Partnerství pro zdravou krajinu Příklady spolupráce zemědělců, nevládních organizací, místní samosprávy a státu pro zachování biologické rozmanitosti krajiny, aneb co přináší partnersky realizované projekty nejen evropských programů krajině a lidem. DAPHNE ČR Institut aplikované ekologie Žumberk, 2010
Projekt Communem reddere Projekt Communem reddere je zaměřen na přenos know-how a příkladů dobré praxe zejména v oblasti budování skutečných partnerství mezi nevládními neziskovými organizacemi (NNO). Účelem projektu je posílit spolupráci v rámci oborů, mezi různými sektory i mezi sítěmi neziskových organizací. Díky modelu společných partnerských projektů si mohou i malé neziskové organizace s nevelkou historií zvýšit svou absorpční kapacitu, zprofesionalizovat se a inovovat poskytované služby. Motto projektu: Nejvyšší formou konkurence je spolupráce. Základní cíle projektu: zvýšit kompetence NNO pro rozvoj udržitelných partnerství zvýšit odbornost NNO v oblasti jejich působení Klíčoví partneři: Koalice nevládek Pardubicka, o. s. Amalthea, o. s. DAPHNE ČR Institut aplikované ekologie Oblastní charita Pardubice Zahraniční partneři: Caritasverband für die Diözese Osnabrück e.v. (DE) CERI Carpathian EcoRegion Initiative (SK) East Lothian Council (GB) Farming & Wildlife Advisory Group (FWAG) (GB) London Borough of Islington (GB) NÁVRAT (SK) Období realizace projektu: červen 2009 listopad 2010 Communem reddere = Učinit společným (lat.) Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu České republiky. ISBN: 978-80-254-8915-4
Úvodem Úvodem Vážený čtenáři, tato brožura přináší zejména příklady dobré praxe, které jsme sesbírali na studijních cestách v rámci projektu Communem reddere, který byl zaměřen na rozvoj lidských zdrojů naší organizace i organizací, se kterými spolupracujeme. Cílem je představit řadu partnerství mezi podnikateli (převážně v zemědělství), nevládními organizacemi, místní samosprávou a státní správou. Partnerství může být dlouhodobé či krátkodobé, může být motivováno různými pohnutkami, nicméně má jeden základní rys, který ho činí partnerstvím: přináší jistou výhodu pro všechny zúčastněné strany. V této brožuře najdete příklady partnerství, kdy hospodáři a další organizace včetně místní samosprávy nebo profesních sdružení společnou rukou řeší již dlouho pojmenované problémy životního prostředí či ochrany přírody. Z finančního rámce jednotlivých akcí a z dosažených výsledků je patrné, že takováto partnerství přináší nová pracovní místa do regionů okrajových z hlediska rozvoje a že produkují hodnoty dlouhodobého užitku, ať je to již z pohledu budování turistické infrastruktury, udržení atraktivní krajiny nebo přímé ochrany před povodněmi a znečištěním krajiny. V prvních čtyřech kapitolách naleznete příklady jak příroda a krajina ale i jednotliví hospodáři benefitují z partnerství s organizacemi v ochraně přírody. Ve dvou zbývajících naleznete příklady přínosu partnerství s poradcem pro šetrné hospodaření pro farmu, krajinu a zdravé životní prostředí. Jednotlivé příklady jsou samonosné, je možné je číst jednotlivě v libovolném pořadí. Pro rychlou orientaci jsme zpracovali pro každý příklad shrnutí a základní fakta do tabulek. V závěrečné kapitole naleznete návod, jak realizovat obdobné projekty v ČR. Najdete zde informace o tom, kdo vstupuje do podobných partnerství, o zdrojích financování či o možném objemu projektů. Z našeho pohledu jsou ale nejcennější konkrétní zkušenosti z průběhu realizace, fakta o realizovaných změnách, překonaných překážkách a samozřejmě inspirativní příklady úspěšného dokončení. Součástí publikace je i CD s řadou doplňujících dokumentů v českém, slovenském i anglickém jazyce. Hlavním motivem pro vložení CD je však snaha zpřístupnit řadu odkazů na elektronické zdroje na internetu. Budeme rádi, když si přečtete byť jediný příklad dobré praxe, které tu popisujeme, protože věříme, že se nám tím podaří šířit model partnerství, který považujeme za vhodnou formu řešení v případech, kdy tržní hospodářství i centrální regulace selhávají, a který, jak můžete být při přečtení této brožury svědkem, přináší spoustu výhod, které plynou z realizace akcí samotných (pracovní místa, finanční zdroje) a hlavně ze zdravého životního prostředí. Pokud Vás snad některý příklad inspiruje, nebo již dlouho máte v hlavě nápad a příklady Vám dodávají odvahu k jeho realizaci, najde tato brožura svůj smysl.
