Neurální lišta: její deriváty a kmenové buňky

Podobné dokumenty
Program postgraduálního kurzu Pokroky v neurovědách 2013 Semináře začínají vždy v 9:00 hod.

Molekulární mechanismy diferenciace a morfogeneze Miloš Grim

Mechanismy diferenciace buněk a tkání za vývoje Miloš Grim

Přednáška v rámci cyklu přednášek pro střední školy

Histogeneze příklady. 151 Kurs 5: Vývoj buněk a tkání

Základní morfogenetické procesy

VÝZNAM FYZIOLOGICKÉ OBNOVY BUNĚK V MEDICÍNĚ

Buňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy. Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU

Diferenciace tkání. Diferenciace blastocysta: Cytotrofoblast. Trofoblast. Syncytiotrofoblast. Epiblast. Embryoblast. Hypoblast

Neurulace. Vývoj ektodermu.

Gastrulace, neurulace, somitogenese 508

Terapeutické klonování, náhrada tkání a orgánů

Úvod do studia biologie kmenových buněk. Jiří Pacherník tel:

Mezonefros. Neokortex s glomeruly. Metanefrogenní blastém. dřeň s kanálky. Magn. x10. Henleovy kličky (nižší buňky) Sběrací kanálek (vyšší buňky)

Genetická kontrola prenatáln. lního vývoje

Kmenové buňky, jejich vlastnosti a základní členění

Indukovaná pluripotence. Petr Vodička Liběchov 16/11/2016

Vývoj obličeje nosní a ústní dutiny Vývoj zubu

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE

Segmentální organizace těla

VÝVOJOVÁ BIOLOGIE. I. Úvod do vývojové biologie. II. Základní principy a mechanismy vývojové biologie. III. Kmenové buňky

PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADNÍ EMBRYOLOGICKÉ POJMY 9 2. VÝZNAM EMBRYOLOGIE PRO KLINICKOU MEDICÍNU 13

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly

Obecná a srovnávací odontologie. Vývojové souvislosti 1: vznik a vývoj zubu jako produkt genetických regulačních kaskád, odontogenní regulační kód

Biopsie č /2012. Referuje: MUDr. Beáta Ostárková Odčítající: MUDr. Petr Buzrla FN Ostrava Ústav Patologie

Embryonální období. Martin Špaček. Odd. histologie a embryologie

Vývoj a stavba oka 2010

EMBRYONÁLNÍ KMENOVÉ BUŇKY

Termíny z časného vývoje zárodku:

HISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE

BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY

připomínka z minula...dlužím vám něco?!? Videa Zdroj pdf moodle

ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE

Části postižených tkání či orgánů / záněty, benigní či

EXTRACELULÁRNÍ SIGNÁLNÍ MOLEKULY

Hematologie. Nauka o krvi Klinická hematologie Laboratorní hematologie. -Transfuzní lékařství - imunohematologie. Vladimír Divoký

Příprava vektoru IZOLACE PLASMIDU ALKALICKÁ LYZE, KOLONKOVÁ IZOLACE DNA GELOVÁ ELEKTROFORÉZA RESTRIKČNÍ ŠTĚPENÍ. E. coli. lyze buňky.

Úvod do studia anatomie pro posluchače všeobecného a zubního lékařství Miloš Grim Anatomický ústav 1. LF UK Praha, zimní semestr 2014/2015

INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II

Variabilita v pigmentaci

Vývoj integumentu. (kůže a její deriváty)

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

EPITELOVÁ TKÁŇ. šita. guru. sthira. ušna. mridu višada. drva. laghu. čala. Epitelová tkáň potní žlázy. Vše co cítíme na rukou, je epitelová tkáň

Transgeneze u ptáků: očekávání vs. realita

Sekvenování genomu a bioinformatika Kmenové buňky vytvořené genetickou manipulací Materiálové a tkáňové inženýrství Editace genomu

