Zdravotní ústav se sídlem v Brně

Zdravotní ústav se sídlem v Brně Centrum ochrany a podpory zdraví Oddělení hodnocení rizik Gorkého 6 60200 Brno Hodnocení zdravotních rizik Vliv imisních koncentrací PM 10 a hluku ze záměru výstavby recyklační linky pro úpravu stavební suti na zdraví obyvatel města Ivančice Zpracovali: RNDr. Ivan Koláčný RNDr. Bohumil Pokorný, CSc. Brno, červen 2007

1 Úvod...3 2 Popis lokality... 4 2.1 Geografická poloha...4 2.2 Dotčená populace...5 3 Určení nebezpečnosti jednotlivých škodlivin...5 3.1 Polétavý prach prašné částice PM10...5 4 Vztah dávka - účinek...6 5 Hodnocení expozice...8 5.1 Současný stav...8 5.2 Budoucí stav...8 6 Charakterizace rizika...9 6.1 Kvantifikace zdravotních rizik z prašných částic PM10...10 6.1.1 Kvantifikace zdravotních rizik z expozice PM10 v lokalitě Ivančice před realizací záměru (současný stav)...10 6.1.2 Kvantifikace zdravotních rizik z expozice PM10 v lokalitě Ivančice po realizaci záměru (budoucí stav)...11 0 Nejistoty...13 0 Závěry...14 0 Použité zdroje...15 2

1 Úvod Předkládaná studie hodnocení potenciálních zdravotních rizik záměru vybudování v jižní části katastru města Ivančice skládku stavební suti s nárazově pracující mobilní linkou pro drcení suti s následnou výrobou recyklátu, vznikla na základě objednávky MěÚ v Ivančicích č. 3-22/07 ze dne 11.4. 2007. Cílem studie bylo stanovení zdravotních rizik vyvolaných v budoucnu zvýšenou koncentrací polétavého prachu frakce PM10 a hlukem z provozu drtící linky. Z tohoto důvody byly vypracovány rozptylová studie pro frakci polétavého prachu PM10 a hluková studie hodnotící imisní situaci a hlukovou zátěž vždy před a po uvedení drtící linky do provozu. Pro provoz drtící linky platí striktní předpisy a lze ji provozovat jen v souladu s provozním řádem. Jednou ze základních podmínek je kontinuální zkrápění drcené suti, drtícího zařízení a jeho bezprostředního okolí. Nákladní automobily přivážející stavební suť a odvážející drť musí mít nákladní prostor krytý plachtami a příjezdové i manipulační komunikace musí být udržovány v čistotě zbaveny prachu. Tato část hodnocení zdravotních rizik se zabývá kvantifikací potenciálního zdravotního rizika emise prašnosti způsobené provozem drtící linky. Pro posouzení míry zátěže polétavým prachem byla vypracována rozptylová studie pro tuto imisní škodlivinu. Z těchto výsledků je poté hodnoceno potenciální riziko imise prachových částic a je srovnáno s dosavadním stavem zátěže předmětné lokality. Rozptylová studie (dále jen RS) hodnotí stav prašnosti v současné době a v budoucnosti po uvedení drtící linky do provozu. Budoucí stav je hodnocen pro dva možné způsoby provozu drtící linky. Je to provoz : a. kdy všechna pravidla bezpečného provozu linky, tedy v prvé řadě nepřetržité zkrápění vodou, jsou striktně dodržována, b. provoz nedodržující stanovená pravidla, tedy možnost, že linka bude provozována bez uvedených podmínek zkrápění vodou, kdy prach z drceného materiálu bude uvolňován do ovzduší v maximálním množství. Podle doporučeného principu konzervativního přístupu k hodnocení zdravotních rizik je tedy v této studii posuzována teoretická varianta stálého ročního provozu drtící linky a to v obou výše zmíněných provozních stavech, tedy provozu bez skrápění a se skrápěním vodou. Zdravotní rizika z obou variant provozu jsou posuzována zvlášť a to jako jejich nárůst po uvedení linky do provozu vždy proti současným koncentracím polétavého prachu PM 10 v ovzduší. Pro odhad množství uvolňovaných prachových částic z provozu při kropení vodou a bez kropení vycházel autor RS z analogie již dříve hodnocených identických drtících zařízení pracujících na celém území ČR. Posuzována jsou rizika akutní na základě 24 hodinových koncentrací PM 10 a rizika chronická vycházející z modelem predikovaných průměrných ročních koncentrací polétavého prachu této frakce. Odhad zdravotních rizik byl proveden na základě doporučeného metodického postupu podle US EPA ve čtyřech následných krocích při využití aktuálních informací o škodlivých vlivech polétavého prachu a hluku na zdraví člověka. Jedná se o následující kroky : 3