1. Obnova slatinných luk v lokalitě Belianské lúky: spolupráce nevládní organizace, státní správy a podnikatele pro zachování cenného biotopu Cíl: Zachovat cenné biotopy a krajinný ráz, rozvíjet podnikatelskou aktivitu. SHRNUTÍ Partneři: podnikatel v zemědělství státní správa místní komunity (myslivci, zemědělci, obec) nevládní organizace Výhody spolupráce: nová dlouhodobá podnikatelská aktivita nová mechanizace rozšíření rozlohy navýšení expertních a finančních zdrojů pro splnění úkolu respektování jejich zájmů formou kompromisu zapojení do realizace (pracovní příležitost) navýšení finančních zdrojů pro jejich činnost plnění poslání Výsledek: obnovených 40 ha slatinných luk, nová technika v regionu, pracovní příležitosti při realizaci, konsensus na využití území Popis Národní přírodní rezervace Belianské louky byla vyhlášená roku 1981 a leží v ochranném pásmu Tatranského národního parku. Jde o největší komplex vápnitých slatin a slatinných luk na Slovensku s rozlohou téměř 90 hektarů. Lokalita byla v minulosti tradičně využívaná místními obyvateli, ale postupně docházelo k jejímu opouštění a po vyhlášení rezervace její využívání téměř úplně skončilo. Navíc v okolí došlo k rozsáhlému odvodnění, které mělo za následek pokles hladin podzemní vody v některých částech rezervace. Vlivem absence hospodaření a narušeného vodního režimu podstatná část lokality zarostla náletovými dřevinami. Lokalita se stala jedním z pilotních území projektu UNDP/GEF zaměřeného na ochranu a obnovu vápnitých slatin na Slovensku. V rámci lokality bylo potřeba realizovat její obnovu (odstranění náletu) a nastartovat pravidelné obhospodařování. Realizátorem projektu bylo DAPHNE, partnery byla Státní ochrana přírody SR, Oddělení rostlinné ekologie Univerzity v Groningene v Holandsku; Katedra vodního hospodářství v krajině Stavební fakulty Slovenské technické univerzity a Hydromeliorace s. p. Pro lokalitu byl vytvořen lokální řídící výbor, ve kterém byly zastoupené významné lokální zájmové skupiny (zemědělci, myslivci, město Spišská Belá atd.). Místním manažerem se stal Tomáš Dražil zaměstnanec Státní ochrany přírody SR, pracující na Správě NP Slovenský ráj. Spolupracovalo se též s vědci z akademického prostředí a se Správou TANAPu. Řešení Před samotnou realizací projektu probíhal na lokalitě rozsáhlý výzkum, který organizovalo DAPHNE ve spolupráci s univerzitou v Groningene. Výsledkem výzkumu byly poměrně detailní podklady, které umožnily plánování obnovy a managementu lokality. 2................................................................................. D A P H N E Č R i n s t i t u t a p l i k o v a n é e k o l o g i e
1 O b n o v a l u k v l o k a l i t b e l i a n s k é l ú k y Realizace Jednoznačným cílem projektu bylo identifikovat mezi zemědělci vhodného partnera, který by se ujal obnovy a managementu lokality. Ze začátku probíhala jednání se Zemědělským družstvem Spišská Belá, které formálně užívalo lokalitu. Družstvo i pomulčovalo malou část rezervace a vyřezalo nálet na menších plochách, zkušenosti s těmito akcemi však ukázaly, že technika, kterou má družstvo k dispozici, není vhodná do vlhkých podmínek lokality a navíc, družstvo je nastavené na úplně jiný způsob hospodaření, než jaký je vyžadován na slatinných loukách. Proto jsme se po dvou letech nepříliš úspěšných jednání s družstvem rozhodli změnit přístup a hledat jiného uživatele. Vytipovali jsme si obec Lendak, která leží v blízkosti lokality a přetrval tu tradiční způsob hospodaření. S pomocí starosty jsme tu zorganizovali veřejné shromáždění a prezentovali jsme tu význam lokality i potřebu pravidelně ji obhospodařovat. Zároveň jsme prezentovali, jakou finanční podporu je možné získat z Programu rozvoje venkova. Na základě setkání se ozval mladý podnikatel Peter Jašňák, který měl zájem o práci na obnově lokality i o její další využívání. Bylo však potřeba udělat sled dalších kroků, které to umožnily. Na obnovu se uzavřel kontrakt