/Kld, ndtříd:/ Blntí (Amniot) Ortlovi, kteří se definitivně odpoutli od vodního prostředí, CHARAKTERISTIKA především díky úprvě způsou rozmnožování (extremryonální oly mnion, seros /horion/ llntois). Vývoj přímý, ez stdi lrvy. Apomorfní znky 1. velké terrestriké veje s pevným olem (skořápkou) 2. zánik metmorfózy 3. n prsteh drápy ( různé přeměny nehty pod.), povrh těl tvoří rohovité šupiny či jejih deriváty 4. změny n kostře (npř. víe členěná páteř, lek s jedním týlním hrolem 5. stv mozku, zejmén rozvoj konového mozku 6. komode ok změnou tvru čočky 7. třetí oční víčko ve vnitřním koutku ok mžurk 8. dokonlejší stv srde, zánik segmentovného hrkteru ledvin Vznik druhotného (sekundárního) ptr rozvoj plohýh výěžků kostí horní čelisti (premxill, mxill) kostí ptrovýh (pltin), vzniká párový dutus nsophryngeus přivádí vzduh od vnějšíh nozder k vnitřním nozdrám (honám), které se posouvjí víe dozdu [hony = spojují dutinu nosní dutinu ústní] 1
Zákldní typy leky lntýh A npsidní: nemá žádné spánkové jámy ni jřmové olouky, tkovou leku měli čtvernoži předházejíí ltným ortlovů, tedy povžován z výhozí typ; B synpsidní: jedn spodní spánková jám spodní jřmový olouk; C dipsidní: dv páry spánkovýh jm horní jřmový olouk; hlvní typy kostí v olsti spánkovýh jm A (želv) C (hterie)
Plzi (Reptili) Pohled n systém plzů prohází výrznými změnmi. V trdiční podoě zhrnuje 4 řády (krokodýli, hterie, želvy šupintí). le to neodpovídá součsným pozntkům fylogeneze, neoť do stejného kldu náležejí i ptái. Plzi jsou oznčování jko SAUROPSIDA oy sesterská skupinou SYNAPSIDA = zvířt, která jsou příuznější svům než plzům, tj. svi, jejih mniotní předi lízí příuzní, npř. Pelyosurti Therpsid). 3
Plzi (Reptili) Prfyletiká, le trdiční doře definovná skupin primárně suhozemskýh ortlovů CHARAKTERISTIKA 1. suhá pokožk ez žláz s rohovitými šupinmi či štíty, n prsteh drápy, doře zrňuje vysyhání 2. vytvoření krčního oddílu páteře 3. ektotermní poikilotermní (nesprávně studenokrevní) 4. os primárně 2 páry končetin (druhotně redukovné npř. hdi) 5. dýhání plíemi, kožní dýhání výrzně omezeno 6. tendene k rozdělení srdeční komory (není ještě dokonlé) 7. vnitřní oplození párový či nepárový páříí orgán 8. vejorodost 9. vývoj přímý, mláďt zmenšenou odoou dospělů, péče o veje mláďt ovykle hyí Trdiční systém plzů 9500 reentníh druhů Podtříd: Anpsid Řád: želvy (Testudines) 305 druhů Podtříd: Dipsid Ndřád: lepidosuři (Lepidosuri) Řád: hterie (Rhynhoephli) 2 druhy šupintí (Squmt) 9150 druhů Ndřád: rhosuři (Arhosuri) Řád: krokodýli (Croodyli) 23 druhů Neodpovídá složité fylogenetiké relitě, zde pouze prostředek k seznámení se skupinou Ektotermní (exotermní), též poikilotermní (nesprávně studenokrevný) = teplot těl závislá n teplotě okolí (npř. oojživelníi, plzi); Endotermní, též homoiotermní (nesprávně teplokrevní) = dokážou si teplotu těl držet n konstntní úrovni nezávisle n teplotě okolí (npř. ptái, svi); Heterotermní = dokážou teplotu těl regulovt (npř. při zimním spánku křeček, netopýři); 4
Řád: Želvy (Testudines) CHARAKTERISTIKA 1. kostěný krunýř s rohovitými štítky 2. ortle přirostlé ke krunýři 3. nohy silné pětiprsté 4. ezzué čelisti 5. ušní uínek krytý kůží neo šupinmi 6. velké houovité plíe, přípdně přídtný dýhí orgány příjem kyslíku z vody 7. podélná klokální štěrin 8. nepárový penis 9. vejorodost krpx plstron Želvy 1 5
