Filmové listy Čtvrtek 31. 7. 2014 3 Dotazník Eva Blažková 4 Rozhovor Zuzana Piussi 7 Pocta Bertrand Tavernier 7 Půlnoční delikatesy Španělský horor 9 Spektrum Porn-art 9 Rozhovor Frank 10 English Friendly Page Shortbus Sobota 2 2. 8. Sp portovní Hala a 9.30 0 Zapáleni filmem www.lfs.cz
Porn-artový slovníček Těšíte se do kina na nesimulovaný sex a explicitní erotiku? Smůla. Vysvětlíme vám, co se doopravdy skrývá pod názvy filmů v sekci Porn-art. Vlhká místa Ze života kurev Shortbus Chlípné deníky Soutěž! Už vás někdy někdo odměnil za sledování porna? Od nás můžete získat DVD Dva nula nebo knihu Ostře sledované vlaky, když správně odpovíte na otázku ohledně sekce Porn-art a na otázku vztahující se ke Slovácku, aby to nebylo tak jednoduché a napíšete nám na e-mail filmovelisty@lfs.cz. Jestli vylosujeme právě vás, ozveme se a zítra od 11.00 si k nám do redakce můžete přijít pro svoji výhru. Anketa Může být porno uměním? Barbora Blahová studentka Nevím Na žádném snímku ze sekce Porn-art jsem zatím nebyla, takže si to ani nedokážu představit. Netuším, kde by se v tom umění mohlo zjevit. Ale teď mi to nejspíš začne vrtat hlavou a na nějaký snímek tohoto ražení určitě zajdu. přírodopisný dokument o rašeliništích Jizerských hor investigativní reportáž ze zákulisí loterijního byznysu krátkometrážní snímek o veřejné dopravě v USA komparativní analýza titulů Blesk a Aha! Pokračování s názvem Chlípné týdeníky, srovnávající Rytmus života a Pestrý svět, už brzy ve vašich kinech 1. Podívejte se na snímek Sexuální kroniky současné francouzské rodiny (Sportovní hala 21.30) a řekněte nám: Jaká sexuální praktika se na plátně objeví jako první? 2. Co je to žudro? a) džbán na víno b) zdobený výklenek vchodových dveří c) slovácký ekvivalent ruční kamery Šimon Dominik divadelní režisér Podle mě záleží na tom, kde se takový porn-art promítá. Jsou umělecká projekční místa, kterým je třeba Hvězda, a potom jsou méně umělecká projekční místa, jako je například Sportovní hala. Dle mého záleží právě na těchto vnějších podmínkách. Fotbalový turnaj LFŠ Trávník vedle Hvězdy 15.00 K tradičnímu sportovnímu klání členů štábu a festivalových hostů dojde i letos. Složení mužstev trenéři zatím z taktických důvodů tají, s jistotou se dá říct jen to, že tým LFŠ má výrazný přebytek kandidátů na post libera. Hraje i ženský tým, tak přijďte fandit a očumovat. Králíček Šapitó Kabinet múz 19.00 Něžný název divadelní hry finské autorky Saary Turunenové mate tělem. Pavla Nečetová exceluje v inscenaci Divadla Letí o dospívání mladé ženy, která celý život chtěla být něčím jiným. Vždycky s ní bylo něco špatně; neví, jak být ženou, jak má být. Hlas osudu na ni křičí,skončíš sama! Zuřivé obrazy uvnitř ní vybuchují ve vize plné násilí a krve. Dnes večer buď změní svůj životní směr, nebo se postaví tváří v tvář smrti Zrní Hudební stage LFŠ 19.30 Potkali se na gymnáziu už před třinácti lety. Od té doby hrají ve stejném složení. Pětičlenná partička obyčejných sympaťáků z Kladna ale postupně vyrostla v jednu z nejoceňovanějších tuzemských kapel. Baví nás Radiohead, Efterklang, Arcade Fire, ale i DVA, Koubek nebo Dvořák. Všechno náma prochází, míchá, přetváří se a my jsme mlýnek na maso a vycházejí z nás nudličky, smaží se bramboráčky. Pivečko, žranice. Na koncertech hodně pracujem s energií. Snažíme se být spontánní, dětsky a lidsky hraví, popisuje se kapela na svých stránkách. Souboj Titánů Šapitó Letní poloha 21.00 Bohové v čele se svým sklerotickým otcem mají po 105 letech na Olympu sněm a přemýšlejí, jak napravit morálně zkažené lidstvo. Herci z VOS- TO5 by na sobě ani nemuseli mít bílá prostěradla a na hlavě vavříny. Všichni už dávno víme, že tenhle soubor je prostě boží. Pozor změna Film Fish Tank uvolnil galantně místo Něžné a pustil ji místo sebe do Sportovní haly na půl čtvrtou. Přesunul se tak na uvolněný plac do Klubu kultury v devět večer, což je koneckonců čas, kdy to na britských sídlištích začíná žít. Nestane se Cinema Royal Jak už jsme jednou avizovali, povětrnostní, atmosférické a jiné neočekávatelné jevy byly v několika posledních dnech striktně proti tomu, aby se poprvé v Hradišti uskutečnila projekce z cyklu zážitkové kinematografie s tajemstvím, Cinema Royal. Jako náplast nabízejí zítra pořadatelé přidanou projekci slavného Friga na mašině s doprovodem typicky uherskohradišťským, tedy cimbálové muziky. Zasmát se a juchnout si můžete na Masarykově náměstí v pátek od 22 hodin. (jg) 2 Infomix
Poznejte svou ředitelku! Marketingová ředitelka Filmovky Eva Blažková odpovídá za řadu činností, které se vejdou pod označení marketing. Stejným způsobem pečuje o AČFK a Projekt 100. Kým by byla ve světě filmu? A který snímek se jí na LFŠ nejvíc líbí? Jaký název filmu vystihuje váš charakter? Cindy: The Doll Is Mine. Pokolikáté jste na Letní filmové škole? Nejsem si jistá, ale pracovně je to popáté. Jaké je vaše oblíbené místo v Uherském Hradišti? Je těsně vedle: štěrkovna Ostrožská Nová Ves. Zažila jsem tam pár výletů. Který filmový hrdina je vaše alter ego? Mým profesním alter egem je v této chvíli jednoznačně Frank. Proč pracujete na Filmovce? V Uherském Brodě žije moje babička a velká část rodiny, tady v Hradišti teta a bratranci, vždycky jsem sem jezdila na léto. A miluju film. Jaký filmový žánr je pro vás španělská vesnice? Bollywoodské muzikály. Váš nejoblíbenější film z letošního programu LFŠ je? A co dále, Baltazare. Jaké by bylo vaše umělecké jméno? Asi by to nebylo jméno, spíš kresba. Jméno by se vyvíjelo. Sangría, nebo býčí krev? Býčí krev ve mně vyvolává stejné pocity jako film Život mrtvé žáby. Porno, nebo art? Porn-art Když jsem se připravovala na LFŠ a nakoukávala filmy, líbil