ÚZEMNÍ PLÁN RUDNÁ V y h o d n o c e n í v l i v ů n a u d r ž i t e l n ý r o z v o j ú z e m í

ÚZEMNÍ PLÁN RUDNÁ V y h o d n o c e n í v l i v ů n a u d r ž i t e l n ý r o z v o j ú z e m í V y h o d n o c e n í v l i v ů n a ž i v o t n í p r o s t ř e d í ( S E A ) ČERVENEC 2017

Zadavatel a pořizovatel: Městský úřad Rudná Město Rudná Masarykova 94/53 252 19 Rudná Určený zastupitel: p. Lubomír Kocman, starosta města Osoba vykonávající pořizovatelskou činnost: Ing. arch. Zdeněk Kindl Zpracovatel ÚP: HaskoningDHV, Czech Republic, spol. s r.o. Sokolovská 100/94, 186 00 Praha 8 Zpracovatelský tým: Mgr. Alena Kubešová, Ph.D. Jakub Vik držitel osvědčení odborné způsobilosti ke zpracování dokumentací a posudků ve smyslu 19 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění; č. j. 14168/ENV/16 technická spolupráce podpis zhotovitele

ÚVOD Orgán posuzování vlivů na životní prostředí příslušný podle ust. 20 písm. b) a 22 písm. e) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů na základě ust. 10i odst. 2 zákona, kritérií uvedených v příloze č. 8 zákona a předloženého návrhu uplatnil ve svém stanovisku k návrhu zadání ÚP Rudná ze dne 24.3. 2016, č.j. 034276/2016/KUSK požadavek na posouzení Návrhu ÚP Rudná z hlediska vlivů na životní prostředí. Zpracované Vyhodnocení vlivů ÚP Rudná na životní prostředí je provedeno dle přílohy k stavebnímu zákonu č. 183/2006 Sb., v platném znění a je součástí Vyhodnocení vlivů ÚP Rudná na udržitelný rozvoj území dle přílohy č. 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb., v platném znění. Koncepce návrhu ÚP Rudná je předkládána invariantně, rovněž vymezené plochy a koridory jsou invariantní. 1. STRUČNÉ SHRNUTÍ OBSAHU A HLAVNÍCH CÍLŮ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM 1.1. Obsah a hlavní cíle územního plánu ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ MĚSTA Základními principy rozvoje území města, které jsou uplatněny v tomto územním plánu a budou vždy respektovány při pořizování jeho změn a při řízeních o změnách způsobu využití území v celém správním území města, jsou: a) předpoklad dalšího postupného navyšování počtu obyvatel (cca 50 obyv/rok); b) zajištění ploch pro novou bytovou výstavbu s odpovídající veřejnou infrastrukturou a dostatkem ploch veřejné zeleně; c) situování další zástavby výhradně pod koridorem dálnice D5, se zachováním území nad dálnicí D5 pro zemědělské využívání; d) zajištění ochrany stávající i navrhované zástavby od negativních vlivů dopravy na dálnici D5; e) zajištění ochrany koridoru pro budoucí pokračování silnice II/101 v severním směru; f) zajištění ochrany koridoru pro vybudování paralelní komunikace se silnicí II/605 mimo obytné území města; g) soustředění územního rozvoje města přednostně do vnitřních rezerv a do ploch ve vazbě na zastavěná území, zabránění vzniku satelitní výstavby v krajině; h) ochrana a zkvalitňování ploch veřejných prostranství ve všech částech města; i) posilování centra města jako významové těžiště zástavby, doplňování stávající infrastruktury občanského vybavení, zejména obchodu, služeb, zařízení pro vzdělávání, tělovýchovu a sport, a infrastruktury cestovního ruchu; 1

j) stabilizace a rozvoj drobných výrobních činností, bez negativních vlivů na hygienu prostředí, k) zlepšování dopravní obslužnosti a prostupnosti území, zejména pro silniční, pěší a cyklistickou dopravu, vytvoření podmínek pro odlehčení páteřní ul. Masarykova a posílení příčných dopravních vazeb; l) vytvoření podmínek pro podporu rekreačního využívání krajiny a zatraktivnění území pro trávení volného času ZÁKLADNÍ KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE PŘÍRODNÍCH HODNOT ÚZEMÍ Při územím rozvoji obce a při rozhodování o změnách v území budou v souladu s obecně závaznými právními přepisy respektovány, chráněny a odpovídajícím způsobem využity dále uvedené přírodní hodnoty: a) volná krajina na území města vyjma ploch určených tímto územním plánem k zastavění; b) významné krajinné prvky dle 3 a 4 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, tedy Radotínský potok a jeho přítoky, vodní plochy a plochy lesů, c) skladebné části územního systému ekologické stability vymezené v kapitole E.3 Návrhu ÚP a v grafické části Návrhu ÚP výkres I.2 Hlavní výkres, d) zdroje podzemní vody, e) plochy zemědělské půdy v 1. a 2. třídě ochrany s výjimkou ploch určených tímto územním plánem k zastavění. Přírodní hodnoty budou chráněny před přímými i nepřímými vlivy z výstavby a dalších činností a aktivit souvisejícími se stavbami a s rozvojem obce, které by mohly ohrozit jejich celistvost, funkčnost či předmět ochrany dle příslušného obecně závazného předpisu. U přírodních hodnot, u nichž je dle příslušného předpisu stanoveno nebo vymezeno ochranné pásmo, se požadavky na ochranu vztahují i na toto ochranné pásmo. ZÁKLADNÍ KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE KULTURNÍCH HODNOT ÚZEMÍ Při územím rozvoji města a při rozhodování o změnách v území budou v souladu s obecně závaznými právními přepisy respektovány, chráněny a odpovídajícím způsobem využívány dále uvedené kulturní hodnoty: a) nemovité kulturní památky stavebního charakteru evidované v rejstříku NPÚ, b) urbanisticky významné kompoziční prvky - areály hřbitova Hořelice a hřbitova Rudná; c) architektonicky cenné stavby zakreslené ve výkresu II.1: c.1) kostel sv. Jiří; c.2) novogotická kaple na Havlíčkově náměstí; c.3) kaple Blahoslavené P. Marie v areálu hřbitova Hořelice; c.4) budova základní školy v ul. 5. května čp. 583; c.5) budova železničního nádraží Rudná Riegrova čp. 70; c.6) budova Městského úřadu Masarykova 94/53; c.7) městské bytové domy Masarykova třída čp. 103 a čp. 127; c.8) budova lékárny Masarykova 125/59; d) území s archeologickými nálezy. 2

Nová výstavba v plochách náležejících mezi kulturní hodnoty a v okolí kulturních hodnot stejně jako dostavba a přestavba objektů zařazených mezi kulturní hodnoty, bude navržena a realizována tak, aby svým objemovým, materiálovým a barevným řešením nenarušila charakter a výraz těchto staveb a území. Návrhy a projekty na dostavby území a přestavby staveb a ploch zařazených mezi kulturní hodnoty uvedených v bodech B04/a a B04/c může zpracovat pouze autorizovaný architekt ČKA pro obor architektura nebo se všeobecnou působností ZÁKLADNÍ KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE CIVILIZAČNÍCH HODNOT ÚZEMÍ Při územím rozvoji města a při rozhodování v území budou v souladu s obecně závaznými právními přepisy respektovány, chráněny a odpovídajícím způsobem využívány dále uvedené civilizační hodnoty: a) dálnice D5 a síť silnic II. a III. třídy (II/101, II/605, III/00516, III/00517, III/00518, III/00519, III/00520, III/10127), b) celostátní železniční tratě č. 122 a č. 173, c) místní a účelové komunikace, d) značené turistické trasy a naučné stezky, e) značené cyklistické trasy č. KO1, KO2, KO3, KO5, f) vodojem a vodovodní řady, g) kanalizační síť a čistírna odpadních vod, h) energetické rozvody a transformační stanice, i) plynovodní zařízení a rozvody, j) telekomunikační zařízení a vedení, k) zařízení pro sběr a třídění odpadů, l) zařízení pro vzdělávání, tělovýchovu a sport, m) kulturní a církevní zařízení, n) zařízení komerčního občanského vybavení, o) hřbitovy, p) výrobní areály, q) veřejná prostranství a dětská hřiště. 1.2 VZTAH ÚP RUDNÁ K JINÝM KONCEPCÍM V rámci hodnocení vlivů Územního plánu Rudná je věnována pozornost strategickým a koncepčním dokumentům, které problematiku životního prostředí řeší přímo, či jejichž naplňování může ovlivnit kvalitu sledovaných složek životního prostředí. Konkrétní vztah k národním a krajským strategickým dokumentům Územního plánu Rudná je vyjádřen pomocí tabelárního přehledu a jednoduché symboliky, která vyjadřuje, do jaké míry ÚP Rudná (v rámci svých kompetencí definovaných zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších přepisů (dále také stavební zákon) reflektují problematiku řešenou předmětnými koncepcemi, resp. zda ÚP Rudná přispívá k naplňování priorit a cílů příslušné koncepce. 3

Politika územního rozvoje ČR Usnesením vlády České republiky ze dne 15. dubna 2015 č. 276 byla schválena Aktualizace č. 1 Politiky územního rozvoje ČR (dále jen PÚR ČR), která v plném rozsahu nahrazuje Politiku územního rozvoje ČR 2008. V souladu s 31 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění. Územní plán Rudná PÚR ČR plně respektuje. Je v souladu s republikovými prioritami územního plánování (viz. Odůvodnění ÚP Rudná). Území města Rudná je součástí rozvojové oblasti OB1 Metropolitní oblast Praha, ovlivněné rozvojovou dynamikou hl. m. Prahy, s nejsilnější koncentrací obyvatelstva v ČR, jakož i soustředěním kulturních a ekonomických aktivit mezinárodního významu. Úkoly pro územní plánování, které PÚR stanovuje pro rozvojovou oblast OB1 nejsou pro ÚP Rudná relevantní. PÚR stanovuje obecná kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování. ÚP Rudná stanovená kritéria, podmínky a úkoly plně respektuje. Území města Rudná není součástí žádné specifické oblasti, vymezené v PÚR ČR. Koridory ani plochy dopravní infrastruktury, vymezené v PÚR ČR, do správního území města Rudná nezasahují. Území města Rudná není dotčeno žádným koridorem technické infrastruktury vymezeným v PÚR ČR. PÚR ČR vymezuje následující koridory nadřazených inženýrských sítí s potenciálním dopadem na správní území města Rudná: P8 - koridor pro plynovod přepravní soustavy ve Středočeském kraji, vedoucí z podzemního zásobníku Háje (Příbram) k obci Drahelčice. Koridor je vymezen mimo řešené území. E18 Koridory pro dvojité vedení 400kV Hradec Výškov, Hradec Řeporyje a Hradec Mírovka a ploch pro rozšíření elektrických stanic 400/110 kv Hradec, Výškov, Řeporyje a Mírovka. Koridor veřejně prospěšné stavby, vymezený v ZÚR SK s označením E01 a popisem Vedení 400 kv TR Výškov TR Řeporyje", Krajský soud v Praze ve svém rozsudku ze dne 21. srpna 2013, č. j. 50 A 14/2013-56 zrušil. Nové vymezení předmětného koridoru bude případně řešeno v rámci další aktualizace ZÚR SK. Kompletní vyhodnocení souladu ÚP Rudná s Politikou územního rozvoje ČR je uvedeno v Odůvodnění ÚP Rudná. Zásady územního rozvoje Platnou nadřazenou územně plánovací dokumentací pro město Rudná jsou Zásady územního rozvoje Středočeského kraje (dále též ZÚR SK ), vydané Zastupitelstvem Středočeského kraje dne 19.12.2012 usnesením č. 4-20/2011/ZK, s účinností od 22.2.2012. O pořízení 1. aktualizace Zásad územního rozvoje Středočeského kraje (dále jen 1. Akt ZÚR SK) rozhodlo Zastupitelstvo Středočeského kraje usnesením č. 77-9/2013/ZK ze dne 9.12.2013. Předmětem 1. Akt ZÚR SK bylo řešení dálnice D3 (Praha České Budějovice) a souvisejících staveb na území Středočeského kraje. 1. Akt ZÚR SK byla pořizována na návrh oprávněného investora - Ředitelství silnic a dálnic ČR - v souladu s 42 odst. 6 stavebního zákona. Správní území města Rudná není řešením 1. aktualizace ZÚR SK nijak dotčeno. O vydání 1.Aktualizace ZÚR SK rozhodlo Zastupitelstvo Středočeského kraje usnesením č. 007-18/2015/ZK ze dne 27.7.2015. 4