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Interakce viru klíšťové encefalitidy s hostitelským organismem a patogeneze infekce

rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv

RNDr. Jakub Neradil, Ph.D. Ústav experimentální biologie PřF MU

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl

Neurální kmenové buňky NSCs (Neural stem cells)

Intracelulární detekce Foxp3

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno

AUG STOP AAAA S S. eukaryontní gen v genomové DNA. promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4. kódující oblast. introny

Sekreční karcinom slinných žláz: využití genomového profilování v personalizaci onkologické léčby: analýza 49 případů sekvenováním nové generace (NGS)

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

ONKOGENETIKA. Spojuje: - lékařskou genetiku. - buněčnou biologii. - molekulární biologii. - cytogenetiku. - virologii

Vstup látek do organismu

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Lymfatický systém. Karel Smetana

Obecná a srovnávací odontologie. Vývojové souvislosti 4 zubní epitel vs. mesenchym v zubním vývoje i evoluci

Přínos molekulární genetiky pro diagnostiku a terapii malignit GIT v posledních 10 letech

doc. RNDr. Renata Veselská, Ph.D., M.Sc. Ústav experimentální biologie Přírodovědecká fakulta MU

- pokrývá tělo, odděluje vnitřní prostředí organismu od vnějšího prostředí - dospělý člověk 1,6 1,8 m 2

Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky

(Vývojová biologie) Embryologie. Jiří Pacherník

USPOŘÁDEJTE HESLA PODLE PRAVDIVOSTI DO ŘÁDKŮ

Uplatnění proteomiky v molekulární klasifikaci meduloblastomu Lenka Hernychová

Beličková 1, J Veselá 1, E Stará 1, Z Zemanová 2, A Jonášová 2, J Čermák 1

odontogeneze (vývoj zubu) dočasná (mléčná) a trvalá dentice prořezávání mechanizmus a časový přehled

Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně. Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Zpracování informace v NS Senzorická fyziologie

Cytomegalovirus a nádory mozku. Seminář VIDIA SZÚ

Přehled regresivních změn

Funkce Nedostatek (N - ) Nadbytek (P - ) Šišinka (nadvěsek mozkový, epifýza) Endokrinní žláza. hormony. Shora připojena k mezimozku

Některé významné aspekty vývojové biologie v medicíně

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY

Bioptická laboratoř s.r.o. a Šiklův ústav patologie Lékařské fakulty UK v Plzni

Variace Soustava tělního pokryvu

Embryologie III. Vývoj žloutkového váčku, amnion, chorion. Extraembryonální coelom. Ústav pro histologii a embryologii 1.LF Univerzity Karlovy

IMUNOHISTOCHÉMIA IMUNOCYTOCHÉMIA MOLEKULOVÁ PATOLÓGIA MUDR. TOMÁŠ TORDAY MEDICYT S.R.O., KOŠICE

Bi8120 Aplikovaná buněčná biologie DIFERENCIACE BUNĚK. RNDr. Jakub Neradil, Ph.D. Ústav experimentální biologie PřF MU

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

Obsah Úvod Základní vlastnosti živé hmoty

Diagnostika genetických změn u papilárního karcinomu štítné žlázy

Variace Smyslová soustava

Imunitní systém člověka. Historie oboru Terminologie Členění IS

Existence trade-offs záleží na proximátních mechanismech ovlivňujících znaky

Nervová soustava je základním regulačním systémem organizmu psa. V organizmu plní základní funkce jako:

Vazivo. Chrupavka. Kost

doc. RNDr. Renata Veselská, Ph.D., M.Sc. Ústav experimentální biologie Přírodovědecká fakulta MU

The cell biology of rabies virus: using stealth to reach the brain

ŘÍZENÍ ORGANISMU. Přírodopis VIII.

