VÝVOJOVÉ TRENDY V KONTAKTNÍ SENZIBILIZACI V ÈESKÉ REPUBLICE

88 SOUHRN Vyhodnocení výskytu kontaktní pøecitlivìlosti na jednotlivé alergeny za urèitá èasová období poskytuje pøehled o trendech v aktuálním vývoji kontaktní senzibilizace (KS) u populace na daném území. Spektrum nejèastìji prokazovaných alergenù se mìní v závislosti na øadì faktorù. Frekvence senzibilizace na jednotlivé alergeny evropské standardní sady je v rùzných obdobích a v rùzných èástech svìta odlišná, ovlivnìná zvyklostmi specifickými pro daný region (životní styl, kultura, pracovní prostøedí a pracovní návyky, hygienické návyky, terapeutické zvyklosti), vliv má i vìková skladba a podíl atopie. Práce se zabývá zhodnocením výsledkù epikutánních testù ve tøech èasových obdobích v odstupu 10 let, porovnáním rozdílù mezi pohlavími a sledování trendù u používaných alergenù. Klíèová slova: kontaktní senzibilizace, evropská standardní sada, nejèastìjší kontaktní alergeny, trendy v kontaktní senzibilizaci SUMMARY VÝVOJOVÉ TRENDY V KONTAKTNÍ SENZIBILIZACI V ÈESKÉ REPUBLICE DEVELOPMENTAL TRENDS OF CONTACT SENSITIZATION IN THE CZECH REPUBLIC The evaluation of the occurrence of hypersensitivity to individual allergens over certain period of time provides the knowledge of trends in present development in the population of a given area. The spectrum of most often demonstrated allergens is changing in relation to various factors. The frequency of sensitization to individual allergens of the European standard set varies in different periods of time and different parts of the world, as influenced by customs, specific for the given region (lifestyle, culture, working environment and work habits, hygienic requirements, and therapeutic tradition), and there is also the influence of age distribution and the share of atopy. The contribution deals with the evaluation of results of epicutaneous tests in three period of time within the time lapse of 10 years, a comparison of the differences between sexes and the observation of trends in the allergens used. Key words: contact sensitization, European standard set, most frequent contact allergens, contact sensitization trends Úvod Vyhodnocení výskytu kontaktní pøecitlivìlosti na jednotlivé alergeny za urèitá èasová období poskytuje pøehled o trendech v aktuálním vývoji kontaktní senzibilizace (KS) u populace na daném území. Spektrum nejèastìji prokazovaných alergenù se mìní v závislosti na øadì faktorù. Frekvence senzibilizace na jednotlivé alergeny evropské standardní sady je v rùzných obdobích a v rùzných èástech svìta odlišná, ovlivnìná zvyklostmi, specifickými pro daný region (životní styl, kultura, pracovní prostøedí a pracovní návyky, hygienické návyky, terapeutické zvyklosti), vliv má i vìková skladba a podíl atopie (27, 30, 33, 43). Standardní sady alergenù se užívají ke zjištìní nejèastìjších alergenù schopných vyvolat kontaktní alergii. Tyto jsou doporuèovány a široce užívány mezinárodními skupinami pro kontaktní alergii (ICDRG, NACDG), obvykle s urèitými modifikacemi podle místních potøeb (4, 28, 33, 34, 38). Sledování výsledkù standardních sad umožòuje rozpoznat trendy v epidemiologii KS. Cílem èlánku je zhodnocení ALENA MACHOVCOVÁ Dermatovenerologické oddìlení FN v Motole, Praha výsledkù v kontaktní pøecitlivìlosti v rùzných èasových obdobích v Èeské republice. Pacienti a metodika Tento retrospektivní pøehled srovnává výsledky epikutánních testù provedených v èeské populaci za deset let, které byly publikovány v èeské nebo zahranièní literatuøe (9, 25, 40). Ve tøech èasových obdobích (1994, 1997 2001, 2004) byly zhodnoceny výsledky standardní sady epikutánních testù na území Èeské republiky. V roce 1994 (období I) bylo vyšetøeno 867 pacientù (592 žen a 275 mužù), v letech 1997 2001 (období II) bylo vyšetøeno 12 058 pacientù (4416 mužù, 7642 žen). Ve tøetím období (data z roku 2004 období III) byl celkový poèet testovaných 31 (1135 mužù, 2896 žen). Epikutánní testy byly provedeny u pacientù s podezøením na kontaktnì alergický ekzém, k vylouèení kontaktnì iritaèní dermatitidy a s podezøením na superalergizaci pøi jiné základní diagnóze. K testování