se mi Klip. Váš hlas a obraz Hradiště sledujte nás na: Dnešní odborný program je nabitý. Hodinu před polednem ho v Redutě 2 odstartuje debata s herci Dejvického divadla. Na stejném místě vás čeká v 13.30 další Letní filmová akademie, dnes na téma kamera. Je kameraman technik, anebo umělec? A jak funguje vztah mezi kameramanem a režisérem? Odpoví vám F. A. Brabec, který si vyzkoušel obě profese, za kamerou stál třeba v Obecné škole, zatímco u Kytice či Bolera se zhostil obojího. Od Reduty 2 se nevzdalujte ani poté, od 15.30 bude následovat beseda se synem amerického režiséra, kameramana a střihače Alexandra Pozvánka na: Biograf před sto lety Hackenschmieda (Hammida). Zavzpomíná na něj i ředitel NFA Michal Bregant, který ho osobně znal. V 17.30 pak v Redutě 2 navštivte Lekci filmu odvážné slovenské dokumentaristky Zuzany Piussi. Další odborné akce spojuje téma mediální výchovy, všechny se konají v zasedací místnost i v Redutě. V 17.00 začíná příkladová výchovná hodina, o dvě hodiny později Pavel Bednařík přiblíží, jak jsou na tom s mediální a kinematografickou gramotností v Británii, a ve 20.30 se představí vznikající česká aliance pro filmovou výchovu a její plánované projekty. (vet) f /letnifilmovaskola @lfskola @letnifilmovaskola Zahraj to znovu, Franku! Vyfoťte se ve Hvězdě s Frankem a fotku dejte na Twitter nebo Instagram s hashtagem #lfsfrank. Opět můžete získat knížky, DVD, trička nebo tašky. Pro fotky jídel, historky o kontaktu se strážci zákona i dojmy z filmů můžete dál používat hashtagy #lfs2014 a #zapalenifilmem. Ze středečních tweetů vybíráme: @KaPowMonkey: Francouzská pornografie dnes porazila německou rozdílem třídy. Počet odchodů v průběhu promítání: #Q = 0, #Bedways >20. #lfs2014 @svetlikovan: Byla jsem cestou vlakem z #lfs2014 tak frustrovaná z ČD, že jsem o tom chtěla napsat tweet, ale je to moc dlouhé :( #firstworldproblems @jmanek: Studenti filmu za každou cenu originální. V oblečení, účesech, hlasitých názorech. Když ale přijdou do hospody, dají si smažák :) #lfs2014 @markoscz: kam se hrabou Vary, to se nedá srovnat #lfs2014 #zapalenifilmem Další (a poslední) možnost zacestovat si na Filmovce časem a zajít si do kina v roce 1914 máte právě dnes! Program s názvem L. P. 1914 aneb Do biografu před sto lety na vás čeká od 17.30 v Redutě 1. Flašinetář, konferenciér, žonglér, tanečnice, operní pěvec ty všechny můžete potkat v našem speciálním retro kině. Těšte se i na prodavačky hašlerek, tureckého medu a květin pro dámy. Zkrátka, nejde jen o film, ale o celou škálu zážitků zachycujících c. a k. atmosféru promítání. Chybět nebude ani doprovodná kapela k filmu. Hudba přece k němým snímkům patřila, ve velkých kinech bývaly nedílnou součástí představení orchestry, v těch malých doprovázel děj aspoň jeden klavírista. I cena programu je dobově autentická, vstup pro akreditované činí jen 50 korun, neboli tehdejších 70 haléřů. (vet) Infomix 3
Slovenská režisérka Zuzana Piussi přijela na Filmovku představit sedm svých dokumentů, na nichž si můžete ověřit, jak šťastnou ruku na témata má. Je neodbytná, ale ne neomalená, a všem, o nichž točí, dává stejný prostor k vyjádření. Vzácná je hlavně její schopnost nepřistupovat k látce s již utvořeným názorem. Klára Kolářová Na dokument jste se vrhla až po třicítce, předtím jste se věnovala scénografii. Co vás k tomu vedlo? Nikdy mě moc nebavily hrané filmy. Nezajímalo mě předstírání. Sama jsem na divadle působila a celé to pečlivé budování fikce mě přestávalo bavit. Zato jsem vždycky byla nadšenou divačkou dokumentů. A přišlo mi jako nejpřirozenější věc na světě, abych se do jejich natáčení sama pustila. Kvalita mých filmů je samozřejmě kolísavá koneckonců neexistuje nikdo, kdo by dělal jen dobré snímky. Můj styl je navíc takový punkový... To je pravda. Mám pocit, že preferujete zachycení obsahu než dlouhé cizelování záběru. Aktéři mě zajímají v momentě, když se nehlídají, když z nich spadne maska. Pokud se mi povede zachytit takový okamžik, jsem spokojená. Neuznávám režii dokumentů ve stylu: Jo, to bylo dobrý, ale sjedem si to ještě jednou a teďka do toho dej víc emocí. Svůj punkový přístup mám radši než nějakou stylizaci, ale na druhou stranu tím občas trpí technická kvalita výsledku. Jenže pořád si říkám, že je lepší zachytit důležitou situaci, byť špatně ozvučenou, než ji nemít vůbec. Hodně se věnujete politickým tématům. O vašich 4 Rozhovor
Lifebox Zuzana Piussi se narodila v roce 1971 v Bratislavě. Původně se věnovala scénografii a kostýmnímu výtvarnictví, později přešla k režii dokumentárních filmů. Na svém kontě jich má 16. Dostala nálepku provokatérky, ale ona sama tvrdí, že si témata nevybírá podle jejich kontroverznosti. V letech 1992 2000 spolupracovala s divadlem Stoka. V roce 2012 čelila obvinění za narušení důvěrnosti projevu, za což jí hrozily až dva roky vězení. Trestní stíhání bylo nakonec zastaveno, za Piussi se postavily osobnosti české i slovenské kulturní scény jako třeba Zdeněk Svěrák nebo Fero Fenič. dokumentech se sice mluví, ale nemají výrazný dopad na společenské změny na Slovensku nezapříčinily třeba, aby někoho odvolali z úřadu. To by bylo přece ale hrozně naivní myslet si, že svými filmy změním svět. Dokumentarista v tomhle musí být realistický. Třeba v Nemoci třetí moci ukazuju otřesný stav slovenské justice. Jenže to nezměním já ani diváci, to může změnit jenom justice sama. Důležité je vyvolat aspoň debatu. Myslím, že situace u nás se teď trochu láme. Třeba prezident Kiska jmenoval z šesti kandidátů na ústavní soudce pouze jednoho. Důvodem jeho rozhodnutí byla nízká odbornost uchazečů. Věřím, že se společenské klima pomalu zlepšuje. Co jiného než víra mi taky