O pořízení 2.Aktualizace Zásad územního rozvoje Středočeského kraje (dále jen 2.Akt ZÚR SK) rozhodlo Zastupitelstvo Středočeského kraje usnesením č. 054-12/2014/ZK ze dne 23.6.2014 a 27.6.2014. Předmětem 2.Akt ZÚR SK je řešení 5 záměrů (veřejně prospěšných staveb), které byly zrušeny soudem na území Středočeského kraje v souladu s 42 odst. 6 stavebního zákona. Správní území města Rudná je součástí rozvojové oblasti OB1 Praha ve správním obvodu ORP Černošice. ZÚR SK stanovují zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území a úkoly územního plánování pro tuto oblast. ÚP Rudná tyto zásady a úkoly plně respektuje. ZÚR SK vymezují ve správním území města Rudná lokální centrum osídlení a stanovují zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování. ÚP Rudná tyto zásady a úkoly plně respektuje. ÚP vymezuje návrhový koridor pro přeložku silnice II/101 v úseku Rudná Drahlečice, který je v ZÚR vymezen jako koridor územní rezervy, a to v souladu s 43 odst. 1 stavebního zákona jako záležitost nadmístního významu. ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území Vytvářet podmínky pro budování cyklistických stezek segregovaných od automobilového provozu, a to zejména v intenzivně urbanizovaných územích; ÚP vytváří optimální podmínky pro zlepšení prostupnosti území pro chodce a cyklisty doplněním stávající soustavy veřejných prostranství o nová prostranství včetně návrhu několika samostatně vedených cyklostezek (koridory X11, X12). ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování: V územních plánech obcí navrhovat nahrazení cyklotras nezávisle vedenými cyklostezkami, a to zejména v případech dálkových cyklotras, v území rozvojových oblastí (vč. jejich okolí) a v turisticky atraktivních územích. ÚP vytváří optimální podmínky pro zlepšení prostupnosti území pro chodce a cyklisty doplněním stávající soustavy veřejných prostranství o nová prostranství včetně návrhu několika samostatně vedených cyklostezek (koridory X11, X12). ZÚR SK vymezují ve správním území města Rudná koridor pro umístění veřejně prospěšné stavby E01 vedení VVN 400 kv TR Výškov TR Řeporyje. Opatření obecné povahy - ZÚR SK bylo napadeno žalobou obcí Jinočany a Chrášťany, ve které se domáhaly zrušení části grafického i textového vymezení koridoru veřejně prospěšné stavby s označením E01 a popisem Vedení 400 kv TR Výškov TR Řeporyje". Krajský soud v Praze ve svém rozsudku ze dne 21. srpna 2013, č. j. 50 A 14/2013-56 tuto veřejně prospěšnou stavbu zrušil. Kompletní vyhodnocení souladu ÚP Rudná se Zásadami územního rozvoje Středočeského kraje je uvedeno v Odůvodnění ÚP Rudná. Jiné nadřazené koncepce se vztahem k ÚP Rudná Vyhodnocení vzájemných vztahů ÚP Rudná k jiným nadřazeným koncepcím je zpracována pomocí čtyř stupňového hodnocení. Význam jednotlivých stupňů klasifikace je uveden v následujícím přehledu: 5

Tab. 1.1 Hodnocení vzájemných vztahů 3 velmi silný (přímý) vztah 2 silný (přímý) vztah 1 slabý nebo nepřímý vztah 0 bez vztahu Koncepce ve vztahu k ÚP Rudná obsahuje podněty, požadavky, priority nebo cíle s konkrétně definovaným územním nárokem, který vyžaduje řešení v rámci ÚP Rudná vymezením plochy nebo koridoru. Koncepce ve vztahu k ÚP Rudná obsahuje podněty, požadavky, priority nebo cíle bez definovaných územních nároků, které jsou do ÚP Rudná promítnuty ve formě priorit, požadavků nebo podmínek (verbální výroky). Koncepce ve vztahu k ÚP Rudná obsahuje podněty, požadavky, priority, cíle bez přímé vazby na ÚP Rudná, které však mohou přeneseně k naplňování koncepce přispívat. Koncepce ve vztahu k ÚP Rudná obsahuje podněty, požadavky, priority, cíle, které nevyžadují řešení v ÚP Rudná. REPUBLIKOVÉ STRATEGIE A KONCEPCE Tab. 1.2 Politika územního rozvoje ČR Priority / cíle životního prostředí (14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Krajina je živým v čase proměnným celkem, který vyžaduje tvůrčí avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její kulturní, přírodní a užitné hodnoty. Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů. (19) Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území a zajistit ochranu nezastavěného území zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. (20) Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů (21) Vymezit a chránit ve spolupráci s dotčenými obcemi před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy) v rozvojových oblastech a v rozvojových osách a ve specifických oblastech, na jejichž území je krajina negativně poznamenána lidskou činností, s využitím její přirozené obnovy; cílem je zachování souvislých pásů nezastavěného území v bezprostředním okolí velkých měst, způsobilých pro nenáročné formy krátkodobé rekreace a dále pro vznik a rozvoj lesních porostů a zachování prostupnosti krajiny. (23) Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběžně. (24) Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou). (25) Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu, jako alternativy k umělé akumulaci vod. (27) Při řešení problémů udržitelného rozvoje území využívat regionálních seskupení (klastrů) k dialogu všech partnerů, na které mají změny v území dopad a kteří mohou posilovat atraktivitu území investicemi ve prospěch územních rozvoje. Vztah k ÚP Rudná 3 3 3 3 3 3 2 2 6

Priority / cíle životního prostředí (31) Vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, s cílem minimalizace jejich negativních vlivů a rizik při respektování přednosti zajištění bezpečného zásobování území energiemi. Vztah k ÚP Rudná 0 Tab. 1.3 Státní politika životního prostředí 2012 2020 Priority / cíle životního prostředí Ochrana a udržitelné využívání zdrojů: Zajištění ochrany vod a zlepšování jejich stavu; Prevence a omezování vzniku odpadů a jejich negativního vlivu na životní prostředí; Ochrana a udržitelné využívání půdního a horninového prostředí. Ochrana klimatu a zlepšení kvality ovzduší: Snižování emisí skleníkových plynů; Snížení úrovně znečištění ovzduší; Efektivní a přírodě šetrné využívání obnovitelných zdrojů energie. Ochrana přírody a krajiny: Ochrana a posílení ekologických funkcí krajiny; Zachování přírodních a krajinných hodnot; Zlepšení kvality prostředí v sídlech. Vztah k ÚP Rudná 3 1 3 Tab. 1.4 Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR 2030 Odolné ekosystémy: Obce a regiony: Priority / cíle životního prostředí Krajina ČR je pojímána jako komplexní ekosystém a ekosystémové služby poskytují vhodný rámec pro rozvoj lidské společnosti. Česká krajina je pestrá a dochází k obnově biologické rozmanitosti. Krajina je adaptována na změnu klimatu a její struktura napomáhá zadržování vody. Půdy jsou chráněny před degradací a potenciál krajiny je v maximální možné míře využíván k zachycování a ukládání uhlíku. Hodnocení ekosystémových služeb je začleněno do rozhodovacích procesů. Veřejné služby v území jsou pro všechny obyvatele lépe dostupné. Růst kvality života v jednotlivých municipalitách snižuje regionální nerovnosti. Kvalitní urbánní rozvoj sídelních útvarů je zajištěn Vztah k ÚP Rudná 3 3 Tab. 1.5 Strategie regionálního rozvoje ČR 2014 2020 Priority / cíle životního prostředí Vztah k ÚP Rudná Ochrana a udržitelné využívání zdrojů v regionech. 2 Odstraňování starých ekologických zátěží, revitalizace brownfields a území po bývalé těžbě nerostných surovin. 0 Snížení produkce komunálních odpadů a zvýšení jejich materiálního využití. 0 Využívání obnovitelných zdrojů energie a podpora úspor energie ve vazbě na místní podmínky. 0 Omezování negativních vlivů dopravy (hluk, prach atd.) na obyvatelstvo a krajinu. 3 Udržitelné využívání vodních zdrojů. 3 7

Priority / cíle životního prostředí Vztah k ÚP Rudná Ochrana přírody a krajiny, kvalitní a bezpečné prostředí pro život. 3 Zlepšení kvality prostředí v sídlech, ochrana a rozvoj krajinných hodnot. 3 Posílení preventivních opatření proti vzniku živelných pohrom. 1 Obnova území po vzniku živelných pohrom. 0 Tab. 1.6 Program rozvoje venkova ČR na období 2014 2020 Priority / cíle životního prostředí Vztah k ÚP Rudná Zachovat a obnovit cenná stanoviště zemědělské a lesní půdy a biodiverzitu, zvýšit ekologickou i estetickou hodnotu krajiny Posílit prevenci degradace půdy, posílit retenční schopnost půdy a krajiny 3 Bránit degradaci vodních ekosystémů 3 3 Tab. 1.7 Plán hlavních povodí České republiky Priority / cíle životního prostředí Ochrana vod jako složky životního prostředí chránit povrchové a podzemní vody, umožnit udržitelné a vyvážené užívání vodních zdrojů, udržení a systematické zvyšování biologické rozmanitosti původních druhů. Vztah k ÚP Rudná Ochrana před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod. 0 3 Tab. 1.8 Státní program ochrany přírody a krajiny ČR Priority / cíle životního prostředí Udržet a zvyšovat ekologickou stabilitu krajiny s mozaikou vzájemně propojených biologicky funkčních prvků a částí, schopných odolávat vnějším negativním vlivům, udržet a zvyšovat přírodní a estetické hodnoty krajiny, zajistit udržitelné využívání krajiny jako celku především omezením zástavby krajiny, zachováním jejich prostupnosti a omezením další fragmentace s přednostním využitím ploch v sídelních útvarech, případně ve vazbě na ně, zajistit odpovídající péči o optimalizovanou soustavu ZCHÚ a vymezený ÚSES. Obnovit přirozené hydro-ekologické funkce krajiny a posílit schopnosti krajiny odolávat a přizpůsobovat se očekávaným klimatickým změnám, zajistit udržitelné využívání vodního bohatství jako celku, zachovávat a zvýšit biologickou rozmanitost vodních a mokřadních ekosystémů obnovením volné prostupnosti vodního prostředí a omezit jeho další fragmentaci. Vztah k ÚP Rudná Zabezpečit ochranu půdy jako nezastupitelného a neobnovitelného přírodního zdroje. 3 Zajistit vyšší kvalitu života v sídlech zapojením přírodních nebo přírodě blízkých prvků do struktury sídel. 3 3 3 Tab. 1.9 Státní energetická koncepce Priority / cíle životního prostředí Rozvoj ekonomicky efektivních OZE s postupným odstraněním finančních podpor pro nové zdroje a s účinnou podporou státu v oblasti přístupu k síti, povolovacích procesů, podpory technologického vývoje a pilotních projektů a současně veřejné přijatelnosti rozvoje OZE s cílem dosažení podílu (OZE) na výrobě elektřiny nad 15 %, zapojení OZE do řízení bilanční rovnováhy. Významné zvýšení využití odpadů v zařízení na energetické využívání odpadů s cílem dosáhnout až 80% využití spalitelné složky odpadů po jejich vytřídění do roku 2040. Vztah k ÚP Rudná 0 0 8

