SITUACE NA TRHU PRÁCE. V OKRESE FRÝDEK MÍSTEK v roce 2013

SITUACE NA TRHU PRÁCE V OKRESE FRÝDEK MÍSTEK v roce 2013 Zpracoval referát trhu práce Frýdek-Místek únor 2014

Zdrojem číselných údajů v tabulkách a grafech jsou, pokud není uveden jiný zdroj, údaje Úřadu práce ČR, získané z evidence uchazečů o zaměstnání, volných míst, monitoringu atd.

OBSAH 1 Celková charakteristika okresu... 1 2 Zaměstnanost a volná pracovní místa... 6 2.1 Celkový vývoj zaměstnanosti... 6 2.2 Zaměstnanost podle kategorií zaměstnavatelů a počtu zaměstnanců... 7 2.3 Vývoj zaměstnanosti v rozhodujících odvětvích... 9 2.4 Stav a vývoj hlášených volných pracovních míst... 12 2.5 Povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením... 16 3 Nezaměstnanost (evidovaná)... 17 3.1 Stav a vývoj celkového počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání... 17 3.2 Stav a vývoj podílu nezaměstnaných osob a míry nezaměstnanosti v okrese a ve srovnání s regionem a ČR... 19 3.3 Tok nezaměstnanosti... 22 3.4 Vývoj a struktura nezaměstnanosti v některých vybraných kategoriích UoZ... 25 3.4.1 Podle věku a pohlaví... 25 3.4.2 Podle vzdělání... 27 3.4.3 Podle délky nezaměstnanosti... 29 3.4.4 Absolventi škol a mladiství... 31 3.4.5 Osoby se zdravotním postižením... 33 3.5 Hlavní zdroje nezaměstnanosti... 34 3.5.1 Z hlediska regionů... 34 4 Cizinci na trhu práce... 37 5 Aktivní politika zaměstnanosti... 40 5.1 Zaměření APZ v roce 2013... 40 5.2 Projekty a programy k ovlivnění situace na trhu práce v roce 2013 hrazené z Evropských sociálních fondů... 40 5.2.1 Národní individuální projekt Vzdělávejte se pro růst! pracovní příležitosti... 40 5.2.2 Projekt Odborné praxe pro mladé do 30 let v Moravskoslezském kraji... 41 5.2.3 Národní individuální projekt Vzdělávejte se pro růst! - adaptabilita... 41 5.3 Nástroje a opatření hrazené z národní APZ (průběžná opatření) uplatňování jednotlivých nástrojů APZ... 42 5.3.1 Veřejně prospěšné práce... 42 5.3.2 Společensky účelná pracovní místa... 42 5.3.3 SÚPM pro samostatně výdělečnou činnost... 43 5.3.4 Příspěvek na zapracování... 43 5.3.5 Chráněné pracovní dílny a chráněná pracovní místa... 43 5.3.6 Rekvalifikace... 43 5.3.7 Poradenské služby a aktivity... 45 5.4 Služby EURES... 47 5.5 Zapojení Úřadu práce ČR Kontaktní pracoviště ve Frýdku-Místku do dalších projektů Evropského sociálního fondu... 48 5.6 Projekt MIKOP - Metodika individuální a komplexní práce s klienty ÚP ČR... 49 5.7 Celkový vývoj užití nástrojů APZ... 50 5.8 Kontrolní činnost v rámci APZ... 51 5.8.1 Kontrolní činnost v rámci APZ kromě rekvalifikací a poradenských programů... 51 5.8.2 Kontrolní činnost v rámci rekvalifikací a poradenských programů... 51 6 Očekávaný vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014 v okrese... 52 Použité zkratky Přílohy

1 Celková charakteristika okresu okres Frýdek-Místek k 31. 12. 2013 počet obyvatel cca 212 tis. počet obyvatel ve věku 15-64 let cca 147 tis. rozloha cca 1210 km 2 hustota obyvatel cca 174 osob / km 2 podíl nezaměstnaných 7,6 % počet evidovaných UoZ 11 345 - nejvýchodnější okres Moravskoslezského kraje a České republiky - společné hranice s Polskou a Slovenskou republikou; vnitrostátní hranice s okresy Vsetín, Nový Jičín, Ostrava a Karviná - spádovými centry jsou okresní město Frýdek-Místek (cca 57 tis. obyvatel) a město Třinec (cca 37 tis. obyvatel) - na území okresu je 66 obcí (cca 94 tis. obyvatel) a 6 měst (cca 118 tis. obyvatel) - počtem obyvatel se řadí okres Frýdek-Místek na 6. místo v rámci ČR (2 % obyvatel státu) - průměrný věk 40,7 let je pod průměrem ČR (41,0 let) stav v r. 2011 - rozlohou mezi okresy ČR zaujímá 20. místo - rozhodující podíl na výměře okresu má lesní půdní fond, který tvoří zhruba polovinu území - nachází se zde Chráněná krajinná oblast Beskydy, státní přírodní rezervace, chráněná naleziště a chráněné přírodní útvary - celé území se rozkládá od nadmořské výšky 220 m až po 1323 m; klimaticky jde o oblast od mírně teplé až po chladnou - vlastní nerostné zdroje okresu jsou bohaté na černé uhlí, což ovlivnilo i historické zaměření na těžký průmysl - zemědělství je orientováno hlavně na chov skotu, na obilnářství a pěstování řepky - významná část práceschopného obyvatelstva okresu vyjíždí za prací mimo okres (cca 8 %), především do okresu Ostrava - specifikem okresu jsou relativně početně silné národnostní menšiny; polská tvoří cca 8 % (s její vyšší koncentrací v regionu Třinecka), slovenská představuje cca 3 % z celkového počtu obyvatel 1

z toho Úřad práce ČR Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Frýdek-Místek za rok 2013 Tabulka 1a Vývoj počtu trvale bydlících obyvatel v okrese Frýdek-Místek 1) stav k 31. 12. 2011 stav k 31. 12. 2012 index 2011/2010 celkem z toho ženy celkem z toho ženy celkem z toho ženy Počet obyvatel celkem 211853 107705 212448 107869 1,00 1,00 věková kategorie 15-64 let věková kategorie 0 14 let 147451 72548 146619 71992 0,99 0,99 31446 15401 31707 15542 1,01 1,01 Průměrný věk obyvatel 40,7 42,2 41,0 42,4 1,01 1,00 1) Data, která poskytuje Český statistický úřad údaje z demografické statistiky ve věkové struktuře jsou za uplynulý rok k dispozici vždy v květnu následujícího roku. Skutečnost z konce předchozího roku je platná po celých následujících 12 měsíců. Celkový počet obyvatel okresu se od roku 2002 mírně zvyšoval (v roce 2007 došlo k poklesu pouze vyčleněním obcí do jiných okresů), v roce 2011 došlo k poklesu tohoto počtu a v roce 2012 opět k nárůstu až na stav 212 448 osob. Nadále roste průměrný věk obyvatel (k 31.12.2012 41,0 let), přičemž průměrný věk žen je vyšší o 3 roky než průměrný věk mužů. Graf 1b 2

Graf 1c Graf 1d 3

Podle věkové struktury obyvatel okresu Frýdek-Místek byla od roku 2010 nejčetnější kategorie 35-39 let, v předchozích letech to byla kategorie 30-34 let. Jak je patrno z následujícího grafu, kde jsou porovnávány podíly jednotlivých věkových kategorií v celé populaci okresu Frýdek-Místek (poslední dostupný údaj k 31. 12. 2012), s podíly stejných kategorií v počtu UoZ v evidenci Úřadu práce ve Frýdku-Místku (k 31. 12. 2013), je podíl UoZ v kategorii osob ve věku 55-59 let výrazně vyšší než v celé populaci, obdobně jako v předchozích letech, od roku 2009 ale, v souvislosti se světovou hospodářskou krizí, je podíl UoZ výrazně vyšší i v kategorii 20-24 let. Z hlediska věku se v roce 2009 zvýšil podíl UoZ v nižších věkových kategoriích, naopak u vyšších věkových kategorií došlo k poklesu podílu, a to zejména v souvislosti s hospodářskou krizí, kdy zaměstnavatelé často nově nepřijímali mladší pracovníky s nedostatkem praxe. V následujících letech se tyto podíly příliš nezměnily. Podíl obyvatel k 31. 12. 2012 se meziročně v jednotlivých kategoriích podstatněji nezměnil. Nejvyšší podíl obyvatel i UoZ je se středním odborným vzděláním (bez maturity), nejmenší s vysokoškolským vzděláním. Podíly obyvatel se základním, středním odborným vzděláním bez maturity i s maturitou v okrese Frýdek-Místek mírně převyšují celorepublikový průměr, podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním je oproti celorepublikovému průměru mírně nižší. Podíl UoZ (okres F-M) se středním odborným vzděláním (bez maturity) výrazně převyšuje celorepublikovou i okresní úroveň podílu obyvatel této kategorie, naopak podíl UoZ se středním vzděláním s maturitou a také s vysokoškolským vzděláním je nižší než celorepubliková i okresní úroveň podílu obyvatel této kategorie. Podíl UoZ se základním vzděláním je srovnatelný s podílem obyvatel této kategorie. Graf 1e 4