zbývá. V závěru Nemoci třetí moci je napsáno: Mistr zvuku si nepřál být uvedený v titulcích filmu, protože měl strach. To není zrovna obvyklé. Lidi se báli dopředu. To mi přijde příznačné pro dnešní dobu a trochu mě děsí, že to v něčem připomíná minulý režim. Člověk i dneska vede jakousi dvoukolejnou existenci doma nadává, ale v zaměstnání radši mlčí. Strach a teror jsou dnes skrytější a v tom do jisté míry nepředvídatelnější. Zato když jsem dospívala, bylo jasné, čeho se máme bát. Moji matku vyhodili v 60. letech z novin, protože napsala, co si myslela. K nám domů často chodili zajímaví lidé, ale věděla jsem, že o tom, co jsem doma vyslechla, nesmím nikde ani ceknout. Právě kvůli Nemoci třetí moci na vás jedna ze soudkyň podala trestní oznámení za narušení důvěrnosti ústního projevu osobní povahy. Stíhání bylo sice nakonec zastaveno, ale jak se s tímto obdobím vyrovnávala vaše rodina? Se svou dcerou jsem kauzu nijak neprobírala, nechtěla jsem ji tím zatěžovat. I když jednou přišla ze školy, celá vyděšená, a chtěla vědět, jestli půjdu do vězení. Spolužáci se jí na to totiž ptali. To bylo hodně nepříjemné. Ale je důležité, aby děti viděly, že člověk nemusí sedět jen tak se založenýma rukama. Na vaší práci se mi líbí, že dáváte všem zúčastněným stejný prostor k vyjádření. Je těžké přistupovat k některým takhle nezaujatě? Nezaujatost je dobré výchozí stanovisko, ale nemá co dělat s objektivitou. Chtít natočit něco objektivně je nesmysl. Snažím se v tématu hledat pravdu, jenže brzy samozřejmě přijdete na to, že neexistuje žádná absolutní má několik verzí a všechny mohou být stejně uvěřitelné. Právě tahle neschopnost shrnout problém do krátkého, snadno pochopitelného řešení by měla být v dokumentech nejzřetelnější. Je důležité, aby měl divák pocit, že viděl i druhou stranu a že s ním autor nijak nemanipuluje. Tohle je třeba dobře vidět v Mužích revoluce, kde mimo jiné řešíte, jestli byl Ján Budaj, spoluzakladatel Verejnosti proti násiliu, agentem Státní tajné bezpečnosti. Budaj je sice vedený ve spisech, ale tvrdí, že podepsal proto, aby mu dali pokoj a doopravdy s nimi nikdy nespolupracoval. Jiní disidenti zas tvrdí, že i podepsání je obrovské selhání, a nechtějí s ním mít už nic společného. Mně osobně přitom celé tohle pátrání, kdo byl ve spisech, připadá jako hon na čarodějnice. Protože osvědčení, jestli daný člověk skutečně spolupracoval, nebo ne, často vydávají právě bývalí estébáci. Je to celé absurdní. Komu máme tedy věřit? Z vašich filmů je často cítit určitá pasivita celé slovenské společnosti. Mění se to? Částečně si to odůvodňuju přesyceností informacemi. Lidi jsou jimi zavaleni, a tak se radši obrací k sobě a svým problémům. Ale nejsem pesimistická, nějaké prvky občanské solidarity se u nás dají najít. Když jsem třeba natočila dokument Od Fica do Fica, a ten pak unikl na internet, kde si ho zadarmo nakoukaly desítky tisíc lidí, posílali mi někteří Slováci peníze. Taky se setkávám s ujišťováním, že to, co dělám, není zbytečné. Kladné přijetí mě vždycky překvapí. Spíš jsem zvyklá, že na mě na besedách někdo křičí. Člověka to sice nejdřív vyděsí, ale časem si vytvoří hroší kůži. Jakou nejvyhrocenější reakci jste zažila? Kupodivu se to netýkalo žádného politického tématu, ale dokumentu Andělé pláčou, kde mimo jiné řeším otázku homosexuality v katolickém prostředí. Byl to můj třetí snímek a byla jsem z přívalu negativních reakcí dost vystrašená. Dneska už bych to brala v klidu. Němá kapela Pět členů hudební skupiny Zrní se potkalo před lety na gymnáziu. Na školních chodbách si všimli jeden druhého díky tomu, že každý s sebou nosil nějaký hudební nástroj. V roce 2001 už začali hrát a prozpěvovat si společně. Svou hudbu označují jako něžný artbrut, kladenskej uhelnej zen. První album vydali v roce 2004, poslední s názvem Zrnitost, zahrnující jejich remixy, pak loni. Ve své tvorbě se inspirují přírodou a lidovou hudbou i městem a elektronickou dobou kolem nás. Zrní uslyšíte dnes ve Hvězdě, kde bude vytvářet hudební doprovod americkému snímku Rozmary osudu režiséra Cecila B. DeMillea. Sami k tomu říkají: Nikdy jsme ještě k němýmu filmu nehráli, bude to naše premiéra, první kontakt a ty bejvaj často nejzajímavější a nejdobrodružnější. Těšíme se, co vznikne! Kapelu Zrní si pak dnes můžete poslechnout ještě jednou večer na Masarykově náměstí. (vet) Rozmary osudu Hvězda 14.00 Rozhovor/Němá kapela 5
Neděle na venkově Slovácké divadlo 14.30 Spisovatel a scenárista Pierre Bost se stal jednou z ikon francouzské kinematografie 40. a 50. let (pro styl, jejž spoluutvářel, se vžil termín tradice kvality ), a proto ho tvůrci nové vlny v čele s Françoisem Truffautem kritizovali za staromódnost. Až režisér Bertrand Tavernier umožnil Bostovi a jeho kolegovi Jeanu Aurencheovi návrat na výsluní, když s nimi v 70. letech spolupracoval na svých prvních filmech Hodinář od sv. Pavla a Soudce a vrah. V roce 1984, devět let po Bostově smrti, Tavernier adaptoval jeho letitý román do snímku Neděle na venkově. Pomalu plynoucí film, labužnicky vychutnávající každý záběr, je nejen holdem Pierru Bostovi, ale i jedním z umělecky nejúspěšnějších počinů Bertranda Taverniera. (šk) Něžná Sportovní hala 15.30 V této adaptaci Dostojevského stejnojmenné novely zachoval Bresson takřka všechny vypravěčské atributy literárního originálu příběh otevírá majitel zastavárny stojící nad mrtvým tělem své manželky. Hrdina se ve voiceoverech postupně rozvzpomíná na společné soužití se zesnulou. A tak jako v knize, i tady si klade otázku, kde udělal chybu. Zásadní změnou oproti originálu je přesazení příběhu do Paříže 60. let, ale stejně jako v jiných Bressonových dílech, i tady představuje