rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky izolinie 60 Lesy v Karpatech

Podobné dokumenty
rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky izolinie 60 Lesy v Karpatech HU POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE DAT

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Holdridgova bioteplota [ ] izolinie 8 Lesy v Karpatech

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Kirův index mrazu izolinie Lesy v Karpatech

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky izolinie 60 Lesy v Karpatech HU HU POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE DAT

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Holdridgova bioteplota [ ] izolinie 8 Lesy v Karpatech

Kirův teplotní index. Lesy v Karpatech. Rozšíření dubu v Karpatech. rpat. Vně. Vnitřní Západní Karpaty. Transylvánská vysočina. řeky

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Holdridgova bioteplota [ ] izolinie 8 Lesy v Karpatech

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky izolinie 60 Lesy v Karpatech HU POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE DAT

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Kirův teplotní index izolinie 60 Lesy v Karpatech

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Holdridgova bioteplota [ ] izolinie 8 Lesy v Karpatech

Kirův teplotní index. Lesy v Karpatech. Rozšíření akátu v Karpatech. rpat. Vně. Vnitřní Západní Karpaty. Transylvánská vysočina.

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Holdridgova bioteplota [ ] izolinie 8 Lesy v Karpatech

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Kirův index mrazu izolinie Lesy v Karpatech

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Kirův index mrazu izolinie Lesy v Karpatech

Kirův teplotní index. Lesy v Karpatech. Rozšíření topolu v Karpatech. rpat. Vně. Vnitřní Západní Karpaty. Transylvánská vysočina.

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Holdridgova bioteplota [ ] izolinie 8 Lesy v Karpatech

paty řeky Průměrná roční vzduchu teplota [ C] 5,5-6,0 9,5-10,0 4,0-4,5 7,5-8,0 8,0-8,5 6,0-6,5 10,0-10,5 4,5-5,0 10,5-11,0 5,0-5,5 6,5-7,0 8,5-9,0

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Kirův index mrazu izolinie Lesy v Karpatech

Změny v rozložení klimatických pásem podle modelových projekcí projektu CMIP5

Dopady změny klimatu a zemědělství na populační trendy běžných druhů ptáků

Vegetace Evropy 1. Úvod, verze Přednáší: Milan Chytrý Ústav botaniky a zoologie PřF MU.

Vegetace Evropy 1. Úvod, verze Přednáší: Milan Chytrý Ústav botaniky a zoologie PřF MU.

Vegetace Evropy 1. Úvod, verze Přednáší: Milan Chytrý Ústav botaniky a zoologie PřF MU.

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

VLIV MIKROKLIMATU STANOVIŠTĚ NA NÁSTUP A PRŮBĚH JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U SMRKU ZTEPILÉHO A BUKU LESNÍHO.

Volitelný předmět Habituální diagnostika

SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM

ZHODNOCENÍ FENOLOGICKÝCH FÁZÍ KEŘOVÉHO PATRA NA OKRAJI SMRKOVÉHO POROSTU V OBLASTI DRAHANSKÁ VRCHOVINA

Nejistoty v konstrukci regionálních scénářů změny klimatu. Martin Dubrovský Ústav fyziky atmosféry AVČR. České Budějovice,

Hodnocení zdravotního stavu lesa pomocí nových metod dálkového průzkumu Země

Soubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I.

Interpolační funkce. Lineární interpolace

Inovace předmětu: Lesnická politika Ing. Vlastimil Vala, CSc. Aktuální lesnicko - politické otázky. Smrk? Ano? NE?