identifikaci škodliviny vyhodnocení vztahu její dávky a odpovědi organismu hodnocení expozice touto škodlivinou charakterizace neboli odhad jejího zdravotního rizika. 2 Popis lokality Popis zahrnuje určení geografické polohy místa, kde se má záměr realizovat a identifikaci populace, která bude účinkům záměru vystavena. 2.1 Geografická poloha Území určené pro zřízení skládky stavební suti určené k následné výrobě stavebních recyklátů se nachází v jižní části katastru města Ivančice, v extravilánu mimo zastavěnou část na hraně návrší při silnici spojující Ivančice s Moravským Krumlovem. V současné době není vlastní uvažované území zemědělsky využíváno a jeho část přiléhající k navazující obdělávané zemědělské půdě nese stopy tzv. černé skládky se zbytky betonových panelů a dalších stavebních prefabrikátů. Nejbližší obytné domy se nacházejí v městské části Němčice a Alexovice. Jedná se o solitérní stavby podél silnice směřující k Moravskému Krumlovu, z nichž některé jsou v současnosti ve fázi výstavby, jednak se jedná většinou o řadové rodinné domy při ulici Pod Hájkem - městská část Alexovice. Obě nejbližší jmenované obytné lokality se nacházejí cca 250 m vzdušnou čarou od místa projektované drtírny stavební suti, navíc je od plánované drtírny suti odděluje pás dřevního porostu pokrývající svah směrem k zástavbě. Výškový rozdíl mezi nejbližšími obytnými domy a místem, kde má drtící linka pracovat činí přibližně 35 40 m, místo pro realizaci záměru je tedy 35-40 m nad obydleným terénem. Obr. 1 Letecký snímek lokality s vyznačením plánovaného umístění recyklační linky 4

2.2 Dotčená populace Město Ivančice čítá podle recentních údajů 9360 obyvatel, z čehož je 1393 dětí do 15 let věku. Pro výpočet zdravotních rizik bude z principu konzervativního přístupu hodnocen dopad prašnosti na všechny obyvatele města. 3 Určení nebezpečnosti jednotlivých škodlivin V řešeném problému instalace drtící linky pro recyklaci stavební suti jsou dominantními škodlivinami polétavý prach frakce PM 10 a hluk. Vzhledem k tomu, že se bude jednat převážně o drcení stavební sutě z demolic, studie zdravotních rizik počítá s určitým zjednodušením problému identifikace škodlivin tak, že předpokládáme chemicky inertní povahu suťového materiálu s nepřítomností dalších toxicky významných látek (organické látky, toxické anorganické prvky) a hodnotit budeme pouze působení vlastních prachových částic frakce PM 10. 3.1 Polétavý prach prašné částice PM 10 Polétavý prach, zvláště jeho frakce PM10 je ze zdravotního hlediska významný faktor, charakterizující úroveň imisní zátěže sledované lokality. Polétavý a sedimentace schopný prach je totiž vzhledem ke svým fyzikálním vlastnostem (velký povrch často nesoucí elektrický náboj) v celé řadě případů také ideálním nosičem řady specifických polutantů mnohdy s vysokým potenciálem rizikovosti. Vedle vlastního chemického složení prachových částic a na povrch fixovaných škodlivin je mimořádné důležitý i tvar částic. Partikule jehlicovitého tvaru nejsnáze pronikají do buněk epitelů kryjících dolní cesty dýchací, kde mohou vyvolávat vznik mikronekróz. Ty pak mohou být následně vstupní branou sekundárních infekcí. Polétavý prach je z pohledu velikosti jednotlivých částic posuzován jako TSP celkový polétavý prach (zahrnující částice do cca 20 μm v průměru), dále jako frakce PM 10 s částicemi do 10 μm a frakce PM 2,5 s částicemi do průměru 2,5 μm. Částice menší než 2,5 μm se postupným zmenšováním své velikosti a tedy i hmotnosti začínají chovat jako plynné molekuly. Jednotlivým frakcím odpovídají konvence pro odběr vzorků ovzduší s ohledem na aerodynamické průměry částic. Rozměr částice také určuje její čas, který může strávit v atmosféře. Zatímco sedimentace odstraňuje frakce PM 10 z atmosféry během několika hodin po jejich emisi, částice PM 2,5 zde může setrvat několik dnů až týdnů. V konečném důsledku tyto zejména malé částice mohou být atmosférou transportovány na dlouhé vzdálenosti. Prach má několik cílových struktur průniku do lidského organismu. Větší částice jsou postupně distribuovány do zažívacího traktu a pokud obsahují toxikologicky významné látky, jsou tyto metabolizovány stejně jako při orálním požití. Dalším cílovým orgánem jsou sliznice, zejména řasinkový epitel. Z hlediska retence aerosolu v plících, jsou nejnebezpečnější částice nad 2,5 μm, protože jsou z 90-ti i více procent zachycovány v plícním epitelu. Při posuzování zdravotního rizika inhalace prachu je tedy důležitá jeho koncentrace, velikost částic (např. PM 10, PM 2,5 ), případně jejich chemické složení. Pokud nemá prach specifické biologické účinky jedná se o prach biologický inertní. V opačném případě se jedná o prach biologicky agresivní a v důsledku jeho inhalace vznikají zdravotní projevy, které mohou obsahovat celou škálu zánětlivých stádií poškození dýchacích cest s možností přechodu do chronického stádia. 5

