Záchrana tonoucích CZ.1.07/1.3.44/02.0009 CZ.1.07/1.3.44/02.0009
Příčina č. 2 nechtěných úmrtí dospělých 5 6 utonulých ročně na 100 000 osob Tonutí jako příčina úmrtí V roce 2012 celkem 151 osob utonulo v České republice (Zdroj: www.uzis.cz)
Muži, chlapci Rizikové skupiny Děti ve věku do 5-ti let neumí plavat, nerozumí riziku Mladí lidé mezi 20 24 rokem Osoby starší 50-ti let Příčiny: nedostatek zkušeností, nerozvážnost, nadměrné riskování, alkohol, přecenění sil
Špatný odhad sil Únava, vyčerpání Svalové křeče Strach, panika Dlouhý pobyt v chladné vodě Nemoc, nevolnost Alkohol Příčiny tonutí Úrazy při skoku do vody Nečekané zanoření do vody laryngospazmus Ztráta orientace pod vodou při potápění Infarkt, mrtvice, mdloba, epileptický záchvat
Utonutí Utonutí utopení = udušení ponořením do vody nebo jakékoli jiné tekutiny. Voda v plicích zabraňuje přístupu vzduchu. Příčina úmrtí nedostatek kyslíku v mozku, postižena centra řídící základní životní funkce. Specifický průběh udušení utonutím.
Sladká voda Voda z plic se vstřebává do oběhu a zřeďuje krev přetížení srdce a jeho selhání. Červené krvinky se rozpadají. Vyplavuje se surfaktant. Následný otok plic zabraňuje přestupu kyslíku do krve. Průběh tonutí Slaná voda Voda z krevního oběhu se snaží zředit slanou vodu v plicích a přestupuje. Zabraňuje přístupu vzduchu. Se surfaktantem vzniká pěna, která brání přístupu vzduchu. Těžký otok plic. Selhání srdce se zhuštěním krve.
Fáze tonutí Tonutí provází typický charakter chování. Na základě tohoto lze odhadnout stav a naději na záchranu oběti. Celkem 3 fáze tonutí:
Chování oběti: 1. fáze: 50 80 vteřin Snaha zadržet dech Nekoordinované pokusy udržet se nad hladinou Vysoké nebezpečí pro zachránce Potápění se a rychlé vynořování Nutkavý kašel, laryngospazmus Psychický stav Strach Ztráta rozumného uvažování Ztráta sebekontroly Ztráta sebeovládání Panika
Průvodní jevy 1. fáze: 50 80 vteřin Vnitřní změny Stoupá krevní tlak Zrychlení srdečních tepů Vyplavení stresových hormonů adrenalin aj. Začátek poklesu kyslíku v krvi a tkáních
Chování oběti 2. fáze: 2 3 minuty Potápí se na delší časové intervaly, až mizí pod hladinou Ochabují pohyby Svalové křeče Nutkavé nádechy vplavují vodu do plic Přeplnění žaludku polknutou vodou, zvracení Psychický stav Mizí pocit panického strachu Vědomí se otupuje Rezignace, obluzení Nástup bezvědomí
Průvodní jev 2. fáze: 2 3 minuty Cyanóza modrá barva v obličeji Stoupá krevní tlak Klesá srdeční tep Reflexní zvracení a vdechnutí zvratků Vnitřní změny Rychlý pokles kyslíku v krvi a tkáních Zvýšení oxidu uhličitého Ustává koordinace základních životních funkcí
3. fáze: 3 6 minut Chování oběti Psychický stav Nejeví žádné známky svalové aktivity Tělo klesá pod hladinu až na hranici skočné vrstvy Po vyrovnání teploty těla s vodou klesá ke dnu Hluboké bezvědomí
3. fáze: 3 6 minut Průvodní jevy Vnitřní změny Zástava reflexních dýchacích pohybů Pokles krevního tlaku Porucha srdce arytmie Mizí svalové napětí Mizí nervové reflexy Otok mozku Poškození ledvin Zástava srdce a krevního oběhu Smrt
Stojatá voda Stojatou vodou rozumíme rybníky, jezera, lomy, umělá jezera, slepá ramena řek, štěrkoviště a pískovny.
Charakteristika stojaté vody Bezpečnější než proudící voda. I zde je však proudění způsobené teplotou, větrem, přítoky, loděmi. Při teplém počasí slunce intenzivně prohřívá horní vrstvy vody, která plave na studeném pásu vody, tzv. termoklina (skočná vrstva).
