TECHNICKÉ KRESLENÍ A CAD

Transkript

1 Přednáška č. 7 V ELEKTROTECHNICE

2 Kótování Zjednodušené kótování základních geometrických prvků Někdy stačí k zobrazení pouze jeden pohled Tenké součásti kvádr

3 Kótování Kvádr (základna čtverec) jehlan

4 Kvalitativní parametry v TK Kvalitativní parametry v technickém kreslení Rozměry součástí, jejich tvar a vzájemnou polohu nelze při výrobě a kontrole určit s absolutní přesností. Ke splnění všech požadavků stačí, aby všechny konstrukční parametry byly dodrženy v určitých mezích. To je nutné specifikovat již v době konstrukce zařízení Tolerování rozměrů Geometrické tolerance Drsnost povrchu Zvláštní úprava povrchu

5 Rozměrové tolerance Rozměrové tolerance Základní pojmy Díra = vnitřní prvek (rozměr) Hřídel = vnější prvek (rozměr) (platí pro jakékoli tvary, i neválcové) díra Hřídel JR jmenovitý rozměr (dán kótou) SR skutečný rozměr Z základna NČ nulová čára DO, HO horní (ES,es), dolní (EI,ei) odchylka TOL tolerance (toleranční pole) DMR,HMR dolní, horní mezní rozměr Kladné odchylky rozměr zvětšují

6 Rozměrové tolerance Toleranční stupně (pole) V hromadné výrobě se pro určení přesnosti rozměrů nejčastěji používá Soustava tolerancí a uložení ISO. Tolerance je pak vymezena tzv. tolerančním polem. Polohy tolerančních polí vůči nulové čáře jsou definovány písmeny abecedy. díry písmena velké abecedy. A = největší díra hřídele písmena malé abecedy a = nejmenší hřídel

7 Rozměrové tolerance Toleranční jednotka i Kvantitativní určení nepřesností: při výrobě při měření D 1,D 2 je geometrický průměr DMR,HMR Stupně přesnosti označovány značkou IT. Norma definuje 20 těchto stupňů. Čím je stupeň přesnosti nižší, tím jsou požadavky na rozměry přísnější. Výroba měřících přístrojů Běžná výroba v elektrotechnice a strojírenství Výroba polotovarů

8 Rozměrové tolerance Mezinárodní soustava tolerancí a uložení ISO = spojení tolerančních polí a stupňů přesností stupeň přesnosti IT udává velikost tolerančního pole, které udává jeho polohu vůči nulové čáře Příklad: hřídel o průměru 32 s tolerancí h7

9 Rozměrové tolerance Uložení = vzájemný vztah díry a hřídele Podle polohy tolerančních polí hřídele a díry S vůlí S přesahem Přechodné Uložení s vůlí -umožňuje vzájemný posuv nebo otáčení součástek (bude mezi nimi vždy vůle Uložení s přesahem - Za podmínky dodržení silových působení zaručí pevné spojení díry a hřídele (bude tam vždy přesah) Uložení přechodné - V závislosti na dodržení jednotlivých rozměrů díry a hřídele tam bude buď přesah nebo vůle

10 Rozměrové tolerance Tvorba uložení Uložení je velké množství. Z důvodu hospodárnosti jsou zavedeny 2 soustavy uložení: Soustava jednotné díry pro všechny soustavy uložení má díra konstantní mezní rozměry v podobě tolerančního pole H. Mění se pouze mezní rozměry hřídele

11 Rozměrové tolerance Soustava jednotného hřídele pro všechny soustavy uložení má hřídel konstantní mezní rozměry v podobě tolerančního pole h. Mění se pouze mezní rozměry díry Nejčastější jednotná díra (různé rozměry hřídelíse vyrábísnáz). Jednotný hřídel: pokud na dlouhém hřídeli je několik součástek s různým uložením