Priority / cíle životního prostředí Udržení výroby elektřiny z uhlí ve snižujícím se rozsahu (s cílovou hodnotou v rozmezí 15 20 TWh/rok), částečná obnova uhelných zdrojů se zajištěnou dodávkou uhlí; nové a obnovované zdroje nadále již výhradně vysokoúčinné či s kogenerační výrobou a s využitím minimálně 60 % tepla nespotřebovaného k výrobě elektřiny. Zajistit do roku 2030 v distribučních soustavách obnovu a rozšíření prostředků pro dálkové řízení spotřeby, distribuované výroby a akumulace energie na bázi principů inteligentní sítě a inteligentního měření s cílem optimálního využití a spolehlivosti provozu distribučních soustav. Zajistit obnovu a rozvoj distribučních soustav včetně nástrojů jejich řízení tak, aby: umožňovaly připojení a provoz všech nových distribuovaných zdrojů podle požadavků investorů za předpokladu splnění stanovených podmínek připojení a v souladu se SEK, uspokojovaly požadavky na straně spotřeby včetně podpory rozvoje tepelných čerpadel, rozvoje elektromobility (nabíjení elektromobilů) a místní akumulace jako součást nízkoenergetických domů, zajišťovaly dlouhodobou udržitelnost a provozovatelnost sítí i při podílu decentralizovaných zdrojů v DS nad 50% celkového instalovaného výkonu. Udržet tranzitní roli ČR v oblasti přepravy zemního plynu a posílit přeshraniční propojení plynovodní sítě v severojižním směru se soustavami v Polsku a Rakousku s perspektivní možností dodávek plynu z terminálů LNG budovaných v zahraničí, případně z nových zdrojů břidlicového plynu v Polsku, či z nových terminálu pro jeho dovoz, dojde-li k jejich rozvoji. Vztah k ÚP Rudná 0 0 0 0 Tab. 1.10 Dopravní politika ČR pro období 2014 2020 s výhledem do roku 2050 Priority / cíle životního prostředí Vytváření podmínek pro konkurenceschopnost ČR. Modernizovat a dobudovat dopravní infrastrukturu v mezinárodním kontextu (prioritně síť TEN-T) s ohledem na konkurenceschopnost ČR a s ohledem na potřeby průmyslu, rozvoje cestovního ruchu a ostatních sektorů hospodářství. ČR se nesmí stát periferií uprostřed Evropy. Vytváření podmínek pro soudržnost regionů. Modernizovat dopravní infrastrukturu s ohledem na zajištění kvalitní dostupnosti všech krajů a s ohledem na podporu regionů definovanou ve Strategii regionálního rozvoje. Stav dopravní infrastruktury nesmí být příčinou zvyšování meziregionálních rozdílů ekonomické výkonnosti jednotlivých regionů. Nákladní doprava jako součást logistického procesu. Hledat účinná a udržitelná logistická řešení s využitím principu komodality s cílem podpořit multimodalitu přeprav, optimalizovat kapacitu dopravní infrastruktury a využití energií Vztah k ÚP Rudná 0 3 0 Tab. 1.11 Národní program snižování emisí Priority / cíle životního prostředí Co nejrychlejší snížení rizik plynoucích ze znečištění ovzduší pro lidské zdraví (zejména zkrácení očekávané doby dožití vlivem expozice suspendovanými částicemi PM2.5, předčasná úmrtí vlivem přízemního ozonu) a snížení negativního vlivu na ekosystémy a vegetaci (acidifikace, eutrofizace, vliv přízemního ozonu) a na materiály cestou dodržení národních závazků snížení emisí a dodržení platných imisních limitů. Vztah k ÚP Rudná Nepřekračování od roku 2020 hodnoty národních emisí stanovených na základě scénáře NPSE-WaM. 0 Plnění od roku 2020 emisních stropů pro skupiny stacionárních a mobilních zdrojů dle scénáře NPSE- WaM Dosažení národního cíle snížení expozice pro suspendované částice PM2.5. 0 Dosažení a udržení imisního limitu stanoveného pro roční průměrné koncentrace suspendovaných částic PM10 v období 2016 až 2020. Dosažení a udržení imisního limitu stanoveného pro 24-hodinové koncentrace suspendovaných částic PM10 v období 2016 až 2020. 2 0 0 0 9

Priority / cíle životního prostředí Dosažení a udržení imisního limitu stanoveného pro roční průměrné koncentrace suspendovaných částic PM2.5 v období 2016 až 2020. Dosažení a udržení imisního limitu stanoveného pro roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu v období 2016 až 2020. Vztah k ÚP Rudná 0 0 Tab. 1.12 Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR Priority / cíle životního prostředí Vztah k ÚP Rudná Zajištění přístupu k rozvodným sítím a decentralizované výroby elektřiny. 2 Zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na výrobě energie. 0 Zvýšení průjezdnosti silničních komunikací. 3 Podpora cyklodopravy výstavbou cyklostezek a doprovodné infrastruktury. 3 Realizace opatření vedoucích ke zvýšení retenční vlastnosti krajiny pro vodu, revitalizace dílčích systémů, zamezování znehodnocení vody kontaminacemi, bezpečností vodních děl proti přelití, změně ovladatelného retenčního prostoru, zvětšení kapacity bezpečnostního přelivu. Dosažení vyšší flexibility a efektivnosti vodohospodářských soustav a komplexního a integrovaného využívání vodních zdrojů Průběžné zajišťování bezpečného průchodu povodní větších parametrů dotčeným územím a soustavné zvyšování schopnosti krajiny zadržovat vodu. Zajištění reprodukce půdní úrodnosti, zvýšení stability půd z hlediska jejich erozního ohrožení či zlepšení a rozšíření využití závlah pro produkci speciálních plodin. 3 2 0 3 Tab. 1.13 Strategie ochrany před povodněmi pro území ČR Priority / cíle životního prostředí Pro efektivní ochranu před povodněmi je třeba vycházet z kombinace opatření v krajině, která zvyšují přirozenou akumulaci a retardaci vody v území a technických opatření k ovlivnění povodňových průtoků. S ohledem na charakter území a geografickou polohu ČR je nezbytné řešit ochranu před povodněmi v mezinárodním kontextu, zejména v rámci stávajících mezinárodních dohod o spolupráci v povodích řek přesahujících hranice státu. Vztah k ÚP Rudná 3 0 Tab. 1.14 Akční plán zdraví a životního prostředí ČR Priority / cíle životního prostředí Vztah k ÚP Rudná Obnovovat území devastovaná hornickou činností. 0 Zajistit takovou strukturu využívání území, která povede ke zlepšení přírodní infrastruktury a bude podmínkou efektivity složkové ochrany (ochrana vod, horninového prostředí, půdy a klimatu a snižování hlučnosti). Chránit podzemní i povrchové vody před kontaminací. 2 3 Tab. 1.15 Zdraví 21 Priority / cíle životního prostředí Vztah k ÚP Rudná Snižovat vliv dopravy na životní prostředí a zdraví obyvatel. 3 10

Tab. 1.16 Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti Priority / cíle životního prostředí Vztah k ÚP Rudná Záchrana biotopů a ekosystémů a vytváření vhodných podmínek pro jejich další existenci. 3 Podporovat obnovu a vytváření ekologicky významných krajinných segmentů (meze, remízky, liniová i mimolesní zeleň, travní porosty zvláště pak nivní louky atd.). Zachovat nebo zvýšit současnou výměru lesů jako minimální základ pro uplatňování potřeb ochrany lesní biodiverzity při zachování všech ostatních funkcí lesa. Zlepšit retenční funkci krajiny diverzifikací využíváním krajiny a krajinných prvků a odstraněním melioračních úprav v zemědělsky neperspektivních částech krajiny. Prosadit v kulturní krajině účinná protipovodňová opatření s využitím přirozených hydroekologických funkcí. Podporovat význam zvláště chráněných území a ekologických sítí (zejména ÚSES) pro migraci složek biodiverzity. Podporovat ekologicky šetrnou dopravu, zejména v chráněných krajinných oblastech a národních parcích. 3 2 3 0 3 3 Tab. 1.17 Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů Priority / cíle životního prostředí Vztah k ÚP Rudná Zabezpečení ochrany surovinových zdrojů. 0 Regulace využívání nerostných zdrojů v území. 0 KRAJSKÉ A REGIONÁNÍ STRATEGICKÉ DOKUMENTY Tab. 1.18 Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje Priority / cíle životního prostředí Vztah k ÚP Rudná Ochrana významných a chráněných území, krajiny a krajinných prvků, ochrana neživé přírody 3 Snižování emisí a zlepšování kvality ovzduší 0 Tab. 1.19 Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje Priority / cíle životního prostředí Vztah k ÚP Rudná Zvýšení výměry lesů důslednou ochranou stávajících a zalesněním vhodných lokalit nelesních půd. 0 Obnova vodního režimu krajiny, zvýšení retenční schopnosti krajiny 3 Omezení ztrát zemědělské a lesní půdy v důsledku nepřiměřené územní expanze suburbanizovaných území. Ke krajině šetrná a bezbariérová infrastruktura. 0 2 Tab. 1.20 Územní energetická koncepce Priority / cíle životního prostředí Vztah k ÚP Rudná Zlepšení životního prostředí pro občany, zejména snížení emisí do ovzduší. 2 Tab. 1.21 Program zlepšování kvality ovzduší Zóna Střední Čechy CZ02 Priority / cíle životního prostředí Vztah k ÚP Rudná 11