byly použity evropská sada alergenù Trolab (Reinbek, Hamburg, SRN) nebo Chemotechnique Diagnostics (Malmö, Švédsko). Sada Trolab obsahovala v obdobích I a II 23 alergenù. Mezi posuzovanými obdobími I a II došlo k výmìnì nìkolika alergenù. Smìs chinolinù byla nahrazena kliochinolem, etyléndiaminodihydrochlorid byl vymìnìn za smìs sesquiterpenolaktonù. V roce 2002 byla v ÈR sada alergenù Trolab zamìnìna obdobnou sadou firmy Chemotechnique Diagnostics, která se odlišuje v poètu alergenù. V souèasné dobì obsahuje 26 alergenù. Zaøazeny byly alergeny zjišśují kontaktní senzibilizaci na lokální kortikosteroidy budesonid, tixokortol-21-pivalát a na Euxyl K 400 (4, 5, 6, 7, 15). Epikutánní testy byly provádìny podle pravidel International Contact Dermatitis Research Group (ICDRG). Alergeny byly aplikovány na horní polovinu zad na 48 hodin, odeèítání reakcí provedeno po 48 a 72 hodinách. Použitými testovacími náplastmi byly Finn Chamber on Scanpor (Epitest, Ltd Oy, Tuusula, Finsko), Leukotest (Beiersdorf AG, Hamburg, SRN), Curatest, resp. Curatest F (Lohmann & Rauscher, Rengsdorf, SRN). Hodnocení reakcí vycházelo z doporuèení ICDRG, za pozitivní byly oznaèeny reakce +, ++, +++ (zánìtlivá reakce s papulami, papulovesikulami s/bez infiltrace), reakce typu +- (erytém) v obou odeèítacích dnech nebyly považovány za pozitivní reakci a byly hodnoceny jako negativní (3, 17, 18, 29, 33, 34, 38). MOAHLFA index (37), klinickou relevanci u jednotlivých alergenù nebylo možné analyzovat, protože data nebyla k dispozici. Výsledky V období I (1994) z celkového poètu 867 nemocných (592 žen a 275 mužù) mìlo 426 pacientù (49,1 %) alespoò jednu alergickou reakci. V období II (1997 2001) byl poèet testovaných 12 058 pacientù (7642 žen a 4416 mužù). Alespoò jednu pozitivní reakci mìl 7661 pacient (63,5 %). Ve tøetím období (2004) byl poèet testovaných 4031 pacientù (1135 mužù, 2896 žen), podíl testovaných s alespoò jednou pozitivní reakcí ze všech testovaných osob není ve sledované publikaci uveden. Výsledky epikutánních testù v daných obdobích jsou shrnuty v tabulce 1, výsledky jsou udávány kvantitativnì i procentuálnì. Klinická relevance jednotlivých alergenù byla uvedena pouze v období II, a to u niklsulfátu (71,2 %), epoxidové pryskyøice Pøehledné èlánky Tab. 1 10. Peruánský balzám 25% pet. 73 8,4 878 7,3 280 6,3 598 7,8 251 6,2 71 6,3 180 6,2 11. IPPD 0,1% pet. 17 236 147 3,3 89 1,2 32 0,8 6 0,5 26 0,9 12. Alcoholes lanae 30% pet. 28 3,2 360 3,0 138 3,1 232 3,0 106 2,6 34 3,0 72 2,5 13. 1% pet. 8 0,9 98 0,8 42 1,0 56 0,7 21 0,5 7 0,6 14 0,5 14. Epoxidová pryskyøice 1% pet. 22 2,5 232 1,9 108 2,4 135 1,8 70 1,7 32 2,8 38 1,3 15. Parabeny-smìs 16% pet. 49 5,7 158 1,3 52 1,2 106 1,4 40 1,0 20 1,8 20 0,7 16. PTBF 1% pet. 10 1,2 65 0,5 19 0,4 46 0,6 27 0,7 14 1,2 13 0,4 17. Fragrance-smìs 8% pet. 116 13,4 697 5,8 180 4,1 517 6,8 212 5,3 53 4,7 159 5,5 18. Quarternium-15 1% pet. 11 1,3 82 0,7 24 0,5 58 0,8 36 0,9 9 0,8 27 0,9 19. Niklsulfát 5% pet. 128 14,8 1 659 13,8 206 4,7 1 453 19,0 618 15,3 64 5,6 554 19,1 20. Katon CG 1% aq. 17 174 1,4 54 1,2 120 1,6 63 1,6 10 0,9 53 1,8 21. 