bezpečnost jaderných zařízení



Podobné dokumenty
VYHLÁŠKA Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. ze dne 21. srpna 1999

195/1999 Sb. VYHLÁŠKA. Státního úřadu pro jadernou bezpečnost

příloha 2 Stav plnění bezpečnostních doporučení MAAE

O POŽADAVCÍCH NA PROJEKT JADERNÝCH ZAŘÍZENÍ k zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, fyzické ochrany a havarijní připravenosti

132/2008 Sb. VYHLÁŠKA

132/2008 Sb. Předmět a rozsah úpravy

VYHLÁŠKA ze dne 17. října 2016 o požadavcích na zajišťování kvality a technické bezpečnosti a posouzení a prověřování shody vybraných zařízení

106/1998b. VYHLÁŠKA ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ. Předmět úpravy

AP1000 : Jednoduchý, bezpečný a moderní projekt, který vede ke snížení bezpečnostních rizik

VÝBĚR A HODNOCENÍ PROJEKTOVÝCH A NADPROJEKTOVÝCH UDÁLOSTÍ A RIZIK PRO JADERNÉ ELEKTRÁRNY

AP1000 : Jednoduchý, bezpečný a moderní projekt, který vede ke snížení bezpečnostních rizik

08 Interpretace ostatních základních požadavků OBSAH

Metodické pokyny k pracovnímu listu č třída JADERNÁ ENERGIE A NEBEZPEČÍ RADIOAKTIVITY PRO ŽIVOT

1 Předmět úpravy Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Euratomu 1 ) a upravuje a) požadavky na obsah dokumentace pro povolovanou

Návrh. VYHLÁŠKA ze dne 2016 o požadavcích na systém řízení

Návrh. VYHLÁŠKA ze dne o požadavcích na projekt jaderného zařízení

OBK - Odezva EDU 2012 na STRESS TESTY Josef Obršlík, Michal Zoblivý

EPBD Semináře Články 8 & 9

Konstrukce a požárně bezpečnostní zařízení

Jaderná elektrárna. Osnova předmětu. Energetika Technologie přeměny Tepelná elektrárna a její hlavní výrobní zařízení

ZAJIŠTĚNÍ JADERNÉ BEZPEČNOSTI, RADIAČNÍ OCHRANY, FYZICKÉ OCHRANY A HAVARIJNÍ PŘIPRAVENOSTI VÝZKUMNÝCH JADERNÝCH ZAŘÍZENÍ

Státní úřad pro jadernou bezpečnost stanoví podle 236 zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, k provedení 48 odst. 6:

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

Elektroenergetika 1. Jaderné elektrárny

Jaderné elektrárny I, II.

Zátěžové zkoušky JE Dukovany a JE Temelín závazek do budoucnosti. ing. mgr. Vladimír HLAVINKA

Elektroenergetika 1. Jaderné elektrárny

ČESKÁ REPUBLIKA O B S A H :

10 Otázky obecné povahy OBSAH

obalového souboru způsobem nezbytným k zajištění

Bezpečnosť jadrových elektrární. Požiadavky a hodnotenie seizmickej odolnosti zariadení JE 17. až Rajecké teplice, Aphrodite komplex

obalového souboru způsobem nezbytným k zajištění

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

Organizační část. Data pro předložení zprávy provozovatele SÚJB - předběžná konečná

Změna: 315/2002 Sb. Předmět úpravy

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

Doporučené postupy k provádění Vyhlášky č. 309/2005 Sb Vydání č. 1 (02/2008) Revize 1 (10/2008) Skupina DP 03

146/1997 Sb. VYHLÁŠKA. Státního úřadu pro jadernou bezpečnost

PROJEKT ŘEMESLO - TRADICE A BUDOUCNOST Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/ PŘEDMĚT VYUŽITÍ ELEKTRICKÉ ENERGIE

NÁVRH VYHLÁŠKA ze dne , o požadavcích na zajišťování kvality a technické bezpečnosti a posouzení a prověřování shody vybraných zařízení

Montážní a provozní návod

Systém prevence mimořádných událostí

001. TECHNICKÁ ZPRÁVA

193/2005 Sb. VYHLÁŠKA

STAŽENO z

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY

Stres v jádře, jádro ve stresu. Dana Drábová Státní úřad pro jadernou bezpečnost

Prodlužování provozu Kolské JE: modernizace, zvyšování bezpečnosti

NIBE SPLIT ideální řešení pro rodinné domy

Vyřazování zahraničních jaderných elektráren z provozu příležitosti pro české strojírenství

Energetické vzdělávání. prof. Ing. Ingrid Šenitková, CSc.

Zařízení pro zabránění přenosu výbuchu. Efektivní řešení ochrany technologických zařízení a průmyslových provozů, zabraňující přenosu výbuchu.

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

H O D N O C E N Í souboru

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie

Zátěžové zkoušky JE Dukovany a JE Temelín závazek do budoucnosti

Návod k montáži, obsluze a údržbě

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

Seminář OBK. Odezva EDU 2012 na STRESS TESTY Jiří Kostelník, Pavel Nechvátal, Michal Zoblivý

ACJ HLAVA B. [ACJ-MMEL/MEL.010(c) Všeobecně Viz. JAR-MMEL/MEL.010(c)

ZPRÁVA O KONTROLE KOTLŮ A ROZVODŮ TEPELNÉ ENERGIE


05 Interpretace základních požadavků na návrh OBSAH

VYHLÁŠKA ze dne 12. července 2012 o předcházení emisím látek, které poškozují ozonovou vrstvu, a fluorovaných skleníkových plynů

Druhy SSHZ: Mlhová stabilní hasicí zařízení (MHZ); Sprejová stabilní hasicí zařízení (RHZ); Pěnová stabilní hasicí zařízení (FHZ);

Ocelov{ n{stavba (horní blok) jaderného reaktoru

Stress testy EU JE Dukovany Bezpečnostní rada kraje Vysočina. Tomáš Žák,

NÁVOD K OBSLUZE A INSTALACI

Projekt Pospolu. Poruchy elektronických zařízení. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Jiří Ulrych.

ventilátorů Informace o výrobku P215PR

POŽÁRNÍ BEZPEČNOST STAVEB

Filosofie konstruování a dimenzování mechanických částí vozidel z hlediska jejich funkce a provozního zatěžování

Bezpečnostní předpisy pro obsluhu a práci na elektrických zařízeních... 4

Kategorie ediční řady "Bezpečnost jaderných zařízení"

POPIS VYNALEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ. Int. Cl. 2 G 21 C 11/00. Přihlášeno 25. IV [PV ) Zvoijjneno 15. IX MDT n

Příklady spolupráce pracovníků Západočeské univerzity v Plzni s průmyslovými podniky jaderného strojírenství a energetiky

9/10/2012. Výkonový polovodičový měnič. Výkonový polovodičový měnič obsah prezentace. Výkonový polovodičový měnič. Konstrukce polovodičových měničů

OBK - Odezva EDU 2012 na STRESS TESTY 2011 Oblast SKŘ. Antonín Mlynář, Stanislav Nováček

Zkušenosti s provozem kalibračních tratí. Ing. Vladislav Šmarda ENBRA, a. s.