Systém želv, 14 čeledí (dále uvedeny jen některé), si 305 druhů Čeleď: mtmtovití (Chelide) 60 druhů Jižní Amerik, Austrálie, Nová Guine terekovití (Pelomeduside) 19 druhů Afrik, jižní Amerik kjmnkovití (Chelydride) 4 druhy Severní Jižní Amerik hlvovití (Pltysternide) 1 druh jv Asie kretovití (Cheloniide) 6 druhů moře oeány tropů sutropů kožtkovití (Dermohelyide) 1 druh moře oeány tropů sutropů klpvkovití (Kinosternide) 25 druhů Severní Jižní Amerik dlouhohlávkovití (Dermtemydide)* 1 druh Střední Jižní Amerik kretkovití (Crettohelyide)* 1 druh Nová Guine, sev. Austrálie kožntkovití (Trionyhide) 30 druhů Severní Amerik, Afrik, jižní Asie, NG želvovití, testudovití (Testudinide) přes 50 druhů Amerik, Afrik jih Eursie emydovití (Emydide) ČR si 50 druhů Severní Jižní Amerik, Evrop tgurovití (Geoemydide) si 70 druhů Střední Jižní Amerik, sev. Afrik, jižní Asie Želvy 2 Glpágy 6
Mtmt třásnitá (Chelus fimritus), č. mtmtovití sldkovodní dlouhokrká želv, msožrvá, plohý hroltý krunýř pokrývá porost řs, hootovitý rypáček, kořist nsává, 40 m, povodí Amzonky Orinok Pelomedúz friká (Pelomedus suruf), č. terekovití výrzně krtší krk, 5 drápů n zdníh noháh, 30 m, nejhojnější friká vodní želv, Afrik jižně od Shry, Mdgskr, z vodou dlouhé esty, suho tráví zhrná v hně Terek velká (Podonemis expns), největší říční želv (0,9-1 m), ýložrvá, ohrožená lovem, rozmnožuje se 1x z 4 roky, povodí Amzonky Orinok Čeledi mtmtovití pelomedusovití = podřád skrytohlví (Pleuropodi): hlvu zthují ohyem krku do strny, přirostlá pánev ke krunýři, oyvtelé Gondwny Želvy 3 7
Kjmnk drvá (Chelydr serpentin), č. kjmnkovití sldkovodní, plohý krpx zkrnělý plstron, nemůže plně ztáhnout velkou hlvu, silné hákovité čelisti, dlouhý os; 20-50 m; drvá, Severní Amerik ž sever Jižní Ameriky Hlve plohý (Pltysternon megephlum), č. hlvovití sldkovodní, plohý krunýř mohutná hlv se nevejde do krunýře, dlouhý os, 1 druh, prudké toky, silné nohy, 10-20 m, jv Asie Klpvk meriká (Kinosternon sururum), č. klpvkovití mlé druhy s vypouklými krunýři, různé typy sldkýh vod; npř., 7-12 m, jv USA Kožntk friká (Trionyx triunguis), č. kožntkovití sldkovodní, kultý plkovitý krunýř je pružný krytý měkkou kůží, krpx plstron nejsou pevně spojeny, zploštěné nohy ve tvru ploutví (ploví lány) se 3 prsty, dlouhý pohylivý krk, špičtý čenih ostré čelisti, kožní dýhání; 0,9 m, tropiká Afrik ž Tureko (i rkiké vody) d Všehny osttní čeledi želv = podřád skrytohrdlí (Cryptodir): hlvu zthují do krunýře pozpátku, skládá se esovitě druhotně hlv neztžitelná d Želvy 4 8
č. kretovití velké mořské želvy s plohým, doře vytvořeným hldkým krunýřem (silné rohovité desky) nohm ve tvru ploutví s drápy, tělo hydrodynmiký tvr, téměř neztžitelná hlv, volné moře. Kret orovská (Cheloni myds), největší zástupe čeledi, 0,7-1,5 m, ýložrvá (n rozdíl od osttníh), tropy sutropy Kret oená (Crett rett), tropy ž mírné pásmo, nejěžnější u evropskýh řehů Kret prvá (Eretmohelys imrit), úzká hlv, zoákovitě protžené čelisti, dříve loven pro želvovinu Kožtk velká (Dermohelys orie), č. kožtkovití největší žijíí želv, 1,2-2,5 m 6-10 q, rohovitý kryt krunýře hyí, kostěné destičky překrývá kůže, veslovité nohy ez drápů, jediný známý endotermní plz (dokáže svlovou ktivitou udržovt tělesnou teplotu n 18 C), téměř výhrdně se živí medúzmi truýši, kosmopolitní rozšíření d d d Želvy 5 9
