EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 2009 Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku 2008/2212(INI) 25. 11. 2008 NÁVRH ZPRÁVY o řešení ropné krize (2008/2212(INI)) Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku Zpravodaj: Herbert Reul PR\754840.doc PE416.294v01-00
PR_INI OBSAH Strana NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU...3 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ...8 PE416.294v01-00 2/10 PR\754840.doc
o řešení ropné krize (2008/2212(INI)) Evropský parlament, NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU s ohledem na sdělení Komise nazvané Energetická politika pro Evropu (KOM(2007)0001), s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. června 2008 nazvané Řešení problému vyšších cen ropy (KOM(2008)0384), s ohledem na směrnici Rady 73/238/EHS ze dne 24. července 1973 o opatřeních ke zmírnění následků potíží v zásobování ropou a ropnými produkty 1, s ohledem na rozhodnutí Rady 77/706/EHS ze dne 7. listopadu 1977, kterým se stanoví společný ukazatel Společenství ke snížení spotřeby primární energie při potížích v zásobování ropou a ropnými produkty 2, s ohledem na směrnici Rady 2006/67/ES ze dne 24. července 2006, kterou se členským státům ukládá povinnost udržovat minimální zásoby ropy nebo ropných. produktů 3, s ohledem na návrh nové směrnice Komise ze dne 5. listopadu 2008, kterou se členským státům ukládá povinnost udržovat minimální zásoby ropy nebo ropných. produktů (KOM(2008)0739), s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. listopadu 2008 o druhém přezkumu strategie v oblasti energetiky akční plán EU pro zabezpečení dodávek energie a solidaritu, s ohledem na zelenou knihu ze dne 12. listopadu 2008 nazvanou Towards a secure, sustainable and competitive European energy network, s ohledem na své usnesení ze dne 15. února 2007 o makroekonomických dopadech zvyšování cen energie 4, s ohledem na své usnesení ze dne 29. září 2005 o závislosti na ropě 5, s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2008 o krizi v odvětví rybolovu v důsledku rostoucích cen pohonných hmot 6, 1 Úř. věst. L 228, 16.8.1973, s. 1. 2 Úř. věst. L 292, 16.11.1977, s. 9. 3 Úř. věst. L 217, 8.8.2006, s. 8. 4 P6_TA(2007)0054. 5 Úř. věst. C 227 E, 21.9.2006, s. 523. 6 P6_TA(2008)0308. PR\754840.doc 3/10 PE416.294v01-00
s ohledem na závěry předsednictví ohledně zabezpečení dodávek energie, které během svého zasedání ve dnech 15. a 16. října 2008 vydala Evropská rada, s ohledem na závěry předsednictví ohledně vlivu vysokých cen potravin a ropy na politiku v různých oblastech, které během svého zasedání ve dnech 19. a 20. června 2008 vydala Evropská rada, s ohledem na World Energy Outlook 2008 Mezinárodní energetické agentury (IEA) ze dne 12. listopadu 2008, s ohledem na průzkumné stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru TEN/368 na téma řešení ropné krize, s ohledem na článek 45 jednacího řádu, s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A6-0000/2008), A. vzhledem k tomu, že v zájmu zabezpečení dodávek energie v nadcházejících desetiletích, bude na evropské úrovni stále větší pozornost věnována diverzifikaci tras dodávek energie a jejích zdrojů, úsporám energie a energetické účinnosti, B. vzhledem k tomu, že podle dnešního stavu vydrží zásoby déle, než se předpokládalo ještě v roce 1980; vzhledem k tomu, že ropa nicméně patří mezi omezený zdroje, C. vzhledem k tomu, že v současné době mnohé, i