PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ REZERVACE LIPNÍK NAD BEČVOU 2011 2015

PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ REZERVACE LIPNÍK NAD BEČVOU 2011 2015 V Lipníku nad Bečvou, srpen 2010 Zpracoval: Hana Švrčková, Lucie Složilová

OBSAH: ÚVOD... 3 I. ARCHITEKTONICKO-URBANISTICKÝ VÝVOJ MĚSTA... 4 II. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ... 8 III. NAŘÍZENÍ VLÁDY ČSR Č. 54/1989 SB.... 9 IV. USNESENÍ VLÁDY ČR Č. 209/1992... 12 V. FINANCOVÁNÍ PROGRAMU MPR... 23 VI. JMENNÝ SEZNAM NEMOVITÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK... 25 VII. SEZNAM PAMÁTEK MPR VČETNĚ VLASTNÍKŮ... 28 VIII. SEZNAM ZPRACOVANÉ PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE A PODKLADŮ... 44 IX. ROZBOR PROVEDENÝCH OPRAV A PD NA OBJEKTECH V MPR... 46 X. PLÁN REALIZACE NA LÉTA 2011 2015... 78 ZÁVĚR... 82 PŘÍLOHY:... 83 SEZNAM LITERATURY A PODKLADŮ... 83 PŘÍLOHA Č. 1 FOTODOKUMENTACE OBJEKTŮ MPR... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA. PŘÍLOHA Č. 2 MPR V PROMĚNÁCH ČASU...88 PŘÍLOHA Č. 3 - GRAFICKÁ PŘÍLOHA MPR...99 2

ÚVOD Území historického jádra města Lipníku nad Bečvou bylo nařízením vlády ČSR č. 54/1989 Sb. prohlášeno za městskou památkovou rezervaci dne 19. dubna 1989 a toto bylo uveřejněno ve Sbírce zákonů z r. 1989 v částce č. 15. Vláda České republiky dne 25. března 1992 pod usnesením č. 209 schválila Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón a město Lipník nad Bečvou se rozhodlo na 10. řádném zasedání Městského zastupitelstva připojit se k Programu regenerace MPR pod svým usnesením č. 87/92 ze dne 23. června 1992. K tomuto rozhodnutí města vedla skutečnost, že objekty v MPR zasluhují zcela určitě větší pozornost a péči k hodnotám kulturním a historickým, zanechaných našimi předky. Smysl tohoto programu regenerace je nejen rehabilitace kulturních hodnot a ozdravění životního prostředí města, ale také vytvoření atraktivních lokalit rozvoje podnikatelských aktivit. V tomto programu se v dalším nachází základní charakteristiky MPR v Lipníku nad Bečvou a základní směry, kterými by se celková rekonstrukce jádra měla ubírat. Před přihlášením se města k tomuto programu již byly od roku 1990 učiněny první kroky k oživení činnosti v historickém jádru. Nejzásadnějším zásahem byla restituce objektů a privatizace, při které došlo k významným změnám ve vlastnických vztazích k objektům. Tento moment byl nejvýznamnějším posunem, kdy jednotlivé objekty získaly konkrétního vlastníka, kterým se staly fyzické osoby a město. Pro tento program, aby byl naplněn v každodenním životě, je nezbytně nutné získat vlastníky, občanskou veřejnost, odborníky a orgány veřejné správy, zejména stavební úřad městského úřadu, orgány památkové péče, krajský úřad i Olomoucký kraj. Pokud se podaří získat na stranu programu veřejnost, stane se plněním úkolů z města Lipníka nad Bečvou kulturní centrum a centrum cestovního ruchu Moravské brány, doplněné tak atraktivními místy, jakým je např. středověký hrad Helfštýn. VEDUTA, Jan Willenberger: Pohled na město Lipník nad Bečvou kolem roku 1593 (zvětšeno) / Foto: B. Beilová 3

I. ARCHITEKTONICKO-URBANISTICKÝ VÝVOJ MĚSTA O nejstarším období lipnického sídliště se nezachovaly písemné zprávy. Všeobecně však můžeme předpokládat, že toto již existovalo v raném středověku, před první polovinou třináctého století. Klíčem k poznání počátku osídlení je bezpochyby půdorys města, který má velmi daleko svou nepravidelností k systematicky naráz založenému městskému organizmu. Jádrem osídlení byla bezpochyby starší osada s obvyklým ulicovým charakterem rozloženým podél dálkové cesty, která vedla úvalem řeky Bečvy od jihozápadu k severovýchodu. Město mohlo býti vystavěno v letech 1256-66, jak předpokládá literatura, ve vztahu k panství drahotušskému, které tehdy vznikalo. V době kolem poloviny třináctého století, pokud město bylo skutečno vystavěno, muselo býti nutně ihned ohrazeno. Vnější parkánové opevnění s barbakány před branami vzniklo v pozdní gotice a vztahuje se k němu zpráva k výstavbě opevnění na počátku 16. století. Bašty byly dodatečně zvýšeny v pozdní renesanci cihlovou nástavbou. Městské domy vznikaly na poměrně úzkých parcelách, jak se zdá, v mnoha případech byly domy později po dvou spojovány. Tuto situaci charakterizují zejména objekty, kde jsou dva hloubkové sklepy za loubím vedle sebe nebo průčelí za loubím půdorysně lomené, zatímco loubí je jednotné. Loubí všeobecně vznikala dodatečnou přístavbou až během 16. století. Svým typem se řadí k loubím pernštejnských měst, Novému Městu nad Metují, Hranicím, Jevíčku a dalším městům v pásu východních Čech a severní Moravy. Zásadně se odlišují od loubí podunajského typu, jaká se vyskytují v jižních Čechách. Loubí byla zprvu zčásti plochostropá, zčásti ovšem od počátku klenuta renesančními hřebínkovými klenbami. Loubí, která byla předložena před starší domy, posunula dopředu uliční čáru. V Lipníku dosáhla mimořádně velkého rozsahu a existovala podél celé fronty náměstí a ulic 28. října, Bartoše Vlčka. Veduta z roku 1785 4

