Rozhodnutí Rady ze 7. listopadu 2000 týkající se závěrů jménem Společenství k úmluvě o ochraně Rýna (2000/706/ES) (Council Decision of 7 November 2000 concerning the conclusion, on behalf of the Community, of the Convention for the protection of the Rhine) RADA EVROPSKÉ UNIE se zřetelem na - smlouvu o vytvoření Evropského společenství, zejména článku 175 (1) a první věty pododstavce článku 300 (3), - návrh Komise, - názor Evropského parlamentu, protože 1. rozhodnutím 77/586/EHS Společenství uzavřelo Úmluvu o ochraně Rýna proti chemickému znečištění a Dodatkovou dohodu k této dohodě, podepsanou v Bernu 29. dubna 1963 týkající se Mezinárodní komise pro ochranu Rýna proti znečistění, 2. na 25. zasedání Koordinační skupiny Mezinárodní komise pro ochranu Rýna pobřežní státy pokládaly za nezbytné uzavřít novou Úmluvu pro ochranu Rýna a zahájit k tomu vyjednávání, 3. Evropská komise, jednaje jménem Společenství, se podílí na těchto vyjednáváních v souladu se směrnicemi pro vyjednávání přijatými Radou a tato vyjednávání byla dokončena v lednu 1998, 4. ve světle výsledku těchto vyjednávání Rada rozhodla v březnu 1999, že Společenství podepíše novou Úmluvu pro ochranu Rýna s ohledem na následující závěry a oprávnila k jejímu podpisu jménem Společenství. Nová Úmluva pro ochranu Rýna byla podepsána 12. dubna 1999 v Bernu (Švýcarsko), ROZHODLA TAKTO: Článek 1 Úmluva pro ochranu Rýna se tímto jménem Společenství schvaluje. Text úmluvy je přiložen k tomuto rozhodnutí. Článek 2 Předseda Rady je oprávněn určit osobu nebo osoby oprávněné uložit dokument o schválení s vládou Švýcarské konfederace v souladu s článkem 17 Úmluvy.
ÚMLUVA O OCHRANĚ RÝNA VLÁDY NĚMECKÉ SPOLKOVÉ REPUBLIKY, FRANCOUZSKÉ REPUBLIKY, LUCEMBURSKÉHO VELKOVÉVODSTVÍ, NIZOZEMSKÉHO KRÁLOVSTVÍ, ŠVÝCARSKÉ KONFEDERACE A EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ žádostivé práce k trvale udržitelnému rozvoji rýnského ekosystému na základě vyčerpávajícího pojetí, s uvážením přírodního bohatství řeky, jejích břehů a záplavových oblastí, žádostivé pokročit ve své spolupráci na zachování a zlepšení rýnského ekosystému, s odkazem na Úmluvu ze 17. března 1999 o ochraně a použití vodních toků a mezinárodních jezer a Úmluvu z 22. září 1992 o ochraně mořského prostředí severovýchodního Atlantiku, se zřetelem na práci provedenou podle dohody z 29. dubna 1963, týkající se Mezinárodní komise pro ochranu Rýna proti chemickému znečištění a podle Rýnského akčního programu z 30. září 1987, vědomy si, že obnova Rýna je nezbytná také pro zachování a zlepšení ekosystému Severního moře, vědomy si významu Rýna jako evropské vodní cesty a jejích různých uživatelů, SE DOHODLY TAKTO: Článek 1 Definice Pro účely této úmluvy: c) Rýn" znamená Rýn od výtoku z jezera Untersee a v Nizozemsku po ramena Boverijn, Bijlands Kannal, Pannerdensch Kanaal, Ijseel, Nederrijn, Lek, Waal, Boven - Merwede, Beneden - Merwede, Noord, Oude Maas, Nieuwe Maas a Scheuer a Niewe Waterweg podle základní linie, upřesněné v článku 5 ve spojení s článkem 11 Úmluvy OSN o právu moří, Ketelmeer a Ijsselmeer; d) Komise" znamená Mezinárodní komisi na ochranu Rýna (ICPR). Článek 2 Rozsah Tato úmluva platí pro: a) Rýn, b) podzemní vody ve vzájemném působení s Rýnem, c) vodní a pozemní ekosystémy, které jsou v interakci nebo by mohly být v interakci s Rýnem, d) povodí Rýna, pokud by jeho znečištění škodlivými látkami mělo záporný vliv na Rýn, e) povodí Rýna, pokud má význam pro prevenci povodní a ochranu proti povodním podél Rýna. 2
