Participativní mapování a voda Miloš Kroulík Co je participativní mapování? Participativní (též komunitní) mapování je metodikou vytváření map, která se od tradičního způsobu liší především úlohou expertů - ti již nejsou přímými tvůrci map, pouze zprostředkovateli, kteří představují dostupné nástroje a podporují další práci s mapou. 1 Zachycení mluveného slova lidí z místní komunity na trvanlivé médium tak vede k lepšímu zachycení jejich názorů a specifických znalostí, umožňuje lepší dialog a vyjednávání. 2 V neposlední řadě je významné také intenzivní učení všech zúčastněných. 3 Mapy totiž jsou nástroji moci, vzhledem k tomu, že svou reprezentací reálných objektů ovlivňují proces tvorby míst. Znázorňují nejenom kde, ale současně také zatemňují odpověď na otázku proč. To se týká především vědeckých map, vytvářených oficiálními institucemi, které často zamlčují sociální kontext zobrazovaných jevů a záměr, s nímž byly vytvářeny. Původ participativního mapování lze spatřovat v participativním posuzování venkova (ang. participatory rural appraisal), souboru metodologií, jež se v 80. letech rychle šířily rozvojovou komunitou a zdůrazňovaly transparentnost a zahrnutí názorů všech členů komunity do plánovacího procesu. Schopnost lidí, žijících v relativně izolovaných komunitách v zemích třetího světa, vytvářet mapy byla ale široce doceněna až na počátku další dekády, přestože byly známy příklady domorodého mapování, sahající daleko do minulosti a sporadické pokusy o využití jeho pro rozvojové účely sahají do let 70. Používáné metody se rychle měnily spolu se zvyšující se dostupností výpočetních technologií v rozvojovém světě a přibývajícími zkušenostmi. Zatímco na počátku převažovalo jednoduché mapování formou náčrtků (na papír či přímo do země), postupně se objevovaly i přesnější přístupy, využívající kompasu nebo průchod transketu. Současně došlo díky využití technologií GPS 4 a GIS 5 k vzniku tradic Participativního GISu (z angl. Participatory GIS - PGIS) a Veřejného participativního GISu (z angl. Public participatory GIS - PPGIS). Paralelně se rozvíjela také tradice participativního 3D modelování (P3DM), jež může mít vzhledem ke své povaze zvláštní význam pro plánování využití vodních zdrojů. 1 CHAMBERS, R. 2008 2 International Fund for Agricultural Development 2010 3 GLÖCKNER, H. a kol. 2004 4 z angl. Global positiononing system (Globální systém pro určení polohy) 5 z angl. Geographic information system (Geografický informační systém)
Případové studie Zavlažování na Srí Lance 6 Rozvoj srílanských zavlažovacích systémů byl vždy ovlivněn rozdělením ostrova na vlhčí jihozápadní a sušší severovýchodní část. Zemědělská aktivita je soustředěna do dvou období - Maha a Yala, přičemž v druhém z nich jsou vydatné srážky omezeny na vlhčí oblast, vzhledem k tomu, že monzunové srážky přicházejí od jihozápadu. Zemědělci v sušší zóně jsou proto závislí na zavlažovacích systémech, jejichž základy jsou vodní nádrže a cisterny, budované pro zachycení srážek v období Maha. Právě jejich opravy a vylepšování byly cílem projektu, jehož implementací byl pověřen Mezinárodní institut pro správu zavlažování (International Irrigation Management Institute - IIMI). Vzhledem k tomu, že odtok z výše položených nádrží ovlivňuje v rámci téhož povodí vodní bilanci níže položených, rozhodli se implementátoři soustředit se na správu celých povodí a kaskád nádrží v nich místo oprav nádrží jednotlivě. To bylo také hlavním rozdílem proti dřívějším, více-méně neúspěšným pokusům. V průběhu příprav se ukázalo, že místní zemědělci nedokáží přemýšlet o problému v celém povodí jako celku a neexistují také žádné instituce, které by mohly sloužit jako prostředí pro participativní plánování. Proto byl naplánován a proveden třístupňový proces, zahrnující postupná setkání na úrovni jednotlivých vesnic, skupin několika (3-4) sousedních vesnic a nakonec celého povodí, jež může zahrnovat až 12 vesnic. V jejich průběhu se účastníci nezabývali pouze samotným zavlažováním, ale také zemědělskými praktikami, jež mohou být příčinou nízké výkonnosti zemědělství. Docházelo také k intenzivnímu vzájemnému učení, protože názory zemědělců z různých vesnic se často radikálně lišily. Primárním nástrojem používaným na všech úrovních bylo participativní mapování. Jako podklad byly využity státní mapy v měříku 1:50 000. Oficiální mapy umožnily znázornit proudění vody v povodí a diskutovat vzájemnou propojenost akcí farmářů. Pro každou kaskádu nádrží byly