Silné stránky okresu - dlouhodobá tradice v řadě průmyslových odvětví - kapacitně dostatečně rozvinutá průmyslová základna v řadě odvětví - relativně nízké náklady na pracovní sílu - silná populační základna - mladší věková struktura obyvatelstva ve srovnání s průměrem v ČR - pracovní síla zvyklá na dojížďku za prací a na práci na směny - velký a silný zahraniční investor spolu s dalšími navazujícími subjekty - dostatečná kapacita vzdělávacích zařízení - základních a středních - dobrá dostupnost zdravotní péče a zdravotnických zařízení - příhraniční poloha okresu (s Polskou a Slovenskou republikou) - turisticky atraktivní pohoří Beskyd - kulturní a přírodní potenciál okresu Slabé stránky okresu - velká vzdálenost od ostatních regionů ČR a EU - významné soustředění těžkého průmyslu - poddolování části okresu - omezená možnost hospodaření v CHKO, pásmech hygienické ochrany vod - nízká územní mobilita pracovní síly do větších vzdáleností - nižší flexibilita pracovní síly - vyšší míra migrace, zejména lidí v produktivním věku, mimo okres - růst podílu obyvatel vyšších věkových kategorií - strukturálně nevyvážená nabídka a poptávka na trhu práce - slabá identifikace obyvatel průmyslových oblastí okresu s vlastním územím - kapacitně a kvalitativně ne zcela dostačující dopravní infrastruktura - existence ekologických zátěží z průmyslové výroby - zhoršená kvalita životního prostředí, zejména ovzduší 5

2 Zaměstnanost a volná pracovní místa 2.1 Celkový vývoj zaměstnanosti Celkový vývoj zaměstnanosti se v okrese v roce 2013 vyznačoval následujícími atributy: - zejména v 1. pololetí se i nadále projevovala hlubší recese na trhu práce a to i v návaznosti na vývoj v EU. Firmy se spíše soustředily na hledání rezerv z vlastních zdrojů, méně si půjčovaly a na rozvoj firem se snažily využívat vlastní zdroje. Proto nadále docházelo k omezování větších investičních aktivit ze strany firem a hledaly se směry, jak více racionalizovat své činnosti. To vše mělo spolu jen s pozvolným rozjížděním některých investic státu vliv na to, že v okrese nadále klesal počet volných pracovních míst a převládalo omezování počtu míst ve firmách - situace se více stabilizovala koncem roku, a to zřejmě i v návaznosti na oslabení koruny Českou národní bankou, které pomohlo exportujícím firmám a vedlo obyvatelstvo k větším nákupům a tím došlo i k zvyšování tržeb obchodníků - stále tahounem ekonomiky v okrese bylo druhé největší odvětví okresu, a to výroba automobilů. Toto odvětví i nadále působilo v okrese jako stabilizační faktor a způsobilo, že náš okres se v rámci Moravskoslezského kraje řadil na pozici s nejnižší nezaměstnaností - dominantní odvětví hutnictví a těžké strojírenství se v okrese potýkalo zejména se stále zmenšeným objemem zakázek zejména ve vztahu na velké stavebnictví - nejhůře se situace začala v roce 2013 projevovat v oblasti těžby a dobývání černého uhlí, kde v důsledku levných dovozů ze zámoří a poklesem jejich cen, se těžba hlubinného uhlí stávala nerentabilní. Trochu se situace zlepšovala koncem roku, kdy po předchozích informacích majitelů dolů v okrese o jejich úplném uzavření, se dohodlo půlroční zkušební období a teprve po jejím vyhodnocení se stanoví další kroky. V každém případě došlo v roce 2013 k velkému úbytku zaměstnanců, které se však na 1. pololetí oproti plánům přechodně zastavilo - u subjektů z oblasti služeb, zejména pohostinství a ubytování, ale i dalších, se pokračující recese projevovala v nižších tržbách, a to poklesem zájmu firem i občanů o služby, zejména z oblasti pohostinství, které vedly některá zařízení zejména z méně lukrativních oblastí až na pokraj rentability - odvětví zemědělství v okrese se stále již dlouhodobě pohybovalo rovněž na hranici rentability - nadále bylo postiženo zejména tzv. velké stavebnictví nedostatkem zakázek oproti minulosti, menší firmy se spíše zaměřovaly na občanskou výstavbu, kde se zatím pokles radikálněji neprojevil - v přijímání nových pracovníků, a zejména při navyšování platů, byla stále většina firem opatrnější a obezřetnější, a firmy si vytvářely spíše rezervy do dalšího období předpokládané recese - počet volných pracovních míst se pohyboval zhruba od 400 až po téměř 700. Největší počet volných pracovních míst byl zaznamenán v září a nejnižší v dubnu. K 31.12.2013 bylo v databázi cca 500 volných pracovních míst - k 31. 12. 2013 se podíl nezaměstnanosti dostal až na 7,6 %, a to postupným nárůstem v druhém pololetí, kdy v prvním pololetí naopak docházelo k jejímu poklesu až na 6,7 % ke konci pololetí. Zejména v prosinci vzrostl podíl nezaměstnanosti ukončováním pracovních poměrů na dobu určitou a sezónních prací - v roce 2013 došlo u sledovaného vzorku firem, zaměstnávajících 26 a více osob, k poklesu zaměstnanosti o cca 500 osob (v roce 2012 to byl pokles o cca 400 osob) 6

- k největšímu růstu zaměstnanosti došlo v pododvětví výroba základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství, výr. kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení o cca 125 osob - k největšímu poklesu zaměstnanosti došlo v odvětví těžba a dobývání o cca 440 osob - na situaci v zaměstnanosti okresu se podílel i vývoj u zaměstnavatelů v okrese Ostrava, kam z okresu Frýdek-Místek vyjíždí za prací cca 8 % práceschopného obyvatelstva 2.2 Zaměstnanost podle kategorií zaměstnavatelů a počtu zaměstnanců V rámci pravidelného statistického sledování zaměstnanosti úřadem práce v rozhodujících organizacích okresu byl v závěru roku 2013 proveden průzkum u cca 430 zaměstnavatelských subjektů (většinou s počtem 26 a více zaměstnanců). Do následujících rozborů byly použity údaje 370 z nich, které k 31. 12. 2013 zaměstnávaly 26 a více osob v okrese Frýdek-Místek, a které tyto údaje poskytly. V roce 2013 došlo u sledovaných firem k poklesu zaměstnanosti, a to o cca 220 osob (podrobně viz kap. 2.3). Největším zaměstnavatelem okresu nadále zůstává společnost TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. U 33 rozhodujících zaměstnavatelů okresu (s počtem 250 a více zaměstnanců) pracuje cca 49 % zaměstnanců sledovaných firem, u 12 zaměstnavatelů (s počtem 500 a více zaměstnanců) pracuje cca 35 % zaměstnanců sledovaných firem. Situace u těchto zaměstnavatelů nadále významně ovlivňovala celkovou situaci na trhu práce okresu. Tabulka 2.2a Počet a podíl zaměstnavatelů v kategoriích podle počtu zaměstnanců velikostní kategorie zaměstnavatele k 31. 12. 2012 k 31. 12. 2013 rozdíl 12/2013-12/2012 absolutně % absolutně % absolutně % 26 49 zaměstnanců 159 42,2 144 38,9-15 -9,4 50 249 zaměstnanců 185 49,1 193 52,2 8 4,3 250 a více zaměstnanců 33 8,8 33 8,9 0 0,0 celkem 377 100,0 370 100,0-7 -1,9 Pozn. údaje z monitoringu zaměstnavatelů prováděného ÚP Tabulka 2.2b Počet a podíl zaměstnanců v kategoriích podle počtu zaměstnanců velikostní kategorie zaměstnavatele k 31. 12. 2012 k 31. 12. 2013 rozdíl 12/2013-12/2012 absolutně % absolutně % absolutně % 26 49 zaměstnanců 5450 11,0 5110 10,4-340 -6,2 50 249 zaměstnanců 19322 39,0 19870 40,3 548 2,8 250 a více zaměstnanců 24722 49,9 24295 49,3-427 -1,7 celkem 49494 100,0 49275 100,0-219 -0,4 Pozn. údaje z monitoringu zaměstnavatelů prováděného ÚP 7