z projektu, první zimu se vyčistil nálet na více než 20 hektarech, druhou zimu se pokračovalo, takže na další využívání bylo připraveno dalších 20 hektarů. Hned po obnově začalo i využívání obnovených ploch. První rok to bylo jen mulčování, druhý už se plochy začaly kosit. Bylo potřeba řešit mnohé technické detaily. S družstvem a Slovenským pozemkovým fondem dojednat převod uživatelských práv na p. Jašňáka, protože ten se předtím nevěnoval zemědělství. Bylo potřeba vysvětlit mu celý dotační systém, pomoci s registrací, se žádostmi o běžné platby, platby NATURA 2000 i agroenvironmentální platby. Pomohli jsme mu též zprostředkovat nákup lehkého traktoru se sekačkou z Polska, který splňuje podmínky agroenvironmentálního programu na lehkou mechanizaci. Při několika příležitostech bylo potřeba operativně komunikovat se Správou TANAPu a platební agenturou, aby celá akce neskončila na nějakém administrativním detailu. Výsledkem projektu je však obnova hospodaření na lokalitě na více než 40 hektarech a zapojení do agroenvironmentální podpory. Z hlediska operativního řízení projektu bylo klíčové, že se podařilo změnit uživatele. Nahradit velké družstvo menším soukromým zemědělcem byl velmi šťastný tah. Při realizaci projektu sehrálo významnou úlohu partnerství s místními komunitami, které pomohly vytipovat nového uživatele lokality. Důležitá byla též pravidelná komunikace se Správou TANAPu a platební agenturou, díky které se eliminovaly potenciální problémy především, co se týká využití dotačních prostředků na obhospodařování lokality. Zdroj dalších informací Dobromil Galvánek, DAPHNE Inštitút aplikovanej ekológie, www.daphne.sk Tomáš Dražil, Správa NP Slovenský ráj, www.sopsr.sk Doba realizace: 5 let Partneři a dodavatelé: 2 zemědělské subjekty, obec, 3 státní organizace, 1 nevládní organizace, 1 zahraniční partner Finanční objem: cca 25 mil. Kč (popsaný příklad je jednou z několika částí celého projektu) Zdroj financování: United Nations Development Programme, Global Environment Facility Fakta P a r t n e r s t v í p r o z d r a v o u k r a j i n u... 3
2. Zachování a obnova cenných biotopů Národního parku Pieniny: spolupráce nevládní organizace, státní správy, pracovníků akademických institucí a místních obyvatel (zemědělci, lesníci, starostové, podnikatelé) modelový příklad pro velkoplošná a chráněná území Cíl: Zachovat cenné biotopy a krajinný ráz, aktivizovat místní obyvatele a zapojit je do praktické obnovy biotopů. SHRNUTÍ Partneři: podnikatel v zemědělství státní správa místní komunity (myslivci, zemědělci, obec) nevládní organizace pracovníci akademických institucí (univerzity, výzkumné ústavy) Výhody spolupráce: nová dlouhodobá podnikatelská aktivita nová mechanizace rozšíření rozlohy navýšení expertních a finančních zdrojů pro splnění úkolu respektování jejich zájmů formou kompromisu zapojení do realizace (pracovní příležitost) navýšení finančních zdrojů pro jejich činnost plnění poslání navýšení finančních zdrojů pro jejich činnost uplatnění jejich práce v praxi Výsledek: obnovených 60 ha druhově bohatých travních porostů, podklady pro nový plán péče o národní park, pracovní příležitosti při realizaci, publikace o loukách regionu Popis Pieninský národní park patří k nejhodnotnějším územím z pohledu ochrany přírody na Slovensku. Významnou část parku pokrývají travinné biotopy, které jsou velmi ohrožované absencí obhospodařování a dochází k jejich zániku. Nemalou výměru zabírají tzv. bílé plochy plochy evidované jako trvalé travní porosty, ale ve skutečnosti zarostlé křovinami nebo lesem, tedy plochy mimo pozornost lesníků i zemědělců. V parku sice do roku 2008 existoval plán péče, ten však byl jen velmi obecně zpracovaný a bylo potřeba vypracovat nový dokument podle nejnovějších standardů. Místní obyvatelé vnímali národní park spíše jako zátěž a nebyli vtaženi do aktivní ochrany přírody. Hlavním cílem projektu bylo aktivizovat místní obyvatele, zapojit je do praktické obnovy biotopů. Ve spolupráci s nimi byla připravena doporučení pro péči o nelesní i lesní biotopy v národním parku. Ta by se zároveň měla stát základem nového plánu péče o národní park. Kromě těchto aktivit probíhaly v rámci projektu i další aktivity zaměřené na informování veřejnosti a výměnu zkušeností. Proběhly workshopy a školení zaměřené na místní zájmové skupiny, ale i na pracovníky státní ochrany přírody. 4................................................................................. D A P H N E Č R i n s t i t u t a p l i k o v a n é e k o l o g i e
