ZDRAVOTNÍ RIZIKA Z IMISÍ HLUKU PŘI PROVOZU MOBILNÍ RECYKLAČNÍ LINKY V IVANČICÍCH

Transkript

1 Zdravotní ústav se sídlem v Brně Centrum ochrany a podpory zdraví Oddělení hodnocení rizik Gorkého Brno ZDRAVOTNÍ RIZIKA Z IMISÍ HLUKU PŘI PROVOZU MOBILNÍ RECYKLAČNÍ LINKY V IVANČICÍCH Zpracovali : Ing. Petr Vrbík RNDr. Bohumil Pokorný, CSc. Brno, červen 2007

2 OBSAH: 1 ÚVOD POPIS LOKALITY DOTČENÉ ÚZEMÍ DOTČENÁ POPULACE IDENTIFIKACE NEBEZPEČNOSTI VZTAHY MEZI HLUKOVOU ZÁTĚŽÍ A PROKÁZANÝMI NEPŘÍZNIVÝMI ÚČINKY NA POPULACI DOPORUČENÉ HODNOTY DLE WHO HODNOCENÍ EXPOZICE HODNOCENÍ EXPOZICE VE VZTAHU K PLATNÉ LEGISLATIVĚ OBTĚŽOVÁNÍ HLUKEM (PODLE WHO) HODNOCENÍ EXPOZICE STÁVAJÍCÍHO HLUKU VÝPOČET BUDOUCÍ HLUKOVÉ ZÁTĚŽE PŘI PROVOZU RECYKLAČNÍ LINKY CHARAKTERIZACE RIZIKA NEJISTOTY ZÁVĚR POUŽITÁ LITERATURA

3 1 ÚVOD Na základě objednávky městského úřadu v Ivančicích (3-22/07 ze dne ) byla posouzena zdravotní rizika z hlukové zátěže vzniklé při provozu mobilní recyklační linky na zpracování stavební suti (čelisťový drtič EXTEC C-10 a kolový nakladač), umístěné v prostoru bývalé skládky na k.ú. Němčice (část města Ivančic). Odhad zdravotních rizik z imisí hluku v uvedené lokalitě byl zpracován na základě hlukové studie (viz L 2) a výsledků přímého měření hladin akustického tlaku (viz L 1). Měření proběhlo v chráněném venkovním prostoru staveb rodinných domů v blízkosti uvažovaného umístění mobilní recyklační linky. Měření i výpočet proběhl ve shodných referenční bodech (hluková mapa byla vypočítána programem LimA 5, verze 5.02.). Legislativním podkladem hodnocení vlivu hluku je nařízení vlády č. 148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Vlastní odhad zdravotního rizika byl proveden na základě metodiky US EPA ve čtyřech následných krocích: identifikace nebezpečnosti vztah mezi expozicí a účinkem hodnocení expozice charakterizace rizika v souladu s poznatky o vztazích a závislostech mezi hlukovou zátěží dané populace a případným poškozením zdravotního stavu (podle WHO). 2 POPIS LOKALITY 2.1 Dotčené území Sledovaná lokalita se nachází v jihozápadní části okresu Brno venkov, na jižním okraji města Ivančic. Posuzovaným zdrojem hluku je mobilní recyklační linka na zpracování stavební suti, která bude umístěna v prostoru bývalé skládky (k.ú. Ivančice Němčice). Nejbližší obytnou zástavbou jsou rodinné domy se zahradami a dvory (části Ivančic - Alexovice a Němčice), vzdálených vzdušnou čarou cca minimálně 250 m od uvažované recyklační linky. V současné době je zde jediným významnějším zdrojem hluku pozemní doprava na silnici II/152 Ivančice Moravský Krumlov, která prochází Němčicemi a leží jihovýchodně od Alexovic. 3

