Katedra telesnej výchovy a športu Fakulty humanitných vied UMB v Banskej Bystrici

Transkript

1 Katedra telesnej výchovy a športu Fakulty humanitných vied UMB v Banskej Bystrici 2009 ROZVOJ PROFESIONÁLNYCH KOMPETENCIÍ UČITEĽOV TELESNEJ VÝCHOVY NA ZÁKLADNÝCH A STREDNÝCH ŠKOLÁCH Z ÚPOLOVÝCH ŠPORTOV Zborník recenzovaných vedeckých a odborných prác z problematiky úpolov, vydaný z grantovej úlohy KEGA 3/607/08

2 Četnost pohybů v tréninku aikibudó se specifickou zátěží na pohybový aparát Vít Michal - Šalplachtová Pavla Katedra gymnastiky a úpolů, Fakulta sportovních studií, Masarykova univerzita Klíčová slova: úpolové sporty, bojová umění, budó, aikibudó, pohybová zátěž, pády, páky Úvod Pravidelná sportovní aktivita vede k adaptaci organizmu na zátěž, přičemž různé pohybové aktivity zatěžují organizmus odlišným způsobem. Úpoly patří ke sportům s nejvšestrannějším působením na lidský organismus. Některé úpolové sporty jako sumó nebo zápas rozvíjí především silové schopnosti, jiné jako karate či taekwondo schopnosti rychlostní. V současném světě existuje celá řada úpolových sportů, které jsou různou měrou zapojeny do sportovního hnutí. Každý z nich má zcela specifické účinky na lidský organismus. Pro většinu úpolových sportů je signifikantní rozvoj koordinačních schopností. Jedná se zejména o statickou a dynamickou rovnovážnou schopnost v různých polohách, orientaci v prostoru často v bezoporových fázích, kinesteticko diferenciační schopnost atd. Mezi další schopnosti rozvíjené úpoly patří např. taktilní a proprioceptivní citlivost či specifická kloubní pohyblivost (Ďurech, 993). Rozvíjením kondice žáků mladšího školního věku s využitím úpolových cvičení se zabýval Adamčák (2004). Podle charakteru a objemu tělesné zátěže dosahuje energetická náročnost úpolových disciplín různé úrovně. Při soutěžích v různých úpolových sportech se jedná o acyklické aktivity s převážně anaerobním krytím energetického výdeje. U nesoutěžních komplexně rozvíjejících úpolových systémů předpokládáme převážně aerobní krytí energetického výdaje. Jedním z komplexně rozvíjejících úpolových sportů rozvíjejících koordinační schopnosti a kloubní pohyblivost je aikibudó. Jedná se o nesoutěžní bojové umění pěstované pro osobní rozvoj cvičenců (Reguli, 200, Vít, 200). Problém Úvahy o fyziologických účincích cvičení aikibudó nás vedly k uskutečnění šetření, které mělo za cíl zjistit četnost vybraných pohybů v tréninku aikibudó, u kterých předpokládáme 66

