Články Spodní vody inovujícího e-learningu: výtah z celoroční zprávy 2006/07 projektu HELIOS Claudio Dondi

Transkript

1 č. 4 květen 2007 elearning Papers Úvodník Pozorování fenoménu e-learning Roberto Carneiro a Fabio Nascimbeni Články Spodní vody inovujícího e-learningu: výtah z celoroční zprávy 2006/07 projektu HELIOS Claudio Dondi HELIOS: předefinování e-learningových teritorií Claudio Delrio a Thomas Fischer Pozorování fenoménu e-learning: případová studie týkající se vzdělávání na základních a středních školách. Analýza vývoje spojeného s inovacemi v e- learningu Nikitas Kastis E-learning v Bulharsku: popis stavu věcí Daniela Tuparova a Georgi Tuparov Zavádění zdrojů online do prezenční formy univerzitního studia - názory studentů Linda J. Castañeda Quintero elearning Papers Noviny elearning Papers jsou publikací portálu elearningeuropa.info, který vznikl z iniciativy Evropské komise v zájmu uplatňování IKT při celoživotním vzdělávání. Edice a produkce: P.A.U. Education, S.L. editorial@elearningeuropa.info ISSN: Pokud není uvedeno jinak, všechny texty uveřejněné v těchto novinách podléhají licenci Creative Commons Attribution-Noncommercial-NoDerivativeWorks 2.5. Dle této licence je povoleno jejich rozmnožování, distribuce a šíření za podmínky uvedení jména autora a názvu elektronických novin, které je publikují, tj. elearning Papers. Jejich další využití k výdělečným či podobným účelům není dovoleno. Plné znění této licence najdete na adrese:

2 Úvodník: Pozorování fenoménu e-learning E-learning jako každý nový komplexní fenomén upoutal v posledních desetiletích pozornost různých aktérů z oblasti vzdělávání a odborné přípravy na zcela horizontální úrovni. Jednotlivé formy využívání informačních a komunikačních technologií (IKT) v procesu učení si získaly celou řadu označení: od e- learningu přes technologie zkvalitňující výuku (Technology Enhanced Learning, TEL) až po všudypřítomné vzdělávací technologie (ubiquitous learning). Byly ohlášeny mnohé generace e- learningu a vysloveny mnohé prognózy jeho dalšího vývoje, a to nejen velice optimistické, ale i velmi skeptické. Avšak stále větší uplatňování IKT v tradičním vzdělávání a odborné přípravě, jakož i stále širší akceptování toho, že nové technologie jsou schopné ovlivnit systémy vzdělávání, poukázala zároveň na nedostatek spolehlivých kvantitativních a kvalitativních informací o fenoménu e-learning. Toto zjištění není překvapivé s ohledem na povahu obou složek e-learningového mixu : IKT představují jednu z nejrychleji se měnících složek naší společnosti, zatímco o vzdělávání je obecně známo, že tyto změny přijímá pomalu. I když se shromažďováním, analýzou a zpřístupněním informací o e-learningu odborně zabývají četné organizace (Eurostat - Statistický úřad Evropských společenství, Eurydice - Informační síť o vzdělávání v Evropě, IEA - Mezinárodní agentura pro energii, OECD - Organizace pro hospodářkou spolupráci a rozvoj, EUN - Evropská školní síť, Eurobarometr, četné projekty EK), uplatňované metody nejsou stejné a získané výsledky se tudíž často liší pokud jde o časový harmonogram, geografické pokrytí a cílové uživatele. V posledních patnácti letech se síť MENON, spoluvydavatel tohoto čísla elearning Papers, a její členové věnovali pozorování změn vyplývajících ze zavádění IKT v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. Za tímto účelem se v globální perspektivě zaměřili na jednotlivé specifické aspekty, ale vždy ve snaze zajistit komplementaci již existujících studií a přispět dalšímu rozvoji e-learningu v Evropě. Ovšem v rámci všech těchto pozorovacích studií (projekty ewatch, L-change, DELOS, HELIOS, POLE a LEONIE) se paradoxně došlo k závěru, že pozorování e-learningu jako koherentního fenoménu může být i ošidné: zkušenosti ukazují, že v současnosti je minimálně tolik volitelných