4 Pro vyhodnocení stávající hlukové situace bylo vybráno 6 měřících stanovišť (referenčních bodů) zvolených v chráněném venkovním prostoru uvedené obytné zástavby. Situování měřících bodů je vyznačeno v následujícím leteckém snímku, bližší popis je uveden ve výsledcích měření Dotčená populace Možnou dotčenou populací ve sledované oblasti jsou osoby, trvale žijící v této přilehlé části města Ivančic. Hypoteticky se jedná přibližně o 50 rodinných domků a počet obyvatel (přicházejících do úvahy pro expozici hlukem v této lokalitě) nepřekročí 200 osob. 4

5 3 IDENTIFIKACE NEBEZPEČNOSTI Odhad zdravotních rizik spojených s imisemi hluku, vznikajících při provozu mobilní recyklační linky na zpracování stavební suti, je posuzován pro chráněný venkovní prostor staveb v přilehlé obytné zástavbě. Provoz recyklační linky lze považovat za krátkodobý stacionární zdroj proměnného hluku (předpoklad provozu je pouze v průběhu dne a asi 15 dní v roce). Hluk je fyzikální faktor, které prokazatelně může na člověka působit nepříznivě. Hlukem se rozumí každý zvuk, který je nechtěný, obtěžující nebo může mít škodlivé účinky pro lidské zdraví. Do jisté míry lze považovat hluk za bezprahově působící noxu. Zdravotní hodnocení hluku má tři základní hlediska: hladinu, projevující se jako hlasitost zvuku; frekvenci, projevující se jako výška zvuku; časový průběh hlukové události, její trvání. Vnímání hluku je čistě subjektivní pocit, který se může lišit s vysokou mírou interindividuální variability. I když je hluk vnímán subjektivně, je nutné stanovit teoretickou fyzikální míru přípustné hlukové expozice. Pro působení hluku v subjektivní sféře byly zavedeny diferencované pojmy pro charakterizaci účinků na člověka. Jsou to : rušení, při němž hluk interferuje s nějakou činností (spánkem, duševní prací, řečovou komunikací apod.) rozmrzelost a pocit nepohody, vznikající působením hluku a prožívaný negativně hlukem postiženým člověkem nebo skupinou hlučnost, což je subjektivní hodnocení pocitu s nepatřičností hluku v konkrétním prostředí obtěžování, což představuje nepřípustné ovlivňování životního prostředí, případně skupinových či osobních práv ( Havránek, 1990). Za dostatečně prokázané nepříznivé zdravotní účinky hluku, jsou v současnosti považována specifická poškození sluchového aparátu (při vysoké intenzitě, případně dlouhé době trvání, majoritně v pracovním prostředí). Za nespecifické účinky je pak považován vliv na kardiovaskulární systém, rušení spánku, zhoršení osvojování řeči u dětí a omezeně kromě vlivu na některé fyziologické funkce, i vliv na mentální zdraví a výkonnost člověka. Proto se působení hluku posuzuje i z hlediska ztížené komunikace řeči a zejména pak z hlediska rušení spánku a obtěžování lidí. 5