Článek 3 Cíle Smluvní strany budou sledovat v rámci této Úmluvy následující cíle: 1. trvale udržitelný vývoj rýnského ekosystému, zejména prostřednictvím: a) zachovávání a zlepšování kvality rýnských vod, včetně kvality ukládaných hmot, sedimentů a podzemních vod, zejména prevencí, snížením nebo pokud možno vyloučením znečištění způsobeného škodlivými látkami a živinami z bodových zdrojů (např. průmysl a municipality) a difusních zdrojů (např. zemědělství a doprava) - včetně znečištění podzemních vod a znečištění z plavidel, zajištění a zlepšení bezpečnosti zařízení a prevence incidentů a nehod; b) zachovávání, zlepšování a obnovení přirozených funkcí vod; zajištění toho, že management toku vezme zřetel na přirozený tok ukládaných hmot a podporuje interakce mezi řekou, podzemními vodami a záplavovými oblastmi; zachovávání, ochrana a reaktivace záplavových oblastí jako přirozených záplavových oblastí; c) zachovávání, zlepšování a obnova co nejvíce možných přirozených obyvatel divoké fauny a flory ve vodě, v řečišti, na břehu řeky a v přilehlých oblastech a zlepšení životních podmínek pro ryby a obnova jejich volné migrace; d) zajištění ekologicky zdravého a racionálního řízení vodních zdrojů, e) vzetí v úvahu ekologických požadavků při realizaci technických opatření k rozvoji vodní cesty, např. pro ochranu před povodněmi, plavbu nebo využití hydroenergetické síly; 2. výroba pitné vody z Rýna; 3. zlepšení kvality sedimentů pro to, aby se vybagrované materiály mohly deponovat nebo rozprostírat bez záporného vlivu na životní prostředí; 4. obecná ochrana před povodní a ochrana před povodní s ohledem na ekologické požadavky; 5. pomoc při obnově Severního moře ve spojení s jinými akcemi prováděnými na jeho ochranu. Článek 4 Zásady Smluvní strany se budou k dosažení cílů řídit následujícími principy: a) zásada předcházení, b) zásada preventivní akce, c) zásada rektifikace prioritně u zdroje, d) princip ať platí znečišťovatel, e) princip nezvyšování škod, f) zásada náhrady v případě větších technických opatření, g) zásada trvale udržitelného rozvoje, h) uplatňování a rozvoj nejmodernějších a nejlepších ekologických praktik, i) zásada nepřenášení ekologického znečištění z jednoho prostředí na jiné. 3
Článek 5 Podnikání smluvních stran K dosažení cílů uvedených v článku 3 a ve světle zásad stanovených v článku 4 smluvní strany podniknou následující: 1. urychlí svou spolupráci a vzájemné informování, zejména pokud jde o akce přijaté na svém území k ochraně Rýna, 2. realizují na svém území mezinárodní měřící programy a studie ekosystému Rýna dohodnuté s Komisí a informují Komisi o výsledcích, 3. provádějí analýzy s ohledem na stanovení příčin a stran odpovědných za znečištění, 4. podněcují autonomní akce, které se zdají být nezbytné, na svých územích, a v každém případě zajistí, že a) vypouštěné odpadní vody schopné ovlivnit kvalitu vody budou předmětem předchozího oprávnění nebo obecných pravidel stanovících emisní limity, b) vypouštění nebezpečných látek se postupně bude zmenšovat s ohledem na úplnou eliminaci; c) v souladu s oprávněními a obecnými pravidly sledují, jak jsou nebezpečné látky vypouštěny, d) oprávnění a obecná pravidla se periodicky přehodnocují a upravují, když to umožňují dosažená zlepšení nebo kde to umožňuje stav přijímacího objektu; e) riziko znečištění