ZVVZ-Enven Engineering

Možnosti bezpečnostních vylepšení projektu EDU ve vazbě na zátěžové testy JE

Návod pro montáž, provoz a údržbu Stav k 11/02

29/03/2014 REI 30 DP1. Požadovaná PO Skutečná PO. KP5C / KP7A Požární bezpečnost staveb PPRE Požární prevence

Úplný přehled zkušebních okruhů

Regulace jednotlivých panelů interaktivního výukového systému se dokáže automaticky funkčně přizpůsobit rozsahu dodávky

Výjezdní zasedání KD

NÁVOD K OBSLUZE A INSTALACI

Snížení energetické náročnosti objektu obecního úřadu v obci Bořetice včetně výměny zdroje vytápění, č.p. 39 na parcele č. 461 PLYNOVÁ ZAŘÍZENÍ OBSAH

Úplný přehled zkušebních okruhů


VY_32_INOVACE_06_III./10._JADERNÉ ELEKTRÁRNY

ČSN ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA. Leden Kotelny se zařízeními na plynná paliva. Gas boiler houses. Gaz chaufferies.

Prezentace je duševním majetkem ABŠ a není dovoleno ji bez povolení ABŠ dále kopírovat a šířit.

POŽADAVKY NORMY ISO 9001

TECHNIKA PROSTŘEDÍ STAVEB

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

Elektrárny část II. Tepelné elektrárny. Ing. M. Bešta

1 Evropské dokumenty ve vztahu k požární ochraně

Tematické okruhy z předmětu Vytápění a vzduchotechnika obor Technická zařízení budov

Transkript:

bezpečnost jaderných zařízení

Bezpečnost jaderných zařízení 9/1991 VŠEOBECNÁ KONSTRUKČNÍ KRITERIA PRO JADERNĚ ENERGETICKÁ ZAŘÍZENI ČSKAE Ústav jaderých informací

Bezpečnost jaderných zařízení 9/1991 VŠEOBECNÁ KONSTRUKČNÍ KRITÉRIA PRO JADERNĚ ENERGETICKÁ ZAŘÍZENÍ Překlad dokumentu US NRC "General Design Criteria", 10 CFR Ch.I (1-1-89 Ed.), Pt. 50, App. A Ediční řadu "Bezpečnost jaderných zařízení" řídí úsek hlavního inspektora státního dozoru ČSKAE Vydala Československá komise pro atomovou energii v nakladatelství Nuklin v Ústavu jaderných informací 156 16 Praha - Zbraslav Jazyková redaktorka Marcela Václavková Technická redaktorka Jana Pokorná Účelová publikace ISBN 80-7073-036-6 Náklad 900 výtisků 018 65 ÚVTEI77026

PŘEDMLUVA Československá komise pro atomovou energii vydává překlad všeobecných konstrukčních kritérií publikovaných americkým Státním dozorem nad jadernou energií (US NRC) v roce 1989. Jedná se o poslední úpravu tohoto předpisu. Tvorba téchto kritérií není ješté v NRC ukončena. Některé definice patrně doznají dalších změn. Rovněž tak některé specifické konstrukční požadavky nejsou dosud s konečnou platností definovány. Přes tyto předpokládané další možné úpravy považuje Stální dozor Československé komise pro atomovou energii za účelné vydat tato kritéria v nejnovější verzi platné v USA. SDČSKAE

OBSAH ÚVOD 7 DEFINICE A VYSVĚTLIVKY 7 I. ZÁKLADNÍ POŽADAVKY 8 Normy jakosti a záznamy 8 Zásady projektu k ochraně proti přírodním jevům 8 Požární ochrana 8 Zahrnuti vlivů prostředí a dynamických jevů do zásad projektu - 9 Sdílení staveb, systémů a komponent 9 II. OCHRANA ODSTUPŇOVANÝMI BARIÉRAMI VŮČI ŠTĚPNÝM PRODUKTŮM 9 Návrh reaktoru 9 Vnitřní ochrana reaktoru (inherentní) 9 Potlačení oscilací výkonu reaktoru 9 Systémy měření a řízení 9 Hranice tlakového chladícího okruhu reaktoru 9 Návrh chladicího okruhu reaktoru 9 Návrh kontejnmentu 10 Systémy elektrického napájení 10 Prohlídky a zkoušení elektrických napájecích systémů 10 Bloková dozorna 10 III. OCHRANNÉ A ŘÍDÍCÍ SYSTÉMY 11 Funkce systému ochrany 11 Spolehlivost systémů ochran 11 Nezávislost systému ochran 11 Způsoby poskození systému ochran 11 Oddělení systémů ochran a řídících systémů 11 Požadavky na systém ochran z hlediska chybného zapracování systémů řízení reaktivity 11 Zálohování systému řízení reaktivity a jeho funkceschopnost 11 Schopnost kombinovaného systému řízení reaktivity 12 Limity reaktivity 12 Ochrana proti předpokládaným provozním událostem 12 IV. SYSTÉMY MÉDIÍ 12 Jakost hranice tlakového chladicího okruhu reaktoru 12 Předcházení prasklinám hranice tlakového chladicího okruhu reaktoru 12 Kontrola hranice tlakového chladicího okruhu reaktoru 12 Systém doplňování 13 Odvod zbytkového tepla 13 Havarijní chlazení aktivní zóny 13 Kontrola havarijního systimu «hfai*ní aktivní róny 13 Zkoušky havarijního systému chlazení aktivní zóny 13 Odvod tepla z kontejnmeittu 13 Inspekce systému odvodu tepla z kontejnmentu 14 Zkoušení systému odvodu tepla z kontejnmentu 14

Čištění atmosféry kontejnmentu 14 Inspekce systémů čištění atmosféry kontejnmentu 14 Zkoušky systémů čištění atmosféry kontejnmentu 14 Systém chladicí vody 14 Inspekce systému chladicí vod;,- 15 Zkoušky systému chladicí vody 15 V. KONTEJNMENT REAKTORU 15 Zásady návrhu kontejnmentu 15 Prevence porušení tlakové hranice kontejnmentu 15 Schopnost zkoušení těsnosti kontejnmentu 15 Provedení inspekcí a zkoušek kontejnmentu 15 Potrubní systémy procházející kontejnmentem 16 Hranice tlakového chladicího okruhu reaktoru procházející kontejnmentem 16 Systém uzavření těsnostního kontejnmentu 16 Oddělovací systém uzavíracích prvků 16 VI. PALIVO A RADIAČNÍ OCHRANA 17 Řízení výpustí radioakthmch látek do životního prostředí ) 7 Skladování a manipulace s vyhořelým palivem a sledování jeho radioaktivity 17 Zabránění vzniku kritického stavu v systémech skladování a manipulace s palivem 17 Monitorování paliva a skladování odpadů 17 Monitorování radioaktivních úniků 17

