UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra antropologie a zdravovědy Bakalářská práce Pavla Šudřichová Kvalita péče o těhotné ženy v současné společnosti Olomouc 2012 Vedoucí práce: MUDr. Milada Bezděková, Ph.D.
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedenou literaturu. V Olomouci dne 14. 6. 2012 Pavla Šudřichová
Děkuji MUDr. Miladě Bezděkové, Ph.D. za odborné vedení bakalářské práce, poskytování rad a materiálových podkladů k práci.
OBSAH 1 ÚVOD... 5 2 CÍLE PRÁCE... 6 3 TEORETICKÉ POZNATKY... 7 3.1 Průběh těhotenství... 7 3.2 Průběh porodu... 15 3.3 Pohled do historie péče o těhotné ženy... 17 3.4 Péče o těhotné ženy v současnosti... 19 3.4.1 Těhotenské poradny... 20 3.4.2 Sociální a finanční podpora v těhotenství... 22 3.4.3 Životní styl v těhotenství... 23 3.4.4 Předporodní příprava... 25 3.4.5 Péče o ženu během porodu... 26 4 PRAKTICKÁ ČÁST... 29 4.1 Metodika práce... 29 4.2 Interpretace výsledků... 30 5 ZÁVĚR A DISKUZE... 46 6 SHRNUTÍ / SUMMARY... 48 7 REFERENČNÍ SEZNAM... 49 8 SEZNAM PŘÍLOH... 51 ANOTACE... 55
1 ÚVOD Práce je zaměřena na problematiku péče o těhotné ženy v současné společnosti a jejím úkolem je podat ucelené informace o průběhu těhotenství a porodu a o tom, jak se během těhotenství a porodu o ženu a její dítě pečuje. Těhotenství a porod představují v životě ženy, jejího partnera, i samotného dítěte razantní změnu. Porodnictví, tak jako ostatní lékařské a vědecké obory, prošlo během své historie řadou podstatných změn a z laické pomoci poskytované těhotné a rodící ženě se vyvinulo moderní porodnictví se spoustou podoborů. Moderní porodnictví se zaměřuje na prevenci, genetiku a pravidelnou péči o těhotné ženy v rámci prenatální péče. Důležitou změnou je, že moderní porodnictví se snaží také o narození živého a zdravého dítěte, zatímco prioritou primitivního porodnictví bylo pouze zachování života rodící ženy. Patrné rozdíly mezi dnešním moderním porodnictvím a dřívějšími praktikami můžeme stále ještě vidět zejména v méně rozvinutých zemích jako je např. Afrika, kde dochází k úmrtí téměř každé desáté rodící ženy (Macků, Macků, 1998, s.17; Pařízek, 2008, s. 26). Podstatou člověka je jeho bio-psycho-sociální povaha, která vyžaduje celostní přístup ze strany lékařů, vědomostní kompetence, kvalitní vybavenost a uvědomění si psychosociálních souvislostí. Každý člověk má vlastní pocity, obavy a touhy, a proto vyžaduje individuální přístup, který by měl být založen také na lidskosti, intuici, empatii, neverbální komunikaci a psychoterapii. Snahou je vytvořit určité partnerství mezi lékařem a pacientem, tak aby se pacient cítil respektován (Kapr, Koukola, 1998, s. 65-70). Téma práce mě oslovilo proto, že se zabývá přirozenými pochody organismu ženy, potřebami žen během těhotenství, prevencí vývojových vad u dětí a zajištěním podmínek pro nenarušený vývoj narozených dětí, což je obrovský pokrok v problematice prenatální péče ve srovnání s porodnictvím v době před 19. stoletím. Součástí práce je dotazníkový výzkum vedený online v České republice, jehož cílem bylo zhodnotit jak jsou ženy spokojeny se systémem péče o těhotné ženy a jaké změny by případně uvítaly. Cílem výzkumů týkajících se ošetřovatelské péče je zkvalitnění zdravotní péče, zlepšení zdravotního stavu populace a naplnění zdravotních a sociálních potřeb jedinců (Bártlová a kol., 2008, s. 1). 5
2 CÍLE PRÁCE Hlavní cíl Hlavním cílem bakalářské práce je zmapovat systém péče o těhotnou ženu a jeho kvalitu v současné společnosti v České republice. Dílčími cíli je zjistit: péči o těhotnou ženu během těhotenství a po porodu, jak jsou ženy spokojeny s informacemi o těhotenství a porodu, které jsou jim poskytovány, zda jsou ženy spokojeny s přístupem zdravotnických pracovníků v průběhu těhotenství a porodu, jaké změny by si ženy v poskytovaní péče během těhotenství a při porodu přály. 6
3 TEORETICKÉ POZNATKY Tato kapitola prezentuje dosavadní poznatky o průběhu těhotenství a porodu, nastiňuje historii péče o těhotné ženy a uvádí informace o současné péči o ženy během těhotenství a porodu. 3.1 Průběh těhotenství Těhotenství je období, ve kterém se z oplodněného vajíčka (zygoty) uhnízděného v matčině děloze vyvíjí nejprve embryo a potom plod. Těhotenství začíná početím a končí narozením dítěte (porodem). Donošené těhotenství trvá přibližně devět měsíců (39 až 40 týdnů) a je rozděleno do tří stejných časových období trimestrů (Evansová, 1997, s. 277). Podle Pařízka (2008, s. 32-36) je v dnešní době moderní tzv. plánované rodičovství za účelem otěhotnět v době, kdy to bude pro oba partnery ideální. Tato možnost se považuje za jedno ze základních lidských práv. Důležité je při plánovaném rodičovství zohlednit věk matky pro první otěhotnění, což je ideální během 20. a 24. roku, i když schopnost otěhotnět mají dívky již mnohem dříve. Snahou je vyhnout se zvýšenému riziku vývojových vad u dětí žen, které otěhotní po 35. roce života. Dále Pařízek (2008, s. 40-41) uvádí, že téměř každá žena prožívá přirozený strach o zdraví svého dítěte. Tento strach bývá zvýšený, pokud u ženy již v minulosti došlo k potratu, nebo se jí již narodilo dítě s vývojovou vadou. Pomoci rozhodnout se, zda je otěhotnění vhodné může genetické poradenství, které je také nezbytné před otěhotněním v případech opakovaných předchozích potratů, vývojových vad vyskytujících se u předchozích dětí nebo u příbuzných a dále u žen starších 35 let. Pokud žena plánuje otěhotnět, tak by se měla na těhotenství patřičně připravit, nejlépe tři měsíce před plánovaným otěhotněním. Dále je důležité poradit se s lékařem ohledně užívání léků, které mohou mít vliv na vývoj plodu a také případně změnit práci, pokud žena pracuje s chemikáliemi nebo tam, kde dochází ke styku se zářením (Pařízek, 2008, s. 40-41). Fenwicková (1992, s. 10-11) uvádí, že by se měla provádět v dostatečné době před otěhotněním krevní zkouška za účelem zjištění, že je žena imunní proti zarděnkám. Pokud žena imunní není, měla by požádat lékaře, aby ji očkoval a na případné otěhotnění si alespoň tři měsíce počkat. Pokud se žena snaží otěhotnět, měla by její 7