při incidentech nebo nehodách se pokud možno snižuje nařízeními, spolu s požadovanými opatřeními přijímanými v případě náhle vzniklé události, f) technická opatření, která by mohla mít vážný vliv na ekosystém, podléhají předchozímu povolení, spolu s nezbytnými podmínkami nebo obecnými regulativy; 5. podnítí nezbytné akce na svých územích k realizaci rozhodnutí přijatých komisí v souladu s článkem 11; 6. v případě incidentů nebo nehod, které by mohly ohrozit kvalitu vody Rýna nebo v případě bezprostřední záplavy neprodleně informují Komisi a smluvní strany, které by mohly být dotčeny v souladu s varovnými a pohotovostními plány koordinovanými komisí. Článek 6 Komise 1. K realizaci této úmluvy budou smluvní strany soustavně spolupracovat s komisí. 2. Komise bude mít postavení právnické osoby. Na území smluvních stran budou využívat svoje postavení právnické osob v souladu s oprávněním uděleným právnickým osobám podle domácího práva. Bude representována předsedou. 3. Otázky pracovní legislativy a sociálních věcí se budou řídit právem země, v níž má komise své sídlo. Článek 7 Organizace komise 1. Komise bude sestávat z delegací smluvních stran. Každá smluvní strana jmenuje své delegáty, z nichž jeden bude hlavou delegace. 2. Delegace mohou využít služby expertů. 3. Komisi bude předsedat po tři roky každá delegace v pořadí smluvních stran uvedených v preambuli. Delegace předsedající komisi jmenuje předsedu. Předseda nebude jednat jako mluvčí své delegace. 4
Pokud se smluvní strana vzdá svého práva předsedat komisi, převezme předsednictví následující smluvní strana. 4. Komise vypracuje svůj jednací řád a finanční regulativy. 5. Komise rozhodne o věcech mezinárodní organizace, jejichž pracovní struktura se zdá být nezbytnou, a o ročním provozním rozpočtu. Článek 8 Úkoly komise 1. K dosažení cílů stanovených v článku 3 bude komise plnit následující úkoly: a) připravovat mezinárodní měřící programy a studie rýnského ekosystému a využívat jejich výsledky v případě potřeby ve spolupráci s vědeckými institucemi; b) zpracovávat návrhy pro individuální opatření a programy opatření, v případě potřeby včetně ekonomických nástrojů a s přihlédnutím k očekávaným nákladům; c) koordinovat varovné a pohotovostní plány pro Rýn; d) hodnotit efektivnost akcí jí rozhodnutých, zejména na základě zpráv smluvních stran a výsledky meřících programů a studií rýnského ekosystému, provádět jakékoliv jiné úkoly svěřené jí smluvními stranami. 2. Komise k tomu přijme rozhodnutí v souladu s články 10 a 11. 3. Komise předloží smluvním stranám výroční zprávu o činnosti. 4. Komise bude informovat veřejnost o dosažení stavu Rýna a výsledcích své práce. Může vypracovávat a zveřejňovat zprávy. Článek 9 Plenární zasedání komise 1. Na pozvání předsedy se komise sejde k jednomu plenárnímu zasedání ročně. 2. Mimořádné plenární zasedání může být svoláno předsedou z jeho iniciativy nebo na žádost nejméně dvou delegací. 3. Předseda navrhne pořad jednání. Každá delegace bude mít právo zahrnout do programu body jednání, které si přeje prodiskutovat. Článek 10 Rozhodování v komisi 1. Rozhodnutí komise se přijímají jednomyslně. 2. Každá delegace má jeden hlas. 3. Jestliže opatření, která mají být provedena smluvními stranami v souladu s článkem 8 (1) (b) spadají do působnosti Evropské komise, tato bude hlasovat počtem hlasů odpovídajícím počtu jejích členských států, které jsou smluvními stranami této úmluvy, nehledě na odstavec 2 shora. Evropská komise nebude hlasovat v případech, kdy hlasují její členské státy a naopak. 4. Zdržení se jen jedné delegace nepředstavuje zábranu pro jednomyslnost. To neplatí pro delegaci Evropského společenství. Absence delegace bude považována za zdržení se. Článek 11 Realizace rozhodnutí komise 5