Městské domy jsou ve svých jádrech gotického původu, kamenné patrně již od 15. století. Gotickou výstavbu dokazuje půdorys i nesčetné architektonické detaily např. sedlový portál v domě čp. 21. Gotické půdorysy byly obvyklého typu, vpředu se síní, na kterou navazoval trakt zadní komory a užší průchod do dvora. Alternativně bývala na boku síně další přední komora. Gotické domy byly vesměs plochostropé. V průběhu 16. století vznikaly již renesanční klenby hřebínkové, kterých se zachovala dosti velká skupina, často s hřebínky vytvářejícími hustou dekorativní síť. Tyto klenuté dekorativně řešené prostory jsou podstatou památkové hodnoty Lipníka n. B., když průčelí ztratila dodatečnými úpravami prakticky svoji původnost. Průčelí v mnoha případech asi měla obloučkové atikové štíty, obdobné štítu čp. 47. Střechy, jako ve všech historických městech, bývaly kolmé k uličnímu průčelí, jak dokazuje ještě pohled na město z konce 18. století od G. Herberta. Všeobecně lze konstatovat, že základ města je gotický dotvořený v renesanci, i když připustíme, že některé domy byly radikálně přeřešeny a zaklenuty ještě v době po zničení v třicetileté válce, kdy tvary v podstatě opakují tvorbu 16. století. Samostatnou kapitolu představuje ve vývoji lipnických domů židovská část města. Od poloviny 15. století osazovaly a stavěly přistěhovavší se židovské rodiny své domy stereotypně v uličce podél západní městské hradby, z obou stran Osecké brány. Byla to pro středověké židovské osídlení v hrazených městech typická poloha: ulička na samém obvodu jádra, složená z řadových domků bez zázemí ve značně stísněné prostorové situaci. Zatímco v roce 1539 bylo uvedeno ve starém urbáři helfštejnského panství 18 usedlých Židů, k roku 1586 přiznáno již 31 židovských domů se synagogou. Období 16. století bylo v našich zemích obecně dobou rozkvětu, takže se i Lipník a jeho židovská komunita zdárně rozvíjela. Po určité stagnaci za třicetileté války měla i vrchnost zájem na zlepšení svých příjmů, proto Ferdinand z Dietrichsteina povolil Židům v Lipníku vlastnit 45 domů kromě synagogy, obecního domu, špitálu a dvou jatek. Jelikož prostorové poměry v židovské uličce u západní hradby již neumožňovaly další stavby domů, musel se zákonitě další růst projevit extenzivním rozmachem, zakupováním domů a stavebních pozemků od křesťanských spoluobčanů. Tento proces lze předpokládat od konce 16. století a jeho dějištěm byla zástavba přes ulici (na východní straně židovské ulice) a pak na opačném konci městského jádra, u Hranické brány, kde postupně vzniklo druhé centrum lipnických Židů. Tato zástavba ovšem vznikala adaptací starších domů a zahuštěním zástavby přístavbami jednotlivých objektů. Nebyla tedy tak kompaktní a dalšími zákupy v průběhu 17. a na počátku 18. století nabyla spíše rozptýleného charakteru. 5

Židovská čtvrť v Lipníku tak nebyla jednoznačně vymezeným a izolovaným ghettem jako u většiny moravských měst. Základní komunikační síť ve městě, tj. rozvrh, trasy a šířky ulic, se vyvinula při založení sídla, a tedy nemohla být příliš ovlivněna existencí a životem židovské komunity. Nesetkáváme se tedy s některými typickými prvky a znaky známými z moravských židovských čtvrtí (úzké uličky, soutky, veřejné vnitřní průchody). Do konce 18. století byly jedinými vstupy do města dvě městské brány Osecká a Hranická. V r. 1796 byla zřízena v prodloužení hlavní židovské ulice u templu nouzová branka zvaná Židovská fortna. Po napoleonských válkách ztratilo středověké opevnění města svůj význam, bylo postupně rušeno a brány pobořeny, aby nebránily potřebnému většímu provozu. Architektonické řešené původní zástavby židovských domů (západní strana Perštýnské ulice) má do značné míry jednotný charakter ovlivněný však celou řadou pozdějších úprav po požárech a přestavbách: renesanční základy, barokněklasicistní dispoziční rozvrh a klenby, fasády z 19. století. Dispozičně převládá u domů příčný dvoutrakt, k vybavení patřila obvykle černá kuchyně uvnitř dispozice. Klenby bývají hlavně valené, valené s lunetami a placky, často se vyskytují i dřevěné trámové stropy. K zajímavým dochovaným architektonickým prvkům patří i horní síň s klášterní klenbou u domu čp. 635 nebo kamenný portálek v klenuté síni u domů čp. 637-8, štuková výzdoba stropu u domů čp. 639 a 609, vřetenové schodiště u čp. 607 a 668, portálek do sklepa u čp. 617. Domy zakoupené v pozdějším období od křesťanských obyvatel měly původně trochu odlišný charakter, zpravidla velkorysejší rozvrh. Příkladem jsou renesanční domy s podloubím u čp. 601 a 602 v ul. 28. října, čp. 624 v Losertově ulici a čp. 661 na ul. Bartoše Vlčka. Zvláště dům 661 má zcela Nežidovský výraz, odpovídající ostatním měšťanským domům při lipnickém náměstí. Nesporně pozoruhodné jsou budovy přistavěné přímo k městskému opevnění, u nichž jednu ze štítových zdí tvoří gotická kamenná hradba (čp. 654, dvorní křídlo u čp. 624, čp. 613, 614). V Lipníku se setkáváme s typickým prvkem židovských čtvrtí zvaným kondominium jednotlivé domy totiž byly nejenom právně, ale i fyzicky děleny na několik ( až 8, 10, či 16) vlastnických dílů. Vyplývalo to z vysoké hustoty osídlení (na jeden židovský dům připadalo v průměru při kulminaci stavu v 1. polovině 19. století 17 obyvatel), kdy se po každém účastníku trhu požadovalo doložení vlastnictví nemovitosti. 6

