Problematika povolovacích procedur a její vliv na realizaci investičních akcí ČEPS Ing. Pavel Švejnar, JUDr. Imrich Kliment, ČEPS, a.s. PROCEDURY PŘI PŘÍPRAVĚ VÝSTAVBY VEDENÍ Na začátku každého projektu společnost ČEPS zpracovává územně-technickou studii a studii proveditelnosti záměru. Plánovaný investiční záměr, než se přistoupí k jeho samotné realizaci, musí projít procesem územního plánování. V rámci územně plánovacích podkladů mají své významné místo územně analytické podklady, které by měly zajistit dostupnost garantovaných a aktualizovaných informací o území. Z těchto informací aktualizovaných každé dva roky, které musí být dostupné na úrovni obcí s rozšířenou působností a na úrovni krajů, by se měl budoucí investor dozvědět všechny potřebné informace pro možnost realizace své investice. Neznalost těchto informací může způsobit značné těžkosti, pokud se týká samotné realizace plánované stavby na konkrétním území. Od územně analytických podkladů je nutné odlišit samotné nástroje územního plánování, mezi které patří: Politika územního rozvoje, Zásady územního rozvoje kraje, Územní plány obcí. Politika územního rozvoje (PÚR) Pakliže plánovaná liniová stavba přesahuje svým významem hranice kraje, je v zájmu společnosti ČEPS, aby byla zanesena do PÚR. Tento dokument pořizuje Ministerstvo pro místní rozvoj a schvaluje jej vláda. Určuje požadavky na konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech. Dokument je ve spolupráci s ministerstvy a jinými ústředně správními úřady aktualizován každé 4 roky. Jeho obsah by se měl závazně promítnout do aktualizace zásad místního rozvoje, pořizování územních plánů, regulačních plánů a územního řízení, ale ne vždy se tak děje. V této souvislosti je ovšem nutné upozornit, že PÚR může zasahovat do pravomocí obcí a krajů pouze v otázkách územního rozvoje republikového významu, tedy v otázkách, které svým významem ovlivňují M A G A Z Í N Veřejnoprávní projednávání v přípravě energetických staveb je záležitostí velice zdlouhavou a i dle Závěrečné zprávy Nezávislé energetické komise značně byrokraticky náročnou. Tato skutečnost má zásadní vliv na plnění jedné ze základních povinností akciové společnosti ČEPS, provozovatele české elektroenergetické přenosové soustavy, kterou je nezbytná obnova soustavy a její racionální rozvoj. Zatímco vlastní fyzická výstavba vedení trvá 1 2 roky (v závislosti od jeho délky), vyřizování všech povolovacích procedur se může protáhnout na 8 10 let. Jaké konkrétní kroky legislativní proces obnáší a jakým způsobem by se dal zjednodušit? území více krajů a mají celorepublikové, mezinárodní nebo přeshraniční souvislosti. Jeho závaznost je omezena pouze na nezbytné rámce potřebné pro konkretizaci a naplňování úkolů územního plánování v územně plánovací činnosti krajů a obcí. To znamená, že neumisťuje konkrétní stavbu v území, ale pouze vymezuje koridory pro jednotlivé stavby (např. liniové), což není to samé jako konkrétní umístění stavby v území. Zásady územního rozvoje kraje (ZÚR) Před zahájením procesu územního plánování je shromažďována dokumentace, dělící se podle územní působnosti na krajskou, tj. pro zpracování zásad územního rozvoje, a na dokumentaci obcí pro zpracování územních plánů a regulačních plánů. Kraje řeší zásadně pouze problémy nemístního významu tak, aby nezasahovaly do kompetence obcí, a v případě průniku této působnosti se vyžaduje jejich vzájemná dohoda. Kraje tedy nejsou v tomto smyslu obcím v nadřízeném postavení. ZÚR stanoví základní požadavky na úsporné a hospodárné uspořádání území kraje, vymezují plochy nebo koridory nadmístního významu, jakož i plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby v rámci kraje. Pořizují se pro celé území kraje a jsou vydávány zastupitelstvem kraje formou opatření obecné povahy. Jsou právně závazné pro vydávání územních plánů, regulačních plánů a pro územní rozhodování (ale v praxi to tak vždy nefunguje). Návrh zásad územního rozvoje pořizuje