Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí Subsystém 6 Výživové zvyklosti Výsledky studie EHIS a SHARE Odborná zpráva za rok 2017 Státní zdravotní ústav Praha Praha, červenec 2018

Ústředí systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí Řešitelské pracoviště: Státní zdravotní ústav Praha Ředitelka ústavu: MUDr. Helena Kazmarová Ředitelka Ústředí monitoringu: MUDr. Růžena Kubínová Garant projektu: MUDr. Jana Kratěnová Řešitelé: MUDr. Kristýna Žejglicová MUDr. Jana Kratěnová RNDr. Michaela Lustigová, PhD. MUDr. Naděžda Čapková Materiál je zpracován na základě usnesení vlády ČR č. 369/1991 a č.810/1998 2

3 OBSAH ÚVOD... 4 METODIKA... 4 VÝSLEDKY... 6 Popis souborů... 6 Popis frekvence konzumace jednotlivých druhů/skupin potravin a nápojů.... 6 Skóre dodržování zásad zdravé výživy... 11 POROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ LÉKAŘSKÉHO VYŠETŘENÍ S VÝŽIVOVÝMI ZVYKLOSTMI - VÝSLEDKY STUDIE EHES 2014... 12 DISKUSE A ZÁVĚRY... 13 3

4 Úvod Zdravotní stav dospělé populace ČR byl v letech 1998 2010 v rámci subsystému 6 hodnocen na základě dotazníkového šetření Studie HELEN, jejíž realizaci zajišťoval SZÚ, respektive Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva. Od roku 2014 jsou data o zdravotním stavu dospělé populace získávána ve spoluprací s ÚZIS na základě studie EHIS/EHES (European Health Interview Survey / European Health Examination Survey) tj. Evropského průzkumu zdravotního stavu / Evropského výběrového šetření zdravotního stavu populace s lékařským vyšetřením. EHIS je výběrové šetřením poskytující informace o zdraví a se zdravím spojených tématech získané na reprezentativním vzorku populace ČR. Je prováděno podle jednotné metodiky a jednotných zásad ve všech členských zemí EU. Šetření EHES se uskutečnilo v návaznosti na šetření EHIS, kdy bylo mezinárodně sjednocenou metodikou provedeno lékařské vyšetření části respondentů studie EHIS (odkaz). Šetření EHES je zaměřené především na rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění. EHES významně doplňuje šetření EHIS, objektivizuje a validuje respondenty subjektivně sdělená data o zdravotním stavu v rámci dotazníkového šetření. Tato zpráva je věnována stravovacím zvyklostem dospělé populace ČR. Ty patří mezi velmi významné determinanty zdraví. Informace o stravovacích zvyklostech vychází z dat nejen studie EHIS/EHES ale i ze studii SHARE. Do obou těchto velkých mezinárodních studií se nám v letech 2013 a 2014 podařilo (do jejich národních částí) zařadit panel otázek zjišťujících vybrané stravovací zvyklosti. Znění otázek i způsob dotazování byl v obou studiích shodný a máme tak možnost spojit data a získat informace o více respondentech. Naším cílem bylo především porovnat frekvenci konzumace vybraných potravin u různých skupin populace (lišících se věkem a pohlavím), ale také pokusit se celkově zhodnotit přístup populace ke stravování. Jako samostatná kapitola bylo zařazeno porovnání výsledků lékařského vyšetření u respondentů studie EHES s rozdílnými stravovacími zvyklosti. Metodika Výběrová šetření o zdravotním stavu (Health Interview Survey - HIS) probíhají v ČR od roku 1993 s tříletou periodicitou. Tato šetření byla prováděna ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO) či Eurostatem (statistickým úřadem EU). Od roku 2008 šetření probíhá ve spolupráci s dalšími evropskými zeměmi jednotnou metodikou jako EHIS (European Health Interview Survey). V ČR je šetření EHIS v gesci ÚZIS, který působí jako hlavní metodik a koordinátor. Šetření EHIS 2014 proběhlo v ČR v období od června 2014 do ledna 2015. Do šetření byly zahrnuty osoby starší 15 let (horní věková hranice nebyla omezena). Obsah dotazníku EHIS vycházel především z nařízení Evropské komise č. 141/2013, a dále obsahoval národní otázky, které zjišťují ukazatele důležité pro potřeby ČR. Mezi tyto otázky byla v roce 2014 zařazena také baterie otázek zjišťujících frekvenci konzumace vybraných potravin a skupin potravin. Během osobní návštěvy u respondenta byl tazatelem vyplněn elektronický dotazník 4