Veřejné prostory, tedy ulice, bývaly v někdejší židovské čtvrti nejpozději od 19. století dlážděny nepravidelnými kamennými valouny. Tato kočičí dlažba zůstala dodnes zachována jen v krátkém úseku před bývalou židovskou školou čp. 627. Zásobování vodou zajišťovaly studny s ruční pumpou, kterou lze ještě dnes vidět u domu čp. 671 v Perštýnské ulici. V době maximálního rozsahu židovské čtvrti v polovině 19. století sestával tento celek v okruhu dnešního historického jádra ze 71 popisných čísel domů (včetně synagogy). Z nich dodnes stojí v různém stupni přestavby 56 objektů (zbořeno bylo 15 domů). Z těchto budov je v současné době 16 chráněno jako nemovité kulturní památky, na ostatní objekty se vztahuje ochrana ve smyslu vyhlášené městské památkové rezervace. Pozoruhodná je architektura sakrální, především farní kostel sv. Jakuba, jehož středověká minulost uniká našemu poznání, loď však bývala zřejmě trojlodím. Významně zasáhla do jeho vývoje renesance výstavbou ochozu a přilehlou zvonicí. Mimořádného významu je synagoga zachovaná patrně z počátku 16. století, jeden z nejvýznamnějších zástupců architektury svého typu v českých zemích. Barok se zapsal do vývoje městského jádra přestavbou farního kostela. Novější doba, kromě přeřešení domovních průčelí, podstatněji do obrazu města nezasáhla. Plán města Lipníka z r. 1848 7

II. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Městská památková rezervace Lipník nad Bečvou si zachovala v značné míře původní historickou městskou dispozici. Lze ji považovat z tohoto hlediska podle neoficiální kategorizace měst k nejhodnotnějším. Město si zachovalo uliční čáry, historické objekty v jádře středověkého původu a ve velkém rozsahu velmi pozoruhodné opevnění. Uvedené hodnoty městské památkové rezervace podmiňují zachování městského jádra, které vyžaduje kultivovaný přístup k jakýmkoliv zásahům, poučený o hodnotách jednotlivých objektů. Hlavní uliční prostory nutno považovat z hlediska hmotového za neměnné. Obnovit by bylo možno v mnoha úsecích zčásti již zaniklá loubí, a to v některých případech v jeho původní funkci, u jiných objektů jako jednotlivé prostory projevující se svými arkádami pohledově bez využití původní funkce průchodu. Městské hradby vyžadují pietní opravu a v budoucnu odstranění nejzávažnějších nevhodných novostaveb v městských parkánech. K historickému jádru obehnanému hradbami, přiléhá na jihozápadě areál bývalé piaristické koleje a zámku, na severu pak areál městského hřbitova. Kolem historického jádra probíhá průjezdná komunikace na trase Hranice-Přerov. Lipník nad Bečvou identifikační skica 8

III. NAŘÍZENÍ VLÁDY ČSR č. 54/89 Sb. PRÁVNÍ PŘEDPIS Nařízení č. 54/1989 Sb. vlády České socialistické republiky o prohlášení území historických jader měst Kolína, Plzně, Brna, Lipníku nad Bečvou a Příboru za památkové rezervace Oblasti úpravy: Územní plánování, investiční výstavba.; Památky kulturní a historické.; Památkové rezervace. Památkové zóny.; Schváleno (Vydáno): 19.04.1989 Účinnost od: 01.06.1989 Uveřejněno v č. 15/1989 Sbírky zákonů na straně 0566 ----------------------------------------------------------------------------------------------------- NAŘÍZENÍ VLÁDY České socialistické republiky ze dne 19. dubna 1989 o prohlášení území historických jader měst Kolína, Plzně, Brna, Lipníku nad Bečvou a Příboru za památkové rezervace Vláda České socialistické republiky nařizuje podle 5 odst.1 zákona České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči: Území historických jader měst Kolína, Plzně, Brna, Lipníku nad Bečvou a Příboru se prohlašují za památkové rezervace (dále jen "rezervace"). (1) Hranice území rezervací jsou vymezeny v příloze tohoto nařízení a jsou vyznačeny v plánech, které jsou uloženy u ministerstva kultury České socialistické republiky, u Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody, u krajských středisek státní památkové péče a ochrany přírody a u krajských, okresních a městských národních výborů příslušných podle územního vymezení rezervací. (2) Vyznačování hranic území rezervací v územně plánovacích podkladech a v územně plánovací dokumentaci upravují zvláštní předpisy.1) ------------------------------------------------------------------ 1) 2 odst. 1 písm. d) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Vyhláška č. 84/1976 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci. 1 2 3 Pro zabezpečení ochrany rezervací se stanoví tyto podmínky: a) při pořizování územně plánovací dokumentace musí být posílen význam rezervace ve funkční a prostorové struktuře města a chráněny její panoramatické hodnoty; přitom musí být v rezervaci respektován a zhodnocován historický půdorys a jemu odpovídající urbanistická skladba, městské prostory a plochy, včetně podzemních prostor, povrchu komunikací i zeleně, jakož i jednotlivé objekty a jejich soubory, a to i ve vztahu k rezervaci jako celku, b) v rezervaci smějí být využívány stavby, městské prostory a plochy jen v souladu s jejich kapacitními možnostmi a památkovou hodnotou rezervace, c) úpravy městských prostor a ploch v rezervaci musí směřovat k jejich obnově, funkčnímu a estetickému zhodnocení se zřetelem k charakteru historického prostředí rezervace, 9

