PRŮVODCE STUDIEM BAKALÁŘSKÝ OBOR MEZINÁRODNÍ VZTAHY A DIPLOMACIE A.1 CÍL STUDIA A PROFIL ABSOLVENTA

PRŮVODCE STUDIEM BAKALÁŘSKÝ OBOR MEZINÁRODNÍ VZTAHY A DIPLOMACIE A.1 CÍL STUDIA A PROFIL ABSOLVENTA Cílem studia je příprava samostatně jednajících odborníků zajišťujících výkon činnosti v oblasti mezinárodních a veřejných vztahů, kteří budou schopni kvalifikovaně přispívat k řešení problémů a napomáhat žádoucímu rozvoji těchto vztahů v národním a mezinárodním prostředí. Absolvent bakalářského studijního oboru Mezinárodní vztahy a diplomacie je připraven ke kvalifikovanému výkonu práce ve struktuře správních orgánů a jiných institucí národního a mezinárodního prostředí. Orientuje se ve světových globalizačních a integračních procesech, v politických, hospodářských a bezpečnostních vztazích. Ovládá metody a prostředky komunikace a je připraven uplatňovat získané poznatky i v cizích jazycích. Do praxe nebo do navazujícího magisterského studia vstupuje s rozsáhlým všeobecným a odborným vzděláním, se širokým kulturním, právním, politickým a ekonomickým rozhledem, s odpovídajícím právním a etickým vědomím, s rozvinutým sociálním a etickým cítěním. Teoreticky i prakticky ovládá způsoby a techniky práce s informacemi a komunikaci ve styku s úřady, institucemi, ve styku s veřejností a v rámci interpersonálních a interinstitucionálních vztahů. Absolvent je seznámen s právním systémem společnosti a jeho organizační strukturou, s právními normami a s vybraným okruhem norem mezinárodního práva, včetně norem mezinárodních společenství, zejména Evropské unie. Absolvent je po zapracování schopen vykonávat funkce odborného a specializovaného charakteru. Je schopen věcně a metodologicky získávat, zpracovávat a posuzovat s využitím uživatelského software informace potřebné pro řízení a aplikovat přitom teoretické poznatky získané studiem. Poznatky získané studiem ekonomie, ekonomiky a řízení umožňují, aby absolvent po zapracování a získání zkušeností řídil pracovní kolektiv a uplatnil týmovou práci. Studiem osvojené dovednosti komunikovat s institucemi či s lidmi umí absolvent uplatnit při hodnocení politických, ekonomických, právních a sociálních jevů a při zpracovávání návrhů na řešení problémů. A.2 USPOŘÁDÁNÍ UČEBNÍHO PROGRAMU OBORU Učební program Bakalářského oboru Mezinárodní vztahy a diplomacie zahrnuje celkem 25 předmětů povinných, čtyři předměty volitelné vyučované v českém (slovenském) jazyce (v 2. až 5. semestru) a jeden volitelný předmět (v 6. semestru), vyučovaný vcizím jazyce a další hodnocené aktivity, jako praxe a práce s výpočetní technikou, vše v rámci plánovaných hodin. 1

Uvedených 30 předmětů je uskupeno do pěti skupin, které tvoří: Předměty všeobecného základu programu; Odborné předměty oboru; Předměty právní problematiky; Předměty ekonomického zaměření; Cizí jazyky. Časově je nejnáročnější první ročník, ve kterém je přednášeno a ukončeno předepsaným hodnocením celkem 13 předmětů. Ve druhém ročníku je takto zakončeno 10 předmětů a ve 3. ročníku 8 předmětů, včetně praxe. Poslední semestr je věnován převážně dokončení bakalářské práce. První skupina předmětů, kterou tvoří předměty všeobecného základu programu, poskytuje základní a všeobecné informace a znalosti nezbytné pro další studium předmětů všech bakalářských oborů programu Mezinárodní a veřejné vztahy. Jsou to předměty Ekonomie, Filozofie a sociologie politiky, Informačně analytická činnost, Základy mezinárodního práva, Politologie, Rétorika, Společenský protokol, Teorie práva, státověda a ústavní právo (ČR/SR) a jazyky. Patří tedy mezi ně i některé předměty dalších skupin. Tyto předměty jsou všechny přednášeny v 1. ročníku studia a kromě jazyků i zakončeny zkouškou, nebo zápočtem. Podobnou funkci plní i skupiny předmětů právní problematiky, jako základu právního povědomí jak v oblasti mezinárodního práva, tak i práva obecně a cizí jazyky, jako nezbytný předpoklad působení v oboru mezinárodní vztahy a diplomacie. Tyto předměty jsou přednášeny částečně v 1. ročníku, ale hlavně ve 2. ročníku studia. První cizí jazyk je ukončen soubornou zkouškou až v 6. semestru. Předměty ekonomického zaměření, jejichž zvládnutí patří k předpokladům dobré orientace v mezinárodních vztazích, ( Ekonomie, Světová ekonomika, Hospodářská politika ), předměty právní problematiky, které představují jiný úhel pohledu na mezinárodní vztahy a diplomacii ( Teorie práva, státověda a ústavní právo, Základy mezinárodního práva, Mezinárodní právo veřejné ) a první cizí jazyk, jsou kromě předepsaného zakončení každého předmětu na konci příslušného semestru, zakončeny i soubornou komisionální zkouškou u příslušné katedry, která zahrnuje všechny uvedené předměty. Hlavní skupinu tvoří předměty vlastního oboru, především šest předmětů státnicových, a to Dějiny mezinárodně politických vztahů, Dějiny české (slovenské) zahraniční politiky, Mezinárodní a národní bezpečnost a Integrační procesy v mezinárodních vztazích Základy diplomacie a Diplomatický protokol. Tyto předměty jsou přednášeny zejména ve 2. ročníku studia. Deset dalších předmětů oboru poskytuje základní i podpůrné informace a vědomosti nezbytné pro zvládnutí oboru. Přestože nejsou označeny jako státnicové, bez jejich zvládnutí nelze úspěšně zakončit studium tohoto oboru. Informace a vědomosti se natolik prolínají, že lze jen těžko oddělit jedny od druhých. Konec konců státní zkouška není monolog studenta, ale diskuze k dané problematice mezi zkoušeným a zkoušejícími. 2