5 (způsobem sběru dat byla metoda CAPI; z anglického Computer Assisted Personal Interview ). Celonárodní šetření EHES se uskutečnilo v návaznosti na dotazníkové šetření o zdraví EHIS, od června 2014 do února 2015. Respondentům EHIS ve věku 25 64 let byla nabídnuta účast na lékařském vyšetření. V jeho rámci byly respondentům změřeny antropometrické parametry (výška, hmotnost, obvod pasu), krevní tlak a z odběru krve byly provedeny analýzy glykovaného hemoglobinu (HbA1c), celkového cholesterolu a HDL-cholesterolu. Studie o zdraví, stárnutí a důchodovém věku v Evropě (Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe - SHARE) je mezinárodní longitudinální studie, týkajících se zdraví, společenského a rodinného života, zaměřující se na osoby starší 50 let a jejich rodiny. Vzhledem k metodě sběru dat za jednotlivé domácnosti, kdy byli dotazováni i partneři respondentů, se vyskytovaly ve vzorku i osoby mladší 50 let. Od roku 2004 bylo realizováno 7 vln (v letech 2005, 2007, 2009, 2011, 2013 a 2015, 2017). Studie probíhala ve 27 evropských státech a v Izraeli. ČR se studie účastní od druhé vlny (2006). Výběr respondentů studie SHARE byl realizován prostým náhodným nebo stratifikovaným náhodným výběrem (podle možností národních registrů v jednotlivých státech či regionech). Z důvodu snižování se počtu respondentů v jednotlivých vlnách, je v každé vlně vzorek doplněn o nové respondenty. Sběr dat je založen na osobním pohovoru tazatele s respondentem s použitím počítačového dotazníku (CAPI), a papírového dotazníku tzv. Drop-off (národní papírový dotazník). V rámci 6. vlny 2014/15 (panel cca 5,250 osob) byly součástí písemného národního dotazníku také otázky zjišťujících frekvenci konzumace vybraných skupin potravin. Vzhledem k totožnému znění otázek a způsobu získání dat (tazatel) byla data získaná v obou studiích spojena do jednoho souboru, jehož popis ukazuje tabulka. Soubor svým složením neodpovídá složení populace ČR (v souboru mají převahu starší věkové skupiny) a proto není možné provést celkové hodnocení populace, ale pouze porovnat výsledky jednotlivých skupiny lišících se pohlavím a věkem. Kromě samostatného hodnocení konzumace vybraných potravin, jsme také vytvořili skóre dodržování zásad zdravé výživy. U celkem 8 hodnocených potravin byly jednotlivým frekvencím konzumace přiřazeny body, a to tak, že čím více bodů tím lépe, viz tabulka. Následně byly body za všech 8 potravin sečteny (výsledné skóre bylo od 8 do 40 bodů), a na základě výsledku byli respondenti rozděleni do třech skupin: na ty, kteří zásady dodržují velmi málo (8-22 bodů), na respondenty s průměrným dodržováním zásad (23 31), a ty s dobrými stravovacími návyky (32 40). Výsledky analýz jsou popsány pomocí absolutních a relativních četností. Hypotéza o shodě procentuálního zastoupení hodnocených kategorií v kontingenční tabulce byla testována pomocí χ2-testu nezávislosti. Testy byly prováděny na 5 % hladině významnosti. 5