č. želvovití suhozemské převážně ýložrvé, vyklenutý krunýř, přední nohy hrvé, zdní kráčivé, po ztžení hlvy dokážou nohm uzvřít krunýř, pohlvní dvojtvárnost ( větší). Želv žlutohnědá (Testudo gre), vyklenutější krunýř, jeden štítek nd osem, delší os; do 25 m, jižní Evrop, severní Afrik Blízký výhod Želv zelenvá (T. hermnni) 2 štítky nd osem; želv vrouená (T. mrgint) krunýř protáhlý; Želv pprsčitá (Geohelone mrgint) vysoe vyklenutý krunýř, v mládí hldký, ve stáří pprsčitě zdoená, Mdgskr, jeden z nejvíe ohroženýh druhů želv Želv sloní (Chelonoides nigr, dříve Geohelone nigr, G. elephntopus), v několik poddruzíh n Glpážskýh ostroveh, 1,3 m 2 q, dlouhověká, Želv orovská (Dispohelys gignte, dříve G. gignte), tol Aldr, Seyhelly d d Želvy 6 10
č. emydovití oojživelná skupin želv, zploštělé nohy s plovími lánmi, jen mírně vyklenutý krunýř, všežrvé, mso- i ýložrvé; 10-25 m. Želv nádherná (Trhemys pit), hojný druh s nápdným zrvením, u vody (vyhřívá se n pdlýh kmeneh víe ex.), Střední Jižní Amerik Želv dimntová (Mllemys terrpin), rkiké vody zsolené mokřdy, pořeží Atlntiku Mexikého zálivu (USA) Želv krolínská (Terrpene rolin), suhozemský druh, ez plovíh ln vyklenutý krpx, výhod USA Želvy 7 11
Řád: Krokodýli (Croodyli) CHARAKTERISTIKA 1. ještěrovité tělo, os ze strn silně zploštělý 2. rohovité štíty (velké nepřekrývjíí se šupiny) 3. přední pětiprsté zdní čtyřprsté končetiny 4. msivní lek s druhotným ptrem 5. ozuené čelisti (tekodontní zuy v jmkáh) široe přirostlý jzyk 6. žer s dozdu směřujíími háčky řišní žer 7. ploví lány n zdníh noháh 8. čtyřdílné srde 9. uzvírtelné vnější nozdry 10. phové žlázy n hrdle v kloe 11. nepárový penis 12. vejorodost Zuy plzů krodontní (n povrhu) tekodontní či lveolární (v jmkáh) pleurodontní (vnitřní strn) Systém krokodýlů 3 čeledi, 23 druhů Čeleď: ligátorovití (Alligtoride) Severní Jižní Amerik, Austrálie, Čín krokodýlovití (Croodylide) Střední Amerik, Afrik, jv Asie gviálovití (Gvilide) jv Asie 8 druhů 13 druhů 2 druhy Krokodýli 1 12
č. ligátorovitýh reltivně krátké tupé rostrum, při zvřené tlmě nejsou vidět zuy dolní čelisti (velký 4. dolní zu zpdá do jmky v horní čelisti); Aligátor meriký či severomeriký (Alligtor mississippiensis) 2 ž 4 m, žiny jiné mokřdní ekosystémy, kupovitá hnízd z rostlinstv, j USA Aligátor čínský (A. sinensis) menší velikost (do 2 m), v Čín, ohrožený, Kjmn rýlový (Cimn roodilus) n rozdíl od ligátorů nemjí kostěnou přepážku mezi nosními otvory, do 3 m, vystouplý kostní hřeen před očim, Střední Jižní Amerik Krokodýli 2 13
č. krokodýlovití delší ž velmi dlouhá hlv, dolní zuy (zejmén 4.) při zvřené tlmě viditelné, u jzyk solné žlázy. Krokodýl nilský (Croodylus nilotius) do 6 m ž 1 t, úkrytové nory ž 10 m dlouhé, snůšku zhrávjí n řezíh vod, původně elou Afriku, Mdgskr ž Přední Asie, dnes hlvně v národníh príh rezervíh Krokodýl meriký (C. utus) 4 ž 5 m, vstupuje do moře, Florid ž Venezuel Krokodýl mořský (C. porosus) nejmohutnější žijíí plz, do 8-9 m, slná i sldká vod, dlouhé migre (1000 km), jv Asie s Austrálie Krokodýli 3 14
č. gviálovitýh mimořádně dlouhé úzké čelisti s lízko see poszenými zuy. Gviál indiký (Gvilis gngetius), ze všeh krokodýlů nejvíe vázný n vodní prostředí, jv Asie (povodí Indu, Gngy Brhmputry j.) Tomistom úzkohlvá (Tomiston shlegeli), odoný vzhled, někdy řzen do č. krokodýlovitýh, le příuznost s gviály podložen molekulárními údji, Sumtr, Borneo j Mljsie Do ndřádu rhosuři (Arhosuri) náležejí vedle reentníh krokodýlů i vymřelé skupiny ptkoještěrů (Pterosuri) dinosurů (Dinosuri) Krokodýli 4 15