2% pet. 5 0,6 115 1,0 69 1,6 46 0,6 17 0,4 7 0,6 10 0,3 26. 1994 1997-2001 2004 Alergeny Koncentrace Poèet % Poèet % Poèet % Poèet % Poèet % Poèet % Poèet % Celkovì Celkovì Muži Ženy Celkovì Muži Ženy n=867 n=12 058 n=4 416 n=7 642 n=4 031 n=1 135 n=2 896 1. Káliumdichromát 0,5% pet. 38 4,4 477 262 5,9 215 2,8 168 4,2 62 5,5 106 3,7 2. Neomycinsulfát 20% pet. 31 3,6 234 1,9 63 1,0 171 2,2 41 1,0 8 0,7 33 1,1 3. Thiuram-smìs 1% pet. 26 3,0 255 2,1 71 1,6 184 2,4 57 1,4 13 1,1 44 1,5 4. Parafenylendiamin 1% pet. 24 2,8 242 75 1,7 167 2,2 80 20 1,8 60 2,1 5. Kobaltchlorid 1% pet. 48 5,5 630 5,2 160 3,6 469 6,1 278 6,9 58 5,1 220 7,6 6. Benzokain 5% pet. 5 0,6 57 0,5 20 0,5 37 0,5 22 0,5 3 0,3 19 0,7 7. Formaldehyd 1% aq. 25 2,9 501 4,2 139 3,1 362 4,7 54 1,3 14 1,2 40 1,4 8. Kalafuna 20% pet. 37 4,3 346 2,9 106 2,4 234 3,1 94 2,3 20 1,8 74 2,6 9. Kliochinol 5% pet. 22 2,5 69 0,6 21 0,5 48 0,6 19 0,5 5 0,4 14 0,5 Merkaptobenzothiazol-smìs Merkaptobenzothiazol 22. Sesquiterpenolakton-smìs 0,1% pet. NT 63 0,5 24 0,5 39 0,5 15 0,4 4 0,4 11 0,4 23. Primin 1% pet. 2 0,2 33 0,3 10 0,2 23 0,3 10 0,2 0 10 0,3 24. Budesonid 1% pet. NT NT NT NT 36 0,9 14 1,2 22 0,8 25. Tixocortolpivalát 0,1% pet. NT NT NT NT 10 0,2 0 10 0,3 Etylendiamindihydrochlorid 1% pet. 7 2,8 NT NT NT NT NT NT Vysvìtlivky: pet. = petrolatum (vazelín); aq. = aqua (voda); NT = netestováno; n = poèet testovaných; PTBF = Paratertiarybutylfenoformaldehydová pryskyøice IPPD = N-Izopropylen-N -parafenylediamin Katon CG = 5-Chloro-2-metyl-4-izothiazolin-3-on + 2-metyl-4-izotiazoliln3-on- (3:1 ve vodì) ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ ÈÍSLO 2 2007 89

(58,3 %), kaliumdichromátu (53,1 %), butylfenolformaldehydové pryskyøice (16,3 %). Trendy v kontaktní senzibilizaci u jednotlivých alergenù jsou uvádìny v grafech 1 a 2. Byly zpracovány výsledky procentuální, do grafù byly zahrnuty pouze alergeny, u nichž KS alespoò v jednom období pøekroèila jednoprocentní hranici. Porovnání rozdílù mezi pohlavími jsou uvedena ve grafech 3 a 4, vylouèeny byly alergeny s KS nižší než jedno procento. Nejèastìjšími kontaktními alergeny jsou soli kovù (nikl, chrom, kobalt). Z nich na prvním místì se stále objevují soli niklu, dále to jsou peruánský balzám, smìs parfémù, soli kobaltu a soli chrómu. Na všechny alergeny evropské standardní sady byla zachycena pozitivní odpovìï. Diskuse Standardní sady kontaktní alergenù se používají øadu let, jsou pravidelnì revidovány a doplòovány mezinárodními komisemi pro kontaktní alergii. Ve svìtì se používají tøi regionální (nadnárodní, kontinentální) varianty standardních sad kontaktních alergenù (severoamerická, evropská, japonská), které se od sebe liší jenom v detailech (4, 23, 28, 29, 33, 34, 38). Vìtšina alergenù zùstává stejná a umožòuje tak sledování a porovnávání v senzibilizaci mezi jednotlivými regiony, kontinenty, národnostmi a rasami a vyhodnotit trendy v této problematice (3, 5, 10, 14, 15, 34). Standardní sady jsou prùbìžnì doplòovány o alergeny, u kterých stoupá senzibilizace za urèité období v urèitém regionu (7, 15, 17). Základní spektrum alergenù ale zùstává bez vìtších zmìn (4, 5, 29, 33, 34). Evropská standardní sada se zaèala používat v Èeské republice od roku 1994, kdy byla publikována práce Vocilkové a kol. (40). Zavedením standardizovaných sad alergenù byla zajištìna porovnatelnost výsledkù našich pracovišś se zahranièními. Rozdíly ve zjišśované KS se dají pøedpokládat s ohledem na mìnící se spektrum používaných látek, zmìny pøedpisù, zmìny pracovních postupù atp. (2, 17, 21, 33, 36, 41, 44). Trendy ve zjišśované