EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 28.11.2014 COM(2014) 907 final SDĚLENÍ KOMISE NÁVRH ROZPOČTOVÝCH PLÁNŮ NA ROK 2015: CELKOVÉ POSOUZENÍ CS CS
Shrnutí Toto sdělení shrnuje posouzení provedené Komisí u návrhů rozpočtových plánů na rok 2015, které do 15. října předložilo šestnáct členských států eurozóny, které neprovádějí makroekonomický ozdravný program (EA-16). V souladu s nařízením (EU) č. 473/2013 Komise posoudila tyto plány, jakož i celkovou rozpočtovou situaci a orientaci fiskální politiky v eurozóně jako celku v době, kdy jsou rovněž prováděny významné strukturální reformy. Celkové posouzení návrhů rozpočtových plánů na rok 2015 a souhrnné orientace fiskální politiky lze shrnout takto: 1. Z plánů členských států vyplývá, že v eurozóně bude pokračovat snižování souhrnného celkového rozpočtového schodku: poté, co se v roce 2013 poprvé od roku 2008 dostal pod hranici 3 % HDP, bude schodek podle předpokladů dále klesat, a to v roce 2014 na 2,6 % HDP a v roce 2015 na 2,2 % HDP. Na základě návrhů rozpočtových plánů zůstane souhrnný poměr dluhu k HDP v roce 2015 podle plánu oproti hodnotě odhadované pro letošní rok v podstatě beze změny, a to přibližně na úrovni 92,5 % HDP. 2. Plánované snížení schodků je v porovnání se střednědobými plány uvedenými v programech stability z jara 2014 výrazně nižší. To odráží jednak vyhlídky nižšího růstu a jednak omezení fiskální konsolidace. Po jejím zastavení v roce 2014 se podle souhrnu návrhu rozpočtových plánů zemí EA-16 neplánuje, že by fiskální konsolidace byla v roce 2015 obnovena. 3. Situaci, kterou naznačují návrhy rozpočtových plánů, v zásadě potvrzuje i prognóza Komise z podzimu 2014. Přestože vychází z totožného odhadu celkového schodku na rok 2014 (2,6 % HDP), předpovídá Komise na rok 2015 menší snížení celkových schodků než členské státy (pouze o 0,2 procentního bodu namísto 0,4). To odráží menší očekávanou fiskální konsolidaci v roce 2015. Vyšší schodky a nižší růst vedou k tomu, že souhrnný poměr dluhu k HDP, který předpovídá Komise, bude stoupat z 91,7 % HDP v roce 2013 na 93,1 % v roce 2014 a 93,6 % v roce 2015, na rozdíl od stabilizace předpovídané v návrzích rozpočtových plánů. 4. Po zastavení konsolidace v roce 2014 prognóza Komise rovněž naznačuje pro eurozónu v roce 2015 v zásadě neutrální orientaci fiskální politiky (ani zpřísnění ani uvolnění). Zdá se, že to zajišťuje náležitou rovnováhu mezi požadavky na fiskální udržitelnost, které podtrhují vysoké a zvyšující se poměry veřejného dluhu, a obavami ohledně cyklického stabilizačního účinku, které jsou zesíleny významnými a přetrvávajícími produkčními mezerami, jež se podle předpovědi v nadcházejících letech budou zmenšovat jen pomalu. Posouzení plánů zároveň potvrzuje, že několik členských států podle současných očekávání nesplní své povinnosti vyplývající z Paktu o stabilitě a růstu. 5. Je třeba pečlivě sledovat jak celkovou orientaci fiskální politiky v eurozóně, tak její distribuci napříč členskými státy ve vztahu k prostoru, který poskytuje Pakt o stabilitě a růstu. Zejména udržení neutrální souhrnné orientace fiskální politiky v situaci, kdy je po některých členských státech požadováno zvýšení úsilí s cílem dodržet Pakt o stabilitě a růstu, předpokládá míru fiskální podpory pocházející z využití fiskálního prostoru dostupného jinde. To také velmi posiluje důvody pro ambiciózní investiční plán pro Evropu, který Komise předložila 26. listopadu. 6. Tento směr podpory růstu eurozóny je relevantní při zkoumání složení veřejných financí. Ačkoli 2
nedávné kroky ke snížení daňového zatížení práce jdou správným směrem, ukazuje složení výdajů malý nebo žádný pokrok směrem k větší podpoře růstu. To podtrhuje nezbytnost lepšího sladění politik členských států s prioritami balíčku v oblasti pracovních míst, růstu a investic, který předložila Komise. 7. Posouzení jednotlivých členských států provedené Komisí lze shrnout takto: Nebylo zjištěno, že by některý návrh rozpočtového plánu na rok 2015 byl obzvlášť výrazně v nesouladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu. V několika případech však Komise došla k závěru, že plánované fiskální korekce nedostačují nebo nemusí dostačovat požadavkům paktu. Konkrétně: Návrhy rozpočtových plánů pěti zemí (Německo, Irsko, Lucembursko, Nizozemsko a Slovensko) jsou v souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Návrhy rozpočtových plánů čtyř zemí (Estonsko, Lotyšsko, Slovinsko a Finsko) jsou v zásadě v souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. U Estonska, Lotyšska a Finska by plány mohly vést k mírnému odklonu od postupů korekce směrem k střednědobému rozpočtovému cíli každé země. Pokud jde o Slovinsko, ačkoli celkový schodek státního rozpočtu může být ve lhůtě stanovené podle postupu při nadměrném schodku snížen pod 3 % HDP, ohrožuje nesplnění fiskální konsolidace včasnou a udržitelnou nápravu nadměrného schodku. Komise vyzývá orgány, aby v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu přijaly nezbytná opatření, a zajistily tak soulad rozpočtu na rok 2015 s Paktem o stabilitě a růstu. Návrhy rozpočtových plánů sedmi zemí (Belgie, Španělsko, Francie, Itálie, Malta, Rakousko a Portugalsko) představují riziko nesouladu. U Rakouska by plány mohly vést k výraznému odklonu od postupů korekce směrem k střednědobému rozpočtovému cíli, což by také byl případ Malty, kdyby učinila kroky směrem k preventivní složce. Návrhy rozpočtových plánů Španělska, Francie, Malty a Portugalska obsahují rizika, pokud jde o soulad s požadavky postupu při nadměrném schodku. Zejména u Francie dostupné informace naznačují, že země v roce 2014 v této fázi nepřijala účinná opatření a v roce 2015 jí hrozí riziko nesouladu. Belgii a Itálii, na než se v současné době vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu, hrozí nesoulad s pravidlem týkajícím se zadlužení. Komise vyzývá orgány, aby v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu přijaly nezbytná opatření, a zajistily tak soulad rozpočtu na rok 2015 s Paktem o stabilitě a růstu. 8. V některých případech má riziko nesouladu dopad na možné kroky v rámci postupu při nadměrném schodku. V případě Francie, Itálie a Belgie Komise na základě dokončení rozpočtových zákonů a očekávané specifikace programů strukturálních reforem oznámených orgány dopisy z 21. listopadu přezkoumá začátkem března 2015 svůj postoj vůči jejich povinnostem vyplývajícím z Paktu o stabilitě a růstu. Tyto tři členské státy se na nejvyšší vládní úrovni zavázaly, že do začátku roku 2015 přijmou a provedou prorůstové strukturální reformy, které podle očekávání budou mít dopad na udržitelnost veřejných financí ve střednědobém horizontu. 3