12 Rozměrové tolerance Příklady uložení H11/d11 Uložení se zaručenou vůlí; u součástí s velkými tolerancemi (odnímatelné páky, táhla apod.) H11/h11 Uložení s nulovou minimální vůlí; u součástí s většími tolerancemi které se dají do sebe lehce zasunout (distanční kroužky, pouzdra apod.) H8/d9 Uložení se značnou vůlí; u součástí s menšími tolerancemi (čepy pák, tájehl; víka ucpávek, válců apod.) H8/h8 Uložení s nulovou minimální vůlí; u součástí, které se po sobě často nepohybují (ozubená kola, spojky, distanční kroužky apod.) H7/f7 Uložení s menší vůlí; u součástí, které je potřeba vyrobit s větší přesností (klikové čepy, posuvné objímky, ložiska přístrojů apod.) H7/g6 Uložení s malou vůlí; u součástí vyrobených se značnou přesností (hydraulické písty, posuvná ozubená kola, vedení ventilů apod.) H7/h6 Uložení s nulovou minimální vůlí; u součástí s malými tolerancemi, které se dají po namazání posouvat (vedení strojů, ložiskové pánve, řemenice apod.) H7/j6 Přechodné uložení s nepatrnou vůlí nebo přesahem; součásti pojištěné proti otáčení, které se musí často rozebírat (ruční kolečka, oběžná kola čerpadel, stavící kroužky apod.) H7/k6 Přechodné uložení, součásti se dají ještě poměrně snadno složit nebo rozebrat mírným tlakem (uložení setrvačníků, řemenic, lícované šrouby apod.)

13 Rozměrové tolerance Netolerované rozměry Všechny rozměry, které nejsou na výkrese tolerovány konkrétním zápisem tolerance za hodnotou kóty, podléhají přesnosti dané příslušnou všeobecnou tolerancí. Norma ČSN ISO 2768 rozděluje tyto všeobecné tolerance na čtyři třídy přesnosti.

14 Rozměrové tolerance Zápis na výkrese Netolerované rozměry - do určeného místa v popisovém poli nebo textová poznámka ve formátu norma třída (ISO 2768 m) Předpis číselných mezních úchylek Předpis tolerančních značek Předpis mezních rozměrů Samostatná díra / hřídel Uložení

15 Rozměrové tolerance Příklad výkresu pouzdra TO220 (z katalogového listu)

16 Drsnost povrchu Drsnost povrchu = geometrické odchylky od ideálního tvaru s relativně malou velikostí (ostatní se chápou jako vlnitost). Nerovnosti materiálu jako je mechanické poškození či jeho kazy (trhliny apod.) se do drsnosti nezapočítávají Kvalitativní hodnocení = střední arit. odchylka R a R a = 1 L L 0 y ( x) dx

17 Drsnost povrchu Řada hodnot R a (µm) 0,025 Kluzné plochy hlavních ložisek, pístů, apod. Přesná měřidla. 0,05 0,1 0,2 0,4 Třecí plochy běžných ložisek 0,8 Přesné plochy bez vzájemného pohybu 1,6 Vodící nebo třecí plochy jen s občasným pohybem 3,2 Stykové plochy bez pohybu, bez požadavků na těsnost. Plochy bez požadavku na vzhled 6,3 12,5 Hrubé stykové plochy bez pohybu a funkce, které je však nutné obrobit Hrubé plochy bez obrobení

18 Drsnost povrchu Zapisování DP na výkrese Musíbýt předepsána na všech plochách, kde je důležitá. Nevyznačuje nedůležitým hrubým povrchům, vrtaným dírám, zahloubením otvorů, zaoblením, zkosením apod. Značka DP h = 5mm, H =11mm, čára jako písmo Legenda: b = způsob dosažení stavu povrchu (např. frézování, povlak chrómu, cementování apod.) a = značka a hodnota R a

19 Drsnost povrchu Druhy značek DP Základní všeobecná značka Předepsaná drsnost musí být dosažena odebíráním materiálu Povrch musí zůstav ve stavu, v jakém byl po předcházejícím výrobním procesu (neopracované stěny odlitku) Zapisování DP na výkrese

20 Drsnost povrchu Převažující drsnost na výkrese

21 Geometrické tolerance Geometrické tolerance = předpis dovolených úchylek ve tvaru či poloze součástí nebo jejích geometrických detailů Vychází z tzv. obalových ploch (čar) = myšlená plocha (čára), přiložená tečně ke skutečné ploše (čáře) obvykle k vrcholku nesouměrnosti Úchylka tvaru - př: obalový válec

