Persie Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D. Datum tvorby: říjen 2012 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: dějepis
Anotace: Digitální učební materiál seznamuje žáky s dějinami umění starověké Mezopotámie z období Perské říše. Obsah či rozsah předkládaných informací není ani úplným výčtem aktuálního poznání v příslušném oboru, ani nejnutnějším minimem informací s ohledem na danou vzdělávací oblast. Digitální vzdělávací materiál si na relativním množství ukázek uměleckých děl klade za cíl fixovat u žáků znalost základních rysů umění dané epochy a vytvořit u nich dovednost jejich rozpoznávání v kontextu dalšího vývoje výtvarného umění a to ve vazbě na politické a kulturní dějiny.
Vybudování íránské říše se těsně pojí s jejím prvním panovníkem Kýrem (Kúrušem) Zakladatele. Kýros využil pádu asyrské moci, dohodl se s Médy a tím soustředil veškerou moc postupně do svých rukou. Když roku 539 př.n.l. dobyl Babylón, stal se vládcem celé Mezopotámie. Prvním hlavním městem Persie byla Ekbatana staré město dávných vládců. Kýros ji obnovil a rozšířil (architektura byla ze dřeva pokrytého kovem), později však přenesl hlavní město do Pasargady města svého rodu, kde si nechal postavit hrobku zvláštního a již později neopakovaného stylu. Malé a horské město Pasargada však nemohlo postačovat velké říši, a tak král Dáreos založil a vystavěl nové hlavní město Persepolis. Stará Pasargada se však dále pietně udržovala jako korunovační město. Persepole se stala opravdu velkolepým střediskem říše a její hlavní částí byly výstavné paláce umístěné na terase na úpatí skalního útesu. Íránské stavitelství a umění vůbec bylo značeně eklektické, nacházíme zde asyrské býky u vstupních bran, egyptskou lysis aj. Toto vše však dokázali Peršané spojit v jeden harmonický celek a přitom vytvořit formy zcela vlastní a své. Íránský sloup je skutečně jedinečný a nevychází z žádného předešlého stylu. Stojí na zvoncovité patce, dřík je vysoký a štíhlý s velkým množstvím kanel, hlavice je zoomorfní, upravená k nesení trámů. Paláce se stavěly z cihel obložených glazurovanými reliéfy. Pouze veřeje, rohy stěn a sloupy byly kamenné. Protože kamenné části stavby tvořily její nosnou konstrukci, byla celá budova méně masivní než stavby ryze mezopotámské. Persepolské paláce stály na terase, na níž se vystupovalo po dvouramenném schodišti až k bráně střežené dvěma asyrskými býky. Branou se vstupovalo do tzv. do apanády, tj. sloupové síně postavené králem Xerxem I. Po apanádě následovala tzv. síň sta sloupů, neboli trůnní sál. Celý komplex uzavíraly obytné paláce: Dáreův, Xerxův, Artaxerxův. Dalším střediskem říše se stalo město Súzy, kde byly nalezeny v hojné míře reliéfy z glazovaných cihel. Reliéfy a celé íránské umění zcela ztrácí vznešenou krutost a božskost asyrských plastik, stává spíše mnohem lidštějším a vlídně vznešeným. Památky perského umění Kúrušova hrobka malá čtvercová stavba s falešnou sedlovou střechou a sloupořadím kolem ní, (I., 222).
Půdorys Persepolského paláce Detail monumentálního schodiště na východní straně audienční síně v Persepoli Ruiny Persepole dnešní stav
Dáreúv palác v Persepoli Stěna persepolské terasy, na níž byl umístěn palác
Sloupy z Dáreova a Xerxova paláce v Persepoli Lvi s lidskou hlavou reliéf ze Súz, harmonicky až elegantně klidný. Sloupová hlavice s Artaxerxova paláce v Súzách
Vlys s královskými lučištníky glazované cihly, mírumilovný výraz.
Detail vlysu se lvy z královského paláce v Súzách Detail vlysu se lvy z královského paláce v Súzách
Chšajáršá (Xerxes) přijímá hold svých poplatníků reliéf ze zřícenin v Persepoli.
Seznam použité literatury: Pijoan, J.: Dějiny umění/1, Praha 1998 Mráz, M.: Dějiny výtvarné kultury 1, Praha 1995 Bauer, A.: Dějiny výtvarného umění, Praha 2001 Zamarovský, V.: Za sedmi divy světa, Praha 1990 Rizza, A.: Asyřané a Babyloňané: poklady starobylých civilizací, Praha 2007 Seznam použitých webových stránek: http://cs.wikipedia.org/wiki/persk%c3%a1_%c5%99%c3%ad%c5%a1e http://cs.wikipedia.org/wiki/persk%c3%a1_%c5%99%c3%ad%c5%a1e#mediaviewer/so ubor:persepolis_2.jpg