Obsah 1. Úvod...5 2. Hlavní zjištění týkající se eurozóny...6 3. Přehled jednotlivých návrhů rozpočtových plánů...12 PŘÍLOHA 1: Posouzení návrhů rozpočtových plánů jednotlivých zemí... 20 PŘÍLOHA 2: Metodika a předpoklady, z nichž vychází prognóza Komise z podzimu 2014... 25 PŘÍLOHA 3: Analýza citlivosti... 27 PŘÍLOHA 4: Provádění strukturálních reforem: řešení makroekonomické nerovnováhy a snižování daňového zatížení...30 PŘÍLOHA 5: Grafy a tabulky... 33 4
1. Úvod Aby se zlepšila koordinace hospodářských politik v hospodářské a měnové unii, stanoví právní předpisy EU, aby členské státy eurozóny předkládaly Komisi do 15. října návrhy rozpočtových plánů na příští rok 1. Tyto plány shrnují návrhy rozpočtů, které vlády předkládají svým vnitrostátním parlamentům. Komise ke každému plánu vydává stanovisko posuzující, zda je v souladu s povinnostmi dané země vyplývajícími z Paktu o stabilitě a růstu. Předkládá rovněž celkové posouzení rozpočtové situace a výhledů eurozóny jako celku. V souladu s ustanoveními tzv. balíčku dvou právních aktů zaslalo do 15. října Komisi své návrhy rozpočtových plánů na rok 2015 šestnáct 2 členských států eurozóny. Belgie a Lotyšsko původně předložily návrhy rozpočtových plánů založené na předpokladu nezměněné politiky, neboť v důsledku nedávných celostátních voleb neměly vládní rozpočtovou politiku; Belgie pak o týden později předložila úplný program 3. Stanoviska Komise při současném respektování rozpočtové autonomie členských států obsahují nezávislé politické poradenství určené zejména pro vnitrostátní vlády a parlamenty, jehož cílem je usnadnit posouzení souladu návrhů rozpočtu s fiskálními pravidly EU. Balíček dvou právních aktů představuje komplexní soubor nástrojů, který k hospodářské a rozpočtové politice přistupuje z hlediska společného zájmu, jak to zamýšlí Smlouva. Kromě toho v červenci 2014 Rada vyzvala Euroskupinu, aby v zájmu zajištění diferencované fiskální politiky podporující růst sledovala a koordinovala fiskální politiky členských států eurozóny a souhrnnou fiskální orientaci eurozóny 4. Rada doporučila, aby členské státy eurozóny v období 2014 2015 jednotlivě i společně přijaly opatření s cílem v úzké spolupráci s Komisí koordinovat fiskální politiky členských států eurozóny, zejména při posuzování návrhů rozpočtových plánů, aby byla v celé eurozóně zajištěna soudržná fiskální orientace podporující růst. Zlepšit kvalitu a udržitelnost veřejných financí tím, že se jako prioritní stanoví hmotné i nehmotné investice na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU. Zajistit, aby vnitrostátní fiskální rámce, včetně vnitrostátních rozpočtových rad, byly silné. Z tohoto doporučení vychází posouzení Komise. Toto sdělení má dvojí cíl. Za prvé na základě horizontálního posouzení návrhů rozpočtových plánů souhrnně zachycuje rozpočtovou politiku na úrovni eurozóny. Tato funkce odpovídá horizontálnímu 1 2 3 4 Jak stanoví nařízení (EU) č. 473/2013 o společných ustanoveních týkajících se sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně. Jedná se o jedno ze dvou nařízení tzv. balíčku dvou právních aktů, který vstoupil v platnost v květnu 2013. Řecko a Kypr, které jako zbývající země eurozóny provádějí makroekonomický ozdravný program, nemají povinnost plán předkládat, protože důkladné fiskální monitorování zajišťuje samotný program. Lotyšsko bylo vyzváno k včasnému předložení aktualizovaného plánu tak, aby Komise mohla přijmout informované stanovisko k návrhu rozpočtového plánu a aby jej Euroskupina mohla řádně projednat, než bude o přijetí zákona o rozpočtu hlasovat vnitrostátní parlament. Doporučení Rady ze dne 8. července 2014 o provádění hlavních směrů hospodářských politik členských států, jejichž měnou je euro (Úř. věst. C 247, 29.7.2014, s. 143). 5
posouzení programů stability, které se provádí na jaře, ale zaměřuje se na nadcházející rok, a nikoli na střednědobé fiskální plány. Za druhé podává přehled návrhů rozpočtových plánů na úrovni jednotlivých členských států a vysvětluje přístup, který Komise při jejich posuzování využívá. Uvedený přístup lze v zásadě shrnout jako posuzování souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu. 2. Hlavní zjištění týkající se eurozóny Celková zjištění Návrhy rozpočtových plánů na tento rok potvrzují zpomalení růstu HDP ve srovnání s prognózou Komise z jara 2014, jež byla zveřejněna v květnu. Podle makroekonomických předpokladů obsažených v plánech se nyní předpokládá, že HDP v šestnácti dotčených členských státech eurozóny (EA-16) v roce 2014 vzroste o 1,0 %, což je méně než 1,3 % očekávané v době vypracování programů stability v dubnu 2014 (tabulka 1). Předpověď zrychlení růstu HDP na 1,5 % v zemích EA-16 v roce 2015 je nižší než 1,7 % předpokládaných v programech stability. Revidování směrem dolů se jeví jako obecnější trend, neboť pouze Španělsko, Irsko, Malta a Slovinsko oznámily revize svých prognóz růstu směrem nahoru, kdežto většina ostatních zemí vykazuje značné snížení. Výhled inflace byl rovněž revidován směrem dolů, a to v důsledku klesajících cen energií a potravin, ale také vzhledem ke značným nevyužitým kapacitám v ekonomice. Podle návrhů rozpočtových plánů letošní míra inflace, která v EA-16 činí 0,8 %, představuje nejnižší hodnotu a v roce 2015 se o něco zvýší (na 1,2 %). Poté, co se souhrnný celkový rozpočtový schodek EA-16 v roce 2013 poprvé od roku 2008 dostal pod hranici 3 % HDP, klesne podle návrhů rozpočtových plánů v roce 2014 na 2,6 % HDP, ačkoli to je více než schodek ve výši 2,4 % předpokládaný v programech stability. Pomalejší snižování schodku je patrné i v roce 2015, kdy souhrnný celkový schodek klesne o 0,4 procentního bodu na 2,2 % HDP ve srovnání s poklesem o 0,6 procentního bodu, který se předpokládal na jaře. Tento vyšší předpokládaný schodek souvisí se zhoršujícím se výhledem růstu na období 2014 2015, ale je též způsoben omezením fiskální konsolidace (viz dále). Souhrnný poměr dluhu k HDP se podle plánů v porovnání s letošním rokem v podstatě nezmění a v roce 2015 dosáhne hodnoty 92,5 % HDP. Oproti