Řád: Hterie (Rhynhoephli, dříve též Sphenodont) CHARAKTERISTIKA 1. ještěrovité tělo s lámvým dorůstjíím osem pětiprstými končetinmi 2. rohovité štíty 3. mfiélní ortle se zytky hordy 4. zoákovitě prodloužená horní čelist krodontní hrup se zvětšenými předními zuy ptrovými zuy 5. žer s háčkovitými výrůstky, řišní žer 6. hyějíí ušní uínek 7. temenní oko 8. příčná klokální štěrin (jko u šupintýh) Živá fosílie reliktní pozůsttek primitivníh linií, od spodního trisu (počátek druhohor). č. hteriovitýh (Sphenodontide) Hterie novozélndská (Sphenodon punttus), tutr, 70 m, noční ktivit, smi větší než smie, úkryty v noráh vlstníh neo uřňáků, drvá, nízké teplotní optimum (12 C) pomlý metolismus růst, vysoký věk, původně hlvní ostrovy Nového Zélndu, dnes poslední zytky n mlýh ostrůvíh. Hterie 16
Řád: Šupintí (Squmt) Nejpočetnější nejpokročilejší skupin plzů. Jejih tělo kryjí plohé šupiny, lek původně dipsidní, u součsnýh 1 neo 2 jřmové olouky hyějí, volnější pohylivější uspořádání kostí n lee, Josonův orgán n stropu ústní dutiny, párový páříí orgán (prvý levý hemipenis), zprvidl vejorodost ž živorodost. Původně děleni n 2 podřády (ještěři Lertili hdi Serpentes), dnes 3 podřády. Ještěři (Lertili) CHARAKTERISTIKA CHARAKTERISTIKA CHARAKTERISTIKA 1. ještěrovité tělo pětiprsté končetiny 2. lek ez dolního jřmového olouku 3. pleurodontní neo krodontní hrup 4. zřetelný ušní otvor s uínkem 5. lámvý dorůstjíí os Niméně, trdiční dělení n ještěry, hdy dvouplzy neodpovídá kldistikému pojetí (ještěři jsou prfyletikou skupinou) v novějším systému jsou proto rozlišovány dv podřády Iguni (gmovití, hmeleonovití, leguánovití zývjíí ještěři Nového svtě) Slerogloss (všehny zývjíí skupiny šupintýh). Rozdíly v morfologii jzyk: Iguni = jzyk měkký svlntý, slouží k hytání kořisti; Shlerogloss = jzyk tvrdý (hemosenzoriká funke), kořist hytjí zuy pevným stiskem čelistí. Hdi (Serpentes, Ophidi) 1. protáhlé eznohé tělo 2. os krtší než tělo 3. jedn řd širokýh řišníh šupin 4. lek ez jřmovýh olouků s nesrostlou dolní čelistí 5. ktodontní hrup 6. hyějíí ušní otvor 7. zkrnělé střední uho 8. srostlá průhledná oční víčk 9. zkrnělá neo hyějíí levá plíe Šupintí 1 Dvouplzi (Amphiseni) 1. podzemní způso život 2. červovitý vzhled 3. hyějíí končetiny 4. šupiny v prsteníh 5. zkrnělé oči 6. zkrnělá prvá plíe 17
Systém ještěrů 26-29 čeledí, přes 4500 druhů Čeleď: leguánovití (Igunide) si 600 druhů tropy sutropy Nového Svět, Mdgskr gmovití (Agmide) si 380 druhů tropy sutropy Strého svět hmeleonovití (Chmeleonide) si 160 druhů Jižní Evrop, Afrik, Mdgskr gekončíkovití (Eulephride)* 25 druhů tropy Ameriky, Afriky jv Asie gekonovití (Gekkonide) si 1050 druhů teplé olsti elého svět kruhohvostovití (Cordylide) přes 60 druhů jižní polovin Afriky sinkovití (Sinide) si 1300 druhů teplé olsti elého svět eznožkovití (Dimide)* 10 druhů jv. Asie, Mexiko xntusiovití (Xntusiide)* si 20 druhů Střední Amerik, Ku ještěrkovití (Lertide) ČR si 280 druhů Eursie, Afrik tejovčíkovití (Gymnophthlmide)* si 150 druhů Střední Jižní Amerik tejovití (Teiide) si 120 druhů Severní Jižní Amerik krodokýlovovití (Xenosuriode)* si 5 druhů Střední Amerik, Čín slepýšovití (Anguide) ČR si 120 druhů Amerik, Evrop, jv. Asie korovovití (Helodermtide) 2 druhy Severní Střední Amerik vrnovovití (Lnthnotide) * 1 druh Borneo vrnovití (Vrnide) si 60 druhů teplé olsti Strého Svět * méně známé či význmné skupiny Šupintí 2 18