6 Obtěžování hlukem v průběhu dne vyvolává celou řadu negativních emočních stavů, k nimž patří pocity rozmrzelosti, nespokojenosti a špatné nálady, deprese, obavy, pocity beznaděje nebo vyčerpání. Přitom u každého člověka existuje určitý stupeň tolerance k rušivému účinku hluku. V normální populaci je 10 20% vysoce citlivých a prakticky stejné procento velmi tolerantních osob. Pro zbývajících 60 80% populace platí kontinuální závislost míry obtěžování na intenzitě hlukové zátěže. Doporučené limity WHO, jenž jsou také přijímány i v našem legislativním prostředí pro místa mimopracovního pobytu, proto vychází z poznatků o nepříznivém vlivu hluku na komunikaci řeči, pocity nepohody a rozmrzelosti (obtěžování), a na rušení spánku v nočních hodinách. 4 VZTAHY MEZI HLUKOVOU ZÁTĚŽÍ A PROKÁZANÝMI NEPŘÍZNIVÝMI ÚČINKY NA POPULACI Při charakterizaci nebezpečnosti účinků hluku se vychází z prahových hodnot hlukové zátěže pro chráněný venkovní prostor a pro prokázané nepříznivé účinky. Pro denní dobu jsou znázorněny v tabulce č. 1. Tab. č. 1: Prahové hodnoty prokázaných účinků hlukové zátěže denní doba (L Aeq, 6-22 h ) Nepříznivý účinek db(a) < Sluchové postižení Zhoršení osvojení řeči a čtení u dětí Ischemická choroba srdeční Zhoršená komunikace řeči Silné obtěžování Mírné obtěžování Ve výše uvedené tabulce (č. 1), je znázorněna závislost manifestovaných zdravotních potíží na průměrné intenzitě hlukové zátěže, odstupňované po 5 db. Šedým probarvením jsou znázorněny hlavní nepříznivé účinky na zdraví a pohodu obyvatel, které se dnes považují za dostatečně prokázané. Data vycházejí z výsledků epidemiologických studií pro průměrnou populaci, takže s ohledem na individuální rozdíly v citlivosti vůči nepříznivým účinkům hluku je třeba předpokládat možnost těchto účinků u cca 10 procentního podílu citlivější části populace i při hladinách hluku významně nižších. 6

7 Uvedené nepříznivé účinky hlukové expozice se projevují v případě dlouhodobé stálé expozice zvýšeným hladinám hluku. Vlivem zvýšených hladin hluku při dlouhodobé stálé expozici prokazatelně dochází ke zhoršování četných chorob jako jsou hypertenze, infarkt myokardu ale i časté katary horních cest dýchacích a pod. Pro českou populaci byl statisticky nejvýznamnější korelační vztah nalezen v případě hypertenze a častých katarů horních cest dýchacích. Významnější než hluková zátěž v průběhu dne, je ovšem hluková zátěž v nočním období, a to především působením hluku na rušení spánku (v případě recyklační linky se ale noční provoz neuvažuje) Doporučené hodnoty dle WHO Ze závěrů WHO obecně vyplývá, že v obydlích je kritickým účinkem hluku rušení spánku, obtěžování a zhoršená komunikace řečí. Podle doporučení WHO by denní ekvivalentní hladina hluku neměla v okolí domu přesáhnout 55 db a noční ekvivalentní hladina hluku by neměla překročit 45 db, přičemž se předpokládá pokles hladiny hluku o až 15 db při přenosu venkovního hluku do místnosti zčásti otevřeným oknem. Maximální hodnoty jednotlivých hlukových událostí v noci by pak neměly uvnitř místnosti přesáhnout L A max = 45 db, popřípadě 60 db venku, a počet těchto událostí by během noci neměl přesáhnout ze všech zdrojů hluku. Prostředí venkovní obytné ložnice mimo ložnici Kritický zdravotní projev Pocit velkého obtěžování (PVO) Pocit středního obtěžování (PSO) Srozumitelnost řeči (PSO) Narušení spánku (NS) Narušení spánku, omezení větrání L Aeq Působení L Aeq db hod db

8 5 HODNOCENÍ EXPOZICE 5.1 Hodnocení expozice ve vztahu k platné legislativě Přípustnost zátěže organismu hlukem je podle české legislativy dána limity NV č. 148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Nařízení vlády definuje nejvyšší přípustné ekvivalentní hladiny hluku pro chráněné vnější prostředí a v chráněných venkovních prostorech staveb (CHVPS) pro denní dobu 50 db a pro noční dobu 40 db. Tab. č. 2 Korekce pro stanovení hygienických limitů (příloha č.3, NV č.148/2006 Sb.) Druh chráněného prostoru Korekce /db/ 1) 2) 3) 4) Chráněné venkovní prostor staveb lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní Chráněné venkovní prostory lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní Chráněné venkovní prostor ostatních staveb a chráněný ostatní venkovní prostor Korekce uvedené v tabulce se nesčítají. Pro noční dobu se pro chráněný venkovní prostor staveb přičítá další korekce -10 db s výjimkou hluku z dopravy na železničních drahách, kde se použije korekce -5 db. Vysvětlivky použitých korekcí : 2) Použije se pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikací, a drahách. 3) Použije se pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na dráhách v ochranném pásmu dráhy převažující a v ochranném pásmu drah. Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku pro chráněný venkovní prostor staveb: Alexovice denní doba 6.00 hod hod L Aeq,den = 55 db Pozn. Uplatněna korekce pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích Němčice denní doba 6.00 hod hod L Aeq,den = 60 db Pozn. Uplatněna korekce pro převažující hluk z dopravy hluk z dopravy na pozemních komunikacích 8