možností e-learningu, kolik je různých studijních subsystémů (základní a střední školy, univerzity, odborná příprava a školení, profesní rozvoj, vzdělávání dospělých, informální vzdělávání), jakož i vizí světa těch, kteří jsou pověřeni prosazováním a projektováním e-learningových systémů. Jednotlivé články tohoto čísla elearning Papers se hlouběji zabývají konceptem rozdílných e- learningových možností. V prvním článku Claudio Dondi podrobuje kritické analýze současný vývoj vzdělávacích a odborně přípravných systémů a sleduje interní inovace, ke kterým dochází v procesu učení při uplatňování IKT. Autor dalšího článku Claudio Delrio nás seznamuje se svým záměrem strukturizace a nového definování e-learningových teritorií, kdy k vývoji dochází na různých místech. Konečně Nikitas Kastis popisuje ve svém článku celkovou situaci e-learningu ve školství. Roberto Carneiro a Fabio Nascimbeni elearning Papers ISSN

3 Claudio Dondi SCIENTER, Itálie Ačkoli byl e-learning v roce 2000 vnímán jako ojedinělý megatrend pro školství a podniky, zkušenosti nakonec ukázaly, že to není pravda. změny ve vzdělávání a odborné přípravě, inovační politika, trendy nfo/files/media/media Spodní vody inovujícího e-learningu: výtah z celoroční zprávy 2006/07 projektu HELIOS Tento článek je souhrnným přehledem celoroční zprávy HELIOS 2007, finální publikace projektu HELIOS, která představí hlavní vývojové tendence e-learningu v Evropě za poslední dva roky a zhodnotí debatu na téma Inovace ve vzdělávacích a odborně přípravných systémech ve vztahu k IKT. Článek je především zamyšlením nad současnou evropskou debatou o e-learningu, celoživotním vzdělávání a inovacích spojených se zaváděním informačních a komunikačních technologií v oblasti vzdělávacích a odborně přípravných systému EU. Po úvodní analýze terminologické a koncepční krize, kterou v současnosti zjevně prodělává samotný koncept e-learningu, se v článku konstatuje, že praktické uplatňování IKT na podporu procesu učení se zdá být paradoxně rozšířenější a lépe členěné než kdykoli dříve. Navíc, ačkoli byl e-learning v roce 2000 vnímán jako ojedinělý megatrend pro školství a podniky, zkušenosti nakonec ukázaly, že to není pravda. Všechny cíle, pedagogické modely - či spíše pedagogické dědictví - organizace a ekonomické hypotézy týkající se e-learningu jsou ve skutečnosti extrémně různorodé, a to nejen v závislosti na studijním subsystému (základní a střední školy, univerzity, odborná příprava atd.), ale i v souvislosti s různými vizemi světa těch, kteří jsou pověřeni prosazováním a vyvíjením e-learningových systémů. S cílem lépe pochopit tyto různé typy a vize e-learningu nad rámec klasického sektorového rozlišování projekt HELIOS navrhuje koncept tzv. e-learningových teritorií jakožto doplňkových vrstev diferenciace a členění fenoménu IKT ve vzdělávání, která jsou schopná lépe chápat přítomnou a budoucí dynamiku e-learningu. Dále byl prozkoumán vztah mezi e-learningem a inovacemi v rámci procesu učení; výsledky projektu HELIOS ukazují, že bez ohledu na terminologické trendy a mediální humbuk se ideální místo pro nový e-learning nenachází tam, kde mají být nabyté vědomosti a znalosti šířeny, ale spíše tam, kde mají být nové vědomosti a znalosti rozvíjeny a tam, kde mají být inovační cíle společně sdíleny a participativním způsobem dosaženy. Článek se dále zamýšlí nad tím, jaké má projekt HELIOS představy o e-learningu v roce 2010 a zvláště o tempu prosazování jednotlivých změn v různých e-learningových teritoriích. Změny jsou většinou nejrychleji prosazovány v informálním vzdělávacím prostředí, též poměrně rychle v podnikovém prostředí a spíše pomaleji v oblasti institucionálního vzdělávání a odborné přípravy. Hlavní závěry observatoře HELIOS ukazují, že nové postavení e- learningu jako katalyzátoru inovací a hnacího motoru informálních vzdělávacích procesů vyžaduje zcela nový politický přístup, kdy političtí rozhodovatelé v oblasti školství a vzdělávání nebudou ani jedinými a snad ani hlavními aktéry. Vzdělávání je třeba podněcovat jen tehdy a tam, kde se uskutečňuje: tato úloha náleží politickým představitelům lokálního a regionálního rozvoje, aby v tomto ohledu prosazovali smysluplnou politickou strategii. elearning Papers ISSN