Přehledná tabulka rozložení zkoušek, klasifikovaných zápočtů a zápočtů: 1. sem. 2. sem. 3. sem.. sem. 5. sem. 6. sem. Celkem Celkem hodin 27 22 19 21 10 9 108 Kreditů 32 35 29 3 18 32 180 Zkoušek 7 5 6 3 3 28 Klasifikovaných zápočtů 2 1 0 1 0 0 Zápočtů 1 * 2 3* 0 12 Celkem hodnocení 10 9 9 9 6 3 6 * včetně zápočtu za praxi Komplexní učební plán je uveden na konci tohoto dokumentu. ODBORNÉ PŘEDMĚTY VŠEOBECNÉHO ZÁKLADU PROGRAMU (1. A 2. SEMESTR) Ekonomie (1. a 2. semestr, 2xZk) Předmět pojednává o makroekonomii a mikroekonomii, vysvětluje hranici produkčních možností, hrubý domácí produkt, inflaci, nezaměstnanost, platební bilanci, mezinárodní obchod, poptávku a nabídku, firmu a její příjmy a náklady, tržní selhání a mikroekonomické politiky státu. Cílem je seznámit studenty se základní ekonomickou terminologií, vysvětlit mikroekonomické pojmy a makroekonomické veličiny a jejich interpretace, především v prostředí České republiky. Tyto znalosti by měly přispívat k vytváření ekonomického myšlení studentů. Filozofie a sociologie politiky (1. a 2. sem, Z, Zk) Tento dvousemestrální předmět seznamuje studenty se zvláštnostmi a odlišnostmi politického myšlení jednotlivých civilizačních okruhů v období starověku a středověku. V rámci starověku je analyzováno politické myšlení Indie, Číny, Izraele a Řecka. Ve středověku je zaměřena pozornost na křesťanství a islám. Důraz je při výkladu položen jednak na pochopení alternativnosti ve vývoji politického myšlení jak v rámci jednotlivých zemí, tak i uvnitř jednotlivých proudů, jednak na pochopení kontinuity tradic politického myšlení jednotlivých regionů. Druhý semestr seznamuje studenty se zvláštnostmi a odlišnostmi politického myšlení jednotlivých zemí v období novověku. V první části jsou charakterizovány politické doktríny období renesance (koncepce státu, křesťanský humanismus, monarchomachové). Druhá část je zaměřena na politické myšlení jednotlivých evropských zemí (Nizozemí, Anglie, Francie, Rusko, Německo) a USA v období 16. - 19. století. Důraz je při výkladu položen jak na pochopení odlišností ve vývoji politického myšlení jednotlivých zemí, tak odlišností ve výkladu politických jevů mezi jednotlivými autory. Cílem kursu je poskytnout studentům nejen znalosti o dějinách politického myšlení, ale zejména představu o alternativách a stereotypech politického myšlení nejvýznamnějších hráčů na dnešní mezinárodní scéně, které mají svůj původ již ve starověku a středověku. Studenti by měli pochopit, že znalost dějin politického myšlení starověku a středověku jim umožní v mnohém pochopit i dnešní svět, a to nejen z hlediska možných konfliktů, ale i řešení. 3

Informačně analytická činnost (2. sem., Zk) Předmět podává informace o teorii a praxi získávání, zpracování, hodnocení a využití informací v různých oblastech lidské činnosti. Studenti se seznámí se základními pojmy, fázemi a metodami informační činnosti, včetně legislativního rámce práce s informací. V praktické části se seznámí a vyzkouší sběr, zpracování a vyhodnocení informací získaných z různých zdrojů i prezentaci výsledků takové zpravodajské činnosti. Seznámí se základy provádění analýzy i analytické činnosti při řešení různých úkolů a problémů. Cílem výuky předmětu je dát studentům základy práce s informací, především s informací verbální, s jejím vyhodnocením a využitím. Naučit zásadám analytické práce s verbálními informacemi a základními metodickými postupy při provádění analýz. Dát studentům základy systémového přístupu k řešení problémů a situací. Základy mezinárodního práva (2. sem., Zk) Předmět uvádí studenty do právní problematiky mezinárodního práva. Poskytuje základní znalosti o mezinárodním právu veřejném, soukromém, vysvětluje vztah mezinárodního práva veřejného a evropského práva. Cílem je seznámit studenty se základy mezinárodního práva veřejného a soukromého. Politologie (1.sem., Zk) Předmět uvádí základní pojmy a přístupy politické vědy. Důraz je kladen na pochopení významu politické vědy pro moderní společnost a pochopení vývoje a různorodosti pohledů jak pojímat témata a metody této vědy. V průběhu přednášek a seminářů se studenti seznámí s takovými pojmy jako je politika, politická ideologie, stát, demokracie, politické strany, nátlakové skupiny, volby a volební systémy, veřejné mínění a politická kultura. Cílem je praktické osvojení terminologie politické vědy. Teoretický výklad je proto doplňován praktickými příklady. Výsledkem by mělo být zformování u studentů schopnosti prakticky za pomocí osvojených pojmů a zvládnutých metod porozumět reálným politickým událostem, jak historickým, tak i aktuálním, domácím i zahraničním. Rétorika (2. sem., KZ) Cílem předmětu je integrace historických, sociálně psychologických, jazykovědných a dovednostních aspektů při rozvoji komunikačního,,umění mluvit. V rámci výuky tohoto tématu student osobně projde celým procesem přípravy, tvorby a přednesu rétorického projevu. Společenský protokol (1. sem., Z) Společenský protokol je povinný předmět, který studentům poskytuje přehled o souhrnu zásad společenského styku na veřejnosti, v profesním životě, v podmínkách soukromé osobní praxe, při společenských akcích a v běžném služebním styku. Cílem je utřídit a prohloubit znalosti studentů z dané problematiky s důrazem na znalost zásad společenské a profesní etikety a přispět k pochopení významu dodržování zásad etikety jako prioritní součásti komunikace při společenském a profesním styku. Teorie práva, státověda a ústavní právo ČR(SR) (1. sem., Zk) Předmět je základem pro studium všech právních disciplin. Jeho zvládnutí umožňuje rozvinout poznatky získané studiem politické vědy, hlouběji pochopit úlohu práva a státu v procesu realizace veřejné moci.