PREDIKCE KLIMATU JIŽNÍ MORAVY

Přehled činnosti oddělení ISKO Plán rozvoje oddělení 2015

Porovnání růstových podmínek v I. IV lesním vegetačním stupni Growing conditions comparison inside 1 st to 4 th Forest Vegetation Layer

POTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PŮD JIŽNÍ MORAVY VĚTRNOU EROZÍ

MODERNÍ VÝZKUMNÉ METODY VE FYZICKÉ GEOGRAFII ZMĚNY TEPLOTY VZDUCHU NA OSTROVĚ JAMESE ROSSE V KONTEXTU ANTARKTICKÉHO POLOOSTROVA

LESNICKÁ POLITIKA ČÁST 14. Základní charakteristiky stavu lesů, lesního hospodářství v ČR JAROMÍR VAŠÍČEK

LIDÉ MAJÍ POCIT, ŽE KORUPČNÍ KLIMA POSILUJE

Vliv horka na úmrtnost v ČR. Aleš Urban, Jan Kyselý et al. ÚFA AV ČR PřF UK

fytopatogenů a modelování

Vliv návštěvníků na mikroklima Kateřinské jeskyně. Influence of Visitors on Kateřinská Cave Microclimate

Hodnocení zdravotního stavu lesů: potenciál časových řad. Petr Lukeš

Trendy investic do nemovitostí v ČR a regionu střední Evropy

Metody hodnocení sucha v lesních porostech. Kateřina N. Hellebrandová, Vít Šrámek, Martin Hais

Marie Doleželová. Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno, oddělení meteorologie a klimatologie, Kroftova 43, Brno

Regulační diagramy EWMA. Eva Jarošová Škoda Auto Vysoká škola

Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí)

Rozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení

Program screeningu karcinomu prsu v datech

Seznam publikací, Ing. Josef Půta, Ph.D.

Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz

Zranitelnost vůči dopadům klimatické změny v Praze

Satelitní účet cestovního ruchu ČR

Český hydrometeorologický ústav, oddělení biometeorologických aplikací, Na Šabatce 17, Praha 4 - Komořany,

Zemřelí Vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Praha 2, Palackého nám. 4

Za krátký okamžik začneme, ale ještě před tím bychom chtěli poděkovat našim partnerům.

Pravděpodobný vývoj. změn n klimatu. a reakce společnosti. IPCC charakteristika. Klimatický systém m a. Teplota jako indikátor. lní jev.

Poznámky z přednášek HUL. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

Nadzemní biomasa a zásoba uhlíku

PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst

VÝSLEDKY PRVNÍHO A OPAKOVANÉHO CYKLU INVENTARIZACE KRAJINY CZECHTERRA

Indikátory zranitelnosti vůči dopadům změny klimatu

Soubor map struktury porostů na TVP v gradientu hory Plechý v Národním parku Šumava

Škody zvěří na lesních porostech

Bonita stanoviště a bonita porostu


Hodnocení zranitelnosti hl.m. Prahy vůči dopadům klimatické změny

ve Zdravém městě Chrudimi

Pokročilé metody geostatistiky v R-projektu

STATISTIKY CESTOVNÍHO RUCHU JIŽNÍ ČECHY 2007

Příloha č. 1: Základní geometrické charakteristiky výzkumných povodí

RELATIONSHIP OF PHENO & CLIMA-DATA IN NORTH BOHEMIA REGION

prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D. Dopady variability a změny klimatu na agrosystémy

Turbulence na finančních trzích a jejich vliv na Českou republiku. Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Česká národní banka Praha, 23.

DLOUHODOBÉ KOLÍSÁNÍ POČÁTKU VEGETAČNÍ SEZÓNY V ČR V LETECH

Klimatická změna, zemědělství a produkce potravin , Poslanecká Sněmovna Parlamentu ČR, Praha

EU EGEE Presentace projektu

Zeměpisná olympiáda 2012

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Tendence vývoje vegetace v závislosti na a klimatických podmínkách v přírodní lesní oblasti Bílé Karpaty a Vizovické vrchy

Problematika změny klimatu v ČR

Soubor map Rozšíření autochtonních populací přimíšených a vtroušených druhů dřevin v porostech NPR Voděradské bučiny

Key words: functions of forests, global climate changes

Soubor map stupňů přirozenosti lesních porostů pro management lesních ekosystémů ve vybraných národních parcích (FLD ČZU v Praze)

Hodnocení ochrany klimatu v projektech ZRS: přehled prvního čtvrtstoletí a výzva do budoucnosti. Susan Legro Konference ČES 12.