tomu v programech stability se očekávalo, že dluh začne příští rok klesat. Za tímto souhrnným poměrem se skrývají různé hodnoty pro jednotlivé země, od 133 % HDP v Itálii až po necelých 10 % HDP v Estonsku. Z hlediska úrovní odráží revize poměru dluhu k HDP směrem dolů v programech stability zavedení nového systému národních účtů ESA, které více než převažuje zhoršující se vyhlídky růstu a inflace i oslabení konsolidačního úsilí. Při bližším prozkoumání plánované fiskální konsolidace návrhy rozpočtových plánů v letech 2014 a 2015 na úrovni souhrnných ukazatelů nevykazují známky konsolidace vyjádřené pozitivní změnou strukturálního salda. Členské státy ve svých programech stability očekávaly na oba roky zlepšení o 0,3 % HDP. Vzhledem k tomu, že na šest členských států z EA-16 se v roce 2014 nadále vztahuje postup při nadměrném schodku 5 a že pouze dva členské státy, na které se vztahuje preventivní složka, by v období 2014 2015 měly dosáhnout nebo překonat své střednědobé cíle, se zdá, že požadavky Paktu o stabilitě a růstu nejsou zcela naplněny. Souhrnnou strukturální korekci je však třeba v tomto 5 Francie, Irsko, Malta, Portugalsko, Slovinsko, Španělsko. 6
ohledu chápat jen orientačně, protože nezachycuje významné rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o požadavky Paktu o stabilitě a růstu, kterých se týká posouzení jednotlivých zemí prováděné Komisí. Kromě toho by se veškeré závěry týkající se celkového konsolidačního úsilí, které se zakládají na změně strukturálního salda, měly brát s rezervou, neboť strukturální saldo nemusí vždy přesně odrážet související fiskální konsolidaci, například z důvodu neobvyklé reakce příjmů na hospodářský růst. Absence fiskální konsolidace na úrovni souhrnných ukazatelů je však potvrzena použitím alternativního měření konsolidačního úsilí, které naznačuje korekci ve výši pouze 0,2 % HDP v letech 2014 i 2015 6. Tabulka 1: Přehled souhrnných hospodářských a rozpočtových ukazatelů (EA-16) na období 2014 15 Růst reálného HDP (změna v %) Inflace měřená HISC (změna v %) Celkový schodek vládního sektoru (v % HDP) Změna strukturálního salda (p. b. HDP) Dluh (v % HDP) Cyklicky očištěný podíl výdajů (v % potenciálního HDP) Cyklicky očištěný podíl příjmů (v % potenciálního Programy stability z roku 2014 (duben) 2014 2015 Prognóza Programy Komise stability z z podzimu roku 2014 2014 (duben) (listopad) Návrhy rozpočtový ch plánů (říjen) Návrhy rozpočtový ch plánů (říjen) Prognóza Komise z podzimu 2014 (listopad) 1,3 1,0 0,8 1,7 1,5 1,1 1,1 0,8 0,6 1,4 1,2 0,9 2,4 2,6 2,6 1,8 2,2 2,4 0,3 0,0 0,1 0,3 0,1 0,0 94,3 92,7 93,1 93,1 92,5 93,6 47,8 47,9 48,0 47,5 47,7 48,0 46,9 46,7 46,8 46,7 46,5 46,8 6 Alternativní měření konsolidačního úsilí v návrzích rozpočtových plánů lze získat zvážením výše diskrečních opatření na straně příjmů po odečtení změny cyklicky očištěného podílu výdajů (tabulka A5.7) To naznačuje pro země EA-16 fiskální korekci ve výši 0,2 % HDP v letech 2014 i 2015. Ačkoli tyto odhady jsou mírně vyšší než změny strukturálního salda (0,0 %, resp. 0,1 % HDP v těchto dvou letech), jsou revize směrem dolů ve srovnání s jarem pro obě konsolidační opatření stejného rozsahu. To potvrzuje, že souhrnné konsolidační úsilí odvozené z návrhů rozpočtových plánů je menší než úsilí předpokládané v jarních programech stability. 7
HDP) Složení veřejných financí Pro eurozónu jako celek předpokládají návrhy rozpočtových plánů v období 2014 2015 jen malé změny ve složení veřejných financí (tabulka A5.5). Cyklicky očištěný podíl výdajů se podle předpokladů v roce 2015 slabě sníží (o 0,2 procentního bodu), čímž se vyrovnají účinky podobně slabého zvýšení v roce 2014 7. Očekává se, že většina kategorií výdajů se sníží, včetně zejména mzdových nákladů ve veřejném sektoru a úrokových nákladů (graf A5.2), s výjimkou sociálních transferů. Opatření v daňové oblasti obsažená v návrzích rozpočtových plánů sice míří více prorůstovým směrem, na daňovou skladbu však v roce 2015 budou mít jen nevýrazný vliv. Dopady snížení příjmů ze sociálních příspěvků o 0,1 procentního bodu vyrovnává zvýšení příjmů z přímých daní o 0,1 procentního bodu (graf A5.3). Podíl nepřímých daní ve vztahu k HDP zůstane podle předpokladů stabilní. Řada návrhů rozpočtových plánů zmiňuje opatření pro řešení daňového zatížení práce (též daňový klín ). Pracovní dokument útvarů Komise, který doprovází její posouzení návrhů rozpočtových plánů, obsahuje speciální rámeček týkající se řešení daňového zatížení u těch členských států, které obdržely doporučení v této oblasti 8 nebo které v návrhu svého rozpočtového plánu oznámily relevantní reformu. Příloha IV tohoto sdělení obsahuje další informace k této otázce. Celkově návrhy rozpočtových plánů ukazují, že členské státy eurozóny jsou si jasně vědomy přínosů, které by mělo řešení vysokého daňového zatížení práce. Za prvé, zatímco v uplynulých letech daňové zatížení práce ve většině členských států eurozóny trvale stoupalo, návrhy rozpočtových plánů obsahují pouze velmi málo opatření, která by jej dále zvýšila. Naopak mnoho členských států plánuje nebo realizuje opatření ke snížení daňového zatížení. Za druhé opatření ke snížení daňového zatížení práce plánují nejen ty členské státy, kde je toto zatížení poměrně vysoké, ale také ty, v nichž je relativně nízké. Za třetí je řada opatření cílena na nízkopříjmové skupiny; jedná se o zvýšení nezdanitelné částky nebo snížení daní u nízkých příjmových úrovní či sociálních příspěvků u osob s nízkými příjmy. Většina reforem daňového zatížení však zůstává v porovnání s výzvami relativně opatrná. V tom se odráží jak malý fiskální prostor v řadě zemí, tak skutečnost, že je obtížné nalézt kompenzační opatření, ať už snížením výdajů z veřejných rozpočtů, nebo zvýšením daní, které nemají tak záporný vliv na růst, jako jsou spotřební daně, daně z nemovitostí nebo environmentální daně. Rozdíly v prognózách Inovací balíčku dvou právních aktů, jejímž účelem je zmírnit možné rozdíly mezi prognózami členských států a Komise, je zavedení požadavku na větší dohled rozpočtových rad nad procesem vytváření prognóz. Rámeček 1 na straně 10 ukazuje, jak členské státy uplatnily požadavek, že návrhy rozpočtu mají být založeny na nezávislých makroekonomických prognózách. 7 8 Cyklicky neočištěný podíl by v roce 2015 vzhledem k pozitivnímu efektu jmenovatele v souvislosti s menší produkční mezerou poklesl výrazněji, asi o 0,6 procentního bodu. Úř. věst. C 247, 29.7.2014, s. 1. 8