Struktura a funkce biomakromolekul

Sandwichová metoda. x druhů mikrokuliček rozlišených různou kombinací barev (spektrální kód)

Endocytóza o regulovaný transport látek v buňce

Transkript:

Neurální lišta: její deriváty a kmenové buňky W. His (1868) Miloš Grim Anatomický ústav 1. LF UK let. semestr 2019

Struktura přednášky: 1) Proč studovat neuralní lištu (NL) 2) Metody značení buněk NL 3) Vznik a vývoj NL (indukce, epithelomesenchymová transformace, migrace, diferenciace buněk NL 4) Typy buněk, které se z NL diferencují 5) Vývojové vady podmíněné defekty NL 6) Příklady výskytu buněk NL 7) Buňky NL v epidermis

Wilhelm His Sr. c. 1900 Born 9 July 1831 Besel Died 1 May 1904 (aged 72) Leipzig

Indukce neurální ploténky a epithelomesenchymová transformace buněk neurální lišty Folistatin, Nogin, Chordin B.M. Carlson (1999) Indukci neuroektodermu chordomesodermovým materiálem popsali v r. 1924 Hans Spemann a Hilde Mangold ISH mrna Slug HH 10

e. Douarin, N.M. and Dupin, E. (1993). Cell lineage analysis in neural crest ontogeny. J. Neurobiol. 24, 146 161. Le Douarin, N.M. and Jotereau, F.W. (1975). Nicole Le Douarin, Chaya Kalcheim, Cambridge University Press - 1999 - Science Le Douarin, N.M. and Dupin, E. (1993). Cell lineage analysis in neural crest ontogeny. J. Neurobiol. 24, 146 161. Le Douarin, N.M. and Jotereau, F.W. (1975). Značení buněk NL u ptáků Details of the interphase nucleus in Japanese quail (Coturnix coturnix japonica)]. Le Douarin N. Bull Biol Fr Belg. 1969;103(3):435-52.

Mesenchymal derivatives of the neural crest: analysis of chimaeric quail and chick embryos C. S. Le Lièvre, N. M. Le Douarin Development 1975 34: 125-154;

buněčná jádra bílé leghornky x buněčné jádro japonské křepelky v jádře křepelky je velká hrudka heterochromatinu asociována s jadérkém embryonální chimérá kuřete a křepelky

Migrace buněk hlavové neurální lišty z prosencephala a mesencephala do okolí oka a čichové plakody, z rhombencephala do žaberních oblouků po obvodu faryngu R1, 3 a 5 - převážně apoptóza R2 1. žaberní oblouk R4 2. žaberní oblouk, R6 3. žab. oblouk R7 4. žab. oblouk srdeční neurální lišta ze 4. 7. rhombomery do výtokového traktu srdce ED4 kuře N. LeDouarin (1999) identita buněk neurální lišty v rhombomerách je podmíněna expresí Hox genů

Proč se věnovat studiu neurální lišty (NL) vznik NL umožnil vývoj a rozšíření obratlovců oproti strunatcům, u kterých není vytvořena, např. shift from filter feeding to active predation. rozvoj telencepala, senzitivity NL je významný embryonální orgán, který přispívá téměř ke všem orgánům těla jako 4. zárodečný list, Buňky NL slouží jako model pro studium embryonální indukce, determinace a diferenciace buněk, jejich epithelo- mesenchymové transformace a migrace, NL je model pro studium buněčné invasivity především vzniku metastás z karcinomů, klinický význam NL - její defektní vývoj podmiňuje řadu rozených vad

Molekulární mechanizmy migrace buněk NL Migraci ovlivňují tři kategorie molekul: a) permisivní contact-guidance b) chemorepelentní molekuly c) parakrinní signální systémy migrace

Molekulární mechanizmy migrace buněk NL Permisivní contact-guidance + chemorepelentní molekuly fibronektin Parakrinní signální systémy migrace: tenascin HNK-1 Scatter factor /c-met receptor, Pax3 Steel factor (stem cell factor) /c-kit receptor Chemokin SDF-1 / CXCR4 receptor

Migrace buněk NL in vivo a in vitro in vivo in vitro

Neurální lišta: diferenciace buněk neurální lišty Diferenciaci ovlivňují dvě kategorie molekul: a) signální molekuly (cytokiny, růstové faktory, hormony) b) transkripční (diferenciační) faktory

Diferenciace buněk NL a jejich regionální identita Signální molekuly na trasách migrace buněk NL indukují expresi transkripčních faktorů a jim podřízených genů: nediferencované multipotentní buňky jsou postupně transformovány v sady bipotentních a unipotentních buněk s lokálně specifickou identitou

EPIGENETICKÁ KRAJINA Epigenetic landscape was originally a metaphor for biological development. Its originator, Conrad Hal Waddington (1905-1975), said that cell fates were established in development much like a marble rolls down to the point of lowest local elevation.