9 5.2 Obtěžování hlukem (podle WHO) 1. Pro vyjádření míry obtěžování hlukem u exponovaných osob z provozu posuzované technologie lze použít údaje uvedené v publikaci WHO Guidelines for community noise,, Ženeva, a) u sezónních provozoven (%) b) ze silniční dopravy (%) Obtěžování [%] Sezónní provozovny %LA 25 %A 20 %HA Obtěžování [% ] Silniční doprava LA 70 A 60 HA L den [db] L den [db] Oba grafy udávají počty obtěžovaných osob v procentech v závislosti na ekvivalentní hladině komunálního hluku vyjádřenou jako L den. 5.3 Hodnocení expozice stávajícího hluku Hodnoty stávajícího hluku ve sledované lokalitě byly zjištěny měřením a jejich hladiny jsou pro zvolené referenční body uvedeny v tabulce č. 3 (viz. tab. č. 3). Tab. č. 3: Souhrnná tabulka naměřených L Aeq,8h RB 1 popis Němčíce, ul. Ke Karlovu, RD,prodejna Kservis výsledná L Aeq,8h (db) 57,2 ± 1,7 hygienický limit L Aeq,den (db) hodnocení 60 prokazateln ě dodržen Střední obtěžovaní exponovaných osob odhad (%) do 25 % 9

10 2 Alexovice, ul. Pod Hájkem, RD č.78 51,4 ± 1,7 55 prokazateln ě dodržen do 15 % Alexovice, ul. Pod Hájkem, RD č. 98 Alexovice, ul. Pod Hájkem - začátek polní cesty Alexovice, ul. Pod Hájkem - polní cesta za RD 56,2 ± 1, ,5 ± 1,7 47,6 ± 1,7 není prokazateln ě překročen 55 prokazateln ě dodržen 55 prokazateln ě dodržen do 25 % do 15 % cca 10 % 6 Němčice, ul. Ke Karlovu, RD, konec zástavby 58,4 ± 1,7 60 není prokazateln ě překročen cca 25 % U stávající naměřené hlukové zátěže není prokázáno překročení hygienických limitů pro denní dobu. Nicméně v nejvíce exponovaných místech (obytná zástavba podél hlavní silnice v Němčicích) lze předpokládat, že zde může docházet ke střednímu obtěžování hlukem přibližně u 25 % dotčených osob. 5.4 Výpočet budoucí hlukové zátěže při provozu recyklační linky Pro hluk vznikající při provozu mobilní recyklační linky je dominantním zdrojem hluku provoz drtiče Extec C-10. Na základě vlastního měření byl proveden výpočet hladiny akustického výkonu a z této hodnoty byla vypočtená hladina akustického výkonu A (L PA = 112,8 db). Tato hodnota byla použita při výpočtu hlukové zátěže chráněného venkovního prostoru z provozu recyklační linky. Výpočet hlukové zátěže je zpracován výpočetním programem LimA 5, verze Algoritmus výpočtu je v souladu s normami ČSN ISO a , výpočet zahrnuje klimatické podmínky, konfiguraci a vlastnosti terénu Vypočítané hlukové imise jsou vyjádřeny graficky, plošným rozložením hlukových pásem na sledovaném území a numericky konkrétními hodnotami ekvivalentních hladin akustického tlaku ve výpočtových bodech. Výpočty izofon jsou zpracovány pro výškovou úroveň m nad terénem. Hodnoty konkrétních ekvivalentních hladin akustického tlaku jsou zpracovány pro výškovou úroveň m nad terénem. (viz hluková studie L 2).. Výpočtové body byly zvoleny u nejbližší zástavby 2,0 m od budov ve výšce 4,0 m nad zemí (viz tab. č.4). Výpočet je proveden pro osmihodinové působení recyklační linky. 10

