KULTURA A UMĚNÍ VE 20. A 30. LETECH 20. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_28_03 Tématický celek: Umění a kultura Autor: Miroslav Finger Datum : leden 2013 Určení: dějepis, žáci 9.ročníku
Anotace : Materiál se zabývá problematikou vývoje v oblasti kultury a umění v Československu ve 20. a 30. letech 20. století. Slouží k výuce na interaktivní tabuli. Materiál slouží k vysvětlení a pochopení kulturního vývoje v Československu v období mezi dvěma válkami. Všímá si vlivu vzdělání na rozvoj vědy a kultury. Všímá si některých literárních směrů a nejvýznamnějších představitelů české meziválečné prózy. Podrobněji se zabývá vývojem divadla, zvláště představiteli Osvobozeného divadla. Ostatních oblastí umění a kultury se dotýká pouze okrajově. Může sloužit i pro opakování. Očekávaný výstup: Na základě vysvětlení problematiky si žáci vytvoří představu o tom, jak se v meziválečném období rozvíjely umění a kultura v Československé republice. O některých oblastech umění získají více informací. Žáci pracují i s učebnicí a se sešity. Hodnocení: Žáci pochopili souvislosti mezi vzděláním, kulturou a uměním a získali přehled o jednotlivých oblastech umění.
OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ 1. Který stát začal ve 30. letech ohrožovat Československo a proč? 2. Která politická strana v Československu byla pro vývoj v republice nejnebezpečnější a kdo stál v jejím čele? 3. Jak se nazýval v roce 1938 program Sudetoněmecké strany a co bylo jeho cílem? 4. Kdo byli hlavní zahraniční spojenci Československa a jakou politiku v druhé polovině 30. let zastávali?
5. Kde a kdy se jednalo o osudu Československa a jaké byly výsledky těchto jednání pro Československo? 6. Za jakých okolností skončila tzv. druhá republika a jaký nový státní útvar vznikl?
MOŽNÉ ODPOVĚDI 1. Bylo to Německo, protože v roce 1933 se dostal k moci A. Hitler, který otevřeně propagoval ovládnutí Evropy. 2. Sudetoněmecká strana, v čele stál K. Henlein. 3. Karlovarský program, podle místa přijetí. Jednalo se o souhrn požadavků, jejichž cílem bylo rozbití Československé republiky. 4. Velká Británie, Francie a SSSR. Západní velmoci ale zastávaly politiku ústupků Hitlerovi a případná pomoc ze strany SSSR byla velmi problematická.
5. Jednalo se v září 1938 na konferenci v Mnichově za účasti Německa, Itálie, Francie a Velké Británie. Výsledkem byla dohoda, podle které muselo Československo odstoupit svá pohraniční území. 6. Slováci po dohodě s Hitlerem vytvořili v březnu 1939 samostatnou Slovenskou republiku. 15. března 1939 zabral Hitler zbytek republiky a vytvořil Protektorát Čechy a Morava.
VĚDA A ŠKOLSTVÍ Vláda Československé republiky podporovala kulturu a školství. Byl budován systém středních škol a založeny dvě nové univerzity. 1919 byla založena první vysoká škola na Slovensku Komenského univerzita v Bratislavě. Ve stejném roce 1919 byla založena druhá česká univerzita v Brně. Byly založeny nové vědecké ústavy a čeští vědci dosáhli v řadě oborů významných úspěchů. Akademik J. Heyrovský vytvořil v roce 1925 polarograf ( později v roce 1959 získal Nobelovu cenu).
Ve dvacátých letech začalo fungovat rozhlasové vysílání. Velké tradice měla kinematografie, v polovině 30. let se objevily první zvukové filmy. Významná byla i role sportu. Nejvýraznějším úspěchem bylo druhé místo československých fotbalistů na mistrovství světa 1934.
LITERATURA Ve 20. letech ovlivnila nejvíce literární vývoj avantgarda. Objevily se nové umělecké směry. Byla to např. PROLETÁŘSKÁ POEZIE, jejímž nejvýznamnějším představitelem byl J. Wolker. Nejznámějším avantgardním směrem byl POETISMUS, jediný specificky český směr. Jeden z jeho teoretiků K. Teige ho nazval umění žít a užívat. Ve 30. letech se objevil u nás SURREALISMUS, který na rozdíl od realismu kladl hlavní důraz na sen a fantazii. Hlavním představitelem byl V. Nezval.
K prozaikům světového významu patřili J. Hašek a K. Čapek. Hašek ( 1883 1923 ) se proslavil nejen stovkami humoristických a satirických povídek, ale hlavně protiválečným satirickým románem Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Čapek ( 1890 1938 ) dosáhl největšího věhlasu díly psanými z dohadu co by se stalo, kdyby. Sem patří např. román Krakatit ( co by se stalo, kdyby se podařilo uvolnit z hmoty její ničivou energii ). V posledních letech života Čapek bojoval proti fašismu svým románem Válka s mloky nebo hrami Bílá nemoc a Matka.
DIVADLO Hrálo významnou roli v kulturní sféře. Ve 20. letech 20. století se ve světě proslavilo naše divadlo loutkové. Režisér a loutkoherec J. Skupa uvedl na scénu nezapomenutelné postavy Spejbla a Hurvínka. Od druhé poloviny 20. let až do roku 1938 hrálo významnou roli Osvobozené divadlo. Je nerozlučně spjato s autorskou a hereckou dvojicí J. Voskovec ( 1905 1981 ) a Jan Werich ( 1905 1980 ). Jejich hry byly zaměřeny proti hlouposti, snobství a lži v umění.
Od roku 1933 přerůstaly v politickou satiru a útočily proti militarismu a fašistické diktatuře. K nejvýznamnějším patří Osel a stín, Kat a blázen, Těžká Barbora. Byly doprovázeny melodiemi J. Ježka, z nichž mnohé zlidověly.
OSTATNÍ OBLASTI UMĚNÍ A KULTURY V oblasti výtvarného umění vynikla řada autorů. K nejvýraznějším patřili J. Zrzavý, V. Špála a E. Filla. V architektuře se prosadil směr zvaný KONSTRUKTIVISMUS. Jednalo se o ryze funkční pojetí architektury. Zdobné záměry byly chápány jako nepodstatné. Známou stavbou se stal např. Veletržní palác v Praze. V sochařství vynikli O. Gutfreund nebo J. Mařatka. Jejich díla byla taktéž inspirována moderní technikou. V hudbě se prosadila Česká filharmonie s vynikajícími dirigenty O. Ostrčilem a V. Talichem. V cizině vynikl skladatel B. Martinů.
POUŽITÁ LITERATURA Husa, V. : Dějiny Československa. II. vydání. Praha 1962. Pohribný, A. : Malý labyrint výtvarného umění. Praha 1968. Kudělka, V. : Malý labyrint literatury. Praha 1983.