Kvalita píce z travních porostů a chov skotu v měnících se ekonomických podmínkách

Kvalita píce z travních porostů a chov skotu v měnících se ekonomických podmínkách Sborník z celostátní vědecké konference s mezinárodní účastí konané 14. října 2010 v sále zámku Kunín

Sborník z celostátní vědecké konference s mezinárodní účastí Kvalita píce z travních porostů a chov skotu v měnících se ekonomických podmínkách konané 14. října 2010 v sále zámku Kunín Kunín 2010

Konferenci uspořádal Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., v Praze 6-Ruzyni, výzkumná stanice Jevíčko ve spolupráci s ŠS Hladké Životice, s.r.o. a pícninářskými komisemi odboru rostlinné výroby České akademie zemědělských věd, Českomoravského svazu šlechtitelů a Správou zámku Kunín A. Kohoutek (ed.) Sborník byl vydán za finanční podpory projektu NAZV reg. č. QH 81280 Studium hlavních faktorů ovlivňujících stabilitu trvale udržitelného systému obhospodařování travních porostů v České republice. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha 6-Ruzyně, Výzkumná stanice Jevíčko 2010 ISBN: 978-80-7427-043-7

Obsah Grønbæk O.: Festulolium in Scandinavia. Combining yield, forage quality and persistence... 5 Grønbæk O.: Festulolium ve Skandinávii. Sloučený výnos, kvalita píce a vytrvalost... 8 Michalec M., Jendrišáková S., Vargová V., Z. Kováčiková: Změny ve využívání travních porostů na Slovensku... 11 Kvapilík J.: Využití TTP chovem KBTPM v měnících se ekonomických podmínkách... 24 Kohoutek A., Komárek P., Nerušil, P., Odstrčilová V., Němcová P.: Kvalita píce trav, jetelovin a jetelovinotravních směsek z obnovených TTP v letech 2009 2010... 37 Pozdíšek J., Látal O., Kohoutek A. : Dobrovolný příjem píce z travních porostů... 51 Houdek I.: Perspektivní druhy a odrůdy trav a jetelovin z ŠS Hladké Životice, s.r.o.... 61 Ilavská I., Britaňák N., Hanzes Ľ., Jančová M., Pollák Š.: Uplatnenie medzirodových hybridov tráv v horskej oblasti Slovenska... 68 Frelich J., Šlachta M., Kobes M.: Effect of breeding technology on somatic cell count in cow milk on mountain farm... 81 Frelich J., Šlachta M., Kobes M.: Effect of seasonal pasture on somatic cell count in cow milk... 86 Hanzes Ľ., Ilavská I., Britaňák N.: Kvalita sušiny aluviálnych fytocenóz v národnom parku Nízke Tatry... 91 Britaňák N., Ilavská I., Hanzes Ľ. : Vplyv aplikácie priemyselných

hnojív na produkciu sušiny a kvalitu krmiva trvalého,prisiateho a dočasného trávneho porastu v oblasti Nízkych Tatier... 99 Odstrčilová V., Kohoutek A., Komárek P., Nerušil P.: Vliv frekvence sečení a úrovně hnojení na botanické složení trvalého travního porostu na fluvizemi glejové na Malé Hané v průměru roků 2003 2009... 107 Odstrčilová V., Kohoutek A., Jiřičová T., Jiřič M.: Vliv frekvence sečení a úrovně hnojení na botanické složení trvalého travního porostu na rozhraní Krkonoš a Jizerských hor v průměru roků 2003 2009... 119 Štýbnarová M., Svozilová M., Odstrčilová V., Kohoutek A.: Produkce sušiny hospodářského výnosu a botanické složení při rozdílném obhospodařování travních porostů v podhůří Hrubého Jeseníku... 130 Chalupová P., Kašparová J., Šrámek P., Kohoutek A., Odstrčilová V.: Vliv frekvence sečení a úrovně hnojení na botanické složení trvalého travního porostu v oblasti rožnovských Beskyd v průměru roků 2003 2009... 138

Festulolium in Scandinavia. Combining yield, forage quality and persistence Ole Grønbæk DLF-TRIFOLIUM A/S, Ny Østergade 9, DK 4000 Roskilde Denmark Varieties of Festulolium braunii (cv. PERUN, PERSEUS, ACHILLES, LOFA) and Festulolium pabulare (HYKOR, FELINA, FOJTAN), originating in Czech Republic, have participated in a large number of field trials in Denmark, Norway, Finland and Sweden. In southern Scandinavia, the varieties of Festulolium braunii show higher yield than the normally grown varieties of Lolium perenne L. especially in the 2 nd and 3 rd year of use (Table1). The digestibility and concentration of energy is lower in festulolium compared to perennial ryegrass (Table 2). Table 1. Yield of festulolium Lofa, Achilles and Perseus 2 nd year 2007 (1 location) 3 rd year 2008 (2 locations) NELp20, GJ/ha Relative NELp20, GJ/ha Relative Lofa 82,7 94 81,3 121 Achilles 101,3 115 79,1 118 Perseus 97,2 110 85,8 127 Perennial ryegrass* 88,0 100 67,3 100 * = Mixture of intermediate diploid and tetraploid varieties Plant Directorate, Denmark In Central Scandinavia (Southern Norway, Central Sweden and Southern Finland) Festulolium pabulare (HYKOR, FELINA) is able to replace part of the normally used species, mainly Festuca pratensis Huds.and Phleum pratense L. As example, trials in Sweden with mixtures show, that the yield increases more than 20 % when meadow fescue is replaced by HYKOR (Table 3). 5

In the mixtures with HYKOR, the energy concentration as well as the content of NDF is higher than in the standard mixture with timothy, meadow fescue and white clover (Table 4). Table 2. Quality of festulolium Lofa, Achilles og Perseus % protein i n DM % sugar (WSC) in DM % NDF in DM % Digestible NDF Digestible Organic Matter (DOM) indf, g/kg NDF NELp20, MJ/kg DM Lofa 13,4 16,4 44,0 63,8 73,7 171 6,16 Achilles 12,2 13,8 48,4 63,0 71,6 174 6,02 Perseus 13,0 15,6 44,5 64,7 73,7 174 6,14 Perennial ryegrass 13,5 18,3 41,2 66,1 76,1 145 6,43 * = Mixture of intermediate diploid and tetraploid varieties 2 trials, 3rd year 2008, Plant Directorate Denmark. Table 3. Relative yield, DM/ha in mixtures with white clover and grasses. Yield, 2 nd year 1 st cut 2 nd cut 3 rd cut Total 20 % Timothy + 65 % Meadow fescue + 15 % White clover 20 % Timothy + 65 % Hykor + 15 % White clover 85 % Hykor + 15 % White clover 100 100 100 100 113 145 124 124 106 138 121 119 Rel. 100 = kg DM/ha 4.343 2.470 2.449 9.262 3 trials with mixtures, central Sweden 2005. 6

Table 4. MJ and g NDF per kg. DM in mixtures with white clover and grasses Quality, 2nd year 20 % Timothy + 65 % Meadow fescue + 15 % White clover 20 % Timothy + 65 % Hykor + 15 % White clover 85 % Hykor + 15 % White clover 1 st cut 2 nd cut 3 rd cut MJ NDF MJ NDF MJ NDF 10,6 530 10,4 533 10,3 531 10,7 568 10,5 564 10,5 499 11,0 565 10,6 578 10,2 533 3 trials with mixtures, central Sweden 2005. Based on the results of independent trials in Scandinavia, festulolium has become a well-known specie and gained a significant part of the market for forage grasses. References: Results of variety testing in Denmark 2007 and 2008. Published in Oversigt over Landsforsøg, 2007 and 2008. Danish Agricultural Advisory Service. Results of trials with forage mixtures, Central Sweden 2004-05. Trial Report 2006, Mellansvenska Forsökssamarbetet, Hushållningsselskapet, Skara. 7

