!" #$!%%%&' Ro ník ()* $+#$, ()* $+#-.,/-01.2 0,-,*/33/!"!
! ""# $%&'"()
* +,-+*,+-. Ostrov Kréta le í ve východní oblasti St edozemního mo e. Podnebí je zde subtropické vyzna uje se dlouhým suchým létem a krátkou deštivou zimou.
* +,-+*,+-. V tšinu ostrova pokrývají hory. Nejvyšší z nich dosahují tém 2500 m n. m. Horami se táhne nejdelší evropská sout ska Samaria (18 km). Kréta je tvo ena vápencem, proto je také protkaná etnými jeskyn mi.
* +,-+*,+-. Ji ní pob e í je strmé, severní pozvolné.
*Ě Ě+,-+ *, +-. Zemxdxlství zde bylo a je zastoupeno hlavnx pxstováním pšenice, jeïmene, oliv, vinné révy a dalšího ovoce a zeleniny. Uŀ ve starovxku zde rolníci chovali dobytek, ovce, kozy a prasata. Podstatnou Ïást jejich jídelníïku tvoěily také moěské ryby. Kİ İZLE http://www.flickr.com http://www.olivegrovenurseries.co.uk http://www.greatdreams.com ROHOVNÍK
/-010 Starov ká krétská civilizace neboli minojská kultura vznikla a rozvíjela se od konce 3. tisíciletí. Kolem roku 2000 p. n. l. u existují m stské civilizace s paláci jako st edisky moci a správy. T išt m vývoje se stala st ední Kréta s m sty Knóssos, Faistos a Mallia.
/-010 Podle informací dolo ených z Homérovy Odyssey existovalo na ostrov na 90 m st, mezi kterými nebyly nep átelské vztahy, a proto m sta ani nestav la hradby. Proti útok m zven í je sta ilo ochránit lo stvo. Ve m stech se budovaly paláce, vily i oby ejné stavby ze sušených hlin ných cihel na kamenné podezdívce. REPLIKA STAROV KÉ LOD
*12-30 Vnit ní vybavení paláce v Knóssu, sídla mytického Minoa, m lo vysokou technickou i um leckou úrove. St edem paláce byl obdélníkový dlá d ný dv r, kde se odehrávaly státní ceremonie a po ádaly slavnosti spojené s bý ími hrami.
*12-30 Budovy byly terasovité, v tšinou m ly dv a ty i patra. Krom obytných místností zahrnoval palácový komplex kancelá e, svatyn, dílny, skladišt surovin a výrobk, koupelny i toalety vybavené kanalizací. Sple chodeb a schodiš byla inspirací pro vznik báje o labyrintu krále Minoa. Vyhledej na : udk knossos palace!"
*12-30 Zdobným architektonickým prvkem byly d ev né sloupy, které se sm rem vzh ru rozši ovaly. Nej ast ji m ly ervený d ík s ernou hlavicí, objevovaly se však i erné a bílé sloupy. Další ozdobou byly i stylizované bý í rohy. Vyhledej na : # $ Knossos Palace Reconstruction Crete!! 3D
* 1 2-3 0 Z dochovaných fresek, které zdobily stxny palácı, nacházíme motivy s býky, výjevy z moěských hlubin, figury ŀen se sloŀitými úïesy v eroticky ladxných odxvech, nechybí ani samotný vládce s korunou lilií a peěí. V trınním sále zdobí stxny bájní gryfové s ptaïí hlavou a lvím txlem. $ & $ $!%
*1/. Nalezené sošky mají pom rn malé rozm ry nep esahují 25 cm. Nejznám jší jsou bý í hlava z lešt ného kamene a hadí bohyn. Nej ast jším u ívaným materiálem byla slonovina, bronz a hlína. $ $!
4/ V palácových sýpkách se skladovala úroda v obrovských nádobách v tzv. pithos keramice. Byly zde soust ed ny zásoby obilí, vína a oleje. Menší u itková keramika byla zastoupena d bány, amforami, mísami a tzv. krátery, v nich se edilo víno. Zdobena byla spirálami, k ivkami, pozd ji rostlinnými a mo skými motivy.!
*+ Vznik písma souvisí p ímo s obchodem a s hospodá skou evidencí, nebylo ur eno k psaní krásné literatury. Na Krét rozlišujeme t i typy: 1) Hieroglyfické obrázkové - ovlivn no Egyptem 2) Lineární písmo A - slabi né - nerozlušt no 3) Lineární písmo B - slabi né rozlušt no M. Ventrisem (rozší ilo se na Peloponés a bylo p izp sobeno pot eb ek ) A. Evans archeolog v Knossu, objevil i texty, které rozluštil M. Ventris!
1//- 010. -45401 Texty s lineárním písmem B byly objeveny na poloostrov Peloponésu a sv d í o obchodních kontaktech s Krétou, která výrazn ovlivnila mykénskou kulturu. Krétské zbo í sm ovalo i na Kykladské ostrovy, na Kypr, do Egypta a do P ední Asie. Pov st o Theseovi nazna uje závislost egejských vládc na králi Kréty, který v Knossu dr el jako rukojmí jejich syny a dcery.!
* + /-.-/0/- 2//1/24 Nep ítelem prosperující Kréty nebyly kupodivu jiné soudobé národy, ale p írodní katastrofy. Prvním bylo zem t esení, které zp sobilo zna né škody hlavn ve Faistu. Obyvatelé Kréty ruiny opravili a m sta se zaskv la op t ve své kráse. Z druhé katastrofy výbuchu sopky na ostr vku Théra se však nevzpamatovala u nikdy. Podle posledních zkoumání v dci odhadují, e výbuch svou intenzitou p ed il i ni ivý výbuch sopky Krakatoa v Indonésii z roku 1883 a zp sobil následn vlnu tsunami vysokou 70 m, která dílo zkázy dokonala. Vše se m lo odehrát v roce 1680 p.n.l. To, co z ostrova z stalo, se nazývá souostroví Santorini. $$' '!