KS u vybraných alergenù jsou v zásadì trojího typu (grafy 3, 4). Mírnì vzestupný trend 9,0 7,0 3,0 1,0 Kaliumdichromát Neomycinsulfát Thiuram-směs PPD Kobaltchlorid Benzokain Formaldehyd Kalafuna Clioquinol Peruánský balzám Graf 1: Porovnání mezi pohlavími I 2 Muži 1997-2002 Muži 2004 Ženy 1997-2002 Ženy 2004 je možné pozorovat pouze u kobaltchloridu (5,5 % 5,2 % 6,9 %). Stabilní trend ve zjišśované KS byl zachycen u øady alergenù: solí niklu (13,8 % 15, 8 %), solí chrómu (4,4 % % 4,2 %), Katonu-CG ( % 1,4 % 1,6 %), parafenylendiaminu (2,8 % % %). Mírnì sestupný trend byl zaznamenán u lanolínu (3,2 % 3,0 % 2,6 %), epoxidové pryskyøice (2,5 % 1,9 % 1,7 %), smìsi parfémù (pokles zjištìných hodnot z 13,4 % na 5,8 %), u neomycin sulfátu (z 3,6 % na 1,9 %), u kalafuny (4,3 % na 2,8 %). Významnì sestupná tendence byla zaznamenán u smìsi parabenù (z 5,7 % 1,3 % 1,0 %), smìsi thiuramù (3,0 % 2,1 % 1,0 %), formaldehydu (2,9 % 4,2 % 1,3 %), peruánského balzámu (8,4 % 7,3 % 6,2 %). Výraznì mužskými alergeny zùstávají soli chrómu a epoxidové pryskyøice. Za pøevážnì ženské alergeny je možné oznaèit soli niklu, soli kobaltu, smìs parfémù, Katon CG, kalafunu a formaldehyd (grafy 1, 2). Smìs parfémù a peruánský balzám patøí stále mezi èasté alergeny, protože zdrojù KS je mnoho (8, 11, 13, 16, 35, 36). U neomycinu došlo k poklesu pravdìpodobnì zavedením dalších extern obsahujících antibiotika (napø. mupirocin, kyselina fusidová). Senzibilizace na parabeny klesla nejspíše zavedením extern bez obsahu parabenù (paraben-free), totéž je možné konstatovat i o lanolínu. Zavedením automatizovaných postupù, poklesem ruèní práce pøi výrobních procesech, používáním jiných chemických látek pøi výrobì, v dezinfekèních prostøedcích je možné vysvìtlit sestupné trendy u dalších alergenù (thiuram mix, parafenylendiamin, isopropylparafenylendiamin a další). Nejèastìji zjišśovaným kontaktním alergenem zùstávají po øadu let soli niklu, a to nejen u nás, ale i v øadì evropských i mimoevropských zemích. Dosahovaná procenta KS oscilují mezi 14,3 % 2 % (28, 24). V ÈR se zjišśované procento výskytu KS pohybuje mezi 13,8 % 15,3 % (9,10, 25, 26, 27, 40). Nikl zùstává výhradnì ženským alergenem, zdrojem alergenu je bižuterie, kovové souèásti odìvu, piercing, brýlové obruby. Je také jedním z hlavních pøíèinných faktorù dermatitidy na rukou (2, 20). Tím pravdìpodobnì v budoucnosti ještì zùstane, i když jsou snahy tuto situaci zmìnit. Úsilí regulovat obsah niklu a jeho uvolòované 9,0 7,0 3,0 1,0 1 1 Kaliumdichromát Neomycinsulfát Thiuram-směs PPD Kobaltchlorid Formaldehyd Kalafuna Clioquinol Peruánský balzám IPPD 1994 1997-2002 2004 Graf 3: Trendy v kontaktní senzibilizaci I 2 1 1 1 1 Muži 1997-2002 Muži 2004 Ženy 1997-2002 Ženy 2004 1 90 IPPD Lanolín Merkaptosměs pryskyřice směs směs Epoxidová Parabeny- PTBF Fragrance- Quarternium Niklsulfát Katon CG MBT SQL-směs 15 Graf 2: Porovnání mezi pohlavími II Lanolín Epoxidová pryskyřice Parabeny-směs PTBF Směs parfémů Quarternium-15 Niklsulfát Katon CG Merkaptobenzothizol 1994 1997-2002 2004 Graf 4: Trendy v kontaktní senzibilizaci I