Po pečlivém prověření současných vědeckých poznatků, dospěli experti WHO k závěru, že existuje-li nějaká prahová koncentrace pro PM, pak leží v nižším koncentračním pásmu než jsou imisní koncentrace v Evropě nyní běžně limitované. Systematické posouzení dat naznačuje že : prachové částice v ovzduší obecně způsobují vzrůst rizika úmrtí na respirační choroby zejména u dětí do 1 roku života, ovlivňují u dětí rychlost vývoje plic, zhoršují astma a způsobují další respirační symptomy jako kašel a bronchitidu frakce PM 10 má vliv na nárůst incidence respiračních chorob, jež je zřejmé z počtů hospitalizací v důsledku nemocí dýchacích cest frakce PM 2,5 vážně ovlivňuje zdraví, zvyšuje počty úmrtí na kardiovaskulární symptomy, chronická onemocnění dolních cest dýchacích a rakoviny plic Obecně výsledky naznačují, že krátkodobé změny koncentrací PM 10 ve všech koncentračních úrovních vedou ke krátkodobým změnám akutních zdravotních následků jako zánětlivé plicní reakce, respirační symptomy, nepříznivý vliv na kardiovaskulární systém a nárůsty spotřeby léků, hospitalizací. Protože výsledkem dlouhodobé expozice PM je podstatné snížení předpokládané délky dožití, má tato expozice jasně větší vliv na lidské zdraví než expozice krátkodobá. Vlivy dlouhodobé expozice PM zahrnují vzrůst chorob dolních cest dýchacích, chronické obstrukční plicní onemocnění, redukce plicních funkcí jak u dětí tak i u dospělých a snížení předpokládané délky dožití zejména vlivem kardiopulmonární mortality a pravděpodobně i rakovinou plic. Polétavý prach (prašnost) je tedy významným polutantem zatěžujícím ovzduší. Jeho rizikovost pro lidskou populaci je definována zákonnými limitními koncentracemi, jejichž překračování je indikací zvýšeného rizika sledovaného místa. Legislativní limity v současně platné legislativě (NV č. 429/2005 Sb.) pro frakci polétavého prachu PM 10 činí (tab 1) Tab 1 Současně platné imisní limity PM 10 účel vyhlášení parametr hodnota imisního limitu (µg.m -3 ) ochrana zdraví ochrana zdraví aritmetický průměr/24 h aritmetický průměr/rok 50 překročení max. 35/rok 40 4 Vztah dávka - účinek Výsledky odhadu zdravotního rizika z expozice polétavým prachem jsou v této studii kvantifikovány pomocí metodiky uveřejněné v práci Exposure Response Functions for Health Effects of Air Pollutants Based on Epidemiological Findings, publikované Kristin Aunanovou v Oslo, 1995. Pro výpočet parametrů charakterizujících pravděpodobnost zdravotního rizika byl použit postup navržený touto autorkou s výpočtem hodnoty OR (resp. RR) ze vztahu OR=exp (β C), kde : OR odds ratio, je poměr pravděpodobnosti exponovaných osob v populaci s příslušnými zdravotními příznaky z expozice škodlivinou, k počtu osob neexponovaných trpícími stejnými příznaky, 6

