Projekt EVVO Střední školy technické a zemědělské Mohelnice KAM S ODPADY Střední škola technická a zemědělská Mohelnice 1. máje 2, 789 85 Mohelnice Projekt K a m s o d p a d y Podpořeno příspěvkem z Programu podpory environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v Olomouckém kraji pro rok 2014 a městem Mohelnice. Autoři: Ing. Miroslav Huk Mgr. Kristýna Hýblová Nenčevová
OBSAH Stručný popis projektu... 2 Střední škola technická a zemědělská navštívila spalovnu SAKO Brno.... 3 Spalovna komunálního odpadu... 5 Odpady jako zdroj energie... 5 Lepší než hnědé uhlí... 5 Počet spaloven SMĚSNÉHO KOMUNÁLNÍHO ODPADU v EU a v ČR... 6 Porovnání emisních limitů v mg/m 3... 6 Porovnání emisních limitů ve státech EU... 7 Základní schéma spalovny (ZEVO)... 7 Dotazník demografie... 8 1. Pohlaví... 8 2. Věk... 8 3. Vzdělání... 8 4. Zaměstnání... 9 5. Bydliště... 9 Vlastní dotazník... 10 1. Slyšel/a jste o budování Regionální spalovny odpadů v Mohelnici?... 10 2. Jak by se podle Vás dal po roce 2025, kdy nebude možnost vyvážet komunální odpad na skládku řešit problém Kam s odpadem?... 10 3. Třídíte odpad?... 11 4. Víte, kolik platíte za svoz odpadů?... 11 5. Myslíte si, že by se poplatky za svoz odpadu měly zvýšit?... 11 6. Je podle Vás v Mohelnici dostatek kontejnerů na tříděný odpad?... 12 7. Vyhovuje Vám frekvence svozu odpadů?... 12 8. Víte kde je v Mohelnici sběrný dvůr?... 12 9. Co Vás napadne, když se řekne Spalovna odpadů?... 13 10. Víte, kolik spaloven komunálního odpadu (ZEVO) se nachází na území České republiky?... 13 11. Zkuste odhadnout, jaká je produkce komunálního odpadu v Mikroregionu Mohelnicko za rok?... 13 12. Navštívil jste někdy webové stránky www.spalovnamohelnice.webnode.cz?... 13 13. Proč je třeba odpady více energeticky využívat?... 14 14. Jaké vidíte ve vybudování Regionální spalovny odpadů v Mohelnici výhody a nevýhody?... 14 15. Chcete v Mohelnici novou Regionální spalovnu odpadů?... 15 16. Proč novou Regionální spalovnu odpadů v Mohelnici nechcete?... 15 17. V případě, že byste měl/a možnost rozhodnout o tom, zda bude ve městě Mohelnici vybodovaná krajská nebo regionální spalovna, případně že spalovna nebude, jak byste rozhodl/a.... 15 Hypotéza... 16 Recyklační společnost... 17 Porovnání skládky a spalovny... 17 Mýty o spalovně... 18 Mýtus 1.... 18 Mýtus 2.... 18 Závěr... 18 EU české spalovny nepodpoří... 18 Zdroje:... 19 Fotografie:... 19 1
STRUČNÝ POPIS PROJEKTU Cílem projektu Kam s odpady? bylo seznámit žáky a veřejnost s problematikou vzniku komunálního odpadu, třídění a recyklace odpadu, se základní technologií spalovny a zjistit názory občanů města Mohelnice na problematiku spalovny v jejich městě. Důvod, proč jsme si vybrali problematiku odpadů a spalovny, byla snaha některých zastupitelů města Mohelnice o prosazení výstavby regionální spalovny odpadů ve městě. Mnozí občané mají ke spalovně negativní přístup, aniž by o dané problematice něco věděli. Proto bychom je chtěli blíže seznámit s pozitivy, ale i negativy spalovny, aby si občané vytvořili vlastní náhled na danou problematiku a jejich názory nebyly jen ovlivňovány médii, internetem či názory neodborníků. Naše průmyslová společnost produkuje velké množství odpadů nejrůznějšího druhu. Tohoto odpadu je potřeba se zbavit, což se řeší několika způsoby. Buď se odpad uloží na skládku, spálí se ve spalovně nebo se může znovu využít recyklovat. Nejhorším řešením z těchto tří způsobů je nepochybně skládkování. Ekologičtější varianta je odpad spálit, samozřejmě v moderní spalovně, nikoli doma v kamnech. Spalovna umí