UVOĎ Podle ustanovení 50.43 stanovujícího přípustnost konstrukcí musí tyto naplňovat základní konstrukční kritéria pro navrhování zařízení. Základní konstrukční kritéria stanovují nezbytné konstrukční, výrobní montážní zkušební a provozní požadavky na stavby, systémy a komponenty důležité z hlediska jaderné bezpečnosti. Pak tyto stavby, systémy a komponenty poskytují přimčřenou jistotu, že zařízení mohou být provozována bez nepříslušného rizika pro zdraví a bezpečnost obyvatelstva. Tato Všeobecná konstrukční kritéria stanovují minimální požadavky na zásadní konstrukční řešení pro vodovodní jaderné energetická zařízení podobné konstrukce a umístční, pro která může komise vydat povolení. Všeobecná konstrukční kritéria jsou rovné?, uvažována k všeobecnému použití pro ostatní typy jaderných elektráren a jsou určena jako návod ke zpracování zásadních konstrukčních kritérií pro takové ostatní bloky. Tvorba tčehto Všeobecných konstrukčních kritérií není ješté ukončena. Například nčkteré definice potřebují další rozšíření. Rovnčž nčkteré specifické konstrukční požadavky pro stavby, systémy a komponenty významné z hlediska jaderné bezpečnosti nejsou dosud s konečnou platnoslí definovány. Jejich opomenutí nemůže osvobodit žádného žadatele od zahrnutí základních zásad v konstrukci určitých zařízení a od ujištční o nezbytnosti bezpečnostních požadavků. Tyto základní zásady zahrnují: 1) Při navrhování uvážit potřebnost naplnení požadavků jednoduché poruchy pasivní komponenty hydraulických systémů důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti (viz definice jednoduché poruchy). 2) Uvážit zálohovatclnost a diverzifikaci požadavků na hydraulické systémy významné z hlediska jaderné bezpečnosti. Jakýkoli systém se může skládat z libovolního počtu podsystémů, které jsou samostatné způsobilé vykonávat v systému určené bezpečnostní funkce. Maximálne přijatelná zálohovatclnost a diverzifikace podsystémů a jejich komponent a doporučená propojení a nezávislost subsystémů není ještč dořešena a definována (viz kritéria 34,35,41 a 44). 3) Rozvahu o typu, velikosti a orientaci možného lomu v komponentách tlakového chladicího okruhu reaktoru při různých projektových požadavcích přiméřené ochrany proti projektem předpokládané maximální projektové havárii (viz definice maximální projektové havárie). 4) Rozvahu o možnosti vzniku systematické nenahodilé soubéžné poruchy zálohovaných elementů v projektu ochranných systémů řízení reaktivity (viz kritéria 22,24,26 a 29). Předpokládá se, že kritéria budou rozšířena a mčnéna v závislosti na dobé, významu a důležitosti nových požadavků. Mohou být nčkterá vodou chlazená jaderné energetická zařízení, pro která Všeobecná konstrukční kritéria nejsou postačující a pro která dodatečná kritéria musí být zohlednčna a musí uspokojovat požadavky pro bezpečnost obyvatelstva. V nékterých případech se dá předpokládat, že dodatečná nebo odlišná kritéria budou brát v úvahu neobvyklé umísténí, přírodní podmínky nebo vodou chlazená jaderně energetická zařízení pokročilé konstrukce. Rovnčž tak mohou být vodou chlazená jaderné energetická zařízení, pro která plnění některých Všeobecných konstrukčních kritérií nemusí být nezbytné nebo přiměřené. Pro takové bloky musí být odchylky stanoveny a zdůvodněny. DEFINICE A VYSVETLIVKY Jaderná elektrárna Jadernou elektrárnou se rozumí jaderný reaktor s nezbytnými přidruženými zařízeními pro výrobu elektrické energie, naplňující požadavky na tyto stavby, systémy a komponenty, tak aby obsahovaly přiměřené zajištění, že blok bude provozován mimo nepatřičná rizika pro zdraví a bezpečnost obyvatelstva. Havárie se ztrátou chladivá Havárií se ztrátou chladivá se rozumí postulované havárie, jež mají za následek ztrátu chladivá reaktoru v míře větší, než je schopnost systému doplňování eliminovat úniky z trhlin hranice tlakového chladicího okruhu reaktoru, a zahrnující únik ekvivalentní oboustrannému výtoku z příčné praskliny největšího potrubí chladicího okruhu reaktoru.

Jednoduchá porucha Jednoduchou poruchou se rozumí událost, jejímž výsledkem je ztráta schopnosti libovolné komponenty vykonávat stanovenou bezpečnostní funkci. Vícenásobná porucha vycházející z jednoduché události je považována za jednoduchou poruchu. Hydraulické a elektrické systémy jsou navrženy proti předpokládané jednoduché poruše jestliže: 1) jednoduchá porucha libovolné aktivní komponenty (za předpokladu náležité funkce pasivních komponent) nebo 2) jednoduchá porucha libovolné pasivní komponenty (za předpokladu náležité funkce aktivních komponent) nemá za následek ztrátu schopnosti systému vykonávat zamýšlenou bezpečnostní funkci. Očekávané provozní události Očekávanými provozními událostmi se rozumí takové události normálního provozu, jejichž vznik je předpokládán jednou nebo vícekrát v průbčhu provozního využívání jaderného bloku, a zahrnují, ale nejsou omezeny jen na ztrátu napájení cirkulačních čerpadel, odstavení turbogenerátoru, ztrátu funkce hlavního kondenzátoru a ztrátu vnějšího napájení. I. ZÁKLADNI POŽADAVKY Kritérium č.l - Normy jakosti a záznamy Stavby, systémy a komponenty důležité z hlediska jaderné bezpečnosti musí být navrhovány, vyrábčny, montovány a zkoušeny v souladu se stanovenými požadavky a se zřetelem na významnost bezpečnostních funkcí, které plní. Kde jsou použity obecnč platné předpisy a normy, musí být určena a hodnocena jejich použitelnost, přiměřenost a účinnost a musí být doplňovány nebo modifikovány, pokud je to nezbytné k zajištění jakosti výrobku ve vazbč na požadavky bezpečnostních funkcí. Program zajištění jakosti musí být zpracován a zaveden, aby bylo zajištěno že tyto stavby, systémy a komponenty budou uspokojivě vykonávat své bezpečnostní funkce. Přiměřené záznamy o navrhování, výrobě, montáži a zkouškách staveb, systémů a komponent významných z hlediska jaderné bezpečnosti musí být vedeny a udržovány pod kontrolou vlastníka licence (odpovědné organizace) po celou dobu provozu bloku. Kritérium C.2 - Zásady projektu k ochraně proti přírodním jevům Stavby, systémy, a komponenty důležité z hlediska jaderné bezpečnosti musí být navrhovány tak, aby odolávaly působení přírodních jevů, jako jsou zemětřesení, tornáda, hurikány a záplavy, bez ztráty schopnosti vykonávat své bezpečnostní funkce. Základní návrh pro tyto stavby, systémy a komponenty musí zahrnovat: 1) přiměřené řešení nejzávažnějšího přírodního jevu, který byl historicky zaznamenán v dané lokalitě a jejím okolí s přiměřeným stanovením přesnosti, rozsahu a četnosti daného jevu, 2) vhodnou kombinaci normálních, abnormálních stavů s efekty přírodních jevů, 3) významnost bezpečnostních funkcí, které musí být splněny. Kritérium.3 - Požární ochrana Stavby, systémy, a komponenty důležité z hlediska jaderné bezpečnosti musí být navrhovány a umístěny tak, aby v souladu s dalšími bezpečnostními požadavky byla minimalizována pravděpodobnost vzniku a účinek požárů nebo explozí. Nehořlavé a tepelně odolné materiály musí být použity všude tam, kde je to potřebné uvnitř celého jaderně energetického zařízení, obzvláště v prostorách kontejnmentu a blokové dozorny. Detekce ohně a protipožární systémy dostatečné kapacity a účinnosti musí být navrženy a schopné provozu tak, aby minimalizovaly nepříznivý účinek ohně na stavby, systémy a komponenty důležité z hlediska jaderné bezpečnosti. Protipožární systém musí být navržen a umístěn tak, aby zajistil, že jeho porušení nebo nežádoucí provoz nezpůsobí významné snížení bezpečnostních schopností těchto staveb, systémů a komponent.