Signální molekuly působí mezi buňkami a indukují expresi transkripčních faktorů a jim podřízených genů. Vážou se na specifické receptory v cytoplasmatické membráně. Receptory mají nitrobuněčnou složku zajišťující přenos signálu do jádra, které odpovídá změnou genové exprese Transkripční faktory jsou proteiny, které působí v jádře jako regulátory genové exprese. Jejich společnou vlastností je schopnost vazby na specifické sekvence DNA - promotory a enhancery V embryu určuje lokální signalizace jaké typy buněk se budou diferencovat na kterém místě a ve kterém čase In vitro lze embryonální signalizaci nahradit složením media - přidáním růstových faktorů a signálních molekul lze cíleně navodit proliferaci a určitou diferenciaci buněk

Neurální lišta: její deriváty a kmenové buňky

Typy buněk, které se diferencují z NL (na hlavě také ektomesenchym) Ectomesenchym: osteoblasty, fibroblasty, chondroblasty, hladké svalové buňky, tukové buňky, odontoblasty

Buňky z hlavové neurální lišty část sensit. ganglií V., VII., IX., X. parasymp. ganglia a jejich satelitní buňky Schwannovy buňky, glomus caroticum parafolikulární C buňky (kalcitonin), melanocyty, ectomesenchym skelet, chrupavky a vazivo v obličejové části hlavy, odontoblasty, hlavový leptomeninx, část střední a zevní vrstvy oční koule, m. ciliaris, vazivové stroma thymu, štítné žlázy, příštítných tělísek, slinných žláz a slzné žlázy, stěna cév žaberních oblouků (bez endotelu), hladké svalové buňky, tukové buňky srdeční neurální lišta výtokový trakt srdce, velké cévy z oblouku aorty

Podíl NL na vzniku periferního nervového systému HNK-1

Jacob HJ, Christ B, Grim M. Prog Clin Biol Res. 1982;110 Pt B:333-41 Problems of muscle pattern formation and of neuromuscular relations in avian limb development. Grim M, Christ B. Neural crest cell migration into the limb bud of avian embryos. Prog Clin Biol Res. 1993;383A:391-402. von Kirschhofer K, Grim M, Christ B, Wachtler F. Emergence of myogenic and endothelial cell lineages in avian embryos. Dev Biol. 1994 May;163(1):270-8. Szeder, V., Grim, M., Halata, Z., Sieber-Blum, M.: Neural crest origin of mammalian Merkel cells. Develop. Biol.253: 258-263, 2003.

Znázornění buněk neurální lišty v embryonálních chimérách bílé leghornky a japonské křepelky QCPN

ED 3 ED 17

Q/C ED 17

Buňky neurální lišty v končetině Do základu končetiny migrují: buňky neurální lišty angiogenní buňky myogenní buňky

Vývojové vady z defektů neurální lišty CHARGE syndrom (Coloboma iridis, Heart defects, Atresia choanae, Retardation of development, Genital hypoplasia in males, Ear anomalies) DiGeorgeův syndrom (hypofunkce příštítných žláz a štítné žlázy, hypoplasie thymu, defekty septace aorty a truncus pulmonalis anomálie zubů albinismus Waardenburgův syndrom (Pax3 mutace defekty pigmentace, defekty konč. svalů, rozštěp patra, kardiovaskulární defekty, hypertelorismus) Hirschsprungova choroba Piebaldism

Pax3 mutace u myši (splotch mutace) ED 13.5 Sp 1H /+ Sp 1H / Sp 1H

Piebaldism (defekty pigmentace, sterilita, anemie) mutace KIT genu a podobná mutace Kit genu u myši