č. leguánovití droní ž velí, pozemní i stromoví, msitý jzyk, dlouhý os, krční lloky hřetní hřeeny, většinou denní ktivit. Leguán zelený (Igun igun) 1 ž 2 m, silné končetiny s mohutnými drápy, doře šplhá i plve, tropy Střední Jižní Ameriky Leguán glpážský (Conolophus suristtus) do 1,2 m, živí se opuniemi kktusy, Glpágy Leguán mořský (Amlyrhynhus risttus) do 1,6 m, lávová sklisk při pořeží, živí se mořskými řsmi, doře plve i se potápí (ploví lány mezi zdními prsty), nosní solné žlázy, rovněž Glpágy Šupintí 3 19
Čukvl zvlitá (Suromlus oesus) 25 ž 40 m, zploštělé hldké tělo, štěriny ve sklntýh kmenitýh iotopeh, nfukování těl, j USA Mexiko Ropušník sluneční (Phrynosom solre) široká hlv, zploštělé tělo, krátký os trnité šupiny n hlvě i po těle, v orně nfukují tělo nježí trny, přípdně vystřikují krev z podočníh koutků, kmenitá písečná stnoviště, potrv mrveni termiti, j USA Mexiko Bzilišek zelený (Bsilisus plumifrons) do 80 m, štíhlé tělo, dlouhý os, smi přilovité výrůstky n hlvě vysoké kožní hřeeny n hřetě ( hřetní ploutve ), ryhlý pohy, ěhjí i po vodní hldině, Střední Amerik Anolis velký (Anolis equestris) jemná kůže s dronými šupinmi, elegntní vzhled, dlouhý tenký os, prsty s příhytnými lmelmi, smi nápdně zrvené hrdlo, elkem si 400 druhů v tropeh Ameriky, do 55 m, Ku d d Šupintí 4 20
č. gmovití velká zkulená hlv, různé rohovité výrůstky, líme či hřeeny, silný málo rozeklný jzyk, dlouhý os, denní ktivit. Agm hrdůn (Ludki stellio) do 35 m, sklnté i kmenité iotopy, i prostředí velkýh měst, Řeko, s Egypt ž Írák Agm osdní (Agm gm) do 40 m, sme pestré zrvení, i v lízkosti lidskýh příytků, tropiká Afrik Moloh ostnitý (Moloh horridus) do 20 m, velké ostré trny, suhá kmenitá míst, potrv hlvně mrveni termiti, systém knálků přivádí vysráženou vodu k ústům, Austrálie Trnorep sklní (Uromstyx nthinur) do 44 m, silný os s prsteni ostrýh trnovýh šupin (upe vstup do nory), pouštní ýložrvý druh, jko jediný ještěr má místo zuů ostré kostěné hrny čelistí, solné žlázy (pouštní rostliny), shopnost odolávt vysokým teplotám, s Afrik d Dráček létvý (Dro volns) klouzvý let díky kožní řse n oíh vyztužené 5-7 prodlouženými žery, ž 30 m, křídl slouží i k dorozumívání, jv Asie e e d Šupintí 5 21
č. hmeleonovití stromový způso život, kryí zrvení rvozměn, z oků zploštělé tělo ovíjivý os, prsty srostlé v klíšťky, vymrštitelný lepkvý jzyk, oční víčk ž n entrálně štěrinu srostlá kždé oko smosttný pohy, většinou vejorodí. Chmeleon oený (Chmeleo hmeleo) do 30 m, Portuglsko ž s Afrik Blízký výhod Chmeleon Jksonův (Ch. jksonii) do 30 m, 3 dlouhé rohy n hlvě (souoje smů), střední Afrik Chmeleonek růžktý (Brookesi superiliris) do 10 m, menší velikost, jen částečně hápvý os, nevýrzné zrvení, n zemi neo nízké vegeti; Mdgskr ; nejmenší druhy měří 16-29 mm (nejmenší hmeleoni), žijí v opdne deštnýh lesů, npř. Brookesi mir d Šupintí 6 22
č. gekonovití droní ještěři s 5 prsty optřenými přihyovími lmelmi, široká tlm, hlsové projevy, velké oči, noční ktivit. Gekon orovský (Gekko geko) do 35 m, stromový druh, jv. Asie Gekon zední (Trentol muritni) do 15 m, nejěžnější ze 4 evropskýh gekonů, plohé tělo, původně sklntá stnoviště, nyní prvidelně v lidskýh příytíh, kňourvý hls, z Středomoří ž Tunisko Felzum mdgskrská (Phelsum mdgsriensis) do 30 m, denní ktivit, svítivě zelené zrvení, Mdgskr Shopnost gekonů udržet se n kolmýh i převislýh skleněnýh (či jinýh hldkýh) ploháh je způsoen existení nekovlentníh interkí mezi kertinovými vlákny hodidel povrhovými tomy skl (či jiného mteriálu). Šupintí 7 23
