Masarykova základní škola a Obchodní akademie Tanvald, Školní 416 Protidrogová prevence Minimální preventivní program Školní rok 2018-2019 Zpracovala: Mgr. Monika Šrýtrová
1. MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM 2. PRIORITY MINIMÁLNÍHO PREVENTIVNÍHO PROGRAMU 3. REALIZACE MINIMÁLNÍHO PREVENTIVNÍHO PROGRAMU 4. OKRUHY MINIMÁLNÍHO PREVENTIVNÍHO PROGRAMU 5. ZÁVĚR 1. MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Primární prevence rizikového chování je zahrnuta do činnosti školy v několika rovinách, které se promítají do výukových i mimoškolních aktivit v průběhu celého školního roku. Jejím cílem je zvýšit odolnost dětí a mládeže vůči rizikovému chování a snížení rizik a vlivů, které ohrožují zdravý osobnostní a sociální rozvoj mladé generace. Protidrogová prevence respektuje věk a individuální zvláštnosti jednotlivých žáků. 2. PRIORITY MINIMÁLNÍHO PREVENTIVNÍHO PROGRAMU Plán je zaměřen především na osobnostní rozvoj žáků směrem k budování sebeúcty, sebedůvěry a vlastní zodpovědnosti. Podporuje otevřené vztahy a důvěru s pracovníky školy, s čímž souvisí snaha řešit vlastní problémy. Pozornost věnuje zdravému životnímu stylu, který spojuje se zdravou výživou, sportem a smysluplnou zájmovou činností, a informuje o rizicích spojených s různými formami závislostí (kouření, alkohol, gamblerství, drogy). Především podporuje vlastní aktivitu žáků ve vztahu k protidrogové prevenci. Nedílnou součástí je zvýšená spolupráce s rodiči a pozornost rizikovým skupinám žáků. Systematicky podporuje profesní přípravu žáků. 3. REALIZACE MINIMÁLNÍHO PREVENTIVNÍHO PROGRAMU Minimální preventivní program naplňují všichni vyučující v rámci vyučovaných předmětů, proto zapracovávají témata prevence do výchovně-vzdělávacího procesu dle školního vzdělávacího programu. Cílem není nárazovost, ale soustavnost a průběžnost působení. Vyučující vedou žáky ke zdravému životnímu stylu. Jsou vzorem a pozitivním příkladem svým chováním a vystupováním. Využívají moderní pedagogické metody, aktivity zaměřené na rozvoj dovedností pro život a sociálních dovedností a nadále se vzdělávají. V rámci otevřeného přístupu k rodičům a žákům mají učitelé pravidelné konzultační hodiny, které doplňují třídní schůzky. Významné postavení má třídní učitel, který plní roli manažera kolektivu, proto je důležitý
pravidelný kontakt se třídou a rodiči. Jednou měsíčně organizuje v 6.-9. ročníku třídnické hodiny. Podporuje hlubší vzájemné poznávání účastníků, prohlubování důvěry, podchycení nežádoucích projevů chování, zvládání náročných fyzických a duševních situací. Pomáhá řešit školní i osobní problémy žáků. Základem úspěšné prevence rizikového chování jsou pak především kvalitně nastavená vnitřní pravidla školy, která specifikují pravidla pro vnitřní i vnější komunikaci. Základním dokumentem je školní řád, který přesně vymezuje povinnosti a práva žáků i učitelů ve vztahu k organizaci života školy, vymezuje pravidla pro soužití ve třídách, stanovuje podmínky nástupu na vyučování, jeho průběhu i ukončení výuky, pravidla pro omlouvání z vyučování; vymezuje také, jak se ve škole pracuje s neomluvenými hodinami, jak se postupuje při hodnocení žáků, jak se řeší krizové situace, jaká je role třídních učitelů i učitelů specialistů. Základem prevence rizikového chování je důsledně trvat na dodržování školního řádu. Vedení školy vytváří podmínky pro realizaci prevence v oblasti rizikového chování, zodpovídá za soustavné vzdělávání pracovníků školy v oblasti prevence, zajišťuje spolupráci s rodiči, popř. zákonnými zástupci v oblasti prevence, sleduje efektivitu jednotlivých preventivních aktivit, zajišťuje zakotvení preventivních opatření proti rizikovému chování v řádu školy, provádí příslušná opatření při jejich výskytu ve škole. Realizaci školního minimálního programu a protidrogové prevence realizují výchovný poradce a školní metodik prevence. Podílejí se na soustavném vzdělávání pracovníků školy v oblasti prevence, zajišťují hodnocení procesů a výsledků minimálního vzdělávacího programu, spolupracují s metodikem preventivních aktivit při Pedagogicko-psychologické poradně v Jablonci nad Nisou a podílejí se na opatřeních při výskytu rizikového chování ve škole. Shromažďují vzdělávací a informační materiály, které poskytují zaměstnancům školy, žákům a zákonným zástupcům. Otevřené prostředí nabízí možnost pravidelných konzultačních hodin. Součástí preventivních kroků jsou nadstavbové aktivity, které vedou k smysluplnému využití volného času. Žáci mohou využívat školní družinu, školní klub, sportovní turnaje, fotbalovou akademii, tělocvičny v areálu školy a další kroužky. Svůj volný čas tráví řada žáků v mimoškolních sportovních a zájmových organizacích. K rozvoji žáků o kulturu slouží návštěvy divadelních představení, exkurze a výlety. Žáci prezentují školu v rámci soutěží. Zapojují se do práce ve školních novinách. Škola podporuje činnosti specificky cílené na jednotlivé formy rizikového chování, například přednášky.