město jakousi anonymní lhostejnou kulisu pro každodenní dramata. Na Něžné je nejzajímavější eskalace konfliktu ten se totiž na první pohled nevyvíjí, divák ale cítí, že pod povrchem se děje něco strašného. (klk) Díra uhanušovic Hvězda 20.30 Čechov měl tři sestry, Miroslav Krobot má dvě. Jmenují se Jaruna a Maruna a žijí v díře u Hanušovic se svou komandující matkou. Zatímco zdravotní sestřička Jaruna je ta úspěšnější, bývalá učitelka Maruna dělá hospodskou a snaží se nějak přežít. Teď se kolem ní ale motá jeden nepoužitelnější nápadník za druhým a matka jí nadává, že ani neumí zabít králíka. Krobot se ve svém filmovém režijním debutu vrátil do rodného prostředí Jeseníků a převezl sem i celý ansámbl Dejvického divadla. Osobně jim namluvil scénář v místním dialektu, takže se nedivte, když uslyšíte Táňu Vilhelmovou říct: Tož, mamo. Dlouhé statické záběry posilují atmosféru neměnnosti a stálosti bývalých Sudet. (aka) Ach, Carmelo! Hvězda 23.30 Komedianti měli vždycky těžký chlebíček. Obzvlášť v roce 1938 ve Španělsku zmítaném mezi boji republikánů a frankistických nacionalistů. Sveřepá Carmela, její druh Paulino a němý nalezenec Gustavete jsou donuceni sehrát divadlo pro pobavení nacionalistů. Carmela, souhlasící s republikány, je proti tomu, ovšem milovaný Paulino přijde s citovým vydíráním: když se podvolí, vezme si ji za ženu. Teď už jen zbývá upravit představení pro své nepřátele Film s prvky grotesky zastupuje žánr españolady a navazuje na potřebu revize španělské frankistické minulosti. Andaluská živelnost, flamenco a archetyp femme fatale jsou zde konfrontovány s polskými zajatci či uprchlickými tábory. (aka) Frank Klub kultury 23.59 Zrekapitulujme si, kde všude jsme viděli (a milovali) Michaela Fassbendera: v Hanebnejch panchartech s jeho snaživým německým přízvukem, ve Studu jako nešťastného mladého muže neschopného se citově vázat, v Janě Eyrové jako odtažitého Rochestera Jestli ovšem jdete na Franka jen kvůli pohledu na krásnou tvář hlavního představitele, tak se na to rovnou vykašlete Fassbender má drtivou většinu času na sobě velkou papírmašovou hlavu. Přesto je tohle malé irsko-britské hudební drama o konfliktu mezi nezávislou tvorbou a odhodláním zavděčit se posluchačům jedním z filmových překvapení roku. Tvůrci se inspirovali Frankem Sidebottomem, jakýmsi alter egem Chrise Sieveyho, jenž v 80. letech tu velkou hlavu, kterou teď mají všichni vaši kámoši na profilovce na Facebooku, vymyslel. (klk) Sladký život kurev zítra Hvězda 11.00 Ty jsi byl v Bangkoku? zní známá hláška ze Samotářů. Prostitutky tam plavou v akváriích. Nedávno zesnulý režisér Michael Glawogger byl v Bangkoku ve veřejném domě jménem Akvárium, potom v bangladéšském ghettu Město rozkoše a nakonec v mexické Zóně, oblasti vyhrazené prostituci. Ale moc legračních hlášek do svého dokumentárního triptychu Sladký život kurev neposbíral. Glawogger měl neobyčejný dar nepřekážet, takže se s kamerou dostal svým hrdinkám doslova do postele, ale zároveň pečlivě komponoval záběry a vytvářel z nich nádhernou vizuální báseň (ovšem jsou to spíš květy zla než krasodušné veršování). Glawoggerova kamera nesoudí, ale soucítí to je na autorově posledním filmu, oceněném i na festivalu v Benátkách, asi to nejkrásnější. (šk) 6 Redakce doporučuje
Inventura: Půlnoční delikatesy: Španělský horor Už původ slova horor, latinské horrore, což znamená stát na okraji, předznamenává roli, kterou tento žánr zaujímá. Díky tomu v něm ale tvůrci můžou odvázat z řetězu své sklony k šíleným nápadům. V hektolitrech krve navíc cenzorskému oku snadněji unikne i nějaká ta facka věcem, které nemůžeme vystát. Španělsko bylo až do 70. let minulého století pod diktátem generála Franca. Režim podporoval oficiální tvorbu, která se zaměřovala především na hledání národní identity ve filmech españolada. I přes pokusy kriticky reflektovat skutečnost tyto snímky spíš definovaly stereotypy, jako je machismus, flamenco či býčí zápasy. Díky hororům se vedle bodrých vesničanů a femme fatale s růží za uchem začaly objevovat na plátně i takové milé postavy, jako jsou satanisti, kanibalové či obří slimáci. Horor vyplnil poptávku po neokoukaném a bizarním. Navíc úmyslně i nevědomky nabourával propagandu. Využíval k tomu atributy béčkové produkce nelogičnost, prkenné dialogy a papundeklové rekvizity. Ty místo děsivé atmosféry vyvolávaly spíš záchvaty smíchu, což jen potvrzovalo nefunkčnost systému. Zlatá éra děsu skončila s nástupem demokracie, kdy na řadu přišly historicko-politické žánry. Horor ve Španělsku upadal až do 90. let, než se objevily filmy jako Diplomová práce či Sirotčinec. Kritériem výběru pro sekci Půlnoční delikatesy byla estetická a tematická odlišnost od oficiálního proudu. V Hradišti se tak představily fenomény jako vlkodlačí šlechtic z Hrůzných zrůd. Nebo Útok slepých mrtvol, v němž straší templáři coby symbol zatuchlého frankismu. Objeví se i malé bestie ve filmu Kdo by se odvážil zabít dítě? Během Kanibalského sexu dochází na hodně věcí, jen ne na praktiku v názvu filmu. Inseminaci žen satanským semenem provádí Temná sekta. Homo-náznaky zase dostal na plátno polozapomenutý Vrah panenek. Den šelem reprezentuje groteskní horor a rarita Vraždící jazyk je jeho levnější variantou. V zombie epidemii proškoluje novináře [Rec]. Doufáme, že vám letošní půlnoční delikatesy chutnají! (aka) Zvláštní uvedení: Pocta: Bertrand Tavernier Trpím, když je něco předvídatelné, vyprávěl režisér Bertrand Tavernier v nedávném interview. Toho se vždycky chci zbavit. Chci si užívat svobodu vyprávění. A nejsou to jenom libě znějící slova. Tavernier, ověnčený vavříny z festivalů v Berlíně, Benátkách i Cannes, držitel ceny Bafta, několika