hmotnost být v normě s ohledem na její výšku, měla by se vyhnout kouření a alkoholu a měla by se snažit dodržovat zdravý životní styl s dostatkem pohybu a zdravé stravy. Průběh těhotenství od počátku do 10. týdne Přibližně 14. den menstruačního cyklu ženy dochází k uvolnění zralého vajíčka z jednoho z vaječníků a může dojít k oplodnění. Tento děj se nazývá ovulace. Životaschopnost vajíčka zachyceného ve vejcovodu je zhruba 24 hodin. Nedojde-li k oplodnění, následuje další menstruační krvácení a cyklus se opakuje (Fenwicková, 1992, s. 14). Podle Pařízka (2008, s. 65-66) se v případě oplodnění jedná o velmi komplikovaný průběh, kdy dochází ke spojení vajíčka a spermie a vytvoření prvního zárodku (zygoty), který obsahuje diploidní počet chromozomů. Asi po 36 hodinách dochází k dalšímu dělení. Tyto změny žena nijak nepociťuje. K nidaci (uhnízdění zárodku), což je považováno za skutečné zahájení těhotenství, dochází zhruba 6. až 15. den po oplození a od 4. týdne těhotenství dochází ke vzniku zárodečných listů (entoderm, ektoderm a mezoderm), které jsou základem pro pozdější organogenezi (vznik a vývoj orgánů) (Machová, 2005, s. 181) (viz obr.1). Obrázek 1. Implantovaná blastocysta (Pařízek, 2008, s. 147) Pařízek (2008, s. 146) dále uvádí, že během nidace začíná tělo těhotné ženy tvořit choriový gonadotropin, což je bílkovina, díky které lze pomocí většiny těhotenských testů určit těhotenství. 8
Během 5. týdne těhotenství dochází ke vzniku gestačního váčku, který je základem placenty (Pařízek, 2008, s. 148). Z entodermu (vnitřního zárodečného listu) dochází k pozdějšímu vývoji trávicího ústrojí a plic. Z ektodermu (vnějšího zárodečného listu) se později vyvíjí nervová soustava, která se tvoří jako první, a také kůže. Z mezodermu (středního zárodečného listu) se tvoří budoucí základ pro kosterní, svalovou, cévní, pohlavní a vylučovací soustavu (Machová, 2005, s. 181). Délka embrya v 5. týdnu je okolo 6 mm (Fenwicková, 1992, s. 15). V 6. týdnu těhotenství nastává zřetelná změna, kdy z plochého zárodku vzniká válcovitý zárodek a dochází k embryonální organogenezi. Tento zárodek je s gestačním váčkem spojen pupeční šňůrou. Koncem 6. týdne těhotenství dochází k zahájení srdeční činnosti a k vytváření základů centrální nervové soustavy. Později se začíná tvořit i sluchový aparát a vylučovací soustava (Pařízek, 2008, s. 150). Během 7. týdne těhotenství dochází k vytváření obličeje a hlava se může zdát oproti tělu velká. Oči zůstávají uzavřeny, paže jsou zřetelné a začíná docházet k cirkulaci krve a vývoji kostních buněk. Zárodek již má vyvinutý základ orgánů, ty ovšem nejsou plně funkční. Délka embrya je asi 1,3 cm (Fenwicková, 1992, s. 15). Patrné jsou také změny těla těhotné ženy, protože již nedochází k menstruačnímu krvácení, dochází ke zvětšení prsou a mnoho žen pociťuje nepříjemné potíže jako např. nevolnost, zácpu, nebo časté nutkání na močení. Další příznaky charakteristické pro začátek těhotenství jsou např. únava, ospalost, nauzea (pocit nevolnosti), poruchy trávení, změny chuti k jídlu, změny prsou, nebo psychické potíže (Pařízek, 2008, 153 154). V 8. týdnu těhotenství se vytváří prsty, vegetativní nervy a dále i základ jícnu, plic, žaludku, oční čočky a dochází k prvním pohybům zárodku (Pařízek, 2008, s. 158). Fenwicková (1992, s. 15) uvádí, že v tomto období dosahuje embryo délky asi 2,5 cm. Pro 9. týden těhotenství je hlavní změna končetin, protože dochází k vývoji meziprstních štěrbin. Dále dochází k vývoji cév zásobujících mozek a k vývoji nervů vedoucích k bránici. Vzniká také dolní ret a základ pro zuby (Pařízek, 2008, s. 158 160). Během zárodečného období dochází k ukončení organogeneze. Orgány však dále rostou a začínají nabývat své funkce (Machová, 2005, s. 185). Od 10. týdne těhotenství tedy můžeme embryo nazývat plodem, protože již má vyvinuty všechny hlavní vnitřní orgány a srostlé okraje očních víček. Můžeme také rozeznat obličej, jazyk, prsty na rukou a nohou, ramena, lokty, hýždě a kolena. Značná je také pohyblivost dítěte, kterou 9
matka zatím nepociťuje. Plod v tomto období dosahuje délky 3-4 cm a hmotnosti až 5 g a začíná se podobat člověku (Pařízek, 2008, s. 160 162). Průběh těhotenství ve 3. měsíci Pařízek (2008, s. 165) uvádí, že plod je ve 3. měsíci těhotenství zhruba 9 cm dlouhý a jeho hmotnost dosahuje až 20 g (viz obr.2). U plodu dochází k vývoji pohlavních orgánů, které však ještě nelze rozlišit pomocí ultrazvuku. Pohyby plodu stále ještě nejsou pro matku patrné. Dochází k formování ušního boltce a k vývoji jater a svalů hlasivek. Od tohoto období také dochází k vylučování moči. Důležitým prvkem je dokončení vývoje placenty. Známky charakteristické pro začátek těhotenství jsou již na ústupu, avšak začíná docházet ke zvýšení tělesné hmotnosti ženy. Dle Fenwickové (1992, s. 16) je v tomhle období vhodné, aby žena poprvé navštívila prenatální poradnu. Obrázek 2. Ultrazvukový snímek plodu ve 12. týdnu těhotenství (Pařízek, 2008, s. 165) 10
Průběh těhotenství ve 4. měsíci Těhotná žena by s nástupem druhé třetiny těhotenství měla pociťovat více energie než během prvních tří měsíců těhotenství. Těhotenství začíná být na těle ženy patrné, čemuž je důležité přizpůsobit také oděv. Častou změnou na těle ženy je kožní pigmentace (změna barvy kůže), kdy často dochází ke ztmavnutí bradavek a objevení se tmavého pruhu ve střední části břicha, který se nazývá linea fusca (Fenwicková, 1992, s. 18). Dále může dojít ke zvýšení pocitu hladu a chuti na jídlo. Mnoho žen může trpět zácpou z důvodu ochabování žaludku a střev. Délka plodu ve 4. měsíci těhotenství dosahuje asi 16 cm a jeho hmotnost se pohybuje kolem 120 g. Tělo plodu je pokryto chmýřím, které se nazývá lanugo. Dochází také k rozvoji hmatu a chuti a k osifikaci (kostnatění) kostry (Pařízek, 2008, s. 171). Průběh těhotenství v 5. měsíci V tomto období dochází u plodu k vývoji kůže, produkci mazu, růstu vlasů a nehtů. Srdeční ozvy jsou již zřetelné a matka začíná pociťovat i pohyby plodu. Hmotnost mozku se zvyšuje asi o 90 g každý měsíc. Délka plodu v 5. měsíci těhotenství dosahuje asi 25 cm a jeho hmotnost se pohybuje kolem 250 g (Pařízek, 2008, s. 175) (viz obr.3). Fenwicková (1992, s. 20 21) uvádí, že těhotná žena se během 5. měsíce těhotenství začíná cítit mnohem lépe a to z několika důvodů. Prvním z nich je radost z toho, že cítí pohyby plodu a dalším je zlepšení vlastního vzhledu. Vlasy jsou obvykle hustější, lesklejší a pleť hladká a bez vad. Problémem může být ztmavnutí kůže, znamének, jizev a pih, což ale po porodu vymizí. Nehty mohou být naopak v tomto období lámavější. 11