C je příslušná imisní koncentrace, roční pro chronická nebo denní pro akutní rizika a koeficient β charakterizuje směrnici vztahu mezi koncentrací a zdravotním příznakem. Vztažením k prevalenci příznaků při nulové expozici příslušné populace touto škodlivinou zjistíme prevalenci příznaků v prostředí s konkrétní zvýšenou koncentrací látky v ovzduší. V případě znalosti relativního rizika (RR = p i /p o ), jež se pro malé hodnoty obou prevalencí rovná hodnotě OR, a to pro většinu expozic standardními škodlivinami platí, či ze znalosti prevalencí p 0 a p i můžeme jednoduše vypočítat podíl exponované populace, která je postižena příslušným zdravotním příznakem. Parametr p 0 definuje hypotetickou prevalenci při nulové koncentraci příslušné noxy v prostředí. Počet obyvatel s předpokládanými příznaky po expozici noxou lze pak vyjádřit rozdílem p i p o (je-li nulová prevalence choroby/diagnózy v populaci např. 3% a prevalence při dané koncentraci 4 %, pak počet zasažených je 1 % z celkové populace). Souborná práce WHO, zabývající se hodnocením vztahu dávka-účinek pro polétavý prach byla uveřejněna v roce 2006. Zdravotní projevy lze nyní již poměrně dobře hodnotit z existujících epidemiologických dat. Ta jsou většinou založena na kvantifikaci vztahu změny imisní koncentrace PM a jí odpovídající přírůstek příčinných zdravotních diagnóz. Je evidentní, že lze s přijatelnou mírou nejistoty definovat přírůstky krátkodobých i dlouhodobých imisních koncentrací na změny v incidenci některých významných akutních i chronických chorob a úmrtí, spojených s touto expozicí. Pro krátkodobý i dlouhodobý nárůst imisní expozice polétavým prachem o 10 µg.m -3 byly odvozeny vztahy pro přírůstky příslušných diagnóz. V následujících tabulkách 2. a 3. jsou uvedeny některé z nich. Tab. 2. Akutní expozice zdravotní důsledek/diagnóza pro krátkodobý nárůst PM 10 o 10 µg.m -3 přírůstek nebo změna proti původnímu stavu úmrtí dospělí (všechny případy) 0,6 % úmrtí na respirační choroby 1,3 % úmrtí na kardiovaskulární choroby 0,9 % úmrtí dětí do 2 měsíců 4,0 % akutní hospitalizace kardiaků 4,34/100.000 exponovaných akutní hospitalizace s dýchacími problémy 7,03/100.000 exponovaných Tab. 3. Chronická, dlouhodobá expozice zdravotní důsledek/diagnóza pro dlouhodobý nárůst PM 10 o 10 µg.m -3 přírůstek nebo změna proti původnímu stavu úmrtí dospělí (všechny případy) 6 % (platí pro PM 2,5 ) úmrtí dospělí (všechny případy) 4,1 % (platí pro změnu 20 µg.m -3 PM 10 ) chronické respirační onemocnění dospělých (CONP) 26,5 nových případů bronchitidy na 100.000 exponovaných záněty dolních cest dýchacích dětí 1,9 dnů/rok s novými příznaky na každé exponované dítě 5-14 let Pomocí těchto vztahů můžeme pohodlně kvantifikovat přírůstky příčinných diagnóz v hodnocené lokalitě. Tyto výsledky jsou uvedeny v následující kapitole. 7

5 Hodnocení expozice Při hodnocení expozice dané populace prašností nejprve kvantifikujeme rizika současného stavu, jímž je modelované dnešní zatížení hodnocené lokality kdy drtící linka není dosud instalována a to posléze porovnáme s budoucím stavem po realizaci záměru. Jak již bylo v kapitole 3. naznačeno, pro odhad míry rizika počítáme s určitým zjednodušením identifikace škodlivin předpokladem o chemické inertnosti suťového materiálu, což se promítne do hodnocení pouze hmotnostních koncentrací prachových částic frakce PM 10 v ovzduší. 5.1 Současný stav V situaci, kdy výstavba drtící linky pro recyklaci stavební suti je ve stadiu projektu, je třeba provést nejprve odhad negativních účinků současné koncentrace PM 10 ve venkovním ovzduší města Ivančice. Vzhledem k tomu, že v katastru města nebyla v historicky relevantní době ani v současnosti přímo monitorována kvalita ovzduší, je nutno získat potřebné hodnoty buď matematickým modelováním nebo použít hodnoty z nejbližších měřících stanic AIMS, jejichž umístění v krajině, ale zejména dopravní parametry provozu v jejich okolí, co nejvíce odpovídají podmínkám města Ivančice. Pro modelování průměrné roční koncentrace PM 10 i pro odhad pravděpodobné maximální krátkodobé imisní koncentrace byly použity výsledky z monitorovací sítě AIM dosažené na stanicích Dukovany a Třebíč z monitorovacího období z roku 2006. Zejména stanice v obci Dukovany, která svou polohou a vzdáleností asi 15 km od Ivančic, může být akceptována jako referenční stanice a údaje o koncentracích tak mohou být vztaženy i na město Ivančice. Stanice Třebíč-město je stanicí s hustotou dopravy opět odpovídající situaci v Ivančicích. Obě jmenované AIMS svým umístěním i místní imisní situací jsou nejlépe srovnatelné s Ivančicemi. Současná průměrná roční hodnota imisní prašnosti 31,5 µg/m 3 byla odhadnuta pro město Ivančice na základě informací Českého hydrometeorologického ústavu v Brně (dále ČHMÚ) jako hodnota platná pro rok 2006 a to pro celou oblast města Ivančice. Z toho důvodu je i výpočet zdravotních rizik z této noxy pro současný stav vztažen na celkovou plochu města a na celkový počet obyvatel města. Pro výpočet akutních zdravotních rizik z expozice polétavým prachem PM 10 byla použita hodnota 162,5 µg/m 3, jenž je jako 90percentil 24 hodinových koncentrací přístupný z databáze naměřených imisních koncentrací na nejbližších AIMS automatických imisních stanicích v Dukovanech a Třebíči. To současně znamená, že tato imisní hodnota se vyskytuje v nepravidelných frekvencích po dobu nejméně 35 dnů v roce a je možno ji považovat za určitý reprezentativní vzorek krátkodobé imisní expozice obyvatel zájmové lokality. Obě takto definované imisní koncentrace sloužily ke kvantifikaci současných zdravotních rizik z expozice polétavým prachem v Ivančicích. 5.2 Budoucí stav Budoucí zátěž lokality prašností po uvedení drtící linky do provozu můžeme charakterizovat jako stav ve třech mezních provozních podmínkách : a. provozování drtící linky se skrápěním drceného materiálu b. provozování drtící linky bez skrápění drceného materiálu c. neprovozování drtící linky (vzhledem k jejímu kampaňovitému provozu dle vyjádření zadavatele expertízy) 8