1. Komise sdělí smluvním stranám ve formě doporučení svá rozhodnutí k opatřením zmíněným v článku 8 (1) (b), která budou realizována v souladu s národním právem smluvních stran. 2. Komise si může vyhradit, že tato rozhodnutí a) budou uplatněna smluvními stranami na základě časového rozvrhu, b) budou uplatněna koordinovaným způsobem. 3. Smluvní strany podávají pravidelně komisi zprávu o: a) legislativních, regulativních a jiných opatřeních, které přijaly vzhledem k realizaci ustanovení této úmluvy a na základě rozhodnutí komise; b) výsledcích opatření realizovaných v souladu s pododstavcem a): c) problémech vznikajících při realizaci opatření zmíněných v pododstavci a). 4. Jestliže smluvní strana nemůže zcela nebo zčásti realizovat rozhodnutí komise, podá o tom zprávu v rámci upřesněného časového limitu stanoveného komisí případ od případu a uvede své důvody. Každá delegace může předložit žádost o konzultaci; odpověď na žádost musí být dána do dvou měsíců. Na základě zpráv smluvních stran nebo konzultací může komise rozhodnout o přijetí opatření na pomoc realizaci rozhodnutí. 5. Komise povede seznam svých rozhodnutí adresovaných smluvním stranám. Smluvní strany ročně uvedou dodatky s aktualizací pokroku dosaženého při uplatňování rozhodnutí komise nejpozději dva měsíce před plenárním zasedáním komise. Článek 12 Sekretariát komise 1. Komise bude mít stálý sekretariát, který bude provádět úkoly komisí mu svěřené a bude mít v čele výkonného sekretáře. 2. Smluvní strany rozhodnou o sídle sekretariátu. 3. Komise jmenuje výkonného sekretáře. Článek 13 Rozdělení nákladů 1. Každá smluvní strana ponese náklady svých představitelů v komisi a své pracovní struktury; každá smluvní strana ponese náklady na studie a akce, které provádí na svém území. 2. Rozdělení nákladů vztahujících se k ročnímu provoznímu rozpočtu mezi smluvní strany bude stanoveno v jednacím řádu a finančních pravidlech (nařízeních). Článek 14 Spolupráce s ostatními státy, jinými organizacemi a externími experty 1. Komise bude spolupracovat s ostatními mezivládními organizacemi a může jim adresovat doporučení. 2. Komise může uznat jako pozorovatele: a) státy, které mají zájem na práci komise, b) mezivládní organizace, jejichž práce se vztahuje k úmluvě, c) nevládní organizace, pokud je jejich pole zájmu nebo činností ve vztahu k práci komise. 3. Komise si bude vyměňovat informace s nevládními organizacemi, pokud jsou jejich pole zájmu nebo činnosti relevantní. Komise bude zejména konzultovat s takovými 6
organizacemi před diskusí o rozhodnutích, která by na ně mohla mít závažný vliv a bude je informovat, jakmile se taková rozhodnutí přijmou. 4. Pozorovatelé mohou předložit komisi jakékoliv informace nebo zprávy vztahující se k cílům úmluvy. Mohou být pozváni, aby se podíleli na zasedáních komise bez hlasovacího práva. 5. Komise může rozhodnout o konzultování se specialisty představujícími uznané mezivládní organizace nebo s jinými experty a pozvat je na zasedání. 