2 Zachování a obnova cenných biotopů Národního parku Pieniny Projekt se realizoval v širokém partnerství. Financovala ho Německá spolková nadace pro životní prostředí (DBU). Hlavním projektovým partnerem byl Institut pro biodiverzitu z Regensburgu, který zabezpečoval komunikaci s DBU, vypracování monitorovacích zpráv a přenos německých zkušeností k slovenským partnerům projektu. Národním partnerem byl DAPHNE Inštitút aplikovanej ekológie, který koordinoval a řídil aktivity na Slovensku a částečně zabezpečoval některé odborné a vzdělávací aktivity. Místním partnerem projektu byla Správa Pieninského národního parku jako organizační součást státní ochrany přírody SR. Do projektu byli dále zapojeni místní obyvatelé (zemědělci, lesníci, starostové, podnikatelé) a pracovníci akademických institucí (univerzity a výzkumné ústavy). Řešení Projekt původně obsahoval sedm základních aktivit: 1. analýzu stavu bílých ploch v parku, jejich zmapování a návrh řešení jejich případné zpětné obnovy na travní porosty, 2. přípravu doporučení pro péči o nelesní i lesní biotopy jako podklad pro nový plán péče o národní park, 3. praktickou obnovu druhově bohatých travních porostů na 60 hektarech, 4. přípravu publikací o biotopech národního parku, 5. organizaci workshopů a školení pro různé zájmové skupiny, 6. poradenství pro místní zemědělce a zaškolení pracovníků správy národního parku do základů poradenství, 7. exkurzi do biosférické rezervace Rhön v Německu. Realizace Ze začátku se projekt soustředil na vyhodnocení a zmapování bílých ploch v národním parku. Po jejich zaevidování začala jednání se zemědělci o jejich čištění, přičemž jsme jednali se všemi většími podniky z území i s vybranými jednotlivci. Specifickým způsobem jsme postupovali v obcích Lesnica a Haligovce, kde v dobách komunismu nikdy nevzniklo družstvo a vlastníci mají stále silný vztah k půdě. Zde před obnovami proběhla veřejná setkání, kde byl představen projekt a jeho cíle. Souběžně probíhala tvorba doporučení pro péči o nelesní biotopy a jejich prodiskutování s uživateli. Proběhlo také vícero společenských akcí: seminář k přípravě programu péče, informační semináře pro zemědělce a lesníky a školení pro pracovníky Státní ochrany přírody SR k Programu rozvoje venkova. Samotné aktivity probíhaly především v druhém roce projektu. V druhém roce projektu proběhla též P a r t n e r s t v í p r o z d r a v o u k r a j i n u... 5
exkurze do Biosférické rezervace Rhön v Německu, které se zúčastnili místní zemědělci, pracovníci správy národního parku, starosta Lesnice a lidé z DAPHNE. V rámci projektu vzniklo několik výstupů. Prvním byla sada doporučení pro péči o nelesní i lesní biotopy s jejich stručným hodnocením. Vybraných 60 ha luk bylo vyčištěno od náletu a obnovilo se na nich hospodaření. Připravila se publikace o loukách regionu pro zemědělce a powerpointová prezentace o finančních nástrojích na management ochranářsky významných území s využitím zdrojů z PRV. Ze začátku projekt probíhal podle plánu, ale už v prvním roce jeho realizace se vyskytly některé problémy, které si vyžádaly operativní změny projektu. Zjistilo se, že typologické podklady z databáze Národního lesnického centra jsou nepřesné a že jsou nedostatečné pro zpracování doporučení pro péči o lesy. Bylo proto potřeba nejprve zmapovat lesní biotopy v celém národním parku, což nebylo původně plánováno. GIS