Obrázek 3. Obličej plodu v 5. měsíci (Pařízek, 2008, s. 177) Průběh těhotenství v 6. měsíci Pro tento měsíc je charakteristické patrné zvýšení hmotnosti, obzvlášť pokud těhotná žena zatím moc nepřibrala. Žena může pociťovat obtíže jako nadměrné zadržování vody v těle, otoky a zvýšené pocení (Fenwicková, 1992, s. 22). Délka plodu v 6. měsíci těhotenství dosahuje asi 30 cm a jeho hmotnost se pohybuje kolem 600 g. Plod začíná rytmicky dýchat a reagovat na zvuky. Vytváří se sací reflex a dotváří se obličej, krk a pohlavní orgány. Plod je v tomto období velmi pohybově aktivní a vykoná 20 až 60 pohybů během půl hodiny (Pařízek, 2008, s. 179) (viz obr.4). Podle Machové (2005, s. 189) je kůže plodu v tomto období tenká, průsvitná a obsahuje ještě stále málo podkožního tuku. Orgány plodu jsou již vyvinuty, ale nejsou úplně zralé, takže v případě předčasného narození plodu dochází ve většině případů k úmrtí. 12
Obrázek 4. Plod v 6. měsíci těhotenství (Fenwicková, 1992, s. 23) Průběh těhotenství v 7. měsíci V 7. měsíci těhotenství má žena před sebou již jen tři měsíce a vstupuje tedy do závěrečné etapy těhotenství. Často se vyskytují potíže jako pálení žáhy, křeče, strie (pajizévky) a může dojít k nepravým kontrakcím (stahům). Žena by měla více odpočívat, protože se kvůli přibývající hmotnosti a rychleji pracujícím orgánům snáze unaví. Délka plodu v 7. měsíci těhotenství dosahuje asi 35 cm a jeho hmotnost se pohybuje kolem 1200 g. Z důvodu méně místa v děloze se plod již tolik nepohybuje. Plod má již vyvinutý sluch a je schopen otevřít i oči. Žaludek plní svoji funkci. Pod pokožkou dochází k ukládání tuku. Plíce a ledviny jsou téměř vyvinuty, a tak v případě porodu v tomto období existuje šance na přežití (Fenwicková, 1992, s. 24-25; Pařízek, 2008, s. 183). Průběh těhotenství od 8. měsíce do porodu V posledních týdnech těhotenství se žena velmi snadno unaví a cítí se těžká. Často pociťuje nutkání na močení a dušnost. Děloha za období těhotenství zvýšila až 10krát svou hmotnost a 500krát svůj objem. Začínají přípravy na porod, kdy jsou vhodné cviky pro třetí trimestr a dodržování správného držení těla. V 9. měsíci těhotenství si žena vyřizuje formality pro nástup na mateřskou dovolenou. 13
Délka plodu v 8. měsíci těhotenství dosahuje asi 40 cm a jeho hmotnost se pohybuje kolem 1800 g. Lanugo je postupně nahrazováno mázkem. Dochází k prohlubování mozkových závitů. Zornička je schopna reakce na světlo. Plod močí do plodové vody, ze které zároveň pije. Během 9. měsíce hlavička sestupuje do pánve, plod se zaobluje, kůže je růžová, duhovka pigmentovaná a vlásky mohou dorůstat až do 5 cm. Délka plodu je asi 45 cm a váží okolo 2700 g (Fenwicková, 1992, s. 26-29; Pařízek, 2008, s. 187 193). V posledním stádiu těhotenství může žena pociťovat napětí v břiše a někdy se mohou objevit stahy, které nejsou pravidelné. Celkový hmotnostní přírůstek v těhotenství by se měl pohybovat kolem 10 až 12 kg. Hmotnostní přírůstek se skládá ze 38% z hmotnosti dítěte, ze 22% z krve a jiných tekutin, ze 20% ze zvetšené dělohy, prsou, hýždí a nohou, z 11% z plodové vody a z 9% z placenty. Plod je zaoblený, lanugo téměř zmizelo, ve střevech se hromadí smolka (Fenwicková, 1992, s. 30 31) (viz obr.5). V termín porodu by měl mít plod všechny známky zralosti, délku kolem 50 cm a hmotnost vyšší než 2700 g. Kůže je pokryta mázkem, chrupavky jsou dotvořeny, velké stydké pysky u děvčat překrývají malé a varlata u chlapců jsou sestouplá v šourku (Pařízek, 2008, s. 193). Obrázek 5. Ultrazvukové snímky obličeje a nohy plodu v 9. měsíci (Pařízek, 2008, s. 191) 14
3.2 Průběh porodu Poslední týdny očekávání uplynuly, porodní bolesti začaly a žena přichází do porodnice s radostí i obavami. Je důležité rozlišit mezi pravými a nepravými kontrakcemi, které jsou ke konci těhotenství stále intenzivnější. Ty pravé jsou pravidelné, silnější a častější. Intervaly mezi kontrakcemi by měly být 5 minut a každá by měla trvat kolem 40 sekund. Pokud praskne vak s tekutinou obklopující plod, měla by se žena dostavit do porodnice během následujících dvou hodin. Porod probíhá ve 3 fázích. První fázi nazýváme otevírací, druhou vypuzovací a třetí k lůžku. Délka jednotlivých dob je individuální, u primipary (prvorodičky) jsou jednotlivé doby obvykle delší (Fenwicková, 1992, s. 56-57; Pařízek, 2005, s. 220 221). Průběh první doby porodní Tato doba se nazývá otevírací, protože v této době dochází ke stahům dělohy, otevírání a zániku děložního hrdla a začátku porodu. U primipary je tahle doba většinou delší a trvá až 12 hodin, u multipary (vícekrát rodící ženy) okolo 8 hodin. Na konci první doby porodní již branka dělohy není hmatatelná a její průměr je okolo 12 cm. Pokud nedošlo k prasknutí vaku blan a odtoku plodové vody je protržen porodníkem právě v této době. Plodová voda má být čirá, nikoli zakalená, nebo jakkoli zbarvená. Během této doby se nedoporučuje příliš jíst a pít, a to z důvodu náhlého rozhodnutí pro akutní císařský řez, kdy by mohlo dojít ke vdechnutí žaludečního obsahu během anestezie. Doporučuje se pít pomalu a po malých dávkách a pokud je potřeba anestezie, tak se v dnešní době volí spíše lokální. Chování dítěte je pasivní, pouze hlavička se otáčí, aby prošla pánví. Žena může zkoušet různé úlevové polohy (Fenwicková, 1992, s. 57-59; Pařízek, 2005, s. 233 242). Průběh druhé doby porodní Tahle doba se nazývá vypuzovací, protože děložní branka je zcela zašlá a žena může začít aktivně spolupracovat a tlačit, což během první doby porodní není možné. Žena může mít pocit na zvracení, nebo na stolici, ale musí pokračovat v tlačení a pomoci tak silným kontrakcím. Tahle doba trvá u primipary okolo jedné hodiny, u multipary kolem 20 minut. Dítě je v této době vlivem silných kontrakcí nejvíce ohroženo nedostatkem kyslíku. Správná poloha dítěte je taková, aby se rodilo záhlavím 15