komunální odpad energeticky využívat. Odpad zde hoří sám bez přidání paliva a získané teplo vyrábí páru, která je dodávána do systému vytápění města, je možno vyrábět i elektrickou energii. Spalovna komunálního odpadu likviduje odpad při vysokých teplotách (až 1200 C), při kterých vzniká méně škodlivin a má několik stupňů čištění spalin, které zachycují zplodiny z plynů, než jsou vypuštěny do ovzduší. Během realizace projektu se žáci zúčastnili odborné exkurze do spalovny odpadů v Brně, aby se blíže seznámili s technologií spalovny, prováděli dotazníkové šetření mezi občany Mohelnice na téma odpady a získané informace graficky zpracovali. Dále žáci zpracovali informační leták, ve kterém popsali průběh projetu a připravili přednášku pro veřejnost a žáky základních škol v Mohelnici a okolí. Výstupem projektu je brožura, která shrnuje průběh projektu, dotazníkovou anketu, tabulky a grafy zachycující názory občanů nejenom na výstavbu spalovny, informační leták a beseda studentů SŠTZ Mohelnice pro žáky základních škol a veřejnost. Činností žáků SŠTZ Mohelnice chceme nestranně informovat veřejnost o problematice odpadů a rozporuplně chápané spalovny, podpořit její aktivní zájem o prostředí, ve kterém žije. 2
STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ A ZEMĚDĚLSKÁ NAVŠTÍVILA SPALOVNU SAKO BRNO. V rámci projektu EVVO Kam s odpady? podpořeného příspěvkem z Programu podpory environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v Olomouckém kraji pro rok 2014 navštívili žáci SŠTZ Mohelnice brněnskou spalovnu, kterou provozuje akciová společnost SAKO Brno. V roce 1904 bylo usnesením městského zastupitelstva v Brně rozhodnuto o zbudování spalovny odpadů. Byla to první spalovna na území Rakousko-Uherska postavená na základě ověřené technologie z německého Dortmundu a Hannoveru, kde byl použit spalovací systém firmy ALFONS CUSTODIS z Vídně. Vlastní stavba započala na podzim roku 1904 a už 24. 8. 1905 vyrobila Spalovna zemského hlavního města Brna první elektrickou energii z odpadu. Stavba nové spalovny byla zahájena v roce 1984 a zkušební provoz byl zahájen v lednu roku 1989. Generálním dodavatelem technologické části byla ČKD Dukla Praha a dodavatelem stavební části Průmyslové stavby Brno. Stavba byla řešena jako uzavřený ucelený komplex s prvním stupněm čištění spalin, tj. odloučení pevného úletu ze spalin na elektrostatických odlučovačích. Kotelna byla osazena třemi kotli s válcovými rošty systém Düsseldorf. Pro všechny tři spalovací kotle byl navržen jeden komín s výškou 125 metrů. V roce 1994 byl dobudován další stupeň čištění spalin na bázi polosuché vápenné metody rozšířené o dávkování aktivního uhlí do proudu spalin. V říjnu 2004 byla instalována technologie čištění spalin pro snížení oxidu dusíku metodou selektivní nekatalytické redukce oxidu dusíku (SNCR). Novodobé zařízení na energetické využívání odpadu získalo své parametry realizací projektu Odpadové hospodářství Brno, který byl spolufinancován Evropskou unií, Státním fondem životního prostředí, Statutárním městem Brnem a společností SAKO Brno, a.s. Účelem a cílem projektu bylo vybudovat komplex třídění, recyklace a energetického využití komunálního odpadu s kogenerací, tj. kombinovanou výrobou tepelné a elektrické energie tak, aby zařízení splňovalo emisní limity a stanovené technické podmínky provozu. Společnost SAKO Brno, a.s. zajišťuje pro město činnosti spojené s provozem systému sběru a svozu komunálního odpadu sběr, svoz a energetického využití směsného komunálního odpadu (černé popelnice a barevné kontejnery) a