francouzských Cézarů či nominace na Oscara, je jistě jeden z nejméně předvídatelných režisérů nejen francouzské kinematografie. Snoubí v sobě filmaře a filmového teoretika, jímž byl ještě předtím, než se postavil za kameru. Při všelijakých příležitostech se vyznával z obdivu k různým velikánům kinematografie, a jmenoval tvůrce tak odlišné, jako jsou klasik westernů John Ford a předchůdce francouzské nové vlny Jean Vigo. Rozkročení mezi americkým a evropským filmem je pro Taverniera typické chce se říct, že z obojího navázal na to nejlepší. Ve Francii zasypal příkop mezi tradičním pojetím filmu (tzv. tradicí kvality 40. a 50. let) a civilností nové vlny přelomu 50. a 60. let; dokázal to hned ve svém celovečerním debutu z roku 1973 Hodinář od sv. Pavla. Zároveň je velký znalec a milovník Hollywoodu, v 90. letech dokonce napsal (spolu s Pierrem Coursodonem) monumentální knihu o americkém filmu a svým snímkem V elektrizující mlze, natočeném ve frankofilním New Orleans, se vyslovil k traumatům historie i současnosti USA. Svoji nezařaditelnost Tavernier potvrdil hlavně filmy ze 70. a 80. let, svého nejúspěšnějšího období: vedle sebe tu stojí třeba historická freska Ať začne slavnost, kriminální drama Soudce a vrah, sci-fi Smrt v přímém přenosu, variace na film noir Čistka, lyrická imprese Neděle na venkově, hudební retro Kolem půlnoci nebo válečný film Život a nic jiného... V jeho filmografii z 90. let najdeme zase ryze komerční projekt D Artagnanova dcera i civilní sociálně kritický snímek Vše začíná dnes. Tavernierův zatím poslední počin je politická komedie (a komiksová adaptace) Quai d Orsay. Když ve výše zmíněném rozhovoru popisoval vznik tohoto snímku, odkazoval pro změnu k Alfredu Hitchcockovi či Billymu Wilderovi. Třiasedmdesátiletý Bertrand Tavernier zkrátka nepřestává překvapovat. (šk) Program 7
Tino Hammid uvedl filmy svého otce Včerejší odpolední projekce snímků Alexandra Hackenschmieda (Hammida) byla mimořádná tím, že ji uvedl jeho syn Tino, který těsně předtím dorazil do Uherského Hradiště. První se promítal Gentleman z pokoje 6, jejž umělec s českými kořeny režíroval. V dokumentu o uprchlickém táboře pro Maďary s názvem Out se pak zhostil role střihače. Posledním snímkem z pásma byl Izrael: Dobrodružství o soužití židů a muslimů. Film v Hammidově režii vznikl na zakázku izraelského turistického úřadu a je vzácný tím, že se dochoval na jediné kazetě. Jsem moc rád, že je tady uváděn, protože to byl oblíbený film mého otce. Pouštěl ho doma význačným návštěvám, uvedl Tino. Nestihli jste včera dorazit do Klubu Mír a chcete se s Tinem setkat? Přijďte s ním dnes debatovat v 15.30 do Reduty 2. (vet) Ucpanej systém v Uherském Hradišti Ve středu večer měli nejen návštěvníci LFŠ možnost zhlédnout představení Dejvického divadla, které přivezlo svůj Ucpanej systém. Ověnčená inscenace režiséra Michala Vajdičky, která je i po dvou letech od své premiéry stále vyprodaná, vzbudila enormní divácký zájem i v Uherském Hradišti. Ucpanej systém je černou komedií z prostředí syrového skotského venkova, kde jsou všichni opilí pod obraz už od božího rána a sousedské neshody řeší nejspolehlivěji upilovanou brokovnicí. Uprostřed toho všeho se nachází Bůh (Ivan Trojan), který si už s celým tím lidským plemenem neví rady, a tak raději rezignuje. O Ucpaným systému, zadaptovaném podle povídek Irvina Welshe, se můžete dozvědět víc i na dnešní besedě s inscenačním týmem, která bude následovat po projekci snímku Acid House ve Slováckém divadle. (km) Adam s Evou nesměli být nazí Na včerejší besedě v Redutě 2 se Mylène Bressonová vrátila k okolnostem neuskutečněného projektu svého manžela Genesis: Měl to být Robertův nejnákladnější snímek. Zájem měli dokonce Američané, jenže kladli nesmyslné požadavky. Třeba chtěli, aby Bůh mluvil anglicky, a ne hebrejsky. Dokonce protestovali i proti tomu, aby Adam s Evou byli nazí, což už je naprostý nesmysl. Bressonová se taky vymezovala vůči klišé, které Roberta Bressona vykresluje jako samotáře, jenž nepatřil k žádnému hnutí: Odděloval svůj veřejný a osobní život, to je fakt. Nemohl souznět s francouzskou novou vlnou už jen proto, že byl z nich všech nejstarší. Ale není pravda, když se říká, že byl bez přátel. Měl kolem sebe tým stálých spolupracovníků. Sama Bressonová ostatně začínala ve štábu svého muže jako asistentka. (klk) Největší štěstí? Dobrý záběr Díra na fotkách Režisér Bohdan Sláma debatoval v Redutě o radostech i strastech režisérské práce. Pro současného šéfa katedry režie na FAMU je při hledání tématu nejdůležitější vytvořit plnokrevné postavy. Příběh, který se na ně nabalí, vymýšlí až v další fázi. Psaní scénáře, který netypicky konzultuje už v nehotových verzích přímo s herci, je pro Slámu často torturou. Nebaví mě to a mám u toho největší pochyby, říká s tím, že by klidně adaptoval cizí scénář, ale ještě se mu nedostal do ruky takový, který by ho zaujal. Všechny stresy ale vykupují momenty, kdy se při natáčení podaří zachytit pravdivou situaci: Největší štěstí zažívám, když se povede dobrý záběr, vysvětlil režisér na další lekci Letní filmové akademie. (jg) Těm, kteří hledají alternativu k oficiálním obrázkům z filmu Díra u Hanušovic, nabízíme výstavu fotografií Dušana Tománka, který svoje snímky pořídil během zahálení na natáčení. Zůstat, nebo jít? A dá se vůbec někam zdrhnout? okomentoval včera ideu své výstavy ve Slováckém divadle sám autor. Nečekejte žádná velká plátna. Na komorních fotografiích na vás ale o to víc dopadne atmosféra Šumperska a běžný provoz natáčení. Vernisáže se zúčastnil i režisér filmu Miroslav Krobot: Když tyhle fotky vidím, vzpomenu si na věci, které jsme tam zažili. A kdyby byl náš film stejně dobrý jako ony, byl bych spokojený. (aka) 8 Stalo se