3 specifické účinky na pohybový aparát člověka. Získaná data se stanou základem pro rozvahu o tréninkových metodách v aikibudó a eventuelní kompenzaci zatížení cvičenců. Uvedené hodnoty získané šetřením v tréninku aikibudó sice vypovídají konkrétně o tomto systému, v obdobné míře jsou však platná i pro jiné úpolové disciplíny, které mají podobný charakter pohybu nebo tréninkových metod. V prvé řadě se to týká aikidó, dále pak některých škol džúdžucu eventuelně jiných systémů vyžívajících zejména technik pák (Šalplachtová, 2006). Cíl Cílem práce je zjištění četnosti vybraných pohybů v tréninku aikibudó se specifickou zátěží na pohybový aparát. Metodika Pro splnění cíle práce jsme zvolili následující úkoly. Na základě pilotážního průzkumu několika tréninkových jednotek (TJ) jsme zvolili sledované kategorie jevů, tedy konkrétní pohyby v tréninku aikibudó. Vytvořili jsme výzkumný nástroj záznamový arch pro záznam zvolených pohybů. Zvolili jsme výzkumný soubor 3 cvičenců aikibudó a jako minimum pro využití dat získaných za jejich osoby, jsme zvolili 0 TJ. V předvýzkumu jsme zaznamenali jednu TJ, analyzovali její záznam a ověřili tak funkčnost záznamového archu. V následujícím období leden až únor 2006 jsme pomocí videokamery Panasonic NV-GSEG zaznamenali TJ. Postupně jsme převedli všechna získaná data do formátu DVD a metodou nepřímého pozorování jsme analyzovali záznamy TJ a zaznamenali četnost sledovaných pohybů do záznamových archů. Charakteristika aikibudó z fyziologického hlediska Aikibudó je acyklická pohybová aktivity zahrnující různé druhy přemístění, pádů, pák na segmenty končetin a páteře. Z hlediska funkční a metabolické charakteristiky lze předpokládat, že většina základních technik je prováděna v aerobním a jen výjimečně v krátkodobě anaerobním alaktátovém typu metabolického krytí. Frekvence dýchání se při akcích mění v závislosti na rytmu pohybu. Závěrečná část pohybu je prováděna s výdechem, což je společné pro všechna bojová umění (Heller, 996). Vytrvalostní anaerobní schopnost uplatňovaná při velmi intenzivní práci na hranici maxima do 3 minut je v aikibudó využívána při cvičení rychlého randori. Aerobní vytrvalostní schopnost je schopnost absolvovat intenzivně celý trénink aikibudó v délce, 2 hodiny. 67

4 Abychom se mohli zabývat úpolovými disciplínami komplexně, v našem případě bojovým uměním aikibudó, je třeba znát i specifika zatížení pohybového aparátu při jejich tréninku. Lze předpokládat, že časté otřesy způsobené pádem těla na tatami způsobují otřesy vnitřních orgánů, aktivního i pasivního pohybové aparátu. Podobně lze usuzovat o účinku pák na kloubní spojení. Je zřejmé, že dochází k natahování šlach a vazů. Tyto pohyby jsou fyziologické pouze tehdy, provádí-li se pouze do krajní polohy pohyblivosti daného segmentu lidského těla. Sledované pohyby v tréninku aikibudó Hlavními technickými prostředky aikibudó jsou techniky uvolnění z úchopů a objetí, pák, hodů, strhů, znehybnění a škrcení. Významný účinek na pohybový aparát cvičenců mají páky a pády. Páky jsou prováděny v průběhu většiny techniky hodů, při znehybnění jsou páky často cílem techniky. Rozhodli jsme se sledovat četnost pák provedených na tři segmenty horní končetiny (zápěstí, loket, rameno), tři segmenty dolní končetiny (kotník, koleno, kyčel) a jeden segment páteř (cervikální část) v extenzi a rotaci. Častým pohybem v aikibudó jsou pády. Pád následuje vždy po provedení techniky hodu, někdy je součástí techniky znehybnění. Typické je dynamické provádění pádů u specifických cvičení randori, tai sabaki nage a wa no seišin. Pro účely našeho šetření jsme sledovali osm různý pádů používaných v aikibudó: pád vpřed s převratem bez pád vpřed s převratem se m pád vpřed bez převratu bez pád vzad s převratem bez pád vzad s převratem se m pád vzad bez převratu se m pád vzad bez převratu bez pád stranou bez převratu se m pád stranou s převratem bez. Mezi časté statické pozice prováděné při tréninku aikibudó patří klek sedmo. Jedná se o pozici těla typickou pro japonskou kulturu, ve které je označována jako seiza. Seiza cvičenci zaujímají např. v některých fázích rozcvičení, především je však typickou polohou, ve které cvičenci poslouchají výklad učitele. Vzhledem k tomu, že při dlouhých výdržích v kleku 68