Festulolium ve Skandinávii. Sloučený výnos, kvalita píce a vytrvalost Ole Grønbæk DLF-TRIFOLIUM A/S, Ny Østergade 9, DK 4000 Roskilde, Dánsko Odrůdy Festulolium braunii (cv. PERUN, PERSEUS, ACHILLES, LOFA) a Festulolium pabulare (HYKOR, FELINA, FOJTAN), pocházející z České republiky, byly použity v mnoha polních pokusech v Dánsku, Norsku, Finsku a Švédsku. V jižní Skandinávii vykazují odrůdy Festulolium braunii vyšší výnos než běžně pěstované odrůdy Lolium perenne L. zvláště ve 2. a 3. užitkovém roce (Tab.1). Stravitelnost a koncentrace energie je u festulolií nižší ve srovnání s jílkem vytrvalým (Tab. 2). Tab. 1. Výnos festulolia Lofa, Achilles a Perseus 2. užitkový rok 2007 (1 pokusné místo) 3. užitkový rok 2008 (2 pokusná místa) NELp20, GJ/ha relativně NELp20, GJ/ha relativně Lofa 82,7 94 81,3 121 Achilles 101,3 115 79,1 118 Perseus 97,2 110 85,8 127 Jílek vytrvalý* 88,0 100 67,3 100 * = směs středně raných diploidních a tetraploidních odrůd; Plant Directorate, Dánsko V centrální Skandinávii (jižní Norsko, centrální Švédsko a jižní Finsko) mohou Festulolium pabulare (HYKOR, FELINA) nahradit část běžně pěstovaných druhů, hlavně Festuca pratensis Huds. a Phleum pratense L. Např. pokusy ve Švédsku se směsemi ukazují, že výnos se zvýšil o více než 20 %, jestliže kostřava luční byla nahražena HYKORem (Tab. 3). 8

Ve směsích s HYKORem je koncentrace energie, jakož i obsah NDF vyšší než ve standardních směsích s bojínkem, kostřavou luční a jetelem plazivým (Tab. 4). Tab. 2. Kvalita festulolia Lofa, Achilles a Perseus % NL v sušině % vodorozp. sacharidů (WSC) v sušině % NDF v sušině % stravitelné NDF Stravitelná organická hmota (DOM) indf, g/kg NDF NELp20, MJ/kg sušiny Lofa 13,4 16,4 44,0 63,8 73,7 171 6,16 Achilles 12,2 13,8 48,4 63,0 71,6 174 6,02 Perseus 13,0 15,6 44,5 64,7 73,7 174 6,14 Jílek vytrvalý 13,5 18,3 41,2 66,1 76,1 145 6,43 * = směs středně raných diploidních a tetraploidních odrůd 2 pokusy, 3. užitkový rok 2008; Plant Directorate Dánsko. Tab. 3. Relativní výnos, suš./ha ve směsích s jetelem plazivým a travami. Výnos, 2. užitkový rok 1.. seč 2. seč 3. seč Celkem 20 % bojínek + 65 % kostřava luční + 15 % jetel plazivý 20 % bojínek + 65 % Hykor + 15 % jetel plazivý 85 % Hykor + 15 % jetel plazivý 100 100 100 100 113 145 124 124 106 138 121 119 Rel. 100 = kg suš./ha 4.343 2.470 2.449 9.262 3 pokusy se směsemi, centrální Švédsko, 2005. 9

Na základě výsledků nezávislých pokusů ve Skandinávii se festulolium stalo známým druhem a získalo významný podíl trhu pícních trav. Tab. 4. MJ a g NDF/kg sušiny ve směsích s jetelem plazivým a travami Kvalita, 2. užitkový rok 20 % bojínek + 65 % kostřava luční + 15 % jetel plazivý 20 % bojínek + 65 % Hykor + 15 % jetel plazivý 1. seč 2. seč 3. seč MJ NDF MJ NDF MJ NDF 10,6 530 10,4 533 10,3 531 10,7 568 10,5 564 10,5 499 85 % Hykor + 15 % jetel plazivý 11,0 565 10,6 578 10,2 533 3 pokusy se směsemi, centrální Švédsko, 2005. Literatura: Výsledky zkoušení odrůd v Dánsku 2007 a 2008. Publikovány v Oversigt over Landsforsøg, 2007 a 2008. Danish Agricultural Advisory Service. Výsledky pokusů se směsemi pícnin, centrální Švédsko 2004 05. Zpráva o pokusech 2006, Mellansvenska Forsökssamarbetet, Hushållningsselskapet, Skara. Překlad: Ing. Václav Míka, DrSc., VÚRV, v.v.i., VS Jevíčko 10

Zmeny vo využívaní trávnych porastov na Slovensku Milan Michalec, Stela Jendrišáková, Vladimíra Vargová, Zuzana Kováčiková CVRV Piešťany VÚTPHP Banská Bystrica, SR Trvalé trávne porasty (TTP) na Slovensku vznikli prevažne procesom samozatrávnenia po prirodzenom zničení lesa alebo po úmyselnom vyklčovaní stromov chovateľmi dobytka, aby zabezpečili dobytku dostatok paše a sena na zimné obdobie. Lúky a pasienky sa takmer vždy hodnotili ako najextenzívnejšia zložka poľnohospodárskej pôdy. Vyplývalo to z toho, že plochy s lepšími stanovištnými podmienkami sa rozorávali na pestovanie plodín na ornej pôde a trávne porasty ostávali na extrémnych stanovištiach. Určitou brzdou lepšieho obhospodarovania lúk a pasienkov boli v minulosti aj komplikované majetko-právne vzťahy. Na Slovensku prvé základy vedeckých výskumov, ktoré nadväzovali na progresívne tendencie v zahraničí kladie Maloch v roku 1925. Akademika Malocha v ďal- Tab.1. Výmery a úrody TTP na Slovensku roky 1920 1969 ( v tis. ha a t.ha 1 sena) Roky Lúky Pasienky Výmera Úrody Výmera Úrody 1920/1924 442 3,09 608 1925/1929 439 3,81 1930/1934 385 2,88 1935/1938 379 3,36 1945/1949 389 2,17 572 0,61 1950/1954 395 2,79 570 0,95 1955/1959 376 2,86 540 1,05 1960/1964 361 2,21 497 1,10 1965/1969 332 2,40 496 1,37 11

Tab. 2. Zberové plochy a úrody lúk a pasienkov roky 1970 1993 (v tis.ha a t.ha 1 sena) Roky Lúky Pasienky Zberová plocha Úrody Zberová plocha Úrody 1970 314 2,78 503 1,47 1971 317 2,84 499 1,46 1972 309 2,98 494 1,50 1973 305 2,66 495 1,39 1974 299 2,74 506 1,45 1975 290 3,04 521 1,45 1976 279 2,77 527 1,42 1977 272 3,26 533 1,54 1978 270 3,38 542 1,59 1979 269 3,12 544 1,45 1980 262 3,55 547 1,62 1981 263 3,65 541 1,75 1982 262 3,69 546 1,76 1983 259 3,80 548 1,76 1984 255 4,18 550 1,97 1985 252 4,39 548 2,03 1986 250 4,06 546 1,87 1987 246 4,12 542 1,88 1988 244 4,23 543 1,96 1989 243 4,26 541 1,94 1990 240 4,08 536 1,74 1991 242 3,78 535 1,76 1992 243 2,66 537 1,29 1993 258 2,05 547 1,13 12