6 Výsledky Popis souborů Ve studie EHES bylo osloveno 9 561 osob (věk 15+), dotazník byl získán od 6 737 respondentů, míra účasti byla 72 %. Všichni respondenti šetření EHIS ve věku 25 64 let byli pozváni k lékařskému vyšetření. Z celkového počtu 3 850 osob v daném věku bylo vyšetřeno 1 220 osob, konečná míra účasti na vyšetření byla 32 %. V rámci 6. vlny studie SHARE byly získány data o stravování u 4110 osob ve věku 50 a více let. Popis frekvence konzumace jednotlivých druhů/skupin potravin a nápojů. Ovoce Doporučená denní dávka by měla být 1-2 porce (např. jedno jablko, banán nebo 100g drobného ovoce) Alespoň jednu porci ovoce denně sní pouze třetina mužů, 10 % mužů nejí ovoce téměř vůbec, s věkem se konzumace neměnila. Ženy jí ovoce významně častěji než muži, mezi 30. a 40. rokem má denně ovoce ve svém jídelníčku téměř 60 % žen. S věkem konzumace mírně klesá a v nejstarších věkových skupinách jí porci ovoce denně 42 % žen. Graf č.1: frekvence konzumace ovoce podle věkových skupin stanovená zvlášť pro muže a ženy (% osob) Zelenina Doporučená denní dávka by měla být 2-3 porce (porce = velká paprika, mrkev nebo 2 rajčata, miska salátu, půl talíře brambor). Muži jedí zeleninu v porovnání se ženami méně často, s věkem u obou pohlaví konzumace klesá. Nejčastěji jí zeleninu muži ve věku 30-50 let, kdy ji má zhruba třetina zařazenu denně ve svém jídelníčku. Z žen ve věku do 50let jí polovina alespoň jednu porci zeleniny denně, u nejstarších žen je to pouze 30 %. 6

7 Graf č.2 : frekvence konzumace zeleniny podle věkových skupin stanovená zvlášť pro muže a ženy (% osob) Mléčné výrobky Doporučená denní dávka by měla být 2-3 porce (porce = ¼ litrová sklenice mléka, jeden jogurt nebo 50g sýra). Ženy jedí mléčné výrobky častěji než muži. Denně sní porci mléčných výrobků 40 % mužů mladších 50 let a polovina stejně starých žen. U obou pohlaví dochází po 50 letech věku k poklesu konzumace, která ale opět mírně narůstá po sedmdesátce. Graf č.3 : frekvence konzumace mléčných výrobků podle věkových skupin stanovená zvlášť pro muže a ženy (% osob) Drůbeží maso V konzumaci drůbežího masa se muži a ženy významně neliší. Většina respondentů (60-70 procent, podle věku a pohlaví) má drůbeží maso ve svém jídelníčku 1-3 týdně. U starších 50 let stoupá podíl těch, co tento druh masa nejí téměř vůbec (26 29 %). 7

8 Graf č.4 : frekvence konzumace drůbežího masa podle věkových skupin stanovená zvlášť pro muže a ženy (% osob) Ryby Ryby bychom měly jíst 1-2x týdně. V konzumaci ryb byly mezi muži a ženami poměrně malé rozdíly (i když vyšly statisticky významně). Doporučení tj. ryby alespoň jednou týdně splnilo 35 % žen a 40 % mužů ve věku 30 až 40 let. Mladší, ale i starší lidé, jí ryby méně často, 5 až 10 % podle věku a pohlaví ryby nejí vůbec. Graf č.5 : frekvence konzumace ryb podle věkových skupin stanovená zvlášť pro muže a ženy (% osob) Celozrnné pečivo Ženy ve všech věkových kategoriích konzumovaly celozrnné pečivo častěji než muži. Denně jí toto pečivo 30 % žen a 15 % mužů mladších 50 let. Po padesátém roku konzumace klesá. Podíl respondentů, kteří celozrnné pečivo prakticky nemají zařazeno ve svém jídelníčku, narůstá od 20 % na 50 % u žen a od 35 % na 55 % u mužů v nejvyšší věkové kategorii. 8

9 Graf č.6: frekvence konzumace celozrnného pečiva podle věkových skupin stanovená zvlášť pro muže a ženy (% osob) Smažené a fritované potraviny Smažené nebo fritované potravina jedí častěji muži a mladí lidé. Po většinu dní v týdnu konzumuje smažené/fritované potraviny 7-9 % mužů mladších 50 let. S rostoucím věkem dochází ke zlepšení situace, 75 % žen a 60% mužů starších 60 let jí takto upravené potraviny méně často než 1x týdně. Graf č.7: frekvence konzumace smažených a fritovaných potravin podle věkových skupin stanovená zvlášť pro muže a ženy (% osob) Dorty a jiné sladkosti V konzumaci sladkostí se muži a ženy významně nelišili. Konzumace klesá od nejmladší věkové kategorie do 70 let věku, u starších pak mírně narůstá. Denně konzumuje sladkosti zhruba 12 % mladších mužů a 15 % mladších žen (15 50 let). 9

