Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Management v kultuře Bc. Tereza Štréglová ANALÝZA KULTURNÍHO PROSTŘEDÍ MĚSTA HRADEC KRÁLOVÉ Magisterská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Jan Špaček 2012
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury: - 2 -
Na tomto místě bych chtěla poděkovat všem respondentům, kteří mi laskavě poskytli rozhovor: Tomášovi Muchovi a Radkovi Škeříkovi, Miroslavu Francovi, Ladislavu Zemanovi, Karlu Šustovi, Bc. Martině Erbsové, Mgr. Nadě Machkové-Prajzové Ph.D., Ivanu Škaloudovi, Mgr. Aleši Mokrenovi a PhDr. Tomášovi Rybičkovi. Dále děkuji Mgr.Janu Špačkovi za vedení práce a mé rodině za podporu při psaní. - 3 -
Obsah 1. ÚVOD. str. 9 2. ZASAZENÍ PRÁCE DO GEOGRAFICKÉHO KONTEXTU 2.1 Královéhradecký kraj. str.12 2.2 Hradecko str.16 2.3 Hradec Králové..str.17 2.3.1 Architektonické bohatství města nejvýznamnější budovy ve městě, nejvýznamnější architekti Hradce Králové..str.18 2.3.2 Přehled nejvýznamnějších projektů za poslední dobu a plánovaných projektů do blízké budoucnosti.str.20 2.3.3 Město Hradec Králové ve výzkumech kvality života v rámci republiky str. 21 3. VYHODNOCENÍ DOSAVADNÍHO STAVU: PŘEHLED PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ KRAJE A MĚSTA, DALŠÍ KULTURNÍ ORGANIZACE A INSTITUCE, SDRUŽENÍ, SPOLKY, INICIATIVY, FESTIVALY A PROJEKTY V HRADCI KRÁLOVÉ 3.1 Příspěvkové organizace zřizované městem Hradec Králové... str. 24 3.1.1 Knihovna města Hradec Králové..str. 24 3.2 Příspěvkové organizace Krajského úřadu str.24 3.2.1Studijní a vědecká knihovna Hradec Králové.str. 24 3.2.2 Hvězdárna a planetárium.str.26 3.2.3 Muzeum Východních Čech v Hradci Králové str.27 3.2.4 Galerie moderního umění str.28 3.2.5 Středisko amatérské kultury Impuls..str.29 3.3. Obecně prospěšné společnosti a další kulturní instituce a organizace str.29 3.3.1. Hradecká kulturní a vzdělávací společnost, s.r.o.str.29-4 -
3.3.2 Filharmonie Hradec Králové, o.p.s str.30 3.3.3 Divadla..str.32 3.3.4 Kina.str.33 3.3.5 Výtvarné galerie str.36 3.3.6 Hudební kluby.str.37 3.4 Občanská sdružení, spolky, soubory a další kulturní subjekty.str. 34 3.4.1. Pěvecké sbory a soubory v Hradci Králové str.39 3.4.2 Hudební soubory jazzové, dechové, vážné a taneční hudby.str.40 3.4.3 Hudební společnosti a sdružení..str.40 3.4.4 Divadelní sdružení a soubory.str.41 3.4.5 Taneční soubory a skupiny.str.42 3.4.6 Další sdružení a spolky..str.43 3.5 Festivaly a projekty týkající se kultury ve městě..str. 44 3.5.1 Hudební festivaly. str. 44 3.5.2. Divadelní festivaly..str. 47 3.5.3 Projekty, kulturní akce...str. 49 3.5.4 Umělecké agentury.str. 55 3.6 Vzdělávání v oblasti kultury str. 57 ZUŠ Na Střezině ZUŠ Habrmanova ZUŠ Boni Pueri ZUŠ Jitro Yamaha Rolland Hradecká kulturní a vzdělávací společnost - 5 -
Dům dětí a mládeže Střední uměleckoprůmyslová škola nábytku a hudebních nástrojů 3.6.1 Program dalšího vzdělávání pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje str. 57 3.7. Tradice v Hradci Králové. str. 58 3.7.1 Kluby a spolky působící ve folklórní oblasti.str. 58 3.8 Spolupráce v kulturní oblasti na mezinárodní úrovni.str. 60 3.8.1 Sdružení Euroregion Glacensis str. 60 3.9. Spolupráce kultury a cestovního ruchu kulturní turismus str. 61 3.9.1. Královská věnná města str. 61 3.9.2. Česká inspirace.. str.62 3.10 Politické kluby a postavení kultury v jejich programech.str. 63 3.11 Kulturní komise a její činnost str. 67 3.12 Analýza dokumentů týkajících se rozvoje kultury..str. 68 3.13 Srovnání Hradce Králové s Pardubicemi..str. 69 4. FINANCOVÁNÍ KULTURY V HRADCI KRÁLOVÉ 4.1 Financování str. 71 4.1.1 Financování ze strany města....str.71 4.1.2 Dotační programy Královéhradeckého kraje.str. 75 4.1.3 Dotační programy ministerstva kultury. str. 77 4.1.4 Dotační programy z Evropské unie.str. 77 5. VÝSLEDKY ANALÝZY 5.1 SWOT analýza sestavená na základě výsledků výzkumu str. 79-6 -