5 sedmo dochází k odkrvení dolních končetin, úhel bérců a stehen je velmi ostrý a tím dochází k zatížení kolen, rozhodli jsme se sledovat čas cvičenců strávený v seiza během tréninku. Dalším specifickým pohybem pro aikibudó je chůze po kolenou nazývaná šikkó. Jedná se o druh přemístění po kolenou vycházející z pozice seiza, který se používá při provádění technik ve snížené pozici na zemi. I u tohoto pohybu jsme zaznamenávali čistý čas jeho průběhu během tréninku. Výsledky a diskuse Během sledovaného období jsme naměřili následující hodnoty. Uvádíme zjednodušené tabulky postupně od absolutních hodnot, přes průměrné až po srovnání různých skupin cvičenců. Celkové hodnoty všech TO Tabulka č.. uvádí kromě výkonnostního stupně, věku a pohlaví TO absolutní hodnoty všech 0 TO, které splnili podmínku absolvování min. 0 TJ. Počet pádů a pák je uveden souhrnně bez rozdělení na druhy pádů a páčené segmenty. Tab. č. : Celkové hodnoty 0 TO za 0 TJ TO výk. stupeň věk pohlaví celkový čas TJ klek sedmo chůze v kleku CELKEM PÁDŮ CELKEM PÁK.. kjú 23 Ž 9:09 4:0:20 0:03: kjú 2 Ž 9:24 4:7:34 0:03: kjú 30 Ž 9:6 4:29:07 0:00: kjú 29 M 9:7 4:0:7 0:03: kjú 2 M 9:29 4:07: kjú 2 M 9:09 4:09:3 0:03: kjú 24 M 9:09 4:06:6 0:02: dan 28 Ž 9:2 4:00:02 0:03: dan 2 M 9:0 3:44: dan 27 M 9:3 3:02:9 0:03: Z tabulky č. je patrné, že nejnižší hodnoty kleku sedmo se vyskytly u osob s vyšší četností pádů a pák. Platí to zejména u technických stupňů dan. Délka kleku sedmo a četnost pádů a pák souvisela s produktivitou TO během tréninku, s jejich výkonností a nasazením s jakým trénink absolvovaly. Pokročilejší TO technického stupně dan se častěji aktivně účastnily 69

6 výkladu učitele předváděním vysvětlovaných technik ostatním TO, z tohoto důvodu byly jejich naměřené hodnoty kleku sedmo nižší. Dalo by se říci, že do určité míry (vzhledem k ostatním TO a to v případě, že by se jednalo o stejné TJ) hodnoty kleku sedmo přímo úměrně mohou odrážet aktivitu TO. Z tabulky č. je zřejmé, kolik námi sledované TO vykonali během 0 TJ celkově pádů a kolik celkem pák bylo provedeno na jejich pohybový aparát. Absolutní hodnoty u všech pádů se pohybují v rozmezí od 729 do 00, u všech pák se absolutní hodnoty pohybují v rozmezí od 62 do 988. Hodnoty sledované kategorie chůze v kleku svou délkou nepovažujeme za významné a nebudeme se jimi dále zabývat. Svědčí pouze o tom, že se v TJ během sledovaného období nevyskytovaly techniky prováděné v kleku. Sledovaná kategorie byla zaznamenána pouze v TJ. Průměrné hodnoty všech TO Z tabulky č.2 jsou lépe patrné průměrné hodnoty četnosti jednotlivých sledovaných kategorií u každé TO za jednu průměrnou TJ. Tab. č. 2: Průměrné hodnoty 0 TO za jednu TJ TO výk. stupeň věk pohlaví celkový čas TJ klek sedmo chůze v kleku CELKEM PÁDŮ CELKEM PÁK.. kjú 23 Ž :4 0:2:02 0:00: kjú 2 Ž :6 0:2:4 0:00: kjú 30 Ž : 0:26: 0:00: kjú 29 M : 0:24:32 0:00: kjú 2 M :6 0:24: kjú 2 M :4 0:24:7 0:00: kjú 24 M :4 0:24:42 0:00: dan 28 Ž : 0:24:00 0:00: dan 2 M :4 0:22: dan 27 M : 0:8:8 0:00: Délka průměrné TJ v hodinách se u cvičenců pohybovala v intervalu :4 až :6. Během jedné TJ se sledované TO nacházely 8 až 26 minut v kleku sedmo. Průměrné hodnoty za jednu TJ se pohybují u všech pádů v rozmezí od 73 do 0, u všech pák se průměrné hodnoty pohybují v rozmezí od 6 do 99 pák za TJ. 70

