálajské království, historicky většinou izolován, drongy - pevnosti ve skalách, zavěšený klášter ve skále tygří hnízdo, tibetský tantrický budhismus, lingam / penis je běžnou výtvarnou ozdobou jako symbol plodnosti a ochrana před zlými démony (i v Indii), více žen mohou mít, sexuální nevázanost, (oblíbená aktivita mladých mužů noční lov za vyhlédnutou dívkou), žvýkají betelový oříšek, lukostřelba, nesleduje se HDP ale hrubé domácí štěstí a harmonické soužití s přírodou, školství a zdrav. péče zdarma, mají rezervaci údajného sněžného muže, přes 65 tis druhů rostlin (subtrop. až nivální pásmo), rododendrony, ze zákona nad 65 % lesů, 18
uhlí, vápenec, mramor, sádrovec, grafit, rýže, kuk, juta, bramb, pohanka, pš, ječ, oves, tabák, v úrodném údolí Paro, počet turistů regulován, extrémní povinné poplatky (280 USD/os/den), (cca 700 tis. ob.) Brunej (Brunei, BRU): cca 6 tis.km 2, na ostrově Borneo, s. Malajsie, max. 1850 m n.m. Bukit Pagon, muslimský sultanát s vládou autoritativní sultánské rodiny, veřejně odmítá jakoukoli formu extrémismu a násilí ve jména Alláha, název země Negara Brunej Dár-as slám znamená Brunej - země míru, NP Ulu Temburong, bohatá země, ropa, (cca 370 mil. ob., větš. islám) Čína (China, PRC) vč. Honkong (HK) a Macao: cca 9560 km 2, po mnoho staletí nejvyspělejší civilizace, UNESCO: Čou-kchou-tien (naleziště pekingského člověka), Skalní kresby v Ta-cu, Jeskyně Mo-kao (přes 500 skalních chrámů), Jeskyně Lung-men (sochař.díla 6-10.st,), Jeskyně Jún-kang (250 s 50 tis. soch, u Tatchungu v provincii Šan.si), Mauzoleum císaře Čchin (3.st.př.n.l.), císařské hrobky dynastií Ming a Čching, Lhasa - Potála (3700 m n.m.), Lijiang / Li-ťiang (staré město), Ping Yao / Pching-jao (město ze 14.st.), Wutang (paláce a chrámy 7-17.st.), město Šang-tu, starověké vesnice Si-ti a Chung-cchun v provincii An-chuej, The Great Wall / Velká čínská zeď (vznikala 2000 let), Silk Roads / Hedvábná stezka, Čcheng-te (Chengde, horské letovisko, paláce, chrámy, zahrady z 18.st.), Dengfeng (starověké budovy, střed Nebe a Země), Jin Sú / Yin Xu (hl.město dynastie Šang, 1300-1046 př.n.l.), Diolou / Tiao-lou (několikapatrové opevněné vesnické domy), San-čching-šan, Qufu - Čchú-fu (Konfuciův chrám), The Grand Canal ( Velký kanál, Su-čou / Suzhou (klasické čínské zahrady), Peking (letní palác a císařská zahrada, chrám nebes), Macao, BR Cultural Landscape and Honghe Hani Rice Terraces / kulturní krajina rýžových teras Hiónghe Hani (provincie Jún-nan na 16 tis.ha) BR Cultural Landscape West Lake of Hangzhou / kult.krajina u Západního jezera BR Čcheng-tiang (prvohorní fosílie), BR a NP Ču-mu-lang-ma 34 tis. km 2 na Mt. Everestu), BR Fujian Tulou / Fu-ťien tchu-lou (krasová oblast) BR Huanlong Vallei Scenic and Historic Interest Area BR Chengjiang Fossil Site BR China Danxia (členité červené skály, věže, rokle, vodopády) BR a NPR Chuang Lung, (historické osídlení, panda velká), BR a NP Lu-šan (duchovní centrum s buddh. a taoist. chrámy), BR Mt. Emei / E-mej-šan (přírodní a kulturní - vč. největší Buddha v Leshanu, 71 m), BR Mt. Huanshan / Žluté hory BR Mt. Qingcheng / Čching-čcheng a zavlaž. systém z řeky Minjiang planiny Chengdu, od 3.st.př.n.l.), BR a NP Mt. Sangingshan BR a NP Mt. Tiashan (přírodní a kulturní, posvátná) BR South China Karst / Jihočínská krasová oblast, BR a NP Three Parallei Rivers (Jang-c, Mekong, Salween, provincie Jún-nan) BR a NP Wu-ling-jüang (dramatická pískovcová krajina s bohatou zelení, roklemi, soutěsky a vodopády) BR Wu-tchaj-šan (posvátná hora buddhismu, kláštery a chrámy) BR Mt. Wu-i (vč. neokonfuciánské chrámy z 11.st.), BR a NPR Wu-Lung-Júan / Wulimgyun (pískovcová krajina, kult.), BR Xinjiang Tianshan NP Cat Ba (27,7 tis. ha), NP Cat Phuong (25 tis. ha), NP Kchan-pu-la (Kambula), NP Ťiou-Čaj-Kchou, NP Wenčuan Wo-Lung (panda) PR Čhangthang (490 tis. km 2, tibetské antilopy orongo), PR Š lin (Kamenný les), PR Wolong, Městský park a BZ Hongkong, BZ Kanton, BZ Peking / Beijing, BZ Urumči / Urumqi, BZ Macao, BZ Jinghong, BZ Turpan, Zahrady u Chrámu nebes Peking, jedinečné historické čínské zahrady v Su-čou, nejlidnatější země světa, jaderná velmoc, řada pokusů s jadernými zbraněmi v z.části země, 19