Priority / cíle životního prostředí Do roku 2020 dosáhnout na celém území zóny CZ02 Střední Čechy splnění imisních limitů daných zákonem o ochraně ovzduší v příloze č. 1 v bodě 1 a 3. Cíl programu je stanoven tak, aby k roku 2020: došlo ke snížení koncentrací znečišťujících látek v ovzduší, aby kvalita ovzduší byla zlepšena tam, kde jsou imisní limity na území zóny překračovány, byla kvalita ovzduší udržena a zlepšována také tam, kde jsou současné koncentrace znečišťujících látek pod hodnotami imisních limitů. Vztah k ÚP Rudná 0 Tab. 1.22 Program rozvoje města Rudná 2016 2020 Priority / cíle životního prostředí Život v Rudné: Rozvoj volnočasových aktivit a podpora spolkové činnosti Uchování kulturního dědictví a tradic Zkvalitňování školství Zajištění sociálních a zdravotních služeb Bezpečnost obyvatel Vztah k ÚP Rudná 2 Technická infrastruktura Dobudování sítí a zařízení technické infrastruktury Rozvoj odpadového hospodářství Obnova ostatní veřejné infrastruktury Doprava Řešení problémů dopravy přes město Modernizace obecní dopravní infrastruktury Budování chodníků, cyklostezek a zpevněných polních cest Zlepšování dopravní obslužnosti Veřejný prostor a životní prostředí Zlepšování vzhledu města Rozšiřování zeleně a péče o zeleň Řešení problémů životního prostředí 2 2 2 Tab. 1.23 Koncepce rozvoje cyklistiky ve Středočeském kraji na období 2017-2023 Priority / cíle životního prostředí Vztah k ÚP Rudná Cyklistická doprava jako nedílná součást dopravního systému 2 Cykloturistika a terénní cyklistika jako nedílná součást rekreace a cestovního ruchu 2 Koordinace a organizace cyklistiky 2 12

2. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚP RUDNÁ K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI Zhodnocení vztahu ÚP Rudná je zaměřeno na strategickou část koncepce, tj. na hodnocení vazeb priorit ÚP Rudná k cílům životního prostředí stanovených národními a krajskými strategickými dokumenty. Pro výběr cílů ochrany životního prostředí k hodnocení ÚP Rudná byly použity následující dokumenty: NÁRODNÍ KONCEPCE Státní politika životního prostředí ČR pro období 2012 2020 (2014) aktualizace Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR 2030 (2017) - aktualizace Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti (2005) Strategie regionálního rozvoje ČR 2014 2020 (2013) - aktualizace Zásady urbánní politiky (2010) - aktualizace Program rozvoje venkova ČR 2014-2020 (2014) - aktualizace Plán hlavních povodí České republiky (2007) Státní energetická koncepce ČR (2010) - aktualizace Státní program ochrany přírody a krajiny ČR (2009) - aktualizace Dopravní politika ČR pro období 2014 2020 s výhledem do roku 2050 (2013) Státní surovinová politika (2012) - aktualizace Národní program snižování emisí České republiky (2015) Zdraví 21 Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí (2014) Státní energetická koncepce ČR (2004) KRAJSKÉ A REGIONÁLNÍ KONCEPCE Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje (2014) - aktualizace Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje 2006 2016 (2006) Územní energetická koncepce (2004 Program zlepšování kvality ovzduší Zóna Střední Čechy CZ02 Program rozvoje města Rudná 2016 2020 Koncepce rozvoje cyklistiky ve Středočeském kraji na období 2017-2023 Následující tabulky obsahují hodnocení vazeb relevantních národních koncepcí a koncepcí Středočeského kraje k navrženým prioritám ÚP Rudná za použití následující stupnice: 1 koncepce je relevantní dané prioritě ÚP Rudná, 0 koncepce není relevantní dané prioritě ÚP Rudná. 13

rámce. Uvedeny jsou vybrané cíle jednotlivých koncepcí jako základ pro stanovení referenčního hodnotícího 14

Přednostní využití proluk a brownfields Návaznost rozvojových ploch na zastavěné pozemky Respektovat hnotové a výškové uspořádání původní zástavby Severní hranicí města je D5 Obytná území budou rozvíjena S,J a JV směrem Zajištění hygienické ochrany zástavby od D5 Ochrana ploch veřejné zeleně Umístění výroby s vyššími dopravními a plošnými národy v okrajových polohách Nebude rozvíjena individuální rekreace a zahrádkové osady Tab. 2.1 Národní koncepce Oblasti priorit řešené v rámci ÚP Rudná Název koncepce Relevantní cíle životního prostředí dané koncepce Státní politika životního prostředí Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR 1 1 1 0 0 1 1 1 1 1 1 1 0 0 1 1 0 1 Obsahuje následující cíle relevantní k hodnoceným záměrům ÚP Rudná: Zajištění ochrany vod a zlepšování jejich stavu Ochrana a udržitelné využívání půdního a horninového prostředí Snížení úrovně znečištění ovzduší Ochrana a posílení ekologických funkcí krajiny Zachování přírodních a krajinných hodnot Zlepšení kvality prostředí v sídlech Obsahuje následující cíle relevantní k hodnoceným záměrům ÚP Rudná: Odolné ekosystémy: Krajina ČR je pojímána jako komplexní ekosystém a ekosystémové služby poskytují vhodný rámec pro rozvoj lidské společnosti. Česká krajina je pestrá a dochází k obnově biologické rozmanitosti. Krajina je adaptována na změnu klimatu a její struktura napomáhá zadržování vody. Půdy jsou chráněny před degradací a potenciál krajiny je v maximální možné míře využíván k zachycování a ukládání uhlíku. 15

Přednostní využití proluk a brownfields Návaznost rozvojových ploch na zastavěné pozemky Respektovat hnotové a výškové uspořádání původní zástavby Severní hranicí města je D5 Obytná území budou rozvíjena S,J a JV směrem Zajištění hygienické ochrany zástavby od D5 Ochrana ploch veřejné zeleně Umístění výroby s vyššími dopravními a plošnými národy v okrajových polohách Nebude rozvíjena individuální rekreace a zahrádkové osady Oblasti priorit řešené v rámci ÚP Rudná Název koncepce Relevantní cíle životního prostředí dané koncepce Hodnocení ekosystémových služeb je začleněno do rozhodovacích procesů. Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti 0 0 0 0 0 0 1 0 0 Obce a regiony: Veřejné služby v území jsou pro všechny obyvatele lépe dostupné. Růst kvality života v jednotlivých municipalitách snižuje regionální nerovnosti. Kvalitní urbánní rozvoj sídelních útvarů je zajištěn Obsahuje následující cíle relevantní k hodnoceným záměrům ÚP Rudná: Záchrana biotopů a ekosystémů a vytváření vhodných podmínek pro jejich další existenci. Podporovat obnovu a vytváření ekologicky významných krajinných segmentů (meze, remízky, liniová i mimolesní zeleň, travní porosty zvláště pak nivní louky atd.). Zachovat nebo zvýšit současnou výměru lesů jako minimální základ pro uplatňování potřeb ochrany lesní biodiverzity při zachování všech ostatních funkcí lesa. Zlepšit retenční funkci krajiny diverzifikací využíváním krajiny a krajinných prvků a odstraněním melioračních úprav v zemědělsky neperspektivních částech krajiny. Prosadit v kulturní krajině účinná protipovodňová opatření s využitím přirozených hydroekologických funkcí. Podporovat význam zvláště chráněných území a ekologických sítí (zejména ÚSES) 16

Přednostní využití proluk a brownfields Návaznost rozvojových ploch na zastavěné pozemky Respektovat hnotové a výškové uspořádání původní zástavby Severní hranicí města je D5 Obytná území budou rozvíjena S,J a JV směrem Zajištění hygienické ochrany zástavby od D5 Ochrana ploch veřejné zeleně Umístění výroby s vyššími dopravními a plošnými národy v okrajových polohách Nebude rozvíjena individuální rekreace a zahrádkové osady Oblasti priorit řešené v rámci ÚP Rudná Název koncepce Relevantní cíle životního prostředí dané koncepce Strategie regionálního rozvoje ČR Zásady urbánní politiky 2007 2013 Program rozvoje venkova ČR na období 2014-2020 0 0 1 0 0 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0 0 0 1 0 0 0 pro migraci složek biodiverzity. Podporovat ekologicky šetrnou dopravu, zejména v chráněných krajinných oblastech a národních parcích. Obsahuje následující cíle relevantní k hodnoceným záměrům ÚP Rudná: Rozšíření a zkvalitnění infrastruktury Modernizace silniční infrastruktury Zlepšení vnitřní a vnější obslužnosti území Omezování negativních vliv ů dopravy (hluk, prach atd.) na obyvatelstvo a na krajinu Zlepšení kvality prostředí v sídlech, ochrana a rozvoj krajinných hodnot Obsahuje následující cíle relevantní k hodnoceným záměrům ÚP Rudná: Podporovat spolupráci a propojování sítě měst na národní a nadnárodní úrovni Zlepšovat využití a uspořádání území Pečovat o krajinu a chránit přírodní prostředí ve městech a v silně urbanizované krajině (města a příměstské oblasti) Chránit plochy zeleně a nezastavěných pozemků s potenciálem naplnění rekreačních a ekologických funkcí v zájmu udržitelného rozvoje systému sídelní zeleně Obsahuje následující cíle relevantní k hodnoceným záměrům ÚP Rudná: Podpora obnovy, zachování a zlepšení ekosystémů závislých na zemědělství, prioritní oblast 17

Přednostní využití proluk a brownfields Návaznost rozvojových ploch na zastavěné pozemky Respektovat hnotové a výškové uspořádání původní zástavby Severní hranicí města je D5 Obytná území budou rozvíjena S,J a JV směrem Zajištění hygienické ochrany zástavby od D5 Ochrana ploch veřejné zeleně Umístění výroby s vyššími dopravními a plošnými národy v okrajových polohách Nebude rozvíjena individuální rekreace a zahrádkové osady Oblasti priorit řešené v rámci ÚP Rudná Název koncepce Relevantní cíle životního prostředí dané koncepce Plán hlavních povodí České republiky Státní energetická koncepce ČR 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 Obnova, zachování a zvýšení biologické rozmanitosti (včetně oblastí sítě Natura 2000, v oblastech s přírodními či jinými zvláštními omezeními), zemědělství vysoké přírodní hodnoty a stavu evropské krajiny, lepší hospodaření s vodou, včetně nakládání s hnojivy a pesticidy; prioritní předcházení erozi půdy a lepší hospodaření s půdou. Obsahuje následující cíle relevantní k hodnoceným záměrům ÚP Rudná: Chránit povrchové a podzemní vody, umožnit udržitelné a vyvážené užívání vodních zdrojů. Zajištění ochrany vodních poměrů v krajině a zlepšování retenční schopnosti krajiny. Udržení a systematické zvyšování biologické rozmanitosti původních druhů. Omezovat aktivity v záplavových územích zhoršující odtokové poměry a zvyšující povodňová rizika. Obsahuje následující cíle relevantní k hodnoceným záměrům ÚP Rudná: Významné snížení zátěže životního prostředí při přiměřeném růstu dopravních výkonů a významné snížení energetické náročnosti dopravy. 18