Kritérium č.4 - Zahrnutí vlivů prostredí a dynamických jevů do zásad projektu Stavby, systémy a komponenty důležité z hlediska jadernč bezpečnosti musí být navrženy tak, aby zvládly účinky těchto jevů a vyhovovaly podmínkám prostředí, jež mohou našla! při normálním provozu, údržbč, zkouškách a postulovaných haváriích, včetnč havárií se ztrátou chladivá. Tyto stavby, systčmy a komponenty musí být dostatečnčehránčny proti dynamickým jevům zahrnujícím účinky lei ídchpředmčtů, švihnutí potrubí a únik médií, jež mohou být způsobeny poškozením zařízení nebo událostmi a přírodními podmínkami vné jadernč elektrárny. Avšak dynamické jevy spojené s postulovanými případy roztržení potrubí v jaderné clektrárnč mohou být vyloučeny ze zásad projektu, když provedené analýzy provedené a posouzené komisí prokáží, že pravdčpodobnost prasknutí potrubí s médii je podstatnč nižší než podmínky, jež jsou ve shodé se zásadami projektu pro potrubí. Kritérium.5 - Sdílení staveb, systémů a komponent Stavby, systčmy a komponenty důležité z hlediska jaderné bezpečnosti nesmí být sdíleny různými bloky jadernč elekrárny, kromč případů, kdy bude prokázáno, že takovéto sdílení nesníží významné jejich způsobilost vykonávat bezpečnostní funkce, včetnč případů havarijních událostí na jednom bloku a bčžnčho odstavení a vychlazení zbývajícího bloku. II. OCHRANA ODSTUPŇOVANÝMI BARIERAMI VŮČI ŠTĚPNÝM PRODUKTŮM Kritérium.10 - Návrh reaktoru Aktivní zóna reaktoru a související systémy chlazení, řídící a ochranné musí být navrženy s dostatečnými rezervami tak, aby bylo zajišlčno, že stanovené mezní limity pro palivo nebudou překročeny bčhcm podmínek normálního provozu, včetnč účinků očekávaných provozních událostí. Kritérium č.il - Vnitrní ochrana reaktoru (inherentní) Aktivní zóna reaktoru a související systém chlazení musí být navržen tak, že v provozním rozmezí výkonu čistý efekt vnitřních jaderných zpčtných vazeb smčřuje ke kompenzaci rychlého růstu reaktivity. Kritérium č.12 - Potlačení oscilací výkonu reaktoru Aktivní zóna reaktoru a související systémy chlazení, řídící a ochranné systémy musí být navrženy tak, aby zajistily, že výkonové oscilace, kterč mohou mít za následek překročení stanovených mezních limitů pro palivo, nejsou možné a nebo mohou být spolehlivé a včas detektovány a potlačeny. Kritérium č.13 - Systémy měření a řízení Systčmy mčření musí být k dispozici pro monitorování promčnných a systémů v rozsazích širších, než je očekávaný rozsah jejich hodnot při normálním provozu, abnormálním provozu a havarijních podmínkách tak, jak je potřebné k zajištční jadernč bezpečnosti. Musí být monitorovány promčnnč a systémy, jež mohou ovlivnit proces Stépení, integritu aktivní zóny reaktoru, tlakového chadicího okruhu a kontejnmentu a souvisících systémů. Systčm řízení musí být způsobilý udržovat hodnoty tčehto promčnných a systémů v předepsaných provozních rozsazích. Kritérium č.14 - Hranice tlakového chladicího okruhu reaktoru Hranice tlakového chladicího okruhu reaktoru musí být navržena, vyrobena, smontována a zkoušena tak, aby mčla cxtrčmnč nízkou pravdčpodobnost abnormálního úniku chladivá, výskytu rychle se rozvíjejících vad a velkých prasklin. Kritérium č.15 - Návrh chladicího okruhu reaktoru Chladicí okruh reaktoru a související pomocné, řídící a ochranné systémy musí být navrženy s dostatečnými rezervami, jež zajistí, že požadavky vložené do jeho projektu nejsou překročeny bčhcm podmínek normálního provozu včetnč účinků očekávaných provozních událostí.

Kritérium ŕ. 16 - Návrh kontejnmentu Kontejnment a související systémy musí být provedeny tak, aby tvořily dostatečné tčsnou baričru proti nekontrolovatelnému úniku radoioaktivity do životního prostředí a aby zajistily, že nebudou překročeny projektem stanovené požadavky na kontejnment v případe postulovaných havarijních podmínek. Kritérium Č.17 - Systémy elektrického napájení Vnější a vnitřní systém elektrického napájení musí umožnit funkci staveb, systémů a jejich komponent důležitých pro jadernou bezpečnost. Bezpečnostní funkce každého lakového systému (s uvážením, že další systém není funkceschopný) musí s odpovídající kapacitou a schopností zajistit: 1) aby specifikované mezní limity pro palivo a podmínky uvedené v projektu pro primární okruh nebyly překročeny jako důsledek předpokládaných provozních událostí, 2) aby aktivní zóna byla chlazena, integrita kontejnmentu a další důležité funkce byly zajištěny při postulovaných nehodách. Vnitřní zdroje elektrického napájení včclnč baterií a vnitřní rozvodný systém musí být odpovídajícím způsobem nezávislé, zálohované a testovatelné tak, aby byly schopny plnil bezpečnostní funkce včetné odolnosti proti jednoduché poruše. Zásobování elektrickou energií z vnčjší síté do vnitřní rozvodné sítč musí být řešeno clvéma nezávislými obvody (ne bezpodmínečné oddelenými trasami) projektovanými tak, aby byla minimalizována na rozumnou úroveň možnost jejich současné poruchy za normálního provozu a v předpokládaných havarijních, respektive vnéjších podmínkách. Existuje přijatelné řešení s vnéjší rozvodnou společnou pro oba systémy. Každý z tčehto systémů musí být projektován tak, aby byl k dispozici v dostatečné dobč po úplné zíráte vnitřního napájení střídavým proudem a dalších vnějších zdrojů napájení, a tím bylo zajištčno, že nebudou překročeny limity a podmínky dané projektem pro primární okruh. Jeden z obvodů musí být k dispozici béhem nékolika vteřin po nehodě spojené se ztrátou chladivá, aby bylo možno zajistil chlazení aktivní zóny, integritu kontejnmentu a další důležité bezpečnostní funkce. Musí být zahrnuta opalření k minimalizaci pravdepodobnosti ztráty elektrického napájení ze zbývajících zdrojů jako výsledek nebo současná ztráta napájení elektrickou energií vyráběnou vlastním jaderným zařízením, dále minimalizace ztráty napájení z vnčjší rozvodné sítč nebo ztráty napájení z vlastních zdrojů. Kritérium.18 - Prohlídky a zkoušení elektrických napájecích systémů Elektrické napájecí systémy důležité z hlediska jaderné bezpečnosti musí být navrřcny tak, aby umožňovaly přiměřené periodické kontroly a zkoušky důležitých částí a charakteristik, jako jsou rozvody, izolace, spoje a rozvaděče, a aby byla zajištěna kontinuita systémů a způsobilost jejich komponent. Systémy mohou býl navrženy se schopností pravidejjiř zkoušel: 1) provozuschopnost a funkční schopnost částí systémů, jako jsou vlastní zdroje, relé, vypínače a sběrnice, 2) provozuschopnost systému jako celku. Zkoušky musí probíhat podle podmínek nejvíce se blížících projektu a obsahujících celou provozní posloupnost uvádění do provozu včetně provozu využitelné části ochranných systémů a přenosu energie mezi blokem, vnitřními a vnějšími napájecími systémy. Kritérium.19 - Blokoví dozorna Bloková dozorna musí být vybavena takovými prostředky, které umožní bezpečně provozovat jadernou elektrárnu v normálních podmínkách a udržet v bezpečném stavu za abnormálních a havarijních podmínek, včetně havárií se ztrátou chladivá. Musí být zajištěna dodatečná radiační ochrana prostoru blokové dozorny, která zabezpečí vhodné pracovní prostředí pro personál i za havarijních podmínek, aniž by osobní celotělová dávka převýšila 5 rem nebo její ekvivalenty v částech těla v průběhu celé havárie. Zatížení umístěná na vhodných místech mimo prostory blokové dozorny musí mít: 1) projektem stanovenou způsobilost rycřiídho rtorjeéíto odstavení reaktora, včetnč nezbytné instrumentace a systému řízení k udržení bloku v bezpečných podmínkách horkého odstavení, 2) potenciální možnost postupného vychlazení reaktoru vhodnými postupy stanovenými v projektu.

