DOTEKY VODY. analytická část architektonické studie. Atakarchitekti Jiří Jandourek Jana Medlíková Jitka Trevisan Jiří Žid

DOTEKY VODY analytická část architektonické studie Atakarchitekti Jiří Jandourek Jana Medlíková Jitka Trevisan Jiří Žid

2

OBSAH Identifikační údaje O studii a analýzách Město v údolí Jizery Historické analýzy Geneze území Území v datech Území ve fotografii Analýzy vazeb Širší vztahy Obraz města Vazby území na okolí Urbanistické analýzy Území a územní plán Majetkové vztahy Doprava Hodnoty zástavby Průhledy a rozhledy Voda Břehy Hodnoty zeleně Zeleň Slabé a silné stránky Lokality Ostrov Sportoviště Loděnice Haly Palackého sady Zámek 3

4

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE název projektu Doteky vody lokalita k.ú. Semily k.ú. Podmoklice stupeň dokumentace urbanisticko architektonická studie zadavatel město Semily Husova 82 513 01 Semily zodpovědná osoba Ing. Vladimír Bělonohý tel 481 629 235 email belonohy@mu.semily.cz zpracovatel Atakarchitekti Studentská 1109/3 460 01 Liberec www.atakarchitekti.com zodpovědný projektant Ing. arch. Jana Medlíková ČKA 03 422 tel 774 074 207 email medlikova@atakarchitekti.com autorský tým Ing. arch. Ing. Jiří Jandourek, Atakarchitekti Ing. arch. Jana Medlíková, Atakarchitekti Ing. Jitka Trevisan, Atelier Trevisan Ing. arch. Jiří Žid, Já atelier architektury datum zpracování květen červen 2012 5

O STUDII A ANALÝZÁCH 6 Studie Doteky vody je naše pojmenování urbanisticko - architektonické studie území v Semilech, které obklopuju řeku Jizeru, uměle vybudované vodní kanály, potoky, soutoky a roztoky. Proč tento název? Protože se jedná o oblasti naplněné duchem léta, odpočinku, korzo-vání podél řeky, smáčení, setkávání milenců, odpočinku v trávě u řeky, dětských vodních her, koupání, vodních sportů, posezení v kavárně. Vše se odehrává u vody, ve vodě a nebo je s vodou jinak spojeno. Každé místo, břeh oddělený od druhého vodou má jinou atmosféru. Je to jako míchaný koláč, jehož každý díl má jinou chuť, konzistenci a barvu. Kousek je makový, tvarový, povidlový... Rozinkou uprostřed je soutok, v němž se všechny břehy stýkají a který je bezpochyby živoucím jádrem této lokality. Město Semily má ve svém samotném středu velký poklad, který může každý den přinášet všem obyvatelům a návštěvníkům nezapomenutelné zážitky, za nimiž se budou na toto místo neustále vracet. Rozsah řešeného území se téměř shoduje s rozsahem definovaným v zadání města. Jen v místech, kde je zapotřebí vyřešit i potřebné urbanistické návaznosti a souvislosti, které od řešené lokality nelze oddělit, je území rozšířeno i o lokality navazující. Město je totiž živý organismus, jehož části jsou propojené orgány, které by bez ostatních nebyly životaschopné. Kontext nelze neopomíjet. Řešené území zahrnuje tzv. Ostrov, sportovní areál na Bahnech včetně přilehlého území mezi koupalištěm a ulicí Bavlnářskou a Luční, břeh mezi Chuchelským potokem a náhonem v Řekách v okolí Státního okresního archivu, břeh mezi náhonem v Řekách a Jizerou, cíp s halami mezi ulicí Jateckou a Bítouchovskou, Palackého sady, okolí zámku včetně území původní městské zahrady, zastavěné území mezi Ostrovem a Riegrovým náměstím, nábřeží okolo hlavního mostu a zastavěné území mezi Jizerou a ulicí Luční. Úkolem studie je dle zadání zhodnotit stávající stav a navrhnout takové zásahy dle podrobných požadavků zadání tak, aby byly ve střednědobém horizontu ekonomicky realizovatelné a etapizovatelné. Vzhledem k rozsahu území a objemu práce jsme studii rozdělili na dvě fáze, analytickou a návrhovou. Výstupem první fáze, ve které je hodnocen stávající stav, je následující analytická část. Analýzy Cílem analytické fáze je podrobně prozkoumat a pokud možno objektivně zanalyzovat celé území, odkrýt jeho slabé a silné stránky, které nejsou vždy na první pohled patrné, a určit potenciál místa, jeho hrozby a příležitosti. Abychom zaručili objektivitu našich průzkumů a rozborů, snažili jsme se získávat informace z rozdílných informačních zdrojů. Prováděli jsme několikadenní vlastní průzkumy území přímo na místě, prošli jsme řešené a neřešené lokality i blízké okolí Semil, zaznamenávali si, jak na nás jednotlivá místa působí, fotografovali, pozorovali běžný život a provoz. Sbírali jsem potřebná data a dostupné údaje v Muzeu, ve Státním okresním archivu, čerpali jsme z mnoha knih o Semilech a jeho okolí. Velmi přínosné pro nás byly názory pamětníků a odborníků, ale také subjektivní názory občanů, jimž jsme během prohlídek kladli různé otázky týkající se území. Zajímavé podněty a připomínky přinesla i besedy s občany a zastupiteli. Na základě všech těchto informací jsme zpracovali analýzy místa, jež se obracejí k historii, vycházejí z kontextu regionu a republiky, z vazeb širšího okolí, které mapují aktuální stav území po jeho jednotlivých přírodních a urbánních složkách a v neposlední řadě odhalují slabé a silné části v jednotlivých lokalitách (různých dílech koláče). Analytická část pro nás představuje velmi podstatný a nenahraditelný základní vstup, na který bude navazovat a z nějž bude vycházet návrhová část studie. Předpokládáme tedy, že výsledná studie tak bude vystavěna na reálných základech zevrubné analýzy, nebude postrádat vnitřní logiku a koherenci.