snadno těžitelné zdroje ropy nejsou v mnoha zemích světa plně zpřístupněny kvůli ekologickým opatřením nebo v rámci řízení zdrojů, a že na základě všeobecně vysokých nákladů na suroviny a materiály se náklady na získávání ropy od roku 2005 zdvojnásobily, D. vzhledem k tomu, že podle propočtů Úřadu pro energetické informace v USA bude v roce 2030 celosvětová poptávka po ropě o více než jednu třetinu vyšší než byla v roce 2006, poptávka v Evropské unii v letech 2005 až 2030 poroste zejména kvůli rostoucí poptávce v odvětví dopravy ročně v průměru o 0,25 % a v důsledku toho bude v roce 2030 podíl ropy na poptávce po primárních energiích činit v Evropské unii 35 %, E. vzhledem k tomu, že lze očekávat dlouhodobý růst cen ropy, F. vzhledem k tomu, že kolísání cen v roce 2008 nelze přičítat pouze nabídce a poptávce v danou dobu a vzhledem k tomu, že toto kolísání má negativní vliv na hospodářství, 1. vítá skutečnost, že je v druhém přezkumu strategie v oblasti energetiky opět věnována zvláštní pozornost otázce zabezpečení dodávek; 2. trvá na tom, aby kromě krátkodobých opatření na zabezpečení dodávek byl zohledněn i dlouhodobý horizont; Zpřístupnění existujících zdrojů PE416.294v01-00 4/10 PR\754840.doc
3. konstatuje, že i v nadcházejících desetiletích lze těžit dostatečné množství ropy na pokrytí poptávky; 4. poukazuje na to, že není jisté, kdy a v jaké míře dojde k nepoměru mezi rostoucí poptávkou a klesající nabídkou; předpokládá, že tato nejistota se bude stále více odrážet v rostoucím kolísání cen ropy; 5. požaduje, aby se zvýšilo úsilí o komerční využití nekonvenčních zdrojů ropy, čímž by se současně přispělo k diverzifikaci; 6. zastává názor, že těžbu existujících zásob ve stále větší míře ovlivňují politické faktory, mj. politická nestabilita, nedostatečná právní ochrana, opatření na ochranu životního prostředí a řízení zdrojů; vyzývá proto Komisi, aby na všech úrovních zintenzivnila dialog s producentskými zeměmi a aby v oboustranném zájmu hledala pragmatická řešení konfliktů; Transparentnost trhu a tvorba cen 7. je znepokojen stále se zvyšujícím povážlivým kolísáním cen ropy, jež bylo možno sledovat v roce 2008 a které má negativní vliv na ta hospodářská odvětví v Unii, která spotřebovávají ropu; 8. uznává, že i hospodářství vývozců ropy jsou takovýmto kolísáním poškozována, a že je proto stabilizace cen ropy v oboustranném zájmu; 9. vidí hlavní příčinu nárůstu cen ropy za posledních osm let ve výrazném nárůstu poptávky, který vedl k výpadkům při těžbě, dopravě a rafinaci ropy; uznává, že na vývoji ceny ropy se ještě více odrazily citelně zvýšené ceny surovin a spekulativní transakce na finančních trzích; 10. je přesvědčen, že pro to, aby došlo ke stabilizaci ceny ropy, je nezbytné zvýšit transparentnost trhu; vyzývá Komisi, aby v tomto smyslu předložila Parlamentu a Radě příslušné návrhy; 11. vítá v této souvislosti týdenní zveřejňování výše zásob, jak bylo navrženo v druhém přezkumu strategie v oblasti energetiky; zdůrazňuje však, že je nutné dosáhnout transparentnosti na celosvětové úrovni; 12. upozorňuje na to, že rozdílné technické specifikace pro ropné produkty v hlavních odběratelských zemích vedou k roztříštění trhu, které se může v případě výpadků dodávek projevit v dramatickém zvýšení ceny; vyzývá Komisi, aby předložila návrhy na odstranění těchto překážek v přístupu na trh; 13. zastává názor, že úkolem strategických zásob je čelit fyzickému překročení kapacity způsobenému výpadky dodávek; odmítá proto z důvodů udržitelné rozpočtové politiky veškeré pokusy bránit kolísání cen ropy využíváním těchto zásob; Investice do produkce a zpracování ropy 14. bere na vědomí, že podle IEA bude do roku 2020 nutné ročně investovat do ropného PR\754840.doc 5/10 PE416.294v01-00