Cílem studia je seznámit studenta se základními pojmy teorie práva a státovědy i se základní normou českého právního řádu, Ústavou České republiky. Znalosti českého ústavního práva jsou nezbytným vstupem k dalším odvětvím nejen českého, ale i mezinárodního práva. Odborná praxe (před 3. a 5. sem. Z) Odborná praxe je prováděna ve 2. ročníku studia jako společenská praxe v rozsahu 120 hod. a ve 3. ročníku studia jako odborná praxe v rozsahu 80 hodin, podle zásad uvedených v samostatném dokumentu Organizace studentských praxí Cizí jazyky: Každý student musí studovat a předepsaným způsobem ukončit dva cizí jazyky podle vlastního výběru. Jako první cizí jazyk lze volit mezi jazykem anglickým a ruským. První cizí jazyk se studuje šest semestrů a je zakončen soubornou komisionální zkouškou. Druhý cizí jazyk lze volit ze šesti, resp. cizinci ze sedmi jazyků. Tento jazyk se studuje první dva roky čtyři semestry a je zakončen zkouškou. Vybrané jazyky nelze v průběhu výuky měnit. Výjimky povoluje rektor školy v souladu se Studijním a zkušebním řádem VŠMVV. První cizí jazyk (anglický, ruský) (šest semestrů, 3xZ, 2xKZ, SoZk) Studium prvního cizího jazyka navazuje na středoškolské studium jazyků. Připravuje studenta na složení závěrečné souborné komisionální zkoušky z jazyka. Cílem je zkonsolidovat, zautomatizovat a rozšířit získané jazykové dovednosti a znalosti z předchozího studia a vytváří tak předpoklady pro dosažení úrovně B1 až C1 dle Evropského jazykového rámce. Druhý cizí jazyk (anglický, ruský, francouzský, italský, německý a španělský jazyk, pro cizince český jazyk) (1. až. sem., 3xZ, Zk) Cílem studia je vytvoření pevných základů jazykových znalostí, které budou studenti i nadále prohlubovat tak, aby mohli druhý cizí jazyk používat ve svém povolání i v soukromém životě. Důležité je nejen pohotové zvládnutí ústní formy cizího jazyka, ale i písemné formy. Obsahem výuky je systematické rozvíjení řečových dovedností zahrnujících schopnost porozumět vyslechnutému projevu a čtenému textu a schopnost ústně i písemně se vyjadřovat na základě zvládnutí přiměřené slovní zásoby (i odborné), mluvnice, zvukové a grafické stránky jazyka a znalostí reálií cizích zemí. U začátečníků jde především o práci s učebnicí, u středně pokročilých jde o pasivní seznámení s daným tématem (četba a porozumění textu, základní terminologie), u pokročilých aktivní zvládnutí tématu včetně odborné terminologie, diskuze na dané téma. ODBORNÉ PŘEDMĚTY OBORU I. ZÁKLADNÍ - STÁTNICOVÉ Dějiny české (slovenské) zahraniční politiky (3. sem. Zk) Přehled hlavních etap české zahraniční politiky a diplomacie v souvislosti s vývojem českého státu a jeho mezinárodního postavení od počátků až do současnosti. Výklad se soustřeďuje především na problematiku 20. a počínajícího 21. století. 5

Cílem kurzu je seznámit studenta s hlavními reáliemi a souvislostmi vývoje české a československé zahraniční politiky a diplomacie. Kurz má vedle toho poskytnout základ pro to, aby student byl schopen orientovat se i v obecnější tématice jako je mezinárodní postavení malého státu v systému mezinárodních vztahů. Dějiny mezinárodně politických vztahů (2. sem. Zk) Kurz poskytuje přehled o vývoji mezinárodních vztahů se zaměřením na mezinárodně politický aspekt a s důrazem na přehled a rozbor problematiky v 19. a 20. století. Výklad zahrnuje také interpretaci problematiky klíčových mezníků mezinárodních vztahů v současné odborné literatuře. Cílem kurzu je studentům poskytnout znalost základních reálií a souvislostí z dějin mezinárodních vztahů a na tomto základě systematizovat jejich znalosti a vytvořit předpoklady pro zvládnutí navazujících předmětů oboru. Mezinárodní a národní bezpečnost (2. a 3. sem., Z, Zk) Studium předmětu zahrnuje problematiku bezpečnosti globální, regionální i národní a také bezpečnosti vnitřní. Zahrnuje jak základy teorie mezinárodní bezpečnosti, tak základní právní normy pro zajištění bezpečnosti vnitřní a národní. V průběhu studia se studenti seznámí se strukturou a úkoly organizací bezpečnost zajišťující, včetně ozbrojených sil NATO a AČR, s bezpečnostní a obrannou politikou EU a s bezpečnostní strategií evropských bezpečnostních organizací i ČR. Cílem studia předmětu je poskytnout studentům systémový pohled na bezpečnost a její chápání a to jak na bezpečnost mezinárodní, tak i národní a vnitřní. Seznámit studenty se základními teoriemi o bezpečnosti a bezpečnostních studiích, s bezpečnostní politikou a strategií jak ČR, tak evropských organizací NATO a EU, a vytvářet předpoklady pro schopnost samostatného hodnocení situace. Seznámit se základy krizového řízení státu. Integrační procesy v mezinárodních vztazích (. sem., Zk) Předmět seznamuje studenty sfenoménem integračních procesů v teoretické a zejména praktické rovině, integraci vnímá jako ekonomický i politický proces. Zvláštní důraz je kladen na integrační procesy v Evropě, zejména na charakteristiku EU jako případu integrace sui generis. Cílem kurzu je, aby se studenti seznámili s hlavními reáliemi integračních procesů ve světě, zejm. se zaměřením na EU, pochopili provázanost jeho jednotlivých rovin (zejm. ekonomické a politické) a pochopili tyto procesy jako neodmyslitelnou součást mezinárodních vztahů v období globalizace. Diplomatický protokol (6. sem., Zk) Předmět navazuje na studium předmětu Společenský protokol v I. ročníku a zaměřuje se na specifika protokolárních aspektů především diplomatické služby. Výklad je veden tak, aby získané poznatky byly aplikovatelné i pro další oblasti zahraničních služeb vládních institucí, profesních svazů i podnikatelské sféry. Cílem je seznámit studenty s historií, významem a hlavními oblastmi diplomatického protokolu, poskytnout jim ucelený a logicky strukturovaný výklad zásad a pravidel diplomatického protokolu a na konkrétních příkladech objasnit jejich aplikaci v praxi a seznámit je s obsahem, významem a aplikací jednotlivých ustanovení Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích a Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích. 6

