DrÏet se dál od idiotû. Îivotní motto Lemmyho Kilmistera, zpûváka Motörhead Upadla jste? Ale ne. Prostû se tady jen tak povaluju na chodníku a dívám se na hvûzdy. Jste zranûná? Nade mnou se sklánûl mlad muï. Ve svûtle pouliãní lampy vypadal moc dobfie. A díval se starostlivû a pfiátelsky. koda Ïe je to idiot. Fakt není vûbec snadné drïet si idioty od tûla. Prostû se kolem vás jen tak hemïí. Dokonce i na tomhle bohem zapomenutém pfiedmûstí v pûl dvanácté v noci. Ostatnû jsem tûchhle PokládaãÛ-hloup ch-otázek potkala dneska uï nûkolik. První se zastavil, kdyï jsem stfiíhala Ïiv plot u domu své sestry. Chvíli se díval a pak se zeptal: Co to dûláte? Stfiíháte plot? Teì v listopadu? Byl to ten dûsn soused, kter neustále Ïaluje moji sestru a jejího muïe. Pan Kapr. To jméno jsem si zapamatovala, protoïe o nûm a jeho Ïenû paní Kaprové Mimi a Rony docela ãasto mluví. Vysvûtlila jsem mu to, aniï jsem odloïila nûïky. Já nestfiíhám plot, pane Kapr, ale diriguju Berlínskou filharmonii. Jak jste mi to fiekla! Sousedova tváfi zrudla. Poprvé mû napadlo, Ïe by Kapr nemuselo b t jeho pravé jméno. Aãkoli se k nûmu bájeãnû hodí. Je tû o mnû usly íte! zasyãel a oddusal pryã. 9
Pozdûji, v supermarketu, jsem potkala Miminu kamarádku Konstanci. Je docela milá, ale bohuïel taky patfií k lidem, ktefií kladou pitomé otázky. Ach, ahoj, Karolíno, volala pfiátelsky. Copak tu dûlá? Jen si to pfiedstavte: jdu právû supermarketem a strkám pfied sebou nákupní vozík. Co tu teda asi dûlám? Právû mi volali, abych zlikvidovala bombu, kterou nûkdo nastraïil v kase, prohlásila jsem. A co ty? Je tû potfiebuju co nejrychleji nakoupit na víkend. Fakt? To je teda vûc! Konstance se shovívavû usmála a mrkla do mého ko íku. Celer, pastinák, pórek, créme fraiche a kufiecí prsa na polívku, kterou nám Rony slíbil. Kromû toho ãtyfii lahve ãerveného a tampony. âekala jsem, Ïe se Konstance zeptá: Kupuje celer, pastinák, pórek, créme fraiche, kufiecí prsa, ãervené víno a tampony? Ale to neudûlala. Ani neukázala na tampony a nefiekla: Ach, proto má tak patnou náladu! Jen nechala Mimi hezky pozdravovat a popfiála mi pûkn veãer. Díky, nápodobnû. Byl to opravdu hezk veãer. Hned po návratu domû jsem totiï zaãala popíjet ãervené víno. Do veãefie jsem vytáhla jednu láhev. Tedy skleniãku vypil Rony pfii vafiení polévky. O druhou láhev jsem se musela podûlit s Mimi a Ronym. Zato tfietí jsem vypila úplnû sama, kdyï li spát. Zhasla jsem, sedla si na lavici pod oknem a zírala do zahrady. Úplnûk visel záfiiv a Ïlut nad hol mi vûtvemi jablonû. Vypadal jako citronov bonbon, kter nûkdo pfiilepil na nebe. Pokusila jsem se jazykem otestovat, jestli opravdu chutná po citronu. V tu chvíli jsem pochopila, Ïe jsem velmi opilá. Poprvé v Ïivotû, pomyslela jsem si váïnû. Napadlo mû, Ïe mi ãerstv vzduch pomû- Ïe vystfiízlivût. Daleko jsem ov em nedo la. Potácela jsem se po cestiãce, pak jsem otevfiela branku a svalila se na chodník, protoïe jsem zapomnûla, Ïe je tam mal schûdek. No, a teì tady leïím. Postavit jsem se uï nedokázala. Ne proto, Ïe bych si nûco zlomila. Ani mû nic nebolelo. Prostû jsem se jen cítila jako 10