MĚSTO V ÚDOLÍ JIZERY Semily jsou zvláštní město už skoro nejsou Český ráj, ale ještě nejsou Krkonoše. Semily mají jednu společnou věc s Brnem. Když se Brňáka zeptáte, co se mu na Brně líbí nejvíce, tak se zamyslí a řekne: Víte, Brno má krásné okolí. Z úryvku z knihy Riegrova stezka kaňonem Jizery je patrné, že se Semilami je to podobné. Zatímco Jičín má své Prachovské skály, Turnov Valdštejn a hruboskalsko, Semily mají skalnatý kaňon Jizery a Riegrovu stezku, kromě nich ale i spoustu dalších krajinářsky a přírodovědně zajímavých lokalit. A proč jsou takové lokality právě zde? Protože přechod mezi klimaticky, geologicky i vegetačně odlišnými krajinnými typy pohraničních hor na severu a teplejším jižním územím Českého ráje zde vytvořil podmínky pro jejich vznik. Protože Jizera a její přítoky se zde v Horním Pojizeří hluboce zařezávají do zvlněné pahorkatiny západního Podkrkonoší a daly tak vzniknout mnohotvárným údolím, nivám a skalnatým korytům. Nad krajinou Semil se vypíná hora Kozákov, třetihorní vulkán a tradiční naleziště drahých kamenů. Z rozhledny na vrcholu je za příznivého počasí vidět až čtvrtina Čech. Kousek za městem se nachází zmíněný unikátní kaňon řeky Jizery s Riegrovou turistickou stezkou, na severu najdeme Bozkovské dolomitové jeskyně. A další a další přírodní zajímavosti a turistické cíle v přírodních rezervacích, k nimž vede řada značených cest a turistických stezek. Pro cyklisty je vyznačena hustá síť cyklotras pro všechny věkové a výkonnostní skupiny. A samotné Semily? Rozkládají se v hlubokém údolí na soutoku Jizery s Oleškou ve výšce 340 m n. m, v kotlině obklopené ze všech stran vrchy. Jizera pro ně byla odjakživa vším, ačkoliv trvalo staletí, než se podařilo tento neposlušný živel zkrotit. Určila, kde bude, dnes již devítitisícové město, založeno, formovala jeho vývoj. Neustále se vylévala ze svého koryta, brala úrodu, ničila domy. Nakonec se ale lidé naučili sílu vody využívat ve svůj prospěch, na březích řek a potoků vyrostly mlýny, později vodní elektrárny. V průběhu 19. století se staly Semily průmyslovým městem. Sílu řeky využívaly převážně textilní továrny. Dnes je Jizera klidným regulovaným tokem protékajícím skrze město, málokdo ji vnímá, málokdo tuší, kolik krásy ještě ukrývá. Semily však nejsou jen městem Jizery, přírody a turistiky, jsou také centrem kulturního a společenského života. Nalezneme zde několik muzeí a galerií, zajímavých staveb a pozurohodnosti. Semily mají své významné rodáky a zaujímají i jistá prvenství v historii. První elektrické krematorium ve střední Evropě, byl zde vynalezen nový tiskařský přístroj hektograf a již v roce 1878 se zde rozeběhla výroba kopírovacích strojů. Unikátem je historizující Schmidtova textilní továrna co do rozlohy srovnatelná s francouzským Versailles nebo alternativní waldorfská škola. Ze Semil pocházel národní obrozenec František Ladislav Rieger, spisovatelé Antal Stašek a Ivan Olbracht, nebo politik Karel Kramář. Není tedy divu, že z vyhodnocení potenciálu krajiny, fenoménu řeky a místních poměrů města byla dána priorita rozvoji cestovního ruchu, cykloturistice, zintenzivnění využívání vrchu Kozákova, zlepšení vybavenosti území pro rozvoj turistiky, včetně zkvalitnění infrastruktury a služeb, které by sloužily také obyvatelům. 7

