Porovnání sklízeèù cukrovky

Porovnání sklízeèù cukrovky COMPARISON OF SUGAR BEET HARVESTERS Petr Šaøec, Ondøej Šaøec, Jacek Przybyl, Karel Srb Katedra využití strojù ÈZU v Praze Pìstování cukrové øepy v ÈR prochází v posledních nìkolika letech výzmnými zmìmi. Ty jsou dùsledkem nejen stále se zvyšujících cen jiných lukrativnìjších plodin rostlinné výroby (pšenice, øepky, kukuøice, ale také rostoucími náklady její pìstování. Svùj podíl souèasné situaci má také reforma trhu s cukrem v Evropské unii a opatøení související s pøidáváním bioetanolu do pohonných hmot. Èeští pìstitelé proto musí dlouhodobì dosahovat stabilních výnosù cukrovky o vysoké cukertosti. V roce 2007 dosáhli pìstitelé v ÈR prùmìrného výnosu bulev 57 t.ha. To je jen o málo více než-li v pøedchozích dvou letech. Cukertost v tomto roce èinila v prùmìru 47 %, tj. ca o 2 % ménì, než v letech 2004 200 kdy se prùmìrná hodnota cukertosti pohybovala v rozmezí od 8,4 % do 8,7 %. Tento pokles byl pravdìpodobnì zapøíèinìn atypickým prùbìhem poèasí v prùbìhu celého vegetaèního období. Výnos polarizaèního cukru èinil 9, t.ha, což je o,6 % více, než v roce 2002 (proti pøedchozím tøem letùm však byl o málo nižší. V roce 2008 pak byl v ÈR prùmìrný výnos bulev dokonce 58,3 t.ha. Prùmìrná cukertost dosáhla 8,04 %, což je hodnota blížící se letùm 2004 2006. Prùmìrný výnos polarizaèního cukru v ÈR byl 0,52 t.ha, což je nejvyšší výnos za posledních pìt let (obdobnì i výnos bílého cukru, 9,43 t.ha, který se v pøedchozích ètyøech letech pohyboval v rozmezí od 8,02 do 8,84 t.ha. Obr.. Šestiøádkový vyorávaè cukrové øepy Ropa Nìkteré zemìdìlské podniky mají výnosy srovtelné s Francií a Nìmeckem velké výmìøe, pø. Agro Slatiny, a. s., dosahovala v roce 2006 a 2007 ploše více než 400 ha pøepoètený výnos v prùmìru od 68 do 7 t.ha a výnos polarizaèního cukru pøes t.ha. Jak ukázaly výsledky odrùdových pokusù provádìných také v podniku Agro Slatiny Jièínsku, lze v šich podmínkách dosáhnout mnohem lepších výnosù. U více než 30 sledovaných odrùd cukrovky bylo v roce 2007 dosaženo prùmìrného výnosu bulev 79,99 t.ha s prùmìrnou cukertostí 48 %. Výnos polarizaèního cukru byl v prùmìru 3,99 t.ha. Na tìchto výsledcích v ÈR se nemalou mìrou podílí moderní zemìdìlská technika, od pøedse ové pøípravy pøes kvalitní setí až po úspìšnou a vèasnou sklizeò. Nasazení nové sklizòové techniky dopomáhá k nižším sklizòovým ztrátám a k dosažení vyššího výnosu z jednotky plochy. Sklizeò cukrové øepy V podmínkách Èeské republiky je nejvhodnìjší dobou pro sklizeò cukrovky druhá až tøetí dekáda mìsíce øíj. Z praktických dùvodù se však tento termín nedodržuje. Dùvodem je jedk zvýšení využití sklízecí techniky (jednoúèelové stroje a také se doba skliznì pøizpùsobuje poptávce cukrovarù, tj. datu zahájení a ukonèení kampanì. V roce 2007 byl termín zahájení kampanì posunut již druhou dekádu záøí (7. 9. a její konec byl prakticky totožný s koncem roku kalendáøního (27. 2.. Budeme-li brát v úvahu všechny zpracovatelské podniky, pak øepná kampaò v ÈR trvala 02 dní (v prùmìru pak 83,4 dní. V roce 2008 byla kampaò zaháje 20. 9. a ukonèe konci roku (.. 2009. Celková doba øepné kampanì tak byla totožná s pøedchozím rokem, prùmìrnì trvala 86 dní. Pøi sklizni v ÈR se dnes upøednostòuje sklizeò jednofázová, a to s ohledem menší utužení pùdy a nižší náklady (jeden stroj, jeden pøejezd. Nejvíce využívanými stroji pro sklizeò cukrovky ve støední Evropì jsou pøevážnì šestiøádkové samojízdné sklízeèe, které zaujímají pøi sklizni více než 90% podíl. Èlánek jsme proto zamìøili posouzení kvality práce jednotlivých sklízeèù. 22 LCaØ 2 è. 7-8, èervenec-srpen 2009