Vzhledem k tomu, že drtící linka nebude provozována nepřetržitě po celý rok, je zřejmé, že ve dnech bez provozu linky bude stav výše inhalačního rizika stejný, nebo podobný jako v současné době. Rozdíl emisních koncentrací PM 10 vznikajících při provozu linky bez kropení a s kropením drtě, se opírá o tvrzení podložená předchozími emisními měřeními zpracovatele rozptylové studie. Budoucí expozice polétavým prachem PM10 při provozu linky bude tedy součtem použité současné imisní hodnoty a hodnoty koncentrace PM 10 vznikající z technologie. Tyto hodnoty imisních koncentrací jsou uvedeny v tab. 5 Tab.5 Expoziční koncentrace polétavého prachu PM 10 v obci Ivančice Koncentrace PM 10 Současný stav Předpokládaný přírůstek Budoucí stav Bez kropení Kropení Bez kropení Kropení Průměrná roční 31,5 µg/m 3 0,19 µg/m 3 0,01 µg/m 3 31.68µg/m 3 31.51 µg/m 3 denní 24h 162,5 µg/m 3 2,29µg/m 3 0,12 µg/m 3 164.78 µg/m 3 162.62 µg/m 3 Předpokládaný přírůstek imisních koncentrací uvedený v této tabulce je vždy nejvyšší hodnotou imisní koncentrace odečtenou z předložené RS. Tyto imisní hodnoty zasahují vždy pouze okraj zástavby města Ivančice. To současně znamená, že imisní koncentrace budou směrem do centra města mít dále klesající tendenci. 6 Charakterizace rizika Z principu předběžné opatrnosti jsme použili pro výpočet akutní i chronické expozice škodlivinám tzv. konzervativní přístup pro hodnocení situace, tj., že veškeré dotčené území zatížíme maximálně vypočtenou hodnotou přírůstku imisní koncentrace, což je nejen nepravděpodobný, ale v případě denních koncentrací ještě významně nadhodnocený údaj pro 90% dnů v roce. V případě hodnocení zdravotních účinků emisí prachu frakce PM 10 z provozu drtící linky to znamená, že pro výpočet zdravotních rizik budeme uvažovat variantu provozu a), kdy provozovatelem budou všechny bezpečnostní podmínky dané provozním řádem zařízení dodržovány a variantu b) kdy pracovní řád bude ignorován a do ovzduší tak bude uvolňován veškerý vznikající prach PM 10. Varianta c) při níž zařízení nebude hypoteticky pracovat všechny dny v roce nebude z hlediska potenciálních snížení rizik ve dnech nečinnosti linky uvažována a výpočty chronických rizik budou provedeny tak, jako by linka pracovala nepřetržitě po celý rok. 9