8

HISTORICKÉ ANALÝZY 9

GENEZE ÚZEMÍ 10

V POČÁTKU 1654 1843 2. pol. 19. století po roce 1935 1. 2. 3. 4. 5. Na počátku byla semilská kotlina jezerem na řece Jizeře, které se při povodních více či méně rozšiřovalo. Poloha příhodná pro osídlení se nacházela na pravém břehu, na úpatí jižního svahu nad rozvodňovanou řekou. Zde se začala formovat první zástavba, která se později přeměnila v semilské náměstí s kostelem uprostřed Z jezera vzniklo postupem času několik menších rybníků, které se pomalu vysoušely, až zůstal jediný na Bělidlech napájený Jalovou struhou, odbočkou z uměle vybudovaného mlýnského náhonu. Mlýnský náhon či potok s Jizerou obtékaly mokrý neobydlený ostrov, zmíněná Bělidla. Na levém břehu v dostatečné vzdálenosti od území, kde se při povodni rozlévala Jizera, vznikala druhá osada Podmoklice. Obě osady byly spojeny přímou cestou s dřevěným přemostěním přes Jizeru. V ohybu Jizery pravděpodobně stálo vrchnostenské obydlí - tvrz s hospodářskými budovami (1511). Asi dvoumetrová navážka Bělidel zvedla jejich niveletu nad úroveň vody při častých záplavách a umožnila rozšíření zástavby Semil blíže k toku Jizery. Nové centrum na Bělidlech se téměř dotýkalo řeky. Tvrz zničenou při požáru města nahradil trojkřídlý barokní zámek postavený při levém břehu Jizery. Z požárních důvodů byl odsunut o kousek dál od města než původní tvrz (kolem 1700). Při povodni roku 1849 roztrhla Jizera kamennou nasypanou hráz, která bránila jejímu přímému toku a odkláněla ji zpátky do původního řečiště meandrem kolem zámku. Mezi původním řečištěm a vylitým přímým tokem vznikl ostrov, na který vedla původní lávka. Přes Jizeru byl v místě dnešního mostu postaven nový dřevěný most směřující k právě dostavěné železniční trati a nádraží (1858). Cesta mezi Semilami a Podmoklicemi se tak odklonila od původní přímé trasy. V Řekách byl vyhlouben náhon potřebný pro Schmidtovu textilní továrnu, Řeky se staly podmokliclým ostrovem. Cestu, kterou si řeka při povodni prorazila, již neopustila. Při regulaci, jejíž součástí byla i stavba jezu, byla již ponechána v novém řečišti. Staré koryto bylo u zámku zúženo a napojeno na mlýnský náhon. Zbytek koryta odklánějící se od zámku byl zasypán (1935). Na spojnici mostu a nádraží se začalo formovat nové centrum Podmoklic, staré pomalu zanikalo. Viz Obraz města. 11