d) úpravy nemovitých kulturních památek v rezervaci i jejich souborů musí být projektovány a prováděny se zřetelem k trvalému zabezpečení jejich existence a hmotné podstaty i k přiměřenému společenskému využití a dalšímu zhodnocování jejich výtvarných a dokumentárních funkcí, e) úpravy terénní i sadové a stavby technického vybavení v rezervaci musí být projektovány a prováděny se zřetelem k památkové hodnotě rezervace, jednotlivých objektů a jejich souborů i městských prostor a ploch, f) při nové výstavbě v rezervaci se musí brát zřetel na architektonické vztahy ke kulturním památkám a jejich souborům, navazovat na jejich objemovou a prostorovou skladbu i prostředí a dotvářet jejich celky přiměřenými prostředky současné architektonické tvorby, g) při udržovacích pracích v rezervaci se musí zabezpečovat technický stav kulturních památek a jejich souborů tak, aby byly chráněny před poškozením a znehodnocením do doby, než bude provedena jejich celková obnova. 4 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. června 1989. Pitra v.r. 10

Příl. k nařízení vlády ČSR č. 54/1989 Sb. Kolín Hranice území rezervace v Kolíně vede na severní straně opěrnou zdí při železniční trati podél řeky Labe, na východní, jižní a západní straně historického jádra po komunikačním okruhu ulicemi Mostní, Politických vězňů, náměstím Krále Jiřího z Poděbrad, ulicemi Na valech a Sokolskou a v severozápadní části je vedena ohradní zdí areálu pivovaru až po hranici parcely č. 27/4, kde se obvod území rezervace vrací k výchozímu bodu. Plzeň Hranice území rezervace v Plzni vychází na severovýchodním okraji historického jádra u pěšího podchodu pod přeložkou komunikace č. I/5 v Sadech 5. května, vede dále směrem po vnější uliční čáře zástavby ulice Pallovy, na východní straně Křižíkových a Šafaříkových sadů až k Charkovskému nábřeží, pokračuje po uliční čáře zástavby na jižní straně Kopeckého a Smetanových sadů, přechází ulice 1. máje a Leninovu, vede po západní straně Nejedlého sadů, odkud se po jihozápadní vnitřní hraně silničního nájezdu vrací jižní hranou komunikace č. I/5 v Sadech 5. května k výchozímu bodu. Brno Hranice území rezervace v Brně vede na severu vnější uliční čarou zástavby v ulicích Gorkého, Veveří, Žerotínova náměstí a náměstí Rudé armády, na východě Sadů osvobození, dále po vnitřní uliční čáře Koliště, Dornychu, ulice Uhelné a Hybešovy, přechází na vnější hranici zástavby ulic Kopečné, Anenské a Pekařské a ulicí Hlinky na severní straně Mendlova náměstí pokračuje do ulice Pivovarské, odkud se otáčí k severu a po západní straně Úvozu se vrací k výchozímu bodu. Lipník nad Bečvou Hranice území rezervace v Lipníku nad Bečvou vede na severu po obvodu hřbitova, dále po západní straně ulice Bohuslavské, na severní a východní straně historického jádra po obvodu Komenského sadů, na jihu po vnější hranici zástavby ulice Novosady, po hranici parcely č. 2594/4, pokračuje po levém břehu Loučenského potoka, po hranici parcel č. 269, 161/1, 270, 1243/5, 1243/15, 166, ulicí Na Zelince, Bratrskou, Piaristickou, Neffovou, po hranici parcely č. 388/1 a dále po obvodu hřbitova, kde se hranice území rezervace vrací k výchozímu bodu. Příbor Hranice území rezervace v Příboru vede po vnějším okraji ulic Lidické, Karla Čapka, Bonifáce Buzka, přes ulici Místeckou, Úzkou, po hranici parcely č. 1636, ulicemi Karla Hynka Máchy, Horovou a Žižkovou, přes ulici Stojanovu, po hranici parcely č. 175, 176/1, 169 ulicí Josefa Rašky, přes ulici Nádražní, po vnější hranici zástavby ulic Československé armády a Jičínské, dále po hranici parcel č. 1369, 1378 do ulice Lidické, kde se obvod území rezervace vrací k výchozímu bodu. 11