třeba ve filmu Q, ve Vlhkých místech, nebo ve feministickém experimentu o osvobozování ženské touhy Chlípné deníky. Důležitou součást sekce Porn-art tvoří dokumenty: kink, který zkoumá zákulisí natáčení sadomasochistického porna, a především monumentální triptych Ze života kurev režisér Michael Glawogger (který bohužel letos zemřel při natáčení svého dalšího filmu) tu představil mnohem víc než historky ze života thajských, bangladéšských a mexických prostitutek; ve svojí strhující obrazové básni vyslovil i něco o nás, a to poznání bolí víc než šlehnutí koženým bičíkem. Od sekce Porn-art nečekejme snadné vzrušení. Jak řekl John Cameron Mitchell, režisér filmu Shortbus, když mluvil o používání nesimulovaných sexuálních scén: Je to prostě jazyk, který byl v kinematografii dosud ignorován. (šk) Spektrum: Porn-art Je film uměním srabů? ptá se vyzývavě francouzský režisér Laurent Bouhnik. Naráží na to, že literatura nebo výtvarné umění docela běžně zachycují lidskou sexualitu, zatímco film před mužským i ženským pohlavím obvykle cudně sklápí kameru. Bouhnik se rozhodl prokázat svoji filmařskou odvahu snímkem Q o vášnivé ženě, která své okolí léčí z cudnosti a podobných neduhů, a k léčbě pochopitelně používá explicitní, nesimulovaný sex. Letní filmová škola si Bouhnikovu otázku zodpověděla po svém a do letošního programu vřadila výběr snímků, jež nikoho nenechají na pochybách, že i současná kinematografie má koule (a všechno, co k nim patří). Cinefily to nepřekvapí, protože explicitní sexuální scény se v celovečerních filmech hlavního proudu zjevují už od šedesátých let, a zvláště skandinávští a američtí tvůrci do této oblasti pronikali s vášní. V předminulé dekádě spojil porno s uměleckým filmem novodobý dánský klasik Lars von Trier a dneska už nikoho nešokuje, že snímky jako Život Adèle sklízejí úspěchy na mezinárodních filmových festivalech, zatímco jejich vybrané scény bodují na pornoserverech. Dramaturgové Letní filmové školy se zaměřili na produkci posledních let, a jak vysvětluje Jan Jílek, svoji volbu podřídili jedinému dalšímu kritériu: Ve všech vybraných dílech se objevují explicitní sexuální scény, které hrají odlišné role vzhledem k celkovému kontextu daného filmu, k jeho příběhu či tematické rovině. Cílem sekce je představit divákům možná zobrazení tvrdé erotiky ve filmech, které nespadají do porno produkce, ale naopak se objevily v klasické kinodistribuci a na velkých světových festivalech. Každé z vybraných děl je pak specifickým příkladem možného využití explicitních sexuálních scén v současném uměleckém filmu. Ze čtrnácti porn-artových snímků si vybere (skoro) každý. Ke klasice žánru patří 9 písní Michaela Winterbottoma, experiment se zachycováním intimity, který zaujme mírou improvizace i filmařskou čistotou a potěší milovníky sexu i alternativního rocku. Vlhká místa na motivy stejnojmenné kontroverzní knihy jsou známá i z českých kin a vyprávějí příběh o tělesnosti a ohmatávání vlastní osobnosti. Tři tituly tematizují muže, kteří milují muže thriller Neznámý od jezera, paradokument Interier. Leather Bar a gay horor L. A. Zombie. O ženách, které milují ženy, žádný snímek přímo nepojednává, ale ženy, které se ženami přinejmenším občas spí, se objevují S roztomilým, ale poněkud asociálním filantropem Frankem se setkáte dnes o půlnoci v Klubu kultury na promítání jeho filmu Frank. My jsme se s ním potkali už dřív pro případ, že by v noci byl už příliš stydlivý a nic vám neřekl. Jeho tělo nápadně připomínalo tělo Jana Jílka, ten ale jako hlavní dramaturg LFŠ teď už stejně neví, kde mu hlava stojí Jak se vám líbí na Letní filmové škole? Není tu na vás moc lidí? Ve výřezech své masky vidím výřezy reality, kusy lidí a zvířat a stromů a domů a snů. Davy lidí se rozkládají na části a pak skládají do lidských puzzlátek, kde poslední dílek vždycky nakonec chybí. Ale důležité je, že slyším všechno, všechny zvuky a všechnu hudbu. Děkuji festivalu, že mě pozval a umožnil mi představit film o naší kapele. Našel jste na Slovácku nějaký nový hudební nástroj? Koupil jsem si ve stánku vaši národní specialitu zvanou langoš a zkoušel na něj bubnovat. Zvuk langoše se strouhaným sýrem je úplně jiný než zvuk langoše bez sýra. Několik langošů si budu odvážet s sebou a budeme je testovat společně s The Soronprfbs během našeho osmiměsíčního soustředění. Neštve vás, že se po vás všichni opičí a dávají si fotky s vaší hlavou na Facebook? Když vezmete činčilu a naklonujete ji, jedná se o stejnou činčilu, nebo o činčilu úplně jinou? Neuvažoval jste, že byste si těch hlav pořídil víc na každou náladu jednu? Když činčile vyholíte kus kožíšku, jedná se o stejnou činčilu nebo o činčilu úplně jinou? Vy si ráno také berete různé hlavy podle nálady? Moje hlava je mou hlavou a jako taková vyjadřuje všechny emoce, kterých jsem schopen. Program/Rozhovor 9