množství pøi kontaktu s kùži/sliznicemi z kovových pøedmìtù pøicházejících dlouhodobì do kontaktu se datuje od roku 1994. Tzv. Nickel Directive EU vstoupila v platnost ve všech zemích v roce 2001, cílem bylo snížení KS na nikl. Po zavedení regulaèních opatøení (21) byl s odstupem v nìkterých zemích zaznamenán (22, 39) klesající výskyt KS na soli niklu. Paradoxem zùstává, že nové Euro mince jsou zhotoveny ze slitiny, která obsahuje nikl a tento také pøi kontaktu s potem uvolòují (v rozsahu 23,2 65,1 μg niklu/cm 2 /za týden po týdenní expozici odlišných kovových euromincí z rùzných zemí umìlému potu) (20). Zmínìná regulace EU platí v ÈR v podobì novelizované Vyhlášky Ministerstva životního prostøedí (41). Je tøeba konstatovat, že dodržování této normy v naší republice není pravidelnì kontrolováno. Nìkteré druhy bižuterie pøekraèují obsah niklu až 56krát oproti uvedené normì, resp. množství uvolòovaného niklu v kontaktu s narušenou kùží až 365krát (47). Dalšími zdroji nejen niklu, ale dalších potenciálnì alergogenních kovù (Cr, Co), které mohou udržovat dermatitidu na rukou, jsou prací prášky, mýdla a detergenty. Kontaminace mýdel a pracích prostøedkù mùže být pøíèinou recidiv a chronicity dermatitidy rukou. Proto tyto produkty by nemìly obsahovat více než 5 ppm (05 %) z uvedených kovù a pøi vyšším stupni ochrany, která je cílem, množství 1 ppm (2). I pøes uvedená opatøení stále zùstává procento senzibilizovaných osob na nikl vysoké a soli niklu jsou celosvìtovì nejèastìjším kontaktním alergenem. Napø. výše senzibilizace na soli niklu ve Spojených arabských emirátech je 15 % (u mužù 9,8 %!), v Iránu 28 % (u žen 33,2 %!, u mužù 11,7 %), v Singapuru 19,9 %, v Indii, kde je na 2. místì na solemi chrómu je 16,5 %, v Turecku je 17,6 % (1, 2, 5, 9, 10, 12, 14, 17, 19, 23, 25, 27, 28, 31, 32, 39). Kaliumdichromát, resp. šestimocné soli chrómu, se pohybuje na prvních místech ve zjišśované KS, je nejèastìjším mužským alergenem a pøekvapivì i pøes zavádìná opatøení senzibilizace neklesá, spíše osciluje podle stejných hodnot. To potvrzuje i srovnání se zahranièními publikacemi (1, 2, 5, 9, 10, 12, 14, 17, 19, 23, 25, 27, 28, 31, 32, 39). Tento alergen dominuje v Indii na prvním místì, u mužù zde dosahuje 15,4 %. Zdrojem alergenu (Cr 6+ ) zùstávají cement, kožené výrobky, barviva, režné oleje. Senzibilizace z cementu byla nejèastìjší pøíèinou profesionální dermatitidy na rukou nebo na tìle. Direktiva EU limituje množství šestimocného chrómu v cementu a výrocích z cementu (45). Od ledna 2005 platí i v ÈR (41). Do cementu se bìhem mísení malty pøidává síran železnatý (redukèní èinidlo) a obsah šestimocného rozpustného chrómu v cementu a pøípravkù cement obsahujících, kde je možný styk s kùží, nesmí pøekraèovat 2 ppm (45). Není zakázáno obecnì použití cementu s obsahem rozpustného šestimocného chrómu pøekraèující stanovený limit, v plnì automatizovaném provozu a stále se používá. Kde toto opatøení není možné zajistit, platí zákaz uvádìní na trh (41). Cílem opatøení je snížení senzibilizace na soli chrómu profesionální etiologie. Pøesto výskyt kontaktní alergie na chróm ve svìtì zùstává stále velmi vysoký, oscilující mezi 7,2 % 20,5 % (1, 2, 5, 9, 10, 12, 14, 17, 19, 23, 25, 27, 28, 31, 32, 39) a v nìkterých zemích je nejèastìjším alergenem vùbec (31). Alarmující je stoupající senzibilizace u žen. Kobalt je èastý kožní alergen. Používá se pøi výrobì slitin rùzného druhu, je souèástí povrchových nátìrù a barev, inkoustù, funguje jako katalyzátor reakce polyesterových pryskyøic. Zároveò je souèástí potravin a životnì dùležitým stopovým prvkem pro èlovìku, v organismu je kobalt souèástí vitaminu B 12. Soli kobaltu reagují s potem, vzniká divalentní iont, který je silným alergenem. Kontaktní alergie na kobalt bývá èasto sdružena se senziblizací na soli niklu (36). To mùže vysvìtlovat vysokou senzibilizaci našich pacientù a její vzestupný trend (1, 2, 5, 9, 10, 12, 14, 17, 19, 23, 25, 27, 28, 31, 32, 39). Za marker kontaktní alergie na složky kosmetických pøípravkù se v epikutánních testech považuje pozitivní reakce na vonné látky (fragrance mix) a na peruánský