průmyslu 350 miliard USD k tomu, aby se dosáhlo zabezpečení dodávek; vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci svých politik poskytovaly investiční pobídky, a to zejména i v rámci Evropské unie; zdůrazňuje přitom úlohu dlouhodobé jistoty pro investory; 15. je znepokojen důsledky současné krize úvěrového trhu pro investiční možnosti ropného průmyslu a žádá Komisi a členské státy, aby své úsilí o překonání krize úzce koordinovaly; 16. vítá větší používání biopaliv v dopravě, které přispěje zejména k lepšímu zabezpečení dodávek; konstatuje, že se tímto způsobem dosáhne v ropném průmyslu konsolidace a restrukturalizace; 17. je si vědom skutečnosti, že evropští provozovatelé rafinérií jsou znevýhodněni zapojením do systému EU pro obchodování s emisemi a z toho vyplývajícími vyššími náklady; 18. vyzývá členské státy a podniky k tomu, aby se i navzdory tomuto vývoji postaraly o to, že v Evropské unii bude k dispozici dostatečné množství zásob, aby bylo možno vyrovnat nedostatky vzniklé např. následkem přírodních katastrof; Přepravní trasy 19. vítá úspěchy, kterých bylo v rámci programu Inogate dosaženo právě v oblasti opatření pro budování důvěry; vyzývá Komisi, aby navrhla strategii na podporu a lepší koordinaci projektů tohoto typu pomocí podpůrných opatření; 20. upozorňuje na zásadní význam dobrých sousedských vztahů mezi tranzitními státy i mezi nimi a jejich sousedními státy a pověřuje členské státy a Komisi, aby v tomto ohledu zvýšily své úsilí; 21. je znepokojen rozmáhajícím se pirátstvím, které ohrožuje mezinárodní lodní dopravu a tím i přepravu ropy, a vyzývá Radu k účasti na mezinárodních vojenských bezpečnostních operacích a k jednoznačnému zadání úkolů a pověření těchto sil k aktivní ochraně lodní dopravy před piráty; 22. je dále znepokojen tím, že přepravní trasy a strategické infrastruktury jsou ohrožovány terorismem, a vyzývá Komisi a členské státy k prohloubení dialogu s hlavními zúčastněnými stranami; Doprava a stavebnictví 23. poukazuje na možnost úspor energie v odvětví stavebnictví, které by mohlo snížit svou poptávku po fosilních zdrojích energie, jako je ropa a plyn, a vítá současnou snahu Komise a členských států o ještě lepší využití této možnosti; 24. vítá úsilí Evropské unie o diverzifikaci zdrojů energie v odvětví dopravy; upřednostňuje při zavádění nových technologií tržní přístupy; uznává, že cena je tím nejlepším ukazatelem konkurenceschopnosti nových technologií; 25. vyjadřuje své pochyby o tom, že by ve střednědobém a dlouhodobém horizontu byla paliva první generace vhodnou náhradou ropy; požaduje, aby bylo vyvíjeno větší úsilí ve PE416.294v01-00 6/10 PR\754840.doc
výzkumu syntetických paliv; 26. je přesvědčen o tom, že nárůst spotřeby ropy v dopravě lze ve střednědobém a dlouhodobém horizontu snížit pouze tehdy, jestliže členské státy učiní také opatření, která povedou k přeložení nákladní dopravy ze silnic na železnici a na vodu; Vztahy se zeměmi s rostoucí spotřebou ropy 27. zastává názor, že v rámci společných vnějších vztahů Unie se zeměmi s výrazně rostoucí spotřebou ropy musí být více zohledněna témata energetické politiky a že Evropská unie musí působit tak, aby byly odstraněny státní dotace pro ropné produkty; 28. vyzývá Komisi, aby do společné zahraniční a obchodní politiky a do společné politiky sousedství zahrnula opatření, která mohou přispět k tomu, aby se zrychlilo oddělení hospodářského růstu od spotřeby ropy v celosvětovém měřítku; 29. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi. PR\754840.doc 7/10 PE416.294v01-00