č. kruhohvostovití středně velí pozemní ještěři se silnými šupinmi podloženými kostěnými destičkmi (osteodermy), suhá stnoviště; npř. kruhohvost skvrnokrký (Cordylus polyzonus) Jižní Afrik; 20-26 m č. sinkovití plohý jzyk nvzájem se překrývjíí šupiny, které jsou hldké s osteodermmi, válovitě protžené tělo, lámvý os, očs tendene k reduki končetin. Sink lékřský (Sinus sinus)- do 20 m, hlv s ostrým dlátovitým rypem, horní čelist překrývá dolní, zploštělé prsty s hřeínky z rozšířenýh šupin, s Afrik ž Írán Sink uťtý (Trhydosurus rugosus, syn. Tiliqu rugos) do 35 m, překrývjíí se šupiny (jko šišk), krátký tupě zkončený os, j Austrálie Tilikv orovská (Tiliqu gigs) modrý jzyk, Sumtr ž Nová Guine d Krátkonožk evropská (Alephrus kitielii) ještěrkovitý vzhled, krátké tenké nožky, hitý pohy, suhé iotopy, j Slovensko ž Mlá Asie e e d Šupintí 8 24
č. ještěrkovití doře pohyliví, pětiprsté končetiny (zdní delší než přední), dlouhý lámvý ryhle dorůstjíí os, osteodermy jen v olsti hlvy, která je doře odlišen od krku, rozeklný jzyk, převážně denní ktivit. Ještěrk perlová (Lert lepid) do 70 m, největší evropská ještěrk, silné čelisti, z Středomoří Holspis létvý (Holspis guentheri) stromový druh s klouzvým letem, plohé tělo osní lemy z plohýh šupin, tropiká Afrik Pještěrk štíhlá (Eremis velox), pještěrky velké kýlnté šupiny, ěžný přizpůsoivý druh Zkvkzí ž Čín č. tejovití podoní ještěrkám, silné nohy (doří ěži), dlouhý ičovitý os. Teju žkrurú (Tupinmis teguixin) ž 1 m, největší druh čeledě, rozmnitá stnoviště, Jižní Amerik d Amejv oená (Ameiv meiv) jeden z nejhojnějšíh ještěrů Jižní Ameriky d d e e Šupintí 9 25
č. slepýšovití protáhlé tělo, souvislý podkožní kryt osteodermů (někdy rýh mezi hřetní řišní částí rnění ), částečně či úplně redukovné končetiny, zytky zdníh končetin někdy ke stimuli před pářením. Blvor žlutý (Pseudophus podus) do 1,4 m, největší druh čeledě, denní druh, os odhzuje v krjní nouzi (doroste jen z mlé části), Blkán ž Střední Asie č. korovovití jediní jedovtí ještěři (jedová žláz n spodní čelisti), roustní postv, silné nohy tlustý nelámvý os (zásoní tuk), korálkovité šupiny s dronými osteodermmi. Korove jedovtý (Heloderm suspetum) 25 ž 50 m, pouště polopouště, jz USA, sz Mexiko č. vrnovití větší ještěři se silným nohm, dlouhým krkem, dlouhým nelámvým osem, dlouhý hluoe rozeklný jzyk, doře ěhjí i plvou, drvě neo zdehliny, vysoký stupeň metolismu (ojemné plíe), výorný zrk čih (Josonův orgán). Vrn komodský (Vrnus komodoensis) do 3 m 2,5 q, silné zuy s pilovitým okrjem, ostrov Komodo dlší Vrn pustinný (Vrnus griseus) pouštní druh, severní Afrik ž Střední Asie d d Šupintí 10 26
Systém hdů 2 infrřády, 18 čeledí, si 3000 druhů Infrřád: SCOLECOPHIDIA (podzemní druhy), 3 čeledi, 300 druhů Čeleď: slepnovití (Leptotyphlopide) si 90 druhů Amerik, Afrik, Střední Výhod slepákovití (Typhlopide) si 200 druhů tropy sutropy elého svět slepčíkovití (Anomlepidide)* 15 druhů Jižní Amerik Infrřád: ALETHINOPHIDIA, 15 čeledí, 2700 druhů hroznýškovití (Bolyeriide)* 2 druhy Mskrény hroznýšovití (Boide) si 43 druhů tropy sutropy elého svět phroznýškovití (Tropidophiide)* 22 druhů Střední Jižní Amerik krjtovkovití (Loxoemide)* 1 druh Střední Amerik krjtíkovití (Xenophidiide)* 2 druhy jv Asie krátkorepovití (Uropeltide)* 47 druhů jv Asie vinejšovití (Aniliide) 1 druh povodí Amzonky Orinok duhovovití (Xenopeltide) 2 druhy jv Asie rdvičníkovití (Arohordide) 3 druhy Severní Jižní Amerik, Evrop zemězmijovití (Atrtspidide) 64 druhů Afrik, Arský poloostrov užovkovití (Coluride) ČR přes 1940 druhů tropy ž mírné olsti svět korálovovití (Elpide) si 240 druhů tropy sutropy elého svět zmijovití (Viperide) ČR si 230 druhů elé svět kromě Austrálie ( Antrktidy) * méně známé či význmné skupiny Úmrtnost n uštknutí jedovtými hdy 25 přípdů/100 000 oyvtel 25-100 přípdů/100 000 oyvtel 100 přípdů/100 000 oyvtel Hdi 1 27
