Role cen fosilních paliv v měnové politice Doc. Ing. Vladimír Tomšík, Ph.D. Konference Brno Holiday Inn Očekávaný vývoj cen fosilních paliv 28. března b 2007
Obsah prezentace Ceny ropy, plynu a uhlí zcela exogenní nebo dlouhodobě endogenní? Role cen energetických surovin při rozhodování CB vliv na inflaci Rostoucí váha elektřiny a její cena
Ceny ropy z dlouhodobého pohledu 250 200 150 100 50 Průměrná roční reálná cena ropy v USA Průměrná reálná cena 1971-2005 Po roce 2000 se reálná cena ropy v USA pohybuje většinou nad dlouhodobým průměrem V roce 2005 byla reálná cena ropy třetí nejvyšší od konce II. světové války Velmi vysoká cenová volatilita 0 1971 1973 1975 1977 1979 1981 1983 1985 1987 1989 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 Zdroj: US Energy Department Poznámka: ceny uváděny na tzv. british thermal unit, průměr 1971-2005 položen 100
Ceny ropy exogenní nebo endogenní? Díky vysoké volatilitě se na ceny ropy často nahlíží jako na exogenní, tj. vliv nepředvídatelných politických a přírodních událostí Day-to-day fluktuace jsou často přisuzovány událostem na Středním Východě případně krokům OPEC apod. Výrazné a persistentní výkyvy však nejsou tímto způsobem zcela vysvětlitelné (viz např. události v tabulce); také chování OPECu se zdá být spíše endogenní (navíc kontrola produkce jednotlivých zemí v rámci sdružení OPEC není dokonalá) Zdroj: Barski, Kylian (2004) Oil and the Macroeconomy since the 1970s, Journal of Economic Perspectives, 2004, č. 4, s. 115-134.
Ceny ostatních fosilních paliv US dolary roku 2000 za 1btu 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 1971 1974 1977 1980 1983 1986 1989 1992 1995 1998 Plyn Ropa (dvouletý klouzavý průměr) Uhlí 2001 2004 Ceny uhlí jsou markantně stabilnější (vliv dlouhodobých smluv), přičemž poptávka po něm v zemích OECD roste 2x rychleji než poptávka po ropě Díky nízké důchodové elasticitě poptávky po ropě (0,25) postupně klesá váha hodnoty ropy na HDP a tedy i její přímý vliv na ceny a produkci Zdroj: IEA a výpočty ČNB
Substituce fosilních paliv Substituce uhelné elektřiny ropnou/plynovou v USA (meziroční změny výroby elektřiny a relativních cen v %) 30 25 20 15 10 5 0-5 -10-15 -20-25 1972 1974 1976 1978 1980 1982 1984 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 Meziroční změna produkce elektřiny z ropy a plynu (levá osa) Meziroční změna relativní ceny uhlí/ropa (pravá osa) 100 80 60 40 20 0-20 -40-60 Existuje určitý substituční vztah mezi relativní cenou uhlí a ropy na jedné straně a produkcí elektřiny z plynových a ropných zdrojů na straně druhé: čím je uhlí relativně dražší, tím více vzroste produkce elektřiny z ropy a plynu a naopak. Zdroj: IEA a výpočty ČNB
Ceny elektřiny a ceny fosilních paliv Reálná cena uhlí a elektřiny v USA 160% 140% 120% 100% 80% 60% 40% 1971 1974 1977 1980 1983 1986 1989 1992 1995 1998 Reálná cena elektřiny (průměr 1970-2004 = 100%) 2001 2004 5ti letý klouzavý průměr reálné ceny uhlí (průměr 1970-2004 = 100%) Vztah mezi cenou elektřiny a ropy/plynu je poměrně volný. Ceny ropy/plynu časově sice předcházejí cenám elektřiny, nemusí se však jednat o kauzalitu (působení společných faktorů). Navíc většina elektřiny v rámci USA i Evropy je produkována z uhlí silnější vztah k cenám uhlí. Cena ovlivněna technologickými vlivy kapacitní omezení instalovaným výkonem, produkce z ne-fosilních zdrojů apod. Zdroj: IEA a výpočty ČNB
Projekce cen fosilních paliv do ekonomiky Zdroj:ČNB V současnosti ceny ropy vystupují jako jeden z předpokladů prognózy inflace pro účely měnové politiky Protože efekty prvního kola jsou poměrně rychlé (rychlejší než je horizont měnové politiky) musí centrální banky pracovat s výhledem cen ropy ČNB používá pro účely QPM výhled cen ropy stanovený na základě termínových kontraktů na ropu typu Brent. Ty jsou lepší než odhady analytiků, přesto se aktuální ceny obvykle značně liší od cen z termínových kontraktů Predikce vývoje cen uhlí a elektrické energie
Projekce cen fosilních paliv do ekonomiky Efekty druhého kola resp. dalších kol Fakticky se efekty dalších kol dostávají do ekonomiky především skrze odvětví dopravy a energetiky. K jejich modelování je třeba strukturovanější model, který rozlišuje sektor výroby konečných statků (jehož inflace je pro centrální banky nejvíce relevantní) a sektor výroby meziproduktů (který ovlivňuje náklady v sektoru konečných statků a sám je silně ovlivněn cenami surovin) Model tohoto druhu se v ČNB připravuje a postupně nahradí současný agregovanější QPM
Elektřina jako budoucí nejdůle ležitější energetická komodita Z hlediska inflace mají zvláštní postavení ceny elektřiny, které ovlivňují ceny ve všech cenových okruzích Zatímco váha ropy díky její nízké důchodové elasticitě poptávky bude postupně klesat, váha elektřiny spíše naopak poroste Důchodová elasticita poptávky po ropě byla v letech 1971-2005 cca ¼, důchodová elasticita poptávky po elektřině byla přibližně jednotková. Podíl elektřiny na celkové konečné spotřebě energie (v %, OECD) 21 19 17 15 13 11 9 7 5 1971 1975 1979 1983 1987 1991 1995 1999 2003 Zdroj: IEA a výpočty ČNB
Shrnutí Na ceny ropy můžeme v dlouhodobějším horizontu nahlížet tradičním (nespekulativním) poptávkově-nabídkovým modelem; váha ropy na HDP klesá; její cenová elasticita je nízká. S cenami ropy jsou korelovány ceny plynu; ceny uhlí jsou spíše autonomní a (zatím!) klesající. Zvláštní a rostoucí důležitost si získávají ceny elektřiny ve srovnání s ropou roste poptávka po elektřině v zemích OECD dlouhodobě zhruba 4x rychleji(!). Nutno diskutovat makroekonomický dopad těchto změn a trendů (vývoj inflace, obchodní bilance, aj.).
Role cen fosilních paliv v měnové politice Děkuji Vám za pozornost Vladimír Tomšík Vladimir.Tomsik@cnb.cz