11 Tab. č. 4 Vypočtené hodnoty ekvivalentních hladin hluku L Aeq,8h [db] od recyklační linky Ref.bod č. Výška (m) Vzdálenost (m) L Aeq,8h [db] Hyg. limit [db] Slabé obtěžovaní exponovaných osob 1 4, ,2 ± 2,5 50,0 do 10 % 2 4, ,4 ± 2,5 50,0 cca 5 % 3 4, ,8 ± 2,5 50,0 do 3 % 4 4, ,3 ± 2,5 50,0 do 3 % 5 4, ,8 ± 2,5 50,0 do 3 % 6 4, ,5 ± 2,5 50,0 do 10 % Podle vypočítaných hladin hluku nezpůsobí hluk z provozu recyklační linky v dotčené zástavbě sám o sobě prakticky žádné zdravotní riziko (nová hluková zátěž bude odhadem pouze slabě obtěžovat méně než 10 % dotčených osob). Navíc je hluková zátěž od recyklační linky pouze krátkodobou záležitostí (cca 15 dní v roce). 11

12 Grafické vyjádření plošného rozložení hlukových pásem (hluková mapa) 12

13 6 CHARAKTERIZACE RIZIKA V tabulce č. 5 je uvedena součtová hladina stávající hladiny hlukové zátěže a hluku při 8 hodinovém provozu mobilní recyklační linky. Nárůst hlukové hladiny ve všech referenčních bodech v tomto případě nepřekračuje 0,5 db (což je rozdíl, který člověk není schopen rozlišit). Tab. č. 5: Součtová hladina při 8 hodinovém provozu linky Referenční bod číslo Měření - stávající hladina pozadí L Aeq,den [db] Výpočet - nová recyklační linka L Aeq,8h [db] Součtová hladina při provozu linky L Aeq,den [db] Nárůst hluku [db] Hyg. limit [db] 1 57,2 ± 1,7 47,2 ± 2,5 57,6 ± 2,5 + 0,4 60,0 2 51,4 ± 1,7 42,4 ± 2,5 51,9 ± 2,5 + 0,5 55,0 3 56,2 ± 1,7 36,8 ± 2,5 56,2 ± 2,5 0 55,0 4 50,5 ± 1,7 33,3 ± 2,5 50,6 ± 2,5 + 0,1 55,0 5 47,6 ± 1,7 31,8 ± 2,5 47,7 ± 2,5 + 0,1 55,0 6 58,4 ± 1,7 44,5 ± 2,5 58,6 ± 2,5 + 0,2 60,0 V následující tabulce je proveden výpočet teoretické hlukové zátěže modelující 16-ti hodinový provoz recyklační linky. Tento provozu je pouze teoretický, v praxi by neměl nastat. Tab. č. 6 : Součtová hladina při 16 hodinovém provozu linky (korekce + 3 db) Referenční bod číslo Měření - stávající hladina pozadí L Aeq,den [db] Výpočet - nová recyklační linka L Aeq,16h [db] Součtová hladina při provozu linky L Aeq,den [db] Nárůst hluku [db] Hyg. limit [db] 1 57,2 ± 1,7 50,2 ± 2,5 58,0 ± 2,5 + 0,8 60,0 2 51,4 ± 1,7 45,4 ± 2,5 52,4 ± 2,5 + 1,0 55,0 3 56,2 ± 1,7 39,8 ± 2,5 56,3 ± 2,5 + 0,1 55,0 4 50,5 ± 1,7 36,3 ± 2,5 50,7 ± 2,5 + 0,2 55,0 5 47,6 ± 1,7 34,8 ± 2,5 47,8 ± 2,5 + 0,2 55,0 6 58,4 ± 1,7 47,5 ± 2,5 58,7 ± 2,5 + 0,3 60,0 Největší nárůst hlukové zátěže i při tomto nepředpokládaném 16ti hodinovém provozu recyklační linky nepřesáhne 1 db. Z uvedených součtových hladin hluku vyplývá, že určující je vliv hluku tvořeného stávajícím hlukovou zátěží (především silniční dopravou) v okolní obytné zástavby, avšak ani ta prokazatelně nepřekračuje přípustné hygienické limity (L Max = 58,4 ± 1,7 db pro RB 6). 13