7 Průměrné hodnoty jedné TO za jednu TJ Hlavní výsledek práce reprezentují průměrné hodnoty jedné TO za jednu průměrnou TJ (viz tab. č. 3). Tab. č. 3: Průměrné hodnoty jedné TO za jednu TJ průměr. TO průměr. věk průměr. čas TJ klek sedmo chůze v kleku průměrně PÁDŮ průměrně PÁK 26 : 0:24:09 0:00: Průměrný věk TO byl 26 let. TJ v průměru trvala hodinu a minut. Doba kleku sedmo během TJ dosahovala průměrně 24 minut. U průměrné TO (bez ohledu na pohlaví, výkonnost, věk a náplň TJ) byly zjištěny za jednu průměrnou TJ tyto hodnoty: 90 různých pádů, bylo aplikováno průměrně 77 různých pák na její pohybový aparát. Z hlediska aktivity průměrné TO je zajímavé procentuální rozložení činností během průměrné TJ, které nám vyjadřuje graf č.. Z celé TJ, která trvala průměrně hodinu a minut připadalo 79% času na aktivní cvičení, které zahrnovalo rozcvičení, průpravná cvičení, nácvik pádů, kopů, úderů, jednotlivých technik atd. Zbývajících 2% připadalo na klek sedmo. Procentuální rozložení činností během průměrné TJ klek sedmo 0:24:09 2% chůze v kleku 0:00:4 0% aktivní cvičení :3:7 79% Graf. č. : Procentuální rozložení činností během průměrné TJ 7

8 Následující grafy č. 2 a 3 vyjadřují průměrný počet jednotlivých druhů pádů a pák u průměrné TO za jednu TJ. Průměrný počet pádů za TJ pád vpřed s převratem bez 4 pád vpřed s převratem se m 2 pád vpřed bez převratu bez pád vzad s převratem bez 0 0 pád vzad s převratem se m pád vzad bez převratu bez pád vzad bez převratu se m pád stranou bez převratu se m pád stranou s převratem bez Graf. č. 2: Průměrný počet pádů za TJ Nejčastějším pádem (viz graf č. 2) byl u průměrné TO pád vpřed s převratem bez (37), jako druhý nejčastější pád se vyskytoval pád vzad s převratem bez (22) a pád stranou bez převratu se m (22). Ve všech případech se jednalo o tři základní druhy pádů. Průměrný počet pák za TJ páka na rameno páka na loket páka na zápěstí páka na kotník páka na koleno páka na kyčel záklon krční páteře rotace krční páteře Graf. č. 3: Průměrný počet pák za TJ Nejčastěji byly páky aplikovány na segmenty horní končetiny, potom na krční páteř a výjimečně se objevily páky na segmenty dolní končetiny (viz graf. č. 3). Na horní končetině 72