VII. Přílohy. 1 Seznam příloh

Změny klimatu a jejich vliv na zajištění krmivové základny

NEDÁVNÉ HORKÉ VLNY VE STŘEDNÍ EVROPĚ V KONTEXTU KLIMATICKÉ ZMĚNY

ZMĚNY VE VYUŽITÍ KRAJINY V BRNĚ A OKOLÍ. Marek Havlíček

Lesnictví a strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR

Odvodové zatížení v ČR ve srovnání se zeměmi CEE

Publikace klasifikace zdravotního stavu lesa na bázi TM Landsat. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem

Management of habitats and species

Rozvoj urbánních adaptačních strategií s využitím ekosystémově založených přístupů

Změny klimatu a jejich vliv na zajištění krmivové základny

Metody inventarizace a hodnocení biodiverzity stromové složky

Příčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change)

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky

Transkript:

v období 1961-199 Vnitřn je jedním z méně čast indikátorů teplotních poměrů v období vegetační sezón. Teplota v letním půlroku, resp. různými způsob vpočtena tzv. suma efektivních teplot, ovlivňuje množství životních projevů vegetace, včetně produkce. Jako prahová hota po překročení které se začnou teplot kumulativně napočítávat je použito 5 C. Kirův teplotní Vod nrp at geomorfologick Data o rozšíření dřevin v Kaech bla převzata z celoevropského statistického mapování dřevin na základě dat nárích inventarizací lesa, prediktivního mapování a nárích lesnick statistik (Brus a kol. 11). Výsledkem jsou rastrové map s rozlišením 1x1, nesoucí informace o zastoupení dané dřevin. Pro účel této práce bl map korigován na Klimatická data za období 1951-7 bla převzata z databáze E-OBS (Halok a kol. 8). Data o budoucím klimatu (7-1) bla převzata z výsledků projektu ENSEMBLES (van der Linden and Mitchell, 9). Pro potřeb vtvoření klimatick map Ka bla použita ), přičemž bla použita nadmořská výška jako podpůrná proměnná, korelována s většinou klimatick prvků. Klimatické map bl vtvořen pro tři časová období referenční klima 1 - - 3 Pro hocení dopadů změn klimatu na les v Kaech bla použita série bioklimatick proměnn podle Fang a Lechovicz (6). v Kaech Translvánská vsočina řek Záí Ka Jižn Les v Kaech 1 15 5 Procentuální zastoupení v 1 5-1 45-5 1-15 5-55 15-55-6-5 6-65 5-3 65-7 3-35 7-75 35-4 75-8 4-45 8-85 Tp lesních porostů listnaté porost Srbské Ka jehličnaté porost smíšené porost 5 1 15 5 1 15 Brus, D. J., Hengeveld, G. M., Walvoort, D. J. J., Goedhart, P. W., Heidema, A. H., Nabuurs, G. J., & Gunia, K. (11). Statistical Fang, J., & Lechowicz, M. J. (6). Climatic limits for the present distribution of beech ( Fagus L.) species in the world. Journal of Biogeograph, 33, 184 1819. Goovaerts, P. (). Geostatistical approaches for incorporating elevation into the spatial interpolation of rainfall. Journal of Hdrolog, 8(1-), 113 19. Halock, M. R., Hofstra, N., Klein Tank, A. M. G., Klok, E. J., Jones, P. D., & New, M. (8). A European dail high-resolution gridded data set of surface temperature and precipitation for 195 6. Journal of Geophsical Research, 113(D), D119. Hlásn, T., Barcza, Z., Fabrika, M., Balázs, B., Churkina, G., Pajtík, J., Sedmák, R. & Turčáni, M. (11). Climate change impacts on growth and carbon balance of forests in Central Europe. Climate Research, 47(3), 19 36. Hudson, G., & Wackernagel, H. (1994). Mapping temperature using kriging with external drift: Theor and an example from scotland. International Journal of Climatolog, 14(1), 77 91. Jump, A. S., Hunt, J. M. & Peñuelas, J. 6: Rapid climate change-related growth decline at the southern range edge of Fagus slvatica. Global Change Biolog 1(11): 163 174. van der Linden, P., Mitchell, J. F. B., 9. ENSEMBLES: Climate Change and its Impacts: Summar of research and results from the ENSEMBLES project. Met Office Hadle Centre, FitzRo Road, Exeter EX1 3PB, UK. 16pp. Mátás, C., Berki, I., Czúcz, B., Gálos, B., Móricz, N., & Rasztovits, E. (1). Future of Beech in Southeast Europe from the Perspective of Evolutionar Ecolog. Acta Silvatica & Lignaria Hungarica, 6, 91 11.