Tabulka 2.2c Vývoj počtu zaměstnanců a OSVČ Zaměstnanci stav k rozdíl 12/2013-12/2012 31. 12. 2012 31. 12. 2013 absolutně v % počet zaměstnanců velkých 1) zaměstnavatelů (26 a více zam.) 49494 49275-219 -0,44 osoby vykonávající SVČ 2) -hlavní činnost - vedlejší - celkem 9953 6494 16447 9671 6601 16272-282 +107-175 -2,83 +1,65-1,06 1) údaje z monitoringu zaměstnavatelů prováděného ÚP 2) údaje z ČSSZ V roce 2013 se počet osob vykonávajících SVČ (hlavní i vedlejší činnost) dle údajů ČSSZ meziročně snížil o 175 (16 272 k 31. 12. 2013). Snížil se počet osob vykonávajících SVČ jako hlavní činnost (o 282), počet osob vykonávajících SVČ jako vedlejší činnost se zvýšil o 107. Způsob evidence zaměstnavatelských subjektů v ČSSZ vysvětluje Příloha 2.2. Graf 2.2d 8

2.3 Vývoj zaměstnanosti v rozhodujících odvětvích Údaje v této kapitole vycházejí z monitoringu prováděného úřadem práce v prosinci 2013 a zahrnujícího zaměstnavatele okresu s počtem 26 a více zaměstnanců (viz úvod kapitoly 2.2). Tabulka 2.3a Počet osob zaměstnaných v jednotlivých odvětvích (údaje vycházejí z monitoringu prováděného úřadem práce a zahrnují zaměstnavatele okresu s počtem 26 a více zaměstnanců) odvětví CZ-NACE název CZ- NACE kód 31.12.12 31.12.13 rozdíl rok 13- - rok 12 Zemědělství, lesnictví a rybářství 01-03 592 573-19 Těžba a dobývání 04-09 2826 2392-434 Zpracovatelský průmysl z toho: 10-33 22292 22500 208 - výroba potravinářských výrobků, nápojů a tabákových výrobků 10-12 1746 1890 144 - výroba textilií, oděvů, usní a souvisejících výrobků 13-15 310 286-24 - zpracování dřeva, výroba papíru a výrobků papíru, tisk a rozmnožování nahraných nosičů 16-18 750 739-11 - výroba koksu a rafinovaných ropných produktů 19 0 0 0 - výroba chemických látek a chemických přípravků 20 0 0 0 - výroba základních farmaceutických výrobků a přípravků 21 279 236-43 - výr. pryžových, plastových výrobků a ost. nekovových miner.výr. 22-23 714 732 18 - výroba základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství, výr. kovových konstrukcí a kovoděl. výrobků, kromě strojů a zař. 24-25 10445 10668 223 - výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení 26 75 71-4 - výroba elektrických zařízení 27 560 617 57 - výroba strojů a zařízení jinde nezařazených 28 2687 2499-188 - výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů, výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení 29-30 4412 4461 49 - výroba nábytku, ostatní zpracovatelský průmysl a opravy a instalace strojů a zařízení 31-33 314 301-13 Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu 35 630 622-8 Zásobování vodou, čin. souvis. s odpad. vodami, odpady a sanac. 36-39 740 764 24 Stavebnictví 41-43 1238 1233-5 Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel 45-47 2235 2352 117 Doprava a skladování 49-53 3608 3520-88 Ubytování, stravování a pohostinství 55-56 462 461-1 Informační a komunikační činnosti 58-63 156 161 5 Peněžnictví a pojišťovnictví 64-66 163 132-31 Činnosti v oblasti nemovitostí 68 143 143 0 Profesní, vědecké a technické činnosti 69-75 1244 1243-1 Administrativní a podpůrné činnosti 77-82 2272 2359 87 Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení 84 2178 2208 30 Vzdělávání 85 3819 3794-25 Zdravotní a sociální péče 86-89 4400 4366-34 Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 90-93 314 267-47 Ostatní činnosti 94-96 182 185 3 Činnosti domácností jako zaměstnavatelů, činností domácností produkující blíže neurčené výrobky a služby pro vlastní potřebu 97-98 0 0 0 Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů 99 0 0 0 CELKEM 49494 49275-219 9

Graf 2.3b V průběhu roku 2013 většinou zůstávaly firmy i občané stále opatrní při realizaci větších aktivit a rozvojových záměrů náročnějších na finance a tím docházelo jen k opatrnému a pozvolnému vytváření nových pracovních příležitostí a přetrvával spíše trend dále racionalizovat činnosti firem, spojený se snižováním počtu zaměstnanců příp. přímo s rušením některých činností. I ty větší firmy, které na tom byly relativně dobře, se snažily nadále z určité části využívat agenturního zaměstnávání, aby v případě zhoršení ekonomické situace měly snadnější možnost snižování zaměstnávaných osob. Nejvíce využívaly v okrese agenturního zaměstnávání firmy z automobilového odvětví, a to více než polovinu z celkového počtu agenturních zaměstnanců v okrese, kterých bylo cca 2160, což byl nárůst oproti konci roku 2012 o cca 240 osob. Teprve koncem roku došlo jen k velmi pozvolnému oživování ekonomiky, která byla spojena i s oslabením koruny Českou národní bankou. Dle výše uvedené tabulky 2.3a došlo v okrese k větším změnám v zaměstnanosti v jednotlivých níže uvedených odvětvích. K největšímu růstu zaměstnanosti dle tabulky 2.3a došlo v: - pododvětví výroba základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství, výr. kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení o cca 225 osob. Toto však bylo způsobeno zejména převodem části zaměstnanců jedné firmy z pododvětví výroba strojů a zařízení jinde neuvedených do firmy zařazené ve výše uvedeném odvětví. Celkem se jednalo o cca 100 osob. Skutečné navýšení zaměstnanosti v okrese je s přihlédnutím k uvedenému jen cca 125 osob. 10

- pododvětví výroba potravinářských výrobků, nápojů a tabákových výrobků o cca 144 osob, a to zejména převodem výroby jedné společnosti z okresu Karviná do našeho okresu. Jednalo se o cca 95 osob. - odvětví velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel o cca 117 osob, kde však tento nárůst je způsobený zařazením do tohoto odvětví dříve nesledované firmy s cca 90 zaměstnávanými osobami. Skutečný nárůst zaměstnanosti v tomto odvětví je proto jen cca 30 osob K největšímu poklesu zaměstnanosti dle tabulky 2.3a došlo v: - odvětví těžba a dobývání o cca 440 osob, a to poklesem poptávky po černém uhlí všeobecně v důsledku levných dovozů této komodity ze zámoří a omezováním zakázek v tuzemsku způsobené pokračující recesí - pododvětví výroba strojů a zařízení jinde neuvedených o cca 190 osob. Toto však bylo z větší části způsobeno převodem části zaměstnanců (cca 100 osob) firmy zařazené do tohoto odvětví do firmy z pododvětví výroba základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství, výr. kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení viz. výše k odvětvím s nejvyšším růstem zaměstnanosti dle tabulky 2.3a Do vzorku firem v tabulce 2.3a byly v roce 2013 nově zařazeny 4 firmy s celkovým počtem zaměstnanců 286 osob, které jsme zjistili na trhu práce v rámci monitoringu firem. Na základě toho ve skutečnosti došlo k většímu poklesu zaměstnanosti na trhu práce v okrese u firem zaměstnávajícím 26 a více osob a to o cca 500 na místo cca 220. 11