ŠAØEC, ŠAØEC, PRZYBYL, SRB: Porovnání sklízeèù cukrovky Obdobné zkoušení sklízecí techniky probíhalo v minulých letech také v Polsku a Nìmecku. Výsledky tìchto pokusù porovnáváme. Metody sledování a mìøení Objekt sledování Objektem sledování byly šestiøádkové vyorávaèe cukrové øepy firem Tim, Kleine, Gilles, Holmer originál, Holmer Hradec Králové a Ropa (obr.. pracující v provozních podmínkách Moravì a v Èechách. Tab. I. Výsledky testù sklízeèù cukrovky Nìmecko (Kromer (Solingen ( km.h 9 0,2 2,6 2,28 4 Maxtron 4 0,08 2,07 2,5 6 SF 0 4 0,32 3,46 3,78 9 MATROT M 20 Plus 2 0,33 3,42 3,75 0 0 0,60 3,87 47 7 HOLMER Terra Dos T3 Radrodeschar 9 0,07 2,7 2,78 9, 4 HOLMER Terra Dos T3 7 0,05 2, 2,6 4 Charakteristika porostu cukrové øepy Biologický výnos porostu byl urèen z plochy 4 0 m 2, pøitom byly sledovány další parametry: - poèet jedincù ploše ha (ks, - biologický výnos bulev (t.ha, - pomìr výnosu bulev k výnosu chrástu, - výška dzemní èásti bulev (cm, - meziøádková vzdálenost 45 cm, - typ pùdy, - vlhkost pùdy, - penetraèní odpor pùdy. Kvalita práce Byly sledovány tyto faktory ovlivòující kvalitu práce: - ztráty bulev za vyorávaèem ( a, - poškození koøenù bulev, - výška u skrojkù, - pøilnutá zemi bulvách. Podmínky mìøení: Mìøení bylo provádìno pøi vlhkosti pùdy od 2 do 23,5 %, poèet jedincù ha byl 98 380, prùmìrný výnos 795 t.ha, prùmìrná hmotnost bulvy øepy 783 g a prùmìrná cukertost 9, %. kde: Nc poèet rostlin ha, Nc i poèet rostlin i-té parcele, i poèet parcelek. Tab. II. Výsledky testù sklízeèù cukrovky Polsko (Przybyl ( km.h Maxtron 602 8 0,63 2,09 2,72 98 HOLMER Terra Dos 8, 0 0,58 2,89 3,47 45 SF 0-2 4,04 03 07 76 8 0,65 5 80 78 (2, Testovaná plocha Odbìr vzorkù pro stanovení ztrát pro všechny sklízeèe byl proveden ploše 2,7 m (tj. 6 øádkù 3,7 m, tedy ploše 0 m 2. K procentickému zjiš sklizòových ztrát musíme nejdøíve zjistit biologický výnos bulev. Pøi tomto se zároveò zjiš uje poèet jedincù ha A c. Bulvy parcele jsou sklizeny, oèištìny, spoèítány, chrást je odøíznut a bulvy jsou zváženy. Do stanovení celkové hmotnosti vzorku nejsou zapoèítány bulvy s menší hmotností, než 00 gramù. Výnos bulev (t.ha potom je: kde: Qb biologický výnos bulev (t.ha, Qb i výnos bulev i-té parcele (kg.0 m 2, n poèet parcel. Poèet rostlin/bulev je (ks.ha : (,,30 2,30 3,60 32 M.A.C.E. 9 0,68 39 07 80 Podmínky mìøení: Pùda parcele, kde byla sklizeò provádì, mìla písèito-hlinité složení (písek 5 %, hlí 36 %, prach 3 %, vlhkost pùdy se pohybovala v rozmezí od 2,24 do 79 %, poèet jedincù ha byl 99 600, prùmìrný výnos 75 t.ha a hmotnost bulvy 758 g. Tab. III. Výsledky testù sklízeèù cukrovky Èesko (Šaøec ( km.h TIM 2500 5 0,63 2,09 2,72 98 HOLMER Terra Dos 6 0,58 2,89 3,47 45 SF 0-2 4,04 03 07 76 HOLMER HK 8 2, 72 82 60 3,30 2,30 3,60 32 GILLES 2, 8 2,73 53 6 LCaØ 2 è. 7-8, èervenec-srpen 2009 23