6.1 Kvantifikace zdravotních rizik z prašných částic PM 10 Kvantitativní zhodnocení rizik imisního zatížení obyvatel ze standardních škodlivin typu TSP/PM x, se provádí v posledních letech na základě výsledků epidemiologických studií, postupem doporučeným WHO. Riziko z expozice inertním polétavým prachem frakce PM 10 (tj. bez ohledu na přítomnost toxických komponent), lze s využitím podkladů práce K.Aunanové vyjádřit jako nárůst pravděpodobnosti vzniku bronchitidy u dětí vlivem dlouhodobé expozice PM 10 a nárůst celkové úmrtnosti v důsledku akutní expozice prašnému aerosolu PM 10. Výběr relevantních diagnóz a parametrů pro hodnocení populačního rizika z expozice prašnosti udává tabulka č. 6. Tab.6 Výběr diagnóz souvisejících s polétavým prachem a jejích epidemiologických parametrů Škodlivina Dopad na zdraví Hodnoty β p 0 působení/typ rizika PM 10 Bronchitida dětí 0,0263 0,03 Chronické/OR PM 10 Celková úmrtnost 0,0012 0,0000251 Akutní/RR Pro výpočet parametrů charakterizujících pravděpodobnost zdravotního rizika byl použit postup navržený K. Aunanovou, který stanoví o jaký podíl se zvýší relativní riziko OR, resp.rr exponované populace ve srovnání s populací expozicí nezatíženou. 6.1.1 Kvantifikace zdravotních rizik z expozice PM 10 v lokalitě Ivančice před realizací záměru (současný stav) K výpočtu pravděpodobnosti nárůstu bronchitidy u dětí nad přirozený výskyt byla použita modelem odhadnutá roční koncentrace PM 10 ve výši 31,5 µg/m 3. Tuto koncentraci jsme použili pro modelování rizika na území celého města. K vyjádření odhadu denního přírůstku k celkové úmrtnosti vlivem akutní expozice maximální denní koncentrací PM 10 byla použita hodnota 162,5 µg/m 3, což odpovídá 90 percentilu 24 hod koncentrací PM 10 stanovených za rok 2006 na měřících stanicích v Třebíči a Dukovanech. Výsledná data se vztahují vždy k populaci příslušné části zájmové oblasti, tedy pro 9360 obyvatel obce Ivančice, z toho 1393 dětí do 15 let. Výsledky kvantifikace rizika dvou zvolených diagnóz jsou uvedeny v tabulce 4. Tab. 7 Relativní rizika RR/OR a prevalence celkové úmrtnosti obyvatel z akutní expozice PM 10 a bronchitidy u dětí z chronické expozice PM 10 vztahující se k současnému stavu před realizací záměru diagnóza Celková úmrtnost Dětská bronchitida Koncentrace PM 10 (µg/m 3 ) Max.denní 162,5 Průměrná roční 31,5 Relativní riziko RR/OR Celková prevalence pi Prevalence onemocnění vlivem působení PM 10 Δp 1,22 3,05x10-5 5,4x10-6 2,29 0,06614 tj.6,6% 0,03614 tj. 3,6% 10

Na základě vypočtených hodnot prevalencí a relativních rizik z tabulky č.7 lze učinit závěr, že v důsledku chronického působení polétavého prachu s dnešní průměrnou roční koncentrací PM 10 31,50 µg/m 3 přibližně 3,6 % z celkové dětské populace může být postiženo bronchitidou, což přepočteno na konkrétní dětskou populaci Ivančic představuje asi 50 dětí. Hodnota prevalence na celkové úmrtí vlivem krátkodobé denní expozice je tímto postupem odhadnuta na 5,4x10-6, tj. přibližně 5 obyvatel z milionu může být fatálně postiženo v důsledku jednodenní expozice o koncentrací PM 10 =162,5 µg/m 3. Přepočteno na konkrétní populaci města Ivančice může být tato imisní koncentrace rizikem předčasného úmrtí pro 0,05 osoby Ivančic. Jestliže můžeme z dostupných dat důvodně předpokládat, že takovýto stav imisní zátěže nastává nejméně 36 dnů v roce, můžeme potom toto zdravotní riziko extrapolovat do hodnoty cca 2 osoby (1,8) předčasného úmrtí vinou inhalační expozice polétavému prachu v průběhu jednoho roku, což již může být hodnota významná, reprezentující ovšem riziko současné expozice obyvatel polétavým prachem. 6.1.2 Kvantifikace zdravotních rizik z expozice PM 10 v lokalitě Ivančice po realizaci záměru (budoucí stav) Vlivem záměru dojde v obou případech - varianta a) i b) jednoznačně ke zvýšení koncentrací prašného aerosolu v ovzduší. Pro kvantifikaci imisního zatížení obyvatelstva Ivančic frakcí PM 10 vlivem záměru výstavby recyklační linky pro úpravu stavební suti byla použita rozptylová studie (dále jen RS) Mgr. J. Bucka. RS hodnotí zatížení ve dvou variantách : a) zatížení prašným aerosolem z výroby s kropením recyklační linky b) zatížení prašným aerosolem z výroby bez použití kropení recyklační linky přičemž studie předpokládá, že vozy projíždějící obcí k lince budou chráněny plachtou proti úniku prašnosti během dopravy a nebudou mít bezprostřední vliv na zvýšení prašnosti lokality. K výpočtu inhalačního expozičního rizika z nárůstu imisního koncentrací PM 10 po realizaci posuzovaného záměru byly použity modelem odhadnuté koncentrace 31,51µg/m 3 jako dlouhodobá imisní koncentrace vznikající při kropení recyklační linky, resp. 31,67 µg/m 3 bez kropení a 24hodinová koncentrace 162,62 µg/m 3, resp. 164,78 µg/m 3 rovněž s a bez kropení recyklační linky. Shrnutí podkladů pro odhad zvýšení zdravotního rizika vlivem expozice prašným aerosolem uvolňujícím se během recyklace stavební suti je uvedeno v tabulce 8. Tab.8 Změny imisních koncentrací akutní a chronické expozice PM 10 při recyklaci stavební suti 24 hod. imisní koncnetrace µg.m -3 průměrná roční imisní koncentrace µg.m -3 původní stav při provozu linky varianta a) varianta b) původní stav při provozu linky varianta a) varianta b) 162,50 162,62 164,78 31,50 31,61 31,67 zvýšení imisí PM 10 při provozu 0,12 2,28 Z tabulky č. 8 plyne několik závěrů. zvýšení imisí PM 10 při provozu 0,01 0,17 11