pod stydkou kostí (viz obr.6). Žena si volí polohu, která je pro ni pohodlná a výjimkou nejsou ani polohy alternativní. U některých žen hrozí natržení hráze a to obzvlášť, když žena příliš tlačí a dochází k rychlému porodu hlavičky. Porodník často zvolí epiziotomii (nástřih hráze), aby hlavička mohla lépe projít a nedošlo k roztržení. Důležité je zkontrolovat pupeční šňůru, kterou může mít dítě obmotanou kolem krku. Dítěti se očistí oči, nos a ústní dutina. S dalšími kontrakcemi vyklouzne tělíčko novorozence již poměrně snadno (Pařízek, 2005, s. 242-252; Fenwicková, 1992, s. 62 63). Obrázek 6. Správná poloha dítěte při porodu (Pařízek, 2005, s. 243) Průběh třetí doby porodní Třetí doba porodní, nazývaná k lůžku, probíhá po porodu dítěte a jedná se o vypuzení placenty. K urychlení vypuzení placenty se podává matce nitrožilně oxytocin (hormon podporující kontrakce), které zrychlí děložní stahy a zamezí značným ztrátám krve. Děloha postupně ochabuje a začíná se stahovat. Placenta po porodu prochází přísnou kontrolou, aby byla jistota, že v děloze nezůstaly její zbytky. Během poporodní doby je žena pravidelně další dvě hodiny kontrolována ještě na operačním sále (Fenwicková, 1992, s.63; Pařízek, 2005, s. 252 255). 16
3.3 Pohled do historie péče o těhotné ženy Porodnictví se postupně vyvíjelo z primitivní pomoci rodící ženě s hlavním cílem zajistit, aby rodící žena přežila. Tato pomoc byla poskytována laiky a lékař se volal jen v případě těžkých komplikací. Zejména v Římě pomoc rodícím ženám poskytovaly porodní báby, které již měly zkušenost s vlastním porodem a nebyly v plodném věku. Tyto porody doprovázely různé rituály a zaříkávání. Již v antickém Řecku byl popsán průběh porodu, různé komplikace, návrhy léčebného řešení a operační techniky. Tyto spisy se ale bohužel ztratily, a tak hlavním zdrojem informací byli arabští lékaři, kteří tyto ztracené informace převzali z antické lékařské školy a rozšířili do Evropy (Macků, Macků, 1998, s. 17 18). V době středověku se pomoc těhotným a rodícím ženám týkala pouze žen (porodních bab), které stále zapojovaly magické rituály a náboženství. Později došlo k úpadku vědy vlivem rozpadu Říma. Úroveň znalostí porodních bab byla na nízké úrovni, a tak byly od 15. století vyžadovány odbornější znalosti a došlo k budování prvních oddělení pro rodící ženy v nemocnicích. Lékařská pomoc byla stále zajištěna pouze v případě komplikací a nutnosti operativního řešení (Macků, Macků, 1998, s. 19-21; Roztočil, 2008, s. 15). Od 17. století došlo k dalšímu vývoji, obohacení o zkušenosti ranhojičů a chirurgů a rozvoji mikroskopických technik. Angličtí chirurgové tajně začali s používáním kleští pro extrakci (vytažení) plodu. Vznikaly porodnické ústavy. Během 18. století se z porodnictví stal lékařský obor vyučovaný na univerzitách a chirurgové museli skládat zkoušky. Porodníci spolu spolupracovali a vyměňovali si zkušenosti (Macků, Macků, 1998, s. 21; Roztočil, 2008, s. 19 22). Až do konce 19. století se rodilo doma a výjimkou byly pouze chudé a společensky nebo zdravotně hendikepované ženy, které rodily v nemocnicích (Susová, 2005, s. 9). Císařský řez byl prováděn u živých rodících žen pouze ojediněle, a to pouze v případech, že žena nemohla porodit normálně, nebo měla zúženou pánev. Ženy umíraly v 95 % případech, a to převážně na pooperační infekce. Později došlo ke změně techniky císařského řezu a jeho častějšímu používání. V dnešní době k němu dochází během 8 až 10 % porodů (Macků, Macků, 1998, s. 21; Roztočil, 2008, s. 22). Během 20. století nebylo hlavním cílem pouze snížení úmrtnosti, ale také prevence. V rozvojových zemích je porodnictví stále na nízké úrovni, a to kvůli hladomoru, infekcím, nedostatku vody a energií a špatnému vybavení porodnic. 17
Problémem rozvinutých a bohatých zemí je převážně životní styl, obezita, stres, úbytek spermií, a tím klesající porodnost. V roce 1961 došlo k tragédii s lékem Contergan (sedativum), který u plodů těhotných žen způsobil těžké vrozené vady. Od této doby došlo ke hlídání léků, které těhotná žena užívá. V roce 1978 se díky asistované reprodukci narodilo první dítě. Součástí moderního porodnictví jsou vyšetření v prenatální poradně a důležitou pomůckou pro prenatální péči se stal těhotenský průkaz (Roztočil, 2008, s.28, 57). Porodnické zvláštnosti Aztéků Těhotné ženě před porodem pomáhala porodní bába, která u ní žila. Součástí byly opět různé rituály, hmaty a válečné pokřiky. Žena se během těhotenství musela vyhýbat slunci a ohni, nesměla spát během dne a žvýkat žvýkačky. Rodící ženě se dával malý kousek nastrouhaného ocasu vačice, který má silný vypuzovací účinek. Bylo důležité, aby si žena vzala pouze malý kousek a nedošlo k průjmu a výhřezu střev. Pokud měla žena problémy s porodem a trpěla, porodní bába s jejím souhlasem rozřezala plod a rukou jej vytáhla z dělohy ven. Žena, která porodila byla považována za statečnou stejně jako bojovníci, kteří vyhráli bitvu, což bylo nevýhodou neplodných žen. Dnešní Mexiko často některé z těchto porodnických rituálů stále používá (Macků, Macků, 1998, s.20; Pařízek, 2008, s. 62-64). 18
3.4 Péče o těhotné ženy v současnosti Zdravotní péče v České republice zahrnuje princip solidarity, samosprávy, financování z veřejného zdravotního pojištění, svobodné volby lékaře, zdravotnického zařízení a zdravotní pojišťovny. Služby jsou dostupné všem pojištěncům ve stejné míře (Dobiášová a kol., 2004, s. 5). Moderní péče o těhotné ženy zahrnuje zdravotní, sociální, psychologickou i etickou stránku. Díky urbanizaci a rozvoji medicíny se porodní péče začala odehrávat v nemocnicích za pomoci zkušených lékařů. Cílem této péče je větší bezpečnost, sterilní prostředí, prevence, farmakologické prostředky, odborný personál a kvalitní vybavení. Po vstupu České republiky do Evropské unie byla obnovena profese porodní asistentky, která může pracovat bez lékařského dozoru (Susová, 2005, s. 9-11). Důležitým prvkem dnešní péče o těhotnou ženu je individuální přístup ke každé těhotné ženě, kvalitní systém předporodní péče a specializovaná zdravotnická zařízení se stále se zdokonalujícími technologiemi. Dalším pozitivem je spousta kvalitní a těhotným ženám dostupné literatury (Pařízek, 2008, s. 26). Evansová (1997, s. 214-216) uvádí, že mezi základní práva těhotné ženy jako pacientky se považuje právo činit rozhodnutí ohledně svého vlastního zdravotního stavu a stavu svého dítěte. Těhotná žena má právo být informována o podání léků, před jakýmkoliv zákrokem a vždy musí znát všechna rizika. Dále má právo na doprovod blízké osoby u porodu a na volbu polohy pro porod, pokud to její zdravotní stav dovoluje. Porodnická péče je hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění a odehrává se v nemocnicích za pomoci gynekologů, porodníků, porodních asistentek, neonatologů a dětských sester. Téměř každá těhotná žena v dnešní době projde základní prenatální péčí, kam dochází na pravidelné kontroly, screeningová a speciální vyšetření. Místem porodu jsou porodnice, domácí porody se odehrávají spíše výjimečně (Susová, 2005, s. 12 24). Priority ohledně prenatální péče se stále liší, protože ženy mají různá přání ohledně porodu, zatímco důležitá je také snaha lékařů o snížení úmrtnosti novorozenců a o to, aby ženy nedostávaly neúčinnou a škodlivou péči. Tendence a zájmy mohou být tedy protikladné a co se týče konání lékařů, tak je zdravotnictví rozporuplné. Lékaři se často musí rozhodnout s nejistotou, aby uspokojili potřeby svých pacientů. (Enkin a kol., 1998, s. 27 34, Kapr, Koukola, 1998, s. 65). 19