obsluhu sběrných středisek odpadů. Dále společnost SAKO Brno, a.s. pro město zajišťuje likvidaci černých skládek. Energetické využívání odpadů znamená využití uvolněné tepelné energie ze spalování odpadu k výrobě tepelné a elektrické energie. Ve spalovně se jako palivo používá směsný komunální odpad, který nelze jinak materiálově využít, tedy odpad, který je svážen z popelnic a kontejnerů černé barvy a též vybraný odpad z průmyslu. Energie vyrobená z odpadu šetří neobnovitelné zdroje surovin, jako jsou uhlí či ropa. Odpad po vzplanutí ve spalovací komoře kotle hoří sám bez přídavného paliva. Ze zbytků po spálení (škváry) jsou 3
vyseparovány železné a neželezné kovy, které jsou následně využívány jako druhotná surovina. Zařízení na energetické využívání odpadu garantuje minimální emise do životního prostředí srovnatelné s teplárnou či elektrárnou provozovanou na zemní plyn a je velmi čistým zdrojem energie vyrábějící teplo a elektřinu. Žáci SŠTZ Mohelnice při úvodní přednášce. S ochrannými pomůckami do provozu. Dopravník na dotřiďovací linku. 4
SPALOVNA KOMUNÁLNÍHO ODPADU Pro jednoho strašák, který výrazně zhorší kvalitu životního prostředí, pro jiného ten nejvhodnější způsob likvidace směsného komunálního odpadu. Řeč je nové spalovně, která se stala v posledních měsících často skloňovaným tématem krajských i městských radních. Města jako Přerov, Olomouc, Mohelnice či Prostějov patří k těm, o nichž se v souvislosti s její výstavbou nejvíce mluví. ODPADY JAKO ZDROJ ENERGIE Spalovny komunálního odpadu, odborně zařízení na energetické využití odpadů, nemají mezi lidmi dobrou pověst. Jsou považovány za zdroj nebezpečných látek, které ohrožují zdraví lidí v okolí a obecně životní prostředí. Moderní spalovny, které v ČR máme, jsou však jedna z nejbezpečnějších spalovacích zařízení na rozdíl od všech uhelných elektráren, tepláren nebo domácích topenišť. Zbytkový směsný komunální odpad u nás končí většinou na skládce. Polovinu zbytkového směsného komunálního odpadu však tvoří věci, které dobře hoří a pro recyklaci nejsou vhodné (znečištěný papír, a plasty, bioodpad apod.). Proč tedy nevyužívat energii, kterou v sobě zbytkový odpad skrývá? Lepší než hnědé uhlí Zařízení na energetické využití odpadů (spalovna komunálního odpadu) funguje jako elektrárna či teplárna, jen místo hnědého uhlí spaluje komunální odpad. Výhřevnost běžného hnědého uhlí je 10-17 MJ/kg. Uhlí patří mezi neobnovitelné zdroje energie, navíc povrchové doly silně poškozují krajinu. Výhřevnost běžného komunálního odpadu je kolem 10 MJ/kg. Jeho spálením se ušetří uhlí a další neobnovitelné zdroje energie a nebude potřeba tolik prostoru na skládkách. 5
POČET SPALOVEN SMĚSNÉHO KOMUNÁLNÍHO ODPADU V EU A V ČR POROVNÁNÍ EMISNÍCH LIMITŮ V MG/M 3 Evropská unie zavádí opatření, jejichž cílem je předcházet negativním účinkům spalování odpadu na znečišťování ovzduší, vody a půdy, a z toho vyplývající ohrožení lidského zdraví, nebo tyto účinky podle možností omezit. Tato opatření ukládají zejména povinnost získat povolení provozovat spalovací zařízení a stanovují mezní hodnoty emisí pro některé znečišťující látky vypouštěné do ovzduší a vody. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/76/ES ze dne 4. prosince 2000 o spalování odpadů. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění). 6
POROVNÁNÍ EMISNÍCH LIMITŮ VE STÁTECH EU ZÁKLADNÍ SCHÉMA SPALOVNY (ZEVO) 7
DOTAZNÍK DEMOGRAFIE 1. Pohlaví % žena; 49,58 2. Věk % muž; 50,42 % 60 a více; % 18-29; 21,61 % 50-59; 19,07 % 40-49; 20,34 % 30-39; 17,37 3. Vzdělání % VOŠ; 11,44 % VŠ; 12,71 % Základní; 15,25 % Maturita; 30,08 % Vyučen/a; 30,51 8
