PŮDA jako dar žití Mgr.Vít Hrdoušek
Na venkově dříve člověk musel, dnes může žít na rodné hroudě v blízkém sepětí s přírodou a půdou. Naši předci nám zanechali kulturní krajinu, kterou pracně vytvářely stovky let a stovky let je živila. Nás už většinou neživí! Jsme schopni a ochotni dnes vytvářet dlouhodobě udržitelné projekty, které přispějí k blízkému soužití člověka a přírody v kulturní krajině?
Zažili jsme období, kdy systém silně potlačil náš vztah k půdě, krajině, přírodě (jak ukazuje genderově vyvážený obrázek). Proto dnes mnozí z nás ani nevidí problémy s půdou a zemědělskou krajinou, na rozdíl od venkovanů v Rakousku, Německu i Polsku.
Je holou pravdou, že krajiny bez půdy a zeleně se stávají pouští. To nejsou jen pouště odkud k nám dnes proudí migranti. To jsou i krajiny soustředěné zástavby velkoměst, odkud proudí výletnící na náš snad stále ještě zdravý a díky přírodě a kultuře žádaný venkov.
Venkov je stále nevykradená pokladnice hmotného i nehmotného kulturního dědictví - tradičních postupů, které měly lidský rozměr a proto člověk krajině rozuměl: do detailů stavby domu, štěpování stromů, zúrodňování půdy, užívání zdrojů vody. V kontrastu dnes působí krajiny, které ztratily lidský rozměr a přizpůsobují se rozměru stále větších strojů. Velké orné plochy jsou nejen zdrojem silné eroze půdy a vysušování krajiny, ale taky místem, kde už člověk nevkročí a netvoří.
Dědictvím jsou historické mapy, zápisy i fotografie, jsou významný nástroj pro sledování vývoje krajiny i pro obnovu území. Tradiční parcelace dodnes místy vytváří krajinu mozaikovou, prostupnou a ekologicky stabilní. Moderní hospodaření často tuto živou mozaiku stírá. Soulad by měl být hledán v územním plánu a následně i v pozemkových Strážnicko - Bílé Karpaty úpravách každé obce!
Krajina je stále otevřená galerie starého i současného umění lidí ve stylu bydlení a způsobu života. Jinak se žije na Kopanicách, jinak na Hoňákoch, a jinak žijí Dolňáci na Bílých Karpatech. Proč zrovna na zemědělské Moravě se zachovalo množství tradic a zvyků? Každý počin by měl mít i dnes snahu být vlastenecky jedinečný, spoluvytvářen místními lidmi. To si uvědomují i mnozí manažeři MAS při realizaci projektů LEADER na svém území a podporují vztah člověka ve své krajině, vyjádřený nejen prací, ale i kroji a zvyky. Rodina a dědina ZPĚT
S dnešními technologiemi a možnostmi jde vše trochu snáze a jinak. Proto dnes nemusíme jen udržovat staré postupy, můžeme rozvinout škálu nových, ale pro krajinu a místní lidi udržitelných projektů, v užití hlíny, dřeva dalších přírodních materiálů nejlépe z blízkého okolí: na stavby a izolace domů, na úpravu veřejných prostranství i pro moderní stavby a umění provázející člověka krajinou.
Dřín obecný (Cornus mas) Staré odrůdy hrušní Slíva Durancie Mišpule (Mespilus germanica L.) Moruše bílá (Morus alba) Také každá krajina má své přírodní, či hospodářské jedinečnosti : přírodniny, rostliny, živočichy co dříve člověk užíval a najít pro ně staro-nové využití. Nemusí to být hned skanzeny a folklorní slavnosti, stačí výletiště na konci třešnové aleje, stezka k obnovenému rybníku, dožinky s pečením buchet.
Půda pro lidi Ukolem MAS v období 2015 2020 by mělo být pomoci vytvořit vztah lidí ke krajině a půdě. Vždyť veřejná prostranství, školní zahrady i krajina v blízkém okolí obce mohou být prostorem pro vzdělávání, turistiku i odpočinek a také cenný zdroj plodů pro zpracování.
Půda nejen pro velkozemědělce V zájmu každé obce by mělo být vlastnictví půdy, kterou mnozí spoluobčané prodávají. A to nejen pro vytváření funkčních ploch ekologické stability v krajině, ale i pro pronájem místním malozemědělcům, kteří nemají s velkými agropodniky konkurenci.
Projekty záchrany a obnovy ovocných stromů na Strážnicku 2000-2008 Půda pro malovýrobu i vzdělání V sociálních projektech zapojující ohrožené cilové skupiny obyvatel, ale i třeba školáky vytvářet drobné služby např. výsadby a udržby zeleně, nebo malovýrobu místních produktů sezonního ovoce, bylin, medu, marmelád, čajů, kosmetiky, ale i drobných zařízení laviček, stojanů atp.
Venkov a krajina je prostor pro nové zážitky, mladé lidi a dobrovolnictví Půda pro radost
Malozemědělci i dobrovolníci v péči o krajinu a zeleň pomohli obci Tvarožná Lhota získat ocenění European Entente florale 2008 a Evropskou cenu pro krajinu 2015.
Owocní stromové, mimo ovoce také ten veliký užitek působí, že činí krajiny úrodnější a zdravější. Poskytují rozličné druhy krásného dříví stromořadí chrání pole také před přílišnými vysušujícími větry a z luk prospěšnou úrodě stinnou pokrývkou. Pěstování a ošetřování ovocného stromoví odjímá příležitost k zahálce a vyplývajícím z ní nepravostem, ožralství, chlípnosti, krádeže.to jest v jiném ohledu také znamenitý prostředek k ušlechtění a zdokonalení lidského ducha a srdce. František Pixa 1848 Přidejte se k nám a saďme stromy V rámci programu: Milion ovocných stromů pro milion občanů jihovýchodní Moravy, V každé obci, každém katastru jsou zajímavé zapomenuté druhy a odrůdy stromů, které lze využít v tvorbě užitkové zeleně proti suchu, erozi a hlouposti.
Děkuji za pozornost Mgr. Vít Hrdoušek ZPĚT MAS Strážnicko tel : 724 162 265 email:hrdousek.v@straznicko.cz www. straznicko.cz