ÚZEMÍ V DATECH konec 13. století vznik obce na vyvýšeném místě pravého břehu Jizery v místě soutoku s Oleškou 1352 - první písemná zmínka o městě Semily, resp. o farním kostele 15. století Semily povýšeny na městys 1542 - ustálení majetkových poměrů, Semily se dostaly do vlastnictví rodu Smiřických 1687 - urbář popisuje vrchnostenské obydlí - tvrz stojící při řece Jizeře, jiné prameny však jeho umístění odkazují na vrch Koštofrank 1691 - rozsáhlý požár zničil celé město včetně tvrzi 1700 - hrabě Ferdinand Ignác Desfour nechal postavit na pravém břehu Jizery zámek, barokní stavbu ve tvaru písmene U se zámeckým parkem otevřeným k Jizeře a městu, čelní křídlo bylo přízemní s dvorními arkádami a boční křídla dvoupatrová 1771 - patrová nástavba čelního křídla zámku polovina 19. století - Semily se stávají městem 1846 - požár zachvátil střechu zámku, po něm následovaly klasicistní úpravy 1849 - povodeň roztrhla nasypanou hráz, která nutila Jizeru téci původním korytem kolem zámku, řeka si prorazila cestu přímým směrem, mezi oběma rameny toku zůstal ostrov, původní most z ulice Josefa Hory byl povodní stržen 1850 - Semily se staly okresem 1853 - postaven dřevěný most přes Jizeru v místě dnešního hlavního mostu 1858 - dokončena železniční trať Pardubice - Liberec v Podmoklicích 1861 - dokončen náhon v Řekách jako součást nové textilní továrny 1861-65 - továrník F. Schmidt založil textilní továrnu a obytnou kolonii v Řekách 1862 - regulace toku Jizery, postaven jez za soutokem hlavního toku a Mlýnského potoka 1863 - postaven domek u jezu 1867 - dřevěný most přes Jizeru nahrazen železným 1868 - dokončena dřevěná lávka přes náhon v Řekách 1876 - postaven dřevěný most přes náhon v Řekách 1895 - za zámkem při ulici Bítouchovské postaveny městské jatky 1897 - založen semilský Okrašlovací spolek 1898 - na stráni nad zámkem vybudován semilským Okrašlovacím spolkem městský park Palackého sady 1898 - část zámecké zahrady využívána jako veřejná městská zahrada, později musela ustoupit nové zástavbě a zanikla konec 19. století zvednuta niveleta v lokalitě na Bělidlech o 1,5 m jako opaření proti povodni 1900 - Okrašlovací spolek rozšířil městský park Palackého sady o pozemek Václava Kouckého, v místech bylo později zbudováno přírodní divadlo 1901 - Okrašlovací spolek upravil část městské zahrady, vybavil ji kuželníkem, hudebním pavilonem s parketem a dětskou skluzavkou 1901 - Okrašlovací spolek navrhl propojit Palackého sady s novou turistickou stezkou vedoucí až ke Spálovu 1902 - provozována půjčovna loděk na Jizeře 1903 - u vstupu do městského parku z Husovy ulice byla postavena brána s nápisem Palackého sady 1904 - postavena silnice do Bítouchova, silnice přetnula přímé spojení městského parku s hostincem 1909 - otevřena Riegrova stezka vedoucí kaňonem Jizery v úseku mezi Bítouchovem a Podspálovem zbudovaná Klubem českých turistů 1916 - Ostrov vyjmut z katastru Podmoklic a připojen ke katastru Semil 1922 - úplná likvidace Jalové struhy na Bělidlech 1926 - dostaveno třetí patro zámku pro potřeby okresního úřadu 1928 - semilští ochotníci si pronajali zadní část Palackého sadů a otevřeli zde přírodní divadlo Riegrovo náměstí Bahna, dnes fotbalový stadion okolí jezu předprostor zámku 12 plovárna