Merkelův karcinom

Merkelův karcinom je vzácný vysoce agresivní neuroendokrinní kožní nádor, který bývá také označován jako neuroendokrinní karcinom nebo malobuněčný kožní karcinom. Má 4x vyšší úmrtnost než melanom a jeho výskyt stoupá, nyní připadá 5 6 případů na 1 milion obyvatel. V roce 2008 byl ve tkáních Merkelova karcinomu objeven do té doby neznámý polyomavirus a označen jako polyomavirus karcinomu Merkelových buněk. Je považován za hlavní etiologické agens tohoto nádoru. Tento onkogenní virus byl zjištěn u 80% těchto nádorů, ale vyskytuje se i u naprosto zdravých jedinců.buňky MCC exprimují cytokeratiny 8, 18,19 a 20 a neuroendokrinní markery.

Tilling, Moll J. Skin Cancer, 2012 Scheme of potential cells of origin of Merkel cell carcinoma (MCC) from an ontogenetic perspective. Arrows: hypothetic lineage relationships..

Značení buněk neurální lišty u savců pomocí reportérového genu lacz (E. coli) transgenní myš Wnt1/lacZ trvalá exprese reportérového genu lacz s využitím cre-lox systému: transgenní myš Wnt1-cre/R26R průkaz exprese reporterového genu lacz indigogenní metoda (Xgal) při ph 7.5 imunohistochemicky (Bgal) (rabbit anti-e. coli -galaktosidase; Chemicon)

Průkaz buněk neurální lišty sledováním exprese genu Wnt1 pomocí reporterového genu lacz Wnt1-lacZ ED 9.5 Xgal Bgal

Cre-lox systém (B.Sauer, 1987): trvalá exprese reportérového genu v buňkách neurální lišty myš Wnt1-cre / + myš R26R / + Cre-rekombináza loxp loxp Wnt1 promotor (specifický pro neurální lištu) R26R STOP promotor (ubikvitérní) -gal loxp loxp Wnt1-cre / R26R myš -gal R26R promotor STOP -gal Cre-rekombináza rozpozná loxp a vystřihne označený STOP -galaktozidáza je exprimována konstitutivně

ED13, X gal ED13, B gal

Jiang et al., Dev Biol 241:106, 2002

Vývoj zubu u myši (Wnt1-cre/R26R) (Chai et al. Development 127:1671, 2000) Z NL pochází mesenchym dentální papily: odontoblasty, vazivo pulpy, cementoblasty, periodontium Xgal Bgal

Srdeční neurální lišta oblast 4. 8. rhombomery z NL pochází výtokový trakt srdce a velké cévy z oblouku aorty Wnt1-cre/R26R transgenní myš, Xgal, 7. 9. týden Jiang et al.: Development 127:1607, 2000

Fate Maps of Neural Crest and Mesoderm in the Mammalian Eye P. J. Gage, W. Rhoades, S. K. Prucka and T. Hjalt, Invest Ophthalm & Vis Sci. 46:4200 8, 2005

Buňky neurální lišty v epidermis (myš, člověk) (melanocyty, Merkelovy buňky) (Grim M, Halata Z: Developmental origin of avian Merkel cells Anat Embryol 202: 401-410, 2000)

Merkelova buňka je receptivní jednotkou mechanického podnětu, kontakt s axonem je místem synaptického přenosu Halata Z, Grim M, Bauman K: Anat Rec 271A: 225, 2003

F. S. Merkel: Tastzellen v kůži savců a ptáků (1875)

Merkelova buňka: velká, světlá buňka, která spolu s nervovým zakončením tvoří pomalu se adaptující mechanoreceptor v kůži a ektodermové sliznici obratlovců Merkelovy buňky u člověka představují 3.6-5.7% buněk bazální vrstvy epidermis (Fradette et al., 2003)