4 Claudio Delrio SCIENTER, Itálie Thomas Fischer FIM- NewLearning, Německo Je rozhodně vhodnější přistupovat k e-learningu jako mnohotvarému fenoménu než se stále zaměřovat na jednosměrné zákony jeho vývoje, zaujímat deskriptivní a induktivní přístup a snažit se vydělit a izolovat koherentní oblasti e- learningu. e-learningová teritoria, vývoj, mapování, pozorování nfo/files/media/media HELIOS: předefinování e-learningových teritorií Vývoj industriální společnosti byl dlouho definován jako zvyšující se funkční diferenciace jednotlivých sociálních skupin. V souladu s tímto paradigmatem platí, že čím více se sociální fenomén vyvíjí, tím více směřuje od nediferencované povahy k jejímu diferencování v rámci jednotlivých sociálních skupin či systémů, přičemž na úrovni každé skupiny či systému plní různé funkce. Z toho by se dalo usuzovat, že vývoj e-learningu v posledních letech tudíž odpovídal této funkční diferenciaci. Avšak dělení související s vývojem e-learningu není možné redukovat na pouhou funkční diferenciaci sociálních subsystémů. Nabídla se celá řada dalších možností dělení (např. dle oboru, záměru a cílové skupiny), které přispěly zvyšující se diferenciaci e- learningu. Mimoto technologie napomáhá zvýšit počet scénářů využití; e-learning byl často kombinován s prezenční formou výuky v rámci smíšeného vzdělávání a lze zaznamenat specifický vývoj e-learningu v každé zemi. Je rozhodně vhodnější přistupovat k e-learningu jako mnohotvarému fenoménu než se stále zaměřovat na jednosměrné zákony jeho vývoje, zaujímat deskriptivní a induktivní přístup a snažit se vydělit a izolovat koherentní oblasti e-learningu. Z tohoto důvodu prezentujeme v našem článku tzv. e-learningová teritoria vytvořená asociací HELIOS. E-learningová teritoria jsou považována jako velmi užitečná z následujících důvodů: - napomáhají překonat teorii čistě funkční diferenciace e- learningu a jeho vývoje; - přispívají k překonání debaty o zániku versus plné nasazení e- learningu, protože vycházejí z principu, že e-learning je v různých teritoriích na různém vývojovém stupni; - poskytují platformu k dialogu mezi odborníky a politickými představiteli a očekává se od nich, že budou pro výzkumné pracovníky podnětem k plánování nových výzkumných úloh; - podporují spolupráci v sítích, koordinaci a integraci mezi oborovými, specializovanými a národními observatořemi, jakož i projekty; - propagují benchlearning tím, že doporučují přechod od komparativního posuzování k reflexivní a adaptivní analýze; - tímto způsobem přispívají k identifikaci a shromažďování relevantních ukazatelů vývoje e-learningu a jeho vlivu v rámci každého teritoria; - konečně je lze využít jako roadmapu při vyvíjení e-learningu, kdy výchozím bodem nebude poloha globální, nýbrž teritoriální. elearning Papers ISSN

5 Nikitas Kastis MENON Network Pozorování fenoménu e-learning: případová studie týkající se vzdělávání na základních a středních školách. Analýza vývoje spojeného s inovacemi v e-learningu Pomocí něhož jsou v současnosti zohledňovány všechny nezbytné změny charakterizující vzájemné vztahy při rozhodování v oblasti vzdělávání, jakož i mimoškolního rozvoje. základní a střední školy, inovace nfo/files/media/media Během posledních 25 let bylo základní a střední školství slibnou oblastí jak pro uplatňování státní politiky a udílení finančních prostředků, tak i prosazování obchodních zájmů v souvislosti se zaváděním IKT