IV. USNESENÍ VLÁDY ČR č. 209/92 Vlády České republiky ze dne 25. března 1992 č. 209 Usnesení k Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón V l á d a I. s c h v a l u j e Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón České republiky, uvedený v příloze č.1 tohoto usnesení; II. b e r e n a v ě d o m í zásady přípravy, zpracování a realizace městských programů regenerace, uvedené v příloze č. 2 tohoto usnesení; III. u k l á d á 1. ministru financí uvolnit v roce 1992 po dohodě s ministrem kultury část prostředků z rezervy státního rozpočtu pro Program regenerace městských památkových rezervací na podporu městských programů regenerace, 2. ministru kultury informovat přednosty okresních úřadů o přijatém usnesení vlády k Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón České republiky, 3. ministrům kultury, životního prostředí a pro hospodářskou politiku a rozvoj ve spolupráci se Svazem měst a obcí a jeho Sdružením historických sídel Čech, Moravy a Slezska a) založit do 30.června 1992 pracovní skupinu pro regeneraci městských památkových rezervací a městských památkových zón České republiky, b) předložit do 31. srpna 1992 ministru financí návrh na vyčlenění prostředků ze státního rozpočtu v roce 1993 pro podporu Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón České republiky, 4. přednostům okresních úřadů požádat městská zastupitelstva ve městech se schváleným nebo navrženým Programem regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón, aby připravovala, zpracovávala a postupně realizovala vlastní městské programy regenerace, zpracované podle zásad uvedených v příloze č.2 tohoto usnesení; 12

IV. d o p o r u č u j e Svazu měst a obcí a jeho Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska spolupracovat s městskými zastupitelstvy a orgány státní správy při přípravě, zpracování a realizaci městských programů regenerace. Provedou: ministři financí, kultury, životního prostředí, pro správu národního majetku a jeho privatizaci, pro hospodářskou politiku a rozvoj a přednostové okresních úřadů Na vědomí: předseda Svazu měst a obcí předseda Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska předseda vlády JUDr. Petr P i t h a r t v. r. Vláda České republiky Příloha č.1 K usnesení vlády ČR ze dne 25. března 1992 č. 209 Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón České republiky Program je projevem vůle vlády ČR napomoci záchraně a rozvoji nejcennějších částí našich historických měst vytvořením organizačních, informačních i ekonomických podmínek k jejich komplexní regeneraci. Smyslem této regenerace je nejen rehabilitace kulturních hodnot a ozdravění životního prostředí měst, ale také vytvoření atraktivních ohnisek rozvoje podnikatelských aktivit. 1. Cíl Programu Cílem Programu je aktivizovat města s vyhlášenou nebo připravovanou městskou památkovou rezervací (dále jen MPR ) nebo městskou památkovou zónou (dále jen MPZ ) k jejich regeneraci a všestranně jim napomáhat při přípravě, zpracování a realizaci městských programů regenerace (dále jen programy ). 2. Organizační zabezpečení 2.1. K zabezpečení Programu zřizují ministerstva kultury, životního prostředí a pro hospodářskou politiku a rozvoj spolu se Sdružením historických sídel Čech, Moravy a Slezska pracovní skupinu pro regeneraci MPR a MPZ České republiky. Předmětem jeho činnosti je zejména: 13

a) vykonávat poradenské a informační služby pro orgány historických sídel a aktivizovat je, aby v rámci samostatné i přenesené působnosti zpracovávaly a realizovaly vlastní programy, b) vykonávat expertizní činnost pro orgány státní správy a samosprávy zaměřenou k ekonomickému, organizačnímu, legislativnímu a informačnímu zajišťování záchrany a regenerace MPR a MPZ, c) napomáhat odbornými službami městům a jejich sdružením při utváření výkonné komunální samosprávy k zajištění záchrany a regenerace MPR a MPZ, d) shromažďovat a publikovat informace, poznatky a zkušenosti vztahující se k problematice regenerace historických sídel, e) spolupracovat se zahraničními institucemi podobného zaměření a vyměňovat vzájemně informace 2.2 Městská zastupitelstva ve své působnosti připravují, zpracovávají a realizují programy na základě vlastního rozhodnutí. Přitom se doporučuje postupovat podle Zásad projednaných vládou České republiky (viz část č. IV. předloženého materiálu). 3. Podpora městských programů Na podporu přípravy, zpracování a realizace programů se mohou vyčlenit prostředky: 3.1 Pro zpracování programů, včetně potřebných průzkumů územně plánovacích podkladů a dokumentace, ze státního rozpočtu. 3.2 Pro zabezpečování jednotlivých akcí programů v případech, kdy prostředky z rozpočtu města ani soukromníků nepostačují, zejména: a) ze státního rozpočtu - na záchranu církevních a kulturních památek, - na programy podpory vzniku a rozvoje malých a středních podniků realizované prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s., apod., b) z výdajů Nadace na záchranu kulturního dědictví, c) ze Státního fondu pro životní prostředí, d) z jiných specializovaných našich i zahraničních fondů, nadací, darů právnických a fyzických osob apod. 3.3 k Podpoře programů: a) může být zaměřena i činnost peněžních ústavů, b) budou orgány státní správy ve své působnosti napomáhat získávání a využívání zahraničního kapitálu. 14