III. OCHRANNÉ A ŘÍDÍCÍ SYSTÉMY Kritérium č.20 - Funkce systému ochrany Systémy ochran musí být navrženy tak, aby: 1) iniciovaly automaticky provoz potřebných sysičmů včetnč systémů řízení reaktivity, jimiž se zajistí dodržení stanovených projektových limitů pro palivo v důsledku očekávaných provozních událostí, 2) rozeznaly havarijní podmínky a iniciovaly provoz systčmů a komponent důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti. Kritérium (.21 - Spolehlivost systémů ochran Systém ochran musí být navržen s vysokou funkční spolehlivostí a musí umožňoval provádění funkčních zkouíck úmčrnč důležitosti svých bezpečnostních funkcí. Zálohování a nezávislost navržená pro systémy ochran musí být dostatečná k zajištění, že: (1) žádná jednoduchá porucha nezpůsobí ztrátu ochranných funkcí, 2) vyřazením z provozu libovolné komponenty či kanálu nedojde ke snížení zálohovatelnosti na minimum, ledaže přijatelná spolehlivost systému ochran může být prokázána jiným způsobem. Systém ochran musí být navržen tak, aby umožňoval periodické zkoušky své funkční způsobilosti za provozu reaktoru, včetně schopnosti provádět nezávislou kontrolu jednotlivých kanálů k určení jejich poruch a snížení zálohovatelnosti, jež by mohly nastat. Kritérium č.22 Nezávislost systému ochran Systém ochran musí být navržen tak, aby zajistil, že účinky přírodních jevů, podmínek normálního provozu, údržby, zkoušek a uvažovaných projektových havárií nezpůsobí ztrátu ochranných funkcí zálohovaných kanálů, nebo musí být prokázáno, zeje tento požadavek zajištčn na jiných projektových principech. Zásady projektování, jako je funkční oddělení či odlišnost v návrhu komponent a principech provozu, musí být v praktické míře užita pro zabránění ztráty ochranných funkcí. Kritérium č.23 - Způsoby poškození systému ochran Systém ochran musí být navržen tak, aby po poškození přešel do bezpečného stavu, nebo do stavu, jež byl prokázán jako přijatelný na základe ověření stanovených zásad či podmínek, jako jsou například rozpojení systému, ztráta napájení (el. energie a médií) nebo působení stanovených nepříznivých podmínek (např. extrémní teplo nebo chlad, oheň, tlak, pára, voda a ionizující záření). Kritérium č.24 - Oddělení systémů ochran a řídících systému Systém ochran musí být oddělen od řídícího systému do té míry, že porucha jednotlivé komponenty či kanálu řídícího systému nebo porucha či odstavení z provozu jednotlivé komponenty nebo kanálu systému ochrany, která je společná řídícím a ochranným systémům, zanechá systém neporušený a splňující všechny požadavky spolehlivosti, zálohovatelnosti a nezávislosti systému ochran. Propojení systému ochran a řídících systémů musí být omezeno tak, aby se zajistilo, že požadavky jaderné bezpečnosti nejsou významně sníženy. Kritérium č.25 - Požadavky na systém ochran z hlediska chybného zapracování systémů řízení reaktivity Systém ochran musí být navržen tak, aby zajistil, že určené projektové limity paliva nejsou překročeny pro jakoukoli jednoduchou poruchu funkce systému řízení reaktivity, jako je náhodné vytahování (ne vystřelení či pád) řídicích tyčí. Kritérium Č.26 - Zálohování systému řízení reaktivity a jeho funkceschopnost Musí být k dispozici dva nezávislé systémy řízení reaktivity, založené na různých principech. Jeden z těchto systémů musí využívat řídicích tyčí včetně prostředků pro jejich nucené zasouvání. Dále musí být schopen

spolehlivého řízení reaktivity v podmínkách normálního provozu včelnč předpokládaných provozních událostí s odpovfdajídí rezervou na selhání například zadřením iyče s tím, ze nebudou překročeny lii.iity a podmínky pro palivo. Druhy systčm řízení reaktivity musí býl schopen řídil rychlost zrnčn reaktivity v důsledku plánovaných normálních zmčn výkonu včetné vyhořívání xenónu a zajistit, že stanovené požadavky na palivo nebudou překročeny. Jeden ze systémů musí být schopen udržel aktivní zónu podkritickou ve studeném stavu. Kritérium ŕ.27 - Schopnost kombinovaného systému řízení reaktivity Systémy řízení reaktivity musí být navrženy tak, aby ve spojení se zavádčním rozpustného absorbátoru systémem havarijního chlazení aktivní zóny spolehlivé řídily zmény reaktivity při současném zajisiční schopnosti chladit aktivní zónu při předpokládaných havarijních podmínkách i s rezervou na zadření tyčí. Kritérium č.28 - Limity reaktivity Systémy řízení reaktivity musí být navrženy lak, aby vhodnč omezovaly možnou zmčnu a rychlost zmčnyvzrůsi u reaktivity tak, že musí být zajišténo, že účinky projektových havárií s reakiivitou nemohou: 1) způsobit poškození hranice tlakového chladicího okruhu reaktoru vétíí, než je místné přípustné namáhání, 2) význai )nč porušit aktivní zónu, části, v níž je umístčna, ani jiné vestavby tlakové nádoby a snížit významné schopnost chlazení aktivní zóny. Tyto projektem uvažované havárie s reaktivitou musí uvažovat vystřelení tyče (pokud nejsou vyloučeny přirozeným způsobem), pád tyče, prasknutí parovodu, zmény teploty chladivá a tlaku, vnik chladné vody. Kritérium.29 - Ochrana proti předpokládaným provozním událostem Systémy ochran reaktoru a řízení reaktivity musí být navrženy tak, aby zajišťovaly cxtréinnč vysokou pravdčpodobnost splnční bezpečnostních funkcí v případe očekávaných provozních událostí. IV. SYSTÉMY MEDII Kritérium.30 - Jakost hranice tlakového chladicího okruhu reaktoru Komponenty, jež jsou součástí hranice tlakového chladicího okruhu reaktoru, musí být navrženy, vyrábčny, montovány a zkoušeny podle nejpřísnčjších norem kvality. Musí být k dispozici a široce užívány prostředky na detekci a pokud je to praktické, identifikující umístční a zdroj úniků chladivá. Kritérium.31 - Předcházeni prasklinám hranice tlakového chladicího okruhu reaktoru Hranice tlakového chladicího okruhu reaktoru musí být navržena s dostatečnými rezervami, jež zajistí, že při namáhání v průbčhu provozu, oprav a zkoušek a stanovených havarijních podmínek: 1) se budou vlastnosti materiálu pohybovat mimo hranice křehkého lomu, 2) pravděpodobnost výskytu rychle se rozvíjejících trhlin je minimalizována. Projekt musí uvažovat vliv teploty za provozu a jiných podmínek na vlastnosti materiálu při provozu, údržbé, zkouškách a stanovených havarijních podmínkách a nejistoty v určení: 1) vlastností materiálů, 2) účinku radiace na vlastnosti materiálu, 3) zbytkové a statické napjatosti a napjatosti od přechodových stavů, 4) velikosti trhlin. Kritérium.32 - Kontrola hranice tlakového chladicího okruhu reaktoru Komponenty, jež jsou částí hranice tlakového chladicího okruhu reaktoru, musí být navrženy, aby umožňovaly: 1) periodické kontroly a zkoušky důležitých oblastí a vlastností k odhadu jejich konstrukční celistvosti a tčsnosti, 2) vhodný program pro sledování vlastností materiálu tlakové nádoby reaktoru.