v období 1-5 Vnitřn je jedním z méně čast indikátorů teplotních poměrů v období vegetační sezón. Teplota v letním půlroku, resp. různými způsob vpočtena tzv. suma efektivních teplot, ovlivňuje množství životních projevů vegetace, včetně produkce. Jako prahová hota po překročení které se začnou teplot kumulativně napočítávat je použito 5 C. Kirův teplotní Vod nrp at geomorfologick Data o rozšíření dřevin v Kaech bla převzata z celoevropského statistického mapování dřevin na základě dat nárích inventarizací lesa, prediktivního mapování a nárích lesnick statistik (Brus a kol. 11). Výsledkem jsou rastrové map s rozlišením 1x1, nesoucí informace o zastoupení dané dřevin. Pro účel této práce bl map korigován na Translvánská vsočina řek Klimatická data za období 1951-7 bla převzata z databáze E-OBS (Halok a kol. 8). Data o budoucím klimatu (7-1) bla převzata z výsledků projektu ENSEMBLES (van der Linden and Mitchell, 9). Pro potřeb vtvoření klimatick map Ka bla použita ), přičemž bla použita nadmořská výška jako podpůrná proměnná, korelována s většinou klimatick prvků. Klimatické map bl vtvořen pro tři časová období referenční klima 1-11 Pro hocení dopadů změn klimatu na les v Kaech bla použita série bioklimatick proměnn podle Fang a Lechovicz (6). v Kaech Záí Ka Jižn Les v Kaech 1 15 5 Procentuální zastoupení v 1 5-1 45-5 1-15 5-55 15-55-6-5 6-65 5-3 65-7 3-35 7-75 35-4 75-8 4-45 8-85 Tp lesních porostů listnaté porost Srbské Ka jehličnaté porost smíšené porost 5 1 15 5 1 15 Brus, D. J., Hengeveld, G. M., Walvoort, D. J. J., Goedhart, P. W., Heidema, A. H., Nabuurs, G. J., & Gunia, K. (11). Statistical Fang, J., & Lechowicz, M. J. (6). Climatic limits for the present distribution of beech ( Fagus L.) species in the world. Journal of Biogeograph, 33, 184 1819. Goovaerts, P. (). Geostatistical approaches for incorporating elevation into the spatial interpolation of rainfall. Journal of Hdrolog, 8(1-), 113 19. Halock, M. R., Hofstra, N., Klein Tank, A. M. G., Klok, E. J., Jones, P. D., & New, M. (8). A European dail high-resolution gridded data set of surface temperature and precipitation for 195 6. Journal of Geophsical Research, 113(D), D119. Hlásn, T., Barcza, Z., Fabrika, M., Balázs, B., Churkina, G., Pajtík, J., Sedmák, R. & Turčáni, M. (11). Climate change impacts on growth and carbon balance of forests in Central Europe. Climate Research, 47(3), 19 36. Hudson, G., & Wackernagel, H. (1994). Mapping temperature using kriging with external drift: Theor and an example from scotland. International Journal of Climatolog, 14(1), 77 91. Jump, A. S., Hunt, J. M. & Peñuelas, J. 6: Rapid climate change-related growth decline at the southern range edge of Fagus slvatica. Global Change Biolog 1(11): 163 174. van der Linden, P., Mitchell, J. F. B., 9. ENSEMBLES: Climate Change and its Impacts: Summar of research and results from the ENSEMBLES project. Met Office Hadle Centre, FitzRo Road, Exeter EX1 3PB, UK. 16pp. Mátás, C., Berki, I., Czúcz, B., Gálos, B., Móricz, N., & Rasztovits, E. (1). Future of Beech in Southeast Europe from the Perspective of Evolutionar Ecolog. Acta Silvatica & Lignaria Hungarica, 6, 91 11.