Vláda České republiky Příloha č.2 k usnesení vlády ČR ze dne 25. března 1992 č. 209 Zásady přípravy, zpracování a realizace městských progrmů regenerace 1. Charakteristika programů Městské programy regenerace (dále jen programy ) jsou souborem účelově zaměřených, veřejně prospěšných opatření, směřujících k záchraně historicky nejcennějších částí měst, zejména městských památkových rezervací (dále jen MPR ) a městských památkových zón (dále jen MPZ ) v souladu s Programem regenerace MPR a MPZ České republiky, a k zahájení a rozvinutí jejich cílevědomé komplexní a kontinuální regenerace. 1.1 Programy zpracovávají popřípadě pořizují ze svého rozhodnutí města jako součást šířeji pojatého programu rozvoje územního obvodu města ve smyslu zákona o obcích nebo v souladu s ním. Programy schvalují městská zastupitelstva. 1.2. V programech se spojuje zájem státu na péči o kulturní dědictví, vyjádřený zejména v zákonu o státní památkové péči, s cílevědomou hospodářskou a sociální politikou měst. 1.3. Programy vytvářejí podmínky pro účelné a hospodárné vynakládání soukromých i veřejných finančních prostředků na základě propočtu výnosů, kterých lze regenerací dosáhnout, a nákladů, které je nutno na ni vynakládat. 1.4. Příprava, zpracování a realizace programů musí probíhat tak, aby při nich byla zajištěna široká účast obyvatel města, vlastníků a uživatelů jednotlivých nemovitostí. 1.5. Navrhovaná opatření nemají přinést vzrůst administrativy a neúčelné pracovní náplně, nýbrž ekonomickou, informační a organizační pomoc městu a vlastníkům a uživatelům nemovitostí. 2. Cíle programů Cíle programů musí být v souladu s ostatními cíli rozvoje města, respektovat zvláštní a jedinečné podmínky jednotlivých měst. Obecně se vytyčují zejména hlavní cíle, které však mohou mít v jednotlivých programech rozdílnou váhu a různou časovou a prostorovou provázanost: 2.1. Provést neodkladné práce na záchranu těch ohrožených objektů a souborů, které se podílejí na památkové podstatě MPR a MPZ )jde např. o opravy střech, okapů a komínů, odstranění podmáčení a statické zabezpečení), a nezbytné opravy technické infrastruktury. 2.2. Obnovovat systémy technické infrastruktury (vodohospodářské, energetické, spojové a dopravní). 2.3. Systematicky podněcovat a provádět opravy, modernizace, rekonstrukce a pravidelnou údržbu domovního a bytového fondu jednotlivých objektů a jejich souborů. Přitom zajistit zachování památkových hodnot a využití objektů a souborů 15

ke vhodným účelům v souladu se zásadami státní památkové péče. Pečovat o urbanistickou a architektonickou úroveň prostředí, včetně vzhledu města a jeho charakteru. 2.4. Provádět rekonstrukce a úpravy vnějších prostranství (ulic, náměstí, parků) včetně jejich vybavení malou architekturou a zelení. V souladu se záměry rozvoje města řešit úpravu komunikací; zřizovat dopravně zklidněné a pěší zóny. 2.5. zastavit vylidňování MPR a MPZ stanovením a dodržováním nepodkročitelné hranice plochy bytů v obytných budovách, zachováním části bytů v území pro sociálně slabé a pro handicapované; ozdravit demografickou a sociální strukturu obyvatelstva. 2.6. Oživovat MPR a MPZ ekologicky nezávadnými podnikatelskými i veřejnými provozy, které vytvářejí pracovní příležitosti pro obyvatele města a jeho okolí, uspokojují potřeby obyvatel i návštěvníků a přiměřeně využívají vhodné objekty obnovovaných památek. V souladu s tím stimulovat žádoucí změny vlastnictví a působit proti spekulativním postupům. 2.7 Pečovat o kvalitu přírodních složek životního prostředí a jeho ekologickou stabilitu, dodržovat limity pro zdroje škodlivin, provádět opatření k šetření energií, materiálů a vody, zabezpečovat sběr a zneškodňování odpadu. 2.8. Vyvolávat a podporovat kulturní a osvětové činnosti, které podněcují zájem a ochotu obyvatel města podílet se na regeneraci; budovat informační systém o území včetně pořízení seznamů ohrožených památek a prohlubovat znalosti o MPR a MPZ. 3. Příprava, zpracování a realizace programů K Programu regenerace MPR a MPZ České republiky se může přihlásit a podle zásad tvorby městských programů regenerace může postupovat každé město, které má na svém území vyhlášenou MPR nebo MPZ, nebo město, jež se o statut MPR nebo MPZ hlásí. Podle zásad tvorby městských programů mohou přiměřeně postupovat i ostatní města, která si chtějí zachovat své historicky a architektonicky cenné části. 3.1. Podnět ke zpracování programu Podnět ke zpracování programu může vycházet od orgánů městské samosprávy, iniciativních skupin občanů i od orgánů státní památkové péče a orgánů územního plánování. Svůj záměr zpracovat program a přihlásit se k Programu regenerace MPR a MPZ České republiky oznámí město písemně okresnímu úřadu a odbornému pracovišti pro regeneraci MPR a MPZ České republiky (dále jen odborné pracoviště ČR ), do doby jeho zřízení ministerstvu kultury ČR. V uvedeném oznámení charakterizuje stav MPR nebo MPZ, včetně popisu památkových hodnot, a hlavní cíle, jichž hodlá regenerací na základě programu dosáhnout. Zvláště uvede potřeby neodkladných prací na záchranu těch ohrožených objektů a souborů, které se podílejí na památkové podstatě MPR a MPZ, a známé potřeby nezbytných oprav technické infrastruktury. 3.2. Ověření záměrů města Okresní úřad v dohodě s odborným pracovištěm ČR zorganizuje ověření záměrů uvedených v oznámení. K tomu přizve zástupce města, památkové péče, orgánu územního plánování a stavebního úřadu, zainteresovaných občanských iniciativ, 16