krajský úřad. Řízení se účastní dotčené orgány, obce a možnost účasti má i zástupce veřejnosti. Před jejich vydáním posuzuje návrh zásad územního rozvoje ještě Ministerstvo pro místní rozvoj, a to s ohledem na širší územní vztahy, mezinárodní otázky a soulad s politikou územního rozvoje. Krajské úřady předkládají každé 2 roky zprávu o uplatňování ZÚR. Na jejím základě může být navržena jejich aktualizace (po konzultaci s dotčenými obcemi). Územní plány obcí (ÚP) O pořízení vlastního ÚP rozhoduje zastupitelstvo obce. Plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, včetně uspořádání krajiny a koncepce veřejné infrastruktury a konkrétně určuje funkční vymezení ploch. Prioritním úkolem je přitom přísná ochrana nezastavěných ploch daného území. Na těchto plochách nelze uplatňovat zjednodušující postupy při umísťování a povolování staveb. Na rozdíl od PÚR a ZÚR není zpracování územních plánů povinné. Jsou vydávány zastupitelstvem obce formou opatření obecné povahy podle správního řádu a jsou tedy přezkoumatelné. Posuzování vlivů záměru na životní prostředí (EIA) Pokud investor dosáhne souhlasu obce s realizací záměru a pokud je záměr velkým záměrem, který by mohl mít zásadní vliv na životní prostředí a zdraví obyvatel (což stavby ČEPS v převážné většině jsou), lze předpokládat, že bude patřit mezi vyjmenované záměry, které podléhají posouzení dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí tj. EIA. 1 Úřadem, který vede proces posuzování, je dle kategorie záměru buď příslušný krajský úřad, nebo Ministerstvo životního prostředí. Začíná zjišťovacím řízením (tzv. malá EIA) na základě oznámení investora o záměru. Může probíhat i zcela nezávisle na územ- 1 Posouzení podléhá každá stavba vedení 110 kv, která je delší než 15 km, a jakkoliv dlouhá stavba vedení o vyšším napětí. Plánované projekty výstavby vedení společnosti ČEPS mu proto podléhají de facto bezvýhradně. 9
E L E K T R O E N E R G E T I K A podmínek, které musí investor pro realizaci stavby splnit. Územní a stavební řízení Pro vydání územního rozhodnutí (ÚR) a stavebního povolení (SP) se musí podat žádost, na základě které se zahajuje příslušné správní řízení. Na základě vydaných ZÚR a územního plánu nebo po jejich doplnění po předchozím projednání a dosažení souhlasu příslušné obce zpracuje společnost ČEPS dokumentaci pro zadání akce a požádá o vydání ÚR v rámci zahájeného územního řízení. Územní rozhodnutí obsahuje podmínky pro umístění stavby v konkrétní lokalitě. Jeho vydání je v kompetenci stavebního úřadu příslušné obce. Pakliže jde o záměr přesahující hranice jednotlivých obcí, určí kraj většinou jeden stavební úřad, který bude ve věci rozhodo- ně plánovacím řízení nebo může být zahájeno až v rámci vedeného územního řízení. Zde je nutno uvést, že nejde o správní řízení podle správního řádu, a proto je toto řízení nepřezkoumatelné (nelze proti němu podávat opravné prostředky). Oznámení o zahájení zjišťovacího řízení úřad oznamuje stanoveným způsobem a po ukončení vydá závěr zjišťovacího řízení, který zveřejní a oznámí všem účastníkům. Tento závěr může mít dvě podoby: Pokud oznámení předložené investorem dostatečně zohledňuje všechny dopady na životní prostředí a zdraví obyvatel, úřad posuzování ukončí a sdělí, že záměr nebude dále posuzován v procesu EIA. V opačném případě rozhodne, že záměr musí být dále posouzen a potom začíná proces, tzv. velká EIA. Zde je nutné uvést, že EIA je závazná formálně, musí tedy proběhnout vždy u staveb, které jsou vyjmenovány v zákoně, což je u staveb ČEPS téměř pravidlem. Naopak EIA není závazná věcně, což znamená, že správní úřad může rozhodnout i v rozporu se stanoviskem EIA a záměr povolit. To je ovšem zatím pouze teorie. EIA zahrnuje zjištění, popis, posouzení a vyhodnocení předpokládaných přímých a nepřímých vlivů provedení i neprovedení záměru na životní prostředí. Konkrétně zkoumá vlivy na živočichy a rostliny, ekosystémy, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima a krajinný ráz, přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní památky. Posudek má přispět ke zmírnění nepříznivých vlivů realizace stavby na životní prostředí. Při projektování nového vedení se proto vždy hledá konsenzus mezi ochranou přírody a krajiny a ekonomicky nejschůdnějším řešením. Každé kladné stanovisko EIA ovšem vždy obsahuje celou řadu Obrázek č. 1: Konstrukce stožáru metodou štokování, tj. postupným montováním jednotlivých částí za pomoci štokovací jehly vztyčené uvnitř základu stožáru 10