Základy diplomacie (2. sem., Zk) Kurz seznamuje s pojetím, teorií a praxí diplomacie. Obsahuje výklad problematiky vztahující se k historii i současnosti diplomatické teorie a praxe a jejích institucí, nástrojů a postupů. Cílem kurzu je studentům poskytnout základní znalosti a poznatky z diplomacie jako specifické součásti mezinárodních vztahů. ODBORNÉ PŘEDMĚTY OBORU II. VĚDOMOSTI ROZŠIŘUJÍCÍ Úvod do mezinárodních vztahů (1. sem. Zk) Kurz je úvodem do studia mezinárodních vztahů. Jedná se o teoretický i praktický základ pro další studium mezinárodních vztahů. Zvládnutí poznatků předmětu tvoří neodmyslitelný předpoklad pro studium dalších předmětů oboru. Cílem kurzu je seznámit studenty se základními problémy oboru, přístupy kjejich zkoumání. Politická geografie (1. sem., Zk) Předmět je zařazen do bakalářského stupně oboru Mezinárodní vztahy a diplomacie. Jeho obsahem je seznámení s vývojem a klíčovými momenty politické geografie světa v průběhu historie. Důraz je kladen zejména na provázanost historického vývoje a současných politických a geografických problémů. Předmět má za cíl, aby si studenti osvojili základní fakta z politické geografie a vytvořili si tak spolehlivou vědomostní základnu ke studiu dalších oborových předmětů, kde se z daných politických a geografických reálií vyvozují širší souvislosti a vazby ve vývoji mezinárodních vztahů. Kulturní dimenze v mezinárodních vztazích (5. sem., Zk) Předmět je zaměřen na problematiku kulturních determinant soudobých mezinárodních procesů. Objasňuje podstatu kulturních rozdílů v soudobém světě a jejich vliv na průběh mezinárodních vztahů. Seznamuje studenty se specifickými rysy současných významných kultur a metodami komparace jejich hodnotových systémů. Navazuje na znalosti z předmětu Dějiny mezinárodních politických vztahů. Cílem kurzu je studenty seznámit s významem, pojetím a obsahem kulturní dimenze mezinárodních vztahů, specifikou jednotlivých kultur a jejím vlivem na soudobé mezinárodní vztahy. Mezinárodní organizace (5. sem., Zk) Předmět navazuje na znalosti z předmětu Úvod do mezinárodních vztahů, využívá poznatkové základny předmětu Dějiny mezinárodních politických vztahů. Seznamuje s nejdůležitějšími univerzálními, odbornými a regionálními mezinárodními vládními organizacemi a hlavními nevládními mezinárodními organizacemi, s jejich postavením a významem v mezinárodních vztazích. Cílem kurzu je seznámit studenty smístem a posláním hlavních mezinárodních organizací v mezinárodních vztazích. 7

Mezinárodní vztahy a diplomacie seminář (5. sem., Z) Předmět navazuje na znalosti z předmětu Úvod do mezinárodních vztahů, využívá poznatkové základny předmětů Dějiny mezinárodních politických vztahů, Základy diplomacie a Mezinárodní a národní bezpečnost. S ohledem na skutečnost, že výuka probíhá v předposledním semestru bakalářského studia, jejím důležitým cílem je shrnout dosavadní poznatky studentů z oblasti mezinárodních vztahů a připravit je na státní závěrečnou zkoušku. OSTATNÍ OBOROVÉ PŘEDMĚTY III. PODPŮRNÉ Světová ekonomika (3. sem. Zk) Předmět Světová ekonomika navazuje na předmět Ekonomie. Seznamuje studenty se světovou ekonomikou jako se systémem a s vědou, která tento systém zkoumá. Studenti získávají poznatky zvývoje systému světové ekonomiky, včetně probíhajícího procesu globalizace. Dále se seznamují s postavením vybraných aktérů ve světové ekonomice (nikoliv pouze států, ale také např. mezinárodních organizací) a s problémy, které ve světové ekonomice existují. Zvláštní pozornost je věnována české ekonomice a jejímu začlenění do ekonomiky světové. Cílem kurzu je zprostředkovat studentům základní znalosti a vazby současné světové ekonomiky, logiky jejího vývoje, včetně současných problémů, se speciálním důrazem na postavení české ekonomiky. Hospodářská politika (3. sem. Zk) Předmět poskytuje teoretická východiska pro tvorbu hospodářské politiky státu ve formě liberální a intervencionistické koncepce, jejich základní odlišnosti. Zvláštní důraz je kladen na možnosti stabilizační a prorůstové politiky s jejich praktickým dopadem. Studentům jsou představeny hlavní mezníky vývoje hospodářské politiky ve 20. a 21. století a jejich interpretace. Cílem předmětu je základní seznámení s problematikou hospodářské politiky státu především v prostředí České republiky, možnosti řešení ekonomických problémů hospodářství pomocí teoretických východisek HP. Komparace politických systémů (. sem. Zk) Cílem předmětu je seznámit studenty se základy komparativní politologie jako vědní subdisciplíny as jejími metodologickými specifiky. Zároveň by si studenti měli osvojit znalost typických politických systémů v Evropské unii a USA. Důraz bude kladen na provázanost fungování politického systému a stranického systému v návaznosti na historický vývoj. Zvláštní zřetel bude věnován politické kultuře a jejímu vlivu na daný politický systém a jeho reálné fungování. Seznámení se s komparativní politologií a s hlavními politickými systémy v Evropě a USA. Jmenovitě se jedná o tyto státy Evropské unie: Francie, Itálie, Spolková republika Německo, Švédsko a Velká Británie. Mezinárodní právo veřejné (2. a 3. sem., KZ, Zk) Předmět prohlubuje znalosti studentů o použití mezinárodního práva veřejného (MVP), zejména ve vztazích mezi státy. Cílem je seznámit studenty s praktickými otázkami 8