ších rokoch nasledovali: prof. Ing. Krajčovič,V., doc. Ing. Tomka, O., prof. Ing. Lichner, S., prof. Ing. Holúbek, R. a ďalší. Výsledky výskumu sa prejavujú v procese zúrodňovania a obhospodarovania TTP. Najvýraznejší vplyv vedy a výskumu je evidentný v rokoch 1975 1991 (Tab. 2). V tomto príspevku sme mali snahu zahrnúť čo najviac ročníkov, aby sme poskytli prehľad o výmerách a produkčnom potenciáli TTP na Slovensku. Evidencia TTP v priebehu 89 rokov bola rozdielna, resp. v niektorých rokoch nebola žiadna, uvádzame výmery a úrody TTP od roku 1920 do 2009 v troch tabuľkách. V tabuľke 1 sú priemerné úrody a plochy uvedené za päťročné obdobia. Na pasienkoch začala evidencia od roku 1945. V tabuľke 2 sú uvedené zberové plochy a úrody v ročných časových radoch na lúkach aj na pasienkoch. V tabuľke 3 uvádzame výmery a úrody zberových plôch trvalých lúk a pasienkov sumárne, pretože Štatistický úrad SR ich od roku 1994 eviduje spolu ako TTP. Východisková výmera v roku 1920 bola 1 050 314 ha, čo predstavovalo 34,2 % z poľnohospodárskej pôdy. Od tohto obdobia možno pozorovať sústavné znižovanie výmer až do roku 1969 ( Tab. 1). V roku 1969 v porovnaní s rokom 1920 bola výmera TTP znížená o 221 000 ha. Z tabuľky 2 vidieť, že za 24-ročné obdobie (1974 1993) nedošlo k výraznejšiemu zníženiu výmery TTP (12 000 ha). Výraznejší bol pokles výmer lúk a naopak, výrazný vzostup pasienkov ( preradenie lúk do pasienkov). V histórii Slovenska však boli v týchto rokoch najvyššie úrody ako na lúkach tak na pasienkoch. V rokoch 1984 1990 produkcia sena z lúk prevyšovala 4 t.ha 1 a na pasienkoch sa produkcia približovala hranici 2 t.ha 1. TTP takto poskytovali Slovensku ročne vyše 2 milióny ton sena. Tabuľka 3 poukazuje na jednotnú evidenciu lúk a pasienkov ako TTP od roku 1994 do roku 2009. Od roku 2004 sú uvedené veľmi nízke zberové plochy ako aj nízke úrody. Voči východiskovému stavu v roku 1920 je to až 52 % tné zníženie využiteľnej plochy TTP a až 54 % tné zníženie produkcie, ak počítame, že v roku 1920 bola úroda z pasienkov len 1,0 t.ha 1. O TTP sa v posledných rokoch hovorí ako o časti poľnohospodárskej pôdy, ktorá sa veľmi málo využíva. Pritom sa uvádzajú nepodložené informácie o ich využití, predovšetkým z dôvodov dramatického zníženia 13

Tab. 3 Zberové plochy a úrody TTP roky 1994 2004 (v tis. ha a t.ha 1 sena) Roky Zberové plochy Úrody 1994 810 1,72 1995 814 1,70 1996 817 1,67 1997 822 1,75 1998 806 1,95 1999 824 1,71 2000 831 0,98 2001 760 2,05 2002 771 1,64 2003 767 1,22 2004 491 2,26 2005 499 2,04 2006 507 1,99 2007 503 1,78 2008 504 1,98 2009 508 1,89 stavov dobytka a oviec. Pre riešenie komplexnejšej typológie a klasifikácie TTP od roku 1967 (kedy bola spracovaná celoštátna inventarizácia a klasifikácia) sa nenašli ani pracovné, ani finančné prostriedky na nové spracovanie. Takže o skutočnom stave sa dá dozvedieť iba prieskumom súvislejších plôch v regionálnych podmienkach. Výnimku tvorí iba projekt Daphne centra aplikovanej ekológie Mapovanie travinnej vegetácie Slovenska s podporou Kráľovského holandského Ministerstva poľnohospodárstva, životného prostredia a rybolovu, v ktorom sa však zisťujú iba hodnotnejšie trávne spoločenstvá na úrovni fytocenologických zväzov, čo má význam iba z hľadiska možnej ochrany biodiverzity, nie však produkčné ciele, ekologické a environmentálne funkcie v krajine. Rozhodujúca základňa sa nachádza v troch podhorských a horských krajoch (vyše 14

634 000 ha = 71,9 % z celkovej výmery TTP). To by sa malo prejaviť aj v ich budúcej poľnohospodárskej politike ďaleko zreteľnejšie ako tomu bolo doposiaľ. Keď sa pripočítajú 4 podhorské a horské okresy Trenčianskeho kraja (Ilava, Považská Bystrica, Púchov a Prievidza) a 3 okresy Košického kraja (Gelnica, Rožňava a Spišská Nová Ves), celá výmera podhorských a horských TTP sa rovná takmer 720 tis. ha = 81 % TTP. Nie je to produkčne využívaná výmera (tá je nižšia), ale ako celok zložka poľnohospodárskej krajiny, ktorá má popri lesných kultúrach veľký význam z ekologických a environmentálnych hľadísk, čo sa obyčajne neberie do úvahy. Nezvyklé kritérium výmera TTP na jedno katastrálne územie poukazuje na možnosti uplatnenia rôznych technológií obhospodarovania a využívania. Kde na jedno katastrálne územie pripadá viac ako 200 ha TTP, sú predpoklady pre použitie komplexnejších riešení. Týka sa to krajov v poradí: Žilinský, Prešovský, Banskobystrický, Košický a Trenčiansky. Tab. 4 Súhrnné hodnoty podľa krajov v SR Kraj TTP (ha) PP (ha) Počet katastrál. území % TTP z PP Počet ha TTP na 1 katastr. územie Bratislavský 9.434 95.899 121 9,84 77,97 Trnavský 14.980 294.225 347 5,09 43,17 Trenčiansky 76.148 186.929 378 40,74 201,45 Nitriansky 31.545 469.719 447 6,72 70,57 Žilinský 177.611 247.698 405 71,70 438,55 Banskobystrický 235.508 419.369 621 56,16 379,24 Prešovský 221.313 386.057 726 57,33 304,84 Košický 115.318 338.457 504 34,07 228,81 SR spolu 881.857 2.438.353 3.549 36,17 248,48 V rokoch 1999 2002 sme riešili úlohu: Štúdium stavu trávnych porastov vo vzťahu k ich hospodárskym a mimoprodukčným funkciám v horskej krajine (Kremnické vrchy). 15

Počet (ks 1 800 000 1 600 000 1 400 000 1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 hovädzi dobytok spolu 1 3 5 7 9 11 13 15 17 19 21 23 25 27 29 31 33 35 37 39 Roky Vývoj stavov (ks) hovädzieho dobytka od roku 1970 do roku 2009 Zdroj: ŠÚ SR Počet (ks 800 000 700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 ovce spolu 1 4 7 10 13 16 19 22 25 28 31 34 37 40 Vývoj stavov oviec na Slovensku od roku 1970 do roku 2009 Zdroj: ŠÚ SR Roky Výsledky fytocenologického ( RNDr. Eva Uhliarová, CSc. a kol.) a hospodárskeho prieskumu ( Ing. Milan Michalec, CSc. a kol.) trvalých trávnych porastov v horskej krajine Kremnické vrchy sú nasledovné: V priebehu r. 1999 2002 bolo na záujmovom území zmapovaných 2 095 ha trávnych porastov ktoré boli rozdelené na 228 plôch. Tieto boli 16

charakterizované z hľadiska vegetačného, ekologického a hospodárskeho. Mapované plochy boli zakreslené do 5 tich základných máp 1: 10000. Okrem mapovania sa na trávnych porastoch urobilo 173 fytocenologických zápisov, ktorých cieľom bola presnejšia identifikácia rastlinných spoločenstiev lúk a pasienkov záujmového územia. Získaný mapový a fytocenologický materiál ukázal, že prevládajúcim typom porastov sú na území mezofilné a subxerofylné lúky a pasienky. Vlhké lúky a mokrade, v minulosti rozšírené najmä v okolí Králikov a Kordík, ale aj v niektorých častiach Banskej Bystrice, sa v súčasnosti vyskytujú už len ojedinelo a maloplošne (alúviá potokov, prameniská,, menšie vodné nádrže). Uvedený stav je výsledkom rekultivácií, meliorácií (Králiky, Kordíky) a individuálnej a mestskej výstavby (Štiavničky, Fončorda, alúvium Badínskeho potoka a pod), ktoré spôsobili zánik väčšiny vlhkých lúk a mokradí územia. Lúky a pasienky v okolí Banskej Bystrice sa vyznačujú veľkou druhovou a typovou rozmanitosťou, ktorá je podmienená striedaním rôznych typov hornín, výskytom vápencov a dolomitov, ako aj ovplyvňovaním severných častí územia vyššie položenými horskými masívmi a na juhu doznievajúcimi vplyvmi panónskej oblasti Rastlinné spoločenstvá trávnych porastov územia možno zaradiť do 5 tich fytocenologických tried a 11 tich zväzov. Na suchých a mezofilných stanovištiach sa na vulkanických horninách vyskytujú porasty zväzov Cynosurion, Arrhenatherion a Polygono-Trisetion triedy Molinio-Arrhenatheretea, na vápencoch a dolomitoch porasty zväzov Carduo-Brachypodion pinnati, Mesobromion a Seslerio-Festucion glaucae triedy Festuco-Brometea a na zamokrených stanovištiach porasty zväzov Calthion, Juncion effusi, Caricion rostratae, Caricion fuscae, Caricion davalianae tried Scheuchzerio-Caricetea fuscae, Phragmiti-Magnocaricetea, Agrostietalia stoloniferae. Za zaujímavé možno považovať pomerne veľké plošné rozšírenie teplomilných stoklasových porastov triedy Festuco-Brometea ktorých podiel na výmere lúk a pasienkov v okolí Banskej Bystrice je oveľa väčší ako sa doteraz predpokladalo. Z hľadiska biodiverzity patria pôvodné, t.j nerekultivované a minerálnym hnojením nezmenené typy stoklasových lúk a pasienkov medzi jednoznačne najcennejšie nielen v rámci hodnoteného územia, ale aj v rámci Slovenska. Sú nielen druhovo mimoriadne bohaté 17