M A G A Z Í N vat. Když záměr přesahuje hranice krajů nebo území našeho státu, může si dle stavebního zákona pravomoc stavebního úřadu pro vydání územního rozhodnutí vyhradit Ministerstvo pro místní rozvoj (pověří jím jeden stavební úřad). ÚR je při standardní proceduře nezbytnou podmínkou pro podání žádosti o stavební povolení. Jeho vydání mohou svým jednáním ovlivnit vlastníci nemovitostí. U obou těchto procesů je stavební řízení a zajištění souhlasných vyjádření dotčených orgánů, kterých je v případě liniových staveb tohoto typu celá řada, nejnáročnější součástí celého procesu. Prodlužují je i časté spekulace s jednotlivými pozemky. Stavební záměry ČEPS se nutně dotýkají vlastnických práv vlastníků cizích nemovitostí dotčených příslušným stavebním záměrem. Společnost ČEPS pro své záměry liniových staveb pozemky nevykupuje nebo pouze ve výjimečných případech. Z ustanovení 24 odst. 4 energetického zákona však vyplývá její povinnost sjednat s dotčenými vlastníky prostřednictvím smlouvy právo věcného břemene za jednorázovou náhradu. Jelikož výstavba vedení 220 kv a 400 kv a jiných zařízení přenosové soustavy patří mezi stavby ve veřejném zájmu, může ČEPS v krajním případě a za dodržení zákonných podmínek přistoupit i k institutu vyvlastnění tohoto práva (tj. věcného břemene). Avšak pouze za podmínky, že k danému projektu existuje alespoň územně plánovací dokumentace. V situaci, kdy mají dotčené orgány značný vliv již na její schvalování, se tedy v zásadě jedná o začarovaný kruh. To souvisí s faktem, že závaznost politiky územního rozvoje (PÚR) nelze chápat neomezeně, jak je uvedeno výše, a proto se nemusí promítnout do územního plánování, včetně regulačních plánů. V současné době mají na její zpracování rozhodující vliv obce a kraje. V souvislosti s vlastnickými právy a Listinou základních práv a svobod se z pochopitelných důvodů jedná o velmi citlivou otázku. I z toho důvodu je naděje na eventuální prosazení nové právní úpravy hovořící ve prospěch zrychlení výstavby liniových staveb velmi malá (jak ostatně ukázalo v odmítnutí nové úpravy o liniových stavbách navržené Ministerstvem pro místní rozvoj Vládou na jaře tohoto roku). Podobná situace panuje i v případě tzv. regulačního plánu, jenž v řešené ploše a na příslušném schváleném pozemku může za určitých podmínek nahrazovat územní rozhodnutí. Stanoví podrobné podmínky pro vyřešení pozemkové problematiky. Na žádost fyzické nebo právnické osoby jej lze ale vydat pouze v případě, stanovují-li to zásady územního rozvoje nebo územní plán jako podmínku pro rozhodování ve změnách v území. Hlavní problémy Zdlouhavé povolovací procedury komplikují vyvedení výkonu nových zdrojů, včetně zdrojů obnovitelných. Zatímco například výstavba nových větrných zdrojů trvá pouze 2 3 roky, výstavba vedení zabere až třikrát tak dlouhou dobu. (Před liberalizací trhu a vlastnickým oddělením výroby, přenosu a distribuce tento problém neexistoval, protože výstavbu zdrojů i vedení zajišťovala jediná společnost.) Podobně administrativní procedury komplikují i realizaci rozsáhlých investičních opatření v Moravskoslezském regionu, kde z důvodu výstavby rozsáhlých průmyslových zón dlouhodobě roste spotřeba. Příkladem je výstavba takřka 80kilometrového úseku vedení Krasíkov Horní Životice na území Moravskoslezského a Olomouckého kraje. Pokud by zde došlo k uvažovanému přesunutí části trasy na území Moravskoslezského kraje, hrozí