participativně vytvořeny mapy osídlení, sítě cest, organizace komunit, stávajících systémů zavlažování a využití půdy. Na základě nich pak byly znázorněny také plochy, které by po zlepšení zavlažování bylo možno nově využít. Tým facilitátorů z IIMI přitom do procesu nijak nezasahoval, pouze poskytoval odborné hydrologické informace v případě potřeby. Výsledky mapování byly následně shrnuty a využity na setkáních zástupců vesnic z celého povodí k vyznačení konfliktních a překrývajících se návrhů. Tím byl vytvořen základ pro následnou diskusi, která byla zaměřena na jejich hodnocení podle výhodnosti pro všechny zúčastněné. Snaha o udžitelnost plánovaných úprav vedla také k založení stálých svépomocných vodohospodářských organizací v jednotlivých povodích. 6 JINAPALA, K. a kol. 1996
Autoři závěrem poukazují na to, že zkušenost s tímto projektem ukazuje na to, že expertní a místní znalosti nestojí nutně v protikladu, naopak se mohou vhodně doplňovat. Důraz na participaci je přitom podle nich v mnoha rozvojových zemích zásadní, vzhledem k tomu, že umožňuje zahrnout informace, podstatné pro příjemce projektu (např. údaje o zdrojích pracovní síly, nebo práv k užívání vody) a možnosti rychlého řešení možných sporů v průběhu diskusí. Překážkami však může být zkostnatělý přístup státních aparátů, které preferují dosavadní topdown přístupy. Jezero Tonle Sap 7 Jezero Tonle Sap, jež je v Kambodži nazýváno také velkým jezerem, leží v kambodžské centrální rovině a je známo svou obrovskou biodiverzitou, jež je z velké části důsledkem specifického vodního režimu, vyznačujícího se velkými změnami hloubky a rozlohy jezera během roku. Během monzunového období stoupá vody v Mekongu tak rychle, že způsobuje obrat proudění v řeče Tonle Sap, které po zbytek roku odvádí vodu z jezera. Vzhledem ke své rozloze a dalším popsaným vlastnostem má jezero pro Kambodžany zásadní význam; odhaduje se, že na něm ve větší či menší míře závisí téměř polovina populace země. Proto je znepokojivé stále vyčerpávání přírodních zdrojů, jež je důsledkem chudoby (oblast kolem jezera patří k nejchudším v rámci celé země), špatného managamentu a populačního růstu. K udržitelnému využívání jezera se snažil přispět Modelovací projekt Tonle Sap (Tonle Sap Modelling Project - WUP-FIN). Vzhledem ke složitosti a provázanosti problémů bylo využito více zdrojů informací, které vedle participativních průzkumů na úrovni vesnic zahrnovaly také zhodnocení dostupných kvantitativních dat, analýzu dostupné literatury a rozhovory s experty. Participativní průzkumy byly provedeny na základě metodik rapidního a participativního průzkumu venkova (Rapid rural appraisal a Participtatory rural appraisal - RRA a PRA), i když byly zaměřeny na získání informací, spíše než empowerment. Celkem bylo provedeno šest průzkumů ve vesnicích, představujících různé topografické zóny kolem jezera. Přes tento malý vzorek (celkový počet vesnic dosahuje více než 1000) shledali autoři výsledky užitečnými, vzhledem k tomu, že získané informace vhodně doplnily poznatky, získané z databází a dokonce přispěly k odhalení nekonzistencí a chyb ve stávajících zdrojích. Sledovány byly především údaje o povolání a jeho sezónních změnách, využívání přírodních zdrojů a trendech v oblasti stavu životního prostředí. Vypovídací hodnota průzkumů byla zvýšena jejich prováděním v různých obdobích roku, v návaznosti na monzunový cyklus. Použity byly různé metody výzkumu, např. skupinová diskuse, participativní mapování, průchod transektů a pozorování, vytváření sezónního kalendáře, aj. Výsledkem bylo zjištění velkých sezónních variací v živobytí, nezachycených dosud v žádné databázi. Přestože využití participativních přístupů přispělo k většímu zahrnutí potřeb a 7 KESKINEN, M. 2004
očekávání místních lidí, autoři přiznávají, že celková participace lidí v rámci projektu a s ním souvisejících analýz byla nízká a zůstává zde mnoho prostoru pro zlepšení. Do budoucna může být důležité také zvýšení porozumění mezi různými aktéry, kteří spolupracovali na průzkumech ve vesnicích (představiteli oficiálních institucí, neziskových organizací a vesničanů). Dar es Salaam 8 Dar es Salaam, bývalé hlavní město Tanzanie, je domovem 3,5 mil. obyvatel. Rok 1992 tu neznamenal jen konec výsadního postavení v zemi, ale i počátek vleklých problémů s dodávkami vody a stavem kanalizace. O poskytování těchto služeb se stará privatizovaná společnost DAWASA, která měla v roce 2004 pouze kolem 86 000 zákazníků. Zbytek populace získává