organizací, podniků, družstev a příslušné odborníky. Cílem je upřesnění nebo doplnění cílů programu a námětů pro jeho zpracování, stanovení orientačních nákladů na zpracování programu, posouzení možností financování a určení podílu jednotlivých účastníků na zpracování programu a nezbytných podkladů a na neodkladných záchranných pracích. Předmětem jednání je také organizační a informační pomoc okresního úřadu a odborného pracoviště ČR městu. 3.3. Pracovní skupina programu Město si zřídí pro přípravu, zpracování a realizaci programu stálou pracovní skupinu, např. jako svoji komisi ve smyslu zákona o obcích. V jejím čele je zpravidla člen městské rady, jejími členy jsou hlavní koordinátor programu z řad pracovníků městského úřadu, představitel památkové péče, architekt-urbanista, další členové městského zastupitelstva, zástupci orgánů státní správy, vlastníků a uživatelů nemovitostí, organizací, podniků, družstev, místních spolků, občanských iniciativ a experti (např. sociolog, ekonom, ekolog, právník atp.). Pracovní skupina je sestavena tak, aby ve své činnosti hájila veřejné zájmy, nikoliv soukromé zájmy skupin podnikatelů nebo vlastníků nemovitostí, kteří mohou vytvářet vlastní sdružení. Pracovní skupina předkládá návrhy a žádosti směrem k orgánům samosprávy, státní správy, projektantům a odbornému pracovišti ČR. Městské zastupitelstvo popřípadě městská rada může pracovní skupinu, která byla zřízena jako její komise, pověřit některými pravomocemi, jako např. vypracováváním žádostí o podpory, spoluprací s privatizační komisí, podnikateli, investory, projektanty a dodavateli, zřizováním vlastních odborných týmů, sdružováním prostředků z různých zdrojů, organizováním soutěží, konkursů, prováděním nabídkových řízení a řešením konfliktů. 3.4. Další opatření k zabezpečování programu Pro ekonomické, informační a istitucionální zabezpečování programu si město může vytvářet v rozsahu odpovídajícím potřebám: a) informační a poradenské středisko programu zaměřené na širokou veřejnost, na aktivní ochránce kulturního dědictví a životního prostředí, na vlastníky a uživatele nemovitostí, na podnikatele, investory atd., b) účelový finanční fond pro doplňkový způsob veřejného financování programu mimo rozpočet města, c) smíšenou společnost (akciovou společnost nebo společnost s ručením omezeným) s majoritní účastí města a účastí dalších právnických i fyzických osob, jejímž hlavním předmětem činnosti bude zabezpečování realizace programu, d) nadaci pro zabezpečování realizace programu. 3.5. Podklady pro zpracování návrhu programu Program musí vycházet z aktuální územně plánovací dokumentace a přiměřeně využít dalších podkladů. Přitom se postupuje v těchto krocích: a) Město (pracovní skupina) zabezpečí vyhodnocení existující územně plánovací dokumentace, územně plánovacích podkladů a dalších programových a 17

koncepčních materiálů z hlediska závaznosti a využitelnosti pro tvorbu programu a s vyhodnocením seznámí příslušný orgán územního plánování. b) Příslušný orgán územního plánování pořídí nové nebo doplňující územně plánovací podklady a dokumentaci, zejména nezbytné průzkumy a rozbory a územní plány určující regulační podmínky. Pro návrh programu je nezbytné pořídit průzkumy a rozbory zaměřené zejména na popis a hodnocení území z hledisek: - kulturně historických, památkových, urbanisticko-architektonických včetně kompozice, vzhledu a charakteru města, - provozně funkčních (včetně dopravního režimu, funkčního využití objektů atp.), - ekonomických (včetně rozmístění podniků, pracovních příležitostí, daňových přínosů, vlastnictví, cen a využití nemovitostí), - demografických, sociologických, etnografických a vývoje bydlení, - ekologických (včetně zdrojů a účinků škodlivin v území a enkláv ekologické stability), - stavu technické infrastruktury, - stavebního stavu objektů. Tyto průzkumy a rozbory se nezpracovávají, pokud byly již dříve zpracovány a jsou v potřebné míře aktuální. Jako vyjádření prostorového překryvu kulturních, provozně funkčních, ekonomických, sociálních, ekologických a územně technických problémů a hodnot v území se zpracuje problémová mapa. 3.6. Obsah programu Návrh programu obsahuje: a) podrobné cíle regenerace, b) grafickou dokumentaci s vyznačením veškerých předpokládaných stavebních, hospodářských a dalších aktivit města, státních, družstevních i soukromých podniků, jednotlivých vlastníků a uživatelů. c) tabulkově uspořádaný přehled akcí programu, týkajících se: - neodkladné záchrany ohrožených objektů a souborů a nezbytných oprav technické infrastruktury (bod 2.1.), - obnovy systémů technické infrastruktury (bod 2.2.), - jednotlivých objektů a jejich souborů (bod 2.3.), - vnějších prostranství (bod 2.4.), - sociálních problémů (bod 2.5.), - ekonomického oživení (bod 2.6.), - ekologických problémů (bod 2.7.), - informací a osvěty (bod 2.8.), d) v případě potřeby schematickou dokumentaci akcí regenerace (úprav, modernizací, rekonstrukcí a dostaveb, event. i nové výstavby objektů a souborů včetně veřejných prostranství), e) scénář postupu regenerace s uvedením kritických míst a s odhadem doby realizace, projednaný s vlastníky a uživateli dotčených nemovitostí, 18