2.4 Stav a vývoj hlášených volných pracovních míst Graf 2.4a 12

Vývoj počtu volných pracovních míst na okresním trhu práce dlouhodobě potvrzuje, že situace v této oblasti odráží aktuální vývoj ekonomiky a je důsledkem doprovodných efektů tohoto vývoje v oblasti tržní poptávky. Přesto, že registrem úřadu práce neprocházejí všechny pracovní příležitosti, které se na trhu práce reálně vyskytují a zaměstnavatelé již nemají ze zákona povinnost hlásit volné pracovní pozice do registru úřadu práce, mají tyto údaje přiměřenou vypovídající hodnotu. Celkově byl v průběhu roku 2013, ve srovnání s rokem předchozím, pozorován mírný pokles poptávky, která prošla registrem ÚP v okrese Frýdek-Místek. Porovnáním dostupných statistických údajů, konkrétně ukazatele celkového počtu VPM k poslednímu dni v měsíci, zjišťujeme, že v roce 2013 činil průměr této hodnoty 519 VPM v měsíci; přičemž v roce 2012 to bylo v průměru 701 VPM. Nejvyšší počet VPM k poslednímu dni v měsíci byl zaznamenán v září (674 VPM 10. místo v rámci ČR; 15,6 UoZ/1VPM), naopak nejnižší počet VPM byl registrován počátkem roku v lednu (401 VPM 27. místo v rámci ČR; 26,2 UoZ/1VPM). Nejvíce volných pracovních míst a příležitostí bylo zaznamenáno v období září a říjen (674 a 616 VPM), kdy vlivem přetrvávajících příznivých klimatických podmínek došlo k časovému prodloužení sezónních prací. Nejméně pak v jarním období (měsíci dubnu 401 VPM), kdy přetrvávalo počasí zimního charakteru. V těchto počtech nejsou zahrnuty poptávkové a náborové letáky, pracovní příležitosti na živnostenský list, příp. formou mandátní smlouvy. Tabulka 2.4b Vývoj počtu volných míst a počtu UoZ na 1 volné místo ke konci měsíce měsíc 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 rok 2013 11116 11327 11102 10664 10285 10150 10337 10335 10528 10568 10729 11345 počet uchazečů o zaměstnání rok 2012 9876 10060 9901 9218 8842 8745 9016 9002 9368 9442 9715 10349 rok 2011 10795 10757 10479 9734 9177 8889 8930 8810 8545 8514 8680 9264 rok 2010 11509 11649 11497 10574 9959 9590 9518 9523 9461 9390 9615 10710 rok 2013 7,4 7,5 7,4 7,1 6,8 6,7 6,8 6,8 7,0 7,0 7,1 7,6 míra nezaměstnanosti rok 2012 8,8 8,9 8,8 8,2 7,8 7,8 8,1 8,1 8,4 8,5 8,7 9,3 rok 2011 9,6 9,4 9,2 8,5 8,0 7,9 7,9 7,9 7,6 7,5 7,5 8,1 rok 2010 10,5 10,7 10,5 9,6 9,1 8,8 8,8 8,8 8,7 8,5 8,4 9,5 rok 2013 424 540 457 401 584 506 468 566 674 616 489 501 počet volných míst rok 2012 638 646 678 703 769 689 822 809 728 865 583 486 rok 2011 549 548 572 713 794 1144 1004 974 798 714 598 494 rok 2010 517 588 585 655 653 579 617 624 678 569 474 409 rok 2013 26,2 21,0 24,3 26,6 17,6 20,1 22,1 18,3 15,6 17,2 21,9 22,6 počet UoZ na 1 VM rok 2012 15,5 15,6 14,6 13,1 11,5 12,7 11,0 11,1 12,9 10,9 19,7 21,3 rok 2011 19,7 19,6 18,3 13,7 11,6 7,8 8,9 9,0 10,7 11,9 14,5 18,8 rok 2010 22,3 19,8 19,7 16,1 15,3 16,6 15,4 15,3 14,0 16,5 20,3 26,2 13

Graf 2.4d Obecně lze konstatovat, že poptávka v roce 2013 byla celkově nižší než v předchozím roce 2012, což mj. také souviselo s přetrvávající zřejmou opatrností zaměstnavatelů v navyšování stavu pracovníků. Pokračovala rychlost obsazování nahlášených pozic, a to zejména těch s nižšími nároky na kvalifikaci, příp. další odborné předpoklady a znalosti, a to i v řádu několika hodin po jejich nahlášení. Oproti minulému období došlo v okrese k celkovému snížení poptávky ze strany Hyundai Motor Automotive Czech s.r.o. a dalších kooperujících subjektů v rámci automobilového průmyslu. Personální situace v těchto subjektech se stabilizovala; místa operátorů výroby a manipulačních dělníků se vyskytovala jen v omezených počtech a víceméně v časově nárazových fázích. Většina z těchto klíčových profesí ve výrobě byla zajišťována operativně a zejména prostřednictvím servisu agentur práce. V databázi ÚP se vyskytovaly a přetrvávaly volné pozice různých odborníků a specialistů ve výrobě, zpravidla s předpokladem praxe v automobilovém průmyslu a jazykovými znalostmi. Pokračoval nárůst poptávky a forma spolupráce v rámci dohod o provedení práce, a to na úkor pracovně právního vztahu v rámci hlavního pracovního poměru, resp. dohod o pracovní činnosti. Podobně jako v předchozím roce pokračoval spontánní zájem i o uplatnění v profesích, o které v minulosti zájem nebýval. Jednalo se např. o pracovníky ostrahy a telefonisty. S žádostmi o individuální poradenství a pomoc při orientaci a nasměrování na trhu práce, co se týče možností a forem pracovního uplatnění, vyhledávání v databázích apod., se obracely na pracoviště VPM i osoby, které se dosud řadily dlouhodobě k pracovně neaktivním a nevyvíjely větší snahu, která by měla vést k pracovnímu uplatnění. Jednalo se zejména o jedince, kterým byla odebrána invalidita nebo které pozbyly statut osoby zdravotně znevýhodněné, případně osoby, které přestávaly zvládat svou osobní situaci v důsledku dlouhodobé nezaměstnanosti. 14

V rámci Moravskoslezského kraje se okres Frýdek-Místek v počtu volných pracovních míst v průběhu roku udržoval převážně na 2. místě (9 x) a 3 krát 3. místě. V ukazateli počet UoZ na 1 VPM se okres Frýdek-Místek v rámci MSK pohyboval na 5. místě (9 x), 2 x na 4. místě a 1 x na 6. místě, přičemž k 31. 12. 2013 obsadil 5. příčku, a to průměrným počtem 22,6 UoZ/1VPM. V rámci České republiky se okres Frýdek-Místek počtem VPM umísťoval na 10. až 27. místě (k 31. 12. 2013 počtem 501 VPM na 12. místě). V ukazateli počtu UoZ/1 VPM se řadil na 17. až 43. místo, přičemž k 31. 12. 2012 obsadil v rámci ČR průměrem 22,6 31. místo. Tabulka 2.4e Počet VM s pracovištěm v okrese Frýdek-Místek Profese Počty hlášených volných pracovních míst (nejčastější profese) - evidence ÚP k 31.12.2012 k 31.12.2013 486 501 Počet VM s pracovištěm v okrese Frýdek-Místek Profese horník 44 42 zámečník, údržbář, nástrojař svářeč 21 39 operátor výroby - manipulační dělník ve výrobě kuchař 21 29 telefonista - telefonní operátor telefonista 18 27 vrátný, pracovník ostrahy číšník, servírka 18 23 kuchař obchodní zástupce 14 21 svářeč obráběč kovů 14 20 instruktor snowboardingu sociální pracovník 13 16 finanční poradce, konzultant nástrojař 13 14 brusič (AP-Bondjob) pojišťovací poradce 10 10 číšník - servírka Pozn. Tabulka vychází ze seznamu míst, kterými ÚP disponoval k danému datu a z nich vybírá ty profese, pro které byla volná místa nabízena nejčastěji. Tabulka 2.4f Nejčastější zastoupení volných pracovních míst podle dosaženého vzdělání k 31.12.2013 základní vzdělání střední vzdělání s výučním listem střední vzdělání s maturitou vysokoškolské vzdělání pracovníci ostrahy, nekvalifikovaní pracovníci, učitel snowboardingu brusič, operátor telefonních panelů, kuchař, svářeč, elektrikář finanční poradce, obchodní zástupce, realitní makléř, administrativní pracovník, pomocný pracovník ve výrobě lékař, farmaceut, strojírenský technik, řídící pracovník ve výrobě I přes operativní a úzkou spolupráci a součinnost se zaměstnavateli přetrvávala v registru VPM i určitá část poptávky, která se dlouhodobě (déle než 3 měsíce) nesetkala s odpovídající nabídkou disponibilní pracovní síly na trhu práce. Jednalo se například o profese různých specialistů ve výrobě, kuchař, číšník-servírka. Příčiny, které vedly k dlouhodobému neobsazení míst, patřily například nedostatek UoZ v evidenci s požadovanými kvalifikačními a odbornými předpoklady pro jejich výkon, nedostatečnou praxí, jazykovými předpoklady, zdravotními předpoklady, manuální zručností, dobrou pracovní morálkou, příp. absencí dalších požadovaných a podmiňujících specifik pro výkon profese. 15