The follicle of sinus hair (whisker) contains the largest known accumulation of Merkel cells

sea-lion

Folikuly hmatových (sinusových) chlupů - whiskers

The follicle of sinus hair (whisker) contains the largest known accumulation of Merkel cells CK8/H

The follicle of sinus hair (whisker) blood sinus, innervation, bulge

Merkelovy buňky ve vlasovém folikulu a v kůži cel pro jejich původ z NL svědčí: Bgal K8 U dvojítě transgenní myši Wnt1-cre/R26R exprimuijí beta-galactosidasu (marker NL) a v kolokalisaci exprimují Keratin 8 (marker Merkelových buněk) Xgal / K8 Bgal/K8 Szeder V, Grim M, Halata Z, Sieber-Blum M: Dev Biol 253: 258, 2003

NCCs in hair follicles from the back skin Wnt1-cre/ R26R Xgal / CK8 Xgal / nucl. red c-kit Xgal

Kmenové buňky neurální lišty ve vlasových folikulech myši

Dissection of the bulge from adult whisker follicle Xgal + NCCs emigrated 4 days after explantation

Bulge explant-derived NCCs are pluripotent (2 weeks in culture) Smooth muscle cells Neurons Schwann cells SCIP Ab; anti-s-100 Xgal anti-sma anti-ß-iii tubulin DAPI Melanocyte progenitors Xgal MelEM Xgal

Bulge-derived NCCs undergo self-renewal (determined by serial cloning) Primary clone 6 h 18 h 48 h 72 h 5-day-old secondary clone ß-III tubulin Xgal anti-sma Xgal cells from 2-weeks secondary clones

Morphology of EPI-NCSC implants in the lesioned spinal cord Nestin GAD67 RIP

Sieber-Blum M, Schnell L, Grim M, Yao Fei Hu, Schneider R, Schwab ME: Characterization of Epidermal Neural Crest Stem Cell (EPI-NCSC) Grafts in the Lesioned Spinal Cord. Molecular and Cellular Neuroscience (accepted February 2006) EPI-NCSC získané z vlasových folikulů byly transplantovány do mechanicky poškozené míchy u dospělé myši a jejich osud byl sledován 3. týden 6. měsíc po transplantaci. Bylo zjištěno, že jsou integrovány, přežívají, neproliferují, netvoří tumor a diferencují se v GABAergní neurony a oligodendrocyty (exprimují neuron-specifický beta III-tubulin, marker GABAergních neuronů glutamate decarboxylase-67, marker oligodendrocytů RIP a basický myelinový protein. Mohou se tedy uplatnit při náhradě lokálních neuronů a při remyelinizaci.

Kmenové buňky neurální lišty ve vlasových folikulech u člověka

Růstový cyklus vlasu. Růstová fáze, anagen (2-6 let), začíná regenerací dolního segmentu folikulu. Tvoří se nová cibulka, dermální papila se zvětšuje, buňky v cibulce tvoří kořenové pochvy a v nich nový vlas. Involuce folikulu, katagen (1-2 týdny), je krátká fáze zástavy růstu vlasu. Nové fázi růstu předchází poměrně dlouhé klidové období, telogen (2-6 týdnů), dokud není folikul aktivován k novému růstovému cyklu.

Coexpression of Sox10 and Nestin, Expression of Nanog Sox10 + Nestin Nanog + DAPI hepi-ncscs in tissue culture after emigration from back skin follicles

Differentiation of human epidermal neural crest stem cells fom hair follicles into neural crest progeny Folia Biol. (Praha) 56, 149-157, 2010 Schwann cells Neurons GFAP Beta III tubulin Smooth muscle cells Smooth muscle actin Schwann cells S100

Folia Biologica (Praha) 56, 149-157 (2010)

RT-PCR analysis of expression of some neural crest related genes in hepi-ncscs BMP4 snail slug sox9 twist nanog nestin TYRP1 MITF1 biiitub desmin MAP2 calponin CK20 18s rrna BMP4, snail, slug, sox9, twist neural crest related genes nestin, nanog markers of stemness TYRP1, MITF1 melanocyte markers desmin, calponin smooth muscle cell markers beta III tubulin, MAP2 neuronal markers CK20 marker of Merkel cell 18S 18S r RNA