analýza bílých ploch a jejich mapování též ukázaly, že velká část z nich už není vhodná na obnovu a vyčištění od náletu. Proto padlo rozhodnutí, dělat obnovu i na plochách zařazených do registru LPIS, které svým stavem nevyhovovaly podmínkám cross-compliance. Vzhledem k možnosti získat jednoduše následné dotace zemědělci byla snížena dotace na čištění z projektu. Původně se předpokládalo, že obnova luk se uskuteční v celém národním parku, ale ve vícero případech jsme narazili na neochotu zemědělců a někdy i na to, že zemědělci nebyli schopni provést obnovu v dostatečné kvalitě. Většina prostředků projektu se proto nakonec alokovala v okolí obce Lesnica, kde hospodaří Svépomocné družstvo zemědělců, které si založili soukromí rolníci z obce, aby mohli čerpat dotace z Evropských zdrojů. Vážným problémem se též ukázal fakt, že v době projektu se vícekrát měnila metodika pro vypracování plánů péče, což velmi ztížilo přípravu managementových doporučení. V neposlední řadě došlo též v době realizace projektu k zásadním ideovým a personálním změnám ve Státní ochraně přírody SR. I když se přímo nedotkly partnerské Správy Pieninského národního parku, měly negativní vliv především na celkový legislativní a metodický rámec, ve kterém se projekt realizoval. Zdroj dalších informací Dobromil Galvánek, DAPHNE Inštitút aplikovanej ekológie, www.daphne.sk Fakta Doba realizace: 1 rok Partneři a dodavatelé: zemědělské subjekty, obec, státní organizace, 1 nevládní organizace, 2 zahraniční partneři Finanční objem: cca 5 mil. Kč 6................................................................................. D A P H N E Č R i n s t i t u t a p l i k o v a n é e k o l o g i e
3 obnova luk a mok adů na p íklad okality l Olšavica v Levo ských vrchoch 3. Spolupráce nevládních organizací, státní správy, pracovníků akademických institucí a podnikatelů pro zachování cenného biotopu: obnova luk a mokřadů na příkladě lokality Olšavica v Levočských vrchoch Cíl: Zachovat cenné biotopy a krajinný ráz, rozvíjet podnikatelskou aktivitu. Partneři: podnikatel v zemědělství státní správa akademické instituce nevládní organizace Výhody spolupráce: nová dlouhodobá podnikatelská aktivita nová mechanizace rozšíření rozlohy navýšení expertních a finančních zdrojů pro splnění úkolu navýšení finančních zdrojů pro jejich činnost uplatnění jejich práce v praxi navýšení finančních zdrojů pro jejich činnost plnění poslání SHRNUTÍ Výsledek: Zatravnění 60 hektarů polí, model tvorby zasakovacích a protierozních travních pásů na orné půdě, revitalizace vodního toku, pracovní příležitosti při realizaci. Popis Povodí Olšavice se nachází v Levočských vrších na severovýchodě Slovenska. V druhé polovině 80. let tu místní zemědělské družstvo, které hospodaří i v pramenné části povodí, v rámci předepsané intenzifikace výroby provedlo velkoplošné rekultivace přirozených luk a meliorace mokřadů. Tím vznikly rozsáhlé lány orné půdy. Důsledkem těchto neuvážených opatření, která byla navíc realizována v citlivé flyšové oblasti, bylo snížení retenční schopnosti krajiny a následné intenzivní erozní procesy. Pravidelným jevem se staly povodně, způsobující v obci stotisícové škody. Cílem dvou projektů bylo změnou struktury krajiny (přeměnou orné půdy na trvalé travní porosty a revitalizací malého vodního toku) přispět ke zlepšení retenční schopnosti krajiny, snížení eroze půdy a snížení rizika záplav. s realizací podobných projektů řešících ochranu před povodněmi pomocí obnovy luk a mokřadů v krajině, převládala jen striktně technická řešení (prohlubování a regulace toků). Klíčem k úspěchu bylo přesvědčit místní zemědělské družstvo o užitečnosti hlavního opatření projektu zatravnění nejrizikovějších ploch orné půdy spojeného s trvalou změnou kultury na louky a pastviny. Pro zemědělský podnik to znamenalo nevyhnutelnou konverzi systému hospodaření z intenzivní zemědělské velkovýroby na environmentálně zaměřené zemědělství. Situaci bylo potřeba Řešení DAPHNE Inštitút aplikovanej ekológie oslovil starosta obce Olšavica, který chtěl zamezit škodám v obci při opakujících se povodních. V té době na území Slovenska nebyly téměř žádné zkušenosti P a r t n e r s t v í p r o z d r a v o u k r a j i n u... 7