14 Vliv hluku z provozu mobilní recyklační linky pro zpracovávání stavební sutě (dosahuje maximální ekvivalentní akustické hladiny 47,2 db v RB 1) lze vzhledem nejbližší obytné zástavbě považovat z hlediska zdravotních rizik za zanedbatelný. Zdravotní riziko z hluku, dané součtem hlukových událostí stávající hlukové zátěže (převážně dopravní) a zátěže pro uvažovaný 8 hodinový provoz recyklační linky (cca 15ti denních směnách za rok), lze pro obyvatele dotčené zástavby kvantifikovat jako velmi nízké. 7 NEJISTOTY Hodnocení zdravotních rizik z imisí hluku při provozu mobilní recyklační linky je zatíženo určitými nejistotami: 1. měření hladin akustického tlaku je zatíženo nejistotou obvykle ± 1,7 db, nelze tedy zcela jednoznačně určit skutečné překročení limitních hodnot; 2. Nejistoty výpočetního programu LimA 5, Verze 5.02 pro šíření širokopásmového hluku ve směru větru U = ± 2,5 db; 3. výpočet rizika je proveden pro celou 8 hodinovou denní dobu provozu recyklační linky (což je maximální uvažované využití). Ve skutečnosti lze předpokládat, že provoz recyklační linky nebude po celou dobu směny, hluková zátěž bude ve skutečnosti nižší. 4. ve vnitřních prostorách dochází k dalšímu útlumu hluku z venkovního prostředí a celková expozice osob bude tedy nižší než ve venkovním prostředí. 8 ZÁVĚR Z hodnocení zdravotních rizik s využitím hlukové studie a měření současného stavu hlukové zátěže v zájmové lokalitě (provedené Zdravotním ústavem se sídlem v Brně) lze konstatovat, že nedoje k významnému navýšení stávajících hladin hluku ve sledované lokalitě a tím ani nedojde ke zhoršování zdravotního stavu exponovaných obyvatel. Zdravotní riziko z předpokládané zvýšené expozice dotčených osob způsobené hlukem z provozu recyklační linky je možné kvantifikovat jako velmi nízké. 14

15 Prostor pro umístění mobilní recyklační linky, vzhledem k členitosti terénu a odstupové vzdálenosti od obytné zástavby, lze považovat za vhodný. Upozornění: Lze předpokládat, že vliv hlukové zátěže by se významně zvýšil, pokud by provoz mobilní recyklační linky probíhal i v noční době. 9 POUŽITÁ LITERATURA 1. Protokol o akreditovaném měření FF 31/2007/H, Zdravotní ústav se sídlem v Brně Mgr. O. Pecák, I. Tesařová DIS., P. Šiška, červen Hluková studie Recyklační linka Ivančice, zpracovaná Mgr. Oldřich Pecákem, ZÚ Brno, Centrum laboratoří, oddělení měření fyzikálních faktorů, červen Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví 4. Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací 5. Autorizační návod AN 15/4 verze 2 k hodnocení zdravotního rizika expozice hluku, Havránek, J. a kol.: Hluk a zdraví, Avicenum Praha Guidelines for community noise, WHO, Geneva,