kus mokrého m dla. Zvlá tní bylo, Ïe mi to pfiipadalo legraãní a musela jsem se pofiád pro sebe chichotat. A teì se tu zastavil tenhle mil pitomec, aby mi pomohl. Sly í mû vûbec? Hele, uï pfie el na tykání, aãkoli jsem je tû nevydala ani hlásku. Mám zavolat sanitku? BoÏe. To by mi je tû chybûlo. Za normálních okolností bych se cítila trapnû. Teì ov em ne. Pfiirozenû Ïe vás sly ím. Jsem opilá, ne hluchá. Tro iãku pfiiopilá. Myslím, Ïe jsem se pokou ela olíznout mûsíc. Nepfiipadá vám jako bonbon? MuÏ se na mû nerozhodnû zadíval. PomÛÏu ti na nohy, kdyï mi slíbí, Ïe mi nepozvrací boty, smlouval. To je fér, souhlasila jsem a zasmála se. Trochu se to podobalo krákání, ale bylo to jednoznaãnû zasmání. AÈ Ïije ãervené víno! Je tû pfied pár t dny jsem vûbec netu ila, jak zázraãn vliv má víno na náladu. Nikdy jsem si nedala víc neï skleniãku, a to pouze tehdy, kdyï se mi nechtûlo vysvûtlovat, Ïe si na víno moc nepotrpím, aè je jakkoli drahé. VÛnû zral ch kvûtû, aroma ovoce, dobfie vázan tanin, odbourávání tukû, blablabla VÏdycky jsem si fiíkala, Ïe v em tûm kultivovan m milovníkûm vín nejde vût inou ani tak o chuè jako spí o úãinek. V echny ty fieãi kolem toho byly podle mû jen alibi, aby se mohli kultivovanû ztfiískat. Mimo jiné. Dokud jsem nemûla dûvod se pofiádnû opít, netu ila jsem, oã pfiicházím. K ãertu s rovnováhou! Víte, co je girandola? Mil pitomec mi neodpovûdûl. Vytáhl mû vzhûru a postavil na nohy. âekala jsem, aï se mi v hlavû znovu v echno správnû poskládá, ale moc se to nepodafiilo. SnaÏila jsem se udrïet otevfiené oãi a v Ïaludku se mi cosi dûlo, jako bych spolkla mimozem Èana. Ví vlastnû, kolik si takov m nasáváním zniãí mozkov ch bunûk? 11
Mám jich dost, zabruãela jsem. MuÏ na mû pfiísnû pohlédl. Dvakrát, tfiikrát to udûlá a propije si maturitu. Zase jsem se musela smát. Já ne-jsem hlu-pák. Vím, co je girandola! Je to blbej stojan na svíãku, to je to. Do tváfie mi spadl pramen vlasû a já si ho strãila za ucho. VÛbec jsem se toho v poslední dobû hodnû nauãila. Vûdûl byste napfiíklad, Ïe urna musí mít je tû vrchní obal? Mám jednu móc krásnou u sebe v pokoji, mûïu vám ji ukázat. Bydlí daleko? Aha, mlad muï má zájem o prohlídku. No jo, ale moc si od toho neslibujte. Vypadá trochu jako polívková terina, kterou zdûdili moji rodiãe po pratetû Elfrídû. Zajímalo by mû, jestli existujou designéfii na urny nebo je vym lejí stejn lidi jako teriny. MuÏ mû odhadoval pohledem. Nerozeznávala jsem moc dobfie jeho v raz, ale pfiipadal mi trochu zhnusen. iroce jsem se na nûj za klebila. Vy mi nerozumíte, co? Asi trochu hu-huhàám, vím, taky si patnû rozumím, ale to nevadí, je to legraãní, skoro jako kdybych mluvila polsky, co? To totiï umím. Cholera, ale mi sie chce rzygac. Kde bydlí? To nebyla adresa. To bylo polsky a znamenalo to: Sakra, mnû je zle. Vás to asi nezajímá, co? Ukázala jsem na