2.5 Povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu na celkovém počtu zaměstnanců, který činí 4 %. V roce 2012 oznámilo Úřadu práce ve Frýdku-Místku plnění povinného podílu 347 zaměstnavatelů s více než 25 zaměstnanci. Tito zaměstnavatelé vykázali celkem 47 577 zaměstnanců v průměrném ročním přepočteném počtu. Povinný podíl přímým zaměstnáváním osob se zdravotním postižením byl plněn v celkové výši 3,39 %, což představuje průměrný roční přepočtený počet osob se zdravotním postižením 1614 zaměstnanců. Do povinného podílu na základě odebírání výrobků nebo služeb nebo zadávání zakázek bylo započteno 966 zaměstnanců se zdravotním postižením. Zaměstnavatelé provedli odvod do státního rozpočtu za cca 139 zaměstnanců se zdravotním postižením v průměrném ročním přepočteném počtu. Tabulka 2.5 Srovnání plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením za rok 2012 s rokem 2011 Plnění podílu OZP 2011 2012 Počet zaměstnavatelů 335 347 Počet zaměstnanců v prům. ročním přepočteném počtu 46 229 47 577 Plnění OZP % OZP % Přímým zaměstnáváním 1637,10 3,54 1614,70 3,39 Náhradním plněním 1448,00 3,13 966,35 2,03 Odvodem do státního rozpočtu 93,86 0,20 139,40 0,29 Celkem 3178,96 6,88 2720,45 5,72 Ve srovnání s rokem 2011 kleslo plnění povinného podílu přímým zaměstnáním osob se zdravotním postižením a klesl také podíl plnění prostřednictvím náhradního plnění a to poměrně významně. Svůj podíl na tomto má pravděpodobně zákonná změna a to nastavení limitu pro poskytování náhradního plnění. Díky tomu (a díky postupnému ukončování statutu OZZ) narostlo plnění odvodem do státního rozpočtu (o více než 45 přepočtených osob). Kleslo celkové plnění povinného podílu, a to o 1,16 % bodu. 16

3 Nezaměstnanost (evidovaná) 3.1 Stav a vývoj celkového počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání Evidovaná nezaměstnanost v okrese Frýdek-Místek měla v roce 2013 obdobný průběh jako v roce 2012, ale ve vyšší hladině. Od února do června nezaměstnanost klesala (na stav 10150 UoZ k 30.6.2013), od července do prosince narůstala (s nepatrným poklesem v srpnu) až na stav 11345 UoZ k 31. 12. 2013, což byl meziroční nárůst o 996 UoZ, tj. o 9,6 %. Průměrný počet evidovaných UoZ v roce 2013 (10707) byl o 1246 osob vyšší než v roce 2012. Podrobný vývoj nezaměstnanosti v roce 2013, dle jednotlivých měsíců, je uveden v tabulce 3.1a v příloze. Tabulka 3.1b Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání a míry evidované nezaměstnanosti stav k rozdíl 12/2013-12/2012 31.12. 2012 30. 6. 2013 31.12. 2013 absolutně v % evidovaní uchazeči o zaměstnání 10349 10150 11345 + 996 + 9,6 z toho: absolventi škol a mladiství 846 648 975 + 129 + 15,2 občané se ZP 1373 1373 1320-53 - 3,9 UoZ s nárokem na podporu v nezaměst. 2204 2142 2433 + 229 + 10,4 míra nezaměstnanosti v % 9,3 nesledováno podíl nezaměstnaných osob v % 6,8 6,7 7,6 + 0,8 Graf 3.1c 17

Z hlediska absolutního počtu UoZ figuroval okres Frýdek-Místek v roce 2013 v rámci kraje stále na 3. místě (za okresy Ostrava, Karviná). V rámci celé ČR se okres Frýdek-Místek pohyboval mezi 9. až 7. místem (více UoZ bylo evidováno v zimních měsících). Ze 77 okresů ČR bylo evidováno více UoZ v okresech Praha, Ostrava, Karviná, Brno, Olomouc, Hodonín ( v letních měsících ještě Most a Chomutov). Z celkového počtu UoZ k 31. 12. 2013 tvořil podíl žen 47,5 %, absolventů škol a mladistvých 8,6 % a osob se ZP 11,6 % (k 31. 12. 2012 tvořil podíl žen 46,8 %, absolventů škol a mladistvých 8,2 % a osob se ZP 13,3 %). Graf 3.1d 18

K 31. 12. 2013 bylo v evidenci 2433 UoZ s nárokem na podporu v nezaměstnanosti (cca 21 % z celkového počtu UoZ), což bylo o 229 UoZ více než k 31. 12. 2012, ale podíl na celkovém počtu UoZ zůstal stejný. Graf 3.1e 3.2 Stav a vývoj podílu nezaměstnaných osob a míry nezaměstnanosti v okrese a ve srovnání s regionem a ČR Od února 2004, kdy bylo dosaženo historického maxima, měla míra nezaměstnanosti v okrese Frýdek-Místek klesající tendenci, koncem roku 2008 a v průběhu celého roku 2009 (s výjimkou září a října) však v souvislosti se světovou finanční a hospodářskou krizí míra nezaměstnanosti rostla až do února 2010 (10,7 %). V roce 2010 a v roce 2011 se míra nezaměstnanosti snižovala s přechodným výraznějším nárůstem v zimním období, v roce 2012 začala mít opět mírně vzrůstající tendenci. Od ledna 2013 se již nevykazuje míra registrované nezaměstnanosti, kterou nahradil nový ukazatel - podíl nezaměstnaných osob. Tento nový ukazatel vyjadřuje podíl počtu dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let k obyvatelstvu v témže věku. Níže uvedená tabulka srovnává hodnoty míry nezaměstnanosti a podílu nezaměstnaných osob v roce 2012 (míra nezaměstnanosti se v roce 2013 již nesledovala). 19

Tabulka 3.2a Srovnání míry evidované nezaměstnanosti s podílem nezaměstnaných osob v roce 2012 rok 2012 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 míra nezaměstnanosti v % 8,8 8,9 8,8 8,2 7,8 7,8 8,1 8,1 8,4 8,5 8,7 9,3 podíl nezaměstnaných osob v % 6,4 6,5 6,4 5,9 5,7 5,7 5,9 5,9 6,1 6,2 6,4 6,8 rozdíl v %ních bodech -2,4-2,4-2,4-2,3-2,1-2,1-2,2-2,2-2,3-2,3-2,3-2,5 Podíl nezaměstnaných osob měl v roce 2013 obdobný průběh jako v roce 2012, ale ve vyšší hladině o cca 1% bod. Jako obvykle se nezaměstnanost od února (7,5 %) snižovala až do června (6,7 %), ve druhé polovině roku 2013 podíl mírně narůstal s větším nárůstem v prosinci a k 31.12.2013 dosáhl hodnoty 7,6 % (tj. meziroční nárůst o 0,8% bod). Podíl nezaměstnaných žen byl od června do listopadu vyšší než celkový podíl nezaměstnaných, a to zřejmě zejména z důvodu vyššího podílu zaměstnávání mužů na sezónních pracích. Podíl nezaměstnaných žen dosáhl k 31.12.2013 hodnoty 7,3 %. V listopadu 2008 poprvé v historii dosáhla míra nezaměstnanosti (v přepočtu od roku 2005 i podíl nezaměstnaných osob) okresu Frýdek-Místek v rámci okresů MSK nejnižší hodnoty a na této pozici zůstala i v dalším období, zejména v souvislosti s investicí automobilky společnosti HMMC a investic jejich subdodavatelů. Průměrný podíl nezaměstnaných osob Moravskoslezského kraje v roce 2013 (9,8 %) převyšoval celorepublikový průměr o 2,1% body. V okrese Frýdek-Místek (7,1 %) byl o 2,7% body nižší než průměrný podíl nezaměstnaných osob MSK a o 0,6% bodu nižší než celorepublikový průměr (7,7 %). V rámci ČR se okres Frýdek-Místek podle podílu nezaměstnaných osob v průběhu roku 2013 umísťoval mezi 54. (leden) až 47. (říjen) místem (v sestupném třídění), tzn. situace v okrese Frýdek- Místek měla v rámci okresů ČR v průběhu roku mírně zhoršující se tendenci. Graf 3.2a 20

Graf 3.2b Graf 3.2c 21

Graf 3.2d 3.3 Tok nezaměstnanosti Po nárůstu počtu nově evidovaných UoZ v roce 2009 v souvislosti se světovou finanční a hospodářskou krizí došlo v následujících letech k jejich poklesu, až v roce 2013 se počet nově evidovaných opět mírně zvýšil. Od roku 2010 ale klesal i počet UoZ s ukončenou evidencí a vyřazených a v roce 2013 došlo k jejich mírnému nárůstu. Celkový tok UoZ za rok 2013 (součet nově evidovaných UoZ a UoZ s ukončenou evidencí a vyřazených) představoval 24 794 osob, což bylo o 511 osob více než v roce 2012. Celkový počet nově evidovaných UoZ v roce 2013 (12895) byl oproti roku 2012 vyšší o 211 osob. Celkový počet UoZ s ukončenou evidencí a vyřazených v roce 2013 (11899) byl oproti roku 2012 vyšší o 300 osob. Počet umístěných UoZ (6105) byl v roce 2013 nižší o 748 osob. 22