1929 - Klub českých turistů vybudoval na ostrově říční koupaliště s kabinami a volejbalové hřiště 1930 - postavena okresní hospodářská záložna od architekta Čeňka Musila, zaniká část městské zahrady 1933 - založen urnový háj na části pozemku městského parku Palackého sady 1933-34 - regulace toku Jizery, přeložení řečiště vedoucí kolem zámku do nového přímého koryta, úsek starého koryta u zámku zúžen a napojen na dosavadní mlýnský náhon 1935 - zasypáno původní koryto Jizery odklánějící se k zámku 1937 - otevřeno první elektrické krematorium ve střední Evropě od architekta Schejbala 1938 - železný most přes Jizeru nahrazen z vojenských strategických důvodů železobetonovým 1938 - osada Podmoklice sloučena se Semilami v jedno město 1938 - Okrašlovací spolek vysázel stromořadí podél Jizery v úseku od mostu k Řekám 1940 - dostavena vila bratří Hyblerů na ostrově 1942-43 v příměstské části Palackého sadů před zámkem bylo po vykácení stromů vybudováno alpinum, na jiném místě při silnici byl naopak park narušen budováním protileteckého krytu ve skalním masivu 1946 - město nabízí pozemky na ostrově zahrádkářům 1951 - dokončen školní areál základní školy a gymnázia Nad Špejcharem, gymnázium Ivana Olbrachta 1951 - Okrašlovací spolek věnoval část pozemků v parku pro rozšířená přírodního divadla a urnového háje, další pozemky byly prodány 1951 - Okrašlovací spolek zrušen rozhodnutím vlády, park následně chátrá 1951 - vyhlášena přírodní rezervace Údolí Jizery u Semil a Bítouchova 1951-1952 obnoveno přírodní divadlo v Palackého sadech 1959 - úprava přední části městského parku Palackého sady a cesty z Husovy ulice, dřevěný altán byl zbourán, přímá cesta ke školám byla nahrazena zatáčkami 1959 - odvodnění podmáčené lokality na Bahnech v místě dnešních sportovišť 1958 - zahájena stavba poštovní budovy v místě městské zahrady, zaniká další její část, jako náhrada vzniká park na ostrově 1960 - u vstupu do městského parku Palackého sady odhalena socha Antala Staška a Ivana Olbrachta od sochaře Malejovského 1961-66 - postaveno sídliště u ulice Luční 1963-66 - výstavba sportovního stadionu, sportoviště přerušilo ulice Žižkovu, zůstala z ní slepá ulice Ke Stadionu 1964-69 postaveno koupaliště na Bahnech 1969 - provedena současná parková úprava na Ostrově 1969 - necitlivým způsobem přistaveno další patro zámku, zazděny arkády nádvoří a zrušen zbytek městské zahrady, zámek adaptován pro potřeby ONV Semily, zámek nenávratně ztratil podobu šlechtického sídla 1978-84 - postaveno sídliště Řeky 1986 - část Palackého sadů upravena na areál pro kondiční sportování a rekreaci 1988 - Hyblerova vila přestavena na mateřskou školu 90. léta - částečná památková rehabilitace zámku 1991 - na Ostrově osazen pomník Žena s dítětem od akademické sochařky Dagmar Štěpánové - Černé 1994 - uveden vojskem do provozu montovaný železný most na konci ulice Jatecké, jako provizorium po dobu oprav mostu hlavního 1994 - rozšířen a zrekonstruován hlavní železobetonový most přes Jizeru 1995 - likvidace zdevastovaného přírodního divadla v Palackého sadech 1995 - postavena budova Státního okresního archivu od architektů Bouřil, Máslo, Sladký 1996 - Palackého sady registrovány jako významný krajinný prvek 2004 - na ostrově postaveno dětské hřiště od 2010 - stavba cyklostezek podél Jizery od 2012 - stavba lávky pro pěší a cyklisty vedoucí z levého břehu Jizery na Ostrov celkový pohled na Semily pohled na ostrov od zámku pohled na nový most a původní koryto řeky pohled od původního koryta Jizery na zámek plovárna 13

ÚZEMÍ VE FOTOGRAFII 1. OSTR Eduard Hampl provozoval u svého malého hostince čp. 381 za zámkem přístaviště a půjčovnu loděk pro projížďky dětí a milenců. Úprava Ostrova v roce 1985. V roce 1938 byl železný nýtovaný most přes Jizeru nahrazen železobetonovým. Před rekonstrukcí byla zbudována dřevěná provizorní lávka. Ostrov byl dříve obtékán Jizerou ze všech stran a pravidelně zatápěn vodou, kterou mělká koryta nedokázala pojmout. Pohlednice je z počátku třicátých let, než byl průtok od mostu až po ústí Mlýnské strouhy zasypán, lávka zrušena, pozemek vyrovnán a připraven pro rekreaci Semilanů. Ještě na počátku 20. století sloužila Bělidla hospodářským potřebám okolních domů. Stodola vpravo byla zbourána v roce 1897. Při pohledu z nového mostu směrem k Ostrovu poutala pozornost chodců nová vila bratří Hyblerů, postavená v době od června 1939 do srpna 1940 Semily, pohled od severozápadu, vpravo věž radnice, před 1908. Semily, pohled z Podmoklic, před 1930. Zámek měl jednopatrovou trojkřídlovou dispozici. Sídlily v něm také okresní soud a věznice, pro jejíž chovance vytvářela vysoká zeď na zadní straně uzavřený prostor ke zdravotním procházkám. Do Podmoklic se přicházelo ze Semil po železničním mostě, který nahradil starší litinový. Chodci byli před splašenými povozy chráněni nízkou zídkou. 14 Prostory zámku nestačily rostoucím nárokům úřadů. Město jej muselo prodat státu, který v roce 1926 financoval nástavbu druhého a roku 1969 třetího patra. Plovárna Klubu českých turistů na Ostrově byla otevřena slavnostním koncertem 18. srpna 1929 Pohled na Ostrov z Podmoklických Bahen v roce 1959 Semily, pohled od náměstí Dr. F. L. Riegra k východu, vlevo Okresní dům, po 1908