Good News Everybody Alexander Hammid Reduta 2 3:30pm The extraordinary Czech and later American director, cinematographer and editor A- lexander Hammid will be introduced by his son Tino and by Michal Bregant, director of the National Film Archive, who knew him personally. SFS Football Match The grass field next to Hvězda 3pm Our traditional football match between organizers and festival guests is back. The names of the players are kept secret for tactical reasons. There will be a female team as well, so come to check out the players and cheer for them. Zrní Music Stage LFŠ 7:30pm Five musicians from Kladno formed their band 13 years ago and today, they belong to the best Czech music groups. We like Radiohead, Efterklang, Arcade Fire but also some Czech musicians such as DVA, Koubek or even Dvořák. We try to work with energy, because we want our gigs to be spontaneous and playful, the band says. Schedule change! Fish Tank was gallant enough to swap its time slot with A Gentle Woman, that will be screened at 3:30pm at Sportovní hala, and moved to Klub kultury starting at 9pm after all, it s the time when British council estates spring to life. Klára Kolářová The Slovak filmmaker Zuzana Piussi came to the SFS to introduce her seven documentary films; if you come to see them, you ll realise that she knows how to choose her subjects. She s pretty persistent without being vulgar and she lets everybody have their say. I feel that you prefer content to polishing all images to perfection. I m interested in people when they stop being cautious, when they let their masks down. If I manage to capture such a moment, I m satisfied. I don t believe in directing documentaries in a lets-tryit-again-this-time-with-moreemotion kind of style. You often focus on political issues. Your documentaries are talked about but they haven t had any significant social impact I mean nobody s had to resign or anything like that. It would be pretty naive to think that I can change the world by making documentaries. A documentary filmmaker must be a realist. For example, The Disease of the Third Power shows an appalling situation in our justice system. But that can t be changed by me or by the audience, that can only be changed within the system itself. Still, it s important to talk about it. And it was The Disease of the Third Power that you were prosecuted for. One of the judges accused you of breaching confidentiality of oral expression. The charges were dropped but it must have been hard on your family... I didn t discuss it with my daughter because I didn t want to worry her. But one day, she came home from school visibly shaken and asked me if I was going to be jailed. Her schoolmates asked her about it. That was really awful. But children should know that you don t just sit around twiddling your thumbs. I appreciate that you let everybody have their say. Is it hard to treat everybody without any bias? It s a good thing to have no bias but it has nothing to do with objectivity. Trying to make an objective film is an exercise in futility. I try to search for truth but, of course, it never takes long to find out that there s no ultimate truth that every truth has several versions. And it s this impossibility to solve any issue in an easy and comprehensible way that should be clearly conveyed in documentaries. What to see Nowhere in Moravia Hvězda 8:30pm The landlady Maruna lives in a village with her more successful sister and commandeering mother. And now she s being wooed by a number of useless suitors. This debut feature directed by Miroslav Krobot builds on long static takes to emphasize the unchangeable nature of the Sudetenland. The actors speak the distinct local dialect. The Way Out Klub kultury 11:30am It s been some time 16 years, to be precise since the Czechs had their film screened at Cannes. The film tells a story of Žaneta, a Roma girl, who despite all kinds of obstacles tries to build a decent life for herself and her daughter. Petr Václav banks on non-actors and authenticity to portray the situation of the Roma both inside and outside social exclusion without succumbing to clichés and politically correct simplifications. Frank Klub kultury 11.59pm If you want to see Frank because of Michael Fassbender, you might as well forget about it. Yes, he plays the main protagonist but his face is most of the time hidden under a giant papiermâché head. But if you wish to see an independent musical drama about the conflict between independent art and determination to ingratiate yourself with the audience, you re in for one of the film surprises of this year. 10 English friendly
Kecy po dvou deci Ve svém novém filmu chci proniknout hluboko do nitra člověka. Hledám někoho, kdo se mi zcela otevře. Chci se ponořit k zamlčeným otázkám, k něčemu temnému a tajemnému. Rozumim. Takže mi do řiti strčíte anální sondu? Filmovka čtyřicetiletá! 2007 2009 V předchozím díle našeho historického seriálu jsme zmínili Václava Havla, který získal Výroční cenu AČFK, ale ze zdravotních důvodů ji nemohl osobně převzít. On i Filmovka si vše vynahradili v roce 2007, kdy se bývalý prezident stal jednou z hlavních hvězd festivalu, v Hradišti zahráli i jeho přátelé z The Plastic People of the Universe. Jako hosté brazilské sekce přijeli laureátka Nobelovy ceny za mír Armenia Nercessian de Oliveira, držitel World Press Photo Marcos Prado či náčelník indiánského kmene Krenaků. Ročník 2008 už místo Jiřího Králíka vedl LFŠ Pavel Bednařík a jeho tým, kteří přišli s větší tematickou pestrostí, kritickou reflexí a hlubším pohledem na programové sekce. Ale nešlo o nic suchopárného, hlavním tématem se stala magie a Juraj Jakubisko představil velkofilm Bathory. Protože se nový přístup osvědčil, organizátoři v následujícím ročníku přichystali pro diváky zatěžkávací zkoušku a provedli je méně známými kinematografiemi včetně rakouské či belgické. A kameraman Bílé stuhy Christian Berger všem předvedl svůj unikátní systém svícení. (šk) Hlavní pořadatel Hlavní partneři Finanční podpora Hlavní mediální partneři Mediální partneři Regionální mediální partneři Oficiální pivo Partner komunikace Partner techniky Spolupráce Filmové listy No7 pro vás vytvořili: Iva Přivřelová (šéfredaktorka), Klára Kolářová, Jan Gregor, Adéla Kabelková, Štěpán Kučera, Ondřej Lipár, Veronika Trestrová (redaktoři), Denisa Streublová (korektury), Martina Neradová (překlad), Elmar Tausinger (grafika), David Kumermann, Marek Malůšek, Šimon Vejvančický (fotografové), Klára Měsíčková, Martina Bubíková (asistentky), Jakub Plachý (kresba komiksu), Adéla Kabelková, Klára Kolářová (text komiksu). Agentura NP (tisk) První poslední 11