5.2 Výstupy z výzkumu na základě rozhovorů se zastupiteli kulturních institucí a diváků...str. 81 5.2.1 Problém neexistence hudebního klubu, pronájem prostor kulturním subjektům městem..str. 81 5.2.2 Potřeba akce, která by do města přilákala více turistů..str. 81 5.2.3 Potřeba zlepšení kofinancování a založení poradny pro získávání financí prostřednictvím grantů.str. 82 5.2.4 Potřeba koncepce kulturní politiky pro město str. 83 5.2.5 Potřeba diskuze o kulturním dění a kulturní politice ve městě..str. 83 5.2.6 Větší podpora občanských sdružení a projektů podporujících živé umění a město str. 84 5.2.7 Vytvoření webového portálu (vyhledávače) s přehledem maximálního množství kulturních akcí, konajících se ve městě (nejen pěti velkých institucí), plakátovacích ploch inzerujících pouze kulturu..str. 84 5.2.8 Vybudování městské galerie.str. 84 5.2.9 Absence kulturního domu s odpovídajícím kulturním a technickým zázemím str. 85 5.2.10 Zlepšení komunikace, spolupráce a propagace mezi kulturními institucemi v rámci kraje. str. 86 5.2.11 Zlepšení služeb poskytovaných institucemi..str. 87 5.2.12 Prohloubení přeshraniční spolupráce, rozvoj aktivit jako je European voluntary service str. 88 5.2.13 Oživení města pomocí mladých lidí, možnost založení konzervatoře či rozšíření uměleckých oborů na univerzitě..str. 88 5.2.14 Nebezpečí konkurence obchodních domů, zábavních center a nových technologií, kterým musí kultura čelit str. 89 5.3. Výhoda Hradce Králové: silné a kvalitní kulturní zázemí ve městě...str. 91-7 -
6. Závěr...str. 92 7. Resumé.str. 94 7.1 resumé v češtině str. 94 7.2 resumé v němčině str. 94 7.3 resumé v angličtině.str. 94 8. Prameny..str. 96 9. Přílohy...str. 102-8 -
1. ÚVOD Cílem diplomové práce Analýza kulturního prostředí města Hradec Králové je popsat a zanalyzovat kulturní dění a situaci v kultuře obecně ve městě Hradec Králové. Autorčiným záměrem je vytvoření přehledu kulturních institucí, občanských sdružení, spolků, akcí, projektů, tradic, možností uměleckého vzdělávání a aktivitu vládnoucích politických stran v oblasti kultury. Protože rozsah práce a bohatost kulturní nabídky ve městě neumožňuje obsáhnout do hloubky všechny instituce a projekty, byl vybraným významnějším projektům věnován větší prostor. Protože město dosud nemá vypracovanou žádnou kulturní koncepci, může práce sloužit také jako podklad pro další práci kulturní komise. Hradec Králové je dlouhodobě vnímán jako město příjemné pro život. Soubor architektonicky unikátních budov, množství zeleně, řeky Labe a Orlice protékající městem a celkový poklid a malebnost velkého maloměsta, malého velkoměsta (necelých 94 tisíc obyvatel) vtiskly Hradci pověst jednoho z nejhezčích měst v republice. V žebříčku hodnocení kvality života obyvatel se umisťuje v první pětici měst v republice, v roce 2010 byl na místě prvním. I přes ekonomickou krizi město nepřestalo s rekonstrukcemi a stavbami, které zlepšují prostředí města. Nepostradatelným finančním partnerem při těchto rekonstrukcích je Evropská unie. Přestože magistrát i obyvatelé přirozeně bojují s každodenními dílčími problémy, mohou být Hradečané na své město právem hrdi. Jelikož autorka žije v Hradci od narození, vstupovala do analýzy s