22 Geometrické tolerance Úchylka polohy -př: rovnoběžnost = vzájemná poloha dvou geometrických prvků objektu Při měření se vylučují úchylky tvaru měří se k obalovým plochám (čarám) Nejběžnější druhy tolerance a polohy (pouze výběr z ČSN )

23 Geometrické tolerance Zápis geom. tolerancí na výkresech Pomocí tolerančního rámečku rozdělen svisle na dvě nebo tři pole: 1. Pole značka tolerance 2. Pole číselná hodnota tolerance 3. (vztažná základna plocha, čára) Spojení rámečku s tolerovaným prvkem Tolerance polohy způsoby označení základny základna

24 úprava povrchu Zvláštní úprava povrchu = vyznačení míst na výrobku, u nichž požadujeme provést speciální povrchovou úpravu Tlustá čerch. čára Označení jedné upravované plochy Zápis úpravy na odkazovou čáru vycházející z upravované plochy Složitější tvar upravované plochy

25 úprava povrchu Dvě varianty zápisu a) přímo b) Pomocí písmenného označení plochy

26 šroubové spoje Šroubové spoje Většina základních součástí (šrouby, matice, ložiska, ozubená kola apod.) je normalizována a vyrábí se v řadách Strojnické tabulky

27 šroubové spoje

28 šroubové spoje

29 šroubové spoje Normalizované prvky (závity, ozubení) součásti (šrouby, ložiska apod.)se kreslí zjednodušeně provedení viz. strojnické tabulky Vnitřní a vnější závity Výška závitu min 0,7 mm A) Bez výběhu B) S výběhem jen když je to nutné

30 šroubové spoje Kótování závitů

31 šroubové spoje Kreslení šroubů a matic Šroub má při kreslení přednost

32 Tisk v AutoCADu Tisk v AutoCADu Styly vykreslování Řídí vzhled objektů na papíře (může být odlišný od vzhledu na monitoru) Obsahují definici vzhledu (barva, tloušťka čar, tvar jejich konců apod.) objektů na papíře Jsou uloženy v souboru (může jich být tedy na počítači více) = tabulka stylu vykreslování Barevně závislé styly *.ctb Pojmenované styly *.stb (až od verze 2000) Volbu typu stylu lze provést jedině pro nové výkresy. (Menu nástroje Možnosti záložka vykreslování), nelze změnit pro již nakreslené výkresy. Výkres může používat pouze jeden typ tabulky stylu vykreslování.

33 Tisk v AutoCADu Dvojklik na soubor otevře příslušnou tabulku

34 Tisk v AutoCADu Barevně závislé styly Starší způsob. U tabulek barevně závislého stylu vykreslování určuje barva objektu způsob, jakým je objekt vykreslen. Př.: monochrome.ctb všechny objekty budou vykresleny černě. (jakákoli barva na monitoru = černá na papíře) Ostatní vlastnosti na papíře budou dány obecnými vlastnostmi objektu

35 Tisk v AutoCADu Barevně závislé styly vykreslování nelze přímo přidělit objektům (jako obecnou vlastnost) nebo hladinám.

36 Tisk v AutoCADu Pojmenované styly Lze vytvořit jeden nebo více stylů, u každého lze nastavit všechny vlastnosti objektu na papíře

37 Tisk v AutoCADu Hladinám nebo objektům lze přiřadit nezávisle vzhled na papíře Viz další slide

38 Tisk v AutoCADu Nastavení viz. Předchozí slide Monitor Papír..

39 Tisk v AutoCADu Nastavení tisku

40 Tisk v AutoCADu

41 Tisk v AutoCADu Nastavení oblasti tisku Vytiskne: všechny nakreslené objekty (ekv. zoom vše ) Vše, co je vidět na obrazovce Definovanou oblast (myší) Nastavení měřítka tisku Měřítko tisku = mm na papíře / DU 1: DU bude 1 mm na papíře Pohyb výkresu po papíře Zaškrnout

42 Tisk v AutoCADu Zkontrolujeme výsledek nastavení (popř. opravíme chyby znovu vzhled stránky ) a volbou tisk vykreslíme (přitom se znovu zobrazí dialog jako při vzhled stránky )