Zajímavá místa

Obsah Obsah 2 Velké Losiny 3 Javorník 6 Šternberk 8 Javoříčko 10 Bouzov 13 Olomouc 15 2

Velké Losiny Zámek 4 Papírna 5 3

Velké Losiny - zámek Jedna z nejznámějších dominant obce Velké Losiny renesanční zámek leží na jižním kraji obce, mezi zalesněným kopcem Strážníkem na straně jižní a říčkou Losinkou na straně východní a severní. I když v malebné krajině působí celý zámecký komplex na první pohled poměrně jednotným dojmem, prošel za mnohá staletí četnými stavebními úpravami, které jej postupně zobrazily až do současné známé podoby. Tu dnes tvoří především nejimpozantněji působící trojkřídlý areál tzv. vysokého zámku na severní straně s charakteristickými trojpodlažními arkádami. Na vysoký zámek z jižní strany navazují tři křídla tzv. nízkého zámku s menšími dvojpodlažními arkádami a se dvěma rizality (přístavbami) tzv. empírovým domem a objektem sally terreny. Zdaleka viditelnou dominantou zámku je osmiboká šestipodlažní věž se zámeckými hodinami. Všechny jmenované články tohoto unikátního stavebního souboru jsou dokladem značně složité etapové výstavby s jednotlivými příslušníky losinské žerotínské rodové větve, které spojila své osudy s Losinami na více jak tři staletí. 4

Velké Losiny ruční papírna Akciová společnost OLŠANSKÉ PAPÍRNY se sídlem v závodě Lukavice u Zábřehu na Moravě patří dlouhodobě mezi významné papírenské firmy působící na trhu v České republice. Tradice papírenského průmyslu na severní Moravě sahá až do období kolem roku 1596, kdy byla doložena existence papírny na výrobu ručního papíru a kartonu ve Velkých Losinách. Jako v jediné ruční papírně ve střední Evropě se zde vyrábí papír původním způsobem nepřetržitě od dob založení papírny. Tato výroba s unikátním dodržováním tradic, byla mimo jiné oceněna i generálním komisařem na světové výstavě EXPO 2000 v Hannoveru. V roce 2004 byla Ministerstvem kultury ČR podána žádost o zařazení Ruční papírny ve Velkých Losinách na seznam památek UNESCO. Od roku 2000 Olšanské papírny dokazují svou silnou pozici na trhu pravidelným nárůstem objemu výroby papíru. V současné době vyrábí Olšanské papírny v 3 závodech na 6 papírenských strojích cca 80.000 tun grafických, kancelářských a balících papírů ročně. Hlavní skupiny výrobků Olšanských papíren zahrnují grafické papíry, kopírovací a kancelářské bílé a barevné papíry A3, A4, recyklované papíry, balicí papíry a sáčky a potištěné papíry. Trvalý vývoj a modernizace výrobků zahrnují také chráněné značky - PRIMA PRINT, PRIMA COPY, LOSÍN, LUKASTERIK a zejména chráněný průmyslový vzor - sáček LUKAFOL, který získal nejvyšší ocenění v oboru spotřebitelské obaly - ZLATÝ EMBAX a cenu světové obalové asociace WORLDSTAR AWARD OF PACKAGING. Větší část výrobků - cca. 70 % je vyvážena do řady evropských i zámořských zemí. 5

6 Javorník

Zámek Jánský Vrch Zámek Jánský Vrch se nachází na severu Moravy, téměř u hranic s Polskem, ve městě Javorník, v samém srdci Rychlebských hor. Zámek se nachází nad městem na skalnatém kopci a je tak z dálky viditelnou dominantou celého města. Zámek Jánský Vrch byl původně hradem, čemuž také odpovídá jeho poloha a vzhled. Na zámek byl přebudován teprve v 15. století. Zámek tvoří právě přebudovaný gotický hrad, vyhlídkové nádvoří, dva domy správce zámku, několik hospodářských budov a Eichendorfovou vyhlídkou a dvěma vstupními bránami. Součástí zámku je také zahrada, ve které se nachází kašny a studánky. Zámek Jánský Vrch je ojedinělým památkovým objektem, který je chloubou celého jesenického okresu. Zámek zahrnuje několik slohových stylů a je tak architektonicky i urbanisticky velmi cenný. K zajímavostem zámku rozhodně patří plynové osvětlení, které bylo vybudované již v roce 1906. Jde o unikátní technicko-uměleckou památkou evropského významu. Podobnou chloubou zámku je také vodovod, který byl zprovozněn již koncem 18. století a v pozdějších letech byl několikrát renovován. Na zámku se nachází také pozoruhodná sbírka dýmek a potřeb pro kuřáky, ve které se nachází přes 1200 exponátů. Při návštěvě zámku se dozvíte mnohé také o pověsti O Tymlingovi, která se váže právě k zámku Jánský Vrch. 7