v období 71-1 Vnitřn je jedním z méně čast indikátorů teplotních poměrů v období vegetační sezón. Teplota v letním půlroku, resp. různými způsob vpočtena tzv. suma efektivních teplot, ovlivňuje množství životních projevů vegetace, včetně produkce. Jako prahová hota po překročení které se začnou teplot kumulativně napočítávat je použito 5 C. Kirův teplotní Vod nrp at geomorfologick Data o rozšíření dřevin v Kaech bla převzata z celoevropského statistického mapování dřevin na základě dat nárích inventarizací lesa, prediktivního mapování a nárích lesnick statistik (Brus a kol. 11). Výsledkem jsou rastrové map s rozlišením 1x1, nesoucí informace o zastoupení dané dřevin. Pro účel této práce bl map korigován na Translvánská vsočina řek Klimatická data za období 1951-7 bla převzata z databáze E-OBS (Halok a kol. 8). Data o budoucím klimatu (7-1) bla převzata z výsledků projektu ENSEMBLES (van der Linden and Mitchell, 9). Pro potřeb vtvoření klimatick map Ka bla použita ), přičemž bla použita nadmořská výška jako podpůrná proměnná, korelována s většinou klimatick prvků. Klimatické map bl vtvořen pro tři časová období referenční klima 1-11 11-15 Pro hocení dopadů změn klimatu na les v Kaech bla použita série bioklimatick proměnn podle Fang a Lechovicz (6). v Kaech Záí Ka Jižn Les v Kaech 1 15 5 Procentuální zastoupení v 1 5-1 45-5 1-15 5-55 15-55-6-5 6-65 5-3 65-7 3-35 7-75 35-4 75-8 4-45 8-85 Tp lesních porostů listnaté porost Srbské Ka jehličnaté porost smíšené porost 5 1 15 5 1 15 Brus, D. J., Hengeveld, G. M., Walvoort, D. J. J., Goedhart, P. W., Heidema, A. H., Nabuurs, G. J., & Gunia, K. (11). Statistical Fang, J., & Lechowicz, M. J. (6). Climatic limits for the present distribution of beech ( Fagus L.) species in the world. Journal of Biogeograph, 33, 184 1819. Goovaerts, P. (). Geostatistical approaches for incorporating elevation into the spatial interpolation of rainfall. Journal of Hdrolog, 8(1-), 113 19. Halock, M. R., Hofstra, N., Klein Tank, A. M. G., Klok, E. J., Jones, P. D., & New, M. (8). A European dail high-resolution gridded data set of surface temperature and precipitation for 195 6. Journal of Geophsical Research, 113(D), D119. Hlásn, T., Barcza, Z., Fabrika, M., Balázs, B., Churkina, G., Pajtík, J., Sedmák, R. & Turčáni, M. (11). Climate change impacts on growth and carbon balance of forests in Central Europe. Climate Research, 47(3), 19 36. Hudson, G., & Wackernagel, H. (1994). Mapping temperature using kriging with external drift: Theor and an example from scotland. International Journal of Climatolog, 14(1), 77 91. Jump, A. S., Hunt, J. M. & Peñuelas, J. 6: Rapid climate change-related growth decline at the southern range edge of Fagus slvatica. Global Change Biolog 1(11): 163 174. van der Linden, P., Mitchell, J. F. B., 9. ENSEMBLES: Climate Change and its Impacts: Summar of research and results from the ENSEMBLES project. Met Office Hadle Centre, FitzRo Road, Exeter EX1 3PB, UK. 16pp. Mátás, C., Berki, I., Czúcz, B., Gálos, B., Móricz, N., & Rasztovits, E. (1). Future of Beech in Southeast Europe from the Perspective of Evolutionar Ecolog. Acta Silvatica & Lignaria Hungarica, 6, 91 11.