Přednostní využití proluk a brownfields Návaznost rozvojových ploch na zastavěné pozemky Respektovat hnotové a výškové uspořádání původní zástavby Severní hranicí města je D5 Obytná území budou rozvíjena S,J a JV směrem Zajištění hygienické ochrany zástavby od D5 Ochrana ploch veřejné zeleně Umístění výroby s vyššími dopravními a plošnými národy v okrajových polohách Nebude rozvíjena individuální rekreace a zahrádkové osady Oblasti priorit řešené v rámci ÚP Rudná Název koncepce Relevantní cíle životního prostředí dané koncepce Státní program ochrany přírody a krajiny ČR 0 1 0 1 0 1 1 0 1 Dopravní politika ČR 0 0 0 0 1 0 0 0 0 Obsahuje následující cíle relevantní k hodnoceným záměrům ÚP Rudná: Udržet a zvyšovat přírodní a estetické hodnoty krajiny. Zajistit udržitelné využívání krajiny jako celku především omezením zástavby krajiny, zachováním její prostupnosti a omezením další fragmentace s přednostním využitím ploch v sídelních útvarech, případně ve vazbě na ně. Zabezpečení ochrany půdy jako nezastupitelného a neobnovitelného přírodního zdroje, s uplatněním principů udržitelného rozvoje a s ohledem na ostatní složky životního prostředí, omezení negativního trendu snižování rozlohy kvalitní zemědělské půdy, snížení negativního působení ohrožujících činitelů na půdu, které ohrožují poskytování ekosystémových služeb půdními ekosystémy (produkční a ekologické funkce půdy). Obsahuje následující cíle relevantní k hodnoceným záměrům ÚP Rudná: Postupně odstraňovat ekologické zátěže vyvolané stávající infrastrukturou, na stávající infrastruktuře uplatňovat opatření na ochranu před hlukem a vibracemi, a to přednostně v hustě obydlených místech s překročenými hygienickými limity hluku. Minimalizovat negativní vlivy dopravy na veřejné zdraví, stabilitu ekosystémů v krajině, jejich struktury, vazby a funkce. Postupně zvyšovat průchodnost dopravní infrastruktury pro volně žijící organismy a člověka. Při výstavbě a rekonstrukcích dopravních staveb využívat technická a jiná řešení zajišťující funkční prostupnost pro živočichy a zajistit zprůchodnění stávajících dopravních staveb v úsecích s prokázaným významným fragmentačním vlivem. 19

Přednostní využití proluk a brownfields Návaznost rozvojových ploch na zastavěné pozemky Respektovat hnotové a výškové uspořádání původní zástavby Severní hranicí města je D5 Obytná území budou rozvíjena S,J a JV směrem Zajištění hygienické ochrany zástavby od D5 Ochrana ploch veřejné zeleně Umístění výroby s vyššími dopravními a plošnými národy v okrajových polohách Nebude rozvíjena individuální rekreace a zahrádkové osady Oblasti priorit řešené v rámci ÚP Rudná Název koncepce Relevantní cíle životního prostředí dané koncepce Státní surovinová politika Národní program snižování emisí České republiky 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Dopravní koridory a stavby plánovat, navrhovat a realizovat s ohledem na požadavek zajištění konektivity populací volně žijících živočichů a zajištění jejich dostatečné migrační propustnosti. Při přípravě a realizaci projektů rozvoje dopravní infrastruktury minimalizovat dopady na jednotlivé složky životního prostředí a na veřejné zdraví. Obsahuje následující cíle relevantní k hodnoceným záměrům ÚP Rudná: Minimalizace emisí poškozujících životní prostředí. Obsahuje následující cíle relevantní k hodnoceným záměrům ÚP Rudná: Co nejrychlejší snížení rizik plynoucích ze znečištění ovzduší pro lidské zdraví (zejména zkrácení očekávané doby dožití vlivem expozice suspendovanými částicemi PM2.5, předčasná úmrtí vlivem přízemního ozonu) a snížení negativního vlivu na ekosystémy a vegetaci (acidifikace, eutrofizace, vliv přízemního ozonu) a na materiály cestou dodržení národních závazků snížení emisí a dodržení platných imisních limitů. Nepřekračování od roku 2020 hodnoty národních emisí stanovených na základě scénáře NPSE-WaM. Plnění od roku 2020 emisních stropů pro skupiny stacionárních a mobilních zdrojů dle scénáře NPSE-WaM. Dosažení národního cíle snížení expozice pro suspendované částice PM2.5. Dosažení a udržení imisního limitu stanoveného pro 24-hodinové koncentrace suspendovaných částic PM10 v období 2016 až 2020. Dosažení a udržení imisního limitu stanoveného pro roční průměrné koncentrace 20

Přednostní využití proluk a brownfields Návaznost rozvojových ploch na zastavěné pozemky Respektovat hnotové a výškové uspořádání původní zástavby Severní hranicí města je D5 Obytná území budou rozvíjena S,J a JV směrem Zajištění hygienické ochrany zástavby od D5 Ochrana ploch veřejné zeleně Umístění výroby s vyššími dopravními a plošnými národy v okrajových polohách Nebude rozvíjena individuální rekreace a zahrádkové osady Oblasti priorit řešené v rámci ÚP Rudná Název koncepce Relevantní cíle životního prostředí dané koncepce suspendovaných částic PM2.5 v období 2016 až 2020. Dosažení a udržení imisního limitu stanoveného pro roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu v období 2016 až 2020. 21

Přednostní využití proluk a brownfields Návaznost rozvojových ploch na zastavěné pozemky Respektovat hnotové a výškové uspořádání původní zástavby Severní hranicí města je D5 Obytná území budou rozvíjena S,J a JV směrem Zajištění hygienické ochrany zástavby od D5 Ochrana ploch veřejné zeleně Umístění výroby s vyššími dopravními a plošnými národy v okrajových polohách Nebude rozvíjena individuální rekreace a zahrádkové osady Tab. 2.2 Krajské a regionální koncepce Oblasti priorit řešené v rámci ÚP Rudná Název koncepce Relevantní cíle životního prostředí dané koncepce Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje Územní energetická koncepce Program zlepšování kvality ovzduší Zóna Stření Čechy CZ02 0 0 0 0 0 0 1 0 0 1 1 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Obsahuje následující cíle relevantní k hodnoceným záměrům ÚP Rudná: Ochrana významných a chráněných území, krajiny a krajinných prvků, ochrana neživé přírody Snižování emisí a zlepšování kvality ovzduší Obsahuje následující cíle relevantní k hodnoceným záměrům ÚP Rudná: Zvýšení výměry lesů důslednou ochranou stávajících a zalesněním vhodných lokalit nelesních půd. Obnova vodního režimu krajiny, zvýšení retenční schopnosti krajiny. Omezení ztrát zemědělské a lesní půdy v důsledku nepřiměřené územní expanze suburbanizovaných území. Ke krajině šetrná a bezbariérová infrastruktura. Zvýšení množství rozptýlené zeleně. Obsahuje následující cíle relevantní k hodnoceným záměrům ÚP Rudná: Zlepšení životního prostředí pro občany, zejména snížení emisí do ovzduší. Do roku 2020 dosáhnout na celém území zóny CZ02 Střední Čechy splnění imisních limitů daných zákonem o ochraně ovzduší v příloze č. 1 v bodě 1 a 3. Cíl programu je stanoven tak, aby k roku 2020: došlo ke snížení koncentrací znečišťujících látek v ovzduší, aby kvalita ovzduší byla zlepšena tam, kde jsou imisní limity na území zóny překračovány, 22

Přednostní využití proluk a brownfields Návaznost rozvojových ploch na zastavěné pozemky Respektovat hnotové a výškové uspořádání původní zástavby Severní hranicí města je D5 Obytná území budou rozvíjena S,J a JV směrem Zajištění hygienické ochrany zástavby od D5 Ochrana ploch veřejné zeleně Umístění výroby s vyššími dopravními a plošnými národy v okrajových polohách Nebude rozvíjena individuální rekreace a zahrádkové osady Oblasti priorit řešené v rámci ÚP Rudná Název koncepce Relevantní cíle životního prostředí dané koncepce Program rozvoje města Rudná 2016 2020 Koncepce rozvoje cyklistiky ve Středočeském kraji na období 2017-2023 0 1 0 0 0 0 1 1 0 byla kvalita ovzduší udržena a zlepšována také tam, kde jsou současné koncentrace znečišťujících látek pod hodnotami imisních limitů. Obsahuje následující cíle relevantní k hodnoceným záměrům ÚP Rudná: Rozvoj volnočasových aktivit a podpora spolkové činnosti Uchování kulturního dědictví a tradic Dobudování sítí a zařízení technické infrastruktury Rozvoj odpadového hospodářství Obnova ostatní veřejné infrastruktury Řešení problémů dopravy přes město Modernizace obecní dopravní infrastruktury Budování chodníků, cyklostezek a zpevněných polních cest Zlepšování dopravní obslužnosti Obsahuje následující cíle relevantní k hodnoceným záměrům ÚP Rudná: cyklistická doprava jako nedílná součást dopravního systému 23

TÉMATA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A STANOVENÍ REFERENČNÍHO HODNOTÍCÍHO RÁMCE Na základě analýzy relevantních národních a krajských dokumentů byla stanovena jednotlivá témata ochrany životního prostředí a k nim formulovány odpovídající cíle. Tato sada cílů představuje rámec pro hodnocení vazeb priorit ÚP Rudná k tématům ochrany životního prostředí. Cíle byly formulovány takovým způsobem, aby vyjadřovaly očekávaný stav pro dané téma ochrany životního prostředí a zároveň postihovaly vazbu rozvoje a využití území na dané téma. Hlavní otázkou pro hodnocení bylo, zda a jak jsou daná témata (reprezentovaná příslušnými cíli ochrany životního prostředí) zohledněna v návrhu strategických priorit ÚP Rudná. Téma: Hygiena životního prostředí Referenční cíl: Snížit počet obyvatel vystavených překročeným limitním koncentracím škodlivých látek v ovzduší. Indikátory: rozloha území s překročenými kritickými zátěžemi z ovzduší; počet obyvatel, žijících v územích s překročenými kritickými zátěžemi z ovzduší Zdroj dat: ČHMÚ, ČSÚ Referenční cíl: Snižovat hlukovou zátěž z dopravy. Indikátory: počet obyvatel žijících v územích, zatížených nadměrným hlukem z dopravy; podíl obydlených oblastí zatížených nadměrným hlukem z celkové rozlohy obydlených oblastí kraje Zdroj dat: Ministerstvo zdravotnictví hlukové mapy, Zdravotní ústav ve Středočeském kraji Referenční cíl: Rozvíjet environmentálně šetrné formy dopravy. Indikátory: dosažitelnost MHD; počet spojů veřejné dopravy; délka cyklistických stezek Zdroj dat: IDOS, Český statistický úřad počet spojů veřejné dopravy, Krajský úřad Středočeského kraje Téma: Příroda a biodiverzita Referenční cíl: Ochrana přírody a biodiverzity. Indikátor: počet výjimek ze zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny Zdroj dat: krajský orgán ochrany přírody, Ministerstvo životního prostředí Téma: Krajina Referenční cíl: Omezit fragmentaci krajiny. Indikátor: míra fragmentace krajiny dopravou změna výměry dopravou nefragmentovaných území o plošném rozsahu větším než 100 km 2 (pozn.: limity fragmentace jsou silnice s intenzitou dopravy vyšší než 1000 vozidel/den a vícekolejné železniční tratě) Zdroj dat: Český statistický úřad Statistická ročenka Středočeského kraje Referenční cíl: Zvýšit ekologickou stabilitu krajiny. Indikátor: koeficient ekologické stability Zdroj dat: Český statistický úřad 24