(60 70 druhov vyšších rastlín na 16 m 2 ), ale sú zároveň stanovišťom veľkého počtu chránených a ohrozených druhov rastlín, najmä rôznych vstavačov (Ophrys insectifera, Orchis morio, Orchis mascula, Dactylorhiza sambucina, Platanthera bifolia, Listera ovata, Aquilegia vulgaris, Lilium bulbiferum, Lilium martagon, Campanula serrata, Crepis praemorsa a ďalšie). Väčšina trávnych porastov územia je využívaná dvomi družstvami, a len pomerne malá časť súkromnými farmármi, prípadne obyvateľmi mesta a obcí. Využívanie porastov a ich obhospodarovanie sa prispôsobuje momentálnym potrebám chovu, ekonomickým možnostiam vlastníkov a mechanizačnej prístupnosti plôch. V súčasnosti sa väčšina poloprírodných trávnych porastov spása. Vzájomný pomer pasienkov a lúk je 3:1. t. j opačný ako pred r.1960, pričom uvedený pomer sa v posledných rokoch v dôsledku zdražovania nafty naďalej zvyšuje. Pasienky, ktoré sa do r. 1995 hnojili 3q NPK sa v súčasnosti nehnoja, maximálne sa na niektorých rovnejších stanovištiach košarujú. Prevláda na nich voľné pasenie, oplôtkové pasenie je obmedzené a využíva sa väčšinou pri dojniciach. Kosenie nedopaskov a kosenie rovnejších plôch sa realizuje len na neveľkom počte pasienkov. Ako lúky sa v súčasnosti využívajú najmä rekultivované plochy a porasty, ktoré vznikli zatrávnením ornej pôdy, ktorej v posledných rokoch pribúda. Poloprírodných lúk je na území pomerne málo prevažná väčšina z nich sa nachádza na súkromných pozemkoch. Lúky sa hnoja maximálne s 50 52 kg N v podobe síranu alebo liadku. Kosia sa 1 2 x, čo závisí od typu porastu a polohy. Pri 2-kosných lúkach sa prvá kosba využíva väčšinou na robenie senáži a druhá. na výrobu sena. 1-kosné lúky sa na jar a na jeseň prepásajú ovcami. Prvá kosba sa na nich robí koncom júna až v júli (v závislosti od nadmorskej výšky). Súkromné lúky sa kosia väčšinou od polovičky júna do júla a väčšinou sa nehnoja. V dôsledku nízkych stavov hospodárskych zvierat sa viaceré lúky a pasienky prestali využívať, alebo sa využívajú len nedostatočne (malé zaťaženie zvieratami, len príležitostná pastva). Počet drevinami zarastajúcich plôch preto na území z roka na rok viditeľne pribúda. V súčasnosti je drevitým náletom celkovo zarastených 253 ha, t.j. 12.22 % porastov, dá sa však predpokladať, že v krátkej dobe sa tento stav výrazne zhorší. Rozloha nevyužívaných, prípadne sporadicky využívaných porastov je v poslednej 18

dobe totiž oveľa väčšia dosahuje až 627,1 ha, t.j. 30,53 % z celkovej analyzovanej výmery. Medzi najrýchlejšie sa šíriace dreviny patria na týchto plochách Pinus sylvestris, Populus tremula, Prunus spinosa, Rubus caesius a miestami smrek (Picea abies). Ich rozširovanie na pasienkoch je pomerne ťažké kontrolovať aj pri pravidelnom pasení, nakoľko súčasné zaťaženie pasienkov zvieratami je príliš nízke. Na nedostatočne využívané plochy sa vo zvýšenej miere šíria aj niektoré burinné druhy, najmä Cirsium arvense, Calamagrostis epigeios a Brachypodium pinnatum, ktoré po svojom rozšírení veľmi sťažujú obnovu a využívanie porastov. Okrem drevitého náletu je výmera trávnych porastov na záujmovom území zmenšovaná aj niektorými ďalšími faktormi. Patrí medzi ne najmä rozširujúca sa individuálna výstavba, realizovaná v poslednej dobe čoraz častejšie na najcennejších (z hľadiska biodiverzity) teplomilných porastoch, ťažba dolomitov a vápencov a ruderalizácia v dôsledku nesprávneho využívania, ktorá postihla viac ako 40 ha TTP. Z hľadiska biodiverzity medzi najdôležitejšie patria poloprírodné lúky a pasienky, ktoré sa vyznačujú vysokou druhovou diverzitou, prítomnosťou ohrozených a chránených druhov rastlín a živočíchov a výskytom rôznych liečivých, či inak významných druhov. Ich rozloha je však v súčasnosti na území značne zredukovaná jednak v dôsledku rôznych intenzifikačných zásahov, jednak v dôsledku opúšťania pozemkov, ktoré vyvoláva zmenu ich druhového zloženia. Hodnotenie produkčných a mimoprodukčných funkcií trávnych porastov Z 22 odberových miest (variantov) možno konštatovať, že najprodukčnejšie a súčasne najkvalitnejšie boli rekultivované porasty s Dactylis glomerata (varianty 1., 8. a 15.) v časti Králiky Ruskov 1, Suchý vrch 1 a Tajov Predné 1). V priemere rokov produkcia vykazovala hodnoty 3,40; 2,86 a 5,19 t.ha 1. Produkčné sú tiež dávnejšie rekultivované porasty zväzu Arrhenatherion. Sú to varianty 5., 12., 16. a 18., reprezentujúce územie Králiky Pod stádlom, Suchý vrch (pri koňoch), Králiky Ortutnô 1 a Pršany 1. V priemere rokov produkcia sušiny dosahovala hodnoty 3,16; 4,08; 3,33 a 6,81 t.ha 1. 19

Pôvodné typy porastov zv. Arrhenatherion sú v časti Králiky nad vlekom 1 (var. 6), Králiky nad vlekom 2 (variant 7 ), Králiky Ruskov 2 (var.2), Malachov (za vlekom) 1 (var. 20) a Pršany 2 (var. 19). Produkcia na týchto plochách dosahovala v priemere rokov 3,19; 3,82; 2,88; 3,59 a 2,76 t.ha 1. Ďalšiu fytocenologickú jednotku zväz Cynosurion zastupujú plochy Králiky Ruskov 3 (var. 3), Králiky Ruskov 4 (var. 4), Banská Bystrica Háj 1 (var. 17) a Malachov pri vleku 2 (var. 21). Ich produkčná charakteristika je 3,37; 2,37; 2,99 a 3,02 t.ha 1. Porasty zv. Mesobromion, to sú plochy v Tajove Predné 2, Králikoch Ortutnô 2 a v Tajove Zapravka 5, sú to varianty 9., 13. a 14. s produkciou 3,04; 3,09 a 2,96 t.ha 1. Poslednú fytocenologickú jednotku zv. Carduo-Brachypodion pinnati tvoria pasienky (varianty 10.; 11. a 22.) Tajov Predné 3, Tajov 4 a Radvaň Stupy s produkciou 2,74; 3,42 a 2,96 t.ha 1 Priemerná produkcia zo všetkých odberových miest je na hranici cca 3 t.ha 1 (3,41 t.ha 1 ). Prevažuje produkcia v 1. kosbách (2 t.ha 1 ) a približne 1 t.ha 1 v druhých kosbách, čiže 70 % v prvej a 30 % ročnej produkcie v druhých kosbách. Z celkového hodnotenia kvalitatívnych ukazovateľov vyplýva, že v celej oblasti Kremnických hôr východnej časti je v sledovanom období nízka kvalita dorobeného krmu z 1. kosieb. Z 22 odberových miest to prestavuje až 85 % a keď k tomu pripočítame straty pri zbere vplyvom nepriaznivého počasia, uskladnenia a pod., tak sa môže stať, že 70 % ročnej produkcie poskytne minimálny úžitok a vyrobí len straty. Čiže najväčší nedostatok pri výrobe objemových krmovín v tejto oblasti je neskorý termín prvej kosby. Realizovanie kosieb bolo až v 3. dekáde júna. To spôsobuje, že kvalita sena je veľmi nízka a tým je zdražená celá výroba ako mäsa, tak mlieka. Zo všetkých odberových miest v 1. kosbách boli len 4 a v druhom roku 3 také, kde bol obsah N-látok na hranici 110 g.kg 1 sušiny. Ostatné boli hlboko pod touto hodnotou a klesali až po 53,2 g.kg 1. Korešponduje to s vysokým obsahom vlákniny, ktorá na týchto prestarnutých porastoch dosahovala hodnoty až 332,7 g.kg 1. K týmto základným ukazovateľom sa priraďuje ešte enormne nízky obsah P, ktorý bol priaznivý len na 1. variante (Králiky Ruskov 1) porasty s Dactylis glomerata (2,5 4,5 g.kg 1 ). Taktiež porast č. 8 v Tajove Predné 1 s Dactylis glomerata mal priaznivé obsahy (3,0 až 20