3.4.1 Těhotenské poradny Nejvhodnější doba pro první návštěvu gynekologa je dva až tři týdny po vynechání menstruace, nejpozději do 12. týdne těhotenství, za účelem odborného potvrzení těhotenství, vypočítání délky těhotenství a stanovení termínu porodu. Termín porodu se určuje podle termínu poslední menstruace nebo podle ultrasonografického vyšetření. Poradnu pro základní typ péče navštěvují zcela zdravé těhotné ženy, poradny pro intermediární péči slouží ženám s rizikovým či patologickým těhotenství a poradny v perinatologickém centru, kterých je v České republice 12, slouží ženám s vážným rizikem ohrožení těhotenství. Žena navštěvuje poradnu do 23. týdne těhotenství 1x za měsíc, mezi 24. a 32. týdnem těhotenství 1x za 3 týdny, mezi 33. a 36. týdnem každé 2 týdny a od 37. týdne těhotenství 1x týdně. Každá žena vyžaduje individuální přístup (Pařízek, 2008, s. 84 85, 90; Slezáková a kol., 2007, s. 73-74). 3.4.1.1 První návštěva těhotenské poradny Během první návštěvy v těhotenské poradně je cílem zjištění osobních údajů těhotné ženy, zjištění osobní a rodinné anamnézy, zjištění gynekologické anamnézy, zhodnocení zdravotního stavu a tělesné stavby, změření tělesného tlaku a pulsu, vyšetření moči a krve, vyšetření pánve pelvimetrem (nástroj pro měření rozměrů pánve) a gynekologické vyšetření včetně vyšetření biologického materiálu z rodidel. Zjišťuje se krevní skupina, Rh faktor a vyloučí se AIDS. Žena by měla doložit potvrzení o očkování proti zarděnkám. Dále se ženě vystaví těhotenský průkaz a jsou ji poskytnuty základní informace o životním stylu a hygieně během těhotenství (Pařízek, 2008, s.90; Slezáková a kol., 2007, s. 74). Anamnéza se provádí na začátku těhotenství a před porodem. Vypovídá o zdravotním stavu ženy a je schopna odhalit možná rizika, i když ji mnohé ženy považují za nudnou a zbytečnou. Rodinná anamnéza se týká zdravotního stavu rodiny těhotné ženy a zjišťují se zejména dědičné choroby a nádory v rodině. Osobní anamnéza se týká přímo zdravotního stavu těhotné ženy a zjišťuje se jaké prodělala za svůj život choroby. Gynekologická anamnéza se zabývá menstruačním cyklem a gynekologickými chorobami, která žena prodělala. Dále se zjišťuje průběh případných předešlých těhotenství (Pařízek, 2008, s. 86). Pařízek (2008, s. 88) dále uvádí, že těhotenský průkaz je papírová dokumentace zdravotního stavu těhotné ženy a vývoje plodu. Údaje do průkazu zaznamenává lékař 20
nebo porodní asistentka. Pro případ náhlých potíží a komplikací by měla mít těhotná žena těhotenský průkaz včetně všech záznamů stále u sebe mezi ostatními doklady. 3.4.1.2 Další návštěvy těhotenské poradny Při každé pravidelné návštěvě během těhotenství se hodnotí krevní tlak, puls, tělesná hmotnost ženy a moč. Dále se kontroluje srdeční činnost plodu, což je známkou toho, že je dítě v pořádku. Ozvy se poslouchají pomocí speciálních nástrojů a vyšetření jako je stetoskop, fonendoskop, ultrazvukový snímač a kardiotokogram. Macků a Macků (1998, s. 125) uvádí, že ozvy jsou slyšitelné asi od 16. týdne a jejich frekvence je 120 až 150 za minutu. Mezi 10. a 12. týdnem se provádí vyšetření, která vyloučí genetické choroby a porodnická vyšetření zahrnující vaginální vyšetření a vyšetření pánve a prsou. Pomocí povinného ultrasonografického vyšetření se ve 12. až 14. týdnu zjišťuje stáří těhotenství, lokalizace, četnost a vitalita embrya. V 16. týdnu těhotenství se provádí vyšetření krve (tzv. triple test) za účelem zjištění hladiny tří hormonů a diagnostiky Downova syndromu a rozštěpových vad neurální trubice. V poslední době se často tento test provádí už dříve než v 16. týdnu těhotenství. Ve 20. týdnu těhotenství se mimo kontroly protilátek u Rh negativní žen provádí další povinné ultrasonografické vyšetření za účelem zjištění vrozených vývojových vad. Ve 24. týdnu se provádí kultivace mikrobů z pochvy a vyšetření na těhotenskou cukrovku. Ve 30. týdnu se provádí třetí povinné ultrasonografické vyšetření zjišťující polohu a morfologii plodu a placenty. U žen s rizikovým těhotenstvím se provádí od 36. týdne během každé návštěvy kardiotokogram a u každé ženy kultivace pochvy na přítomnost streptokoka agalactiae, který by mohl mít vliv na život plodu. Pokud žena přenáší déle jak 12 dní, tak je hospitalizována a je vyvolán porod (Pařízek, 2008, s. 90-94; Slezáková a kol., 2007, s. 74 75, 108). 21
3.4.2 Sociální a finanční podpora v těhotenství Průběh těhotenství záleží také na tom v jakých sociálních, finančních a kulturních podmínkách žena žije a jaké rady z oblasti prenatální péče uposlechne. Existuje zákon, který chrání těhotnou ženu před ztrátou zaměstnání a také před prací, která může ohrozit její těhotenství např. práce v příliš chladném prostředí, práce s olovem, práce pod zemí, práce se zářením, práce s jedy, práce se zvedáním břemen těžších jak 5 kg, noční práce a práce přesčas. Zaměstnavatel je povinen ženu přeřadit na jinou pozici nebo pracoviště, pokud její současná pozice nesplňuje vhodné podmínky. V případě, že žena na nové pozici vydělává méně, tak je zaměstnavatel povinen rozdíl doplatit. Obzvláště začátek těhotenství může ženě pracovní dobu zkomplikovat, protože má ranní nevolnosti, je více unavená a s postupem těhotenství i méně pohyblivá, protože klouby a svaly jsou více zatěžovány. Pozitivním důsledkem tohoto zákona je, že se žena nebojí oznámit své těhotenství a dostává tak potřebnou péči od