Miminy domovní dvefie. Není to daleko, i kdyï mi to tak momentálnû pfiipadá. Jedno musím tomu muïi pfiiznat: byl velice galantní. Chytil mû pod païí, druhou ruku mi dal kolem pasu a táhl mû po cestiãce k domu. Soustfiedila jsem se na nohy a pfiitom uvidûla, Ïe mám je tû pantofle. Klíãe? Ach. Zatracenû. Zapomnûla jsem je vevnitfi. Stejnû jako kabát. Budu spát na terase, abych nikoho nevzbudila, rozhodla jsem se, ale ten t pek uï zvonil. Dvakrát. 12
Jen aè tvoji rodiãe vidí, jak jsi opilá, prohlásil. VÏdyÈ by se ti proboha mohlo nûco stát. Taky by se o tebe mohli trochu starat. Tss, odfrkla jsem. Kolik si myslíte, Ïe mi je? Sedmnáct? Nanejv, odvûtil ten blb. Vlastnû bys v sedmnácti uï mûla vûdût, jak je alkohol kodliv. Otevfiely se dvefie a rozespal vagr na mû vytfie til oãi. A pfiitom on ukazoval jenom kalhoty od pyïama a dost zarostl pupek, ne já. Ti e zaklel: Cholera! Po schodech za ním pfiibûhla Mimi a zapínala si Ïupan. Co se dûje? Nic! Jen jsme si chtûli udûlat noãní prohlídku urny, vysvûtlovala jsem, ale samotné mi to znûlo jako Nsjechtãnílídkuny. Ten ãlovûk mû stále je tû pevnû drïel. Rád bych vûdûl, jak je moïné, Ïe se tak snadno dostala k alkoholu, vyãetl Ronymu. K ãemu je zákaz prodeje alkoholu mladistv m, kdyï mají dûti doma voln pfiístup k otcovu sklepu? Mûli jsme jen bordeaux k veãefii, zahuãel Rony. Chateau devadesát osm Ni eh, fiekl jste mladistv m? Zaãala jsem se chichotat a pfiestala, aï kdyï jsem zahlédla Miminu bledou tváfi. Také ostatní koukali nûjak váïnû. Oãividnû jsem byla jediná, komu ta scéna pfiipadala legraãní. Klidnû ji pusète, postaráme se o ni, fiekla Mimi. Hlas se jí trochu tfiásl. Myslím, Ïe se sama neudrïí na nohou. Stisk na mé païi povolil aï ve chvíli, kdy mû Rony chytil do náruãe. LeÏela na chodníku! BÛhvíjak dlouho. Je tûïe jste el kolem. Mimi se hryzla do spodního rtu. Budu vám za to do smrti vdûãná. Ani se mi nechce pomyslet na to, co se jí mohlo stát. BoÏe, snad nemá v oãích slzy? Alkoholické rozjafiení nenávratnû zmizelo. Místo toho se ozvalo patné svûdomí. Dokonce i koãka, která se pfii la podívat, co se dûje, vypadala okovanû. A urna! DziÊ zamkniete dla zwiedzajacych! mumlala jsem si pro sebe dojatû. Oãividnû jsem je tû byla dost opilá. 13
Není jí ani rozumût. ProtoÏe to je polsky, ty blbeãku. Najednou se mi udûlalo hroznû zle. MoÏná budu zvracet. Nebo umfiu. (Proto ten dramatick pfiednes.) V u ích mi praskalo. To mi nejspí odumírají v echny mozkové buàky, které potfiebuju na dokonãení koly. Dobfie Ïe uï mám jednu vystudovanou. Kromû toho je to jedno, kdyï stejnû umfiu. DrÏ ji pevnû Rony! Hlasy ke mnû teì doléhaly jako z velké dálky. Opravdu mi nebylo dobfie. UÏ to nebyla legrace, teì uï ne. Ze v ech pórû mi vyrazil studen pot. Praskání v u ích bylo stále hlasitûj í. A pak uï jsem nic nesly ela. Myslím, Ïe jsem umfiela. Nebo usnula. 14