1. Změny rizika v důsledku změn krátkodobých imisních koncentrací nejsou příliš významné, určitá jednoznačně prokazatelná změna je zvýšení imisní 24h koncentrace PM 10 o cca 2,3 µg/m 3 při nestandardním provozu drtící linky bez zkrápění vznikající drtě. V tomto případě s využitím údajů z tab.2 můžeme dovodit následující prohloubení určitých diagnóz, jež můžeme spojovat s tímto stavem: a. Přírůstek 0,6% nad přirozenou úmrtnost obyvatel Ivančic /10 µg/m 3 PM 10, což pro nárůst cca 2,3 µg/m 3 by znamenalo přibližně 0,1 procentní nárůst všech úmrtí díky tomuto přírůstku ke krátkodobé imisní koncentraci. Je-li toto riziko v současném stavu aktuální pro přibližně 2 obyvatele Ivančic, je i jeho zvýšení o cca 0,1% prakticky nezjistitelné. b. Úmrtí dětí kojeneckého věku (do dvou měsíců) je nárůstem imisní expozice 10 µg/m 3 PM 10 zvyšováno o 4%. To je pro 2,3 µg/m 3 cca 1%. Vzhledem k tomu, že dětská kojenecká úmrtnost je pro naše prostředí přibližně 4/1000 dětí, znamenalo by to pro 1% přírůstek ne více než hypotetické číslo 0,04 dítěte z 1000 narozených. Žije-li v současné době v Ivančicích cca 1400 dětí ve věku do 15let, je i toto riziko v rámci zanedbatelných čísel. c. V případě akutní hospitalizace s dýchacími problémy je incidence cca 7 případů na 100.000 exponovaných osob. To je tedy v případě necelých 10.000 obyvatel Ivančic ne více než hypotetických 0,2 obyvatele města. 2. Změny v případě kropení produkované drtě, tedy dodržování předepsané technologie jenž znamená přírůstek ke krátkodobé imisní koncentraci pouze o max. 0,1 µg/m 3, je ve všech případech hodnocení změny akutního rizika ve srovnání s původní zátěží zcela zanedbatelné. 3. Změny chronického zdravotního rizika při dlouhodobém působení imisí prachu z provozovaného drtiče jsou v obou variantách zcela zanedbatelné. 12

Nejistoty a) Stávající koncentrace polétavého prahu frakce PM 10 pro město Ivančice byly stanoveny na základě informace ČHMÚ z RS pro rok 2006 a z nejblíže situovaných AIMS umístěných v Dukovanech a Třebíči z roku 2006. Použité hodnoty proto nemusí zcela věrně reflektovat situaci v Ivančicích. b) Postup pro stanovení 24hodinové koncentrace PM 10 vychází ze standardní metodiky ČHMÚ a eliminuje 10% nejvyšších naměřených hodnot (hodnota odpovídá 90 percentilu). Pro výpočet akutního rizika tedy používáme hodnotu nižší, než je hodnota maximální a toto riziko tedy může být podhodnoceno. c) Výpočet koncentrace PM 10 z provozu linky bez zkrápění a se zkrápěním vodou vycházel ze zkušenosti autora RS a není dán obecně platným metodickým návodem. d) PM10 svým chemickým složením obecně může být zdrojem dalších významných zdravotních rizik toxických i karcinogenních. Tato rizika lze však stanovit až po provedení chemického rozboru průměrných vzorků prachu z technologie. Vzhledem k tomu, že hodnocení rizik vychází v tuto chvíli pouze z předpokladu, že stavební a jí podobná suť je chemicky prakticky indiferentní a tedy odhad zdravotních rizik bylo redukováno pouze na kvantifikace zdravotních rizik expozicí polétavému prachu PM 10. e) Výpočet zdravotního rizika z PM 10 byl proveden na základě konzervativního přístupu, který hodnotí vždy nejhorší možnou variantu, v tomto případě provoz bez skrápění vodou. Pokud bude provozovatelem respektován provozní řád, zdravotní rizika budou zcela zanedbatelná i v případě expozice dětské populace. f) Míra stávajícího rizika vyplývající z dosavadní expozice polétavým prachem je hodnocena na základě statistických epidemiologických studií vycházejících z hodnocení západoevropské populace (K. Aunanová) a jen obtížně lze v tomto případě hovořit o absolutních číslech, ale jen o jistém přiblížení. g) Výpočet budoucích rizik byl proveden s využitím dostupných evropských údajů o rizicích krátkodobé a dlouhodobé expozice imisemi PM 10 a jejich vztahů k příslušným diagnózám. Jsou to tedy platné údaje, ověřené však pouze v některých evropských zemích a pro naši skutečnost se mohou údaje poněkud odlišovat. h) Riziko bylo hodnoceno pro celé město Ivančice a zahrnuje tedy i onu část populace, která díky vzdálenějšímu místu bydlení nebude riziku zvýšené prašnosti prakticky nikdy vystavena. Vhodným krokem k ověření platnosti této studie by mělo být korektní proměření prašnosti, provedené v době uvedení drtící linky do zkušebního provozu. 13