řešit citlivě i z toho důvodu, že družstvo je největší (prakticky jediný) zaměstnavatel v této horské obci. Revitalizace malého vodního toku v zemědělské krajině nad obcí můžeme považovat za inovativní přístup z hlediska regionu. Opětovné zpřírodnění zkanalizovaného regulovaného toku jeho zasypáním a obnovením meandrů je totiž první takovou akcí na malých tocích v horních částech povodí na Slovensku. Realizace Tým expertů DAPHNE, Státní ochrany přírody a Katedry vodního hospodářství krajiny Stavební fakulty STU Bratislava připravil plán obnovy pro povodí Olšavice, který spočíval v (i) mapování krajinné struktury, biotopů a hodnocení jejich stavu, (ii) hydrotechnickém posouzení průtoků v povodí a drenážích a (iii) v hodnocení erozního ohrožení. Jedním z nejdůležitějších výstupů byl model zasakovacích a protierozních travních pásů na orné půdě, které zamezí odnášení ornice a zpomalí tok vody. Tento teoretický a ideální model byl pracovníky zemědělského družstva transformován do podoby, která umožní reálné obhospodařování půdy a zároveň zachová požadované protierozní a retenční parametry krajiny. Pásy byly vytyčeny geodetem a zaneseny na základě geometrického plánu do katastru nemovitostí. Zároveň byly převedeny z kultury orná půda na kulturu travní porost. Zatravnění 60 hektarů polí se realizovalo v r. 2003 a 2004. Revitalizace malého vodního toku nad obcí proběhla v roce 2006 a 2007. Z prohloubeného a kanalizovaného koryta toku byly na úseku dlouhém asi 300 m odstraněny betonové tvárnice, kanál byl zasypán zeminou z břehů. Nově vytvarovaný tok má minimální hloubku a minimální sklon. Podle historických podkladů byl obnoven meandr a potok byl přesměrován do původního koryta. Požadavkem obce bylo vytvořit i malou vodní plochu na toku přímo na začátku obce. Hráz byla postavená z drátěných košů naplněných místním kamenem a jejím úkolem je i zmírnění přívalových vod a případné povodňové vlny. Všechny práce na revitalizaci toku zabezpečoval obecní úřad. Okolo revitalizovaného toku byly obnoveny nové břehové porosty z jasanu, vrby a olše. Dřeviny zasadili studenti škol z blízkého okolí v průběhu dvou pracovních táborů organizovaných občanskými sdruženími Zachráňme Letanovský mlyn a Tatry. Zdroj dalších informací http://www.undp.org/gef/index.html http://gefonline.org/home.cfm Tomáš Dražil, Správa NP Slovenský ráj, www.sopsr.sk Fakta Doba realizace: 7 let Partneři a dodavatelé: 1 zemědělský subjekt, obec, 2 státní organizace, 3 nevládní organizace Finanční objem: cca 2 mil. Kč Zdroj financování: Dunajský regionální projekt (UNDP/GEF) 8................................................................................. D A P H N E Č R i n s t i t u t a p l i k o v a n é e k o l o g i e
4 Rozvoj podnikatelských aktivit zachování cenných biotopů vnp Slovenský ráj 4. Rozvoj podnikatelských aktivit zachování cenných biotopů v Národním parku Slovenský ráj: spolupráce nevládních organizací, státní správy a podnikatelů Cíl: Zachovat a ochránit cenné biotopy, rozvíjet podnikatelskou aktivitu. Partneři: podnikatel v zemědělství státní správa místní komunity (zemědělci, lesní hospodáři, obec) nevládní organizace Výhody spolupráce: nová dlouhodobá podnikatelská aktivita rozšíření rozlohy navýšení expertních a finančních zdrojů pro splnění úkolu respektování jejich zájmů formou kompromisu zapojení do realizace (pracovní příležitost) navýšení finančních zdrojů pro jejich činnost plnění poslání SHRNUTÍ Výsledek: 245 ha přebudovaného lesa na přírodě blízký stav, obnovených 138 ha cenných druhově bohatých luk, 3,5 ha revitalizovaných slatinných stanovišť, nainstalováno 32 informačních tabulí, vytvořeny 2 naučné stezky s celkovou délkou 17,5 