mezinárodního práva veřejného. Specielní pozornost věnuje roli OSN při řešení mezinárodních sporů. Hlavním cílem předmětu je seznámit studenty s tvorbou a aplikací norem mezinárodního práva veřejného ve vztazích mezi státy i dalšími subjekty. Seminář k bakalářské práci (. a 5. sem., 2xZ) Cílem semináře je seznámit studenty s metodikou práce na přípravě a zpracování bakalářské práce, tedy s formulací základního cíle práce, ujasněním a výběrem metod, zpracováním základní koncepce postupu při řešení problematiky práce a zpracování logické struktury práce, naučit studenty pracovat se zdroji informací, vyhodnocovat je a formulovat závěry a výstupy ze zkoumání zadané problematiky. Seznámit studenty s požadavky na formální úpravu. POVINNĚ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY OBORU Povinně volitelné předměty oboru, přednášené v mateřském jazyce, jsou vypisovány podle konkrétních nabídek vyučujících a student si může vybrat kterýkoliv z nabízených a v daném semestru otevíraných předmětů. Za dobu studia musí absolvovat čtyři povinně volitelné předměty v průběhu 2. až 5. semestru. V posledním semestru musí student absolvovat jeden povinně volitelný předmět přednášený v cizím jazyce a to podle konkrétní nabídky pro semestr. Všech pět povinně volitelných předmětů je zakončeno zkouškou. OSTATNÍ INFORMACE Pro studenty kombinovaného studia je vydán samostatný dokument rektorky VŠMVV Metodický pokyn k provádění výuky v kombinovaném studiu a soubor Studijních opor ke každému přednášenému předmětu. Materiál je zpracován v elektronické podobě a umístěný na školní intranetové síti. Způsoby ukončení předmětů studia jsou uvedeny ve Studijním a zkušebním řádu VŠMVV. Předměty jsou zakončovány standardně zápočtem, klasifikovaným zápočtem, nebo zkouškou. Předměty ekonomického charakteru a právní problematiky jsou navíc ukončeny soubornou komisionální zkouškou, právě tak jako první cizí jazyk. Konkrétní požadavky pro daný předmět a jeho absolvování stanovuje příslušný vyučující na počátku semestrální výuky předmětu v rámci aktualizovaného sylabu na Moggisu. Od studentů se vyžaduje přítomnost na seminářích a cvičeních a to minimálně 70%. Účast na přednáškách není povinná, nicméně je nutné očekávat, že přednáška neobsahuje pouze to, co lze nastudovat z knih, ale i jiné poznatky vyplývající z interaktivního vztahu učitel student, zkušeností pedagoga a zájmu studentů. Na závěr. semestru jsou zařazeny dvě souborné zkoušky. Z právních předmětů a z ekonomie. 9

Předměty zařazené do souborných zkoušek jsou následující: Právo: Teorie práva, státověda a ústavní právo, Základy mezinárodního práva, Mezinárodní právo veřejné Ekonomie: Ekonomie, Světová ekonomika, Hospodářská politika. Podmínkou připuštění k souborné zkoušce je ukončení jednotlivých výše uvedených předmětů předepsaným způsobem (zkouška, klasifikovaný zápočet, zápočet). A.3 TÉMATICKÉ OKRUHY BAKALÁŘSKÝCH PRACÍ Ing. Tomáš Doležal - Soužití dvou a více kultur či náboženství (vybraný příklad, politické implikace) - Role náboženství ve vybraném konfliktu - Role kultury (kulturní odlišnosti a identity) ve vybraném konfliktu - Vnější obraz Evropanů nebo EU ve vybrané zemi či regionu - Veřejná a kulturní diplomacie vybrané země - Politická kultura vybrané země či regionu - Mezináboženský a mezikulturní dialog v mezinárodních vztazích - Interkulturní komunikace v mezinárodních vztazích vybraný případ doc. Ing. Pavel Gavlas, CSc. - Terorismus jako globální hrozba - Zajištění evropské bezpečnosti v 21. století - Vnější a vnitřní bezpečnost ČR v evropském prostoru - Bezpečnostní analýza situace ve zvoleném regionu - Analýza (komparativní analýza) bezpečnostních strategií a vojenských doktrín vybraných zemí Ing. Hana Havlová - Ekonomická diplomacie ČR: vývoj po pádu železné opony až k současnosti - Multilaterální Ekonomická diplomacie ČR a její priority - Exportní strategie ČR na období 2012 2020 - Ekonomická diplomacie ČR vůči vybrané zemi (regiónu) Ing. Vladimíra Knotková - Postavení vybraného asijského nebo afrického státu v mezinárodních vztazích - Analýza vybraného asijského nebo afrického konfliktu - Úloha mezinárodních organizací při řešení globálních problémů s přihlédnutím k aktuálním problémům Asie a Afriky - Konspirační teorie v mezinárodních vztazích PhDr. Olga Kollertová, CSc. - Visegrádský fond programy, aktivity, spolupráce s dalšími subjekty - Činnost Českého centra ve vybraném teritoriu - Stála komise Senátu PSP ČR pro krajany žijící v zahraničí cíle, aktivity, spolupráce s dalšími aktéry kulturní diplomacie - České školy pro krajany, profil a činnost českých učitelů v krajanských komunitách - Evropský projekt Hlavní město kultury - Správa Českých center status, cíle, spolupráce se zahraničními subjekty 10