6. Podmínky pro spolupráci a pro způsobilost a účast se stanoví v jednacím řádu a finančních regulativech. Článek 15 Jednací jazyky Jednacími jazyky komise jsou němčina, francouzština a holandština. Podrobná uspořádání se stanoví v jednacím řádu a finančních regulativech. Článek 16 Řešení sporů 1. Jestliže vznikne spor mezi smluvními stranami, vztahující se k interpretaci nebo uplatňování této úmluvy, příslušné strany budou hledat řešení ve vyjednáváních nebo jakékoliv jiné formě řešení sporu, která je pro ně přijatelná. 2. Jestliže nelze spor řešit tímto způsobem, pak pokud strany sporu nerozhodnou jinak, předloží se spor na žádost jedné z nich arbitráži v souladu s ustanoveními přílohy k této úmluvě, která bude tvořit její integrální část. Článek 17 Nabytí účinnosti Každá smluvní strana oznámí vládě Švýcarské konfederace, jakmile byly dokončeny postupy nezbytné pro nabytí účinnosti úmluvy. Vláda Švýcarské konfederace potvrdí přijetí oznámení a bude také informovat ostatní smluvní strany. Úmluva vstoupí v platnost první den druhého měsíce následujícího po přijetí posledního oznámení. Článek 18 Odstoupení 1. Tři roky po nabytí účinnosti může kterákoliv smluvní strana kdykoliv odstoupit od této úmluvy písemným prohlášením vládě Švýcarské konfederace. 2. Odstoupení od úmluvy nabude účinnosti koncem následujícího roku. Článek 19 Rušení a pokračující uplatňování současného práva 1. S nabytím účinnosti této úmluvy a nehledě na odstavce 2 a 3 tohoto článku se ruší: a) dohoda z 29. dubna 1963 vztahující se k Mezinárodní komisi pro ochranu Rýna proti znečištění, 7
b) dodatková dohoda z 3. prosince 1976 k dohodě z 29. dubna 1963 týkající se Mezinárodní komise pro ochranu Rýna proti znečištění, c) úmluva z 3. prosince 1976 o ochraně Rýna proti znečištění. 2. Rozhodnutí, doporučení, mezní hodnoty a jakékoliv jiné systémy přijaté na základě dohody z 29. dubna 1963 týkající se Mezinárodní komise pro ochranu Rýna proti znečištění a dodatková dohoda z 3. prosince 1976 zůstávají v platnosti, dokud je komise neodvolá. 3. Rozdělení nákladů vztahujících se k ročnímu provoznímu rozpočtu, stanovené v článku 12 dohody z 29. dubna 1963 a vztahující se k Mezinárodní komisi pro ochranu Rýna proti znečištění, jak byla upravena dohodou z 3. prosince 1976, zůstává v platnosti, dokud komise neprovede rozdělení ve svém jednacím řádu a finančních regulativech. Článek 20 Originál a uložení Tato úmluva, sepsaná v holandském, francouzském a německém jazyce, z nichž každý z těchto jazyků je stejně autentický, je uložena u vlády Švýcarské konfederace, která předloží ověřenou kopii každé ze smluvních stran. Dáno v Bernu, 12. dubna 1999 PŘÍLOHA Arbitráž 1. Pokud strany sporu nerozhodnou jinak, provede se arbitrážní postup v souladu s ustanovením této přílohy. 2. Arbitrážní tribunál bude sestávat ze tří členů. Stěžovatel a napadený jmenují po jednom členu, dva jmenovaní po společném souhlasu třetího, který bude tribunálu předsedat. 3. Jestliže předseda arbitrážního tribunálu nebyl jmenován do dvou měsíců po jmenování druhého arbitra, jmenuje v průběhu dalších dvou měsíců arbitra na žádost první strany o jednání předseda Mezinárodního soudního dvora. 4. Jestliže jedna ze stran sporu nejmenuje arbitra do dvou měsíců od přijetí žádosti podle článku 16 úmluvy, druhá strana může předložit věc předsedovi Mezinárodního soudního dvora, který jmenuje předsedu arbitrážního tribunálu v průběhu dalších dvou měsíců. Jakmile je jmenován, má předseda právo požádat stranu, která dosud nejmenovala arbitra, aby tak učinila do dvou měsíců. Po uplynutí této lhůty předseda nebo předsedkyně předloží věc předsedovi Mezinárodního soudního dvora, který provede jmenování v průběhu dalších dvou měsíců. 