Kritérium.33 - Systém doplňováni Musí být zabezpečen systém doplňování chladivá reaktoru, který musí být dimenzován pro kompenzaci malých úniků z hranice tlakového chladicího okruhu reaktoru. Bezpečnostní funkce systému musí zajistit, že stanovené mezní limity pro palivo nebudou překročeny v důsledku úniku chladivá z primárního okruhu a prasknutí potrubí malých průměrů či dalších malých komponent, jež jsou součástí této hranice. Systém musí být navržen tak, aby zajistil, že při provozu vnitřních systémů dodávky elektrické energie (předpokládáme-li nedostupnost vnějších zdrojů) a při provozu vnějších systémů dodávky elektrické energie (předpokládáme-li nedostupnost vnitřních zdrojů) může být bezpečnostní funkce systému zajištčna použitím potrubí, čerpadel a armatur určených k udržování patřičné zásoby chladivá během normálního provozu. Kritérium č.34 Odvod zbytkového tepla Musí být k dispozici systém odvodu zbytkového tepla. Bezpečnostní funkce systému musí být takové, aby zajistily odvod tepla z rozpadu štěpných produktů a jiné zbytkové teplo zaktivnízóny reaktoru v takovém množství, že stanovené mezní limity pro palivo a projektové podmínky pro hranici tlakového chladicího okruhu reaktoru nebudou překročeny. Potřebná zálohovatelnost komponent, vlastností a vyhovující propojení, detekce úniků a schopnost oddělení musí být k dispozici, aby bylo zajištěno, že při provozu vnitřních systémů dodávky elektrické energie (předpokládáme-li nedostupnost vnějších zdrojů) a při provozu vnějších systémů dodávky elektrické energie (předpokládámc-li nedostupnost vnitřních zdrojů) mohou být bezpečnostní funkce systému zajištěny i za předpokladu jednoduché poruchy. Kritérium.35 Havarijní chlazení aktivní zóny Musí být poskytnuto dostatečné havarijní chlazení aktivní zóny. Bezpečnostní funkce systému musí odvést teplo z aktivní zóny po ztrátě chladivá reaktoru, takže: 1) nevznikne poškození paliva a pokrytí takového rozsahu, jež by mohlo bránit účinnému chlazení aktivní zóny, 2) reakce materiálu pokrytí s vodou je omezena na zanedbatelný rozsah. Vyhovující zálohovatelnost komponent, vlastností a vyhovující propojení, detekce úniků, oddělení a objem konlejnmentu musí být k dispozici tak, aby bylo zajištěno, že při provozu vnitřních systémů dodávky elektrické energie (předpokládámc-li nedostupnost vnějších zdrojů) a při provozu vnějších systémů dodávky elektrické energie (předpokládámc-li nedostupnost vnitřních zdrojů) mohou být bezpečnostní funkce systému zajištěny i za předpokladu jednoduché poruchy. Kritérium.36 - Kontrola havarijního systému chlazení aktivní zóny Systém havarijního chlazení aktivní zóny musí být navržen tak, aby umožňoval potřebné periodické prohlídky důležitých komponent, jako jsou nátrubky doplňování vody a potrubí, k zjištění integrity a způsobilosti systému. Kritérium č.37 - Zkoušky havarijního systému chlazení aktivní zóny Systém havarijního chlazení aktivní zóny musí být navržen tak, aby umožňoval patřičné pravidelné zkoušky funkční způsobilosti a tlakové zkoušky k zjištění: 1) konstrukční celistvosti a těsnosti jeho komponent, 2) provozuschopnosti a výkonu aktivních komponent systému, 3) provozuschopnosti systému jako celku. Tyto zkoušky musí proběhnout za podmínek co nejbližších projektovým a za provedení úplné posloupnosti příkazů, jež systém uvádějí do provozu, včetně provozu potřebných a k tomuto účelu užívaných ochranných systémů, přepnutí mezi normálními a záložními zdroji energie a provozu souvisejících chladících systémů. Kritérium č.38 - Odvod tepla z kontejnmentu Musí být k dispozici systém odvodu tepla z kontejnmentu. Bezpečnostní funkce systému musí rychle snížit v souladu s činností souvisících systémů tlak a teplotu v kontejnmentu po jakékoli havárii se ztrátou chladivá a udržet je na přijatelně nízkých úrovních.. Vyhovující zálohovatelnost komponent a vlastností i vyhovující propojení, detekce úniků, oddčlitclnost a kapacita kontejnmentu musí být k dispozici, aby bylo zajištěno, že při provozu vnitřních systému dodávky elektrické energie (přcdpokládámc-li nedostupnost vnějších zdrojů) a při provozu vnějších systémů dodávkv