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ V dnešní době se ropa podílí na hrubé spotřebě energie Evropské unie téměř 37 %. Ropa je tak zdaleka nejdůležitějším zdrojem primární energie, ještě před zemním plynem, pevnými palivy a jadernou energií. Evropská unie vychází z předpokladu, že do roku 2030 poptávka po ropě v EU nadále poroste, i když už jen o 0,25 % ročně. Ropa tak bude i v roce 2030 s 35% podílem na hrubé spotřebě energie nejdůležitějším zdrojem primární energie v EU. Zatímco poptávka v EU poroste jen pomalu, lze ve světovém měřítku počítat s výrazně větším nárůstem poptávky. Úřad pro energetické informace v USA počítá s tím, že poptávka v roce 2030 bude převyšovat poptávku v roce 2006 o více než jednu třetinu. Vzhledem k tomu, že v současné době nabídka a kapacity rafinerií nejsou schopny držet krok s nárůstem poptávky, bude situace na trhu v dohledné době i nadále napjatá. Podle nejnovější zprávy IEA však bude v dlouhodobém horizontu předpokládaný nárůst cen ropy současně brzdit nárůst poptávky. Konec éry ropy byl již několikrát předpovídán. V této souvislosti se opakovaně hovoří o pojmu peak oil. Na tomto místě je třeba vzít v potaz to, že jsou dnes k dispozici větší zásoby než v minulosti. Ačkoli je ropa omezeny zdroj, z minulosti víme, že nikdo nedokáže přesně předpovědět, kdy dojde ke snížení produkce z důvodů vyčerpání přírodních zdrojů a zda k tomu dojde pozvolna, náhle nebo ve vlnách. Pokud jde o těžbu, existují na jedné straně omezení z geologických a technologických důvodů. Na straně druhé se ovšem většina překážek v rozšíření těžby nachází nad zemským povrchem politická nestabilita v některých státech, sankce, nedostatečná právní ochrana, opatření na ochranu životního prostředí a cílené řízení zdrojů omezují možnosti produkce. I přes tuto napjatou situaci na trhu je třeba mít na zřeteli, že dnešní zásoby ropy ve výši 1,2 bilionu barelů jsou ve srovnání s rokem 1980 zhruba dvojnásobné. Poptávka ve stejném období naproti tomu stoupla z téměř 62 milionů barelů denně na zhruba 85 milionů barelů. Z množství spotřebovaného za 41,6 let vyplývá, že životnost zásob je dokonce větší, než se předpokládalo v roce 1980. Zároveň je třeba uznat, že koncepce zásob je dynamická: zásoby jsou závislé nejen na nových nalezištích, ale rozhodujícím způsobem i na technologických inovacích a na ceně ropy, neboť kopírují hospodářsky využitelnou část zdrojů. Celkové zdroje ropy tedy stačí ještě na několik století, pouze množství snadno těžitelné ropy v posledních letech již nevzrostlo tak významně, jak tomu bylo v minulosti. Další skutečností je rostoucí koncentrace snadno těžitelných zásob na několik málo států strategické elipsy. Tato skutečnost vyplývá ze vztahu produkce a výše zásob. Avšak i zde je třeba mít na zřeteli, že tento vztah představuje pouze momentální situaci. Tak by mohla nová naleziště v dalších částech světa, např. v arktické oblasti nebo u grónského pobřeží, nebo technologický pokrok, který by vedl k ekonomickému využívání nekonvenčních zásob, změnit tento vztah, i když jen v omezené míře, ve prospěch jiných regionů. Současně klesá těžba v EU. Norsko a členské státy EU samy jsou sice v současné době ještě schopny pokrýt kolem 30 % poptávky, avšak z dnešního pohledu je do roku 2030 třeba počítat s výrazným snížením produkce. V důsledku toho se podle údajů Evropské komise zvýší závislost EU na dovozu v příštích desetiletích na cca 95 %. PE416.294v01-00 8/10 PR\754840.doc