4,4 g.kg 1 ) v 1. a 2. kosbe v druhom roku. Ostatné porasty vykazovali hodnoty na hranici 1,0 g.kg 1, čo sú veľmi nízke. Obdobná je situácia v značne nevyrovnaných obsahoch aj ďalších organických a minerálnych látok. Kvalitatívna stránka produkcie sa podstatne zlepšuje v 2. kosbách v dôsledku oneskoreného 1. využitia a tým vďaka mladším porastom v jeseni, čo sa prejavuje najmä vo vyšších obsahoch N-látok. Vo východnej časti Kremnických hôr hospodária dve poľnohospodárske družstvá, ktoré obhospodarujú väčšinu poľnohospodárskej pôdy v tejto oblasti. Z výmery 4 096 ha poľnohospodárskej pôdy je 686 ha ornej a až 3 410 ha predstavujú TTP. Celá oblasť spadá do prímestskej časti mesta Banská Bystrica. Je to turisticky veľmi navštevovaná časť v priebehu celého ročného obdobia, pretože sú tu možnosti vychádzok, túr a v zime najmä bežkového lyžovania. Žiaľ, situácia v posledných rokoch je neuspokojivá, pretože sa TTP stále menej využívajú a to už aj na plochách mechanizačne prístupných. Spôsobené je to neustálym znižovaním stavov prežúvavcov. Napríklad Agro-Dubník zrušil chov dojníc v Rakytovciach. V súčasnosti má dojnice ustajnené len vo Vlkanovej, kde všade naokolo je len orná pôda a TTP v okolí Pršian sú vzdialené cca 15 km, čo v prípade výroby sena alebo senáže značne zdražuje výrobu. Väčšina poľnohospodárskych podnikov v takomto prípade a ak k prepravným vzdialenostiam pripočítajú zvýšené náklady z titulu svahovitosti, nevyrovnaných povrchov TTP, zárastov samonáletom, výskytom metlíc, mrvíc a smlzov, tak riešia výrobu objemových krmovín pre existujúce nízke stavy intenzívnejším pestovaním krmovín na ornej pôde. Najmä z týchto dôvodov sa TTP čoraz menej využívajú. A tak aj v tejto oblasti najmä v častiach od obcí vzdialenejších je najviac zarastaných a nevyužívaných plôch. Je to v časti Rakytoviec, Badína, ale aj v turisticky najnavštevovanejších strediskách Suchý vrch, Králiky, Kordíky a Tajov. V tomto roku sme spoločne s Národným lesníckym centrom vo Zvolene začali riešiť projekt : Manuál pratotechniky pre raticovú zver a priaznivý stav životných podmienok Tetrova hôľneho vo vysokohorských oblastiach. Národný park Veľká Fatra je od 1. 4. 2002 zriadený na ochranu podstatne nenarušených ekosystémov. Rozprestiera sa na výmere 40.371 ha. Pohorie Veľkej Fatry je typické horské územie. Patrí k najväčším a najvyš- 21

ším pohoriam Slovenska. Najvyšší vrch pohoria Ostredok má nadmorskú výšku 1502 m. Typický je veľkohorský hôľny reliéf a vysočinový podhôľny reliéf. 85 % územia pokrývajú lesy. Rozľahlé oblé trávnaté plochy na hlavnom hrebeni vznikli odlesnením pred niekoľkými storočiami. Ide o výmeru 2 000 ha vrcholových hôrnych lúk so vzácnymi rastlinnými spoločenstvami. Vodné zrážky (dážď, sneh) sú zadržiavané stromami a rastlinami, čím nedochádza k rýchlemu odtoku vôd. Materskou horninou sú tu vápence a dolomity, ktoré sú značne zvetrané. Ich puklinami pretekajú celé potoky, ktoré vytvárajú aj jaskynné systémy. Vody sú tu veľmi čisté a stredne tvrdé. Pramene vyvierajú zo spodných trhlín. Z nich sú zásobené mestá Banská Bystrica, Zvolen,Banská Štiavnica a 30 ďalších obcí. Priemerná dodávka vody je cca 240 l.s 1. Ochranné pásmo vodných zdrojov je 2 260 ha. V minulosti sa trávne porasty aj kosili aj spásali. V súčasnosti sa nekosia vôbec. Dôvodom sú nízke stavy polygastrických zvierat v okolitých poľnohospodárskych podnikoch, vysoké náklady a zlé prístupové cesty, značne erodované. Pasenie mladého HD bolo zakázané, čo spôsobilo rozšírenie vysokých druhov tráv, preriednutie porastov a značnú lavínovú ohrozenosť. V súčasnosti je preto pasenie mladého HD opäť povolené, ale poľnohospodári túto možnosť využívajú už minimálne. Pasie sa tu cca 200 ks jalovíc, a to len v najnižších častiach pohoria a len v krátkom časovom úseku. V trávnych porastoch dominuje Deschampsia caestpitosa a veľmi rýchle sa rozširujú Calamagrostis epigeios, Brachypodium pinnatum a Cirsium arvense, čo poukazuje na dlhšie trvajúce nevyužívanie trávnych porastov. Literatúra KRAJČOVIČ, V. a kol. 2004. Využívanie TTP v horských a poľnohospodársky znevýhodnených oblastiach. In: Zborník vydaný pri príležitosti vstupu Slovenska do EÚ 2004. Banská Bystrica: VÚTPHP, 2004. 136 s. LICHNER, S. a kol. 1977. Lúky a pasienky. Bratislava: Príroda, 1977. 419 s. LICHNER, S. a kol. 1983. Krmovinárstvo. Bratislava: Príroda, 1983. 550 s. VALIHORA, B. MICHALEC,M. ČUNDERLÍK,J. 2003. Environmentálne prijateľné sústavy obhospodarovania podhorských a horských regiónov. Záverečná syntetická správa. Banská Bystrica: VÚTPHP, 2003. 474 s. 22

Príspevok vznikol na základe riešenia projektu: Operačný program výskum a vývoj v rámci EÚ, ITMS 26220220042. 23