Dûlejte to jako sluneãní hodiny, poãítejte jen slunné chvíle. Kniha poetick ch v rokû. Netu ím od koho. Klidnû si mû za to Ïalujte! K tomu mám jen jediné: od 21. fiíjna jsem napoãítala 0,2 slunn ch hodin. Pozitivní na tom je, Ïe jestli to takhle pûjde dál, zûstanu vûãnû mladá. Nechci svoje osobní drama nûjak pfiikrá lovat, ale v echno patné je pro nûco dobré. KdyÏ se vám stane nûco takového jako mnû, tak se za prvé nemusíte o nic starat a za druhé nemusíte brát na nikoho ohledy. Zemfiel-li vám právû manïel, mûïete si hodnû dovolit. Zemfiel-li náhle a neãekanû, jak se to tak krásnû fiíká. Jako truchlící vdova se mûïu chovat odpornû a hnusnû, nebo mûïu zírat tfieba cel den apaticky pfied sebe, mûïu se vyka lat na uãení a nemusím se starat o to, jak vypadám. Takov ãlovûk mûïe uprostfied sledování televizních novin hodit botou po moderátorovi (tedy po televizi), mûïe si jít lehnout do postele v jedenáct hodin dopoledne, aniï by mu to kdokoli vyãítal. KdyÏ ho najednou napadne, Ïe bude stfiíhat plot, vtisknou mu okamïitû s nad ením do ruky elektrické nûïky, a kdyï pfiitom zmrzaãí magnolii, nikdo mu nevynadá. âlovûk se mûïe chovat sobecky, Èourat se v jídle, b t nespravedliv vûãi ostatním, no prostû odporn a v ichni pro nûj mají pochopení. TakÏe kdyï jsem se opila tak, Ïe jsem usnula vestoje a ani netu ila, Ïe jsem pobl úplnû pozvracela celou podlahu, neusly ela jsem jedinou v ãitku. Naopak, sestra se vagrem se o mû následující den starali o to láskyplnûji. Ani rodiãûm, ktefií dvakrát dennû telefonovali, aby se poptali, jak mi je, nepfie lo jediné slûvko v ãitky pfies rty. VÏdycky mi jen fiekli, jak moc mû milují a abych byla stateãná. Ano, máma 15
se dokonce zmohla na takové teatrální vûty jako: Zlatíãko, vím, Ïe jsou to nejãernûj í hodiny tvého Ïivota, ale vûfi mi, Ïe ti zase jednou vysvitne slunce. A to prosím fiekla moje máma, která protáãí panenky a vypíná televizi, kdyï nûkdo pronese ve filmu podobnou vûtu. Jedin, kdo se nedal zastra it m m osobním ne tûstím, byl pan Kapr. Ale to mohlo b t také tím, Ïe o mnû nic nevûdûl. Jeho právník poslal Ronymu a Mimi dopis, ve kterém stálo, Ïe osoba, která u vás v souãasné dobû bydlí a pracuje mu nadávala do kaprû a vyhroïovala mu elektrick mi nûïkami na plot a Ïe si jeho mandant kvûli tomu vyhrazuje právo podat na mû, Ronyho a Mimi Ïalobu pro uráïku na cti, úmyslné ublíïení na tûle a práci naãerno. Mimi a Rony mi nejdfiív nechtûli dopis ukázat, aby mû zbyteãnû nerozru ili, ale mû rozãílilo jen to, Ïe mi ten ãlovûk rozumûl Kopr místo Kapr. Co je to za pitomce? Mimi pfiedala psaní právníkovi, kter za mne vyfiizoval právní záleïitosti. Ne ty s panem Kaprem, n brï kvûli dopisûm, které jsem dostala od právního zástupce bratra mého zesnulého muïe ohlednû ãinïovních domû, dóze na Àupací tabák a girandolám. Jak jsem fiekla, truchlícím vdovám je dovoleno v echno. Ov em po té záleïitosti s vínem a mal m intermezzem na chodníku mû Mimi a Rony donutili, abych nav tívila psychoterapeutku. Je pr úïasná a Ronymu moc pomohla pfii drobné krizi. VÛbec jsem netu ila, Ïe jsi mûl drobnou krizi, divila jsem se. Stejnû jako jsem do té doby netu ila, Ïe má tak chlupaté bfiicho. No ano. Po na em potratu, odpovûdûl. Paní Karthaus- -Kürtenová mi opravdu hodnû pomohla. Po na em potratu. To bylo pro Ronyho typické. Taky vïdycky fiíkal jsme tûhotní. Bezpochyby je ov em ze v ech pitomcû, kter mi jsem obklopená, ten nejmilej í a nejlaskavûj í. Taky jsem vûdûla, Ïe to se mnou myslí dobfie. Ale pfiesto. 16