Referenční cíl: Ochrana krajinného rázu a přírodních dominant. Indikátor: počet zásahů záporně ovlivňujících charakteristiky a hodnoty krajinného rázu Zdroj dat: krajský orgán ochrany přírody Téma: Půda Referenční cíl: Omezit zábory nezastavěné půdy, zejména zemědělského půdního fondu a pozemků určených k plnění funkcí lesa. Indikátory podíl/rozsah nových záborů půdy; podíl plochy vyňaté ze ZPF/PUPFL Zdroj dat: Český úřad zeměměřický a katastrální Referenční cíl: Přednostně využívat opuštěné dříve využívané plochy - brownfields. Indikátor: plocha znovu využitého území (brownfields) Zdroj dat: CzechInvest, Krajský úřad Středočeského kraje 25

3. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE 3.1. Klimatické podmínky a kvalita ovzduší 3.1.1. KLIMATICKÉ PODMÍNKY Řešené území je dle mapy Klimatických regionů (E.Quitt, 1971) zařazeno mezi oblasti teplé T2, okrajově zasahuje do oblasti mírně teplé MT11. Tabulka 3.1: Charakteristika klimatických oblastí Charakteristika klimatické oblasti T2 MT11 počet letních dnů 50-60 40-50 počet dnů s teplotou alespoň 10 o C 160 170 140-160 počet mrazivých dnů 100 110 110-130 počet ledových dnů 30 40 30-40 průměrná teplota v lednu C -2 - -3-2 - -3 průměrná teplota v dubnu C 8 9 7-8 průměrná teplota v červenci C 18 19 17 18 průměrná teplota v říjnu C 7 9 7-8 počet dnů se srážkami nad 1mm 90 100 90-100 úhrn srážek ve vegetačním období v mm 350 400 350-400 úhrn srážek v zimě v mm 200 300 200-250 počet dnů se sněhovou pokrývkou 40 50 50-60 počet dnů jasných 40 50 40 50 počet dnů zatažených 120-140 120-150 Charakteristika klimatických regionů: T2 dlouhé léto, teplé a suché, velmi krátké přechodné období s teplým až mírně teplým jarem i podzimem, krátkou mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. MT11 dlouhé léto, teplé a suché, přechodné období krátké s mírným teplým jarem a mírně teplým podzimem, zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. 26

3.1.2. OVZDUŠÍ Hlavním zdrojem znečištění ovzduší je na území města intenzivní automobilová doprava. Obec se nachází v těsném sousedství dálnice D5, městem prochází dopravně silně zatížené silnice II/101 a II/605. Dalším faktorem ovlivňujícím kvalitu ovzduší je poloha sídla v těsném zázemí Prahy a v blízkosti průmyslové oblasti Kladenska. Z hlediska jednotlivých znečišťujících látek jsou významné především vysoké koncentrace polétavých částic prachu PM10, resp. PM2,5. V případě SO2 je situace příznivější než v okolí (Praze či Kladně). Na území obce není prováděno měření kvality ovzduší. Z nejbližších lokalit je imisní monitoring prováděn v lokalitách Beroun, Kladno střed města, Kladno Dubí, Kladno Rozdělov, Kladno Vrapíce, Kladno Švermov, Praha 5 Řeporyje, Praha 5 Stodůlky. Tabulka 3.2: Měřené škodliviny v lokalitách imisního monitoringu Název lokality Měřené škodliviny Kladno - Rozdělov Kladno střed města Kladno - Švermov Kladno - Vrapice Praha 5 - Řeporyje PM10, NO2, SO2, TK PM10, PM2,5, NO-NO2-NOX, SO2, O3, BZN PM10, NO-NO2-NOX, SO2, PAH, TK PM10, NO2, SO2, TK PM10, NO-NO2-NOX, CO, TK Praha 5 - Stodůlky PM10, PM2,5, NO-NO2-NOX, SO2, O3, Dosažení přípustné úrovně znečištění, tedy limitních hodnot hmotností koncentrace znečišťující látky v ovzduší (imise), je stanoveno ve formě imisních limitů pro a) zajištění ochrany zdraví lidí a b) ochranu ekosystémů a vegetace Přílohou č.1 k zákonu o ochraně ovzduší. Tabulka 3.3: Imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Maximální počet překročení Oxid dusičitý 1 hodina 200 µg.m -3 18 Oxid dusičitý 1 kalendářní rok 40 µg.m -3 - Oxid siřičitý 1 hodina 350 µg.m -3 24 Oxid siřičitý 24 hodin 125 µg.m -3 3 Oxid uhelnatý max. denní 8hod průměr 10 mg.m -3 - Benzen kalendářní rok 5 µg.m -3 - Suspendované částice PM 10 24 hodin 50 µg.m -3 35 Suspendované částice PM 10 1 kalendářní rok 40 µg.m -3 - Suspendované částice PM 2,5 1 kalendářní rok 25 µg.m -3 - Olovo 1 kalendářní rok 0,5 µg.m -3 - Troposférický ozón max. denní 8hod průměr 120 µg.m -3 25 Arsen (obsah v PM 10 ) 1 kalendářní rok 6 µg.m -3 - Kadmium (obsah v PM 10 ) 1 kalendářní rok 5 ng.m -3 - Nikl (obsah v PM 10 ) 1 kalendářní rok 20 ng.m -3 - Benzo[a]pyren (obsah v PM 10 ) 1 kalendářní rok 1 ng.m -3-27

Území města Rudná je zařazeno mezi oblasti s překročením imisních limitů. Z hlediska překročení limitu je hlavním problémem překračování imisního limitu pro PM10, benzo(a)pyren a NO2. Suspendované částice představují spolu s na ně navázanými polycyklickými aromatickými uhlovodíky největší problém z hlediska vlivu znečištění ovzduší na lidské zdraví. Doprava je majoritním zdrojem emisí tuhých látek i suspendovaných části PM10 a PM2,5, druhým nejvýznamnějším zdrojem jsou pak lokální topeniště. Navíc v zimním období dochází často k inverznímu charakteru počasí, vyznačujícím se stabilní atmosférou a tedy zhoršenými rozptylovými podmínkami, které rovněž významně přispívají ke zvýšeným koncentracím PM10. Předpoklady dalšího vývoje bez provedení územního plánu V případě neprovedení územního plánu bude rozvoj území postupovat nekoordinovaným způsobem. Nebudou vytvořeny podmínky pro převedení tranzitní dopravy mimo zastavěné území města Rudná. Lze předpokládat, že i v případě neprovedení koncepce ÚP bude pokračovat tlak na komerční využití prostorů ve vazbě na dálnici D5. Nebudou vytvořeny podmínky pro založení ploch izolační ochranné zeleně. 3.2. Povrchové a podzemní vody Zájmové území spadá do povodí Vltavy, do povodí Vltava od Berounky pod Rokytku (č.h.p. 1-12-01). V podrobnějším členění leží většina zájmového území v dílčím povodí Radotínského potoka, pouze severní část do povodí potoka Litovického. Řešeným územím protéká Radotínský potok, který je v zastavěném území sídla Rudná z velké části zatrubněn. Na Radotínském potoce se nachází u ulice Masarykově vodní nádrž. Technická vodní nádrž se nachází při obce hranici s Nučicemi. Celková rozloha vodních ploch na území obce je 4,02 ha. V řešeném území nejsou přítomny vodní zdroje. Ochranné pásmo vodního zdroje je vymezeno při jižní hranici sídla v Nučicích. Oblast spadá do hydrogeologického rajonu 6320 krystalinikum, proterozoikum a paleozoikum v povodí Berounky. Z geologického hlediska lze tento rajon tvořen převážně horninami středočeského plutonu (diority, syenity, granity, porfyry) s přiléhajícími metamorfity (ruly, ortoruly). Základní oběh podzemní vody v těchto typech hornin je soustředěn do zón zvětralin a přípovrchového rozpojení hornin do hloubky 30 m pod povrchem. Jedná se o mělké horizonty s volnými hladinami podzemních vod. Zásobování pitnou vodou Město Rudná má svůj veřejný vodovod (včetně veřejné vodovodní distribuční sítě). Zdrojem vody je vodárenská nádrž Želivka (úpravna vody Nesměřice). Zásobování vodou je též v zájmovém území zabezpečováno využíváním domovních studní (analogicky i v areálech). Takto jímaná podzemní voda vykazuje zvýšený obsah železa a vzhledem k nedokonalému řešení likvidace splaškových odpadních vod až do r. 1998 a předcházejícímu intenzivnímu hnojení přilehlých zemědělských pozemků je bakteriologicky závadná a neodpovídá svým chemizmem i dalším kvalitativním požadavkům, tj. kvalitativním parametrům vyhl. MZ ČR č. 258/2006 Sb., v platném znění. Jeví se jako problematická i v případě jejího používání jako vody užitkové (s výjimkou např. zavlažování zeleně apod.). 28

Město Rudná zabezpečuje prostřednictvím samostatného přiváděcího řadu ze své čerpací stanice též zásobování vodou sousední obce Chýně. Čištění odpadních vod V sídle Rudná je vybudován systém kanalizační sítě s napojením na ČOV. Předpoklady dalšího vývoje bez provedení územního plánu V případě neprovedení územního plánu bude rozvoj území postupovat nekoordinovaným způsobem, nebudou stanovena pravidla postupu rozvoje území omezující negativní vlivy na povrchové a podzemní vody. 3.3. Půda Základní právní úpravou účelové kategorizace půdy (druhů pozemků) je zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. Půda je dále dělena na půdu zemědělskou a nezemědělskou. Tab. 3.4.Zastoupení druhů pozemků v obci (k 31.12.2016) Výměra (ha) Celková rozloha obce 819,61 Zemědělská půda 584,27 Výměra (ha) Orná půda 506,7 Trvalé travní porosty 10,64 Zahrady 63,98 Ovocné sady 2,95 Nezemědělská půda 235,35 Lesní pozemek 2,88 Zastavěná plocha a nádvoří 62,94 Ostatní plocha 165,50 Zdroj: ČSÚ Pedologická charakteristika Pedogeneze je ovlivněna především horninovým substrátem a klimatem a modifikována reliéfem terénu a expozici. Kvalita půd vychází téměř výhradně ze složení matečných hornin a umístění plochy v terénu. Skupiny půdních typů V řešeném území převažují černozemě, dále jsou zastoupeny černice, hnědozemě a kambizemě. Charakteristika zastoupených skupin půdních typů: Černozemě do této skupiny patří všechny černozemě a půdy podobných vlastností. V této skupině se nevyskytuje větší skeletovitost, pokud existuje, má původ v terasovitých štěrcích nebo je původu flyšového. Výskyt půd černozemního typu je v naprosté většině soustředěn ve velmi teplých a v teplých klimatických regionech, výjimku tvoří nečernozemní půdy v rámci erodovaných půd. 29