Tabulka 3.3a Počet nových a vyřazených UoZ v letech 1992 2013 noví uchazeči ukončení evidence a vyřazení z toho umístění celkem měs.prům celkem měs.prům celkem % z ukonč. měs.prům rok 1992 11 404 950 14 640 1 220 10 359 70,8 863 rok 1993 14 078 1 173 11 634 969 8 503 73,1 708 rok 1994 13 226 1 102 13 235 1 103 9 951 75,2 829 rok 1995 12 479 1 040 13 995 1 166 10 001 71,5 833 rok 1996 13 148 1 096 12 126 1 011 8 940 73,7 745 rok 1997 16 290 1 358 13 616 1 135 9 062 66,6 755 rok 1998 18 246 1 521 14 609 1 217 10 065 68,9 839 rok 1999 19 449 1 621 16 139 1 345 10 693 66,3 891 rok 2000 16 758 1 397 17 697 1 475 12 700 71,8 1 058 rok 2001 16 352 1 363 16 842 1 404 12 472 74,1 1 039 rok 2002 16 433 1 369 15 039 1 253 11 125 74,0 927 rok 2003 15 962 1 330 15 313 1 276 11 439 74,7 953 rok 2004 16 168 1 347 15 984 1 332 11 275 70,5 940 rok 2005 15 100 1 258 17 199 1 433 11 304 65,7 942 rok 2006 14 951 1 246 16 937 1 411 11 557 68,2 963 rok 2007 13 110 1 093 16 864 1 405 10 474 62,1 873 rok 2008 12 519 1 043 14 722 1 227 9 426 64,0 786 rok 2009 17 556 1 463 13 590 1 133 8 626 63,5 719 rok 2010 15 244 1 270 15 314 1 276 10 207 66,7 851 rok 2011 13 498 1 125 14 944 1 245 9 841 65,9 820 rok 2012 12 684 1 057 11 599 967 6 853 59,1 571 rok 2013 12 895 1 075 11 899 992 6 105 51,3 509 Pozn. S platností od 1.1.2007 došlo ke změně územního obvodu úřadu práce ve Frýdku-Místku a tím k vyčlenění 5 obcí, tj. cca 800 UoZ 23

Graf 3.3b Graf 3.3c 24

Graf 3.3d 3.4 Vývoj a struktura nezaměstnanosti v některých vybraných kategoriích UoZ 3.4.1 Podle věku a pohlaví Tabulka 3.4.1a Věková struktura evidovaných uchazečů o zaměstnání věková kategorie k 31. 12. 2012 k 30. 6. 2013 k 31. 12. 2013 absolutně % absolutně % absolutně % do 20 let 417 4,0 264 2,6 361 3,2 20-24 let 1393 13,5 1403 13,8 1525 13,4 25-29 let 1074 10,4 1098 10,8 1267 11,2 30-34 let 995 9,6 1023 10,1 1146 10,1 35-39 let 1213 11,7 1134 11,2 1331 11,7 40-44 let 1028 9,9 1031 10,2 1165 10,3 45-49 let 1197 11,6 1184 11,7 1288 11,4 50-54 let 1279 12,4 1205 11,9 1273 11,2 55-59 let 1280 12,4 1337 13,2 1456 12,8 60-64 let 466 4,5 465 4,5 526 4,6 65 a více 7 0,1 6 0,1 7 0,1 celkem 10349 100,0 10150 100,0 11345 100,0 25

V roce 2013 došlo k nárůstu počtu UoZ téměř ve všech věkových kategoriích, nejvíce v kategorii 25-29 let (o 193 osob). K poklesu tohoto počtu došlo pouze v kategorii do 20 let (o 56 osob) a 50-54 let (o 6 osob). Podílově i početně největšími věkovými kategoriemi jsou kategorie 20 24 let, ale také 55 59 let. Tyto kategorie se řadí k nejvíce problémovým z hlediska umístění na trhu práce. Kategorie 20 24 let v sobě zahrnuje i absolventy škol, kteří se stali od roku 2009 s příchodem světové krize, kdy do popředí zájmu zaměstnavatelů opět vstoupil požadavek praxe, znovu znevýhodněnou skupinou, poté, co v roce 2008 jejich počty v evidenci úřadu práce byly nejnižší od roku 1999. Oproti roku 2012 se nejvíce zvýšil podíl UoZ v kategorii 25-29 let (o 0,8% bodů), naopak se nejvíce snížil podíl UoZ v kategorii 50-54 let (o 1,1% bodů), ale také v kategorii do 20 let (o 0,8% bodů). Dlouhodobě problémovou skupinou stále zůstává kategorie 55 59 let, kde zájem zaměstnavatelů o jejich zaměstnávání je stále velmi nízký a zejména v období poklesu ekonomiky jsou často mezi prvními, kteří zaměstnání ztrácejí, obtížně však nacházejí zaměstnání opětovně. Počet osob v kategorii nad 60 let k 31. 12. 2013 byl 533 (tj. o 60 více než v roce 2012). V této kategorii jsou evidováni zejména muži, kteří pobírají rentu (do 65 let), pro které je odchod do starobního důchodu z tohoto důvodu finančně nevýhodný a dále pak ženy a muži, kteří nesplňují podmínku počtu odpracovaných let pro přiznání starobního důchodu i z důvodu zvyšování věkové hranice pro odchod do starobního důchodu. Graf 3.4.1b Průměrný věk evidovaných UoZ měl do poloviny roku 2008 vzrůstající tendenci, ve 2. pololetí 2008 a v roce 2009 došlo k jeho poklesu, v letech 2010, 2011 a pololetí 2012 se opět mírně zvyšoval s tím, že v pololetí bývá vyšší než ke konci roku. Ke konci roku 2012 se průměrný věk evidovaných UoZ snížil výrazněji než v předchozích letech na 39,5 let, v pololetí 2013 se zvýšil na 40,2 let a k 31.12.2013 dosáhl hodnoty 39,9 let, což je meziroční nárůst o cca půl roku (viz následující graf). 26

Průměrný věk žen meziročně vzrostl o 0,3 roku na 38,9 let, což je o 1 rok pod průměrem všech UoZ. K 31. 12. 2013 byl průměrný věk evidovaných UoZ v ČR 39,4 (meziroční nárůst o 0,7 roku), v MSK 39,9 let (meziroční nárůst o 0,2 roku). Graf 3.4.1c Ve srovnání věkových kategorií celé populace a UoZ je podíl UoZ ve vyšších věkových kategoriích (zejména u osob ve věku 55-59 let) vyšší než v celé populaci okresu Frýdek-Místek. V souvislosti se světovou hospodářskou krizí ale vzrostl v roce 2009 podíl UoZ i v kategorii 20-24 let a v roce 2013 výrazně převyšoval podíl obyvatel této kategorie. V kategoriích do 19 let a nad 60 let je podíl UoZ malý z důvodu studia mladých lidí a odchodu do starobního důchodu starších osob (viz graf 1d). K 31.12. 2013 byl v evidenci úřadu práce podíl žen 47,5 %, podíl mužů 52,5 %. Podíl žen pravidelně ke konci roku klesá oproti pololetí, jelikož v rámci sezónních prací se více umísťují muži a ti pak zpětně přicházejí ke konci roku zpět do evidence ÚP (k 30.6.2013 byl podíl žen 49,1 %, podíl mužů 50,9 %). 3.4.2 Podle vzdělání Podíly ve vzdělanostní struktuře UoZ se příliš nemění ani s výkyvy výše nezaměstnanosti. V evidenci úřadu práce je stále nejvíce UoZ se středním odborným vzděláním bez maturity (5421 UoZ, 47,8 % všech UoZ), ale došlo zde k meziročnímu poklesu o 0,9% bod. Podíl obyvatel se středním odborným vzděláním (bez maturity) na počtu obyvatel celkem je cca 35 %. K největšímu meziročnímu nárůstu, o 1% bod, došlo u UoZ s maturitou. K 31.12.2013 bylo evidováno 2788 UoZ této kategorie, což je 24,6 %. 27