ef čas/místo brožura název cz/en typ/délka/rok jazyk hosté ef time/place brochure name cz/en type/lenght/year language guests Čtvrtek 31. 8.30 ef Kino Hvězda 93 Goltzius a společnost Pelikán / Goltzius and the Pelican Company cv/128/2012 anglicky ef Slovácké divadlo 47 Dámy z Bouloňského lesíku / The Ladies of the Bois de Boulogne cv/84/1945 francouzsky 9.00 Kino Reduta 1 42 Vítáme vás, pane Marshalle! cv/95/1952 španělsky Rafael Maluenda ef Klub kultury 82 Final Cut Dámy a pánové / Final Cut: Ladies and Gentlemen cv/84/2012 anglicky 9.30 ef Kino Mír 89 Koyaanisqatsi cv/86/1983 anglicky ef Sportovní hala 60 Tyranosaurus cv/92/2010 anglicky David Tucker 11.00 Kino Hvězda 90 Cesta do školy cv/77/2013 různé Kino Reduta 2 Čtvrtá hvězda pro Dejvické divadlo beseda/90 česky Miroslav Krobot ef Slovácké divadlo 95 Acid House cv/111/1998 anglicky Michal Vajdička, Daniel Majling 11.30 Kino Reduta 1 Alexander Hammid: Pásmo 2 Česká léta blok/64 česky Tino Hammid ef Klub kultury 79 Cesta ven / The Way Out cv/103/2014 česky Petr Václav 12.00 ef Kino Mír 89 Pulp Fiction: Historky z podsvětí / Pulp Fiction cv/154/1994 anglicky Sportovní hala 43 Kat cv/90/1963 česky Rafael Maluenda 13.30 Kino Reduta 2 Letní filmová akademie: Kamera přednáška/90 česky F. A. Brabec 14.00 ef Kino Hvězda 52 Rozmary osudu (hudební doprovod: Zrní) / Male and Female (music: Zrní) cv/116/1919 bez dialogů Šapitó Kabinet Múz Pohádka pro tři prasátka divadlo Koráb divadlo/120 česky 14.30 Slovácké divadlo 94 Neděle na venkově cv/90/1984 francouzsky Mehdi Abdollahzadeh 15.00 Kino Reduta 1 43 Přirozená velikost cv/89/1973 španělsky Rafael Maluenda Klub kultury 89 Show! cv/68/2013 česky 15.30 Kino Mír 77 Andělé pláčou cv/54/2005 slovensky ef Kino Reduta 2 Alexander Hackenschmied beseda/90 anglicky Tino Hammid Sportovní hala 48 Něžná cv/88/1969 francouzsky 17.00 Kino Hvězda 95 Miroslav Krobot cv/57/2014 česky Miroslav Krobot Reduta zasedací místnost Příkladová lekce Mediální výchova přednáška/90 česky Jan Kurka, Petr Pláteník ef Slovácké divadlo 64 Cashback cv/102/2006 anglicky Sean Ellis 17.30 Kino Reduta 1 L. P. 1914 aneb Do biografu před sto lety blok/57/1914 bez dialogů Kino Reduta 2 Lekce filmu podle Zuzany Piussi lekce filmu/90 slovensky Zuzana Piussi ef Klub kultury 51 Být či nebýt / To Be or Not to Be cv/99/1942 anglicky 18.00 ef Kino Mír Alexander Hammid: Pásmo 3 Na cestě k emigraci / Alexander Hammid 3 On the blok/67/1941 anglicky Tino Hammid ef Kino Mír 70 Zapomenutá vesnice / The Forgotten Village cv/65/1941 anglicky Sportovní hala 49 Čtyři noci jednoho snílka cv/82/1971 francouzsky 19.00 Reduta zasedací místnost UK Screen Education aneb Jak se vychovává film(em) ve Velké Británii přednáška/90 česky FAMU, Pavel Bednařík Šapitó Kabinet Múz Divadlo Letí Saara Turunen: Králíček divadlo/75 česky Šapitó Letní poloha Klára Elšíková: autorské čtení beseda/60 česky 19.30 Hudební stage LFŠ Zrní koncert/90 20.30 ef Kino Hvězda 95 Díra u Hanušovic / Nowhere in Moravia cv/102/2014 česky Miroslav Krobot, Ivan Trojan Reduta zasedací místnost Setkání aliance pro filmovou výchovu a zájemců beseda/90 česky Pavel Bednařík ef Slovácké divadlo 51 Příběh z Filadelfie / The Philadelphia Story cv/112/1940 anglicky 21.00 Kino Reduta 1 43 Svátek dobročinnosti cv/87/1961 španělsky Rafael Maluenda ef Klub kultury 60 Fish Tank cv/123/2009 anglicky David Tucker Šapitó Letní poloha VOSTO5: Souboj Titánků divadlo/90 česky 21.30 ef Sportovní hala 63 Sexuální kroniky současné francouzské rodiny / Sexual Chronicles of a French Family cv/85/2012 francouzsky 22.00 Letní kino RWE 104 Trabantem až na konec světa cv/98/2014 česky Letní kino Smetanovy sady 105 Adéla ještě nevečeřela cv/105/1977 česky 23.30 ef Kino Hvězda 40 Ach, Carmelo! / Ay, Carmela! cv/102/1990 španělsky ef Kino Reduta 1 61 Devět písní / 9 Songs cv/71/2004 anglicky Slovácké divadlo 75 Blbec z Xeenemünde sf/44/1962 česky Slovácké divadlo 74 Tajemství Ocelového města cv/85/1978 česky Šapitó Kabinet Múz Disjockejové (P. Marek + J. Švarcová), Call Me Radeq, Tom Holic (MUAH!) + visuals party/150/2014 23.59 ef Klub kultury 90 Frank cv/95/2014 anglicky ef Sportovní hala 55 Vraždící jazyk / The Killer Tongue cv/95/1996 anglicky Pátek 1. 8.30 ef Kino Hvězda 41 V Sylviině městě / In the City of Sylvia cv/84/2007 španělsky Ignacio Navarro ef Slovácké divadlo 50 Přátelé z onoho světa / Topper cv/97/1937 anglicky 9.00 ef Kino Reduta 1 48 Kapsář / Pickpocket cv/75/1959 francouzsky ef Klub kultury 82 Boží šichta / Heavenly Shift cv/100/2013 maďarsky 9.30 ef Kino Mír 63 Interiér. Leather Bar. / Interior. Leather Bar. cv/60/2013 anglicky ef Sportovní hala 100 Velká iluze / Grand Illusion cv/114/1937 francouzsky 11.00 ef Kino Hvězda 63 Sladký život kurev / Whores Glory cv/110/2011 různé Slovácké divadlo 49 Lancelot od Jezera cv/84/1974 francouzsky 11.30 Kino Reduta 1 95 Dům cv/110/2011 česky Miroslav Krobot ef Kino Reduta 2 Bertrand Tavernier přednáška/90 anglicky Mehdi Abdollahzadeh Klub kultury 78 Detektiv Down cv/90/2013 norsky Šapitó Letní poloha Beseda s dramaturgy Letní filmové školy beseda/90 česky Iva Hejlíčková, Jan Jílek, David Čeněk Program dne / Daily Programme Veškerý program včetně odborného je veden v českém jazyce, případně tlumočen, projekce pak s českými titulky. EF English Friendly, CV celovečerní snímek/full-length film, SF středometrážní film/medium lenght film, KF krátký film/short film, R repríza/reprise