- Publikační prezentace ČR a ocenění ČR udělovaná významným osobnostem žijícím v zahraničí Ing. Zdeněk Koníček - Hodnocení geopolitické postavení vybraného státu (z některé konfliktní nebo krizové oblasti světa) ve zpravodajství z otevřených zdrojů. - Legislativní úprava ochrany a bezpečnosti informací (práce s utajovanými informacemi) v ČR a v zemích EU srovnávací studie vybrané země. - Moderní zpravodajské služby v boji proti globálním rizikům a hrozbám (případová studie vybraného státu). Ing. Barbara Kubešová - Vliv EU na hospodářskou politiku ČR - Perspektivy rozšiřování eurozóny - 10 let od východního rozšíření (ekonomické, institucionální aspekty ) - Hospodářské strategie EU - Komparace vybraných států EU (po ekonomické, institucionální, politické a jiné stránce) Dr. Josef Kubín - Vídeňská úmluva o diplomatických stycích z r. 1961 - Vídeňská úmluva o konzulárních stycích z r. 1963 - Význam diplomatického protokolu při zajišťování návštěv vrcholných státních představitelů prof. PhDr. Zuzana Lehmannová, CSc. - Kulturní faktory a jejich role v mezinárodních vztazích - Kulturně historické determinanty interpretace lidských práv v současném světě PhDr. Jana Marková, Ph.D. - Měření výkonnosti ekonomiky produkt, ekonomický blahobyt, indikátory - Současné ekonomické pohledy na EMU - Přistoupení ČR k EMU nové podmínky? - Možnosti dalšího rozšiřování EMU výhody a rizika - Cesty z ekonomické krize případové studie vybraných zemí - Ekonomické vztahy EU a nečlenských evropských států JUDr. Zdeněk Matějka - Aktivity různých orgánů OSN pro řešení konfliktu v Sýrii v letech - 2011-2013 - Hodnocení úspěšnosti operace ISAF v Afghánistánu rok před jejím skončením - Efektivita opatření přijímaných G-20 pro řešení světové ekonomické krize - Aktivity Mezinárodní agentury pro atomovou energii v Íránu - Současná úroveň spolupráce zemí BRICS a její perspektivy Doc. PhDr. Vladimír Prorok, CSc. - Konflikty a jejich řešení (vybraný konflikt a jeho analýza - Politické problémy východní Evropy (Rusko, Ukrajina) 11

- Politické systémy a jejich fungování ve vybrané zemi - Politické programy politických stran a jejich komparace - Politická kultura vybrané země - Hodnoty islámu a politika PhDr. Vít Rouč, PhD. - Čs. 1. a 2. zahraniční odboj - Problematika latinskoamerických států - Česko-španělské vztahy Mgr. Jan Slavíček - Studená válka: analýza dílčího období nebo vybrané osobnosti - Dějiny střední Evropy 195 1992: analýza dílčího období nebo vybrané osobnosti - Mechanismy ovládání společnosti v totalitárních režimech vybrané dílčí téma - Analýza vybraného válečného konfliktu po roce 195 - Komparace politických systémů případová studie doc. Ing. Judita Štouračová, CSc. - Ekonomická diplomacie ČR - Exportní politika ČR vůči vybrané zemi či regionu - Postavení západního Balkánu v současných mezinárodních vztazích - (sociálněekonomická a humanitární dimenze) Doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D. - Ekonomický význam kobaltu, mědi, kávy - SDR: vývoj a význam - Budoucnost OPEC - Zemědělství: nové globální trendy prof. PhDr. Zdeněk Veselý, CSc. - Významné mezinárodní konference, smlouvy a dohody - Mezinárodní postavení a zahraniční politika vybraných států - Významní představitelé světové a české politiky a diplomacie A. STÁTNÍ ZKOUŠKY A OBHAJOBY 1. STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY Koncepce SZZ SSZ je zkouškou komplexně prověřující znalosti studenta v rámci studovaného oboru, důraz je kladen na vědomostní stránku problematiky celkově a na schopnost propojovat tyto vědomosti na mezipředmětové úrovni. Státní závěrečná zkouška není jen monolog studenta, ale spíše rozprava k danému problému. Tematické okruhy SZZ zahrnují zejména problematiku předmětů: Úvod do mezinárodních vztahů Dějiny mezinárodních vztahů 12

Mezinárodní a národní bezpečnost Kulturní dimenze mezinárodních vztahů Mezinárodní právo veřejné Integrační procesy v mezinárodních vztazích Dějiny české (slovenské) zahraniční politiky Základy diplomacie Diplomatický protokol Mezinárodní vztahy a diplomacie 2. POSTUP PŘI OBHAJOBĚ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 1. Úvodní slovo studenta stručné představení problematiky řešené v práci a seznámení s hlavními poznatky a závěry práce. 2. Zkušební komise se seznámí s posudky vedoucího a oponenta práce. 3. Student reaguje na připomínky a odpoví na otázky obsažené v posudcích vedoucího a oponenta práce.. Rozprava - otázky členů zkušební komise k obhajované problematice. 13