10 Graf č.8 : frekvence konzumace dortů a jiných sladkostí podle věkových skupin stanovená zvlášť pro muže a ženy (% osob) Sladké nápoje (limonády, džusy, slazené minerálky) Sladké nápoje pijí muži častěji než ženy, s věkem konzumace u obou pohlaví výrazně klesá. Ve věkové kategorii 15 30 let pije denně sladké nápoje 30 % mužů a 22 % žen, po 50 roku věku je to už jen kolem 10 % mužů i žen. Graf č.9: frekvence konzumace slazených nápojů podle věkových skupin stanovená zvlášť pro muže a ženy (% osob) Uzeniny (vyjma šunky) Také v konzumaci uzenin jsou na tom muži hůře než ženy, denně je konzumuje 15 % mužů a pouze 5 % žen mezi 15 50 lety věku. Nejčastěji mají muži i ženy zařazeny uzeniny ve svém jídelníčku 1 3 týdně (40 50 % respondentů). S věkem konzumace klesá, ke zlepšení dochází především po 50 letech věku. 10

11 Graf č. : frekvence konzumace uzenin podle věkových skupin stanovená zvlášť pro muže a ženy (% osob) Skóre dodržování zásad zdravé výživy Na základě výsledků skóre dodržování zásad zdravé výživy se ukázalo, že ve všech věkových skupinách se ženy stravují lépe než muži. Podíl žen s dobrým dodržování zásad zdravé výživy se pohyboval od 25 35 % podle věku, u mužů to bylo pouze 11 17 %. Jak u mužů tak i žen se nejhůře stravovaly nejmladší věkové skupiny, u mužů ve věku 15 29 let bylo u třetiny zjištěno špatné stravování. Graf č.10: skóre dodržování zásad zdravé výživy zvlášť pro muže a ženy (% osob) 11

12 Porovnání výsledků lékařského vyšetření s výživovými zvyklostmi - výsledky studie EHES 2014 Na základě výsledků studie EHES 2014 jsme mohli celkem u 1200 respondentů porovnat výsledky lékařského vyšetření u respondentů s různými výživovými zvyklostmi. Konkrétně jsme zjišťovali, zda se u respondentů s různou frekvencí konzumace nezdravých potravin, tedy těch které bychom měli zařazovat do jídelníčku co nejméně, liší pravděpodobnost výskytu patologických hodnot vybraných zdravotních ukazatelů: Zdravotní ukazatele byly stanoveny na základě objektivně změřených hodnot, jednalo se o celkový cholesterol (za patologické byly považovány hodnoty nad 5,0 mmol/l), nonhdlcholesterol (za rizikové byly považovány hodnoty >=3,8 mmol/l) a obezita (BMI>=30 kg/m 2 ). K testování vztahu byla použita metoda mnohonásobné logistické regrese. Modely byly adjustovány pro věk, pohlaví a vzdělání respondentů, dále bylo zohledněno celkové skóre výživy a také bylo ošetřeno, aby do modelu nebyli zařazeni respondenti, kteří se léčí pro vysoký cholesterol. V separátních modelech se testovala frekvence konzumace smažených a fritovaných potravin, uzenin (vyjma šunky), dortů a jiných sladkostí a sladkých nápojů (limonády, džusy, slazené minerálky). Výsledky regresních analýz jsou prezentovány ve formě OR (Odds ratio, poměr šancí), testy byli prováděny na 5% hladině významnosti. Odhad prevalence obezity u skupin podle konzumace uzenin je vyjádřen v adjustovaných procentech. Při jejich výpočtu se vychází z regresního modelu, ve kterém byl e zohledněn vliv pohlaví a věku (odhad byl spočítán pro rovnoměrné zastoupení mužů a žen v souboru a pro průměrný věk respondentů, tj. 47 let). Výsledky Z testovaných 4 druhů potravin jsme nalezli významný vztah s hladinou cholesterolu v krvi a obezitou pouze u konzumace uzenin. Respondenti, kteří jedí uzeniny každý den, mají proti těm, co je jedí pouze výjimečně nebo vůbec, 1,9 krát vyšší pravděpodobnost zvýšeného celkového cholesterolu (nad 5,0 mmol/l) a 2,1 krát vyšší pravděpodobnost zvýšení nonhdl cholesterolu na patologickou hodnotu. Pravděpodobnost obezity narůstá s frekvencí konzumace uzenin od OR 2,1 u těch, co jedí uzeniny 1-3 krát týdně až na OR 3,9 u těch kteří je jedí denně (v porovnání s těmi, kteří je nejedí vůbec). Graf ukazuje odhad prevalence obezity u skupin podle konzumace uzenin. Odhad je vyjádřen v adjustovaných procentech se zohledněním vlivu pohlaví a věku. U dalších potravin jsme významný vztah nezjistili, s výjimkou vztahu mezi konzumací sladkostí a obezitou, kdy ale byla zjištěna nepřímá závislost. 12