9 bylo účinku páky vystaveno nejčastěji zápěstí a to průměrně 24 krát za jednu TJ, druhým nejčastěji zatěžovaným segmentem byl loket (8) a potom rameno (). Páka ve formě záklonu se vyskytovala průměrně 4 krát za jednu TJ a to téměř třikrát častěji než páka na krční páteř ve formě rotace (). Na segmenty dolní končetiny připadala v průměru jedna páka na kotník a koleno za jednu TJ. Nízká četnost tohoto druhu pák je dána tím, že se vyskytují až v pokročilých technikách na vyšší výkonnostní úrovni. Srovnání hodnot žen a mužů, kjú a dan Považujeme za zajímavé zmínit se o výsledcích, kterými budeme prezentovat možné shody či rozdíly ve výskytu a četnosti sledovaných kategorií u žen a mužů za průměrnou TJ (viz tab. č. 4). Jako druhé v pořadí budeme stejným způsobem prezentovat výsledky získané u technického stupně kjú a dan (viz tab. č. ). Tab. č. 4: Průměrné hodnoty u žen a mužů za průměrnou TJ průměrný věk průměrný čas TJ klek sedmo chůze v kleku průměrně PÁDŮ průměrně PÁK ŽENY 27 : 0:2:26 0:00: MUŽI 2 : 0:23:7 0:00: Průměrný věk žen byl 27 let, mužů 2 let. Ženy v průměru setrvávaly v kleku sedmo o 2 minuty déle než muži. Průměrný počet všech pádů u žen byl pouze o 9 menší než u mužů. Průměrný počet pák se téměř nelišil. Průměrný počet pádů za průměrnou TJ ženy muži pád vpřed s převratem bez 3 6 pád vpřed s převratem se m 2 pád vpřed bez převratu bez pád vzad s převratem bez pád vzad s převratem se m pád vzad bez převratu bez pád vzad bez převratu se m pád stranou se m pád stranou bez Graf. č. 4: Průměrný počet pádů u žen a mužů za průměrnou TJ 73

10 Muži i ženy využívají stejné druhy pádů jako průměrná TO, což je dáno charakterem tréninku a střídáním rolí. Muži vykonávají o pádů vpřed s převratem bez na TJ více než ženy. Muži vykonávají jednou tolik pádů vpřed s převratem se m než ženy, četnost pádu vzad s převratem bez je stejný u žen i u mužů, četnost pádu stranou se m je přibližně shodná s četností pádů vzad (viz graf č. 4). Průměrný počet pák za průměrnou TJ ženy muži páka na rameno páka na loket páka na zápěstí páka na kotník páka na koleno páka na kyčel záklon krční páteře 6 rotace krční páteře Graf. č. : Průměrný počet pák u žen a mužů za průměrnou TJ Z hlediska typů aplikovaných pák se u žen i mužů, stejně jako u průměrné TO, nejčastěji vyskytují páky na zápěstí, rameno a loket (viz graf č. ). Z oblasti krční páteře převažuje opět záklon nad rotací. V četnosti se liší pouze páky na zápěstí a rameno. V případě páky na zápěstí byla vyšší četnost ve prospěch žen (2), muži měli na TJ průměrně o 2 páky na zápěstí méně (23). Naopak měli muži průměrně o 2 páky více na rameno. Tab. č. : Průměrné hodnoty kjú a dan za průměrnou TJ průměrný věk průměrný čas TJ klek sedmo chůze v kleku průměrně PÁDŮ průměrně PÁK KJÚ 2 : 0:2:4 0:00: DAN 27 : 0:2:36 0:00:3 0 9 Průměrný věk TO žákovského stupně kjú byl 2 let, pokročilejšího stupně dan byl 27 let. Kjú v průměru setrvávali v kleku sedmo o 4 minut déle než dan. Průměrný počet všech pádů a pák v TJ byl u kjú nižší než průměrný počet všech pádů a pák u dan. Průměrný kjú se svou 74

11 četností pádů a pák vyrovná průměrné ženě. Průměrný počet pádů u TO pokročilejšího stupně dan byl 0 a pák 9. Přibližně o 20 pádů a pák na TJ více než v případě kjú. Z hodnot je zřejmé, že dan byli, co se týká četnosti pádů a pák, během tréninku produktivnější než kjú. U kjú i dan se nejčastěji vyskytují pády stejného druhu (viz graf č. 6), podobně jako u žen a mužů, ale liší se opět četností. Nejvíce se liší v četnosti pádu vpřed s převratem bez, kdy kjú tímto způsobem spadnou v průměru 33 krát za TJ, zatím co dan 4 krát, to znamená přibližně o 6 pádů na TJ více než průměrný muž. Ostatní druhy pádů se v četnosti moc neliší. Opět jsou nejvíce zastoupeny zbývající dva základní typy pádů pád stranou se m a pád vzad s převratem bez. Průměrný počet pádů za průměrnou TJ pád vpřed s převratem bez 4 6 pád vpřed s převratem se m 2 2 pád vpřed bez převratu bez pád vzad s převratem bez kjú pád vzad s převratem se m dan pád vzad bez převratu bez 2 pád vzad bez převratu se m 2 26 pád stranou se m pád stranou bez Graf. č. 6: Průměrný počet pádů u kjú a dan za průměrnou TJ Průměrný počet pák za průměrnou TJ kjú dan páka na rameno páka na loket páka na zápěstí páka na kotník páka na koleno páka na kyčel záklon krční páteře 6 rotace krční páteře Graf. č. 7: Průměrný počet pák u kjú a dan za průměrnou TJ 7