Klimatická exponovanost buku (Fagus slvatica) v Kaech v období 1-5 Změna Kirova teplotního indexu v období 1-5 oproti období 1961-199 Rakouskem, Slovenskem, Polskem, Maďarskem, Ukrajinou, Rumunskem a Srbskem. Na přeshraniční hocení zranitelnosti ekosstémů v Kaech v důsledku očekávané změn klimatu je v současnosti zaměřeno více evropsk i nárích iniciativ. Zranitelnost lesů v Kaech souvisí jak s jejich managementem, který ve více oblastech vkazuje známk neudržitelnosti, tak i s očekávanou změnou klimatu, v důsledku které dochází k ohrožení porostů suchem i změněnou distribucí a populační dnamikou někter škůdců. dominuje i v přirozené vegetaci. Buk sehrává mimořádnou roli při adaptaci kask lesů na změnu klimatu z důvodů jeho široké ekologické amplitud, plasticit a nízké zranitelnosti biotickými činiteli. Buk je na druhé straně citlivý vůči suchu ve spí části areálu svého rozšíření (Mátás a kol. 1). Dostupné projekce naznačují možný pokles jeho produkce, jakož i se suchem související mortalitu (Jump a kol. 6, Hlásn a kol. 11). je jedním z méně čast indikátorů teplotních poměrů v období vegetační sezón. Teplota v letním půlroku, resp. různými způsob vpočtena tzv. suma efektivních teplot, ovlivňuje množství životních projevů vegetace, včetně produkce. Jako prahová hota po překročení které se začnou teplot kumulativně napočítávat je použito 5 C. má podobné použití jako Holdridgova bioteplota. v období 1-5 řek 5 1 15 Data o rozšíření dřevin v Kaech bla převzata z celoevropského statistického mapování dřevin na základě dat nárích inventarizací lesa, prediktivního mapování a nárích lesnick statistik (Brus a kol. 11). Výsledkem jsou rastrové map s rozlišením 1x1, nesoucí informace o zastoupení dané dřevin. Pro účel této práce bl map korigován na Klimatická data za období 1951-7 bla převzata z databáze E-OBS (Halok a kol. 8). Data o budoucím klimatu (7-1) bla převzat z výsledků projektu ENSEMBLES (van der Linden and Mitchell, 9). Pro potřeb vtvoření klimatick map Ka bla použita interpolační technika krigování s externím driftem (Hudson and Wackernagel 1994, Goovaerts ), přičemž bla použita nadmořská výška jako podpůrná proměnná korelována s většinou klimatick prvků. Klimatické map bl vtvořen pro tři časové období referenční klima (1961-199), klima v blízké budoucnosti (1-5) a klima ve vzdálené budoucnosti (71-1). 1-11 Pro hocení dopadů změn klimatu na les v Kaech bla použita série bioklimatick proměnn podle Fang a Lechovicz (6). in obrazek, striedat medfzi mapami Změna Kirova teplotního indexu v období 1-5 oproti období 1961-199 v Kaech Procentuální zastoupení v 1 5-1 1-15 15- -5 5-3 3-35 35-4 4-45 45-5 5-55 55-6 6-65 65-7 7-75 75-8 8-85 5 1 15 Nárùst hot indexu 3-6 6-9 9-1 1-15 řek 15-18 18-1 1-4 5 1 15 Brus, D. J., Hengeveld, G. M., Walvoort, D. J. J., Goedhart, P. W., Heidema, A. H., Nabuurs, G. J., & Gunia, K. (11). Statistical Fang, J., & Lechowicz, M. J. (6). Climatic limits for the present distribution of beech ( Fagus L.) species in the world. Journal of Biogeograph, 33, 184 1819. Goovaerts, P. (). Geostatistical approaches for incorporating elevation into the spatial interpolation of rainfall. Journal of Hdrolog, 8(1-), 113 19. Halock, M. R., Hofstra, N., Klein Tank, A. M. G., Klok, E. J., Jones, P. D., & New, M. (8). A European dail high-resolution gridded data set of surface temperature and precipitation for 195 6. Journal of Geophsical Research, 113(D), D119. Hlásn, T., Barcza, Z., Fabrika, M., Balázs, B., Churkina, G., Pajtík, J., Sedmák, R. & Turčáni, M. (11). Climate change impacts on growth and carbon balance of forests in Central Europe. Climate Research, 47(3), 19 36. Hudson, G., & Wackernagel, H. (1994). Mapping temperature using kriging with external drift: Theor and an example from scotland. International Journal of Climatolog, 14(1), 77 91. Jump, A. S., Hunt, J. M. & Peñuelas, J. 6: Rapid climate change-related growth decline at the southern range edge of Fagus slvatica. Global Change Biolog 1(11): 163 174. van der Linden, P., Mitchell, J. F. B., 9. ENSEMBLES: Climate Change and its Impacts: Summar of research and results from the ENSEMBLES project. Met Office Hadle Centre, FitzRo Road, Exeter EX1 3PB, UK. 16pp. Mátás, C., Berki, I., Czúcz, B., Gálos, B., Móricz, N., & Rasztovits, E. (1). Future of Beech in Southeast Europe from the Perspective of Evolutionar Ecolog. Acta Silvatica & Lignaria Hungarica, 6, 91 11.