Tyto skutečnosti se musí odrazit na energetické politice. Na jedné straně jsou zapotřebí systémy krátkodobé reakce, které má EU k dispozici již od konce 60. let minulého století ve formě strategických zásob ropy a ropných produktů. Přepracování příslušné směrnice, které navrhla Komise, bude v Evropském parlamentu kriticky zhodnoceno. Na druhé straně mohou být dodávky dlouhodobě zajištěny pouze tehdy, bude-li následovat odpovídající plánování. Časový horizont pro investice do infrastruktury činí často 40 nebo více let. Myslet v tak dlouhých dimenzích není snadný úkol. Tato strategická plánování musejí však probíhat na evropské úrovni. Pravděpodobně hlavním problémem bude zvýšit nabídku a současně významně snížit nárůst poptávky. Tímto poznatkem se řídí tato zpráva. Při podporování nabídky mají strategický význam 3 skutečnosti: Za prvé je podle IEA nutné v nadcházejících desetiletích celosvětově investovat přes 350 miliard dolarů ročně do odkrývání nových zdrojů a budování infrastruktury (ropovody, lodě, přístavy, rafinérie atd.). To je možné pouze za předpokladu, že podniky uvnitř EU i mimo její území budou mít zaručenu bezpečnost svých investic. K tomu patří i možnost dosáhnout přiměřené ziskovosti. Nejdůležitějším nástrojem k zabezpečení dodávek je diverzifikace zdrojů. Také z hlediska zabezpečení dodávek skýtají velké výhody nekonvenční zdroje ropy, jako je ropná břidlice nebo ropné písky a těžké oleje, a to proto, že jsou rozděleny mezi mnoho států. Za druhé se musí zároveň zintenzivnit výzkum. Využití nových materiálů může například významným způsobem snížit náklady podniků, nebo umožní vrtání, které je šetrnější k životnímu prostředí. Nové těžební techniky povedou v budoucnu v ještě větší míře ke zvýšení zásob. Kolem 80 % nekonvenčních zdrojů připadá na ropnou břidlici. Jde o to, aby tato možnost byla v budoucnosti ekonomicky a ekologicky využita. Důležitou oblastí tak v budoucnosti bude rovněž vzdělávání inženýrů a podporování spolupráce průmyslu s výzkumnými zařízeními. Za třetí musejí být v nadcházejících letech vyřešeny četné konflikty na světové politické scéně. Irák po stabilizaci bezpečnostní situace začíná pouze pozvolna těžit ropu ve větším množství. Írán má nesmírné zásoby, které však z politických důvodů mohou v současné době přispět k uvolnění na ropných trzích pouze v omezené míře. Nejnovější konflikt mezi Gruzií a Ruskem jakož i v posledních měsících se množící útoky pirátů na tankery zcela jasně ukázaly, jak mohou být přepravní trasy zranitelné. Vezmeme-li v úvahu, že by na kaperství supertankerů typu VLCC mohli mít zájem i teroristé, je nutnost reakce ze strany mezinárodního společenství ještě jednoznačnější. To, že bezpečnost dodávek musí být zajišťována již daleko před hranicemi EU, ukazují v neposlední řadě politické nepokoje např. v ropných oblastech Nigérie. Vzhledem k těmto problémům je užší koordinace v rámci vnější politiky EU naprosto nutná. Na straně poptávky docílily členské státy již dnes velkého pokroku. Podíl topení na naftu v EU činí kolem 20 %. Především následkem obou ropných krizí bylo již mnoho topných zařízení nahrazeno moderním a účinným topením. Poslední rekordní ceny ropy vedly k další vlně zvyšování účinnosti, často podporované vnitrostátními podpůrnými programy a lepší tepelnou izolací. Celkově spotřeba v této oblasti od osmdesátých let minulého století dokonce klesla. PR\754840.doc 9/10 PE416.294v01-00