8 Šternberk

Hrad Šternberk Zdeslav ze Šternberka, který založil ve 13. století hrad Šternberk v Čechách, dostal za své služby králi Václavovi I. zdejší území na úpatí Jeseníků. Tak i zde vznikl stejnojmenný hrad s městem. O rozšíření Zdeslavova hradu se přičinil především Albert II. ze Šternberka, významný diplomat a rádce Karla IV. Vybudoval mimo jiné hradby a kapli. Po jeho synovi Petrovi získali majetek páni z Kravař. Za husitských válek byl hrad silně poškozen. Konečnou podobu mu dal až Jan II. z Lichtenštejna (1858-1929), který po prusko-rakouských válkách pozdvihl hrad z trosek. Poslední zhoubné zásahy z působila 2. světová válka. Z nejstarší stavby se kromě zbytků opevnění a zdí hlavního paláce zachovala mohutná okrouhlá věž z hrubého lomového zdiva. Původní hradní palác s ní spojovaly padací dveře v 1. patře, dnes tady vede úzká visutá chodba. Palác se skládá ze dvou částí. Starší obdélné křídlo od SV k JZ zakončoval kdysi mohutný šikmý nárožní pilíř, dnes pohlcený vnější nepravidelnou renesanční přístavbou sledující půdorys hradeb. Na palác, prodloužený do tvaru L a opatřený renesančními pravoúhlými okny, arkýři a sedlovou střechou, navazuje kolmo gotická kaple s převýšeným štítem, věžičkou a trojbokým arkýřovým uzávěrem. Dodatečně přistavěná chodba s nástupním schodištěm na straně do nádvoří proniká až do nejstarších zbytků gotického hradu. Horní budova předhradí s mostem, která tvoří vstupní část do vlastního jádra, je renesanční. Před ní se ve svažitém terénu rozkládá velký dvůr, obklopený hospodářskými a správními budovami a spojující hrad s městem. Nejzajímavější jsou nesouměrné prostory renesančního paláce. 1. patro má vzácně zdobené hřebínkové klenby s hustou sítí rozmanitých obrazců a kamenickým ostěním oken a dveří. 9

Javoříčko Pietní místo 11 Javoříčské jeskyně 12 10

Pietní místo v Javoříčku Javoříčská tragédie V tichém a krásném údolí uprostřed polí a lesů leží Javoříčko. Řadu roků žilo klidně, jen tu tam změnilo nepatrně svou tvář. Zůstalo daleko od ruchu velkoměsta, v bezprostřední blízkosti krasových jeskyní a v lesku hradu Bouzova. Každého příchozího přijala vesnička s otevřenou náručí a hned nabídla příjemné pohostinství. Javoříčko leží v horském úžlabí Českomoravské vysočiny, vzdáleno asi 14 km západně od Litovle, okres Olomouc. Osada vystřídala dle zemských desek 5 různých názvů: v r. 1348 to byly Javorovice, později Javorové, Javorov, Javoří a poprvé r. 1464 Javoříčko. Severozápadním směrem protéká vesnicí potok Javoříčka, podél jehož obou břehů stály původní domy. Vesnička se svým okolím je bohatá na přírodní krásy. Ve vzdálenosti asi 1 km se nacházejí velmi pěkné a na krápníky bohaté jeskyně, objeveny v roce 1938. Romantickým údolím potoka Špramku, ve vzdálenosti 1 km od Javoříčka, spatříme skalní útvar zvaný Zkamenělý zámek. 5. května 1945 se krvavou tragédií změnil vývoj vesnice. Německá ruka vypálila a zničila vše, co generace pilnou rukou postavily, ubila životy, které měly ve svobodné zemi spokojeně žít. 11

Javoříčské jeskyně Podzemní systém Javoříčských jeskyní vytváří komplikovaný komplex chodeb, dómů a propastí. Byly vytvořeny v ostrůvku devonských vápenců a na jejich vývoji se podílel potok Špraněk. Podstatná část jeskyní byla objevena při několikahodinovém namáhavém průstupu nižším patrem již v roce 1938, další partie pak byly postupně objevovány především v padesátých letech. V současné době je známo přes 3,5 km chodeb, z nichž 788 metrů je zpřístupněno pro veřejnost. Jeskyně má překrásnou krápníkovou výzdobu, jejíž bohatost vyniká ve dvou mohutných prostorách Suťovém dómu a dómu Gigantů. Kromě nejběžnějších typů krápníkové výzdoby, která místy dosahuje úctyhodných rozměrů, je zde bohatý výskyt i tzv. heliktitů, což jsou krápníky, které rostou proti zákonům gravitace. Dominantou je též přes 2 metry vysoká záclona. Veřejnosti nepřístupné nižší patro tvoří složitý labyrint chodeb propojených propastmi, upadající do hloubky až 60 metrů a dodnes není zcela prozkoumáno. 12