Klimatická exponovanost buku (Fagus slvatica) v Kaech v období 71-1 Změna Kirova teplotního indexu v období 71-1 oproti období 1961-199 Rakouskem, Slovenskem, Polskem, Maďarskem, Ukrajinou, Rumunskem a Srbskem. Na přeshraniční hocení zranitelnosti ekosstémů v Kaech v důsledku očekávané změn klimatu je v současnosti zaměřeno více evropsk i nárích iniciativ. Zranitelnost lesů v Kaech souvisí jak s jejich managementem, který ve více oblastech vkazuje známk neudržitelnosti, tak i s očekávanou změnou klimatu, v důsledku které dochází k ohrožení porostů suchem i změněnou distribucí a populační dnamikou někter škůdců. dominuje i v přirozené vegetaci. Buk sehrává mimořádnou roli při adaptaci kask lesů na změnu klimatu z důvodů jeho široké ekologické amplitud, plasticit a nízké zranitelnosti biotickými činiteli. Buk je na druhé straně citlivý vůči suchu ve spí části areálu svého rozšíření (Mátás a kol. 1). Dostupné projekce naznačují možný pokles jeho produkce, jakož i se suchem související mortalitu (Jump a kol. 6, Hlásn a kol. 11). je jedním z méně čast indikátorů teplotních poměrů v období vegetační sezón. Teplota v letním půlroku, resp. různými způsob vpočtena tzv. suma efektivních teplot, ovlivňuje množství životních projevů vegetace, včetně produkce. Jako prahová hota po překročení které se začnou teplot kumulativně napočítávat je použito 5 C. má podobné použití jako Holdridgova bioteplota. v období 71-1 řek 5 1 15 Data o rozšíření dřevin v Kaech bla převzata z celoevropského statistického mapování dřevin na základě dat nárích inventarizací lesa, prediktivního mapování a nárích lesnick statistik (Brus a kol. 11). Výsledkem jsou rastrové map s rozlišením 1x1, nesoucí informace o zastoupení dané dřevin. Pro účel této práce bl map korigován na Klimatická data za období 1951-7 bla převzata z databáze E-OBS (Halok a kol. 8). Data o budoucím klimatu (7-1) bla převzat z výsledků projektu ENSEMBLES (van der Linden and Mitchell, 9). Pro potřeb vtvoření klimatick map Ka bla použita interpolační technika krigování s externím driftem (Hudson and Wackernagel 1994, Goovaerts ), přičemž bla použita nadmořská výška jako podpůrná proměnná korelována s většinou klimatick prvků. Klimatické map bl vtvořen pro tři časové období referenční klima (1961-199), klima v blízké budoucnosti (1-5) a klima ve vzdálené budoucnosti (71-1). 