určitými zažitými (i negativními) představami o kultuře ve městě. Některé z nich se naplnily, ale v celkovém shrnutí vyšel Hradec z analýzy velmi dobře. Potvrdily se domněnky o vysoké kvalitě kulturní sféry a bohatosti kulturní nabídky odpovídající velikosti města, ale vyšly najevo i těžkosti a komplikace ve sféře financování, zapůjčování městských budov do podnájmu kulturním subjektům, byrokratické překážky znesnadňující subjektům žádosti o granty a v neposlední řadě i přílišná úřednickost a zkostnatělost města, které touto svou relativní uzavřeností a tradičností samo sobě brání ve větším kulturním rozvoji. Existují tu velice kvalitní kulturní instituce a festivaly, které se nemusí bát mezinárodního srovnání (Filharmonie Hradec Králové, Klicperovo divadlo, Divadlo Drak, Galerie Moderního umění, Muzeum Východních Čech, z festivalů pak Jazz goes to town, Hudební fórum, Středoevropský jazzový most, Rock for people, Divadlo - 9 -
evropských regionů, Čekání na Václava a další akce.) V rámci republiky má Hradec největší základní uměleckou školu s širokou nabídkou výuky uměleckých oborů, dojíždí sem žáci z celého kraje, existuje tu obrovská tradice světoznámých pěveckých sborů (Boni Pueri, Jitro). V rámci kvalitativního výzkumu byly provedeny rozhovory s představiteli kulturních institucí; s ředitelem a učiteli uměleckých škol, vedoucím klubu, členkou občanského sdružení zabývajícího se kulturním děním, vedoucím odboru kultury, sportu a cestovního ruchu na magistrátu města, ředitelem divadla a ředitelem galerie. Na základě takto získaných informací potom byla vypracována SWOT analýza města a návrhy na další kulturní činnost a kroky, které by bylo vhodné či potřebné dále podniknout, aby se kulturní sféra a s ní i celé město, protože kultura život ve městě a jeho obyvatele přímo ovlivňuje, mohla dále úspěšně rozvíjet. Při psaní práce se autorka snažila o objektivnost při popisování jednotlivých institucí a projektů, některé však nutně dostaly větší prostor, a to především ty, o kterých autorka předpokládá, že mají pro město větší význam či mu více přináší. Opravdu detailní a hloubková analýza by vyžadovala ještě více respondentů, větší rozsah a delší sledovaný úsek. Analýza kulturního prostředí města Hradec Králové je pojata v rámci Královéhradeckého kraje a Hradecka, jelikož jsou spolu nerozlučně spjati v otázce financování (hlavní městské kulturní instituce jsou příspěvkovými organizacemi kraje) a spolupracují i v oblasti marketingu cestovního ruchu. Práce je rozdělena do čtyř základních částí: první je geografickým a demografickým zasazením města do kontextu Královéhradeckého kraje a regionu Hradecka, což je důležité jednak z hlediska spádové oblasti města, zadruhé pro spojení kultury a cestovního ruchu, respektive možnostmi kulturního turismu. Stručné dějiny města nastíní vznik jeho architektonického bohatství. Druhá část je soupisem institucí, akcí, tradic a projektů, které v současné době ve městě fungují, autorka zde zkoumá také zastoupení kultury v politických programech momentálně vládnoucích stran a vzdělávání v oblasti kultury a je zde také zařazeno srovnání města Hradec Králové se sousedními konkurenčními Pardubicemi. Třetí část práce pojímá kulturu ve městě z hlediska financování a část čtvrtá obsahuje SWOT analýzu a návrhy ke zlepšení, ke kterým autorka na základě výzkumu došla. - 10 -