Černice skupina je charakteristická hlubokými mocnými humusovými horizonty, vždy přesahující hloubku 30 cm, s vyšším až vysokým obsahem humusu. Hladina podzemní vody zpravidla v hloubce 1 2 m. Černice se vyskytují v rovinatých částech niv, v depresních polohách plošin v klimatickém regionu velmi teplém a teplém. Hnědozemě do této skupiny patří převážně hnědozemě a slabě oglejené hnědozemě s méně výrazným procesem ilimerizace. Půdy této skupiny jsou středně těžké až těžké, většinou bez skeletu, velmi hluboké. Vlhkostní poměry jsou převážně příznivé. Kambizemě nejrozšířenější půdní typ. Převážně jde o půdy na pevných horninách. Z této skupiny byly vyčleněny půdy silně skeletovité mělké, silně sklonité a některé lehké i těžké půdy jako samostatné skupiny. Kambizemě jsou typické půdy pahorkatin a nižších a středních poloh vrchovin. Ochrana ZPF Dle metodického pokynu MŹP č. OOLP/1067/96 ze dne 1.10. 1996 je ochrana ZPF řešena pěti třídami ochrany: I. třída ochrany: bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. II. třída ochrany: zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. III. třída ochrany: půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno územním plánováním využití pro eventuelní výstavbu. IV. třída ochrany: půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. V. třída ochrany: půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. V řešeném území jsou zastoupeny především půdy I. a II. třídy ochrany. Menší podíl představují půdy III. a IV. třídy. Lesy Řešené území je zařazeno do přírodní lesní oblasti (PLO) 10. Středočeská pahorkatina. Řešené území se vyznačuje minimální rozlohou lesních porostů, lesní pozemky nacházejí ostrůvkovitě na ploše 2,88 ha. Předpoklady dalšího vývoje bez provedení územního plánu V případě neprovedení územního plánu bude rozvoj území postupovat nekoordinovaným způsobem. Nelze předpokládat, že neuplatněním nové ÚPD nebudou kladeny nové nároky na zábory ZPF a PUPFL. Přesto, že uplatněním koncepce ÚP dojde k významným vlivům na ZPF, lze předpokládat, že při jeho neuplatnění bude docházet k nekoordinovanému zastavování zemědělských půd a omezování možnosti jejich obhospodařování. 30

3.4. Reliéf, horninové prostředí, surovinové zdroje 3.4.1. RELIÉF Dle geomorfologického členění reliéfu Geografického ústavu ČR (Demek et al., 1987) náleží řešené území k těmto geomorfologickým jednotkám: Tabulka 3.5: Geomorfologické členění dle Demka Provincie Česká vysočina Subprovincie: Poberounská soustava V Oblast: Brdská oblast V A Celek: Pražská plošina V A 2 Podcelek: Říčanská plošina V A 2A Kladenská tabule V A 2 B Okrsek: Třebotovská plošina V A 2A a Hostivická tabule V A 2B - a Území obce je rovinaté, pouze mírně svažité, ukloněné k jihozápadu. Nejvyšším bodem území je nevýrazný vrch Růžová (410 m.n.m) severně od Dušníků. Nejnižší nadmořské výšky je dosahováno v jihozápadní části řešeného území při jihozápadní hranici obce (345 m n.m.). 3.4.2. HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ Na geologické stavbě zájmového území se podílí mladší proterozoikum, starší paleozoikum, svrchní křída a kvartér. Horniny barrandienského proterozoika náleží kralupsko zbraslavské skupině. Jsou zastoupeny břidlicemi, prachovci, drobami a silicity. Horniny barrandienského staršího paleozoika jsou ordovického stáří,, v zájmovém území náleží vrstvám letenským (střídající se břidlice a droby), dobrotivským (jílové břidlice a skalecké křemence) a klabavským (diabasové tufy). Horniny svrchní křídy jsou zastoupeny vrstvami peruskými (jílovce, jílovité prachovce, pískovce, při bázi slepence), vrstvami korycanskými (křemenné, vápnité a jílovité pískovce, vzácně písčité slepence) a vrstvami bělohorskými (vápnité jílovce až slínovce, podřadně slínité prachovce). Kvartérní pokryv představují především eolitické sedimenty (spraše, sprašové hlíny), které jsou plošně nejrozsáhlejší. Významnou součást kvartérního pokryvu tvoří též zvětraliny podložních hornin a menší zastoupení mají sedimenty fluviální. 3.4.3. SUROVINOVÉ ZDROJE V řešeném území se nevyskytují ložiska nerostných surovin, není zde evidováno chráněné ložiskové území. 3.4.4. SESUVNÁ A PODDOLOVANÁ ÚZEMÍ Na území obce jsou evidovány tyto plochy se specifickými inženýrsko-geologickými poměry: aktivní sesuv č. 7411; poddolované území č. 2039 Nučice po těžbě železných rud (okrajová část); bodové poddolování č. 5839 Rudná Na Vypichu Důl v Rudné; 31

důlní dílo č. 29826 Důl v Rudné jáma. Předpoklady dalšího vývoje bez provedení územního plánu Posouzením předložené koncepce nebyly identifikovány negativní vlivy ve vztahu k horninovému prostředí. Neprovedení územního plánu je hodnoceno jako bez vlivu. 3.5. Flóra, fauna, biologická rozmanitost 3.5.1. BIOGEOGRAFICKÉ ČLENĚNÍ Dle biogeografického členění (Culek, 1996) náleží území do Řípského bioregionu (1.2). 3.5.2. POTENCIÁLNÍ PŘIROZENÁ VEGETACE Potenciální přirozená vegetace je druh porostu (převážně lesního typu), který by se na daném místě při jeho klimatických a ekologických podmínkách vyvinul v případě, že by nebylo území ovlivněno činností člověka. V řešeném území jsou vymezeny tři typy potenciální přirozené vegetace. Převažujícím typem vegetace je černýšová dubohabřina. Bioregion tvoří opuková tabule s pauperizovanou teplomilnou biotou 2. (bukovo-dubového) vegetačního stupně, ve vyšších polohách s přechody do 3. (dubovo-bukového) vegetačního stupně. Celé rozsáhlé území je součástí české křídové pánve, budované v této oblasti vápnitými horninami, především slínovci, opukami, slíny (Poohří) a v omezené míře i vápnitými pískovci. Kvádrové pískovce tvoří jen nepříliš mocnou polohu na bázi a v terénu se uplatňují jen na malých plochách, např. v okolí obce Vraný na Slánsku. V severní a severovýchodní části území (Podřipsko) vystupují jen horniny křídové, zatímco na jihu až jihozápadě (Slánsko, okolí Prahy) tvoří jen poměrně tenkou vodorovnou pokrývku na vrcholových plošinách. V údolích zde pak vystupují horniny permokarbonu (arkózové pískovce, slepence, lupky; jílovce na Slánsku, zčásti na Kladensku) nebo tvrdé skalní horniny proterozoika - břidlice, buližníky a spility, které tvoří výrazné skalní výchozy. Značný rozsah mají i kvartérní pokryvy, především vápnité spraše v blízkosti Vltavy, na Podřipsku jsou hojnější též kyselé říční štěrkopísky. Zvláštností dolního Poohří jsou proluviální kužele tvořené smíšeným čedičovým a křídovým materiálem s obsahem pyropů (pyropové štěrky). Potoční nivy dosahují značných mocností a jsou často karbonátově vápnité, s hojnými pěnovcovými inkrustacemi. Reliéf je tvořen mírně zvlněnou plošinou ukloněnou od jihozápadu k severovýchodu, rozčleněnou systémem údolních zářezů, které jsou v křídové části většinou měkce modelované a poměrně mělké, zatímco tam, kde vystupuje proterozoikum, jsou svahy strmé a skalnaté a údolí mají ráz i kaňonů, např. údolí Vltavy od Prahy po Kralupy. V severní části zpestřují terén vulkanické vrchy (Říp, Házmburk), jejich úpatí pokrývají mocné svahoviny. Nápadné jsou zlomové svahy na jižním břehu Ohře, především Šebín u Libochovic. Ohře má širokou nivu, v níž se vine ve volných meandrech, které jsou místy dodnes živé, neboť řeka nebyla zcela zregulována. Reliéf má charakter členité pahorkatiny s výškovou členitostí 75-100 m, výjimečně až přes 150 m (Šebín, západní břeh Vltavy v Praze). Plošiny jižně od Řípu a západně od Prahy mají charakter ploché pahorkatiny s členitostí 30-70 m. Nejnižší bod s kótou asi 140 m je v korytě Labe u Lovosic, nejvyšší je vrchol Řípu - 456 m. Typická výška bioregionu je 170-330 m, jižně od Prahy pak až 400 m. Ve flóře je zastoupena řada exklávních prvků. Na dlouhodobě odlesněné plošině je flóra velmi jednotvárná, pestrá je zejména v oblasti dolního Povltaví, Poohří a na Podřipsku. Pozoruhodný je i výskyt jednoho endemita - 32

hvozdíku písečného českého (Dianthus arenarius subsp. bohemicus). Hercynských a subatlantských typů je poměrně málo, jsou omezené především na především na fragmenty dubohabřin a lužní lesy. Patří k nim např. jaterník trojlaločný (Hepatica nobilis) a bledule jarní (Leucojum vernum), na písčitých stanovištích roste např. kolenec jarní (Spergula morisonii), na březích Labe dříve i drobnokvět pobřežní (Corrigiola litoralis). K význačným lesním druhům patří dále dymnivka nízká (Corydalis pumila), česnek medvědí (Allium ursinum) a ladoňka dvoulistá vídeňská (Scilla bifolia subsp. vindobonensis). Častější jsou druhy submediteránní, které často mají vztah k rhónsko-rýnskému migrantu, např. bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), trýzel škardolistý (Erysimum crepidifolium), hrachor různolistý (Lathyrus heterophyllus), dále koulenka vyšší (Globularia punctata) a kuřička brvitá (Minuartia setacea). Jiným typem jsou druhy ponticko-panonské, s různou mírou kontinentality, k nimž náležejí kozinec rakouský (Astragalus austriacus), pryšec sivý (Tithymalus seguieranus), sesel fenyklový (Seseli hippomarathrum), kavyl sličný (Stipa pulcherrima), k. tenkolistý (S. stenophylla), k. vláskovitý (S. capillata), třezalka sličná (Hypericum elegans), len tenkolistý (Linum tenuifolium), křivatec český (Gagea bohemica), ostřice černoklasá (Carex melanostachya) a sivěnka přímořská (Glaux maritima). Výrazné je zastoupení i kontinentálních druhů, spojených se sarmatskou migrací, např. pochybku severního (Androsace septentrionalis), sinokvětu chrpovitého (Jurinea cyanoides), kostřavy písečné (Festuca psammophila), šateru svazčitého (Gypsophila fastigiata) a ostřice vřesovištní (Carex ericetorum). Řídké jsou druhy perialpidské, např. dvojštítek měnlivý (Biscutella varia). Fauna bioregionu je původně ryze hercynská, se západoevropským vlivem (ježek západní, ropucha krátkonohá). V současnosti jde většinou o téměř bezlesou kulturní step, charakterizovanou např. koloniemi havrana polního nebo výskytem dytíka úhorního. Do ní místy pronikly (např. vřetenuška pozdní) nebo přežívají (stepník rudý) charakterističtí zástupci středočeské suchomilné fauny, včetně forem atlansko-mediteránního původu (travařka Nickerlova). Zejména pod Prahou jsou zachovalá unikátní torza vyhraněně teplomilných hmyzích společenstev, se středočeskými endemity a subendemity (krasec trójský, nesytka česká, makadlovka Mesophleps trinotellus, z měkkýšů např. páskovka žíhaná). 3.5.3. ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ V řešeném území není vyhlášeno žádné zvláště chráněné území ve smyslu 14 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Nejbližším maloplošným chráněným území je přírodní památka Hostivické rybníky mezi Chýní a Hostivicemi. 3.5.4. OBECNÁ OCHRANA PŘÍRODY Významné krajinné prvky Významný krajinný prvek (VKP) je definován (dle zákona č. 114/1992 Sb.) jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Mezi VKP ze zákona patří lesy, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Významnými krajinnými prvky ze zákona dle 3 zákona č. 114/1992 Sb., v platné znění jsou v řešeném území lesy, vodní toky, rybníky a údolní nivy. Tyto objekty se na území města nachází v poměrně omezené míře, což je důvodem pro jejich efektivní ochranu a zlepšování jejich stavu a zvýšení významu pro ekologickou stabilitu a biologickou diverzitu krajiny. Z VKP jsou nejvýznamnější Radotínský potok a jeho levostranný přítok a vodní plochy. Lesy, vodní toky a vodní plochy jsou jako přírodní hodnoty chráněné též podle lesního zákona a vodního zákona. V řešeném územ není registrován VKP dle 6 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění. 33