v Číně se odehrává největší příběh všech dob, Čína nespěchá, je trpělivá, Čína buduje nejen městská sídla ale i infrastrukturu, postupně skupuje jak firmy, tak území, zatím stabilizátor světového rozvoje, budoucí ekonomický i politický hegemon, ekolog. ohrožení: zkonzumuje celosvětovou pětinu potravin ale má jen 9 % zemědělských půd na svém území, dochází k nadměrnému čerpání podzemních vod, smog a imise sv. Čína a okolí Pekingu. (cca 1,5 mld. ob.) Filipíny (Philippines, PH, RP): cca 300 tis. km 2, max. 2954 m n.m. sopka Apo, aktivní sopky, např. Taal na ostrově Luzon, či aktivní sopka v sopce, zemětřesení, časté tajfuny, kopec kde to do kopce jede samo (i plastová lahev) souostroví Luzon, Visayas, Mindanao, býv. španělská kolonie, většinové dogmatické křesťanství napadí islámskáí osvobozenecká frontamoro (MILF) - cca 100 tis. obětí, UNESCO: Vigan (hist. město na ostrově Luzon, cca 50 tis.ob., památka UNESCO (španělská kolon. architektura, katedrála sv.pavla, arcibisk.palác), jeden z nových 7 divů světa v kategorii měst, hl.m. Manila (přes 10 mil,), bambus. varhany, BR a NP Korálový útes Tubbataha, BR a NP Puerto Princeca (Ca kras a podz. řeka sv. Pavla) jeden z vyhlášených 7 přírodních divů světa, BR Mt. Hamiguitan na ově Mindanao BR Rýžové terasy filipínských Kordiller (již přes 2 tis. let součástí přírody, světově unikátní), NP Taal Volcano Island, NP Mayon Volcano, kokos - kopra, rýže, kukuřice, cukr.třtina, kaučukovník, káva, banán a abaka - manilské konopí (banánovník textilní), ananas, kakao, mango, maniok, tabák, těžba ropa, černé uhlí, ložiska Fe, Cu, Zn, Pb, Crm Au, Ag, Hg, Co, o velikonocích bičování a ukřižování, kohoutí zápasy, významný politický vliv USA, chudá země, (cca 100 mil ob., římští katolíci) Indie (India, IN, IND): cca 3300 tis. km 2, vč. ovy Andamany, Nikobary a Lakadivy, max 8586 m n.m. Kančendžega, subkontinent s nejstaršími světovými civilizacemi, 2000 kmenových etnických skupin (700 jazyků a nářečí), např. horské kmeny Ladaku (Malý či Nový Tibet), Kašmír - dlouhodobý střet s Pákistánem, UNESCO: jeskynní chrámy Adžanta (2-1.st.př.n.l.), Sáňči (svatyně a paláce z 2-1.st.př,n,l.), jeskyně Éllóra (34 chrámů a svatyní), Mahábalipuramu (svatyně ve skále 7-8 st.), Jeskyně Elefanta (7 umělých na ově u Bombaje), chrámové komplexy Maháodhi v Bódhgaji, Pattadakalu chrámy ze 7-8.st,), Khadžuráh (chrámy z 10-11.st), Chrámy Chola (11.st.), chrám Konárak (13.st,), arani-ki-vav (stupňovitá studna v Patánu, archeolog.park Champaner-Pavagadh (8-14.st.), Hrobka Hamajúna Delhi (1570), pevnost Ágra (17.st,), pevnosti v Rádžasthánu, Fatehpur Sikri (opuštěné město s chrámy), Hampi (poslední hl.město hinduist.království 14-16.st.), observatoř Jantar Mantar v Jaipuru (18.st,), Bombaj - nádraží, horské železnice, zajímavá býv. portugal. kolonie Góa (vodopády Dudhsagar), BR a NP Great Himalayan / Velký Himálaj (stát Himáčalpradéš) BR a NP Kaziranga (jednorohý nosorožec), BR a NP Keoladeo (zimoviště stěhovavých ptáků ze s.asie), BR Manas Wildlife Sanctuary (úpatí Himálaje), BR a NP Nandá Dévi and Valley of Flower (horská květena), BR a NP Sundarbas (mangrovy v deltě Gangy), BR Western Ghats / Západní Gháty (horské pásmo) NP Corbett, NP Darrah, NP Desert (rozsáhlá poušť v Rádžasthánu, posvátné krysy), NP Kanha (tygr), NP Keoladeo, NP Gir (lev), NP Govind Pashu, NP Rathambhór, NP S. DˇGánhího (levhart), BZ Indian Botanic Garden Botanical Survey of India Howrah, West Bengal, zahrada Tádž Mahal v Ágra z r. 1630 - jeden z nových 7 divů světa zahrada, Mughalské zahrady u Humájúnovy hrobky Dillí, největší velbloudí trh světa v Puškaru, samozvaný vlastník jaderných zbraní, ekolog. ohrožení: nadměrné čerpání podzemních vod (cca 1,3 mld. ob.) 20