vodu z neoficiálních zdrojů často pochybné kvality za cenu vyšší, než oficiální odběratelé. V roce 2001 zahájila nezisková organizace WaterAid spolu s místními partnery 9 výzkum s cílem zjistit, které změny by mohly vyřešit problémy s dodávkami vody a kanalizací. Zjišťováno bylo, jakým způsobem se chudé komunity vyrovnávají s pokračující krizí, co využívají místo selhávajících veřejných služeb a názor na privatizaci vodovodního systému. Zvolená metoda komunitního mapování byla příkladem kombinace klasického dotazníkového šetření a participativního mapování - skupiny vyškolených lidí z komunit pomáhaly lidem s vyplňováním dotazníků a mapu pak sestavovaly na základě zpracovaných výsledků, své osobní znalosti oblasti a diskusí, které vyvstaly v průběhu mapování. Jejich členové automaticky získávali přehled o klíčových problémech lidí ze svých komunit a mohli tak specificky zaměřit vzájemnou diskusi a pokusit se navrhnout možná řešení. Výsledky pak byly následně ověřovány při průchodech kontrolních transektů. Vzhledem k této dvoustupňové metodice mohlo dojít k určitému zkreslení, ale výhodou je mnohem nižší cena takového průzkumu při daném počtu obyvatel. Následující obrázek schematicky zachycuje celý proces, včetně nutné přípravy a následné analýzy. 8 GLÖCKNER, H. a kol. 2004 9 People s Voice for Development (PEVODE), Water, Health, Community Development and Education Teams (WAHECO ), Water Environment Project and Maintenance Organization (WEPMO) a Dar es Salaam Water and Sewerage Authority (DAWASA)
Tento přístup se ukázal být vhodným nástrojem empowermentu - obyvatelé, kteří se projektu účastnili se nyní cítí dostatečně sebevědomí na to, aby vyžadovali od příslušných úřadů snahu o zlepšení své situace. Zjištění byla také použita komunitní organizací PEVODE při diskusi na místní a národní úrovni, což může sehrát svou pozitivní úlohu při debatatách o tanzanisjké Strategii na omezování chudoby (Poverty reduction strategy paper - PRSP). Existují ale i jisté známky hmatatelnějších výsledků - v jedné z projektových čtvrtí bylo zaznamenáno vymizení průjmových onemocnění (např. cholera) a některé domy získaly řádné přípojky vody. Problémem ale byla neochota některých lidí účastnit se průzkumu. Zatímco někteří si stěžovali na předchozí průzkumy, které nevedly k očekávaným výsledkům, jiní byli nedůvěřiví, neboť se domnívali, že jde o přípravu likvidace jejich obydlí.
Závěr Zmíněné případové studie ukazují, že participativní mapování má v oblasti managementu vodních zdrojů a kanalizace široké uplatnění vzhledem k tomu, že nejde o striktně vytyčenou metodologii, jde naopak o souhrn jen volně provázaných přístupů. Zdá se, že právě v tom je jeho síla - poskytuje potřebný teoretický základ, reflektující 20 let vývoje, ale je stále otevřen inovacím. Právě díky nim se může uplatnit v tak rozdílných prostředích, jako jsou venkovské oblasti Srí Lanky, hustě osídlené pobřeží kambodžského jezera Tonle Sap nebo slumy ve velkých afrických městech. Použité zdroje GLÖCKNER, Heike; MKANGA, Meki; NDEZI, Timothy. Local empowerment through community mapping for water and sanitation in Dar es Salaam. Environment&Urbanization [online]. 2004, vol 16, No 1, [cit. 2010-12-08]. Dostupný z WWW: < http://eau.sagepub.com/content/16/1/185>. CHAMBERS, Robert. Revolutions in development inquiry. 1. London : Earthscan, 2008. 232 s. ISBN 1844076245. The IFAD adaptive approach to participatory mapping : Design and delivery of participatory mapping projects. Rome : International Fund for Agricultural Development, 2010. 47 s. Dostupné z WWW: <http://www.ifad.org/pub/map/pm_ii.pdf>. JINAPALA, Kiribandage; BREWER, Jeffrey D.; SAKTHIVADIVEL, Ramaswamy. Multi-Level Participatory Planning For Water Resources Development In Sri Lanka [online]. Colombo : International Institute for Environment and Development, 1996 [cit. 2010-12-08]. Gatekeeper series, Dostupné z WWW: <http://pubs.iied.org/pubs/pdfs/6110iied.pdf>. ISBN 978-1-84369-368-0. KESKINEN, Marko Participatory village surveys in water resources management - case from Tonle Sap Lake. In : PEOPLE-CENTRED APPROACHES TO WATER AND ENVIRONMENTAL SANITATION [online]. Vientiane : 30th WEDC International Conference, 2004 [cit. 2010-12-08]. Dostupné z WWW: <http://users.tkk.fi/u/mkeskine/wedc.pdf>. Další zdroje Participatory Avenues, the Gateway to Community Mapping, PGIS & PPGIS [online]. 2010 [cit. 2010-12-09]. Participatory mapping Toolbox. Dostupné z WWW: <http://www.iapad.org/toolbox.htm>.