Pokud jde o celkový fiskální výhled, je souhrnný celkový schodek státního rozpočtu zemí EA-16 vyplývající z návrhů rozpočtových plánů na rok 2015 o 0,2 procentního bodu HDP nižší než schodek uvedený v prognóze Komise. Za prvé návrhy rozpočtových plánů předpokládají větší konsolidační úsilí (0,2 % HDP oproti 0,1 % HDP v prognóze Komise, měřeno za použití alternativního ukazatele uvedeného výše; viz tabulka A5.7). Za druhé plány předpokládají v roce 2015 vyšší růst HDP (1,5 % oproti 1,1 % v prognóze Komise, přičemž na Německo připadá výrazná část rozdílu 9 ). Makroekonomické předpoklady však nejsou hlavním důvodem rozdílu v prognózách schodku na rok 2015. Je to proto, že členské státy souhrnně sice předpokládají vyšší růst HDP, avšak rovněž předpokládají nižší reakci příjmů na růst než prognóza Komise 10. Tato nižší předpokládaná elasticita obecně vyrovnává dopad vyššího očekávaného růstu HDP. Největší rozdíl mezi prognózou schodku Komise a návrhy rozpočtových plánů ve skutečnosti spočívá v rozdílném hodnocení úsilí na straně výdajů. Z důvodů, které se stát od státu liší, mohou být rozdíly mezi jednotlivými návrhy rozpočtových plánů a prognózou celkového schodku, kterou provedla Komise, relativně velké. Ve srovnání s návrhy rozpočtových plánů Komise předpovídá vyšší schodek v Belgii, ve Španělsku, na Maltě, v Portugalsku a na Slovensku, přičemž největší rozdíl je v případě Malty (tabulka A5.1 a graf A5.4). Ostatní rozdíly v prognózách dosahují nejvýše 0,2 procentního bodu a v případě Nizozemska a Rakouska předpovídá Komise nižší schodek. Podobně, jako tomu je u prognóz souhrnného celkového schodku, předpovídá Komise vyšší souhrnný dluh, než jaký očekávají členské státy. V prognóze Komise se uvádí, že dluh bude v roce 2015 nadále mírně stoupat až nad 93 % HDP, zatímco podle návrhů rozpočtových plánů zůstane v podstatě beze změny. Tento rozdíl je způsoben zejména vyššími celkovými schodky a nižším růstem nominálního HDP, které předpovídá Komise. Z důvodů, které se stát od státu liší, mohou být opět rozdíly mezi návrhy rozpočtových plánů a prognózou Komise na úrovni členských států větší. Výraznější rozdíly se týkají Belgie, Německa, Lotyšska a Malty, kde návrhy rozpočtových plánů očekávají, že dluh dosáhne hodnoty přibližně o 2 % HDP nižší než podle prognózy Komise (tabulka A5.3 a graf A5.5). Ve většině případů činí rozdíly mezi prognózami 0 až 1 % HDP. Komise předpovídá nižší schodek pouze v případě Slovinska. Pokud jde o složení, podle prognózy Komise existuje riziko, že nedojde ani k omezenému poklesu cyklicky očištěného podílu výdajů, který předpovídají návrhy rozpočtových plánů (tabulka A5.5). V rámci výdajů prognóza Komise potvrzuje, že by se mohl snížit význam mezd ve veřejném sektoru, úrokových plateb a možná veřejných investic, zatímco podíl sociálních plateb by se mohl dále zvýšit (graf A5.2). Pokud jde o příjmy, je prognóza Komise s návrhy rozpočtových plánů v souladu (graf A5.3). Velikost a složení korekce 9 10 Makroekonomický scénář, na němž je založen návrh rozpočtového plánu, vychází z jarní prognózy německé spolkové vlády zveřejněné v dubnu. Avšak vzhledem k tomu, že další oficiální statistiky a ukazatele zhoršeného hospodářského cyklu byly k dispozici až po jejím zveřejnění, popisuje tato prognóza výrazně optimističtější výhled ekonomické aktivity v letech 2014 a 2015 než prognóza Komise z podzimu 2014. Od předložení návrhu rozpočtového plánu německá vláda svou vlastní prognózu aktualizovala. Tzv. čistá elasticita příjmů, tj. procentuální změna příjmů po odečtení účinku diskrečních opatření, na jedno procento změny HDP. Souhrnná elasticita příjmů v roce 2015 vyplývající z plánů je nižší než elasticita, z níž vychází prognóza Komise (0,8 resp. 1,0; viz tabulka A5.6). 9
Pokud jde o velikost strukturální fiskální korekce, shoduje se prognóza Komise s návrhy rozpočtových plánů; po třech letech trvalé fiskální konsolidace je souhrnná orientace fiskální politiky eurozóny v roce 2014 neutrální a očekává se, že tomu tak bude i v roce 2015. Na úrovni souhrnných ukazatelů se zdá, že absence restriktivní fiskální politiky zajišťuje obecně přijatelnou rovnováhu mezi požadavky na udržitelnost, které podtrhují vysoké a zvyšující se poměry dluhu, a cyklickými podmínkami, které poukazují na významné a přetrvávající produkční mezery, jež se podle předpovědi budou v nadcházejících letech zmenšovat jen pomalu. Posouzení plánů zároveň potvrzují, že několik členských států podle současných očekávání nesplní své povinnosti vyplývající z Paktu o stabilitě a růstu. Celkově všechny tyto skutečnosti naznačují potřebu pečlivě sledovat jak celkovou orientaci fiskální politiky v eurozóně, tak její distribuci napříč členskými státy ve vztahu k prostoru, který poskytují pravidla Paktu o stabilitě a růstu. V zásadě by bylo možné dosáhnout opětovného sladění fiskálních politik napříč státy, jež by zajistilo soulad s Paktem o stabilitě a růstu ve všech členských státech a zabránilo neodůvodněné restriktivní fiskální politice. To by znamenalo využití fiskálního prostoru, který v některých zemích poskytují pravidla. Výše uvedené skutečnosti rovněž velmi posilují důvody pro ambiciózní investiční plán na úrovni EU, aby se podpořila celková poptávka a zmenšila omezení na straně nabídky, a tudíž podpořil stimul, který nabízí akomodativní měnová politika. Tento směr podpory růstu napříč eurozónou je relevantní při zkoumání složení korekce veřejných financí. Ačkoli pozorovaný odklon od daňového zatížení práce a řada politických opatření přijatých ke snížení tohoto zatížení jdou správným směrem, ukazuje složení výdajů malý nebo žádný pokrok směrem k větší podpoře růstu. To podtrhuje potřebu lepšího sladění politik členských států s prioritami balíčku v oblasti pracovních míst, růstu a investic, včetně využití flexibility, kterou poskytují pravidla. Rámeček 1: Příspěvek nezávislých fiskálních institucí k návrhům rozpočtových plánů na rok 2015 Články 1, 4 a 5 nařízení (EU) č. 473/2013 z balíčku dvou právních aktů uvádějí koncept nezávislých subjektů. Toto nařízení představuje další upřesnění a rozšíření dřívějších požadavků stanovených v unijních a mezivládních právních předpisech, které svěřují nezávislým subjektům různé úkoly ve fiskální oblasti. Jsou zde vyčleněny