Využití trvalých travních porostů chovem krav bez tržní produkce mléka v měnících se ekonomických podmínkách Jindřich Kvapilík Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i., Praha-Uhříněves 24 Úvod Z provozně-ekonomického hlediska představuje chov krav bez tržní produkce mléka (TPM) využívání trvalých travních porostů (TTP) pastvou k produkci zástavového skotu a udržování příslušných ploch a oblastí v přirozeném a kulturním stavu. Přes extenzifikaci výživy, vynakládání živé práce a minimalizaci dalších nákladů neuhradí tržby za zástavová, jatečná a chovná zvířata náklady na chov krav bez TPM. Proto je za plnění neprodukčních funkcí, především za udržování TTP v přirozeném a kulturním stavu, vyplácena chovatelům této kategorie skotu ekonomická podpora. Vzhledem k měnící se společné zemědělské politice a ekonomickým podmínkám lze očekávat změnu i ve výši dotací vyplácených na chov krav bez TPM. Proto je v příspěvku poukázáno na možné dopady očekávaných změn. Stavy krav bez TPM a výměra TTP V jedné z přednášek prezentovaných na 23. generální konferenci Evropské federace pro travní porosty v srpnu 2010 v Kielu (Osterburg et al., 2010) se mimo jiné uvádí, že chov krav v systému bez TPM má speciální význam pro některé státy. Z EU-15 jsou jmenovány Francie, Španělsko, Irsko a Velká Británie, z nových států unie pouze ČR. Na význam chovu krav bez TPM poukazují Zjalic et al. (2006). Podle jejich odhadu se na produkci jatečného skotu v EU podílí chov masných krav přibližně dvěma třetinami, chov dojených krav pak jednou třetinou. Krávy chované v systému bez tržní produkce mléka (TPM) jsou v ČR jedinou kategorií skotu, jejichž stavy se v posledních letech zvyšují. V období

tis. kusů 550 548 dojnice krávy bez TPM 450 350 437 432 406 384 250 150 50 141 163 160 168 67 2000 2005 2008 2009 2010 1. Vývoj stavu dojených a nedojených krav v ČR 2000 až 2010 se snížil počet dojených krav o 164 000 a 30 %, počet krav bez TPM se zvýšil o 101 000 a 151 % (obr. 1). Jednou z hlavních příčin této situace jsou v průměru příznivější ekonomické ukazatele chovu krav bez TPM než vykazuje výroba mléka. V letech 1990 až 2010 vzrostla v ČR výměra luk a pastvin o cca 103 000 ha a 12 % (z 833 na 936 000 ha), stavy dojnic a skotu celkem ve stejném období poklesly o 864 a 2 011 000 kusů na 31 a 40 %. V přepočtu na hektar TTP se počet dojených krav a skotu celkem snížil na 27 a 17 %. Nárůst stavů krav bez TPM o 150 000 (tab. 1) zčásti kompenzuje dlouhodobý pokles stavů skotu celkem a zlepšuje nepříznivou situaci ve využívání TTP chovem přežvýkavců. Za předpokladu, že jedna kráva bez TPM s teletem využije 1,0 až 1,5 ha luk a pastvin, by tato kategorie skotu (168 000) v roce 2010 využila cca 170 až 250 000 ha TTP. Jedná se o 18 až 27 % v roce 2010 vykázané výměry TTP (936,1 000 ha, ČSÚ, 2010). Při stejném zatížení luk a pastvin skotem, ovcemi, kozami a koňmi by bylo možno využít cca 456 až 684 000 (50 až 75 %) TTP (Kvapilík a Kohoutek, 2009). Znamená to, že kolem 25 až 50 % 25

Tab. 1 Vývoj početních stavů hlavních kategorií skotu v ČR (tis. kusů) Rok dojnice krávy bez TPM býci nad 1 rok jalovice nad 1 rok ostatní kategorie Skot celkem tis. % 1990 1 248 20 1) 407 674 1 011 3 360 100,0 2000 548 67 164 312 483 1 574 46,8 2005 433 141 139 275 409 1 397 41,6 2008 406 163 144 273 416 1 402 41,7 2009 400 160 133 273 398 1 364 40,6 2010 384 168 129 268 400 1 349 40,1 1) odhad; Pramen: ČSÚ (2010). výměry TTP nelze využít chovem hospodářských zvířat. Stávající výměra TTP v ČR se z hlediska ochrany půdy vůči erozi, srovnání se státy EU-15 (obr. 3) a svažitosti pozemků jeví jako nedostatečná. Podle Ministerstva životního prostředí (Poškození půdy erozí) je vodní erozí velmi slabě a slabě tis. kusů 170 160 155 163 160 168 150 153 140 138 130 120 126 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2. Vývoj stavu krav bez TMP v ČR (tis. ks) 26

% 70 60 50 40 30 20 10 75.1 65.3 59.455.655.252.251.9 42.9 38.7 37.035.934.933.633.5 30.830.1 28.827.426.2 23.0 20.217.515.613.11.5 0.6 0 Irs V.B. Slovi Řec Rak Por Luc Niz Špa Bel Bul Lot Fra Rum Lit Itá Něm Slove Est ČR Pol Maď Švé Dán Fin Kypr 3. Podíl TTP ze zemědělské půdy v EU (2007, %) ohroženo 29 %, středně 25 % a silně až extrémně 46 % výměry zemědělské půdy. Proto by se výměra TTP měla zvýšit alespoň na úroveň států EU-15 (cca 36 %), to je na cca 1 265 000 ha. Pro jejich ekologické a ekonomické využívání by se měl adekvátně zvýšit početní stav přežvýkavců, především krav bez TPM, a mělo by se rozšířit využívání pastvy dalšími kategoriemi skotu. K tomuto žádoucímu vývoji mohou přispět příznivé ekonomické výsledky zemědělských prvovýrobců. Přímé platby a chov krav bez TPM Krávy bez TPM jsou významnou kategorii skotu zařazenou Nařízení rady č. 1254/1999 do společné organizace trhu s hovězím a telecím masem. Tuto pozici potvrzují i Nařízení rady čís. 1782/2003 a 73/2009 obsahující předpisy pro přímé platby v rámci společné zemědělské politiky. Oba předpisy závazné pro všechny státy unie mimo jiné stanovují a zdůvodňují různé druhy prémií a dotací na všechny druhy a kategorie zvířat spadající pod společnou organizaci trhu. Prémie (přímé platby) týkající se krav chovaných v systému bez TPM a vyplácené po splnění stanovených podmínek (např. pravidel podmíněnosti) z rozpočtu unie uvádí tab. 2. 27

Tab. 2 Ekonomická podpora chovu krav bez TPM Druh prémie (přímá platba) prémie na krávy bez TPM porážkové prémie speciální prémie 28 jedn. sazba za jednotku Kč 1) poznámka 210 5 460 platí i pro část jalovic dospělý skot 80 2 080 od 8 měsíců věku telata 50 1 300 do 7 měsíců věku 3) na býky kus 210 5 460 týkaly se části podniků na voly 150 2) 3 900 s výkrmem býků (volů) extenzifikační prémie 40 100 1 040 až 2 600 podle počtu DJ na ha dodatkové platby na skot kus (ha) roční národní limit částku rozděloval stát Pramen: Nařízení rady čís. 1254/1999 a 1782/2003. 1) 1 = 26,00 Kč; 2) mohly být vyplaceny dvakrát za život zvířete; 3) a hmotnost jatečného těla nižší než 160 kg. Poněvadž přímé platby byly Komisí schváleny až po dlouhodobých přípravách a některé z nich se průběžně měněny, pozitivně ovlivňovaly tržní rovnováhu mezi komoditami. Pro nárok na jednotlivé prémie (přímé platby) byly stanoveny požadavky, jejichž splnění bylo podmínkou pro vyplacení prémií. Výši prémie na jednu krávu bez TPM nelze spolehlivě stanovit. Mezi důvody patří např. rozdíly mezi stropem (kvótami) a aktuálním stavem krav bez TPM, rozdíly mezi podniky v plnění podmínek rozhodných pro nárok na prémie uvedené v tabulce 2, skutečnost, že v této formě nebyly v ČR nikdy vypláceny, změny ve výši některých přímých plateb, zrušení vazby přímých plateb na produkci aj. Ekonomické ukazatele a dotace chovu krav bez TPM v zahraničí Výši přímých plateb a jejich podíl na příjmech z chovu krav bez TPM lze odhadnout ze zahraničních údajů (z Německa a Rakouska) uvedených v tabulce 3. Je z ní zřejmé, že převážnou část celkových příjmů (cca 55 až