Bouzov 13

Hrad Bouzov Dnešní podobu získal hrad po rozsáhlé přestavbě v letech 1895-1910. Projekt a plány rekonstrukce vypracoval Georg von Hauberisser na základě požadavků a představ arcivévody Evžena Habsburského, velmistra řádu, který také celou stavbu financoval ze svých soukromých prostředků. Hrad je plně zařízen a vybaven. Mobiliář pochází převážně ze soukromých sbírek arcivévody Evžena Habsburského (pozn.: konfiskováno Čsl. státem roku 1918), částečně ze sbírek Německého řádu. Novodobé zařízení pak bylo vyrobeno speciálně pro objekt. Nákladná a náročná rekonstrukce byla provedena neobyčejně citlivě z hlediska historické věrohodnosti a slohového souladu. Romantickou přestavbou vznikla dokonalá představa mohutného středověkého sídla, v jehož objektech se prolíná několik uměleckých slohů, zvláště gotika a renesance. Historickou a uměleckou hodnotu umocňuje množství významných starých uměleckých děl. Úprava objektu byla provedena s ohledem na plánované zpřístupnění veřejnosti. 14

Olomouc Sloup Nejsvětější Trojice 16 Katedrála sv. Václava 18 Orloj 17 Radnice 19 15

Sloup Nejsvětější Trojice Olomoucký čestný sloup Nejsvětější Trojice je vůbec největším seskupením barokních soch v rámci jedné skulptury ve střední Evropě. Sloup měří 35 metrů a v jeho spodní části se nachází kaple. Sochařskou výzdobu tvoří 18 soch světců, 12 figur světlonošů, 6 reliéfů s polopostavami apoštolů, dále sousoší Nanebevzetí Panny Marie umístěné ve střední části sloupu a vrcholové sousoší Nejsvětější Trojice. Obě sousoší jsou měděná a pozlacená. Jednotlivé figury v nadživotní velikosti zahalují odlehčené a vzdušné drapérie, jejich výrazy a gestikulace jsou výrazné, avšak nikoli přehnaně zatížené barokním dynamismem. Celek sochařské výzdoby sloupu působí přirozeným a harmonickým dojmem. 16

Orloj Olomoucký orloj je zasazen do severní fasády radnice. Jeho architektonický rámec tvoří výklenek s lomeným obloukem, dosahující výšky 14 metrů. Dnešní podoba orloje je z 50. let 20.století a je poplatná tehdejší oficiální estetice socialistického realismu. Mozaiková výzdoba orloje sestává z medailonů na bočních stranách výklenku, znázorňujících práce charakteristické pro jednotlivé měsíce v roce. Ve vrcholu výklenku uplatnil autor návrhu - Karel Svolinský folklórní motiv Jízdy králů. Ve spodní části mozaikové výzdoby jsou po stranách dobově poplatné postavy představitelů pracující třídy. 17

Katedrála sv. Václava Katedrála sv. Václava se svým dvouvěžovým průčelím patří neodmyslitelně k panoramatu města. Třetí, jižní věž, vysoká přesně 100,65 m, je nejvyšší kostelní věží na Moravě (a druhou nejvyšší u nás). Halové trojlodí kostela vychází z původní středověké dispozice. Gotické pilíře trojlodí pocházejí ze 13. století. Rozlehlý presbytář o rozměrech 35 x 23 m vznikl jako raně barokní součást stavby. Na konci 19. století získal ostatně jako celý interiér i exteriér stavby novogotickou podobu. Pod presbytářem se nachází krypta přístupná dvěma postranními schodišti. Na jižní straně trojlodí je vstup do manýristické kaple sv. Stanislava. Po stranách vstupu do kaple jsou náhrobní desky z 16. a počátku 17. století. Na novogotickém oltáři při jednom z pilířů trojlodí je umístěn relikviář s ostatky sv. Jana Sarkandera (svatořečeného papežem Janem Pavlem II. v roce 1995). Dómské varhany patří k nejlepším romantickým nástrojům u nás. 18

Radnice Budova olomoucké radnice, která vévodí Hornímu náměstí, představuje již po šest staletí symbol hospodářského a politického významu někdejšího královského hlavního města. Budova radnice je čtyřkřídlá, s vnitřním dvorem uprostřed. Z jižní fasády vystupuje arkýř gotické kaple sv. Jeronýma, který je bohatě zdobený kružbami a figurálními motivy. Při východní straně budovy je dvouosé schodiště s renesanční lodžií. Vedle radniční věže se ve výklenku severní fasády nachází orloj. V interiéru se dochovala řada původních klenutých místností, včetně slavnostního sálu (dnešní Obřadní síň). V interiéru gotické kaple sv. Jeronýma je unikátní kroužená klenba (nejstarší kroužená klenba podunajského typu u nás). 19