Proudění vody Pomocí větru Přítoky vody podle původního koryta V místě česel nasávací efekt Lodě s motorovým pohonem
Nebezpečí stojatých vod Vlny poměrně nízké, nepravidelné, tříští se. Plavání ve vlnách je velmi vysilující. Teplotní gradient rozhraní mezi teplou a studenou vodou se může nacházet v malé hloubce nebezpečí zejména při skocích do vody svalové ochromení, šok, křeče. Lodě, plavidla nikde neplaveme v plavební dráze. Vodní rostliny převážně ve slepých ramenech. Přecenění sil při přeplavání velkých vodních ploch. Hloubka psychická reakce na velkou hloubku.
Proudící voda Proudící vodou rozumíme potoky, řeky, plavební kanály, náhony. Je více nebezpečná. Působí zde daleko více nebezpečných faktorů než u stojaté vody. Voda proudí v korytě, která má určitý spád, rychlost proudu v průtočném profilu není stejná. Proudění vody se zpomaluje od středu průtočného profilu směrem k hladině, stěnám a dnu koryta.
Nebezpečí v proudící vodě Vodopád přepad vody přes terénní stupeň. Kaskáda systém rozrušení nízkých vodopádů. Katarakt řečiště mezi peřejí a kaskádou s balvany a spádem. Slap vodnatější úsek s balvany a skalními bloky. Peřeje výrazný spád, silný proud, vlny. Proudy nižší spád, nízké vlny, silně táhne. Protiproudy tam, kde vlivem překážky došlo k prudkému nárůstu rychlosti vody.
Body Board System Rozdělení dětí do družstev dle plaveckých schopností. Vyhrazení ploch na pohyb dětí v bazénu dle družstev schopností. Rozdělení bazénu např. do 1 m, do 1,9 m a více Neplavci jen do nejnižší hloubky, zkušení plavci kdekoli. Na tabuli se zavěsí značky kolik dětí je ve které části bazénu = okamžitý přehled o počtu dětí v bazénu.
Body Board System Děti rozděleny zároveň do dvojic (trojic), kdy se navzájem hlídají. Při zjištění jiného počtu dětí než podle značek na tabuli je provedena okamžitá kontrola na břehu. Nejčastěji chyba v přepočtu či dítě odešlo z bazénu bez značky. V případě ztráty jednotlivce, okamžitá prohlídka bazénu a okolí!!!
Technika záchrany tonoucích Nejdůležitější: vlastní bezpečnost, nepřeceňování svých sil! Využití pomůcek abychom nemuseli do vody. Sebezáchranné prostředky: Lano Vesta Plovák Tonoucí při vědomí může stáhnout záchrance pod vodu.
Tonoucí je na hladině Hlasitým voláním upozornit na tonoucího, opuštění bazénu, seřadit žáky na jednom místě. Skok do vody bezpečným způsobem, tonoucího stále sledovat. Ve vzdálenosti 2 3 m od tonoucího plavat v poloze na boku, spodní nohu pokrčit pod tělo, horní nataženou směrem k tonoucímu. V případě, že se tonoucí snaží zachytit a stáhnout jej pod vodu je možno útok nataženou nohou odrazit. Uchopit postiženého za zápěstí podhmatem a ve splývavé poloze jej táhnout ke břehu. Šetrné vytažení z vody, kontrola dýchacích cest, dechu, případně volání ZZS.
Tonoucí je pod hladinou Hlasitým voláním upozornit na tonoucího, opuštění bazénu, seřadit žáky na jednom místě. Skok do vody bezpečným způsobem, tonoucího stále sledovat. Pátrat v místě pravděpodobného ponoření tonoucího. V místě, kde se nachází tonoucí, provede svislé zanoření po hlavě, pažemi si dopomáhá při zanoření. Uchopení tonoucího za lokty, palce proti prstům. Takto plave vzhůru na hladinu, prsové záběry oběma nohama. Tažením za oba lokty táhneme ke břehu. Šetrné vytažení z vody, kontrola dýchacích cest, dechu, případně volání ZZS.
Vytažení na břeh provádíme pokud možno s dopomocí více osob a dbáme na zajištění krční páteře. Pokud je postižený v bezvědomí a nedýchá, ihned zahájíme kardiopulmonální resuscitaci. Instruktážní video HZS ČR: http://www.hzscr.cz/clanek/zachrana-tonouciho.aspx
Financován z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.3.44 další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji II Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu Děkuji za pozornost kapaprvnipomoc@seznam.cz