ve vzdělávání. Od té doby, kdy se otázky týkaly především potřeb ohledně pilotování inovací v pedagogickém procesu, byl v rámci mezinárodní debaty o vlivu IKT na výsledky vzdělávání na základních a středních školách postupně přijat vyzrálejší a odhodlanější přístup, pomocí něhož jsou v současnosti zohledňovány všechny nezbytné změny charakterizující vzájemné vztahy při rozhodování v oblasti vzdělávání, jakož i mimoškolního rozvoje. Tyto vzájemné vztahy byly významnou měrou ovlivněny intenzivním prosazováním IKT ve společnosti zahrnující v sobě holistické pojetí vývoje studia na základním a středním stupni, pokud jde o výsledky vzdělávání a jejich dlouhodobého vlivu na růst a sociální začlenění. Jak na národní, tak i evropské úrovni byly vynaloženy ve formě dotací značné státní výdaje na vývoj finálních produktů nebo subvencování pilotních produktů (hlavně off-line). Nicméně, i když neexistuje žádný dobře doložený průzkum týkající se návratnosti, pokud jde o kvalitu a efektivnost studia, zdá se, že tyto aplikace pro správu cíleného obsahu byly do školních osnov zařazeny pouze okrajově. Mezitím vývoj modelů digitálního obsahu (byznys) vyplývající z neustálého zdokonalování internetových služeb, které způsobují převrat na trzích se službami pro správu obsahu, podkopává stále více tradiční paradigma získávání vědomostí a znalostí ve škole (od přímých modelů push ke smíšeným modelům push-pull-push ). To znamená, že dostupnost hardwaru (infrastruktury) a abundance (v některých případech) digitálního obsahu připomínajícího školní učebnice (falešná představa nových učebnic v elektronickém věku) zjevně nestačí k zajištění moderních, bohatých a inovačních zkušeností při vzdělávání, přičemž je opomíjena případná návratnost investic. Tudíž byly definovány tři strategické vývojové dimenze: jednak dimenze vztahující se na rozhodovací procesy (vedení chodu základních a středních škol), dále dimenze týkající se úrovně dostupnosti ve vztahu k dosažení standardní kvality a konečně stále širší uplatňování twinningové spolupráce v různých oborech v zájmu profesního rozvoje učitelů a hodnotového řetězce obsahu (vědomosti a znalosti), které narušují tradiční rozdělení na tvůrce vědění a jeho konzumenta. elearning Papers ISSN

6 Daniela Tuparova Jihozápadní univerzita, Bulharsko Georgi Tuparov Jihozápadní univerzita, Bulharsko V posledních letech předvstupního procesu Bulharska do Evropské unie se výrazně zlepšily podmínky pro zavádění a efektivní využívání e-learningu v různých vzdělávacích institucích. základní a střední školy, univerzity, implementace, učitelé, postoje nfo/files/media/media E-learning v Bulharsku: popis stavu věcí Cílem naší studie bylo zjistit vývoj e-learningu v Bulharsku v minulých letech a jeho současný stav. Za tímto účelem byly vyhodnoceny statistické údaje týkající se výukového systému v zemi a dále byly definovány a analyzovány hlavní katalyzátory rozvoje v této oblasti vzdělávání v Bulharsku. K těmto katalyzátorům patří jednak účast vzdělávacích a vědeckých institucí v četných mezinárodních projektech, dále veškerá opatření zavedená státem za účelem urychlení procesu implementace e-learningových technologií a konečně připravenost a postoje pedagogického sboru při řešení problémů na vysokých a středních školách. V posledních letech předvstupního procesu Bulharska do Evropské unie se výrazně zlepšily podmínky pro zavádění a efektivní využívání e-learningu v různých vzdělávacích institucích. K hlavním faktorům, které pozitivně ovlivnily stupeň zavádění e- vzdělávání v Bulharsku, se řadí: účast vzdělávacích a vědeckých institucí v četných mezinárodních projektech; vládní politika; iniciativní postoj univerzit, jakož i vzdělávacích a vědeckých institucí; kvalifikovaní experti z oblasti informačních a komunikačních technologií, didaktiky, psychologie a