Obr. 2. Kvalita u bulev a poškození koøene cukrovky A KVALITA SØEZU BULEV B POŠKOZENÍ KOØENE ØEPY Pro stanovení podílù zeminy bulvách byly odebrány vzorky 3 00 bulev ze skládky od každého sklízeèe. Bulvy byly zváženy a byla zjištì jejich hmotnost. Poté bylo provedeno mechanické ruèní oèiš a opìtovnì vážení. Rozdílem hmotností bulev pøed a po oèis byla urèe hmotnost zeminy bulvách. Podíl této zeminy lze jednoduše pøepoèíst: (4, kde: P hmotnost ulpìné zeminy (kg, Vz hmotnost vzorku: bulva + zemi (kg. Kvalita u a poškození bulev * správnì seøíznuto mezi hlavou a krkem pod listovou rùžicí (viz ÈSN 4620 Ze skládky bylo odebráno 3 00 bulev a byl hodnocen bulev s následným rozdìlením do skupin (obr. 2. A. Dále bylo ze skládky odebráno 3 00 ks bulev, u kterých byl mìøen prùmìr zalomení koøene bulvy. Bulvy byly tøídìny do skupin (obr. 2. B. V Nìmecku a Polsku se kvalita u posuzuje šestistupòovým hodnocením, jak je vidìt z tab. IV. a V. Výsledky a diskuse bulev za vyorávaèem byly zjiš ovány sbìrem volnì ležících bulev a jejich èástí (Zc z sledovaného úseku pole (0 m 2 a odbìrem nevyoraných bulev a úlomkù koøenù (Zs cházejících se. U jednotlivých sklízeèù byla mìøení opaková 4 5. Obì frakce byly zváženy. Celkové sklizòové ztráty Z jsou: Podíl zeminy bulvách (3. Obr. 3. Sklízeè Kleine SF 0 Výsledky provedených mìøení jsou uvedeny v tab. I. až V. U sklízeèù testovaných v Nìmecku se pojezdová pøíliš neodlišovala a pohybovala se v rozmezí od 2 do 7 km.h, které dosahoval sklízeè HOLMER Terra Dos T3. Nejnižší celkové ztráty vykazovaly stroje Maxtron a HOLMER Terra Dos T3, a to 2,5 resp. 2,6 %. Nejvyšší podíl ztrát byl zjištìn u stroje, konkrétnì 47 %. V Polsku vykazoval malé sklizòové ztráty sklízeè MAXTRON 620, a to 2,72 %. Nejvyšší ztráty vykázal stroj SF 0-2 (obr. 3., u kterého byla zjištì hodnota 07 %. Zneèiš se u všech porovnávaných strojù pohybovalo v rozmezí od 32 do 8 %. Nejvyšší pracovní i pøi sklizni, 6 km.h, dosahoval stroj HOLMER Terra Dos (obr. 4.. Nízké ztráty vykazoval sklízeè TIM 2500, a to 2,72 %. Nejménì zneèištìné bulvy, 32 %, mìl stroj. Ostatní porovnávané sklízeèe vykazovaly pøevážnì podobné hodnoty sklizòových ztrát. Nejnižší sklizòové ztráty byly dosaženy pøi mìøení v Nìmecku. Hodnoty zneèiš bulev vykazovaly ve všech zemích shodné výsledky. Kvalita u Kvalitní oøezávání bulev je velice složitý a nároèný pracovní proces. Dobrý výsledek závisí nejen technické dokolosti oøezávacího mechanizmu, ale také biologických vlastnostech øepy a stavu porostu obecnì (výška dzemní èásti bulvy, vyrovnost bulev, vyosení bulev z øádku, vzdálenosti bulev v øádku. Kvalitní oøezávání bulev závisí také pracovní i, seøízení oøezávacího mechanismu a do jisté míry také obsluze. Pøi posuzování kvality u v Nìmecku a Polsku (šest stupòù hodnocení dosáhl nejlepšího výsledku sklízeè euro- Tiger se 73,2 % správnì seøíznutých bulev. Pøi mìøení v ÈR vykazoval nejlepší výsledky stroj SF0-2, a to 49,0 % optimálnì seøíznutých bulev. 24 LCaØ 2 è. 7-8, èervenec-srpen 2009