Kategorie UoZ se základním vzděláním nadále patří z hlediska umístitelnosti k problémovým kategoriím a výrazně se podílí na dlouhodobé nezaměstnanosti. K 31.12.2013 bylo evidováno 2033 těchto UoZ. Podíl této kategorie na celkové nezaměstnanosti (cca 18 % k 31. 12. 2013) byl srovnatelný s podílem obyvatel (ve věku nad 15 let) se základním vzděláním na počtu obyvatel okresu celkem. UoZ s vysokoškolským vzděláním (779 UoZ) se podíleli na evidované nezaměstnanosti pouze cca 7 %, jejich podíl se meziročně zvýšil o 0,4% bodu. Graf 3.4.2a Tabulka 3.4.2b Vzdělanostní struktura evidovaných uchazečů o zaměstnání k 31. 12. 2012 k 30. 6. 2013 k 31. 12. 2013 Index stupeň vzdělání 12-13 /12-12 absolutně % absolutně % absolutně % (fyzické osoby) bez vzdělání 17 0,2 17 0,2 20 0,2 1,18 základní vzdělání 1901 18,4 1992 19,6 2013 17,7 1,06 střední odborné (OU+OŠ) 5038 48,7 4744 46,7 5421 47,8 1,08 střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) 2437 23,5 2421 23,9 2788 24,6 1,14 střední všeobecné (gymnázia) 284 2,7 297 2,9 324 2,9 1,14 vysokoškolské 672 6,5 679 6,7 779 6,9 1,16 celkem 10349 100,0 10150 100,0 11345 100,0 1,10 28

3.4.3 Podle délky nezaměstnanosti Počet UoZ evidovaných do 3 měsíců meziročně poklesl na 3087 UoZ k 31.12.2013. V ostatních kategoriích došlo k nárůstu počtu evidovaných UoZ, nejvíce v kategorii 12-24 měsíců (o 581 osob). Podílově došlo k největšímu meziročnímu poklesu v kategorii do 3 měsíců (na 27,2 % k 31.12.2013), k největšímu nárůstu v kategorii 12-24 měsíců (na 17,2 %). Vzrostl i počet a podíl UoZ v kategorii nad 24 měsíců. Problémovou zůstává skupina UoZ s evidencí delší než 12 měsíců. K 31. 12. 2013 bylo v této kategorii evidováno 4113 UoZ (z toho 1967 žen), tj. cca 36 % z celkového počtu UoZ a 6139 UoZ s délkou evidence nad 6 měsíců, tj. cca 54 %. Pro srovnání k 31. 12. 2012 bylo v této kategorii evidováno 3188 UoZ (z toho 1537 žen), tj. cca 31 % z celkového počtu UoZ a 5078 UoZ s délkou evidence nad 6 měsíců, tj. cca 49 %. Meziročně došlo k nárůstu počtu dlouhodobě evidovaných UoZ o téměř 30 %, zatímco celkový počet UoZ vzrostl o cca 10 %. K 31. 12. 2013 se podíl UoZ s evidencí nad 12 měsíců meziročně zvýšil o 5,0% bodů, podíl UoZ s evidencí nad 6 měsíců se meziročně zvýšil o 5,4% bod. Počet dlouhodobě evidovaných UoZ se nesnížil ani ve 2. čtvrtletí, kdy přechodně poklesla celková nezaměstnanost. K 31. 12. 2013 podíl dlouhodobě evidovaných mužů (52,2 %) opět převýšil podíl žen (47,8 %). Tabulka 3.4.3a Uchazeči o zaměstnání podle délky nezaměstnanosti k 31. 12. 2012 k 30. 6. 2013 k 31. 12. 2013 Index ve fyz. osobách v % ve fyz. osobách v % ve fyz. osobách 12-13 / 12-12 (fyzické osoby) do 3 měsíců 3154 30,5 2306 22,7 3087 27,2 0,98 3 6 měsíců 2117 20,5 1998 19,7 2119 18,7 1,00 6 9 měsíců 1037 10,0 1212 11,9 1097 9,7 1,06 9 12 měsíců 853 8,2 977 9,6 929 8,2 1,09 12-24 měsíců 1367 13,2 1712 16,9 1948 17,2 1,43 nad 24 měsíců 1821 17,6 1945 19,2 2165 19,1 1,19 celkem 10349 100,0 10150 100,0 11345 100,0 1,10 v % Tabulka 3.4.3b Dlouhodobá nezaměstnanost (nad 12 měsíců v evidenci ÚP) k 31. 12. 2012 k 30. 6. 2013 k 31. 12. 2013 Index ve fyz. osobách v % ve fyz. osobách v % ve fyz. osobách 12-13 / 12-12 (fyzické osoby) Muži 1651 51,8 1886 51,6 2146 52,2 1,30 Ženy 1537 48,2 1771 48,4 1967 47,8 1,28 celkem 3188 100 3657 100 4113 100 1,29 v % 29

Graf 3.4.3c Graf 3.4.3d 30

Průměrná délka evidence v prvním pololetí vzrostla na 595 dnů, ve druhém pololetí se opět snižovala na 569 dnů k 31. 12. 2013 (meziroční nárůst o 39 dnů). Průměrná délka evidence žen meziročně vzrostla na 475 dnů k 31.12.2013 (meziroční nárůst o 49 dnů). Graf 3.4.3e 3.4.4 Absolventi škol a mladiství Vývoj počtu evidovaných absolventů škol a mladistvých (dále jen absolventi) v průběhu roku bývá obdobný, tzn. pokles počátkem roku a nárůst v průběhu letních měsíců. V roce 2013 došlo oproti roku 2012 k menšímu nárůstu počtu těchto UoZ. V lednu se počet absolventů mírně snížil (z 846 ke konci roku na 815), v únoru a březnu se zvyšoval na 863 k 31.3.2013, následoval pokles do června (648) a opětovný nárůst v letních měsících o 413 UoZ (ve stejném období roku 2012 o 547) až na 1061 k 30.9.2013. V posledním čtvrtletí počet absolventů klesal o 86 UoZ (ve stejném období roku 2012 o 53) až na stav 975 k 31.12.2013, což je o 129 více než k 31.12.2012. V rámci 77 okresů ČR zaujímal okres Frýdek-Místek, z hlediska absolutního počtu UoZ absolventů škol k 31. 12. 2013 s počtem 975 UoZ této kategorie, 6. místo (k 31. 12. 2012 s počtem 846 osob 7. místo). V rámci kraje zaujímal okres Frýdek-Místek 3. místo za okresy Ostrava (1465) a Karviná (1268). Na celkové nezaměstnanosti okresu se absolventi podíleli k 31. 12. 2013 8,6 % (pro srovnání k 31. 12. 2012 tento podíl činil 8,2 %). K 31. 12. 2013 úřad práce evidoval 102 vhodných volných pracovních míst pro absolventy škol, což představuje cca 10 absolventů na 1 volné pracovní místo (k 31. 12. 2012 bylo v nabídce 70 volných pracovních míst, tj. 12 absolventů na 1 volné pracovní místo). 31

Tabulka 3.4.4a Počty absolventů škol a mladistvých v evidenci ÚP (stav k poslednímu dni daného měsíce) leden květen září prosinec rok 1995 663 333 677 447 rok 1996 494 363 971 725 rok 1997 683 516 1 564 1 438 rok 1998 1 308 889 2 374 2 211 rok 1999 2 117 1 836 2 564 2 188 rok 2000 2 057 1 829 2 157 1 887 rok 2001 1 854 1 560 2 329 2 009 rok 2002 1 921 1 673 2 182 1 845 rok 2003 1 760 1 761 2 158 1 758 rok 2004 1 892 1 461 1 819 1 595 rok 2005 1 545 1 070 1 477 1 229 rok 2006 1 201 869 1 269 1 004 rok 2007 936 596 869 600 rok 2008 530 378 636 490 rok 2009 529 452 898 794 rok 2010 771 586 930 781 rok 2011 743 546 700 566 rok 2012 538 404 899 846 rok 2013 815 761 1061 975 Graf 3.4.4b 32

3.4.5 Osoby se zdravotním postižením V roce 2013 měl počet UoZ uchazečů o zaměstnání se zdravotním postižením (dále UoZ se ZP) mírně klesající tendenci. K přechodným nárůstům došlo jen v únoru, červnu, listopadu a prosinci. Meziročně došlo k poklesu o 53 osob a k 31. 12. 2013 úřad práce evidoval 1320 UoZ se ZP a jejich podíl na celkové nezaměstnanosti činil 11,6 %, tj. meziroční pokles o 1,7% bodu. Graf 3.4.5a Tabulka 3.4.5b Vývoj počtu evidovaných UoZ se ZP stav k rozdíl 12/2013-12/2012 31. 12. 2012 30. 6. 2013 31. 12. 2013 absolutně v % počet UoZ se ZP 1373 1373 1320-53 -3,9 jejich podíl na celkovém počtu UoZ v % 13,3 13,5 11,6-1,7 V rámci 77 okresů ČR zaujímal okres Frýdek-Místek, z hlediska absolutního počtu UoZ se ZP, k 31. 12. 2013 s počtem 1320 UoZ této kategorie 6. místo (stejně jako k 31.12.2013) za okresy Praha (2957), Ostrava (2456), Brno (1893), Karviná (1846) a Hodonín (1763). Šesté místo zaujímal okres Frýdek-Místek po celý rok 2013. 33