4. Zaměstnání % Důchodce; 24,58 % MD; 5,93 % Student; 14,83 % Nezaměstnaný; 6,36 % Pracující; 48,31 5. Bydliště % Mikroregion; 19,92 % Mohelnice; 80,08 9
VLASTNÍ DOTAZNÍK Dle plánu Ministerstva životního prostředí by měly být od roku 2025 zakázány všechny skládky komunálního odpadu. Do té doby se předpokládá zdražení skládkování a tím i zvýšení cen za odvoz popelnic. V souvislosti s tímto plánem se uvažuje o vybudování Regionální spalovny odpadů v Mohelnici. 1. Slyšel/a jste o budování Regionální spalovny odpadů v Mohelnici? % Ne; 27,97 % Nevím; 4,66 % Ano; 67,37 2. Jak by se podle Vás dal po roce 2025, kdy nebude možnost vyvážet komunální odpad na skládku řešit problém Kam s odpadem? Z 236 dotázaných 137respondentů neví, co by se mělo dělat s odpady po roce 2025. Zbývajících 99 našlo odpovědi. Zde jsou: 70 60 50 40 30 63 20 10 8 12 10 6 0 Skládka Spalovna Jiné město - spalovna Recyklace Pálení doma 10
3. Třídíte odpad? % Ne; 13,98 % Ano; 86,02 4. Víte, kolik platíte za svoz odpadů? % Ne; 22,88 % Ano; 77,12 5. Myslíte si, že by se poplatky za svoz odpadu měly zvýšit? % Ano; 5,93 % Ne; 94,07 11
6. Je podle Vás v Mohelnici dostatek kontejnerů na tříděný odpad? % Ne; 49,58 % Ano; 50,42 7. Vyhovuje Vám frekvence svozu odpadů? % Ne; 18,64 % Ano; 81,36 8. Víte kde je v Mohelnici sběrný dvůr? % Ne; 35,17 % Ano; 64,83 12
9. Co Vás napadne, když se řekne Spalovna odpadů? Z 236 dotázaných 167 občanů našlo i několik odpovědí. Zde jsou: 60 50 40 30 20 10 0 51 32 20 17 51 19 22 14 9 7 10. Víte, kolik spaloven komunálního odpadu (ZEVO) se nachází na území České republiky? Z 236 dotázaných jich 204 (86,44 %) nemá vůbec tušení o počtu spaloven komunálního odpadů v ČR. Správný počet 3 spalovny uvedlo jen 32 (13,56 %) respondentů. 11. Zkuste odhadnout, jaká je produkce komunálního odpadu v Mikroregionu Mohelnicko za rok? Z 236 dotázaných jich 41 (17,37 %) odhadlo (nebo správně uvedlo) roční produkci komunálního odpadu v Mikroregionu Mohelnicko. Zbývajících 195 (82,63 %) respondentů nevědělo, nebo uváděli špatné hodnoty. 12. Navštívil jste někdy webové stránky www.spalovnamohelnice.webnode.cz? % Navštívil/a jednou; 5,51 % Ano, pravidelně sleduji; 2,97 % Ne, nenavštívil/a; 91,53 13
13. Proč je třeba odpady více energeticky využívat? Z 236 dotázaných jich 147 odpovědělo nevím. Zbývajících 89 odpovědělo takto: 39 40 30 20 22 28 10 0 Recyklace Výroba energie Levná surovina 14. Jaké vidíte ve vybudování Regionální spalovny odpadů v Mohelnici výhody a nevýhody? Výhody uvedlo 160 občanů z 236 dotázaných. 80 67 60 40 20 31 14 22 33 5 0 Nevýhody uvedlo 167 občanů z 236 dotázaných. 70 60 50 40 30 20 10 0 67 27 46 11 5 2 14
15. Chcete v Mohelnici novou Regionální spalovnu odpadů? % Ne; 55,08 % Ano; 44,92 16. Proč novou Regionální spalovnu odpadů v Mohelnici nechcete? % Peníze by se měly využít jinak; 10,00 % Spalovna je zbytečná; 13,00 % Zhoršení ŽP; 32,67 % Nevěřím tomu, co o spalovně říkají její zastánci ; 18,00 % Další odpad ve městě; 26,33 17. V případě, že byste měl/a možnost rozhodnout o tom, zda bude ve městě Mohelnici vybodovaná krajská nebo regionální spalovna, případně že spalovna nebude, jak byste % Žádná spalovna; 55,08 % Krajská spalovna; 27,97 rozhodl/a. % Regionální spalovna; 16,95 15