zpoždění celého projektu až o dva roky (tato situace by si vyžádala změnu zásad územního rozvoje kraje i vypracování nové EIA). To by mohlo v budoucnu negativně ovlivnit kvalitu dodávek elektřiny na Bruntálsku a Novojičínsku. Možné změny I přes současnou nevoli by do budoucna v tomto směru mohl být určitou inspirací tzv. zrychlovací zákon přijatý v Německu v květnu 2009. Za účelem zrychlení rozvoje sítě zjednodušuje proces plánování a odsouhlasení pro 24 nutných linek sítě o napětí 380 kv. Některé z nich by měly dokonce získat výjimku z povolovacích procedur. Faktem ale zůstává, že finanční kompenzace pro dotčené strany jsou v Německu v porovnání s Českou republikou několikanásobně vyšší. Podobně významným přínosem by bylo Obrázek č. 2: Mapa přenosové soustavy ČR 11
E L E K T R O E N E R G E T I K A urychlení územního a stavebního řízení, tj. sloučení územního rozhodnutí a stavebního povolení do jednoho dokumentu. Celý administrativní proces by výrazně urychlilo i zkrácení procedury EIA, které do procesu územního plánování a rozhodování vstupuje až ve fázi územního řízení o vydání ÚR. Impuls ke zjednodušení zdlouhavých povolovacích procedur by mohl být realizován na úrovni Evropské unie. Vůli k němu však budou muset vyjádřit především velké členské státy. Česká republika má sama o sobě jen velmi omezenou vyjednávací pozici. NEJVĚTŠÍ PROBÍHAJÍCÍ INVESTIČNÍ AKCE A NÁROKY NA PLÁNOVANÉ INVESTICE Investiční akce společnosti ČEPS budou v letech 2009-2017 ovlivněny několika faktory: modernizací a posilováním zdrojové základny v severozápadní oblasti přenosové soustavy ČR (PS ČR), výrazným nárůstem spotřeby v severovýchodní oblasti PS ČR (Moravskoslezský kraj), výstavbou větrných elektráren/farem na řadě míst ČR (Krušné hory, Českomoravská vrchovina, Karlovarsko), boomem ve výstavbě větrných elektráren na severu Německa. ČEPS, a.s., se bude soustřeďovat především na připojování nových zdrojů a průmyslových zón, posilování transformačních vazeb mezi přenosovou a distribuční soustavou a posilování vnitřních a přeshraničních propojení, i za účelem zmírnění negativních dopadů přetoků elektřiny z větrných elektráren na severu Německa. Obrázek č. 3: Po dostavbě stožáru přichází na řadu zavěšení izolátoru Severozápadní Čechy Největší investice si vyžádá severozápadní oblast přenosové soustavy. Do roku 2017 by se mělo jednat o cca 6,5 miliardy korun. Společnost ČEZ na severu Čech připravuje výstavbu nového klasického (palivo hnědé uhlí) bloku o výkonu 660 MW v lokalitě Ledvice, dále pak zvažuje výstavbu dvou bloků paroplynového zdroje o výkonu 450 MW v lokalitě Počerady, event. jednoho bloku paroplynového zdroje o výkonu 450 MW v lokalitě Úžín. Vhodnými lokalitami pro výstavbu nových efektivních bloků pak bývají areály stávajících výroben s možností využívání stávající infrastruktury. Výstavba Ledvic a Úžína si vyžádá výstavbu nové transformovny 400 kv v Chotějovicích. Dále bude potřeba vystavět zbrusu nové vedení 400 kv z Chotějovic do Výškova a zdvojit další tři trasy vedení 400 kv. Celkem se bude jednat o realizaci cca 225 km nových vedení. Moravskoslezský kraj Spotřeba v Moravskoslezském kraji dlouhodobě (bez ohledu na hospodářskou krizi) roste kvůli výstavbě nových průmyslových parků, zejména automobilek a železáren. Celkové náklady na výstavbu zařízení a vedení PS v regionu dosáhnou do roku 2017 výše 3 miliard korun. V dubnu letošního roku začala realizace projektu v areálu transformovny Lískovec, která by měla být dokončena do konce roku 2009. Bude zde potřeba navýšit transformační výkon. Dále bude potřeba vystavět zbrusu novou transformovnu v lokalitě Kletné na Novojičínsku, která umožní vstřebat nárůst spotřeby v oblasti severní Moravy až o 550 MW. Za účelem zajištění jejího napájení dále plánujeme výstavbu nového vedení 400 kv na trase Krasíkov Horní Životice o délce cca 85 km. Větrné elektrárny V severozápadní části přenosové soustavy je plánována i výstavba větrného parku v