2. SPORTIŠTĚ Semily v roce 1892. Pohled k Vartě a kopaninám. Povodeň na Jizeře roku 1897. Zatopen byl celý Ostrov, dolení náměstí, rovina v Řekách. Za mostem sahala voda ke Slavii. Jiný strašný požár postihl houfec roubenek mezi mostem a rakvárnou, zvaný Betlém. 13. května 1909 jej zničil až do základů. Nikdo naštěstí neuhořel. Největší cenu měly pro jejich obyvatele peřiny. Oblíbené byly projížďky na Jizeře při silnici k Bítouchovu. Půjčovna loděk byla provozována od roku 1902. Pohled na dolení část Semil z věže kostela sv. Petra a Pavla v roce 1920 Podmoklice z Varty kolem roku 1914 v popředí za Oleškou továrna firmy Melich s novou vilou majitele, za obecním dvorem se rozkládá Schmittův textilní závod. Na podmoklických lukách se pokojně popásal dobytek. Zámek s původním řečištěm Jizery, která tekla v jeho těsné blízkosti. Podmáčená část Podmoklic, zvaná trefně Na Bahnech, vzdorovala zástavbě tak dlouho, až na ní během šedesátých let 20. století vyrostl sportovní stadion a koupaliště. Zámek od splavu, 1922. Budování fotbalového hřiště Na Bahnech bylo zahájeno 18. března 1961, ale výstavba stadionu pokračovala až do roku 1966. Na snímku práce na ochozech. Říční koupaliště na Ostrově s kabinami a volejbalovým hřištěm, vybudované Klubem českých turistů v roce 1929. V letech 1830, 1858, 1888 a 1897 postihly Semily obrovské povodně. Při té poslední se voda rozlila od Dolního náměstí až daleko za Slávii. Čtyři roky poté již lidem otrnulo a podmoklické nábřeží se zaplňuje stavbami městského švihu. Vládne tu i čilý průmyslový ruch, zejména díky Melichově tkalcovně. Na semilské straně se neméně zdatně činila rakvárna firmy Josef Prokop a spol. Nad soutokem Chuchelského potoka s Jizerou, kde je bytové družstvo, byl před vodou dobře chráněn vrchnostenský, později městský dům čp. 53 s početným dobytkem, vinopalnou a polnostmi. Pohled z Palackého sadů, v pozadí městská cihelna. V sousedství sportovního stadionu se stavělo v letech 1964 1969 koupaliště. Práce často vázla, protože chyběl materiál i pracovníci. 15

3. LODĚNICE 4. PALACKÉHO SADY Brigáda úprav stadionu. Ve Státním okresním archivu v Semilech-Podmoklicích se mj. konají časté výstavy a koncerty. Fotbalové utkání na sportovním stadionu 1988. Nad soutokem Chuchelského potoka s Jizerou, kde je bytové družstvo, byl před vodou dobře chráněn vrchnostenský, později městský dům čp. 53 s početným dobytkem, vinopalnou a polnostmi. Pohled z Palackého sadů, v pozadí městská cihelna. Ze tří červených domků při silnici do Řek, které musely ustoupit stavbě sídliště, byl jako poslední zbořen v roce 1984 domek čp. 256 (na snímku zcela vpravo), protože sloužil po dobu výstavby jako stavební kancelář. Na tenisových kurtech 1980 V Rybnících, jinak Řekách, vystavěl v šedesátých letech 19. století českodubský podnikatel Franz Schmitt přádelnu bavlny a tkalcovnu vlněného zboží. Vodáci si vybudovali svou loděnici u továrního náhonu v Řekách Každé představení v přírodním divadle bylo provázeno velkým zájmem diváků. 16 Ve světlém panelákovém domě v Bavlnářské ulici sídlí příspěvková org. Sociální služby Semily (domov pro seniory, domov se zvláštním režimem a odlehčovací služba). Podmoklice v roce 1930. Výhled z městského parku za zámkem. V popředí jatka. Poslední technické práce před umístěním bronzového sousoší Otec a syn na žulový podstavec.