1-11 11-15 Pro hocení dopadů změn klimatu na les v Kaech bla použita série bioklimatick proměnn podle Fang a Lechovicz (6). in obrazek, striedat medfzi mapami Změna Kirova teplotního indexu v období 71-1 oproti období 1961-199 v Kaech Procentuální zastoupení v 1 5-1 1-15 15- -5 5-3 3-35 35-4 4-45 45-5 5-55 55-6 6-65 65-7 7-75 75-8 8-85 5 1 15 Nárùst hot indexu 1-15 15-18 18-1 1-4 4-7 řek 7-3 3-33 33-36 36-39 5 1 15 Brus, D. J., Hengeveld, G. M., Walvoort, D. J. J., Goedhart, P. W., Heidema, A. H., Nabuurs, G. J., & Gunia, K. (11). Statistical Fang, J., & Lechowicz, M. J. (6). Climatic limits for the present distribution of beech ( Fagus L.) species in the world. Journal of Biogeograph, 33, 184 1819. Goovaerts, P. (). Geostatistical approaches for incorporating elevation into the spatial interpolation of rainfall. Journal of Hdrolog, 8(1-), 113 19. Halock, M. R., Hofstra, N., Klein Tank, A. M. G., Klok, E. J., Jones, P. D., & New, M. (8). A European dail high-resolution gridded data set of surface temperature and precipitation for 195 6. Journal of Geophsical Research, 113(D), D119. Hlásn, T., Barcza, Z., Fabrika, M., Balázs, B., Churkina, G., Pajtík, J., Sedmák, R. & Turčáni, M. (11). Climate change impacts on growth and carbon balance of forests in Central Europe. Climate Research, 47(3), 19 36. Hudson, G., & Wackernagel, H. (1994). Mapping temperature using kriging with external drift: Theor and an example from scotland. International Journal of Climatolog, 14(1), 77 91. Jump, A. S., Hunt, J. M. & Peñuelas, J. 6: Rapid climate change-related growth decline at the southern range edge of Fagus slvatica. Global Change Biolog 1(11): 163 174. van der Linden, P., Mitchell, J. F. B., 9. ENSEMBLES: Climate Change and its Impacts: Summar of research and results from the ENSEMBLES project. Met Office Hadle Centre, FitzRo Road, Exeter EX1 3PB, UK. 16pp. Mátás, C., Berki, I., Czúcz, B., Gálos, B., Móricz, N., & Rasztovits, E. (1). Future of Beech in Southeast Europe from the Perspective of Evolutionar Ecolog. Acta Silvatica & Lignaria Hungarica, 6, 91 11.