Závěry Z předložených výsledků tedy vyplývá pro : - současný stav ovzduší Současná roční koncentrace polétavého prachu frakce PM 10 činí cca 31,5 µg/m 3, což reprezentuje 78,8% legislativního imisního limitu. Zdravotní rizika vyplývající ze současné situace predikují, že přibližně 3,6 % z celkové dětské populace by mohlo být postiženo bronchitidou, což přepočteno na konkrétní dětskou populaci Ivančic představuje asi 50 dětí. Hodnota prevalence celkového úmrtí vlivem krátkodobé denní expozice současnou denní koncentrací PM 10 = 162,5 µg/m 3, činí 5,4x10-6, tj. interpetovatelné tak, že 5,4 obyvatel z milionu by mohlo zemřít v důsledku její denní expozice. Přepočteno na konkrétní populaci Ivančic zmíněná maximální koncentrace může představovat nebezpečí úmrtí pro hypotetické 0,05 osoby. Tedy i když takováto epizoda s imisní koncentrací ve výši cca 160 µg/m 3 může trvat nebo se opakovala po dobu 36 dnů v roce, mohlo by to znamenat pro cca 2 osoby riziko předčasného úmrtí vinou inhalační expozice polétavému prachu v průběhu jednoho roku, což již může být hodnota významná, reprezentující ovšem riziko současné expozice obyvatel polétavým prachem. - pro stav budoucí po vybudování a zprovoznění drtící linky Pokud by byla drtící linka v rozporu s požadovanými předpisy provozována bez zkrápění vodou, potom dojde ke zvýšení roční koncentrace PM 10 o 0,17 µg/m 3 na celkových 31,67 µg/m 3, což ve svém důsledku povede ke zvýšení hodnoty maximální denní prašnosti o 2,3 µg/m 3. To by za určitých okolností mohlo být vnímáno jako zaznamenatelný příspěvek k celkové úmrtnosti obyvatel Ivančic, tak zejména k určitému prohloubení incidence respiračních onemocnění, ne však více než hypotetických 0,2 obyvatele města. V případě celoročního provozování drtičky v rozporu s provozními předpisy dochází pouze k teoretickému zvýšení průměrné roční koncentrace PM 10 o prakticky neměřitelných 0,17 µg/m 3 na celkových 31,67 µg/m 3, což ve svém důsledku znamená, že nárůst rizika nelze jednoznačně prokázat neboť leží uvnitř nejistoty vlastního odhadu zdravotního rizika. V případě, že drtící linka bude provozována v souladu s provozním řádem za současného zkrápění vodou by mohlo podle odhadu RS dojít k nepatrnému zvýšení krátkodobých imisních koncentrací o cca 0,12, zatímco dlouhodobé imisní koncentrace by se zvýšily pouze o neměřitelných 0,01 µg/m 3. Uvedený nárůst a s ním spojené změny zdravotního rizika tedy nelze jednoznačně prokázat a změny jsou zcela zanedbatelné. Dosavadní riziko inhalační expozice polétavého prachu PM 10 zůstane v Ivančicích zcela nezměněno. Lze tedy konstatovat, že pouhé zvýšení prašnosti PM 10 v důsledku realizace záměru města vybudovat v popsané lokalitě drtící linku na recyklaci stavební suti nemůže při respektování pracovních pokynů zásadním způsobem ovlivnit současný zdravotní stav obyvatel města. Při respektování pravidla předběžné opatrnosti považujeme však za žádoucí zajistit v období zkušebního provozu recyklačního zařízení proměření prašnosti v přímém okolí linky i nejbližší obytné zástavby. 14

Použité zdroje 1. Aunan K., Exposure Response Functions for Health Effects of Air Pollutants Based on Epidemiological Findings, Oslo 1995. 2. Bucek J., Rozptylová studie Mobilní recyklační linka Ivančice, Brno 2007 3. Stapo Morava, Provozní řád mobilní recyklační linky na zpracování ostatních anorganických materiálů, Brno 2003 4. Zákon č. 258/2000 Sb., O ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů,ve znění pozdějších předpisů 5. Joint WHO/Convention Task Force of the Health Aspects of Air Pollution. Health risks of particulate matter from long-range transboundary air pollution, WHO, Copenhagen 2006 6 Anderson, H.R. et.al., Meta-analysis of time-series studies and panel studies of particulate matter, WHO task group, Geneva 2005 15