začátku těhotenství. Důležité také je, aby žena oznámila těhotenství zaměstnavateli s předstihem, aby za ni mohl najít náhradu na dobu až nastoupí na mateřskou dovolenou (Enkin a kol., 1998, s. 35-37; Macků, Macků, 1998, s. 145; Pařízek, 2008, s.114-117). Žena dostává mateřské příspěvky a daňové úlevy pro svou rodinu. Nárok na mateřskou dovolenou má po dobu 28 týdnů a v případě, že porodila dvě a více dětí tak po dobu 37 týdnů. Na mateřskou dovolenou žena nastupuje většinou 6 týdnů před očekávaným porodem. V případě narození mrtvého dítěte žena čerpá mateřskou dovolenou 14 týdnů. Po ukončení mateřské dovolené nastupuje matka, nebo otec dítěte na rodičovskou dovolenou až do 4 let věku dítěte (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2011; Pařízek, 2008, s.118-120). V případě narození prvního živého dítěte a pokud příjem rodiny nepřesahuje 2,4násobek životního minima má žena nárok také na porodné (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2011). 22
3.4.3 Životní styl v těhotenství Žena během těhotenství dostává spoustu rad, kterými by se měla řídit, aby její těhotenství proběhlo bez komplikací. O všech níže popsaných informacích by měla být poučena svým ošetřujícím lékařem nebo porodní asistentkou. S některými změnami může žena začít ještě před otěhotněním. V dnešní době se osvědčilo užívání kyseliny listové jako prevence vrozených vad neurální trubice u dětí. Dále se včas očkuje proti zarděnkám, pokud žena očkovaná nebyla (Enkin a kol., 1998, s. 45). Pokud je žena kuřačka, měla by s kouřením přestat, protože kouření snižuje porodní hmotnost dítěte nebo může způsobit potrat. Alkohol v těhotenství, i přestože je u nás velmi rozšířenou drogou, je zcela zakázán, protože způsobuje fetální alkoholový syndrom, retardace plodu, předčasné odloučení placenty, samovolný potrat a různé poruchy plodu. Nejrizikovějším obdobím je první trimestr těhotenství. Ženy by neměly pít ani během kojení, protože alkohol přejde do mléka (Enkin a kol., 1998, s. 46-47; Pařízek, 2008, s. 352). Během těhotenství se často projevují změny na parodontu (tkáň v okolí zubů) a časté potíže vyžadující ošetření, a to zejména u žen, které měly problémy se záněty dásní již před otěhotněním. Ženy by měla absolvovat během těhotenství alespoň dvě prohlídky. První co nejdříve po otěhotnění a druhou ke konci těhotenství. Druhá prohlídka se absolvuje v polosedě, aby se zabránilo případné nevolnosti (Pařízek, 2008, s.256). Potřeba spánku během těhotenství se zvyšuje a často spí těhotné ženy i během dne z důvodu hormonálních změn. Ke konci těhotenství se může žena cítit nepohodlně a častěji se probouzet. Důvodem mohou být i pohyby plodu nebo křeče. Některé ženy mohou mít narušený spánek také vlivem úzkostí a psychických změn. Nejvhodnější polohou pro pokročilejší těhotenství je poloha naboku s podloženým pravým kolenem (Pařízek, 2008, s. 318-321). Během těhotenství je potřeba upravit také stravování, aby se plod dobře vyvíjel. Tohle doporučení se týká hlavně žen s podváhou a obezitou, a proto je důležité začít s úpravou hmotnosti již před otěhotněním tak, aby byla pokud možno optimální a těhotenství probíhalo bez problémů. Žena by měla jíst dostatek bílkovin, správné tuky a dbát na přísun železa. Od 10. týdne těhotenství by měla těhotná žena přibrat každý týden asi 0,5 kg. Pro správný vývoj plodu je vhodný přísun kyseliny arachidonové a nenasycených esenciálních mastných kyselin (Pařízek, 2008, s. 240-243). 23
Užívání některých léků v těhotenství se nedoporučuje, protože mohou mít negativní vliv na plod. Agentura FDA (Food and Drug Administration) rozdělila léčiva do kategorií podle bezpečnosti pro snadnou orientaci. Kategorie A je bezpečná pro užívání během těhotenství, u kategorie B nebylo riziko prokázáno, u kategorie C riziko nelze vyloučit, u kategorie D riziko ohrožení plodu existuje a kategorie X je přísně kontraindikována v těhotenství s jasnými důkazy abnormalit u plodů. Žena by se měla ohledně užívání jakýchkoliv léků vždy poradit se svým lékařem (Pařízek, 2008, s. 330-331). Vlivem hormonálních změn jsou ovlivněny také vlasy, nehty a kůže. Zejména kůže je v těhotenství více citlivá. U většiny žen se vyskytuje hyperpigmentace (ztmavnutí kůže) na různých částech těla, která po konci šestinedělí zmizí. Během 2. a 3. měsíce těhotenství těhotným ženám více rostou vlasů a po porodu naopak více padají. Nehty se mohou více lámat a třepit. Většině žen se během těhotenství vytvoří strie, před kterými je důležitá prevence formou krémů, protože se jich později žena těžko zbavuje (Pařízek, 2008, s. 260-261). Těhotná žena by měla být informována ohledně sportovních aktivit, které pro ni jsou vhodné a nevhodné. Nevhodné jsou zejména skoky, otřesy, pády a nošení těžkých břemen. Vhodné jsou procházky, plavání a speciální cvičení pro různá stádia těhotenství (Slezáková a kol., 2007, s. 76). Hygienická péče těhotných žen je založena na základních hygienických zásadách. Důležité je zejména mytí rukou a každodenní hygienická péče o genitál. Vhodnější než koupel je sprchování. Žena by měla nosit vzdušné bavlněné prádlo a vhodnou podprsenku. Těhotná žena by měla počítat také s častějším močením během těhotenství a s možným výskytem obstipace (zácpy) (Slezáková a kol., 2007, s. 77-78). 24
3.4.4 Předporodní příprava Předporodní příprava se odehrává hlavně v prenatálních kurzech a skládá se z teoretické a praktické části. Těhotné ženy se v nich psychicky a fyzicky připravují k porodu. Do těchto kurzů žena dochází během třetího trimestru a hlavním cílem je odstranit strach, které těhotné ženy prožívají z porodu a o zdraví svého dítěte. V teoretické části je žena informována porodní asistentkou o těhotenství, porodu, šestinedělí a výbavě pro dítě. V praktické části se ženy učí gymnastické cviky a jak správně dýchat a relaxovat. Tyto kurzy mají dobré výsledky, protože ženy, které je absolvují, nemají takovou spotřebu medikamentů zmírňujících bolesti během porodu (Enkin a kol., 1998, s. 143; Macků, Macků, 1998, s. 143, 215). Pařízek (2008, s. 381) dále popisuje porodní plán, který je písemný a těhotná žena v něm může zmínit svoje požadavky ohledně porodu. Správně připravený plán má mít několik alternativ řešení pro každou část porodu. V případě ohrožení zdraví a života ženy nebo dítěte není zaručen