č. slepnovití podzemní způso život, elé tělo velie tenké stejně velké okrouhlé hldké šupiny, od těl neodlišená hlv, zkrnělé oči, zuy pouze n dolní čelisti, hyí levá plíe i vejovod, pozůsttky pánevního pletene. Slepn velkonosý (Leptotyphlops mrorhynhus) do 27 m, zápdní Afrik ž Střední výhod č. slepákovití žížlovitý vzhled, redukovné oči, zuy v horní čelisti, levá plíe vejovod hyějí, zytky pánevního pletene, vejorodí ž vejoživorodí. Slepák nžloutlý (Typhlops vermiulris) do 40 m, jediný zástupe žijíí i v Evropě (Blkánský poloostrov) Hdi 2 28
č. hroznýšovití středně velí ž velí hdi s řdou primitivníh znků jko zytky pánve stehenní kosti (u smů drápky po strnáh řitního otvoru), zmenšená levá plíe, dále řišní šupiny větší než hřetní, tepločivné jmky n hlvě, kořist ovíjejí dusí, vesměs vejoživorodí. Hroznýš královský (Bo onstritor) do 4 m, denní ktivit, trojúhelníkovitá hlv s odszeným krkem, různá prostředí, doře šplhá, Mexiko ž Argentin Psohlve orinoký (Corllus enydris) do 2,5 m, stromový způso život, ze strn zploštělé tělo hápvý os, velká hlv doře odlišená od krku, dlouhé zhnuté zuy, Střední Jižní Amerik Hroznýšek tureký (Eryx julus) menší druhy, polohrvý způso život, mlá hlv uzpůsoená k rytí, válovité tělo, krátký tupý os, polopouště stepi, potrvu pod i n povrhem půdy, Blkán, Střední výhod s Afrik Hdi 3 29
Krjt mřížkovná (Python retiultus), též krjtovití (odlišnosti znky n lee, npř. zuy n mezičelisti, neo párové podosní šupiny); přes 9 m, lesnté olsti jv Asie Krjt tygrovitá (Python morulus) třetí nejmohutnější součsný hd, 6 m, jv Asie Krjt zelená (Chondropython/Moreli viridis) deštné lesy Austrálie Nové Guineje, noční stromový druh (podo s psohlvem zeleným) Ankond velká (Eunetes murinus) ž 9 m, největší žijíí hd, převážně vodní druh, povodí Amzonky Orinok, deštné lesy, sluní se n větvíh nd vodou, oči nvrh hlvy vyhlíží kořisti z vody d d Hdi 4 30
č. užovkovití zhru 2/3 všeh druhů hdů, středně dlouzí štíhlí hdi, hlv s velkými štítky řiho kryjí široké šupiny, postrádjí zytky pánevního pletene nemjí ni levou plíi, diverzit vzhledu i způsou život, jedovté druhy. Užovk výhodní (Coluer jugulris) do 2 ž 2,5 m, pozemní druh, ryhle se pohyuje, Tureko, Írák ž Linon Korálovk sedltá (Lmpropeltis tringulum) do 2 m, vzhledem připomíná jedovtého korálove (mimikry), Severní Jižní Amerik Šírohlve ještěrčí (Mlpolon monspessulnus) do 2 m, typiký tvr hlvy ndoční štítky vyíhjí nd oči stíní je, jedovtý druh, j Evrop, Kvkz s Afrik Vejožrout friký (Dsypeltis sr) do 1 m, tzv. jínové zuy (výěžky ortlů), zrvením npodouje různé druhy zmijí, Afrik d d Hdi 5 31
Bičovk nostá (Ahetull nsut) stromový druh, protáhlý čenih, ohrnné zrvení, velké oči, štíhlé tělo, do 2 m, jv Asie Bojg ulrurong (Boig dendrophil) stromový hd, jv Asie Hdi 6 32