3.5.5. LOKALITY SOUSTAVY NATURA 2000 V řešeném území nejsou vyhlášeny lokality zařazené do seznamu lokalit Natura 2000 ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Cca 7 km jihovýchodním směrem se nachází EVL Radotínské údolí, východním směrem EVL Prokopské údolí a směrem jihozápadním EVL Karlštejn Koda. Dle stanoviska KÚSK, odboru životního prostředí a zemědělství Krajský úřad jako orgán ochrany přírody příslušný podle ust. 77a odst. 4 písm. n)zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, konstatuje, že v souladu s ust. 45i zákona č. 114/1992 Sb., lze vyloučit významný vliv posuzovaného oznámení o zahájení projednání návrhu zadání územního plánu Rudná samostatně nebo ve spojení s jinými koncepcemi nebo záměry na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, stanovené příslušnými vládními nařízeními. Předpoklady dalšího vývoje bez provedení územního plánu V případě neprovedení územního plánu bude rozvoj území postupovat nekoordinovaným způsobem. Koncepce ÚP vytváří předpoklady pro ochranu flóry, fauny a biologické rozmanitosti. V případě neprovedení územního plánu nebudou vytvořeny podmínky pro doplnění a založení skladebných prvků ÚSES, ploch ochranné a izolační zeleně a ploch sportovně rekreačního parku, na kterých je předpokládáno založení ploch vzrostlé zeleně. Založení těchto ploch je předpokladem udržení a zvýšení ekologické stability a biologické diverzity v území. 3.6.Krajina Krajina řešeného území je významně ovlivněna činností člověka. Území severně od tělesa dálnice D5 je intenzivně zemědělsky obhospodařováno. V jejím obraze převažují velké půdní bloky, členěné komunikacemi s minimálním vegetačním doprovodem. Jižní část je úplně urbanizována. Plochy sídelní vegetace jsou zastoupeny pouze minimálně. Významnější plocha krajinné vegetace se nachází jižně od benzínové pumpy při dálnici D5 a ve formě doprovodné zeleně Radotínského potoka. Krajinářsky zajímavější prostor se nachází západně od Rudné. Jedná se o přírodní park Údolí Kačáku zahrnující zalesněné údolí Loděnice s přítoky. Předpoklady dalšího vývoje bez provedení územního plánu V případě neprovedení územního plánu bude rozvoj území postupovat nekoordinovaným způsobem. Přesto že, naplněním koncepce ÚP dojde k ovlivnění obrazu krajiny a její urbanizaci, nelze předpokládat, že v případě jejího neprovedení k těmto vlivům docházet nebude. Koncepce ÚP usměrňuje rozvoj zastavěných území ve vazbě na stávající zástavbu sídel. ÚP vytváří předpoklady pro založení nových prvků mimolesní krajinné zeleně, která pozitivně ovlivňují funkce krajiny a její obraz. 34

3.7. Kulturní a historické hodnoty území HISTORICKÝ VÝVOJ Širší okolí Rudné bylo osídleno již v době bronzové. Na vlastním území současného města Rudná stály historicky dvě samostatné vsi - Dušníky a Hořelice. První písemná zmínka o obci Hořelice pochází již z roku 1052 - jednalo se o zakládající listinu vydanou knížetem Břetislavem pro kostel ve Staré Boleslavi. Od roku 1228 obec patřila klášteru sv. Jiří na Pražském Hradě. V případě obce Dušníky je nejstarší zpráva datována k roku 1228, kdy patřila ženskému benediktinskému klášteru. Později přešla do majetku sv. Víta a následně ke statku pražského arcibiskupa. V době husitských válek církevní nadvládu obou obcí vystřídalo několik světských majitelů. Třicetiletá válka znamenala téměř jejich úplné zničení, v jejím závěru navíc postihla Dušníky morová epidemie. Další ranou byly pro Dušníky opakované požáry v roce 1753, následované další morovou ranou v Hořelicích (1771 1772). Obce se přesto podařilo znovu probudit k životu a prosperitě, k čemuž napomohl i rozvoj průmyslu a výstavba železničního nádraží v Dušníkách. Od poloviny 19. století zdejší oblast vzkvétala v souvislosti s dolování černého uhlí na Kladensku, železné rudy v okolí Nučic a vápence u Tachlovic. V rudných dolech pracovala i velká část obyvatel Dušníků a Hořelic. Těžba rudy se udržela přibližně 100 let a dala vznik pozdějšímu názvu města Rudná. Roku 1857 byla otevřena Kladensko nučická dráha, o něco později dráha z Prahy přes Nučice do Berouna. Dušníky s Hořelicí během tohoto rozvoje srůstaly v jeden celek, již po první světové válce byla zvažována možnost jejich administrativního spojení. Z urbanistického hlediska se zástavba v obci Dušníky rozvíjela okolo dnešního Havlíčkova náměstí, jako tradiční návesní sídlo. Vně souvislé zástavby stál umělý pahorek Homole s barokním kostelem, který byl v letech 1908 1910 nahrazen kostelem sv. Jiří. Naproti tomu půdorysná struktura obce Hořelice byla soustředěna kolem severojižní dopravní osy (dnešní silnice II/101) a historického jádra okolo zámku Hořelice a kostela Stětí sv. Jana Křtitele a její zástavba se více blížila současné ulicové zástavbě. Po první světové válce čítaly obce již téměř 3 tisíc obyvatel a byla zde provozována řada živností, obchodů a služeb, včetně vlastní školy. V roce 1936 byly Dušníky i Hořelice povýšeny na městyse a v roce 1950 došlo ke jejich sloučení. Sídlo tak výrazně posílilo svůj význam a stalo se přirozeným ekonomickým a správním centrem širšího území. 1. ledna 1951 přijal městys jméno Rudná, které odráželo zaměstnání mnoha místních lidí, jejichž pracovištěm byly rudné doly. Výrazný skok v demografickém růstu zaznamenala Rudná po roce 1989, zejména v souvislosti s rozsáhlou bytovou výstavbou a silným migračním přírůstkem. Po dosažení potřebného počtu 3000 obyvatel získala 27. října 2000 Rudná status města. Další demografický nárůst přinesla městu vlna suburbanizace na přelomu 20. a 21.století, kdy během několika let došlo k prudkému nárůstu obyvatel na více než 4200 v roce 2008. Vzhledem k atraktivitě města v těsné blízkosti hlavního města Prahy a dobré dopravní dostupnosti veřejnou hromadnou dopravou lze tento trend očekávat i v následujících letech. V zájmovém území města se nachází značný počet jedinečných architektonicky, historicky či urbanisticky cenných staveb a území, které jsou z větší části evidovány v rejstříku Národního památkového ústavu a jsou chráněny jako kulturní památky či památkově chráněná území ve smyslu zákona č.22/1987 Sb., 35

památkový zákon, ve znění pozdějších předpisů. Nezpochybnitelná je i hodnota dalších staveb, které tento status nemají, jsou však dokladem lidového stavitelství nebo tradičního venkovského způsobu života. Na území města jsou identifikovány následující kulturní hodnoty: Nemovité kulturní památky stavebního charakteru evidované v rejstříku NPÚ: kostel Stětí sv. Jana Křtitele (kulturní památka č. 1000148998), Husův sbor (kulturní památka č. 1978976762), zámek Hořelice (kulturní památka č. 1000141857). Urbanisticky významné kompoziční prvky: areály hřbitova Hořelice a hřbitova Rudná. Architektonicky cenné stavby: kostel sv. Jiří; novogotická kaple na Havlíčkově náměstí; kaple Blahoslavené P. Marie v areálu hřbitova Hořelice; budova základní školy v ul. 5.května čp. 583; budova železničního nádraží Rudná Riegrova čp. 70; budova Městského úřadu Masarykova 94/53; městské bytové domy Masarykova třída čp. 103 a čp. 127; budova lékárny Masarykova 125/59. Území s archeologickými nálezy. Uvedené hodnoty jsou zakresleny ve výkrese II.1. Odůvodnění ÚP - Koordinační výkres. Předpoklady dalšího vývoje bez provedení územního plánu V případě neprovedení územního plánu bude rozvoj území postupovat nekoordinovaným způsobem. ÚP vytváří předpoklady pro ochranu kulturních, historických a architektonických hodnot území. V případě jeho neprovedení existuje riziko jejich negativního ovlivnění. 3.8. Staré ekologické zátěže Systém evidence starých ekologických zátěží, zkráceně SESEZ, byl zpracován na základě projektu Ministerstva životního prostředí ČR č. PPŽP/550/3/96 a PPŽP/550/3/97. Výsledným produktem je program, který ovládá databázi údajů o zátěži v ŽP a propojuje prostředí databáze s mapovým prostředím (GIS). Systém tedy umožňuje vést systematicky údaje k místům na zemském povrchu, která nějakým způsobem působí negativně na životní prostředí. Na základě výsledků šetření v centrální databázi starých ekologických zátěží, není ve správním území města Rudná evidována stará ekologická zátěž. Předpoklady dalšího vývoje bez provedení územního plánu Koncepce ÚP Rudná nemá žádný vztah ke starým zátěžím území. 3.9. Obyvatelstvo a hygiena prostředí Dle údajů Českého statického úřadu žilo k 31.12.2016 ve správním území obce Rudná 5 025 obyvatel, z toho 2 538 mužů a 2 538 žen. Průměrný věk mužů byl 38,8 let, průměrný věk žen 37,4 let. 36

Hygiena prostředí Legislativně je ochrana lidského zdraví zakotvena v zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů a v Nařízením vlády č. 272/2011 Sb,. v platných znění. Hluková zátěž řešeného území je výrazně ovlivněna intenzivní automobilovou dopravou na dálnici D5 i na silnicích II/605 a II/101, které obě prochází zastavěným územím obce. Provoz průmyslových a skladových areálů vázaných na dálnici D5 je spojen s vysokou intenzitou vyvolané automobilové dopravy, zejména dopravy nákladní. Dle výsledků hlukové mapy dochází na území obce k překračování hlukových limitů pro denní i noční dobu. Nejkritičtější je situace v lokalitách přiléhajících k tělesu dálnice D5. Míra hlukové zátěže v obci je též ovlivněna hlukem ze železniční dopravy. Obrázek 3.1 Hluková mapa 2012. Hluk vyvolaný automobilovou dopravou ve dne Obrázek 3.2: Hluková mapa 2012. Hluk vyvolaný automobilovou dopravou v noci Ochrana před vnějším hlukem je zakotvena v zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, samotné limity pro vnější hluk pak stanovuje nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Limit je stanoven vždy jako součet základní hladiny a korekce podle typu území a zdroje hluku. V následujícím přehledu jsou uvedeny limitní hladiny pro chráněný venkovní prostor staveb (u bytových 37