km, zorganizováno 6 seminářů pro hospodáře v NP, pracovní příležitosti při realizaci Popis Národní park Slovenský ráj leží na rozhraní středního a východního Slovenska a patří mezi nejcennější území Západních Karpat. Území je mimořádně bohaté na výskyt druhů a biotopů. Pro svoji hodnotu byl Slovenský ráj zařazen mezi území evropského významu sítě NATURA 2000. Typickým fenoménem Slovenského ráje jsou rokliny a kaňony s početnými vodopády. Z hlediska cestovního ruchu patří území mezi nejvýznamnější na Slovensku, ročně se vystřídá téměř 750 tis. návštěvníků. Hlavním cílem projektu byla ochrana a obnova diverzity biotopů Národního parku Slovenský ráj prostřednictvím přípravy plánu péče o národní park a realizace aktivit šesti projektových partnerů. Řešení Území národního parku není spravované pouze Správou národního parku. Lesní i zemědělské pozemky vlastní a užívají jiné státní a různé nestátní subjekty. Technické zařízení, které umožňuje přístup do roklin, zase vlastní a provozují obce. Výkon státní správy ochrany přírody zabezpečují úřady státní správy odbory životního prostředí. Není reálné prosazovat cíle ochrany přírody direktivním přístupem správy NP. To lze jedině vzájemnou spoluprací a respektováním postojů všech zainteresovaných stran, zejména obcí a vlastníků pozemků. Z hlediska přípravy a realizace projektu se jako výhodné ukázalo úzké propojení státní organizace Správa Národního parku Slovenský ráj s nevládní organizací DAPHNE. Zaměstnanci státní ochrany přírody nemají zkušenosti s psaním a koordinováním rozsáhlých projektů typu LIFE, naopak DAPHNE má v této oblasti rozsáhlé zkušenosti. Zaměstnanci správy národního parku jsou však nejzpůsobilejší P a r t n e r s t v í p r o z d r a v o u k r a j i n u... 9
zabezpečit bezproblémový průběh aktivit v terénu včetně koordinace dalších místních partnerů. Každý projektový partner kofinancoval aktivity, za které byl zodpovědný, přibližně do výšky 50 %. Realizace Prvním krokem projektu bylo zřízení lokálního řídícího výboru, instituce, kde byli zapojeni všichni projektoví partneři. Řídící výbor se setkával jedenkrát ročně a hodnotil postup prací na projektu. Nástrojem průběžné komunikace byly pracovní skupiny. Ty se zřídily podle základních okruhů projektu pracovní skupina pro (i) přípravu plánu péče, (ii) obnovu luk, (iii) lesnické aktivity, (iv) rekonstrukci turistických chodníků, (v) přípravu tištěných materiálů, (vi) práci s masmédii. Členy pracovních skupin byli zástupci partnerů podle příslušných aktivit. Hlavní výsledky projektu: 1. Vypracování plánu péče o NP Slovenský ráj. Jeho součástí je i podrobný program péče o návštěvníky Slovenského ráje, který řeší strategii rozvoje turismu v oblasti. 2. Zrekonstruování nejnavštěvovanějších turistických tras Slovenského ráje rokliny Suchá Belá a Prielom Hornádu v délce 5,3 km, čímž se zabránilo poškozování vzácných skalních biotopů na dně roklin. 3. Obnova cenných a druhově bohatých luk na ploše 138 ha. Byly odstraněny stromy i keře a zavedlo se pravidelné obhospodařování porostů kosením a pasením. 10................................................................................. D A P H N E Č R i n s t i t u t a p l i k o v a n é e k o l o g i e
4 Rozvoj podnikatelských aktivit zachování cenných biotopů vnp Slovenský ráj 4. Přebudování lesů na přírodě blízký stav se uskutečnilo na celkové rozloze 245 ha. Druhové složení porostů bylo upraveno směrem k původnímu hlavně snížením počtu smrků a podporou konkurenčně slabších druhů jedle, jilmu a javoru. 5. Zlepšení stavu lesů ovlivněných přemnožením kůrovce na rozloze 300 ha. Napadené smrky byly identifikovány, odkorněny a dřevo ponecháno v lese. Populaci kůrovce snížil i jeho odchyt do feromonových lapačů, což následně snížilo počet napadených stromů. 6. Revitalizace slatinných pramenišť, která předtím byla poškozována pasením a odvodněním. Ochranná opatření jsou uplatňována na ploše 3,5 ha. 7. Dobrovolná strážní služba realizovaná členy Slovenského skautingu. V době letních prázdnin byly realizovány 4 tábory dobrovolné strážní služby. 