13 Graf č.11: odhad prevalence obezity u respondentů podle konzumace uzenin (adjustovaná procenta) Diskuse a závěry Hodnocení stravovacích návyků na populační úrovni je velmi složité. Způsob dotazování, který jsme zvolili, byl pro respondenty co nejednoduší. Zjišťovali jsme pouze frekvenci konzumace vybraných typů potravin. Jsme si vědomi, že naše výsledky nemohou sloužit ke komplexnímu hodnocení stravování. Nicméně umožní nám porovnat přístup ke stravování mezi pohlavími a věkovými kategoriemi. Způsob výživy by se měl v konečném důsledku odrazit i na zjištěných hodnotách laboratorních testů a lékařského vyšetření. Hodnoty sledovaných krevních parametrů jsou ale dány velmi složitými metabolickými ději, do kterých vstupuje mnoho proměnných zvenku (životní styl) a které spoluovlivňuje zdravotní stav jedince. Očekávat, že frekvence konzumace jedné skupiny potravin se projeví v naměřených hodnotách, je tedy velmi nejisté. Navíc výsledky průřezové studie mohou a v našem případě jistě jsou ovlivněny reverzní kauzalitou. I při vědomí těchto nejistot jsme porovnali výsledky lékařského vyšetření se stravovacími zvyklostmi. Vyšší pravděpodobnost obezity byla zjištěna u respondentů s nulovou konzumací sladkostí, což je s největší pravděpodobností dáno reverzní kauzalitou. Lidé trpící obezitou buď opravdu omezují konzumaci sladkostí, nebo to alespoň uvedou v dotazníku, protože vědí, že by sladké měli vzhledem ke své váze omezit. Naopak uzeniny nejsou z pohledu většiny respondentů, kteří mají problémy s vyšší hmotností, považovány za tak významné, aby se snažili omezit jejich konzumaci. Navíc častá konzumace uzenin byla jako jediná spojena s vyšší pravděpodobností patologických hodnot krevních lipidů. 13

14 Závěry: Konzumace ovoce, zeleniny i mléčných výrobků je v populaci obecně nedostatečná, denně je má ve svém jídelníčku, v závislosti na věku, pouze 30-50 % žen a 25 40 % mužů. Ženy v porovnání s muži častěji jedí ovoce, zeleninu i mléčné výrobky, v konzumaci drůbežího masa a ryb se muži a ženy významně nelišili. Častěji jedli uvedené doporučené potraviny lidé mladší 50 let (s výjimkou nejmladších mužů), u starších věkových kategorií konzumace ovoce, zeleniny, mléčných výrobků i drůbežího masa klesala. Většina respondentů (cca 90%) konzumovala ryby/rybí výrobky alespoň jedenkrát týdně. Fritované/smažené potraviny, slazené nápoje i uzeniny jedí muži častěji než ženy, v konzumaci sladkostí se nelišili. Frekvence konzumace smažených pokrmů, sladkostí, slazených nápojů i uzenin s rostoucím věkem u mužů i žen klesala. Výsledky celkového skóre výživových zvyklostí ukázaly, že ženy se obecně stravují lépe než muži. S rostoucím věkem klesala u mužů i žen jak konzumace doporučených potravin tak těch, které bychom měli v jídelníčku omezovat. To se odrazilo ve výsledcích skóre výživových zvyklostí, kdy nejlépe dodržovaly výživové zásady ženy i ženy ve věku 50-70 let. Nejhůře na tom byli, podle očekávání, nejmladší muži. 14