průběh podle porodního plánu. Susová (2005, s. 18) uvádí, že po domluvě může ženu navštívit porodní asistentka v domácím prostředí již během těhotenství a poskytnout jí potřebné rady. V každém regionu je porodní asistentka, která je ženě k dispozici a těhotná žena na ni dostane kontakt u svého gynekologa. Během těhotenství má žena právo na 1 bezplatnou návštěvu porodní asistentkou. Téhle služby nejčastěji využívají ženy s komplikacemi jako je rizikové těhotenství. Dále má žena nárok také na 3 návštěvy porodní asistentkou po porodu. Během těhotenství si žena vybere porodnici ve které bude rodit. Ženy často dají na doporučení svého lékaře, nebo svých známých. Důležitým kritériem pro výběr je kvalita péče, vybavenost a hlavně vzdálenost od bydliště těhotné ženy. Žena si může ve většině porodnic porodní sál předem prohlédnout v domluvený čas. Dále žena vyplní dotazník o jménu dítěte, který musí se svým partnerem podepsat a vybere si pediatra pro své dítě (Pařízek, 2008, s. 397). 25
3.4.5 Péče o ženu během porodu Žena přichází do porodnice z důvodu pravidelných kontrakcí, odtoku plodové vody, krvácení z rodidel, nebo na doporučení gynekologa. Při příjmu do porodnice se ženě změří teplota, puls, krevní tlak a vyšetří se moč. Lékař provede vnitřní porodnické vyšetření a vstupní kardiotokografii, která zaznamená činnost srdce dítěte a určí rizikovost porodu. Pokud plodová voda ještě neodtekla, tak se provádí amnioskopie (vyšetření plodové vody zrakem) a kontroluje se její zabarvení (viz obr.7). Plodová voda by měla být bezbarvá. Ještě před porodem se lékař dohodne se ženou na podrobnostech nadcházejícího porodu. Pokud žena souhlasí, tak se provede také očistné klyzma, aby nedošlo ke znečištění dítěte během vypuzovací doby. Většina žen již přichází oholená a pokud oholená není, tak se oholí pouze hráz. Současná péče během porodu již není pouhou rutinou, ale je založena na komunikaci mezi těhotnou ženou a personálem. Většina porodních sálů je moderně vybavena s vlastním sociálním zařízením a rehabilitačními pomůckami (Pařízek, 2008, 404-406; Slezáková a kol., 2007, s. 83). Obrázek 7. Amnioskopie (Pařízek, 2008, s. 415) 26
Porod začíná první dobou porodní, která se nazývá otevírací. V této době je rodička pod trvalým dohledem a pravidelně kontrolována. Dochází k pravidelným kontrakcím. Důležité jsou změna na děložním hrdle, které porodník pozná z vaginálního vyšetření. Děložní branka musí být zcela otevřená. Pokud plodová voda neodtekla, tak porodník protrhne vak blan a žena je o tom včas informována. Dítě je až do konce porodu pravidelně elektronicky monitorováno. Teplota se rodičce měří každé čtyři hodiny, protože její zvýšení může znamenat přítomnost infekce. Dále se pravidelně měří krevní tlak, jehož zvýšení může znamenat nutnost urychlit porod. V této době může žena střídat polohy. V některých případech se podávají nitrožilně tekutiny (Macků, Macků, 1998, s. 236; Pařízek, 2008, s. 414-421; Slezáková a kol., 2007, s.82). Během druhé doby porodní, která se nazývá vypuzovací dochází k porodu dítěte. V současné době se nejčastěji používá horizontální poloha, která je ideální pro prevenci porodních poranění. Vertikální polohy často způsobují poranění konečníku. Hlavička dítěte sestupuje na pánevní dno a v této době žena nesmí tlačit až do doby, kdy dojde k rotaci hlavičky. Porodní asistentka opláchne rodičce rodidla dezinfekčním roztokem a pod hýždě jí položí sterilní podložku. Žena tlačí, pokud je k tomu vyzvána, aby měly tkáně dostatek času se roztáhnout. Pokud se hráz napíná a hrozí její roztržení, provede lékař epiziotomii, kdy ji nastřihne, aby mohla hlavička dítěte projít. Pupečník se podváže okamžitě po porodu dítěte, nebo až v něm ustane tep. Pokud se dítě narodí zdravé, tak se přiloží k matce bezprostředně po porodu, maximálně do dvou hodin, aby došlo ke správné tvorbě mléka vlivem prsní stimulace (Macků, Macků, 1998, s. 237; Pařízek, 2008, s. 425-429). Pařízek (2008, s. 440) uvádí, že porodní bolesti lze tlumit porodnickou analgezií v případě, že nehrozí riziko ohrožení zdraví matky nebo dítěte. Nefarmakologické metody jsou například hypnóza, audioanalgezie, akupunktura, akupresura, elektroanalgezie, porod do vody, relaxační masáže. Farmakologickými metodami jsou například inhalační, intravenózní, epidurální a paracervikální analgezie. Třetí doba porodní, která se nazývá k lůžku, začíná porozením dítěte a končí porodem placenty. Jedná se o odloučení lůžka, vypuzení lůžka a zastavení krvácení. Placenta se rodí spolu s plodovými obaly a je kontrolováno zda se porodila celá a v děloze nezůstaly její zbytky. Rodičce se podá nitrožilně oxytocin k zábraně krevních ztrát. Následující dvě hodiny zůstává žena na porodním sále a jsou jí ošetřena poranění. Změří se krevní tlak, teplota a puls. Po dvou hodinách je převezena na poporodní pokoj (Pařízek, 2008, s. 434-436; Slezáková a kol., 2008, s. 83). 27
Přítomnost partnera u porodu V současné době jsou muži více než dříve zapojováni do dění týkající se těhotenství. Často svoji partnerku doprovází na kontroly a společně dochází na přípravné kurzy. Partner těhotné ženy, tak získá dostatek potřebných informací a na porodním sále může být velkou oporou a žena tak nemusí mít potřebu využít analgezii. V den porodu má budoucí otec nárok na den placeného volna (Enkin a kol., 1998, s. 201-202; Pařízek, 2008, s.383). Dula Pařízek (2008, s. 384) uvádí, že dula je žena se speciálním vzděláním, která poskytuje zejména psychickou podporu těhotné ženě. Spolupracuje s lékaři a porodními asistentkami. Může doprovázet ženu i u porodu a podporovat ji nefarmakologickými analgetickými prostředky a poskytovat rady. Tuhle pomoc si žena sama finančně hradí. Péče o novorozence Slezáková a kolektiv (2007, s. 90) uvádí, že novorozenec by měl být ošetřen porodní asistentkou a dětskou sestrou. Po porodu se dá dítě do drenážní polohy, aby byly dolní končetiny výše a hlava obličejem dolů. Z plic tak mohou lépe odtéct zbytky plodové vody a dítě začne dýchat. Porodní asistentka dítě označí identifikačním náramkem a dětská sestra jej ošetří v boxu, který má okolo 25 C. Hodnotí se Apgar skóre za 1, 5 a 10 minut. Zdravý novorozenec by měl dosáhnout 8-10 bodů (viz tab.1). Dále se dítěti otře krev a hlen, ošetří se pupečník, zjistí se jeho hmotnost a tělesná teplota, zabalí se do plen a podají se mu oční kapky jako prevence infekce a vitamin K. Tabulka 1. Apgar skóre (Slezáková a kol., 2007, s. 90) Příznaky 2 body 1 bod 0 bodů akce srdeční nad 100/min. pod 100/min. není dýchání pravidelné nepravidelné nedýchá svalový tonus aktivní pohyby pohyby končetin chabý reakce, reflexy kašel, kýchání, křik grimasy není barva kůže růžová bledá, mírně promodralá šedá, modrofialová 28