ŠAØEC, ŠAØEC, PRZYBYL, SRB: Porovnání sklízeèù cukrovky Mechanické poškození Tab. IV. Kvalita u bulev cukrovky Nìmecko (Solingen Poškození bulev pøi sklizni je nevyhnutelné. Rozsah poškození ovlivòuje jak stavení a konstrukce sklízeèe, tak i pùdní vlastnosti. Pøi malé vlhkosti (ménì než 2 % a vìtším penetraèním odporu pùdy dochází v dùsledku vyšší soudržnosti pùdy a bulvy a pøi souèasném máhání bulvy tah ke zlomení koøene. Podle ÈSN je pøípustné mechanické poškození do prùmìru cm v místì zalomení. Sledované sklízeèe v ÈR tuto podmínku splòovaly od 4 do 48,2 %. U vìtšiny posuzovaných sklízeèù bylo zjištìno nejvìtší procentuální zastoupení ve tøídì B (poškození do prùmìru 3 cm, a to kolem 40 %. Závìr Pøi provozních mìøeních samojízdných sklízeèù byly jedním ze sledovaných parametrù ztráty a nevyoráním. Jejich souèet udává ztráty celkové. Pøi porovnání s obdobným mìøením v Polsku a Nìmecku bylo nejmenších celkových ztrát dosaženo v Nìmecku. Výsledky z Polska i Èeska jsou srovtelné. Dalšími dùležitými ukazateli práce sklízeèe je kvalita u bulev a jejich poškození. Nejlepšího seøíznutí bulev pøi 6 stupòovém hodnocení (Nìmecko, Polsko dosáhl stroj. V èeských podmínkách vykazoval nejlepší kvalitu u sklízeè KLEI- NE SF0-2. Nejmenší mechanické poškození bulev bylo zjištìno u stroje TIM 2500. Zneèiš bulev se u všech sledovaných sklízeèù pøíliš nelišilo a pohybovalo se v hodnotách od 5 do 9,4% Souhrn chrástu d 2 cm chrástu do 2 cm Kvalita u bulev vysoký správný 4 2, 2, 8 8, 2 73, 2 2 0, 4 Maxtron 2 6 0, 6 3, 2 2, 0 63, 9 0, 8 0, 4 SF 0 2 7, 0 0, 6 38, 0 5 0 2, 2 MATROT M 20 Plus 02, 3, 0 2, 0 29, 6 50, 0 3, 0 2, 4 8, 2 2, 4 30, 0 48, 6, 2 2, 6 HOLMER Terra Dos T3 Radrodeschar, 2 0, 4, 2 9, 8 70, 4 4 0, 8 HOLMER Terra Dos T3 28, 9 2, 4 4 29, 7 59, 9, 6, 0 Tab. V. Kvalita u bulev Polsko (Przybyl chrástu d 2 cm chrástu do 2 cm Kvalita u bulev vysoký správný nízký nízký šikmý mechanizmu a v neposlední øadì také obsluha. Nejlepší kvality u dosahovaly sklízeèe pøi mìøení v Nìmecku, a to od 50 do 70 % správnì seøíznutých bulev. Oproti tomu sklízeèe v Èeské republice a v Polsku vykazovaly hodnoty správného seøíznutí bulev mezi 35 až 50 %. Klíèová slova: cukrovka, sklízeèe cukrovky, sklizòové ztráty, seøíznutí bulev, mechanické poškození, kvalita práce. Zpracováno v rámci øešení výzkumného zámìru MŠMT è. MSM 6046070905 a v rámci projektu NAZV QH72257. šikmý Maxtron 602 49,35 2, 8 28, 0 4 0, 6 3, 0 HOLMER Terra Dos 82,08 2 0 28, 6 4 2 2, 6, 4 SF 0-2 589 4 9, 6 8 49, 0, 2 0 48,73 3, 4 2, 8 2 4 4 0 22, 8, 6 72,43 6 4 28, 4 42, 2 4, 0 M.A.C.E. 49,80 9, 0 6 20, 2 29, 8 9, 0 4 V èlánku jsou prezentovány výsledky mìøení sklízeèù cukrové øepy provedených v Èesku roku 2007. Pøi tìchto mìøeních byla sledová pracovní sklízeèe, ztráty, zneèiš bulev, kvalita u a mechanické poškození bulev. Tyto výsledky jsou porovnány s obdobným mìøením provádìným v minulých letech v Nìmecku a v Polsku. I pøes to, že mìøení nebyla realizová ve stejném roce za stejných podmínek, jsou dosažené výsledky sklizòových ztrát a zneèiš bulev pro všechny tøi zemì obdobné. Kvalita u a mechanické poškození bulev velice závisí pùdních podmínkách pøi sklizni a kvalitì a vyrovnosti porostu. Na tyto sledované parametry má také vliv pracovní, seøízení a stav oøezávacího Tab. VI. Kvalita u a poškození bulev Èesko (Šaøec K valita u bulev Mech. poškození A B C D A B C TIM 2500 534 2 22, 8 4 4 2 6 48, 2 3, 4 20, 4 HOLMER Terra Dos 0,56 2 9, 0 4 2 30, 6 29, 4 40, 0 30, 6 SF 0-2 78,68 4 2, 6 49, 0 2 0 4 40, 6 52, 0 HOLMER HK 70,20 8, 3 2 0 3 0 3, 7 2, 0 3 0 5 0 003 6 8, 4 4 2 30, 8 39, 6 3 0 2 4 GILLES 6,42 4 23, 3 3 0 32, 6 0 0 4 0 LCaØ 2 è. 7-8, èervenec-srpen 2009 25