80 %) tvoří tržby za prodaná zvířata. Průměr přímých plateb za období 1999 až 2009 dosáhl 8 250 Kč při kolísání mezi 5 824 a 11 544 Kč na krávu a rok, resp. mezi 20 a 40 % celkových příjmů. Při kolísání od 0 do 11 % připadá na ostatní příjmy (změna stavu, statková hnojiva aj.) v průměru jen 5,6 % celkových příjmů. Tab. 3 Příjmy z chovu krav bez TPM (Kč na krávu a rok, 1 = 26 Kč) Pramen Sacher a Diener (2005) Weber (2009) rok tržby za zvířata 1) přímé platby ostatní příjmy 2) příjmy celkem 1999/00 15 756 5 824 2 210 23 790 2000/01 14 066 7 488 2 600 24 154 2001/02 14 144 10 062 1 118 25 324 2002/03 16 276 11 544 2 340 30 160 2006 20 826 9 126 1 430 31 382 2007 19 448 9 256 3 172 31 876 2008 18 772 10 452 2 626 31 850 Sima a Kopeinig (2008) 2007 21 255 6 146 0 27 401 Hager (2008) 2007 17 602 5 824 78 23 504 Gastecker (2009) 2008 27 222 6 735 327 34 284 1) za prodaná telata a jatečné krávy; 2) včetně změny stavu. S rokem hodnocení je patrna tendence ke zvyšování tržeb za prodaná zvířata i celkových příjmů z chovu krav bez TPM, u přímých plateb zřetelná závislost neexistuje (tab. 3). Součástí příjmů z chovu krav bez TPM nejsou jen přímé platby, ale i další podpory a dotace poskytované v rámci různých programů. Jedná se např. o zatravňování orné půdy, ošetřování travních porostů, ekologickou (bio) produkci, agroenvironmentální opatření, hospodaření v LFA oblastech aj. Poněvadž ve většině případů se tyto dotace vyplácejí na plochu (pastvin, krmných plodin aj.), nejsou v přepočtu na kus obvykle vykazovány. Ekonomické výsledky chovu této kategorie skotu lze však 29

spolehlivě vypočítat právě z úplných nákladů a celkových příjmů zahrnujících všechny podpory. Z údajů v tab. 4 lze porovnat ekonomické ukazatele několika způsobů chovu krav bez TPM a výši hlavních položek příjmů a nákladů v Německu a v Rakousku. Vyplývá z nich mimo jiné značná variabilita většiny uvedených ukazatelů, vysoká ekonomická ztrátovost chovu krav bez TPM bez dotací a příznivé ekonomické výsledky po zahrnutí prémií a dalších podpor do celkových příjmů. Podíl všech dotací a podpor dosahoval cca 35 až 66 % celkových příjmů, přičemž touto položkou příjmů bylo hrazeno cca 65 až 80 % úplných (vlastních) a 60 až 70 % variabilních nákladů. Z uvedených orientačních údajů je zřejmé, že bez dotací by chov krav bez TPM byl výrazně ztrátovým podnikáním. U čtyř souborů chovů s vykázanými úplnými náklady jsou při značném kolísání nejvyššími položkami náklady na krmiva (cca 30 až 60 %) a pracovní náklady (24 až 40 %). Jejich součet tvoří 65 až 85 % celkových nákladů na chov krav bez TPM. Za zajímavé je možno považovat vykázané mírně lepší ekonomické výsledky celoročního chovu krav na pastvině ve srovnání s ustájením v zimním období, malý vliv termínu sezónního telení (letní a zimní) na ekonomiku chovu, vysokou nákupní cenu mladých jatečných býků odchovaných v ekologickém systému hospodaření (4,075, to je cca 106 Kč, za kg jatečné hmotnosti), cenu jalovic nakupovaných k doplnění stáda (1 250, resp. 32 500 Kč za kus) aj. Při hodnocení ekonomických ukazatelů příspěvkem na úhradu, které uplatňuje většina farem ve starých spolkových zemích Německa, se do nákladů nezahrnují stálé náklady (jejich výše se nemění se změnou objemu výroby). Jedná se např. o pracovní náklady, odpisy, daně, úroky, pachtovné, pojištění, režie aj. Proto chovy hodnocené touto metodou v tab. 4 vykazují kladný příspěvek na úhradu i bez dotací. Zřejmě ve vztahu k očekávaným změnám v zásadách společné zemědělské politiky po roce 2013 a poměrně příznivým ekonomickým výsledkům v Německu hodnotilo ve spolkové zemi Brandenburg v roce 2009 perspektivy chovu krav bez TPM ve svých podnicích jako dobré 41 %, průměrné 51 % a špatné 8 % z 213 chovatelů (Roffeis, 2009). Přes toto konstatování stavy krav bez TPM v posledních letech nejen v Německu, ale i v celé EU, mírně klesají. 30

Tab. 4 Ekonomické ukazatele chovu krav bez TPM (000 Kč, 1 = 26 Kč) Položka, ukazatel výpočet z publikací autorů Wassmuth et al. (2006) Hanff et al. (2008) Sima et al. (2008) PS 1) CV 2) LT 3) ZT 4) KPZ 5) EPZ 6) EPB 7) Tržby za zvířata 10,8 10,9 13,6 13,2 21,3 21,9 26,4 Součet všech dotací 23,8 24,6 14,9 14,9 11,6 13,9 14,5 Ostatní příjmy 1,4 1,3 0 0 0 0 0 Příjmy celkem 36,0 36,8 28,5 28,1 32,9 35,8 40,9 Náklady na krmiva 10,7 11,7 12,9 13,0 6,9 7,4 9,1 Pracovní náklady 14,0 12,1 5,9 5,9 x x x Plem. a veter. výkony 1,2 1,6 0,9 0,9 1,2 1,2 0,8 Ostatní položky 11,3 5,7 2,4 2,4 10,7 8) 10,9 8) 12,1 8) Náklady celkem 37,2 31,1 22,1 22,2 18,8 9) 19,5 9) 22,0 9) Zisk Míra rent. (%) Dotace (%) bez dotací -26,3-20,2-8,6-9,1 2,5 10) 2,5 10) 4,4 10) s dotacemi -1,1 5,8 6,4 5,8 14,1 10) 16,4 10) 19,1 10) bez dotací -71-65 -39-41 x x x s dotacemi -3 19 29 26 x x x z příjmů 66 67 52 53 35 39 35 z nákladů 64 79 67 67 62 71 66 1) stáj, pastva v letním období; 2) celoroční chov venku; 3) celoroční chov venku, letní telení; 4) celoroční chov venku, zimní telení; 5) konvenční produkce zástavu (živá hm. 300 kg); 6) ekologická produkce zástavu (živá hm. 300 kg); 7) ekologická produkce masa (jat. hm.205 kg); 8) z toho 6 500 Kč obměna stáda; 9) variabilní náklady; 10) příspěvek na úhradu. Ekonomické ukazatele chovu krav bez TPM v ČR V rámci kontroly užitkovosti masných plemen skotu jsou v ČR zjišťovány hlavní výrobní ukazatele srovnatelné s většinou států unie. Na rozdíl např. od Německa a Rakouska však o chovu krav bez TPM v ČR existuje minimum ekonomických ukazatelů. Týká se to nákladů, tržeb za hlavní tržní produkty i podpor poskytovaných v rámci opatření společné zemědělské politiky a různých projektů a programů. Jedním z podkladů jsou výsledky výběrového 31

šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků (Boudný, ÚZEI Praha), ze kterého vychází orientační kalkulace Kvapilíka a Boudného (2010) v tab. 4. Tab. 4. Odhad ekonomických ukazatelů chovu krav bez TPM (2008) Ukazatel, položka 32 2008 (49 chovů) Kč/rok Kč/KD % Krmiva vlastní 5 330 14,60 28,9 Krmiva nakoupená 540 1,50 3,0 Pracovní náklady 3 595 9,85 19,5 Odpisy zvířat 2 835 7,75 15,4 Ostatní položky 2 805 7,70 15,2 Režijní náklady 3 315 9,10 18,0 Náklady celkem 18 420 50,50 100,0 Tržby za telata 2) 9 950 27,25 54,0 Ztráta z výroby 3) 8 468-23,25 46,0 1) Pramen: Kvapilík a Boudný (2010). 2) 0,45 býčka a 0,25 jalovičky, to je 45 % z 16 000 Kč a 25 % z 11 000 Kč; 3) bez přímých plateb a dotací. Vyplývá z ní, že nejvyšší položky nákladů chovu krav bez TPM tvoří krmiva (cca 30 %), mzdy (cca 20 %), režie (18 až 20 %) a odpisy krav (15 až 17 %), a že náklady celkem dosahují (při velké variabilitě mezi chovy) kolem 50 Kč na krmný den a 18 000 Kč na krávu s teletem a rok. Odhadu tržeb za prodaná telata (9 950 Kč bez dotací) a nákladům (18 520 Kč) za rok 2008 odpovídá ztráta ve výši 8 570 Kč na krávu a rok (tab. 4). Znamená to, že tržbami za telata je uhrazeno pouze cca 55 % nákladů, a že téměř polovinu nákladů a případný zisk je hrazen z plateb a dotací (např. v rámci TOP-UP, SAPS, LFA, ekologického hospodaření aj.) za plnění neprodukčních funkcí. Podpora chovu krav bez TPM v ČR V ČR stejně jako v dalších nových státech unie byla využita Komisí nabídnutá možnost uplatnit v prvních letech členství v unii zjednodušený