Poděkování spoluautorům publikací: M. Sieber-Blum, E. Krejčí, V. Szeder, Z. Halata, Yao Fei Hu za poskytnutí transgenních myší: A. P. McMahon, P.S. Danelian,P. Soriano, H. Sucov,, B. Fritzsch za poskytnutí protilátky α-math1 Ab J.E. Johnson za technickou pomoc: A. Kvasilová, E. Kluzáková, M. Pleschnerová, J. Ward za finanční podporu: MŠMT ČR - Výzkumný záměr 1111 00003-3, 0021620806 Centrum buněčné terapie a tkáňových náhrad LN-00A065, 1M 0021620803 (MG), R01 NS38500 (MSB), F05 NS11111 (VS)

Halata Z, Grim M, Christ B: Origin of spinal cord meninges, sheaths of peripheral nerves, and cutaneous receptors including Merkel cells. An experimental and ultrastructural study with avian chimeras. Anat Embryol 182: 529 537, 1990 Grim M, Halata Z, Franz T: Schwann cells are not required for guidance of motor nerves in the hindlimb in Splotch mutant mouse embryos. Anat Embryol 186: 311 318, 1992 Grim M, Christ B: Neural crest cell migration into the limb bud of avian embryos. In: Limb development and regeneration. JF Fallon, PF Goetinck, RO Kelley, DL Stocum (eds). J. Wiley- Liss, Inc. 1993, pp. 391-402 Grim M, Halata Z: Developmental origin of Merkel cells in birds. In: Merkel Cells, Merkel Cell Carcinoma and Neurobiology of the Skin. eds.: H Suzuki, T Ono, pp. 23-32 Excerpta Medica Internat. Congress Series 1187, Elsevier, 2000 Grim M, Halata Z: Developmental origin of avian Merkel cells Anat Embryol 202: 401-410, 2000 Grim M, Riedlbauchová L, Valášek P: Interaction of head mesoderm and cells of neural crest in the chick. In: Origin and Fate of Somites. Eds.:E.J.Sanders, J.W.Lash, C.P. Ordahl, IOS Press, 2001, NATO Sci. Ser. I. Vol. 329, pp. 48-55 Szeder V, Grim M, Halata Z, Sieber-Blum M: Neural Crest Origin of Mammalian Merkel Cells. Dev Biol 253: 258 263, 2003 Halata Z, Grim M, Baumann KI: Merkelova buňka: morfologie, vývojový původ, funkce. Čas Lék čes 142: 4 10, 2003 Halata Z, Grim M, Baumann KI: Friedrich Sigmund Merkel and his Merkel Cell, morphology, development and physiology review and new results. Anat Rec 271A: 225-239, 2003 Grim M, Halata Z, Szeder V and M Sieber-Blum: Merkel Cells are Postmitotic Cells of Neural Crest Origin. In: The Merkel Cell, eds. Baumann KI, Halata Z, Moll I, Springer, 2003 pp. 89 96 Sieber-Blum M and Grim M: The adult hair follicle cradle for pluripotent neural crest stem cells. Embryo Today 72: 162-172, 2004 Sieber-Blum M, Grim M, Hu YF, Szeder V: Pluripotent Neural Crest Stem Cells in the Adult Hair Follicle. Dev Dyn 231: 258 269, 2004 Sieber-Blum M, Schnell L, Grim M, Yao Fei Hu, Schneider R, Schwab ME: Characterization of Epidermal Neural Crest Stem Cell (EPI-NCSC) Grafts in the Lesioned Spinal Cord. Molecular and Cellular Neuroscience April 2006 Krejčí E, Grim M: Isolation and Characterization of Neural Crest Stem Cells from Adult Human Hair Follicles Folia Biologica (Praha) 56, (4): 149 157, 2010

Otázka k zápočtu: Uveďte příklad alespoň dvou vývojových vad nebo syndromů vyvolaných defektním vývojem neurální lišty