balzám. Rozsah parfemovaných výrobkù je velmi široký, používá se více než 3000 rùzných chemických látek a míra expozice je rozsáhlá. Parfemace je èastá, množství látek vyvolávajících senzibilizaci je rùzné v rùzných zemích. K testování se používá smìs osmi vonných substancí, které pøicházejí do úvahy jako hlavní senzibilizátoøi. V souèasné dobì klesá senzibilizace na klasickou fragrance-mix, a to jak u nás, tak i v ostatních zemích a pohybuje se mezi % 9,7 % (1, 5, 8, 9, 10, 11, 13, 14, 16, 19, 23, 25, 31, 32, 35, 36, 38, 40). Tento pokles je nejspíše díky zavádìní fragrance-free pøípravkù, legislativní regulací obsahu nìkterých složek napø. v detergentech (42, 46) a hledáním alternativ parfemace. V souèasné dobì se vonná smìs zdá nedostateèná pro screening senzibilizace na parfemaci. Proto byla v SRN zavedena do standardní sady alergenù i další smìs parfémù fragrance mix II (35), což potvrzuje i studie z Nìmecka, kde bìhem let 1996 2002 klesla záchytnost alergie na vonnou smìs z 13,1 % (1999) na 7,8 % (2002). Pokles KS na klasickou fragrance-mix naznaèuje i naše studie a mùže souviset se zmìnou spektra používaných parfemací a zavedením fragrance-free èi hypoalergenních pøípravkù. Peruánský balzám je smìs látek pøírodní povahy a jeho složení není a nemùže být absolutnì identické ve všech pøípravcích. Geografické variace v incidenci jsou známy a jsou velmi rozdílné. V Evropì dosahují mezi 4 6 % mezi testovanými (5, 9, 10, 25, 26, 35, 36, 38, 40), údaje z USA udávají senzibilizaci vyšší než 10 % (28). Kontaktní alergie na tuto látku potvrzuje klesající trend na bìžnì používané vonné látky. Závìr Sledování trendù výskytu kontaktní senzibilizace na alergeny standardní sady, jejich vzájemné porovnání a zaøazování, popø. vyøazování jednotlivých alergenù za urèité èasové období poskytuje cenné informace, na základì kterých je možné úèinnì zasahovat a regulovat výskyt u nejèastìji vyskytujících se kontaktních alergenù. Souèasnì je možné porovnávat naše údaje s údaji zahranièními. Souèasný trend se ve vìtšinì sledovaných alergenù jeví jako pøíznivý, má pozvolna klesající charakter a odráží zmìny v dùsledku preventivních opatøení všech zainteresovaných složek. Nejproblematiètìjší oblastí stále zùstává kontaktní alergie na kovy. Podporováno VZ FNM è. MZO 00064203. LITERATURA 1. Akyol A, Boyvat A, Peksari Y, Gürgey E.: Contact sensitivity to standard series allergens in 1038 patients with contact dermatitis in Turkey. Contact Dermatitis 2005, 52, 333 337. 2. Basketter DA, Angelini G, Ingber A, Kern PS, Menné T. Nickel, chromium and kobalt in consumer products, revising safe levels in the new millenium. Contact Dermatitis 2003, 49, 1 7. Pøehledné èlánky ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ ÈÍSLO 2 2007 91

92 3. Brasch J, Geier J, Gefeller O.: Dynamic patterns of allergic patch test reactions 10 European standard allergens. Contact Dermatitis 1996, 35, 17 22. 4. Bruynzeel DK, Andersen KE, Camara JG, Lachapelle JM, Menné T, White IR.: The European standard series. Contact Dermatitis 1995, 33, 145 148. 5. Bruynzell DP, Diepgen TL, Andersen KE, Brandão FM, Brunze M, Frosch PJ, Goossens A, Lahti A, Mahler V, Maibach HI, Menné T, Wilkinson JD.: Monitoring the European standard series in 10 centres 1996-2000. Contact Dermatitis 2005, 53, 146 152. 6. Bruze M, Conde-Salazar L, Goossens A, Kanerva L, White IR.: Thoughts on sensitizers in a standard patch test series. Contact Dermatitis 1999, 41, 241 250. 7. Brunze M, Goossens A, Gruvberger B.: Recommendation to include methyldibromo glutaronitrile in the European standard patch test series. Contact Dermatitis 2005, 52, 24 28. 