systém přímých plateb, resp. jednotné platby na plochu. V jeho rámci se příslušný podíl součtu přímých plateb za všechny komodity vyplácí z rozpočtu unie příjemcům dotace na plochu (SAPS) bez zřetele na výrobní strukturu podniku. Pro nové státy EU současně platí nařízení o postupném zvyšování přímých plateb po dobu deseti let. Znamená to, že plné přímé platby, jejichž celkový objem vychází z regulovaných ukazatelů a kvót, bude českým zemědělcům vyplácen až v roce 2013. Součástí unijní legislativy je možnost dorovnávat část přímých plateb z národního rozpočtu jako národní doplňkové platby (platby top-up ). Ekonomickou podporu chovu krav bez TPM poskytovanou v roce 2010 lze rozdělit na dotace nepřímé (SAPS, platby LFA, Natura 2000, dotace na agroenvironmentální opatření aj.) poskytované obvykle na hektar a na podpory přímé vyplácené z národního rozpočtu v rámci plateb SAPS na hektar a na kus. Hlavní podmínky pro nárok na dotace a výši nepřímých podpor obsahuje Příručka pro žadatele 2010 vydaná SZIF. Např. na hektar travních porostů v méně příznivých oblastech sazba kolísá od 2 392 Kč v oblasti SX do 4 127 Kč v oblasti HA, v oblasti Natura 2000 činí 2 944 Kč, v rámci agroenvironmentálních opatření je na ekologické obhospodařování travních porostů sazba 1 100 Kč a na louky 1 920 až 5 130 Kč. Podpora na krávu bez TPM bude záviset na zapojení chovatele do vyhlášených programů, na dodržení stanovených podmínek, na počtu krav připadajících na hektar travních porostů aj. Národní doplňkové platby (top-up) jsou podle platné legislativy v roce 2010 v plné výši (100 %) vypláceny naposled, přičemž do roku 2013 se sníží na nulu. Znamená to, že pokud nedojde ke změně legislativy, přímá podpora vyplácená jako top-up v roce 2013 zanikne. O sníženou položku se zvýší objem plateb SAPS celkem a roční sazba vyplácená na plochu. Odhad vývoje plateb SAPS a top-up týkajících se přímé podpory pře-žvýkavců uvádí tab. 5. Platby SAPS pro roky 2009 až 2013 jsou převzaty z Nařízení rady čís. 73/2009, platby top-up jsou vypočítány z plateb SAPS a z krácení plateb topup. Výměra zemědělské půdy pro oba druhy dotací stejně jako počty přežvýkavců, krav bez TPM, ovcí a koz a podíly celkových dotací vynaložených na uvedené komodity vycházejí ze skutečnosti roku 2009, popř. 2010. Z tabulky 5 lze odhadnout, že v roce 2010 dosáhnou přímé platby na krávu bez TPM (součet dotací na hektar, na přežvýkavce a na krávu bez 33

Tab. 5 Odhad vývoje plateb SAPS a top-up v ČR (2009 až 2013 1) ) Ukazatel, platby jedn. 2009 2010 2011 2012 2013 2) platby SAPS Celkem Na výměru platby top-up Celkem Na výměru Na přežvýkavce Na krávy bez tpm Na ovce a kozy mil. 557,4 654,2 739,9 832,1 909,3 mil. Kč 3) 14 492 17 009 19 237 21 635 23 642 /ha 158,7 186,2 210,6 236,9 258,9 Kč 3) /ha 4 126 4 841 5 476 6 159 6 731 mil. 255,1 255,1 170,0 85,0 0 mil. Kč 3) 6 633 6 632 4 421 2 211 0 /ha 48,1 48,1 32,1 16,0 0 Kč 3) /ha 1 250 1 250 834 417 0 /VDJ 59,4 59,4 39,6 19,8 0 Kč 3) /VDJ 1 544 1 543 1 029 514 0 /VDJ 133,2 133,2 88,8 44,4 0 Kč 3) /VDJ 3 463 3 464 2 310 1 155 0 /VDJ 55,3 55,3 36,9 18,4 0 Kč 3) /VDJ 1 438 1 438 958 479 0 1) orientační ukazatele; 2) a další roky; 3) 1 = 26 Kč. TPM) cca 241, což při kurzu 1 = 26 Kč činí 6 265 Kč. Tato výše odpovídá 76 % průměru přímých plateb vykázaných v Německu a v Rakousku (8 250 Kč, tab. 3). V letech 2010 až 2013 se v ČR zvýší platby SAPS přibližně o 255,1 mil. (o cca 73 a 26 % na hektar), přičemž o stejnou částku se sníží platby top-up. Na VDJ krav bez TPM se bude jednat o cca 193, resp. o 5 000 Kč, na VDJ ovcí a koz pak cca 55, resp. 1 440 Kč. Tuto orientační ztrátu sníží přibližně o 25, resp. 650 Kč, vyšší sazba plateb SAPS na hektar. Při využití jednoho hektaru TTP jednou VDJ lze pak ztrátu vyvolanou zánikem plateb top-up odhadnout na 168 (4 370 Kč) na VDJ krav bez 34

TPM a na 30 (780 Kč) na VDJ ovcí a koz. Odhadnutá ztráta v Kč je ovlivněna mimo jiné i přepočtem evropské měny na českou. Při kurzu 1 = 24,65 z konce září 2010 by byly částky v Kč o 5,2 % nižší. Ztráta na VDJ krav bez TPM, resp. ovcí a koz, by pak dosáhla cca 4 140, resp. 740 Kč. Závěr V ČR bude výraznou změnu ekonomických podmínek chovu krav bez TPM představovat postupné rušení plateb top-up v období 2011 až 2013. Ztrátu z tohoto opatření lze odhadnout na 4 000 až 4 400 Kč na krávu bez TPM (700 až 800 Kč na ovci nebo kozu) a rok. Vzhledem k aktuální ekonomické situaci nelze vyloučit dopad úsporných opatření v ČR i EU na agrární subvence a dotace, v důsledku připravovaných změn společné zemědělské politiky zřejmě dojde ke snížení podpor zemědělských komodit po roce 2013. Současně by však mělo dojít ke snížení rozdílů mezi státy unie. Poukazuje na to mimo jiné ustanovení článku 39 Nařízení rady čís. 73/2009. Uvádí se v něm, že nové členské státy by měly mít stejně jako ostatní členské státy možnost provádět režim jednotné platby částečně. Příprava chovatelů krav bez TPM na měnící se podmínky by kromě informovanosti o aktuální situaci a očekávaných změnách měla zahrnovat znalost cílů a úkolů agrárního sektoru, spolupráci zainteresovaných organizací a úřadů (zpracovatelů, služeb, obchodu, profesních svazů, ministerstev aj.) a politickou podporu agrárního sektoru. Nezbytná opatření ke snížení nákladů a zvýšení příjmů na úrovni podniku stejně jako jednání o přímých platbách a dalších podporách všech agrárních komodit na národní a unijní úrovni vyžadují mimo jiné i spolehlivé ekonomické podklady. Platí to i pro chov krav bez TPM a využívání TTP. Literatura ČSÚ: Soupis hospodářských zvířat k 1.4.2010; Soupis ploch osevů k 31.5.2010 aj., 2010. GASTECKER, R.: Ergebnisse und Konsequenzen der AK-Beratung Mutterkuh. Landwirtschaftskammer Niederösterreich, April 2009. HAGER, A.: Bericht und Auswertung aus der Arbeitskreisberatung 2007. Landwirtschaftskammer OÖ, Linz, 2008. 35