Nechci tam. PsychoterapeutÛ si neváïím a lidí s hloup mi dvojit mi jmény a nechutn mi fieãmi o mém vnitfiním dítûti a pfiíli brzy ukonãené fázi dûtství taky ne. Taky nemám deprese, jsem prostû jenom smutná. Ztratila jsem manïela! Rony mûl okamïitû v oãích slzy a hladil mû po ruce. Ale udûlá ti to dobfie, pomûïe ti, kdyï ti nûkdo ukáïe cestu ven ze smutku. Zpátky do Ïivota. Vûfi mi, vím, o ãem mluvím. Myslím, Ïe budu zvracet, oznámila jsem. Rony rychle pustil moji ruku, popadl ze stolku mísu s ovocem a pfiidrïel mi ji pod bradou, zatímco se jablka a banány fiítily k zemi. Mimi obrátila oãi k nebi. Myslela jsem to spí obraznû, odtu ila jsem jízlivû. eãi tohoto druhu u mû prostû vyvolávají nevolnost. Mimi sbírala ovoce. Prospûje ti, kdyï si promluví s nûk m, kdo nerozumí jen tvému smutku, ale i tvému vzteku. Nejsem vzteklá, lhala jsem. Opravdu, jen jsem mûla nadprûmûrnou potfiebu vrazit nûkomu facku nebo házet vûcmi. TûÏko potlaãitelnou potfiebu, bohuïel. Ten muï, za kterého jsi byla provdaná, ti bohuïel zapomnûl bûhem spoleãného Ïivota sdûlit, Ïe nemá jen hubenou mzdu docenta vysoké koly, n brï i dost vysoké pfiíjmy jako majitel domû a dal í majetek. Miminy tmavé oãi bl skaly hnûvem. A to tû ne tve? Ach tohle? Ne, z toho opravdu na tvaná nejsem. Pokrãila jsem rameny. Peníze mi byly vïdycky totálnû ukraden. A Karlovi taky. To si ale myslí jenom ty! Ano! Ale v tom se plete. Pamatuje si je tû na poslední Vánoce? Chtûla jsi pfiijet do Nûmecka, ale Karel fiekl, Ïe si to v tu chvíli nemûïete dovolit. Tak vám letenky zaplatil táta. Mimi odfrkla. A pfiitom Karel sedûl celou dobu na hromadû penûz a nic ti o tom nefiekl. KdyÏ jen pomyslím na tu zfiíceninu, ve kter jste Ïili v Madridu. A ten uboh byteãek v Lond nû s rozbit m topením! Bohémové! Dovol, abych se zasmála. On nebyl Ïádn bohém, byl prostû jen dûsnej lakomec. 17
Mimi! vydechl Rony, ale jakmile se moje sestra jednou dostala do ráïe, nebyla k zastavení. Taky ti laskavû nesdûlil, Ïe se pfie se sv m bratrem o nemalé dûdictví, pokraãovala tvrdû. A proã taky? Nakonec by sis je tû mohla myslet, Ïe máte dost penûz na to, aby sis pofiídila nov kabát na zimu. Mûla jsem v echno, co jsem potfiebovala. Ano, z jeho hlediska to bylo náramnû praktick, kdyï nemusel na tvoje skromné potfieby vydat ani halífi. Tátovy peníze pfiijímal vïdycky bez mrknutí oka. MoÏná bys terapeutku mûla nav tívit ty, sykla jsem jedovatû. Jestli je tu nûkdo vztekl, tak jsi to ty, a ne já. Ano, pfiipustila Mimi. A jak! Ale já za nûj nebyla provdaná. A vûãi mnû se taky nechoval jako Ebenezer Scooge. Rony sledoval na i v mûnu názorû s