č. korálovovití štíhlé tělo, rozmnitý vzhled, velké štítky n hlvě, hldké šupiny, hyějí pozůsttky pánevního pásm levá plíe, prude jedovtí (neurooxiny). Kor egyptská (Nj hje) 1,3 ž 2,5 m, vztyčuje přední část těl roztžením žeer rozšiřuje krk, pozemní hd, Afrik jz Arského poloostrov Kor černokrká (N. nigriollis) plive jed, ž 5 m dleko (ž 70x z seou), pprsek rozpráší, sushrská Afrik Mm černá (Dendrospis polylepis) denní ktivit, štíhlý, ryhlý pohy, vysoká účinnost jedu, svny, jižní v Afrik Vodnář dvourvý (Pelmis plturus) 0,6 ž 1 m, mořský hs se zploštělým tělem, veslovitým osem, uzvírtelnými nozdrmi solnými žlázmi, droné neo nerozlišené řišní šupiny, nepotřeuje souš, vejoživorodý neo živorodý, Indiký Tihý oeán d Vlnožil ploský (Ltiud ltiudt) vylézá n řeh, větší řišní šupiny, noční ktivit, Indiký Tihý oeán e d e Hdi 7 33
Bungr proužkovný (Bungrus fsitus) pozemní noční hd, prude jedovtý, neútočný, hlvní kořist jiní hdi, jv Asie Korálove žlutvý (Mirurus fulvius) výstržné zrvení, jv USA s Mexiko; si 60 druhů korálntů Tjpn velký (Oxyurnus sutelltus) jeden z nejjedovtějšíh hdů (80 % úmrtnost u člověk), útočí opkovně, denní pozemní druh, Austrálie, Nová Guine Smrtonoš zmijí (Anthopsis ntrtius) velká trojúhelníkovitá hlv, roustní tělo, kýlnté šupiny, krátký os, Austrálie d d Hdi 8 34
č. zmijovití roustněji stvěné ž zvlité tělo, krátký os, velkou zřetelně odlišenou hlvu, silně kýlnté šupiny svislou zorničku, jedovté druhy (dlouhé jedové zuy se vztyčují při otevření tlmy) Zmije pví (Ehis rintus) 40-80 m, pouště, nejvíe smrtelnýh uštknutí člověk, Arský poloostrov ž Srí Lnk Zmije rohtá (Cerstes erstes) n hlvě růžky z jedné šupiny, pouště, severní Afrik ž Sinj Zmije růžktá (Viper mmodytes) jv Evrop, z Asie Křovinář rzilský (Bothrops rzili) pozemní hd, velká trojúhelníkovitá hlv s ostrou hrnou od špičky čenihu k oku, silný jed, deštné lesy, Amzonie d d Hdi 9 35
Chřestýš pruhovný (Crotlus horridus) od zmijí se liší doře viditelnými tepločivnými jmkmi mezi nozdrou okem (setin C, kořist n 70 m), hřestítko n osu, volně propojené duté rohovité články (vzniká při svlékání), výstržná ornná úloh, Severní Amerik Ploskolee meriký (Agkistrodon ontortrix) nemá hřestítko, le při podráždění silně hvěje osem, n suhém listí vzniká šustivý zvuk, uštknutí neývá pro člověk neezpečné, Severní Amerik Hdi 10 36
Systém dvouplzů (Amphiseni) 4 čeledi, přes 130 druhů Čeleď: dvouplzovití (Amphisenide) si 120 druhů Severní Jižní Amerik, Kriik Afrik dvojnožkovití (Bipedide) 4 druhy Střední Amerik (Mexiko) zeměryjovití (Rhineuride) 1 druh j Severní Ameriky (Florid) zeměplzovití (Trogonophide) 5 druhů s Afrik, Arský poloostrov Přední Výhod Skupin šupintýh plzů připomínjííh vzhledem i způsoem život červy. Chyí jim jeden neo o páry končetin, šupiny uspořádné v prsteníh, droné oči n rozdíl od hdů zkrnělou prvý pliní llok. Dvouplzi 1 Amphisen je mytologiké legendární zvíře s dvěm hlvmi. 37
č. dvouplzovití postrádjí končetiny, plohou hlvu, oči ez víček, silně ozuené čelisti = živočišná potrv. Dvouplz nžloutlý (Amphisen l) deštné lesy, vejorodý, hlvní potrv hmyz (roui), Jižní Amerik Kroužkove evropský (Blnus inereus) různé mediteránní iotopy, potrv lrvy hmyzu mrveni, Pyrenejský poloostrov Mroko č. dvojnožkovití zhovný přední pár končetin, krátké silné, slouží k odhrnování hlíny (odoně jko u krtk), živočišná potrv. Dvojnožk dvoupórá (Bipes iporus) 15 ž 23 m, potrv hmyz, žížly pod., Mexiko Dvouplzi 2 38
č. zeměryjovití kuželovitá hlv, zploštělý krátký os s hruými šupinmi, zrvení s duhovým leskem, jediný žijíí zástupe zeměryj floridský (Rhineur floridn), 18 ž 41 m, písčitá lesní půd, Florid č. zeměplzovití 10 ž 30m, zploštělý dlátovitý čenih, nelámvý os, vejorodí či vejoživorodí, spíše písčité pouštní polopouštní iotopy. Zeměplz rský (Agmodon rius) jižní olsti Arského poloostrov Dvouplzi 3 39