dvě dodatečné oblasti: i) sledování dodržování fiskálních pravidel a ii) makroekonomické prognózy. V souboru pravidel pro balíček dvou právních aktů byla vymezena prováděcí ustanovení týkající se vytváření prognóz, která přinášejí pokyny pro členské státy. Jako doplnění těchto ustanovení vyzvalo zasedání Rady dne 8. července 2014 členské státy eurozóny, aby vnitrostátní fiskální rámce, včetně vnitrostátních rozpočtových rad, byly silné. Podle čl. 4 odst. 4 uvedeného nařízení konkrétně návrhy rozpočtů vycházejí z nezávislých makroekonomických prognóz, což podle čl. 2 odst. 1 písm. b) znamená, že musí být vypracované nebo schválené nezávislými subjekty. Řada návrhů rozpočtových plánů předložených v říjnu 2014 obsahuje odkazy na tyto požadavky balíčku dvou právních aktů, přičemž členské státy se rozhodly buď pro nezávislé vypracování, nebo pro schválení výchozích makroekonomických prognóz. Podle návrhů rozpočtových plánů byly prognózy vypracovány nezávislými subjekty v pěti členských státech: Rakousku (Österreichisches Institut für Wirtschaftsforschung, WIFO), Belgii (Bureau Fédéral du Plan, FPB), Lucembursku (STATEC), Nizozemsku (Centraal Planbureau, CPB) a 10
Slovinsku (Urad Rs Za Makroekonomske Analize in Razvoj, UMAR-IMAD). V Německu sice makroekonomické prognózy nadále vytváří ministerstvo hospodářství, činí to však na základě společných hospodářských prognóz, které vypracovávají výzkumné ústavy. V listopadu zkoumá jejich důvěryhodnost nezávislá rada hospodářských poradců. Prognóza v návrhu rozpočtového plánu je založena na společných hospodářských prognózách a vládní prognóze z jara a nezahrnuje společné prognózy ani vládní makroekonomické předpovědi z podzimu. Ve Finsku vytváří makroekonomické prognózy interně ministerstvo financí, uznává však nutnost opatření, která zaručí formální nezávislost příslušného týmu. V případě Estonska, Španělska, Irska, Itálie a Slovenska odkazovaly návrhy rozpočtových plánů na stanoviska k makroekonomickým prognózám, které poskytly nezávislé subjekty (Eelarvenõukogu, Autoridad Independiente de Responsabilidad Fiscal (AIReF), Irish Fiscal Advisory Council (IFAC), Ufficio Parlamentare di Bilancio (UPB) a slovenský Výbor pre makroekonomické prognózy). Ve Francii, na Maltě a v Portugalsku sice bylo vydáno stanovisko nezávislého orgánu (HCFP (Haut Conseil des Finances Publiques), National Audit Office of Malta a CFP (Conselho das Finanças Públicas)), avšak v návrhu rozpočtového plánu se o něm nehovoří. Ve Francii a Portugalsku bylo toto stanovisko nakonec zahrnuto mezi rozpočtové dokumenty. V případě Lotyšska se vydaný rozpočtový dokument založený na předpokladu nezměněné politiky nepovažuje za návrh rozpočtového plánu, a tak formálně nevyžaduje stanovisko nezávislého subjektu. V případě Estonska, Španělska, Irska, Itálie, Malty, Portugalska a Slovenska byly prognózy uvedenými nezávislými subjekty v zásadě schváleny, byla však zdůrazněna řada rizik. Ve Francii označila rada HCFP makroekonomický scénář na rok 2015 za optimistický. V Estonsku, Španělsku, Francii, Irsku, na Maltě a v Portugalsku byla uvedena rizika horšího výsledku vycházející z vnějšího vývoje, která by se mohla projevit v nižším růstu vývozu, než se očekává. Dále byly zmíněny nejistoty ve vztahu k domácí poptávce (Francie), spotřebě (Španělsko) nebo investicím (Malta). 11
3. Přehled jednotlivých návrhů rozpočtových plánů Stanoviska Komise k návrhům rozpočtových plánů se zaměřují na dodržování ustanovení Paktu o stabilitě a růstu a doporučení vydaných na tomto základě. U členských států, vůči nimž je veden postup při nadměrném schodku, stanoviska Komise posuzují pokrok dosažený při nápravě nadměrného schodku, a to s ohledem na cíle celkového i strukturálního schodku. V případě členských států eurozóny, jichž se týká preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu, tj. nikoli postup při nadměrném schodku, se posuzuje pokrok při dosahování střednědobých rozpočtových cílů, aby se zjistilo, zda je v souladu s Paktem o stabilitě a růstu a s fiskálními doporučeními, která vydala Rada jednotlivým členským státům v červenci. Posouzení plánů je založeno na prognóze Komise z podzimu 2014. Po konzultacích s některými členskými státy, kdy si Komise vyžádala další informace nebo zdůraznila některé počáteční obavy ve vztahu k předloženým návrhům rozpočtových plánů, došla Komise koncem října k závěru, že žádný návrh rozpočtového plánu nepředstavuje obzvláště závažné nedodržení povinností, jak je uvedeno v čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) č. 473/2013. Několik předložených plánů nicméně vyvolává obavy z možného nedodržení povinností. Tabulky 2a a 2b shrnují posouzení návrhů rozpočtových plánů jednotlivých zemí obsažená ve stanoviscích Komise vydaných 28. listopadu, jakož i posouzení pokroku dosaženého v oblasti fiskálních strukturálních 11 reforem. K snadnějšímu srovnání je posouzení návrhů rozpočtových plánů shrnuto ve třech obecných kategoriích: V souladu: Podle podzimní prognózy Komise není k zajištění souladu s pravidly Paktu o stabilitě a růstu v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu nutná úprava rozpočtových plánů. Avšak v případech, kdy je posouzení návrhu rozpočtového plánu Komisí vystaveno zvláštním rizikům, vyzývá Komise dotčené členské státy, aby podle potřeby zareagovaly. Obecně v souladu: Komise vyzývá příslušné orgány, aby v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu přijaly nezbytná opatření s cílem zajistit, že rozpočet na rok 2015 bude v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. Komisi k tomu vedou následující důvody: V případě členských států, vůči nimž je veden postup při nadměrném schodku: prognóza Komise sice předpovídá, že celkový schodek bude snížen pod úroveň referenční hodnoty stanovené Smlouvou na 3 % HDP do lhůty stanovené v rámci postupu při nadměrném schodku, je však patrný znatelný nedostatek fiskálního úsilí, což ohrožuje včasnou a udržitelnou nápravu nadměrného schodku. V případě členských států, jichž se týká preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu: podle prognózy Komise se neočekává, že by v roce 2015 došlo k provedení požadované strukturální korekce vedoucí ke splnění střednědobého rozpočtového cíle, nesplnění tohoto požadavku ale nebude představovat významnou odchylku od požadované korekce vedoucí ke splnění střednědobého rozpočtového cíle 12. Pokud však tato situace potrvá několik let, mohla by mít za 11 12 Strukturální reformy, které mají přímý dopad na rozpočet. Pro členský stát, který nesplnil svůj střednědobý rozpočtový cíl, se odchylka považuje za významnou, jestliže: i) odchylka strukturálního salda od příslušného postupu korekce činí alespoň 0,5 % HDP v jednom roce nebo alespoň 0,25 % HDP v průměru každý rok ve dvou po sobě následujících letech a 12