5. HALY 6. ZÁMEK Sousoší Otec a syn je dílem Josefa Malejovského. Augustin Skrbek si v Bítouchovské ulici čp. 473 zřídil pilu a výrobu kávových mlýnků pod jménem Sava. Dřevěný dům doplnila roku 1930 vila, nábřeží dosud nehyzdí skladiště stavebnin a parazitní výstavba. Otevření muzea a odhalení pomníku Antala Staška a Ivana Olbrachta na kraji parku 28. srpna 1960. Zámek měl jednopatrovou trojkřídlovou dispozici. Sídlily v něm také okresní soud a věznice, pro jejíž chovance vytvářela vysoká zeď na zadní straně uzavřený prostor ke zdravotním procházkám. Goldoniho Komedie o vějíři v přírodním divadle v Semilech roku 1954. V městském parku po roce 1900. Podmoklice v roce 1930. Výhled z městského parku za zámkem. V popředí jatka. Zámeckou zahradu otevřelo město po koupi zámku veřejnosti, konaly se tu různé slavnosti a promenádní koncerty. Zlikvidovala ji stavba záložny a poštovního úřadu. Areál přírodního divadla v Semilech v roce 1989. Sousoší Otec a syn. Okresní záložna hospodářská Prostory zámku nestačily rostoucím nárokům úřadů. Město jej muselo prodat státu, který v roce 1926 financoval nástavbu druhého a roku 1969 třetího patra. 17

7. SEMILY Oblíbené byly projížďky na Jizeře při silnici k Bítouchovu. Půjčovna loděk byla provozována od roku 1902. V roce 1881 byla od Slapu pořízena jedna z prvních datovaných fotografií Semil. Zatímco městské stavby se pozvolna převlékají do trvanlivějších materiálů, vesnický ráz Podmoklic zatím trvá. Semilský zámek. Do roku 1904 měl jen jedno poschodí. Okrašlovací spolek pečoval o městské sady a zdobil ulice ušlechtilými stromy místo dříve oblíbených topolů. Jeho zásluhou se město změnilo v oázu zeleně a je jí dodnes. Příjemná ulice 3. května směřující k tehdejší tiskárně látek (dnešní AXL) a upravené zahrádky dotvářely harmonický celek závodu a jeho okolí. Semiským ochotníkům namaloval Josef Prokop v roce 1889 krásnou oponu, dnes bohužel ztracenou. V centru obrazu jsou kostel a nová radnice, zámek na levém kraji vyvažuje trojkřídlá budova hotelu Slavie, kterou do Podmoklic vtrhla nová doba. Pod radnicí výrazná novostavba Schmittovy tkalcovny. (Použito na příležitostné pohlednici k 70 a 80 letům ochotnického divadelního spolku v Semilech.) Zámek s původním řečištěm Jizery, která tekla v jeho těsné blízkosti. K nejstarším vyobrazením Semil patří prázdninové akvarely studenta medicíny Theodora Petřiny z roku 1862. Neškolený malíř sice příliš nepronikl do tajů perspektivy, zanechal nám však cenné svědectví z doby, kdy bylo fotografů poskrovnu. Ze Strážníku hledíme na Hoření náměstí (dnes Komenského) a farou a barokním kostelem, výrazná je dřevěná radnice, zadní plán patří železnici. Takto asi vnímali podhorské Semily první turisté, přijíždějící po Jihoseveroněmecké spojovací dráze. Vlevo továrna firmy F. Schmitt ještě před požárem roku 1870, uprostřed za lávkou přes zářez trati panský dvůr, vpravo Riegrův mlýn a tiskárna látek, v popředí nádraží. 18 Zámecká zahrada byla roku 1901 upravena Okrašlovacím spolkem pro veřejné akce, vybavena stolovým zařízením, kuželníkem, hudebním pavilonem a dětskou skluzavkou. Vchod do veřejné městské zahrady byl později přeložen do vhodnějšího místa. Také na dalším Petřinově obrázku, tentokrát od jihu, dominuje farní kostel sv. Petra a Pavla. Podmoklice a Semily spojuje dřevěný most, teprve roku 1867 nahrazený kovovým. Za mostem vpravo malíře zaujala skupina chaloupek zvaná Betlém. Každá povodeň přinášela vodním dílům velké škody, jako např. tato z 2. srpna 1888 na stavidle u tiskárny látek.