Po celý rok 2013 zaujímal okres Frýdek-Místek v rámci Moravskoslezského kraje 3. místo za okresy Ostrava a Karviná. Kromě oficiálně sledovaného počtu UoZ se ZP jsou v evidenci další UoZ s různými zdravotními omezeními, která jim výrazněji znesnadňují možnost pracovního uplatnění. Nepříznivá situace v oblasti pracovních příležitostí pro osoby se ZP se v průběhu roku 2013 zlepšila. K 31. 12. 2013 úřad práce mohl této kategorii UoZ nabídnout 60 vhodných volných pracovních míst, což představuje cca 22 UoZ se ZP na 1 volné pracovní místo (k 31. 12. 2012 bylo v nabídce ÚP pouze 13 volných pracovních míst, tj. 105 UoZ se ZP na 1 volné pracovní místo). V okrese bylo k 31. 12. 2013, dle údajů dostupných úřadu práce, minimálně 46 subjektů zaměstnávajících více než 50 % osob se ZP. Z toho největší je společnost VKUS BUSTAN s.r.o. 3.5 Hlavní zdroje nezaměstnanosti 3.5.1 Z hlediska regionů Okres Frýdek-Místek byl z hlediska trhu práce rozdělen do tří regionů Frýdecko-Místecko, Třinecko a Frýdlantsko, jejichž členění je dáno spádovostí obcí k městům Frýdek-Místek, Třinec a Frýdlant nad Ostravicí. Region Frýdecko-Místecko je jak rozlohou, tak i počtem obyvatel největší. K 31. 12. 2013 zahrnoval území 34 obcí a 3 měst. Celkem tato oblast zaobírá cca 110 tis. obyvatel, což je cca 52 % celkového počtu obyvatel v okrese. Oproti ostatním regionům má Frýdecko-Místecko příznivější polohu. Převážná část jeho území se rozkládá v mírné pahorkatině a hornaté jsou v podstatě jen okrajové části, které zasahují na území Beskyd. Má relativně nejlépe vybudovanou infrastrukturu a také dopravní spojení s okolními okresy je na poměrně dobré úrovni. Na území tohoto regionu jsou zastoupena prakticky veškerá odvětví. Region Třinecko zahrnoval k 31. 12. 2013 celkem 22 obcí a 2 města. Celkem tato oblast zaobírá cca 78 tis.obyvatel, což je cca 37 % celkového počtu obyvatel v okrese. Jedná se o nejvýchodněji položené území ČR, hraničící s Polskou republikou a Slovenskou republikou. Téměř 60 % jeho území je zalesněno a zemědělsky jde o podhorské oblasti nevhodné pro intenzivní zemědělskou výrobu. Region Frýdlantsko zahrnoval k 31. 12. 2013 území 10 obcí a 1 město. Celkem tato oblast zaobírá cca 23 tis. obyvatel, což je cca 11 % celkového počtu obyvatel v okrese. Region Frýdlantsko hraničí se Slovenskou republikou, je ze 2/3 zalesněný a svou podstatnou částí zasahuje do pohoří Beskyd. Na jeho území se nachází největší zásobárna pitné vody pro okres Frýdek-Místek a další části Ostravska přehradní nádrž Šance. To způsobuje, že v části tohoto území není možno, z důvodu ochranných pásem, rozvíjet investiční aktivity. Většina zaměstnavatelských subjektů je zde soustředěna do města Frýdlant nad Ostravicí. Od ledna 2013 se již nevykazuje míra registrované nezaměstnanosti, kterou nahradil nový ukazatel - podíl nezaměstnaných osob. Tento nový ukazatel vyjadřuje podíl počtu dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let k obyvatelstvu v témže věku a není srovnatelný s mírou nezaměstnanosti. 34

Tabulka 3.5.1a Míra nezaměstnanosti (v %), podíl nezaměstnaných osob (v %) a počet UoZ v regionech ve srovnání s okresem k 31. 12. 2012 k 31. 12. 2013 Index 2013/2012 míra nezaměst. v % * UoZ podíl nezaměst. osob v % UoZ % UoZ okres (oficiální údaje) 9,3 10349 7,6 11345 nesrovnatelné 1,10 okres k počtu EAO 9,9 Frýdecko-Místecko 10,7 5886 8,3 6548 nesrovnatelné 1,11 Třinecko 8,4 3328 6,3 3553 nesrovnatelné 1,07 Frýdlantsko 10,6 1135 7,5 1244 nesrovnatelné 1,10 * Vzhledem k neexistenci odpovídajících údajů o pracovní síle (která je podkladem výpočtu oficiální míry nezaměstnanosti okresu) za nižší jednotku než za okres, je v regionech vypočtena míra nezaměstnanosti v poměru k ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu (EAO). Tabulka 3.5.1b Počet a podíl obyvatel v regionech Název regionu Obyvatelstvo celkem Obyvatelstvo ve věku 15-64 let Počet Podíl v % Počet Podíl v % Celkem okres 211853 100,0 146619 100,0 Frýdecko-Místecko 110128 52,0 76777 52,4 Třinecko 78027 36,8 53534 36,5 Frýdlantsko 23698 11,2 16308 11,1 Pozn.: Poslední dosažitelné údaje - počet obyvatel k 31.12.2011, počet obyvatel ve věku 15-64 let 1.1.2013 Podíl nezaměstnaných osob v regionu Frýdecko-Místecko k 31. 12. 2013 činil 8,3 % a není srovnatelný s mírou nezaměstnanosti z předchozích let. Počet evidovaných UoZ k 31. 12. 2013 činil 6548 osob a ve srovnání se stejným obdobím roku 2012 to je o 662 osob více. Nejnižší nezaměstnanost již dlouhodoběji vykazuje region Třinecko. K 31. 12. 2013 byl podíl nezaměstnaných osob tohoto regionu 6,3 % a není srovnatelný s mírou nezaměstnanosti z předchozích let. Počet evidovaných UoZ k 31. 12. 2013 činil 3553 osob a ve srovnání se stejným obdobím roku 2012 to je o 225 osob více. Podíl nezaměstnaných osob v regionu Frýdlantsko k 31. 12. 2013 činila 7,5 % a není srovnatelný s mírou nezaměstnanosti z předchozích let. Počet evidovaných UoZ k 31. 12. 2013 činil 1244 osob a ve srovnání se stejným obdobím roku 2012 to je o 109 osob více. Jedná se především o obce podhorského charakteru, kde téměř není zastoupena průmyslová výroba. Vývoj míry nezaměstnanosti a podílu nezaměstnaných osob v jednotlivých regionech ukazuje následující graf. 35

Graf 3.5.1 c 36

4 Cizinci na trhu práce Graf 4a Tabulka 4b Zaměstnávání cizinců, evidence občanů EU/EHP a Švýcarska 31. 12. 2012 31.12.2013 rozdíl 12/13-12/12 Platná povolení k zaměstnání pro cizince 279 218-61 Evidovaní zaměstnaní občané ze zemí EU/EHP a Švýcarska 3261 3081-180 Evidovaní cizinci dle 98 písm. a) až e), j), k) 128 122-6 Celkem 3668 3421-247 K 31. 12. 2013 působilo na okresním trhu práce dle evidence ÚP celkem 3421 cizinců. Oproti 31. 12. 2012 jde o pokles o 247 osob. Největší část cizinců v okrese zaujímali v počtu 3081 osob občané EU/EHP a Švýcarska a jejich rodinní příslušníci, kde meziročně došlo k poklesu o 180 osob. Většinu z těchto občanů tvořili již tradičně občané Slovenské republiky (2084 osob), kteří pracovali převážně ve stavebnictví, hornictví, hutnictví, strojírenství, ale také ve zdravotnictví. Druhou nejpočetnější evidovanou skupinou byli občané Polské republiky (867 osob). Tito byli zaměstnáni ve velké míře v profesi horník. Jednalo se převážně o práce vykonávané v čelbě a rubání. Dále pracovali hlavně ve strojírenských, hutnických a stavebních profesích. 37