Při řešení krizových situací se navazuje spolupráce s rodiči a příslušnými institucemi. Jedná se především o Pedagogicko-psychologickou poradnu v Jablonci nad Nisou, Policii České republiky, Městskou policii v Tanvaldu a Městský úřad Tanvald Oddělení sociálně-právní ochrany dětí. Další instituce jsou zainteresovávány dle potřeby. Při zjištění rizikového chování se nastalá situace řeší operativně. V případě zjištěného rizikového chování (alkohol, kouření, drogy, medikamenty) je zdůrazňována úzká spolupráce školy, žáka a zákonného zástupce. Vytváří se bezpečné prostředí. Nalezené návykové látky se zabaví a neprodleně předají vedení školy. V případě potřeby je dítěti přivolána lékařská pomoc. Klade se důraz na důvěrnost sdělení. Vedou se individuální pohovory s jednotlivými účastníky a svědky. Škola vyhotoví zápisy o všech jednáních. Zainteresovaným osobám se doporučují odpovídající výchovná opatření a v případě podezření na užívání návykových látek se doporučuje zákonným zástupcům otestování dítěte, při zjištění závažnějšího problému s návykovými látkami poskytne škola informace o adiktologickém pracovišti, které je schopno poskytnout odbornou pomoc, a nabídne rodině pomoc dle vlastních možností (otevřená spolupráce s učiteli, výchovným poradcem a školním metodikem prevence). V případě opakovaného rizikového chování či podezření z přestupku/trestného činu držení či užívání psychotropních látek škola plní oznamovací povinnost a informuje příslušný OSPOD, případně dle závažnosti Policii ČR. Stejně tak učiní v případech, kdy zákonní zástupci nespolupracují na řešení vzniklého problému. Třída/skupina, v níž se problém objeví, je informována o obecné problematice užívání návykových látek a nadále monitorována. V případě potřeby zajistí škola proškoleného odborníka (např. prožitkové programy). Cíle minimálního vzdělávacího programu mohou být v průběhu školního roku pozměňovány s ohledem na aktuální situace. 4. OKRUHY MINIMÁLNÍHO PREVENTIVNÍHO PROGRAMU Minimální vzdělávací program se skládá ze tří stěžejních okruhů: prevence rizikového chování,
protidrogová prevence a výchova ke zdravému životnímu stylu. Činnosti, které jsou obsahem jednotlivých bodů, jsou prováděny průběžně a stávají se součástí učiva. Samozřejmostí je bezprostřední reakce na právě existující problém. Prevence rizikového chování Za rizikové chování se obecně považuje problematika šikany, násilí a diváckého násilí, záškoláctví, různých forem závislostí (alkohol, kouření, drogy, gamblerství, medikamenty), kriminality a delikvence, rizikového sexuálního chování, nesnášenlivosti a intolerance (xenofobie, rasismus, antisemitismus, gender), komerčního zneužívání dětí a syndromu týraných a zneužívaných dětí. V rámci prevence rizikového chování je zdůrazňována úzká spolupráce školy, žáka a zákonného zástupce, vytváří se bezpečné prostředí a klade se důraz na důvěrnost sdělení. Při zjištění problému se vedou individuální pohovory s jednotlivými účastníky a svědky. Zainteresovaným osobám se doporučují odpovídající výchovná opatření. Škola je připravena řešit nastalé situace operativně. Protidrogová prevence Zneužívání návykových látek je v současné době jedním z nejzávažnějších problémů ve společnosti. Prevence probíhá průběžně, hlavním cílem je vést žáky k tomu, aby návykovou látku v budoucnosti nevyhledávali. Při práci je proto kladen důraz na následující činnosti: učit žáky řešit konfliktní situace, vést je ke schopnosti odmítat činnosti, které by mohly mít negativní důsledky, posilovat sebedůvěru žáků, informovat je přiměřeně věku o účincích a následcích užívání drog, podporovat mimoškolní činnost dětí a koníčky. Výchova ke zdravému životnímu stylu Žák si postupně osvojuje základní pravidla zdravého životního stylu. Základem tohoto osvojování jsou pravidelný pobyt v přírodě a správné stravovací návyky. Žák je veden k vědomí o úzkém propojením tělesné a duševní stránky vlastní osoby. 5. ZÁVĚR Program protidrogové prevence a prevence rizikového chování provádí v rámci výchovněvzdělávacího procesu všichni vyučující. Koordinátorem programu ve škole je ředitelka školy Mgr.
Jana Duňková, výchovný poradce Mgr. Eva Feiglová a školní metodik prevence Mgr. Monika Šrýtrová. V rámci primární prevence hledá škola způsoby, jak předcházet výskytu nežádoucích jevů. Při jejich výskytu eliminuje nežádoucí následky, doporučuje výchovná opatření a spolupracuje s příslušnými institucemi. Nedílnou součástí programu je schopnost operativně reagovat na nastalé situace. Naplňování preventivní programu by mělo přinést zlepšení sebeovládání, zvýšení sebedůvěry, snížení agresivity, schopnost nejprve myslet a pak jednat, zlepšení komunikačních schopností, umění řešit problémy, zmenšení drogové problematiky, navození pozitivní atmosféry ve třídě a škole. Ředitel školy školní metodik prevence