Také podpora biopaliv byla uznána jako prostředek snižování růstu poptávky po surové ropě. Tímto způsobem by mohl být snížen především dovoz motorové nafty. V této souvislosti je však třeba mít na zřeteli, že nynější úsilí o výrazné zvýšení biopaliv v silniční dopravě až o 20 % povede i k restrukturalizaci a ztrátě pracovních míst v dotčených podnicích. Na jarním summitu v březnu 2007 stanovily hlavy států a vlád EU za svůj cíl zvýšit do roku 2020 účinnost využití energie o 20 %. S návrhy právních předpisů, které jsou v současné době ještě ve stádiu plánování, je EU na dobré cestě. Měly by však být upřednostňovány tržní nástroje před ustrnulým stanovováním procent či spotřeby, abychom nepřešli k plánovanému hospodářství. Dále nesmějí být bezpečnostní hlediska podružnější než efektivita, jako je tomu u valivého odporu pneumatik. Největší nárůst poptávky zaznamenává i přes jistá zlepšení účinnosti odvětví dopravy. Důvodem je zásadní význam mobility pro celé hospodářství a touha mnoha občanů po individuální mobilitě. Také letecká doprava zaznamenala v posledních letech silný nárůst v EU i na celém světě. Kvůli velké závislosti odvětví dopravy zde dnes musí být klasická diverzifikace zdrojů doplněna o novou složku: diverzifikace forem pohonu, včetně iniciativ na podporu elektromobility. V nadcházejících desetiletích spočívá obrovský potenciál právě v městské dopravě. Odpovídající programy na podporu výzkumu by se měly rovněž zintenzivnit, stejně jako spolupráce výrobců s výzkumnými zařízeními. Příkladem zde může být oblast výroby tepla: Topení na zemní plyn jsou nabízena stejně jako topení na naftu a elektrické topení. V EU se rovněž stále více používá dálkového vytápění, geotermální energie a pelety. Usměrňování poptávky se ovšem nesmí omezovat pouze na EU. Procentuální podíl EU na celosvětové spotřebě ropy bude i v příštích letech nadále klesat. To je již samo o sobě podmíněno velkým nárůstem poptávky mimo EU. Pro zabezpečení dodávek v EU bude proto rozhodující, aby se omezil nárůst poptávky i na celosvětové úrovni, aniž by byly ohroženy cíle pro růst třetích zemí nebo samotné EU. Velký význam má současně i podpora tržních mechanismů tvorby cen v třetích zemích např. odstraněním dotací na paliva. Všechna tato opatření však vyžadují investice. Investice jsou možné pouze tehdy, pokud je dán k dispozici dostatečný kapitál a dá se očekávat jeho ziskovost. Za této situace musí být co nejrychleji překonána současná krize úvěrového trhu, která by se mohla rozšířit v hospodářskou krizi. Současně vyvstává otázka, zda by stát měl za pomoci politických nástrojů v oblasti změny klimatu každoročně vybírat od spotřebitelů další miliardy eur, nebo zda by tyto peníze neměly zůstat u těch, kteří také budou muset provádět nutné investice. Problémů v souvislosti s budoucím zabezpečením dodávek ropy v EU v posledních letech přibylo. Tyto problémy však lze překonat pomocí cíleného působení na nabídku i poptávku, pokud bude existovat politická vůle a bude podporována mezinárodní koordinace a spolupráce, stejně jako inovace. PE416.294v01-00 10/10 PR\754840.doc