elektrické energie (pfedpokládáme-li nedostupnost vnitřních zdrojů) mohou být bezpečnostní funkce systému zajištěny i za předpokladu jednoduché poruchy. Kritérium č.39 Inspekce systému odvodu tepla z kontejnmentu Systém odvodu tepla z kontejnmentu musí být navržen tak, aby dovoloval potřebné periodické prohlídky důležitých komponent, jako jsou sprchový kolektor s tryskami, jímky a potrubí k zjištění integrity a způsobilosti systému. Kritérium.40 - Zkoušení systému odvodu tepla z kontejnmentu Systém odvodu tepla z kontejnmentu musí být navržen tak, aby umožňoval potřebné pravidelné zkoušky funkceschopnosti a tlakové zkoušky k zjištční: 1) integrity a tesnosti jeho komponent, 2) provozuschopnosti a funkce aktivních komponent systému, 3) provozuschopnosti systému jako celku. Systém musí být zkoušen za podmínek co nejbližších projektovým a při provedení úplné posloupnosti příkazů, jež systém uvádějí do provozu, včetnč provozu potřebných a k tomuto účelu užívaných ochranných systémů, přepnutí mezi normálními a záložními zdroji energie a provozu souvisejících chladících systémů. Kritérium (.41 - Čištění atmosféry kontejnmentu Musí být k dispozici systémy pro kontrolu a řízení množství štčpných produktů, vodíku, kyslíku a jiných látek, které by se mohly uvolnit do prostoru kontejnmentu a které umožní snížit ve shodč s činností jiných souvisejících systémů koncentraci a složení štčpných produktů uvolňovaných do životního prostředí v důsledku projektových havárií a řídit koncentraci vodíku a kyslíku a jiných látek v atmosféře kontejnmentu po projektových haváriích tak, aby integrita kontejnmentu byla udržena. Každý systém musí mít vyhovující zálohovatelnost komponenent a vlastností a vyhovující propojení, detekci úniků, oddčlilelnosi a kapacitu kontejnmentu k zajištční, že při provozu vnitřních systémů dodávky elektrické energie (předpokládáme-ii nedostupnost vnějších zdrojů) a při provozu vnějších systémů dodávky elektrické energie (předpokládáme-ii nedostupnost vnitřních zdrojů) jsou bezpečnostní funkce systému nemenné a neporušeny i za předpokladu jednoduché poruchy. Kritérium č.42 - Inspekce systémů čištění atmosféry kontejnmentu Systémy čištění atmosféry kontejnmentu musí být navrženy tak, aby umožnily potřebné periodické prohlídky důležitých komponent, jako jsou filtry, ventilátory, potrubí a kanály, k zajištění integrity a způsobilosti systémů. Kritérium Č.43 - Zkoušky systémů čištění atmosféry kontejnmentu Systém čištění atmosféry kontejnmentu musí být navržen tak, aby umožňoval potřebné periodické zkoušky funkceschopnosti a tlakové zkoušky k zjištční: 1) integrity a těsnosti jeho komponent, 2) provozuschopnosti a funkce aktivních komponent systému, jako jsou ventilátory, filtry, pohlcovače vlhkosti, čerpadla a armatury, 3) provozuschopnosti systému jako celku. Systém musí být zkoušen za podmínek co nejbližších projektovým a při provedení úplné posloupnosti příkazů, jež systém uvádějí do provozu, včetně provozu potřebných a k tomuto účelu užívaných ochranných systémů, přepnutí mezi normálními a záložními zdroji energie a provozu souvisejících chladících systémů. Kritérium č.44 - Systém chladicí vody Musí být k dispozici systém odvádějící teplo ze stavebních konstrukcí, systémů a komponent důležitých pro bezpečnost až k jeho konečné absorpci. Bezpečnostní funkce systému musí odvést kombinované tepelné zatížení těchto stavebních konstrukcí, systémů a komponent během normálního provozu a havarijních podmínek. Vyhovující zálohování komponent a vlastností a vyhovující propojení, detekce úniků a oddčlitclnost musí být k dispozici, aby bylo zajištěno, že při provozu vnitřních systémů dodávky elektrické energie (přcdpokládámc-li nedostupnost vnějších zdrojů) a při provozu vnějších systémů dodávky elektrické energie (přcdpokládámc-li

nedostupnost vnitřních zdrojů) jsou bezpečnostní funkce systému nemčnné a neporušené i za předpokladu jednoduché poruchy. Kritérium č.45 - Inspekce systému chladicí vody Systém chladicí vody musí být navržen tak, aby dovoloval potřebné periodické prohlídky důležitých komponent, jako jsou výměníky tepla a potrubí, k zajištění integrity a způsobilosti systému. Kriterium Č.46 - Zkoušky systému chladicí vody Systém chladicí vody musí být navržen lak, aby umožňoval potřebné pravidelné zkoušky funkceschopnosti a tlakové zkoušky k zajištění: 1) integrity a tesnosti jeho komponent, 2) provozuschopnosti a funkce aktivních komponent systému, 3) provozuschopnosti systému jako celku. Systém musí být zkoušen za podmínek co nejbližších projektovým a při provedení úplné posloupnosti příkazů, jež systém uvádčjí do provozu, při odstavení reaktoru nebo při haváriích se ztrátou chladivá včetně provozu částí užívaných ochranných systémů, přepnutí mezi normálními a nouzovými zdroji energie a při provozu souvisejících chladících systémů. V. KONTEJNMENT REAKTORU Kritérium č.50 - Zásady návrhu kuntejnmentu Stavba kontejnmentu včetnč vstupních otvorů, průchodek a systému pro odvod tepla musí být navržena tak, aby celá stavba a její vnitřnísoučásti byly schopny odolávat bez překročení projektem uvažovaného množství úniků a s dostatečnými bezpečnostními rezervami vypočteným tlakovým a teplotním podmínkám při haváriích se ztrátou chladivá. Tyto bezpečnostní rezervy musí pokrývat: 1) účinek potenciálních zdrojů energie, jež nebyly zahrnuty do určení nejhorších podmínek (jako energie v parogenerátorech), jak je požadováno v 50.44 pro energii z reakcí kov - voda a jiných chemických reakcí, jež mohou vzniknou z degradace, ale ne úplného selhání funkce havarijního chlazení aktivní zóny, 2) omezené zkušenosti a experimmentální data dostupná pro definování jevů při havárii a odezvy kontejnmentu, 3) konzcrvatismus výpočetních modelů a vstupních údajů. Kritérium č.51 - Prevence porušení tlakové hranice kontejnmentu Hranice kontejnmentu musí být navržena s dostatečnými bezpečnostními rezervami, které musí zajistil, že v průběhu provozu, údržby, zkoušek a stanovených havarijních podmínek bude: 1) se jeho feritický materiál pohybovat mimo oblast křehkého lomu, 2) pravděpodobnost rychlého rozvoje trhliny minimalizována. Návrh musí uvažovat vliv provozní teploty a jiné podmínky na vlastnosti materiálu tlakové hranice kon-. tcjnmcntu v průběhu provozu, údržby, zkoušek a stanovených havarijních podmínek a nejistoty v určení: 1) vlastností materiálů, 2) zbytkového a statického namáhání a namáhání od přechodových napěli a od přechodových stavů, 3) velikosti trhlin. Kritérium č.52 - Schopnost zkoušení těsnosti kontejnmentu Těsnostní kontcjnmcnt a jiná zařízení, která se účastní provádění zkoušek těsnosti, musí být navržena lak, aby integrální periodické zkoušky těsnosti kontejnmentu mohly být provedeny při projektovém tlaku kontejnmentu. Kritérium.53 Provedení inšpekcia zkousek kontejnmentu Těsnostní kontejnment musí být navržen tak, aby umožnil:

1) potřebné periodické prohlídky všech důležitých oblastí, jako jsou průchodky, 2) vhodný kontrolní program, 3) při projektovém tlaku kontcjnmentu provádět periodické zkoušky netesnosti průchodek, které mají pružná tésnční umožňující dilatace, nebo expanzní vlnovce. Kritérium č.54 - Potrubní systémy procházející kontejnmentem Potrubní systémy procházející vnitřním kontejnmentem musí být vybaveny detekcí úniků, schopností oddělení; izolační schopnosti musí být zálohovány a spolehlivě provedeny s důrazem na nutnost uzavření těchto potrubních systémů vzhledem k jejich důležitosti z hlediska jaderné bezpečnosti. Takovéto potrubní systémy musí být navrženy se schopností testovat provozuschopnost uzavíracích prvků a souvisejících aparatur a určit, zda únik z uzavíracího prvku je v rámci přijatelných limitů. Kritérium č.55 - Hranice tlakového chladicího okruhu reaktoru procházející kontejnmentem Každé potrubí, které je součástí hranice tlakového chladicího okruhu reaktoru a jež prochází vnitřním kontejnmentem, musí být vybaveno uzavíracími prvky. Pokud nelze prokázat, že opatření pro uzavření kontejnmentu pro specifickou třídu potrubí, jako potrubí pomocných okruhů, je zabezpečeno jiným definovaným principem, musí být vybaveno uzavíracími prvky následujícími způsoby: 1) jeden zajištěný uzavřený uzavírací prvek uvnitř a jeden zajištěný uzavřený uzavírací prvek vně kontejnmentu, 2) jeden automatický uzavírací prvek uvnitř a jeden uzavírací prvek zajištěný při uzavření vně kontejnmentu, 3) jeden zajištěný uzavřený uzavírací prvek uvnitř a jeden automatický uzavírací prvek vně kontejnmentu. Zpětná klapka nesmí být použita jako automatický uzavírací prvek vně kontejnmentu, 4) jeden automatický uzavírací prvek uvnitř a jeden automatický uzavírací prvek vně kontejnmentu. Zpětná klapka nesmí být použit jako automatický uzavírací prvek vně kontejnmcnlu. Uzavírací prvky vně kontejnmentu musí být umístěny co možná nejblíže jeho stěně a pro případ ztráty napájení musí být automatické uzavírací prvky navrženy tak, aby zaujaly bezpečnou polohu. Dále musí být formulovány vhodné požadavky nezbytné k zajištění jaderné bezpečnosti pro minimalizaci pavděpodobnosti následků náhodného prasknutí těchto potrubí či potrubí napojených na tato potrubí. Určení vhodnosti těchto požadavků, jako vyšší kvalita projektu, výroby, zkoušení, další opatření pro provozní kontroly, na ochranu proti závažnějším přírodním jevům a případné další uzavírací prvky a kontejnment musí zahrnovat úvahy o hustotě populace, užitných vlastnostech zařízení a fyzikálních vlastnostech prostředí okolo lokality. Kritérium c.56 - Systém uzavření těsnostního kontejnmentu Každé potrubí ústící přímo do atmosféry kontejnmentu a procházející tčsnostním kontejnmentem, musí být vybaveno uzavíracími prvky, jestliže nemůže být prokázáno, že opatření k uzavření kontejnmcnlu pro specifikovanou třídu potrubí, jako potrubí pomocných systémů, je zabezpečeno na jiném definovaném základě, a to následujícími způsoby: 1) jeden zajištěný uzavřený uzavírací prvek uvnitř a jeden zajištěný uzavřený uzavírací prvek vně kontejnmentu, 2) jeden automatický uzavírací prvek uvnitř a jeden zajištěný uzavřený uzavírací prvek vně kontejnmentu, 3) jeden zajištěný uzavřený uzavírací prvek uvnitř a jeden automatický uzavírací prvek vně kontejnmentu; zpětná klapka nesmí být použita jako automatický uzavírací prvek vně kontejnmentu, 4) jeden automatický uzavírací prvek uvnitř a jeden automatický uzavírací prvek vně kontejnmentu; zpětná klapka nesmí být použita jako automatický uzavírací prvek vně kontejnmentu. Uzavírací prvky vně kontejnmentu musí být umístěny co možná nejblížestěně kontejnmentu a pro případ ztráty napájení musí být automatické uzavírací prvky navrženy tak, aby zaujaly bezpečnou polohu. Kritérium č.57 Oddělovací systém uzavíracích prvků Každé potrubí, jež prochází vnitřním kontejnmentem a není ani součástí hranice tlakového chladicího okruhu reaktoru ani není přímo spojeno s atmosférou kontejnmentu, musí mít přinejmenším jeden uzavírací prvek, jež je buď automatický, nebo zajištěný a uzavřený, nebo schopný dálkového ovládání. Tento prvek musí být vně kontejnmentu a umístěn tak blízko stčnč kontejnmentu, jak je to jen proveditelné. Zpětná klapka nesmí být použita jako automatický uzavírací prvek vně kontejnmentu.

VI. PALIVO A RADIAČNÍ OCHRANA Kritérium č.6 - Řízení výpustí radioaktivních látek do životního prostředí. Návrh bloku jaderné elektrárny musí zahrnovat prostředky k vhodnému řízení a kontrole úniků radioaktivních látek v plynném a kapalném stavu a k zacházení s pevnými radiaktivními odpady produkovanými bčhem normálního provozu, včetně očekávaných provozních událostí. Dostatečná skladovací kapacita musí být zajistčna pro zadržení plynných a kapalných látek obsahujících radioaktivní materiály, zvláště tam, kde mohou být očekávány ncpřví.i:" >y í podmínky prostředí lokality, vynucující si určitá omezení výpustí takovýchto látek do životního prostředí. Kritérium č.6l - Skladování a manipulace s vyhořelým palivem a sledování jeho radioaktivity Systémy skladování a manipulace s vyhořelým palivem, radioaktivními odpady a jiné systémy, jež mohou obsahovat radiaktivní látky, musí být navrhovány tak, aby zajistily patřičnou bezpečnost při provozu a při stanovených havarijních podmínkách. Tyto sytémy musí být navrženy. 1) se schopností provádčl periodické kontroly a zkoušky komponent důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti, 2) s dostatečným stíněním pro radiační ochranu, 3) s dostatečnými tlakovými a tesnostními bariérami, čistícími a filtračními schopnostmi, 4) se schopností odvést s dostatečnou spolehlivostí zbytkové teplo s možností ovčřování léto schopnosti, jež musí zohlednit důležitost jeho odvodu z hlediska jaderné bezpečnosti, 5) tak, aby zabránily podstatnému snížení zásoby chladivá ve skladovacím systému i při havarijních podmínkách. Kritérium č.62 Zabránění vzniku kritického stavu v systémech skladování a manipulace s palivem Kritičnosti paliva v systémech skladování a manipulace s palivem musí být zabránčno fyzickými systémy či procesy, především užitím bezpečné geometrické konfigurace. Kritérium ř.63 - Monitorování paliva a skladování odpadů V systémech skladování paliva a radioaktivních odpadů a souvisících manipulačních prostorech musí být k dispozic potřebné systémy, které: 1) detektují podmínky, jež by mohly způsobit ztrátu schopnosti odvodu zbytkového tepla a nárůstu úrovne radioaktivity, 2) iniciují nezbytný bezpečnostní zásah. Kritérium (.64 - Monitorování radioaktivních úniků Musí být k dispozici prostředky pro monitorování atmosféry v kontejnmcnlu, prostor obsahujících komponenty pro recirkulaci médií při havárii se ztrátou chladivá, cest Síření radioaktivních látek plynného a kapalného skupenství, prostředí elektrárny a jejího okolí z hlediska radioaktivity, jež se může uvolnit při provozu včetně očekávaných provozních událostí a projektových havárií.

POZNÁMKY