oblasti Karlovarska a severozápadní části Krušných hor. Jelikož se nedá předpoklá- NÁZEV STAVBY Délka [km] Začátek výstavby Ukončení výstavby Náklady [mil. Kč] V 462 Hradec - Vernéřov 11,0 2007 2009 114,0 V 480 Vyškov - Chotějovice 30,1 2009 2011 622,6 V 458 Krasíkov - Hor. Životice 79,3 2011 2012 1206,6 V 456 NoSovice - Prosenice 79,4 2015 2017 1 324,0 V 450 Výškov - Babylon 72,5 2016 2018 1 320,0 Vedení Vernéřov -Vítkov 75,0 2013 2015 2100,0 V 403 Nošovice - Prosenice 79,5 2015 2017 1650,0 V 451* Babylon -Bezděčín 54,0 2014 2016 1 360,0 V 410 Vyškov - Čechy Střed 98,3 2013 2015 2200,0 Rozvodna Kletné - 2010 2011 690,0 Rozvodna Chotějovice - 2008 2011 690,0 Rozvodna Vítkov - 2013 2015 750,0 Rozvodna Vernéřov - 2008 2015 300,0 Tabulka č. 1: Probíhající a plánované investiční akce ČEPS * rozšíření trasy na dvojité vedení 12
M A G A Z Í N dat, že očekávaný instalovaný výkon (okolo 200 MW) bude spotřebován v přilehlé oblasti, bude potřeba jej prostřednictvím přenosové sítě ČEPS vyvést ke vzdálenějším odběratelům. V této souvislosti se plánuje stavba rozvoden 400 kv v lokalitách Vítkov a Vernéřov. Dále se budou stavět nová vedení 400 kv Hradec - Vernéřov a Vernéřov Vítkov. V současné době se zpracovávají územně technické studie. Další připojení větrných elektráren je plánováno na Českomoravské vrchovině (okolo Jihlavy cca 200 MW) a v okolí Znojma (120 a 200 MW). Vzhledem k velikosti plánovaného výkonu se předpokládá připojení větší části výkonu do systému 400 kv. Protože ve všech případech zvolil investor nadstandardní způsob připojení, tj. do nově vybudované rozvodny 400 kv, resp. 220 kv, bylo dohodnuto, že příprava a realizace rozvodny i jejího zapojení do systému budou zajišťovány investorem větrného parku. Je plánována výstavba tří rozvoden Rosice, Vrbovec a Medlice. Nárůst výroby ve větrných elektrárnách v Německu Společnost ČEPS dle analýzy v rámci pokračující studie EWIS (European Wind Integration Study) zpracovala přehled opatření na snížení rizik v přenosové soustavě ČR, která jsou vyvolaná nárůstem výroby větrných parků v severním Německu. Pro přenosovou soustavu ČR představuje hlavní riziko tranzit přebytku výkonu z Německa do Rakouska o velikosti až 5 500 MW, jenž je alokován v přečerpávacích vodních elektrárnách v Rakousku. Opatření, která společnost ČEPS v této souvislosti v dlouhodobém horizontu (s termínem realizace po roku 2015) navrhuje, zahrnují 5 nejvíce zatěžovaných vedení, u nichž by podle provedených analýz bylo účelné zvýšit kapacitu, tak aby byla zvýšena propustnost sítě ve směru severozápad - jihovýchod. Jedná se o vedení 400 kv: Hradec Řeporyje, Hradec Chrást, Dasný Slavětice a dvě vedení mezi Kočín Dasný. Celková délka těchto vedení je 420,6 km. Jejich modernizace a navýšení kapacity představuje investici převyšující částku 3,8 mld. Kč. Obnova vedení 400 kv již probíhá a bude pokračovat i v následujících letech v souladu se stavem zařízení a stanovenými prioritami společnosti ČEPS. Postupně se zpracovávají studie proveditelnosti a realizační projekty. Je však nutné podotknout, že problém lépe vyřeší výstavba propojovacích vedení v rámci Německa samotného. Předpokládané investice Na výše uvedené investiční akce hodlá společnost ČEPS do roku 2017 vynaložit cca 12 miliard korun. Jejich struktura je uvedena v tabulce 1. O AUTORECH Ing. PAVEL ŠVEJNAR vystudoval obor výroba a rozvod elektrické energie na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Pracoval na různých pozicích v Energoprojektu Praha, ČEZ a ČEPS, a.s. V současné době zastává funkci ředitele sekce Správa energetického majetku. JUDr. IMRICH KLIMENT pracuje jako právník ve společnosti ČEPS od roku 2005. Před příchodem do ČEPS, a.s., působil ve Středočeské energetice. Kontakty na autory: svejnar@ceps.cz, kliment@ceps.cz Asociace energetických manažerů vás srdečně na XII. podzimní konferenci, která se bude konat ve dnech 10. a 11. listopadu na téma Aktualizace Státní Energetické Koncepce 13