f) zásady projektového zadání jednotlivých akcí, které mají být realizovány v 1. etapě (prioritní jsou zejména akce na záchranu těch ohrožených objektů a souborů, které se podílejí na památkové podstatě MPR a MPZ, a nezbytné opravy technické infrastruktury, dále akce na zajištění tranzitních bytů a sociální výpomoci v předstihu a na oživení upadajícího území), g) aproximativní stanovení nákladů na jednotlivé akce, návrh způsobu podnikatelského a investorského zabezpečení, financování v jednotlivých letech (vč. respektování možností realizace jednotlivými vlastníky a uživateli po etapách), h) rozvahu o zdrojích a návratnosti finančních prostředků, v případě potřeby i rámcové podnikatelské záměry rozhodujících akcí programu, i) specifikaci finančních prostředků, které zajistí město a které budou požadovány z jiných zdrojů, s návrhem zajištění potřebné podpory, vztažené vždy k jednotlivým akcím podle let uvažované realizace, j) další dokumentaci podle potřeby nebo požadavků města (pracovní skupiny). Návrh programu může být v některých částech zpracován ve variantách. Bude dokumentován textově, tabelárně, graficky, případně modelově, s využitím výpočetní a audiovizuální techniky apod. Ve spolupráci s pracovní skupinou bude vždy se zpracovatelem dohodnuta jednoduchá a srozumitelná úprava dokumentace, určená pro seznámení široké veřejnosti s návrhem programu. 3.7. Projednávání a schvalování programu Návrh programu projedná městský úřad veřejně na shromážděních občanů, jejich sdružení a spolků a dále s orgány státní památkové péče, s okresním úřadem a s odborným pracovištěm ČR. Úplná dokumentace programu musí být k dispozici pro seznámení občanů i orgánů státní správy nejméně po dobu 30 dnů, připomínky mohou občané podat ve lhůtě 30 dnů, přičemž tato lhůta počíná běžet posledním dnem lhůty určené pro seznámení. Program posoudí příslušné orgány státní správy zejména z hlediska souladu s územně plánovací dokumentací. Pokud jsou k návrhu programu vzneseny podstatné připomínky ze strany těchto orgánů nebo občanů, rozhodne město o jeho úpravě a dopracování. Městský úřad seznámí veřejnost s výsledky projednávání připomínek. Výsledný návrh programu schvaluje městské zastupitelstvo. Závazné zásady programu mohou být stanoveny městským zastupitelstvem v obecně závazné vyhlášce. Schválený program město veřejně vyhlásí a zajistí mu širokou propagaci a osvětu. 3.8. Realizace programu Město realizuje v předstihu jednak akce na záchranu ohrožených objektů nebo souborů, a jednak obnovu systémů technické infrastruktury a akce řešící ekologické problémy. Postup stavebních prací volí v souladu se sociálním a ekonomickým rozvojem města, zájmem vlastníků a uživatelů a v jejich vzájemné součinnosti, a to zpravidla po malých, rychle a komplexně proveditelných provozně ucelených částech (např. blocích) tak, aby nedocházelo k nadměrnému narušení životního prostředí stavební činnosti. 19

Město (pracovní skupina) zabezpečí (např. formou soutěží) zpracování urbanistických studií důležitých pro realizaci programu. Urbanistickou studii nebo její část může městské zastupitelstvo po projednání (obdobně jako v bodě 3.7.) schválit jako výchozí poklad pro realizaci programu a jako informaci významnou mimo jiné pro podnikatele a investory v příslušné části území. Město (pracovní skupina) může určit hlavního architekta MPR, nebo MPZ nebo jejich části (např. autora územního plánu nebo urbanistické studie) a doporučit podnikatelům, aby s ním své stavební záměry konzultovali. Schválený program je základem pro výběrové nebo konkursní řízení podnikatelů a investorů v MPR nebo MPZ. V případě majetku města (městská infrastruktura, komunální bytový a domovní fond, veřejná prostranství některé nemovité kulturní památky apod.) může město být podnikatelem i investorem. 3.9. Podmínky udělování finanční podpory programu Okresní úřad a odborné pracoviště ČR průběžně sledují přípravu, zpracování a realizaci programu a jeho jednotlivých akcí. Město přednostně realizuje maximum akcí s využitím vlastních zdrojů, prostředků vlastníků a uživatelů a s účastí obyvatel. Jestliže město samo finančně nestačí na zabezpečení programu, který se týká vyhlášené nebo navržené MPR nebo MPZ, pořádá na jednotlivé akce o podporu z veřejných prostředků, a to: a) nadřízený orgán (okresní úřad), zprostředkující čerpání státního rozpočtu, b) ústřední orgán, který je správcem příslušného státního účelového fondu, nebo v souladu s resortním předpisem přímo tento fond, c) odborné pracoviště ČR, zprostředkující čerpání z jiných účelových prostředků ústředních orgánů České republiky a mezinárodních společenství (zpravidla s pomocí banky nebo spořitelny). Žádosti o podporu musí obsahovat odůvodnění, mimo jiné popis cílů a užitků a přezkušitelné propočty nákladů a výnosů. Podpora se uděluje vždy teprve po předchozím prověření že náklady prokazatelně přesahují možnosti města, vlastníků a uživatelů a že budou vynaloženy efektivně. 4. Zásady a možnosti soukromého a veřejného financování programů 4.1 Financování programů se řídí zásadami: a) Akce zahrnuté do programu financují především soukromí nebo veřejní vlastníci (včetně dlouhodobých nájemců) a uživatelé (včetně nájemníků) objektů, kteří z nich mají užitek jako podnikatelé nebo jako spotřebitelé. b) Financuje se zásadně podle objektů; objekty jsou také provozně ucelené části technické infrastruktury. Výjimku tvoří studie a projekty pro regeneraci celého území nebo částí MPR nebo MPZ. c) Veřejné finanční příspěvky, zvýhodněné půjčky a úvěry a daňové úlevy (v souladu s daňovými předpisy připravovanými k uplatnění postupně od roku 1993) se poskytují jen na základě zdůvodněné žádosti, která obsahuje propočet finančních nákladů (celkový náklad na částečnou obnovu objektu, který se podílí 20