Letecký pohled na Semily. Vlevo sídliště Řeky, vpředu jsou Podmoklice a centrum města. Kvůli ochraně továrny před záplavami byla roku 1880 rozšířena soutěska Jizery. Vytěžený materiál se odvážel po galerii na druhé straně, než vedla pozdější Riegrova stezka. Povodeň na Jizeře 9. srpna 1978. V roce 1913 vybudoval semilský a železnobrodský odbor Klubu českých turistů Palackého stezku údolím Kamenice, aby turisté nemuseli takto nasazovat své životy. Celostátní kvalifikační závody ve sjezdu na Jizeře pod Riegrovou stezkou 4. ledna 1988. Zkrocení divoké Jizery stálo Franze Schmitta nemálo finančních prostředků. Za příhodných sněhových podmínek je možné si u vleku nad nádražím dobře zalyžovat. Jarní tání na Jizeře v roce 1985. Ledová bariéra u sportovního stadionu v Podmoklicích. Lávka do Bítouchova smetená povodní 31. července 1897. Jizera. Řeka pramenící v Jizerských horách a napájená vodou z Krkonoš, modeluje od pradávna krajinu, kterou dnes nazýváme horním Pojizeřím. Motocyklové terénní závody 1960 19

20

ANALÝZY VAZEB 21

ŠIRŠÍ VZTAHY ČESKÁ REPUBLIKA LIBERECKÝ KRAJ SEMILY ŽITAVA LIBEREC ČESKÁ LÍPA ŽELEZNÝ BROD TURN SEMILY NÁ PAKA Město Semily leží na severovýchodě Čech v jihovýchodním cípu Libereckého kraje asi 25 km od Liberce a 85 km od Prahy. Tvoří přirozené centrum Horního Pojizeří na rozhraní atraktivních turistických regionů Český ráj a Krkonoš. V dosahu a dobré dopravní dostupnosti je řada měst a větších obcí jako Železný Brod, Turnov, Malá Skála, Košťálov, Lomnice nad popelkou, Nová Paka, Vysoké nad Jizerou, Jilemnice, Vrchlabí. Samotné, hustě osídlené, spádové území Semilska pak zahrnuje množství menších obcí, pro něž Semily znamenají pracovní příležitost, jsou pro ně centrem služeb, kultury a společenského života. Spojení obcí se Semilami fakticky potvrzuje fungující vazby v území. Semilami procházejí dvě silnice II. třídy, kterými jsou Semily dopravně napojeny na celostátní dopravní síť a na okolní města a které spolu se sítí silnic III. třídy dokáží obsloužit i malé obce celého semilského regionu. Jedná se o silnici II/292, která propojuje významnější silnice R10 a I/14 ze Železného Brodu do Horní Sytové, druhou je silnice II/289 ze směru z Vysokého nad Jizerou do Bořkova. Důležitým dopravním koridorem spíše nadregionálního významu je železnice Parbubice Liberec, která Semilami (Podmoklicemi) prochází a umožňuje rychlé přímé spojení s městy Turnovem, Železným Brodem a Libercem. Semily jsou také součástí mikroregionu Kozákov, založeného a registrovaného v roce 1999.V mikroregionu se sdružily tři subjekty - město Semily a dvě malé obce v sousedství, Chuchelna a Záhoří u Semil. Mikroregion je v porovnání s okolními rozlohou menší, ale silný v počtu obyvatel, protože zahrnuje devítitisícové město Semily. Spolupráce obcí a integrace záměrů je velmi žádoucí. V územním rozvoji je mnoho společných zájmů, které je mikroregion schopen řešit účinněji, než jednotlivá obec. Mikroregion Kozákov spolupracuje se svými sousedy, zejména s mikroregionem Pojizeří a Podhůří a je otevřený spolupráci s dalšími subjekty v oblasti cestovního ruchu, dopravní obslužnosti a rozvoji informatiky. Území mikroregionu se rozkládá na rozhraní Českého ráje a Podkrkonoší na severovýchodním svahu hory Kozákov. Kopcovitá krajina mezi Kozákovem a řekou Jizerou má nadmořskou výšku 340 až 744 m n.m, na území o rozloze 37,53 km2 žije v členských obcí mikroregionu celkem asi 10 650 obyvatel. 22

Krajina Semilska je plná přírodních i uměle vybudovaných zajímavostí, přírodních památek, vyhlídek, rozhleden a jiných turistických cílů v přírodních rezervacích i mimo ně. Vede k nim řada značených cest a turistických stezek. Pro cyklisty je vyznačena hustá síť cyklotras pro všechny věkové a výkonnostní skupiny. V blízkosti města se nachází ojedinělé údolí Jizery, jenž patří do Geoparku UNESCO, prochází jím Riegrova stezka, vedoucí kolem podspálovské elektrárny, Kamenického stezka a o kousek dál Palackého cesta. Nedaleko leží Bozkovské dolomitové jeskyně a asi 3 km od města hora Kozákov. Semily jsou tedy výchozím bodem pro řadu výletů. 23