rostoucím neklidem, ale Mimi prostû ignorovala jak jeho v znamné pohledy, tak i eptané napomínání. Mimi, nevím, jestli je teì vhodná chvíle mluvit o... eh Karlov ch eh nedostatcích, zavolal najednou hlasitû. Jde pfiece o to, aby Karolína vyhledala pomoc. A léãbu u terapeutky. Mimi je tû jednou odfrkla, ale uï nic nefiekla. Prosím, Karolíno, pokraãoval Rony. Mohla bys to aspoà zkusit. Zmûnila jsem tedy taktiku a ustoupila: Dobrá, pûjdu tam, ale myslím, Ïe budou problémy se zdravotním poji tûním a bydli tûm a nepfievedla jsem si Na Miminû i Ronyho tváfii se objevil úsmûv a já vûdûla, Ïe je v e ztraceno. To jsem si mohla myslet. Zatímco jsem se v minul ch dnech vûnovala misantropick m my lenkám (v ichni jsou idioti!), nesmyslnému hrabání ve stûhovacích bednách (hledala jsem pozlacenou dózu na Àupací tabák) a testování úãinku vína na organismus (není to tak zlé rozhodnû kdyï ãlovûk ví, kdy pfiestat), moje sestra se pfiiãinlivû pustila do komplikovaného systému pfievodu zdravotního poji tûní. A zatímco jsem vyspávala opici, Rony mû zaregistroval u jejich domácího doktora a objednal k terapeutce. Byl 18
to ostatnû stejn doktor, kter mi, aniï by mû jen koutkem oka zahlédl, dal recept na uklidàující léky a údajnû i prá ky na zlep ení nálady. Recept jsem si je tû nevyzvedla. Je pfiece jedno, jestli nûco polykám Karla tím zpátky k Ïivotu nepfiivedu. Kromû toho jsem chtûla nejdfiív vyzkou et víno jako zlep ovák nálady. Popravdû musím pfiiznat, Ïe mûj pokus neskonãil zrovna nejlíp. Jako opilec válící se na chodníku pfied domem jsem pfiekroãila snesitelnou mez, coï jsem neplánovala. Proto uznávám, Ïe pro lidi z mého okolí to mohlo b t znamením, Ïe potfiebuju terapii. Ale ne proboha u Ïenské, která se jmenuje Kerstin K. Karthaus-Kürtenová. UÏ teì ji nenávidím, brblala jsem, kdyï jsem uvidûla tu hromadu káãek vyrytou na gravírovaném títku. To je jedno, ujistila mû Mimi a strãila dovnitfi. Doprovodila mû pfiede dvefie jen pro jistotu, aby vûdûla, Ïe mû nenapadne zahnout nûkam jinam. Kdybys potfiebovala, budu v obchodû. A vypni si mobil. Paní Karthaus-Kürtenová mi nenabídla, abych si lehla na gauã. Sedûly jsme proti sobû u jejího psacího stolu, jako by lo spí o pfiijímací pohovor do zamûstnání. Na stole mûla zarámované fotografie muïe, malého chlapce, stfiapatého psa a sebe samé. Musela jsem se trochu pfiedklonit, abych si je mohla prohlédnout, protoïe byly ke mnû obráceny zadní stranou. Roztomil, fiekla jsem a ukázala na chlapce s hlavou jako hrá ek a praseãíma oãkama. Paní Karthaus-Kürtenová si uhladila vlasy a hrdû se usmála. To je mûj syn Keanu. Pane na nebi! Keanu s blonìat m sestfiihem podle hrnce. Keanu Karthaus-Kürten. Co proboha vyroste z takového dítûte? Paní Karthaus-Kürtenová je tû chvilku zasnûnû pozorovala obrázek a pak fiekla: Vá vagr mi povûdûl, Ïe vám neãekanû zemfiel manïel na infarkt. To je pro vás tûïká, osudová rána. V psychologické terminologii mluvíme o traumatu. Je zcela na místû, Ïe jste vyhledala pomoc. 19