dalších oborů, kteří s nadšením přispěli k rozvoji a šíření e-learningového obsahu. Bohužel se setkáváme i s určitými problémy jako nedostatek e- learningového obsahu hlavně v humanitních oborech, dále nedostatečná příprava a častá neochota univerzitních lektorů či středoškolských učitelů využívat e-learningové technologie, nedostatečná didaktická připravenost učitelů aplikovat e- learningové technologie a konečně i mezery ve fungování regulačního systému základních a středních škol a některých univerzit, který by pedagogy stimuloval k dalšímu rozvíjení a uplatňování e-learningového obsahu. K překonání výše uvedených problémů je dle našeho pohledu třeba uplatnit tato opatření: zlepšit regulační systém tak, aby se stal podnětem k dalšímu rozvíjení a uplatňování e-learningového obsahu na všech vzdělávacích úrovních; šířit a prosazovat správné zkušenosti z praxe; popularizovat software s otevřeným zdrojovým kódem (open-source software) a e-learningová prostředí s uživatelským rozhraním v bulharštině; provádět v širokém měřítku společný výzkum týkající se technologických a didaktických problémů e-learningu; zvýšit počet univerzit umožňujících magisterské programy v e-learningovém studiu. elearning Papers ISSN

7 Linda J. Castañeda Quintero Educational Technology Research Group (GITE). Univerzita Murcia, Španělsko Onlinová komunikace mezi studenty a učiteli probíhá spíše po u než prostřednictvím jiného nástroje (diskuzní fóra, webové nástěnky atd.) a onsite vzdělávání není dostatečně doceněno žádnou ze stran. univerzita, flexibilní učení, zdroje online, učitel, strategie k dispozici ve španělštině info/files/media/media Zavádění zdrojů online do prezenční formy univerzitního studia - názory studentů V tomto článku předkládáme hodnotící zprávu týkající se programu Virtuální vysoká škola (Virtual Campus programme) realizovaného na Univerzitě Murcia (Španělsko). Tento program vypracovaný v rámci systému řízeného studia (LMS - learning management system), patentovaného na této univerzitě pod názvem SUMA, se zabývá koncipováním, tvorbou a využíváním vzdělávacích zdrojů online v univerzitní výuce na třech různých fakultách (fakulta chemická, lékařská a pedagogická). Cílem této zprávy je vyčerpávajícím způsobem posoudit zavádění vzdělávacích nástrojů IKT na univerzitách, jakož i motivaci vysokoškolských učitelů a strategii odborné přípravy v rámci zmíněného programu. V této zprávě uvádíme názory studentů zapojených do příslušného experimentu. Získali jsem odpovědi celkem 243 studentů ze sedmi různých studijních oborů, z kterých vyplývá následující: a) studenti nejsou připraveni využívat efektivně ke svému vzdělávání nová média a dávají přednost pracovat s pouhým textem; informační gramotnost našich studentů nestačí na to, aby své vědomosti a poznatky získávali prostřednictvím digitálních médií; b) onlinová komunikace mezi studenty a učiteli probíhá spíše po u než prostřednictvím jiného nástroje (diskuzní fóra, webové nástěnky atd.) a on-site vzdělávání není dostatečně doceněno žádnou ze stran; c) studenti mají na IKT pozitivní názor, ale nedokážou se nadchnout; d) po ukončení tohoto experimentu se využívání počítačů studenty nijak nezměnilo, ale zlepšilo se využívání nástrojů IKT; e) vysokoškolští studenti pochopili, že IKT umožňují přístup k nejednomu vzdělávacímu či studijnímu zdroji a možnosti pracovat s těmito technologiemi v akademických programech přikládají velký význam; f) jednou z hlavních příčin problémů týkajících se studia online je charakter a vlastnosti používaného LMS. Na základě této zprávy jsme si uvědomili, že správná volba pedagogické metodologie uplatněné během výuky je nejdůležitějším aspektem, usilujeme-li o dokonalejší implementaci IKT na vysokých školách. Jedná se o novou oblast bádání, kterou bude třeba důkladně prozkoumat. elearning Papers ISSN