následek významnou odchylku od požadované korekce. Tyto členské státy jsou v souladu s případnou referenční hodnotou pro snížení dluhu. Riziko nesouladu: prognóza Komise neočekává, že návrh rozpočtového plánu zajistí soulad s požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Komise proto vyzývá příslušné orgány, aby v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu přijaly nezbytná opatření s cílem zajistit, že rozpočet na rok 2015 bude v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. Komisi k tomu vedou následující důvody: V případě členských států, vůči nimž je veden postup při nadměrném schodku: pokud by se prognóza Komise pro rok 2015 potvrdila ex post, mohlo by to vést k posílení postupu při nadměrném schodku, neboť se neočekává naplnění fiskálního úsilí ani dodržení cíle týkajícího se celkového schodku. V případě členských států, jichž se týká preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu: prognóza Komise předpovídá významnou odchylku od požadovaného postupu korekce vedoucího ke splnění střednědobého rozpočtového cíle v roce 2015 a/nebo případné nedodržení referenční hodnoty pro snížení dluhu (podle toho, která hodnota je závaznější). Dopad přechodu na standardní systém národních účtů ESA 2010 a jiných statistických revizí na výši schodku a dluhu byl zohledněn při posuzování plánů (dopad přechodu na systém ESA 2010 byl nejvýraznější v případě Francie, Irska, Itálie, Portugalska a Finska). V pracovních dokumentech útvarů Komise přiložených ke stanoviskům Komise se z kvalitativního a pokud možno i z kvantitativního hlediska přistupovalo zejména ke statistickým revizím, kdykoli se jejich dopad týkal hlavních proměnných používaných pro posouzení souladu s Paktem o stabilitě a růstu. Další statistické změny byly výslovně uvedeny v případě Estonska, Lotyšska a Slovinska. V ostatních případech dopad nebyl významný a/nebo by neměl za následek změnu posouzení. Kromě toho Komise posoudila úroveň celkového dodržování fiskálních strukturálních reforem uvedených v doporučeních pro jednotlivé země z roku 2014. Posouzení návrhů rozpočtových plánů je shrnuto v následujících pěti obecných kategoriích. Jsou to: Žádný pokrok: Členský stát neoznámil ani nepřijal žádná opatření, jež by reagovala na příslušné jemu vydané doporučení. Omezený pokrok: Členský stát oznámil některá opatření reagující na příslušné jemu vydané doporučení, ale předmětná opatření se zdají být nedostačující anebo je ohroženo jejich přijetí či provedení. Určitý pokrok: Členský stát oznámil nebo přijal opatření reagující na příslušné jemu vydané doporučení. Předmětná opatření jsou slibná, ne všechna však byla dosud provedena a provedení není ve všech případech jisté. ii) míra růstu výdajů po odečtení diskrečních opatření na straně příjmů překročila příslušný postup korekce vymezený ve vztahu k referenční střednědobé míře růstu, což mělo negativní dopad na saldo veřejných financí ve výši alespoň 0,5 procentního bodu HDP v jednom roce nebo v součtu za dva po sobě následující roky. Odchylka může být rovněž považována za významnou, pokud bude naplněna pouze jedna ze dvou podmínek i) a ii) a celkové posouzení prokáže, že tato podmínka je nejvhodnější pro posouzení souvisejícího fiskálního úsilí. 13
Výrazný pokrok: Členský stát přijal opatření, jež byla z většiny provedena. Tato opatření do značné míry reagují na příslušné jemu vydané doporučení. Plné provedení: Členský stát přijal a provedl opatření, jež odpovídajícím způsobem reagují na příslušné jemu vydané doporučení. Tabulka 2a: Přehled jednotlivých stanovisek Komise k návrhům rozpočtových plánů členské státy, jichž se týká preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu Celkový soulad návrhu rozpočtového plánu s Paktem o stabilitě a růstu Celkový soulad s fiskálními strukturálními reformami navrženými v doporučeních pro jednotlivé země v roce 2014 Země BE Celkový závěr na základě prognózy Komise z podzimu 2014 Riziko nesouladu Soulad s požadavky preventivní složky v letech 2014 2015 2014: určitá odchylka od postupu korekce vedoucího k dosažení střednědobého rozpočtového cíle; dodržení referenční hodnoty pro dluh ohroženo 2015: určitá odchylka od postupu korekce vedoucího k dosažení střednědobého rozpočtového cíle; dodržení referenční hodnoty pro dluh ohroženo Celkový závěr Hlavní opatření v ohledně pokroku návrhu rozpočtového směrem plánu na splnění k fiskálním doporučení pro strukturálním jednotlivé země reformám týkajících se daňového zatížení Určitý pokrok Doporučení pro jednotlivé země týkající se daňového zatížení Vyšší odpočet daně z příjmu fyzických osob. Nižší příspěvky zaměstnavatele na sociální zabezpečení Doporučení pro jednotlivé země týkající se daňového zatížení DE V souladu 2014: dosaženo lepšího výsledku, než byl střednědobý rozpočtový cíl; dodržení referenční hodnoty pro dluh 2015: dosaženo lepšího výsledku, než byl střednědobý rozpočtový cíl; dodržení referenční hodnoty pro dluh 14 Omezený pokrok Od roku 2014 vyšší úleva z daně z příjmu fyzických osob a neuskutečnění původně plánovaného snížení sazby příspěvku na důchodové zabezpečení za účelem financování dodatečných důchodových dávek. Od roku 2015 zvýšení sazby příspěvků na dlouhodobou péči
EE Obecně v souladu 2014: určitá odchylka od postupu korekce vedoucího k dosažení střednědobého rozpočtového cíle; 2015: určitá odchylka od postupu korekce vedoucího k dosažení střednědobého rozpočtového cíle Žádný pokrok a reforma financování zdravotního pojištění Doporučení pro jednotlivé země týkající se daňového zatížení Snížení sazby daně z příjmu fyzických osob a příspěvků na pojištění pro případ ztráty zaměstnání. Zvýšení základní daňové úlevy 15