8. Buckley DA, Rycroft RJG, White IR, McFadden JP.: The frequency of fragrance allergy in patch-tested patiens increases with thein age. Br J Dermat 2003, 149,986 989. 9. Dastychová E.: Sekce pro dermatologickou alergologii a profesionální dermatózy. Èes.-slov. Derm. 80, 2005, 5, 287 288. 10. Dastychová E, Semrádová V.: Frekvence kontaktní senzibilizace na alergeny Evropské standardní sady Trolab u ekzematikù v letech 1997 1999. Èes.-slov. Derm. 2000, 75, 5, 219 229. 11. Frosch PJ, Pilz B, Andersen KE, Burrows D, Camarasa JG, Dooms- Goossens A, Ducombs G, Fuchs T, Hannuksela M, Lachapelle JM, Lahti A, Maibach HI, Menné T, Rycroft RJG, Shaw S, Wahlberg JE, White IR, Wilkinson JD.: Patch testing with fragrances, results of a multicenter study of the European Environmental and Contact Dermatitis Research Group with 48 frequently used constituents of perfumes. Contact Dermatitis 1995, 33, 333 342. 12. Goon AT, Goh CL.: Metal allergy in Singapore. Contact Dermatitis 2005, 52, 130-132. 13. Hasan T, Rantanen T, Alanko K, Harvima RJ, Jolanki R, Kalimo K, Lahti A, Lammintausta K, Lauerma AI, Laukkanen A, Luukkaala T, Riekki R, Turjanmaa K, Varjonen E, Vuorela AM.: Patch test reactions to cosmetic allergens in 1995-1997 and 2000 2002 in Finland a multicentre study. Contact Dermatitis 2005, 53, 40 45. 14. Hussain I, Rani Z, Rashid T, Haroon TS.: Suitability of the European standard series of patch test allergens in Pakistani patients. Contact Dermatitis 2002, 46, 50 51. 15. Isakson M, Brandão FM, Brunze M, Goossens A.: Recommmendation to include budesonide and tixocortol pivalate in the European standard series. Contact Dermatitis 2000, 43, 41 42. 16. Johansen JD, Menné T.: The fragrance mix and its constituents, a 14-year material. Contact Dermatitis 1995, 32, 18-23. 17. Lachapelle JM, Ale SI, Freeman S, Frosch PJ, Goh CL, Hannuksela M, Hayakawa R, Maibach HI, Wahlberg JE.: Proposal for a revised international standard series of patch tests. Contact Dermatitis 1997, 36, 121 123. 18. Lachapelle JM, Maibach H I.: Patch testing and prick testing. A practical guide. Berlin, Heidelberg, New York, Springer, 2003. 19. Lestringant GG, Bener A, Sawaya M, Galadari IH, Frossard PM.: Allergic contact dermatitis in the United Arab Emirates. Int J Dermatol 1999, 38, 181 186. 20. Lidén C, Carter S. Nickel release from coins. Contact Dermatitis 2001, 44, 160 165. 21. Lidén C. Legislative and preventive measures related to contact dermatitis. Contact Dermatitis 2001, 44, 65 69. 22. Lidén C, Norberg K.: Nickel on Swedish market. Follow-up after implementation of the Nickel Directive. Contact Dermatitis 2005, 52, 29 35. 23. Liu YQ, Zhao B, Zhuang LH, Fan WX.: Patch test reactions to the Chinese Standard Screening Allergens in 1,135 patients investigated for allergic contact dermatitis. Am J Contact Dermat 1997, 8(3), 141 143. 24. Kashani MN, Gorouhi F, Behnia F, Nazemi MJ, Dowlati Y, Firooz A.: Allergic contact dermatitis in Iran. Contact Dermatitis 2005, 52, 154 158. 25. Machovcova A, Dastychova E, Kostalová D, Vojtechovska A, Reslova J, Smejkalova D, Vaneckova J, Vocilkova A.: Common contact sensitizers in the Czech Republic. Patch test results in 158 patients with suspected contact dermatitis. Contact Dermatitis 2005, 53,162 166. 26. Machovcová A.: Rozbor kontaktní alergie na nìkteré nedeklarované souèásti zevních lékù u pacientù s bércovým vøedem a/nebo s varikózní a mikrobiální dermatitidou bércù. Ès. Derm. 74, 1999, 1, 3 10. 27. Machovcová A, Èapková Š, Konkolová R, Hercogová J.: První výsledky epikutánních testù u dìtí s atopickou dermatitidou. Alergie 2001, 3, 1, 13 18. 