A.5 STUDIJNÍ PLÁN STUDIJNÍ PLÁN BAKALÁŘSKÉHO STUDIJNÍHO PROGRAMU MEZINÁRODNÍ A VEŘEJNÉ VZTAHY STUDIJNÍHO OBORU MEZINÁRODNÍ VZTAHY A DIPLOMACIE index PŘEDMĚT Přednášející 1. SEM 2. SEM 3. SEM.SEM 5. SEM 6. SEM součet poznámka A.1 Filozofie a sociologie politiky Mgr. Jan Slavíček PhDr. M.Děd, PhD. doc. PhDr. I. Kusý,CSc. 2/0 Z 2 A.2 Politologie doc. PhDr. B. Kováčik, PhD. RNDr. B. Štědroň, CSc. 2/1 ZK 3 A.3 Ekonomie PhDr. J. Marková, PhD. Ing. D. Masár, PhD. 2/1 ZK 2/1 ZK 6 SOZKE A. Teorie práva, státověda a ústavní právo JUDr. D. Kovářová Mgr. JUDr. M. Vlha, PhD., JUDr. Šimášek, PhD., 2 SOZKP A.5 Základy mezinárodního práva JUDr. Š. Viedenský, Mgr., JUDr. M. Vlha, PhD., 2 SOZKP A.6 Společenský protokol doc. Ing. J. Štouračová, CSc., PhDr. Ing. J. Kubín, Mgr. H. Zmeková PhDr. M. Holubová, PhD. 1/2 Z 3 3 A.7 Odborná praxe Mgr. V. Michalíková Z Z 1

A.8 První cizí jazyk (angličtina, ruština) katedra jazyků 0/3 Z 2 0/3 KZ 3 0/3 Z 2 0/3 KZ 3 0/3 Z 2 0/3 SOZK 18 A.9 Druhý cizí jazyk katedra jazyků 0/3 Z 2 0/3 Z 2 0/3 Z 2 0/3 ZK 12 A.10 Rétorika Mgr. Ing. I. Žantovská, PhD. PhDr. M. Holubová, PhD. 1/1 KZ 3 2 A.11 Informačně analytická činnost doc. Ing. P. Gavlas,CSc. Ing. Z. Koníček, PhDr. M. Púčik, CSc. 2/1 ZK 3 SPOLU zákl. programu 21 16 6 6 3 3 55 Kreditů 2 21 7 2 62 Zkoušek 3 0 1 0 1 9 klasifikovaných zápočtů 1 1 0 1 0 0 3 Zápočtů 1 3 0 2 0 10 Předměty oboru Mezinárodní vztahy a diplomacie index Předměty oboru MVV přednášející (Praha, Bratislava) 1. SEM 2. SEM 3. SEM.SEM 5. SEM 6. SEM součet poznámka A.MV.1 Světová ekonomika doc. Ing. I. Švihlíková, PhD. Ing. D. Masár, PhD. 2 SOZKE A.MV.2 Hospodářská politika Ing. B. Kubešová Ing. D. Masár, PhD. 2/1 ZK 5 3 SOZKE A.MV.3 Integrační procesy v MV Ing. Z. Dubský, PhD., PhDr. T. Tökölyová,PhD., doc. PhDr. L. Rýsová, PhD. JUDr. Ing. A. Ďurfina, PhD. 2/1 ZK 5 3 SZZK 15

A.MV. Komparace politických systémů Mgr. Jan Slavíček, doc. PhDr. B. Kováčik, PhD. 2 A.MV.5 Politická geografie PhDr. V. Rouč, PhD. prof. PhDr. P. Terem, PhD. doc. PhDr. P. Čajka, PhD. 2/1 KZ 3 3 A.MV.6 Úvod do MV prof. PhDr. Z. Veselý, CSc. PhDr. T. Tökölyová, PhD., Ing. V. Knotková 2/1 ZK 5 3 A.MV.7 Dějiny mezinárodně politických vztahů prof. PhDr. Z. Veselý, CSc. PhDr. V. Rouč, PhD., PhDr. M. Holubová, PhD. 5 2 SZZK A.MV.8 Dějiny české (slov.) zahraniční politiky prof. PhDr. Z. Veselý, CSc., PhDr. V. Rouč, PhD., PhDr. B. Holigová, PhD., 5 2 SZZK A.MV.9 Základy diplomacie prof. PhDr. Z. Veselý, CSc. doc. PhDr. D. Vlček, CSc. PhDr. V. Rouč, PhD. 5 2 SZZK A.MV.10 Mezinárodní právo veřejné JUDr. Š. Viedenský Mgr. JUDr. M. Vlha, PhD. 2/0 KZ SOZKP A.MV.11 Mezinárodní a národní bezpečnost doc. Ing. P. Gavlas,CSc. Ing. Z. Koníček PhDr. R.Kazanský, PhD., JUDr. Ing. A. Ďurina, PhD., 2/0 Z 3 2/1 ZK 5 5 SZZK A.MV.12 Kulturní dimenze MV prof. PhDr. Z. Lehmannová, CSc. PhDr. M. Holubová, PhD. 5 2 A.MV.13 Mezinár. organizace JUDr. Z. Matějka PhDr. T. Tökökyová, PhD., 5 2 A.MV.1 Diplomatický protokol doc. Ing. J. Štouračová, CSc. PhDr. M. Holubová, PhD. Ing. J. Bulenová 2/2 ZK 6 SZZK 16

A.MV.15 Mez. vztahy a diplomacieseminář JUDr. Z. Matějka doc. PhDr. L. Rýsová, PhD. 0/2 Z 3 2 A.MV.16 Seminář k BP prof. PhDr. Z. Veselý, CSc., PhDr. V. Rouč, PhD., PhDr. M. Děd, PhD., 0/1 Z 2 0/1 Z 2 2 A.MV.17 Volitelný předmět 8 A.MV.18 Volitelný předmět v CJ 5 2 A.MV.19 Státní záv.zkouška 12 A.MV.20 Obhajoba BCP 5 SPOLU zákl. oboru 6 6 13 15 7 6 53 Předměty oboru Kreditů 8 1 25 27 16 28 118 Zkoušek 1 3 5 5 3 2 19 klasifik. Zápočtů 1 0 0 0 0 0 1 Zápočtů 0 0 1 2 1 0 CELKEM 27 22 19 21 10 9 108 Obor celkem Kreditů 32 35 29 3 18 32 180 Zkoušek 7 5 6 3 3 28 klasifik. Zápočtů 2 1 0 1 0 0 Zápočtů 1 3 2 2 0 12 Vysvětlivky: SZZK státní závěrečná zkouška; SOZKP souborná zkouška z práva; SOZKE souborná zkouška z ekonomie 17