IT LV LU MT 13 Riziko nesouladu Obecně v souladu V souladu Riziko nesouladu 2014: možnost odchýlit se od postupu korekce vedoucího dosažení střednědobého rozpočtového cíle v důsledku mimořádně nepříznivých hospodářských podmínek; dodržení referenční hodnoty pro dluh ohroženo 2015: významná odchylka od postupu korekce vedoucího k dosažení střednědobého rozpočtového cíle; dodržení referenční hodnoty pro dluh ohroženo 2014: žádná odchylka od postupu korekce vedoucího k dosažení střednědobého rozpočtového cíle 2015: určitá odchylka od postupu korekce vedoucího k dosažení střednědobého rozpočtového cíle za předpokladu, že nedojde k žádným změnám návrhu rozpočtového plánu 2014: Dosaženo lepšího výsledku, než byl střednědobý rozpočtový cíl 2015: žádná odchylka od střednědobého rozpočtového cíle 2014: postup při nadměrném schodku 2015: významná odchylka od postupu korekce vedoucího k Určitý pokrok Omezený pokrok Určitý pokrok Určitý pokrok Doporučení pro jednotlivé země týkající se daňového zatížení Vynětí nákladů práce z daňového základu regionální daně z podnikání. Stálá daňová úleva (zanesena jako sociální transfer do systému ESA 2010) pro zaměstnance s nízkými příjmy, v současné době hrazena pouze v roce 2014. Osvobození od placení příspěvků zaměstnavatele na sociální zabezpečení na tři roky za přijímání nových zaměstnanců na smlouvu na dobu neurčitou během roku 2015 Doporučení pro jednotlivé země týkající se daňového zatížení Odcházející vláda nepředložila v návrhu rozpočtového plánu žádná opatření. Strategie daňové politiky na období 2015 2017 však zahrnuje plány na zvýšení minimální mzdy i nezdaněného minimálního příjmu Žádné doporučení pro jednotlivé země týkající se daňového zatížení Žádné doporučení pro jednotlivé země týkající se daňového zatížení 13 Na Maltu se v současné době vztahuje nápravná složka, od roku 2015 by se však na ni mohla vztahovat preventivní složka, jestliže dosáhne včasné a udržitelné korekce. 16
NL V souladu dosažení střednědobého rozpočtového cíle; dodržení referenční hodnoty pro dluh 2014: žádná odchylka od střednědobého rozpočtového cíle; dodržení referenční hodnoty pro dluh 2015: žádná odchylka od střednědobého rozpočtového cíle; dodržení referenční hodnoty pro dluh Určitý pokrok Doporučení pro jednotlivé země týkající se daňového zatížení Reforma daňových úlev pro zaměstnance, snížení daňové zátěže u nižších a středních příjmů. Snížení sazby daně z příjmů fyzických osob v nejnižším daňovém pásmu 17
AT SK FI Riziko nesouladu V souladu Obecně v souladu 2014: určitá odchylka od postupu korekce vedoucího k dosažení střednědobého rozpočtového cíle; dodržení referenční hodnoty pro dluh 2015: významná odchylka od postupu korekce vedoucího k dosažení střednědobého rozpočtového cíle; dodržení referenční hodnoty pro dluh 2014: žádná odchylka od postupu korekce vedoucího k dosažení střednědobého rozpočtového cíle 2015: žádná odchylka od postupu korekce vedoucího k dosažení střednědobého rozpočtového cíle 2014: určitá odchylka od střednědobého rozpočtového cíle 2015: určitá odchylka od postupu korekce vedoucího k dosažení střednědobého rozpočtového cíle Omezený pokrok Omezený pokrok Určitý pokrok Doporučení pro jednotlivé země týkající se daňového zatížení Obecné oznámení reformy na snížení daňového zatížení, o níž se rozhodne v březnu 2015 Žádné doporučení pro jednotlivé země týkající se daňového zatížení Žádné doporučení pro jednotlivé země týkající se daňového zatížení Tabulka 2b: Přehled jednotlivých stanovisek Komise k návrhům rozpočtových plánů členské státy, jichž se týká preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu Země ES Celkový soulad návrhu rozpočtového plánu s Paktem o stabilitě a růstu Celkový závěr na základě prognózy Komise z podzimu 2014 Riziko nesouladu Soulad s postupem při nadměrném schodku v letech 2014 2015 2014: cíl pro celkový schodek splněn 2015: nebudou-li přijata dodatečná opatření, není zajištěn soulad 18 Celkový soulad s fiskálními strukturálními reformami navrženými v doporučeních pro jednotlivé země v roce 2014 Celkový závěr ohledně pokroku směrem k fiskálním strukturálním reformám Určitý pokrok Hlavní opatření v návrhu rozpočtového plánu zaměřená na řešení daňového zatížení Doporučení pro jednotlivé země týkající se daňového zatížení Snížení sazeb daně z příjmů fyzických osob. Dočasné snížení příspěvků
FR Riziko nesouladu 2014: hrozí, že nebudou přijata žádná účinná opatření 2015: nebudou-li přijata dodatečná opatření, není zajištěn soulad Omezený pokrok na sociální zabezpečení u nových smluv podepsaných v roce 2014 Doporučení pro jednotlivé země týkající se daňového zatížení Od roku 2014 nová daňová úleva pro mzdy odpovídající až 2,5 násobku minimální mzdy. Snížení příspěvků zaměstnavatele na sociální zabezpečení. Snížení daně z příjmu fyzických osob u osob s nízkými příjmy 19
IE PT SI V souladu Riziko nesouladu Obecně v souladu 2014: účinná opatření 2015: očekává se včasná korekce 2014: hrozí, že nebudou přijata žádná účinná opatření 2015: nebudou-li přijata dodatečná opatření, není zajištěn soulad 2014: hrozí, že nebudou přijata žádná účinná opatření 2015: očekává se včasná korekce Určitý pokrok Omezený pokrok Omezený pokrok Žádné doporučení pro jednotlivé země týkající se daňového zatížení Žádné doporučení pro jednotlivé země týkající se daňového zatížení Žádné doporučení pro jednotlivé země týkající se daňového zatížení 20
PŘÍLOHA 1: Posouzení návrhů rozpočtových plánů jednotlivých zemí Členské státy, na něž se vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu Plány, které jsou v souladu s povinnostmi dané země Komise zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Německa, na které se v současnosti vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu a přechodné pravidlo pro zadlužení, je v souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Ovšem značný fiskální prostor, investiční potřeby a velmi nízké úrokové sazby, díky nimž sociální přínosy značně převažují nad náklady na financování, ponechávají prostor pro navýšení veřejných investic. Dále musí Německo zajistit, aby byl ustaven nezávislý subjekt, který by vypracovával či potvrzoval makroekonomické prognózy. Komise také zastává stanovisko, že Německo dosáhlo omezeného pokroku, pokud jde o strukturální část fiskálních doporučení vydaných Radou v rámci evropského semestru 2014, a vyzývá tedy německé orgány, aby jejich realizaci urychlily. Komise zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Lucemburska, na které se v současné době vztahuje preventivní složka, je v souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Lucembursko