5. Jestliže v jednom z případů uvedených shora předseda Mezinárodního soudního dvora nemůže jednat v důsledku toho, že je příslušníkem jedné ze stran sporu, bude jmenovat předsedu arbitrážního tribunálu nebo arbitra místopředseda Mezinárodního soudního dvora nebo jeho nejstarší člen, který nemá zabráněno jednat nebo není státním příslušníkem jedné ze dvou stran sporu. 6. Tato ustanovení platí obdobně o obsazení míst, která zůstala prázdná. 7. Arbitrážní tribunál rozhodne na základě pravidel mezinárodního práva a zejména na základě ustanovení této úmluvy. 8. Pokud jde jak o procedurální věci, tak o podstatu, arbitrážní tribunál rozhodne většinou hlasů členů; zdržení se hlasování nebo neúčast jednoho z členů tribunálu jmenovaného stranami nebrání tribunálu dosáhnout rozhodnutí. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Rozhodnutí tribunálu budou pro strany závazná. Každá strana hradí náklady jí 8
jmenovaného arbitra a podílí se rovným dílem na úhradě ostatních nákladů. Pro ostatní záležitosti si arbitrážní tribunál zpracuje vlastní jednací řád. 9. V případě sporu mezi dvěma smluvními stranami, z nichž jen jedna je členským státem Evropské unie a je současně smluvní stranou, předloží druhá strana současně svoji žádost tomuto členskému státu a Společenství, které společně oznámí straně do dvou měsíců po přijetí žádosti, zda jsou stranami sporu členský stát, Společenství nebo členské státy a Společenství. Pokud se takové oznámení nedá ve stanoveném období, členský stát a Společenství se budou pokládat pro účely uplatnění této přílohy za stejnou stranu sporu. Totéž platí, jestliže je členský stát a Společenství společně stranou sporu. Protokol o podpisu Při podepisování Úmluvy o ochraně Rýna proti znečištění souhlasí hlavy delegací v ICPR s následujícími body: 1. Úmluvou zůstávají nedotčeny: a) úmluva z 3. prosince 1976 o ochraně Rýna proti znečištění chloridy, b) výměna dopisů z 29. dubna /13. května 1983 o výše zmíněné úmluvě; výměna nabyla účinnosti 5. července 1985, c) deklarace z 11. prosince 1986 hlav delegací vládních stran k dohodě z 29. dubna 1963 týkající se Mezinárodní komise pro ochranu Rýna proti znečištění, d) dodatkový protokol z 25. září 1991 o úmluvě z 3. prosince 1976 o ochraně Rýna proti znečištění, e) deklarace z 25. září 1991 hlav delegací vládních stran k dohodě z 29. dubna 1963, která se týká Mezinárodní komise pro ochranu Rýna proti znečištění. 2. Dosažená úroveň (state of art) a nejlepší dostupné metody jsou synonymy a obdobně jako výraz nejlepší praxe v ochraně životního prostředí je nutno pojímat je na základě definice v úmluvě ze 17. března 1992 o ochraně a používání vodních toků přecházejících hranice a mezinárodních jezer (přílohy I a II) a v úmluvě z 22. září 1992 o ochraně mořského prostředí severovýchodního Atlantiku (příloha I). 3. Komise bude mít nadále své sídlo v Koblenci. 4. V případech sporů mezi členskými státy Evropského společenství, které se netýkají jiného státu, bude platit článek 219 Smlouvy o ES 1. Zdroj: Official Journal of the European Communities L 289, 16. 11. 2000 Překlad: Antonín Peltrám Korektura: ODIS 1 Článek 219: Komise plní své poslání za politického vedení svého předsedy. 9