Literatura. KROMER K.-H., THELEN M.: Testmethode für Ertemaschinen and Reinigungslader. Zukerrübe, 4 997 (, s. 30 35. 2. PRZYBYL J.: Technika w uprawie buraka cukrowego. Burak cukrowy, 998, s. 32. 3. ŠAØEC O., ÈERNÝ J., ŠAØEC P.: Sugar Beet Harvesters Comparison of Quality. In Trends in Agricultural Engineering, Prague 999, s. 299 303. 4. DOBEK T., ŠAØEC O.: Wstemp oce maszyn do zbioru buraka cukrowego. In Zeszyty ukowe AR, Szczecin, 998, s. 4. 5. ŠAØEC O., ŠAØEC P.: Porovnání sklízeèù cukrovky. Listy cukrov. øepaø., 2000 (5/6, s. 48 5. 6. ŠAØEC O., ŠAØEC P.: Technika pro sklizeò cukrové øepy. In V. Celoslovenská vedecká repárska konferencia, Nitra, 2003, s. 245 250. 7. GEBLER J.: Zpráva o cukrovarnické kampani 2007/08 v Èeské republice. Listy cukrov. øepaø., 2 2008 (4, s. 32 36. 8. GEBLER J., KOŽNAROVÁ V.: Zpráva o cukrovarnické kampani 2008/09 v Èeské republice. Listy cukrov. øepaø., 2 2009 (4, s. 34 40. 9. SRB K., ŠAØEC O., ŠAØEC P.: Yields and Harvest losses of sugar-beet varieties in the years 2005 and 2006. In XVII Konferencja ukowa studentów, Warszawa 2008, s. 79 88. focused on the work of sugar-beet harvesters. Within those measurements, harvesting speed, harvest losses, gross to net weight ratio, quality of cutting and degree of beet mechanical damage were measured. These results were then compared with similar measurements carried out in the past years in Germany and in Poland. Even though the measurements were not made in the same year and under the same conditions, harvest losses and gross to net weight ratios attained in all the three countries were similar. The quality of cutting and degree of beet mechanical damage depends strongly on the soil conditions during harvest and on the quality and evenness of the crop cover. Harvesting speed, the adjustment and condition of the cutting mechanism and last, but not the least, the ability of the crew, influence the two latter mentioned indicators. The finest quality of cutting was achieved by the harvesters within the measurements in Germany, i. e. from 50 to 70 % of correctly cut beets compared to 35 to 50 % attained by the harvesters in the Czech Republic and in Poland. Key words: sugar beet, harvester, harvest losses, beet cutting, mechanical damage, quality of work. Šaøec P., Šaøec O., Przybyl J., Srb K.: Comparison of sugar-beet harvesters The article presents the results of field measurements that were carried out in the Czech Republic in the year 2007 and that were Kontaktní adresa Contact address: doc. Ing. Petr Šaøec, Ph. D., Èeská zemìdìlská univerzita, Technická fakulta, Katedra využití strojù, Kamýcká 29, 65 2 Praha 6 Suchdol, Èeská republika, e-mail: psarec@tf.czu.cz Obr. 4. Šestiøádkový sklízeè cukrovky Holmer Terra Dos T3 26 LCaØ 2 è. 7-8, èervenec-srpen 2009