12 Z hlediska typů aplikovaných pák se u kjú i dan nejčastěji vyskytují páky na zápěstí, rameno a loket (viz graf č. 7), podobně jako v případě pádů se liší opět svou četností. Nejvíce se liší v četnosti páky na zápěstí, rameno a záklonu krční páteře. Kjú byly v průměru vystaveny páce na zápěstí 2krát, zatím co dan 29krát, to znamená na TJ o 8 pák na zápěstí více než u průměrného kjú. Páce na rameno byli kjú vystaveny 6krát a dan 22krát za TJ, tzn. na TJ o 6 pák na rameno více než u průměrného kjú. Ostatní typy pák se liší v četnosti o až 4 páky na TJ. Závěr Zaznamenali jsme nejčastěji vykonávané pohyby v tréninku aikibudó a poukázali jsme na specifičnost jejich účinku na pohybový aparát člověka. Domníváme se, že pro vykonávání pádů je třeba kvalitní průprava cvičenců. Při dodržení metodické zásady postupnosti by pády dále neměly znamenat pro cvičence riziko, naopak by je měli chránit před zraněním. Přesto při častých pádech může docházet k otřesům vnitřních orgánů a zátěži kloubních spojení. Proto i tato problematika by si zasloužila hlubšího zkoumání z pohledu lékařských věd. Také aplikace pák na pohybový aparát cvičenců podle našeho názoru představuje specifickou zátěž, která by měla být kompenzována vhodnými cvičeními. Získaná data bychom rádi využili ke zlepšení tréninkové praxe aikibudó a pro další výzkum v této oblasti. Současně by mohla sloužit jako východisko pro další odborné práce, zjišťující vliv specifických pohybů na stav pohybového aparátu nebo pro vypracování návrhu jejich kompenzace. Na základě výsledů naší práce by mohla být rozpracována tělesná příprava pro cvičence aikibudó, která by jejich pohybový aparát připravila na zátěž specifickou pro toto bojové umění. Bibliografie ADAMČÁK, Š. Rozvíjanie kondície žiakov. stupňa základnej školy s využitím úpolových cvičení. Banská Bystrica: PF UMB, s. ISBN ĎURECH, M. Úpoly. Bratislava : Univerzita Komenského, 993. ISBN HELLER, J. a kol. Fyziologie tělesné zátěže II. Speciální část 3. díl. Praha: Karolinum, s. ISBN REGULI, Z. Úpolové sporty. Brno : FSpS MU, 200. ISBN ŠALPLACHTOVÁ, P. Četnost pohybů v tréninku aikibudó se specifickou zátěží na pohybový aparát. Brno : FSpS MU, bakalářská práce. 76

13 VÍT, M. Aikibudó: Bojová umění jako sportovní aktivita dětí a mládeže. In Sport a kvalita života. Brno : FSpS MU, 200. ISBN

14 Frequency of movements in training of the Aikibudó with specific loading on motor system Vít Michal - Šalplachtová Pavla Key words: combative sports, martial arts, budo, aikibudo, physical load, falls, joint locks Summary The paper is focused on frequency of movements with specific action of body in training of the aikibudo. The authors used the method of indirect video recordings observation of practice units and they recommended the obtained data used for practical training of aikibudo and for other investigation in this area. 78