28. Marks Jr. JG, Belsito DV, DeLeo VA, Fowler JF, Fransway AF, Maibach HI, Toby Mathias CG, Nethercott JR, Rietschel RL, Sherertz EF, Storrs FJ, Taylor JS.: North American Contact Dermatitis Group patch test results for the detection of delayed-type hypersensitivity to topical allergens. J Am Acad Dermatol 1998, 38, 6 (1), 911 918. 29. Marks Jr. JG, Elsner P, DeLeo VA.: Contact & Occupational Dermatology. 3 rd ed. St. Louis, Mosby; 2002. 30. Modjtahedi BS, Modjtahedi SP, Maibach HI.: The sex of the individual as a factor in allergic contact dermatitis. Contact Dermatitis 2004, 50, 53 59. 31. Sharma VK, Chakrabarti A.: Common contact sensitizers in Chandigarh, India. A study of 200 patients with the European standard series. Contact Dermatitis 1998, 38, 127 131. 32. Signhal V, Reddy BS. Common contact sensitizers in Delhi. J Dermatology 2000, 27(7), 440 445. 33. Rietschel RL, Fowler Jr. JF.: Fisher s Contact dermatitis. 5 th ed. Philadelphia, USA, Lippincott Williams & Wilkins; 2001. 34. Rycroft RJG, Menné T, Frosch PJ, Lepoittevin J-P, (eds): Textbook of contact dermatitis. 3 rd ed. Berlin, Springer-Verlag; 2001. 35. Schnuch A, Lessmann H, Geier J, Frosch PJ, Uter W.: Contact allergy to fragrances, frequencies of sensitization from 1996 to 2002. Results of the IVDK. Contact Dermatitis 2004, 50, 65 76. 36. Urbanèek S, Dastychová E, Buchvald D, Vocilková A.: Kontaktné alergeny v pracovnom a životnom prostredí. Banská Bystrica, Polygrafia Gutengerg; 2005. 37. Uter W, Geier J, Schnuch A. The MOAHLFA index in 17 centres of the Information Network of Departments of Dermatology (IVDK) over 6 years. Contact Dermatitis 1999, 41, 343 344. 38. Uter W, Hegewald J, Aberer W, Ayala F, Bircher AJ, Brasch J, Coenraads PJ,, Schuttelaar M-LA, Elsner P, Fartasch M, Mahler V, Belloni Fortina A, Frosch PJ, Fuschs T, Johansen JD, Menné T, Jolanki R, Krecisz B, Kiec-Swierczynska M, Larese F, Orton D, Peserico A, Rantanen T, Schnuch A.: The European standard series in 9 European countries, 2002/2003 First results of the European Surveillance System on Contact Allergies. Contact Dermatitis 2005, 53, 136 145. 39. Uter W, Pfahlberg A, Gefeller O, Geier J, Schnuch A.: Risk factors for contact allergy to nickel result of a multifactorial analysis. Contact Dermatitis 2002, 48, 33 38. 40. Vocilková A, Dastychová E, Dobešová J, Horažïovský J, Košśálová D, Macháèková J, Reslová J, Vanìèková J. Rozbor výsledkù standardních epikutánních testù na území Èeské republiky. Ès Derm 70, 1995, 3, 125 128. 41. Vyhláška è.109/2005 Sb., kterou se mìní vyhláška è. 221/2004 Sb., kterou se stanoví seznamy nebezpeèných chemických látek a nebezpeèných chemických pøípravkù, jejichž uvádìní na trh je zakázáno nebo jejichž uvádìní na trh, do obìhu nebo používání je omezeno. 42. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví è. 26/2001 Sb. o kosmetických prostøedcích. 43. Wöhrl S, Hemmer W, Focke M, Götz M, Jarisch R.: Patch testing in Children, Adults, and the Elderly, Influence of Age and Sex on Sensitization Patterns. Pediatric Dermatology 2003, 20, 2, 119-123. 44. Wöhrl S, Hemmer W, Focke M, Götz M, Jarisch R.: The significance of fragrance mix, balsam of Peru, colophony and propolis as screening tools in the detection of fragrance allergy. Br J Dermat 2001, 145, 268 273. 45. www.europarl.eu.int/meetdocs/committees/envi/20030219/ 470365en.pdf 46. naøízení EP a EC è. 648/2004 o detergentech 47. www.spotrebitel.cz Prim. MUDr. Alena Machovcová, MBA Dermatovenerologické oddìlení FN v Motole V Úvalu 84 150 06 Praha 5 Pøedloženo k publikaci: 16. 5. 2006