Obsah a rozsah SZZK: Studijní obor Mezinárodní vztahy a diplomacie je na škole rozvíjen zejména v oblasti Mezinárodní vztahy, zahrnující především problematiku předmětů Dějiny mezinárodně politických vztahů, Dějiny české (slovenské) zahraniční politiky, Mezinárodní a národní bezpečnost a Integrační procesy v mezinárodních vztazích a v oblasti Diplomacie, zahrnující především problematiku předmětů Základy diplomacie a Diplomatický protokol Skutečností ovšem je, že jsou to předměty s poměrně širokým záběrem a znalosti z ostatních předmětů jsou při státních závěrečných zkouškách nezbytné. Předměty souborných zkoušek: Právo: Teorie práva, státověda a ústavní právo, Základy mezinárodního práva, Mezinárodní právo veřejné Ekonomie: Ekonomie, Světová ekonomika, Hospodářská politika. 18

A. 6. ORGANIZACE STUDENTSKÝCH PRAXÍ NA VŠMVVP V BAKALÁŘSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU Spojení teorie a praxe je výrazným faktorem zkvalitnění vzdělávacího a výchovného procesu. Studentské praxe proto musí být nedílnou a významnou součástí studia na VŠMVVP. Propojení studia na VŠ s pracovní činností studentů v podnikatelském a veřejném sektoru má řadu pozitivních efektů nejen z hlediska jejich výuky, ale i pro jejich úspěšné budoucí zapojení do pracovního procesu. Funkce praxí: Studentská praxe má v našem pojetí několik klíčových funkcí: 1. Aplikace osvojeného poznání v reálném životě. 2. Zdokonalení získaných dovedností a pracovních návyků. 3. Sběr podnětů a podkladů pro závěrečnou práci.. Šance k zajištění budoucího zaměstnání. Pojetí praxe: Praxe není zařazena do 1. ročníku, neboť klíčovým je pro studenty v tomto období osvojit si základní návyky vysokoškolského studia a získat nové poznatky. Kvalitativně je odlišena praxe ve 2. a 3. ročníku. Ve 2. ročníku se bude jednat o tzv. společenskou praxi a ve 3. ročníku o odbornou praxi. Formy praxe a její průběh: Vzhledem k počtu studentů jsou pro realizaci odborné praxe využity různé alternativy: skupinová praxe (společná praxe několika studentů, jedné nebo více studijních skupin, případně podle požadavků praxe i celého ročníku), individuální praxe, kterou si zajistí student samostatně, uznávat za odbornou praxi i účast v programu Erasmus, uznávat za odbornou praxi lze i aktivity studentů dlouhodobě profesně spolupracujících s firmami či institucemi (v žádosti o uznání praxe studentů musí být uveden charakter jejich činnosti). SPOLEČENSKÁ PRAXE (2. ROČNÍK BAKALÁŘSKÉHO STUDIA) Funkce společenské praxe Ve 2. ročníku, respektive po skončení 1. ročníku se uskuteční tzv. společenská praxe v rozsahu 3 týdnů, tj. 120 hodin (prázdniny + 7 měsíců), jejímž smyslem je vytvořit podmínky k tomu, aby se studenti seznámili s pracovním prostředím v hospodářském nebo veřejném sektoru, rozšířit schopnosti studentů komunikovat s lidmi, pokud možno upevnit jejich jazykové znalosti, vytvořit podmínky, aby studenti prakticky využívali informační technologie, napomoci vytváření u studentů základních organizačních a manažerských schopností, dát studentům možnost, aby navázali kontakty pro jejich budoucí profesionální dráhu. Není podmínkou, aby tento druh praxe odpovídal studijnímu zaměření studentů. 19

ODBORNÁ PRAXE (3. ROČNÍK BAKALÁŘSKÉHO STUDIA) Funkce odborné praxe Ve 3. ročníku, respektive po skončení 2. ročníku (prázdniny+6 měsíců) se uskuteční odborná praxe v rozsahu 2 týdnů, tj. 80 hodin na pracovištích odpovídajících studijnímu oboru a profilu absolventa. Smyslem odborné praxe studentů je: rozvinout jejich profesní schopnosti, upevnit jejich jazykové znalosti, umožnit jim další zdokonalení ve využívání informačních technologií, vytvořit podmínky pro získání informací nebo kontaktů pro kvalitní zpracování bakalářské práce, popřípadě navázat kontakty pro jejich budoucí profesionální dráhu. Formy praxe a její průběh Vzhledem k počtu studentů je nutné, aby byly pro realizaci odborné praxe využity různé alternativy: skupinová praxe (společná praxe několika studentů, jedné nebo více studijních skupin, případně podle požadavků praxe i celého ročníku) nebo individuální praxe, kterou si zajistí student samostatně, jednorázová praxe v období červenec-září nebo přerušovaná praxe v průběhu celého školního roku, tj. říjen-březen (bez rušení výuky), nabídka pracovišť pro absolvování studentských praxí, zajišťovaná prostřednictvím VŠMVVP, která jako garant uskutečňuje rozdělení studentů podle předem schválených kriterií, uznávat za odbornou praxi i aktivity studentů dlouhodobě profesně spolupracujících s firmami či institucemi (v žádosti o uznání praxe studentů musí být uveden charakter jejich činnosti), uznávat za odbornou praxi i účast v programu Erasmus. 20