Z uvedených dat tedy jednoznačně vyplývá, skoro polovina 106 (44,92 %) dotázaných z 236 respondentů by podpořila výstavbu spalovny (krajské či regionální). Ostatní 130 (55,08 %) jsou proti jakékoliv formě spalovny v Mohelnici. HYPOTÉZA V případě, že by ve městě Mohelnici byla postavena Spalovna odpadů (ZEVO), zvažuje investor několik výhod pro občany města. Uveďte, na kolik vás nabízené výhody zaujaly. 120 100 80 60 109 42 85 66 67 103 57 71 108 95 61 80 40 Nezaujalo 20 0 Teplo za polovinu Wellness bazén Teplo pro wellnes za symbolickou cenu Elektrobus Nevím Zaujalo Zaujalo Nevím Nezaujalo Teplo za polovinu 109 42 85 Wellness bazén 66 67 103 Teplo pro wellnes za symbolickou 57 71 108 cenu Elektrobus 95 61 80 16
RECYKLAČNÍ SPOLEČNOST Evropská unie a s ní Česká republika směřuje k tzv. recyklační společnosti. Jak by měla vypadat? 1. Předcházení vzniku odpadů chovejme se tak, aby odpadů vznikalo co nejméně. 2. Opětovné použití věci, které nepotřebujeme, ale jinak jsou v pořádku, bychom neměli vyhazovat. Zkusme pro ně hledat jiné využití. 3. Materiálové využití materiály, které jdou znovu využít, by neměly končit na skládkách. Když je vytřídíme, poslouží jako surovina pro nové výrobky. 4. Jiné využité (např. energetické) z odpadů, které se nedají vytřídit ani recyklovat, můžeme vyrobit energii. 5. Odstranění na skládce by měly končit jen odpady, které se už nedají žádným jiným způsobem využít. Body 1-3 jsme schopni ovlivnit svým chováním!!! Porovnání skládky a spalovny Skládka Zabírá prostor v krajině na mnoho desítek let. Odpady na ní leží bez užitku. Ze skládek bez jímání skládkového plynu uniká velké množství metanu, což je plyn ohrožující ozonovou vrstvu Země. Spalovna Snižuje množství odpadů ukládaných na skládky. Vyrábí teplo a energii. Šetří jiná paliva (neobnovitelné zdroje surovin). Eliminuje případné nebezpečné odpady. Následnou separací strusky umožňuje využití kovů jako druhotných surovin. Plán EU odpad = zdroj 17
MÝTY O SPALOVNĚ Mýtus 1. Spalovny produkují jedy a všechno v okolí tráví. Je to jeden z nejoblíbenějších mýtů, který se však ze všeho nejmíň zakládá na pravdě. Před desítkami let spalovny pravděpodobně ohrožovaly okolí. Současná zařízení na energetické využívání odpadů mají dvou- až třístupňové čištění spalin. Dioxiny, o kterých se často mluví, jsou látky vznikající při každém spalovacím procesu. Nejvíc jich produkují hutě, železárny a nákladní doprava. Spalovny se na roční produkci dioxinů podílejí asi 0,1 %. Mýtus 2. Spalovny zahubí třídění a spalují se v nich jedy. Do spaloven komunálního odpadu směřuje pouze směsný komunální odpad to co zbyde po vytřídění všech využitelných složek. Čisté plasty nebo papír by se v nich spalovat nemohly, protože mají příliš velkou výhřevnost a způsobovaly by provozní potíže. V místech, kde funguje spalovna komunálních odpadů, proto není nejmenší důvod rušit třídění odpadů. Naopak! Praha, Brno nebo Liberec, kde mají spalovnu, patří v třídění k nejlepším v republice. Žádná z uvedených spaloven nesmí spalovat nebezpečný odpad. Ten smí spalovat výhradně spalovny nebezpečného odpadu, které mají speciální čištění spalin a jsou mnohem menší než spalovny komunálního odpadu. ZÁVĚR EU české spalovny nepodpoří Z evropských peněz se v operačním období 2014-2012 s konečnou platností žádná spalovna v Česku nepostaví. Evropská komise totiž zamítla více než půlmiliardovou dotaci na projekt Plzeňské teplárenské a. s. v Chotíkově. 18
ZDROJE: STOUPENCOVÁ, Ludmila. Exkurze - Spalovna Brno In: [online]. Brno, 2014 [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: prezentace Power Point. ŠŤASTNÁ, Jarmila. Všechno, co potřebujete vědět o odpadech a neměli jste se koho zeptat. Vyd. 1. Praha: Eko-Kom, 2013, 123 s. ISBN 978-809-0483-316. FOTOGRAFIE: Ludmila Stoupencová EKO-KOM Ing. Miroslav Huk a žáci SŠTZ Mohelnice 19
20