4 PRAKTICKÁ ČÁST Tato kapitola prezentuje výsledky výzkumu zaměřeného na kvalitu péče o těhotné ženy v současné společnosti. 4.1 Metodika práce Pro výzkum dané problematiky jsem si vybrala formu dotazníkového šetření vedeného online na serveru <http://www.vyplnto.cz/> (viz příloha 1). Rozhodla jsem se pro online formu, protože práce není zaměřena na určitý region a mým cílem bylo tedy shromáždit odpovědi od žen z celé České republiky. Šetření probíhalo ve dvou kolech, protože v prvním kole odpovědělo pouze 48 respondentů. Ve druhém kole vyplněný dotazník odeslalo 120 respondentů, takže celkem se výzkumu zúčastnilo 168 respondentů. Šetření probíhalo v časovém období od prosince 2011 do února 2012. Respondenty byly ženy, které rodily v posledních 20 letech v České republice. Dotazník se skládal celkem ze 17 otázek a byl anonymní. Na výběr byly otázky uzavřené i otevřené. Vzorové otázky jsem převzala a upravila z diplomové práce Systém péče o těhotnou ženu a rodičku v Olomouckém kraji (Janišová, 2009). Otázky se vztahovaly k péči o ženy během těhotenství a porodu. Otázky jsou vyhodnoceny jednotlivě ve formě tabulek a grafů. Grafy byly zpracovány v programu Microsoft Excel. 29
4.2 Interpretace výsledků Otázka č.1 Jaký je Váš věk? Tabulka 2. Věk respondentů Odpověď Počet žen (n) Počet žen (%) Méně než 17 let 0 0 18 19 let 3 1,8 20 24 let 25 14,9 25 29 let 48 28,6 30-34 let 59 35,0 Více než 35 let 33 19,7 Celkem 168 100 Graf 1. Věk respondentů 0,0% 1,8% 19,7% 14,9% 35,0% 28,6% < 17 let 18-19 let 20-24 let 25-29 let 30-34 let > 35 let Z grafu vyplývá, že ve věkovém rozmezí 18-19 let byly 3 (1,8 %) ženy, ve věkovém rozmezí 20-24 let bylo 25 (14,9 %) žen, ve věkovém rozmezí 25-29 let bylo 48 (28,6 %) žen, ve věkovém rozmezí 30-34 let bylo 59 (35 %) žen a 33 (19,7 %) žen bylo starších 35 let. Žádná (0 %) z žen nebyla mladší 17 let (viz tab. 2, graf 1). 30
Otázka č.2 Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Tabulka 3. Dosažené vzdělání Odpověď Počet žen (n) Počet žen (%) ZŠ 4 2,4 SŠ bez maturity 20 11,9 SŠ s maturitou 84 50,0 Vyšší odborné 10 5,9 Vysokoškolské 50 29,8 Celkem 168 100 Graf 2. Dosažené vzdělání 29,8% 5,9% 2,4% 11,9% 50,0% ZŠ SŠ bez maturity SŠ s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské Z grafu je vidět, že 4 (2,4 %) žen dosáhlo základního vzdělání, celkem 20 (11,9 %) žen dosáhlo středoškolské vzdělání bez maturity, 84 (50 %) žen mělo středoškolské vzdělání s maturitou, 10 (5,9 %) žen vyšší odborné vzdělání a celkem 50 (29,8 %) žen vysokoškolské vzdělání (viz tab. 3, graf 2). 31
Otázka č.3 Kolikrát jste rodila? Tabulka 4. Počet porodů Odpověď Počet žen (n) Počet žen (%) 1x 101 60,1 2x 47 28,0 3x 17 10,1 4x 2 1,2 Vícekrát 1 0,6 Celkem 168 100 Graf 3. Počet porodů 10,1% 1,2% 0,6% 28,0% 60,1% 1x 2x 3x 4x vícekrát Z grafu vyplývá, že 101 (60,1 %) žen rodilo pouze jedenkrát, 47 (28,0 %) žen rodilo 2x, 17 (10,1 %) žen rodilo 3x, 2 (1,2 %) 4x a jedna žena (0,6 %) rodila vícekrát (viz tab. 4, graf 3). 32
Otázka 4 Kdy jste poprvé navštívila těhotenskou poradnu? Tabulka 5. První návštěva těhotenské poradny Odpověď Počet žen (n) Počet žen (%) Do 12. týdne těhotenství 156 92,8 Od 13. do 24. týdne 10 6,0 Od 25. do 34. týdne 1 0,6 Od 35. do 40. týdne 1 0,6 Vůbec 0 0 Celkem 168 100 Graf 4. První návštěva těhotenské poradny 0,6% 6,0% 0,6% 0,0% do 12. týdne od 13. do 24. týdne od 25. do 34. týdne od 35. do 40. týdne vůbec 92,8% Z grafu je patrno, že 156 (92,8 %) žen poprvé navštívilo těhotenskou poradnu do 12. týdne těhotenství, 10 (6,0 %) žen v období od 13. do 24. týdne těhotenství, 1 (0,6 %) žena v období od 25. do 34. týdne těhotenství a 1 (0,6 %) žena v období od 35. do 40. týdne těhotenství. Každá z žen těhotenskou poradnu navštívila, takže odpověď vůbec nebyla použita (viz tab. 5, graf 4). 33
Otázka 5 Kde jste čerpala informace ohledně těhotenství a porodu? (Otázka s možností výběru více odpovědí) Tabulka 6. Zdroj informací o těhotenství a porodu Odpověď Počet žen (n) Počet žen (%) Poradna, lékař 109 27,8 Média, internet 97 24,7 Kamarádka 43 11,0 Matka 28 7,1 Literatura 81 20,7 Kurzy 29 7,4 Jiný zdroj 5 1,3 Celkem 392 100 Graf 5. Zdroj informací o těhotenství a porodu 20,7% 7,1% 11,0% 7,4% 1,3% 24,7% 27,8% poradna, lékař média, internet kamarádka matka literatura kurzy jiný zdroj Z grafu vyplývá, že 109 (27,8 %) žen čerpalo informace ohledně těhotenství a porodu v těhotenské poradně a od svého lékaře, 97 (24,7 %) z médií a internetu, 43 (11,0 %) od svých kamarádek, 28 (7,1 %) od své matky, 81 (20,7 %) z literatury, 29 (7,4 %) z předporodních kurzů a 5 (1,3 %) uvádí jako jeden ze zdrojů informací jiný zdroj (viz tab. 6, graf 5). 34
Otázka 6 Považujete informace o těhotenství a porodu získané v těhotenské poradně za dostačující? Tabulka 7. Hodnocení informací získaných v těhotenské poradně Odpověď Počet žen (n) Počet žen (%) Ano 55 32,7 Spíše ano 51 30,4 Spíše ne 43 25,6 Ne 17 10,1 Nechodila do těhotenské 2 1,2 poradny Celkem 168 100 Graf 6. Hodnocení informací získaných v těhotenské poradně 25,6% 10,1% 1,2% 32,7% ano spíše ano spíše ne ne nechodila do těhotenské poradny 30,4% Z grafu je patrno, že 55 (32,7 %) žen považuje informace získané v těhotenské poradně za dostačující, 51 (30,4 %) za spíše dostačující, 43 (25,6 %) za spíše nedostačující, 17 (10,1 %) za nedostačující a 2 (1,2 %) ženy uvedly, že nechodily do těhotenské poradny (viz tab. 7, graf 6). 35
Otázka 7 Navštívila Vás během těhotenství doma porodní asistentka? Tabulka 8. Návštěva porodní asistentky Odpověď Počet žen (n) Počet žen (%) Ne 161 95,8 Ano, 1x 4 2,4 Ano, 2x 3 1,8 Celkem 168 100 Graf 7. Návštěva porodní asistentky 2,4% 1,8% Ne Ano, 1x Ano, 2x 95,8% Z grafu vyplývá, že 161 (95,8 %) žen nenavštívila během těhotenství doma porodní asistentka, 4 (2,4 %) navštívila porodní asistentka jedenkrát a 3 (1,8 %) navštívila dvakrát (viz tab. 8, graf 7). 36