8. Aktivity na zvyšování veřejného povědomí o významu tohoto území. Ve slovenském jazyce byly vydány 4 brožury a 1 leták s informacemi o přírodních hodnotách území. Tři brožury byly vydány i v angličtině a polštině. Bylo nainstalováno 32 informačních tabulí a byly obnovené nebo vytvořené 2 značené naučné stezky s celkovou délkou 17,5 km. Ve 14 sídlech v okolí národního parku byla prezentována putovní výstava představující síť NATURA 2000 v Slovenském ráji. Bylo otevřeno nově vybudované Informační středisko v Podlesku s vybavením zakoupeným v rámci projektu LIFE. Byly zorganizovány 4 semináře o přírodě blízkém hospodařením v lesích s názvem Lesnické dny v národním parku Slovenský ráj a 2 semináře pro zemědělce o implementaci agro-environmentálních schémat pro louky a pastviny. Zdroj dalších informací http://www.sopsr.sk/projekty/lifeproject/ http://ec.europa.eu/environment/life/index.htm Tomáš Dražil, Správa NP Slovenský ráj, www.sopsr.sk Doba realizace: 4 roky Partneři a dodavatelé: obec, 2 státní organizace, 3 nevládní organizace Finanční objem: cca 12 mil. Kč Zdroj financování: program LIFE (Evropská komise) Fakta P a r t n e r s t v í p r o z d r a v o u k r a j i n u... 11
5. Spolupráce nevládní organizace a zemědělských podnikatelů za účelem vypracovávání plánu šetrného hospodaření pro farmu North Lowfields Farm Cíl: Zachovat cenné biotopy a obnovit krajinný ráz, rozvíjet podnikatelskou aktivitu, zajistit soulad s legislativou. SHRNUTÍ Partneři: podnikatel v zemědělství nevládní organizace Výhody spolupráce: nová dlouhodobá podnikatelská aktivita poradenství orientované na místní přírodní, zemědělské a kulturní podmínky řešení konkrétních problémů na farmě navýšení finančních zdrojů pro jejich činnost plnění poslání Výsledek: 2 500 m živých plotů, nové meze na hranicích mezi pozemky, revitalizace starého sadu, vybudování rybníčku, zajištění souladu s legislativou, monitoring invazních rostlin Popis Farming & Wildlife Advisory Group (FWAG) je nezávislá asociace farmářů, vlastníků půdy, zástupců agrárních organizací a zástupců organizací zabývajících se ochranou přírody, která se věnuje poradenství v oblasti environmentálně odpovědného hospodaření a ochrany přírody. Manželům Peacockovým na farmě North Lowfields Farm poskytovala poradenství při přípravě žádostí do agroenvironmentálních programů. Farma North Lowfields se nachází v údolí řeky Swale, v širokém úrodném údolí mezi Clevelandskými kopci, v těsné blízkosti malé vesničky Kirgby Fleetham. Poloha v záplavové oblasti řeky Swale, 32 metrů nad mořem, s sebou přináší jistá rizika. Na ochranu před povodněmi zde však byly vybudovány protipovodňové valy. Manželé Peacockovi společně obhospodařují 169 hektarů smíšeného hospodářství, tři pětiny tvoří orná půda, dvě pětiny louky a pastviny. Chovají 220 býků na výkrm a 200 ovcí. Na rozloze 80 hektarů pěstují obiloviny, okopaniny a další plodiny pro potřeby farmy. Veškeré krmení pro dobytek si sami pěstují a krmné směsi míchají přímo na farmě. Farmáři potřebovali efektivně využít možností v rámci nově zavedených agro-environmentálních opatření a chtěli rozvíjet další aktivity jako je vybudování mimoprodukčních přírodních prvků a zejména organizovat osvětové a vzdělávací akce. Manželé Peacockovi byli již od roku 1987 ve spojení s poradci FWAG, kteří se zabývají hospodařením šetrným k přírodě a krajině. V roce 1991 je požádali o pomoc s přípravou první žádosti do agroenvironmentálních opatření a na základě zkušenosti s FWAG se rozhodli při realizaci spolupracovat s poradci. Řešení V roce 2001 při zpracování nové žádosti do agroenvi se rozhodli navrhnout nové mimoprodukční přírodní prvky. Zadání pro poradce bylo prosté: 12................................................................................. D A P H N E Č R i n s t i t u t a p l i k o v a n é e k o l o g i e