zejména plánuje, že v roce 2015 využije svoji rezervu, pokud jde o střednědobý rozpočtový cíl, neboť strukturální přebytek se bude zhoršovat, avšak stále bude respektovat střednědobý rozpočtový cíl Lucemburska. Snížení strukturálního přebytku souvisí převážně se snížením příjmů z DPH spojeným se změnou právních předpisů pro elektronický obchod (přibližně 1,5 % HDP), které je kompenzováno novými opatřeními plánovanými v návrhu rozpočtového plánu pouze částečně. Ztráty příjmů z DPH by však mohly být vyšší, než se očekává. Komise proto vyzývá příslušné orgány, aby byly připraveny přijmout dodatečná opatření, pokud by se tato rizika naplnila. Komise také zastává stanovisko, že Lucembursko dosáhlo určitého pokroku, pokud jde o strukturální část fiskálních doporučení vydaných Radou v rámci evropského semestru 2014, a vyzývá orgány Lucemburska, aby v práci pokračovaly. Komise zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Nizozemska, na které se v současnosti vztahuje preventivní složka a přechodné pravidlo pro zadlužení, je v souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Komise vyzývá příslušné orgány, aby rozpočet na rok 2015 důsledně naplnily. Komise také zastává stanovisko, že Nizozemsko dosáhlo určitého pokroku, pokud jde o strukturální část fiskálních doporučení vydaných Radou v rámci evropského semestru 2014, a vyzývá orgány Nizozemska, aby v práci pokračovaly. Komise zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Slovenska, na které se v současnosti vztahuje preventivní složka, je v souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Zejména platí, že dle aktuálně dostupných informací by schodek veřejných financí neměl překročit referenční hodnotu stanovenou Smlouvou, přestože je jeho vývoj v roce 2014 spojen s určitou nejistotou. Slovensko bylo shledáno způsobilým k tomu, aby v roce 2014 využilo výhod investiční doložky, která mu umožňuje se v uvedeném roce dočasně odchýlit od postupu korekce požadovaného ke splnění střednědobého rozpočtového cíle. V roce 2015, kdy bude nutno toto dočasné odchýlení kompenzovat, by Slovensko mělo podle projekcí dosáhnout při plnění svého střednědobého cíle dostatečného pokroku. Vzhledem k výše uvedenému a s přihlédnutím ke skutečnosti, že vnitrostátní dluhová brzda, z níž návrh rozpočtového plánu vychází, by podle očekávání již neměla být uplatňována, Komise vyzývá příslušné orgány, aby byly v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu připraveny přijmout nezbytná 21
opatření s cílem zajistit, že rozpočet na rok 2015 zůstane v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. Komise také zastává stanovisko, že Slovensko učinilo jen omezený pokrok, pokud jde o strukturální část fiskálních doporučení vydaných Radou v rámci evropského semestru 2014, a vyzývá tedy orgány Slovenska, aby provádění urychlily. Plány, které jsou obecně v souladu s paktem Komise zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Estonska, na které se v současnosti vztahuje preventivní složka, je obecně v souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Zejména se na základě prognózy Komise v roce 2015 očekává určitá odchylka od postupu korekce k dosažení střednědobého cíle. Komise vyzývá příslušné orgány, aby v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu přijaly nezbytná opatření s cílem zajistit, že rozpočet na rok 2015 bude v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. Komise také zastává stanovisko, že Estonsko neučinilo pokrok, pokud jde o strukturální část fiskálních doporučení vydaných Radou v rámci evropského semestru v roce 2014, a vyzývá proto orgány Estonska, aby provádění urychlily. Lotyšsko dne 15. října předložilo návrh rozpočtového plánu, jehož základem je pokračování v dosavadní politice. Komise zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Lotyšska, na které se v současnosti vztahuje preventivní složka, je obecně v souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Komise vyzývá orgány Lotyšska, aby v rozpočtu na rok 2015 provedly nezbytná opatření, aby byl rozpočet v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. Komise také zastává stanovisko, že Lotyšsko učinilo jen omezený pokrok, pokud jde o strukturální část fiskálních doporučení vydaných Radou v rámci evropského semestru 2014, a vyzývá tedy orgány Lotyšska, aby provádění urychlily. Poté, co nová vláda dne 22. listopadu 2014 předložila aktualizovaný návrh rozpočtového plánu, hodlá Komise mohla přijmout stanovisko k tomuto aktualizovanému návrhu rozpočtového plánu, než bude návrh zákona o státním rozpočtu přijat vnitrostátním parlamentem. Komise zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Finska, na které se v současnosti vztahuje preventivní složka, je obecně v souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Komise vyzývá příslušné orgány, aby v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu přijaly nezbytná opatření s cílem zajistit, že rozpočet na rok 2015 bude v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. Kromě toho by Finsko mělo zavést vhodný právní rámec s cílem zajistit, aby makroekonomické prognózy, z nichž vychází návrh rozpočtu, byly schváleny a vypracovány nezávislým subjektem. Komise také zastává stanovisko, že Finsko dosáhlo určitého pokroku, pokud jde o strukturální část fiskálních doporučení vydaných Radou v rámci evropského semestru 2014, a vyzývá orgány Finska, aby v práci pokračovaly. Plány, u nichž hrozí nesoulad s paktem Komise zastává stanovisko, že návrhu rozpočtového plánu Belgie, na kterou se v současnosti vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu a pravidlo pro zadlužení, hrozí nesoulad s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Komise proto vyzývá příslušné orgány, aby v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu přijaly nezbytná opatření s cílem zajistit, že rozpočet na rok 2015 bude v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. Komise také zastává stanovisko, že Belgie dosáhla určitého pokroku, pokud jde o strukturální část fiskálních doporučení vydaných Radou v rámci evropského semestru 2014, a vyzývá orgány Belgie, aby v práci pokračovaly. Komise začátkem března 2015 přezkoumá své stanovisko vůči závazkům Belgie v rámci Paktu o stabilitě a růstu v souvislosti s finalizací zákona o rozpočtu a očekávaným vymezením programu strukturálních reforem oznámeného 22