Seznam zúčastněných respondentů: Mgr. Aleš Mokren, vedoucí odboru kultury, sportu a cestovního ruchu Magistrátu Hradec Králové Bc. Martina Erbsová, bývalá referentka pro kulturu, koordinátorka cestovního ruchu, členka občanského sdružení Poco a poco animato PhDr. Tomáš Rybička, ředitel Galerie moderního umění v Hradci Králové Ladislav Zeman, ředitel Klicperova divadla Mgr. Radek Škeřík, učitel na ZUŠ Na Střezině, zástupce ředitele tamtéž, kapelník, korepetitor Tomáš Antonín Mucha, učitel Na ZUŠ Na Střezině, kapelník Ivan Škaloud, provozovatel hudebního klubu AC klub Karel Šust, ředitel ZUŠ Na Střezině, učitel hry na kytaru Naďa Machková Prajzová, ředitelka Muzea Východních Čech Miroslav Franc, ředitel Hradecké kulturní a vzdělávací společnosti, provozovatel taneční školy - 11 -
2. Zasazení práce do geografického kontextu 2.1. Královéhradecký kraj Královéhradecký kraj se svou rozlohou 4 759 km 2 zaujímá šest procent území České republiky. V roce 2005 zde žilo více než pět procent obyvatel, takže je devátým nejmenším a nejméně lidnatým krajem. 1 V Královéhradeckém kraji se nachází 448 administrativně samostatných obcí, z nichž 48 má statut města a 10 status městyse. Dříve se kraj dělil na pět okresů, nyní je rozdělen na 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a 35 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem. Metropolí kraje a přirozeným kulturním a společenským střediskem je statutární město Hradec Králové. Spolu s Libereckým a Pardubickým krajem tvoří Královéhradecký kraj region soudržnosti NUTS 2 Severovýchod. 2 Ve srovnání s Českou republikou má kraj vyšší zastoupení obcí do 500 obyvatel a podíl městského obyvatelstva je mírně pod republikovým průměrem. K 31. 12. 2011 zde žilo celkem 553 856 obyvatel, z toho 272 236 mužů a 281 620 žen, průměrný věk byl 41,5 let. Ve městech žilo 68% všech obyvatel, tzn. 376 038 lidí. Tento podíl se přitom za posledních 15 let téměř nezměnil. Nejlidnatějšími městy kraje jsou Hradec Králové s 94 318 obyvateli, Trutnov s 30 819 obyvateli a Náchod (20 665 obyvatel). V žádné další obci v Královéhradeckém kraji pak nebydlí více jak 20 000 obyvatel. 3 Královéhradecký kraj patří v posledních letech mezi nejnavštěvovanější kraje v republice. V roce 2008 navštívilo kraj 902 713 hostů, třetina návštěvníků byla ze zahraničí. Výhoda Královéhradeckého kraje je především pestrost nabídky, ze které 1 Královéhradecký kraj.*online+ 25.7.2011*cit.1.1.2013+ Dostupné z http://www.kr-kralovehradecky.cz/cz/krajvolene-organy/kralovehradecky-kraj/statisticke-udaje-108/ 2 Řešitelský tým centra evropského projektování: Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2006-2015,str. 16. Hradec Králové: Centrum evropského projektování, 2007. 3 Český statistický úřad královéhradecký kraj. *online+ 2013*cit. 1. 1. 2013+ Dostupné z http://notes2.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/29003ba602/$file/40271208.pdf, Královéhradecký kraj. *online+ 25. 7. 2011*cit. 1. 1. 2013+ Dostupné z http://www.kr-kralovehradecky.cz/cz/kraj-voleneorgany/kralovehradecky-kraj/statisticke-udaje-108/ - 12 -
mohou návštěvníci vybírat. Kromě lázeňských měst a přírodního bohatství (Krkonoše, Orlické hory, Prachovské skály, Adršpašsko-teplické skály, Broumovské stěny) se na jeho území nachází množství kulturně-historických památek a objektů a zachovalých historických měst se 4 památkovými rezervacemi (Hradec Králové, Jičín, Náchod, Josefov), 2 vesnickými památkovými rezervacemi - Vesec (Jičín, od r. 1995) a Křinice (Náchod, 1995) a 20 městskými památkovými zónami: Hradec Králové od r. 1990, Nový Bydžov od r. 1990, Pecka (Jičín, od r. 2003), Sobotka (Jičín, od r. 1990), Železnice (Jičín, od r. 1990), Broumov (Náchod, od r. 1990), Jaroměř (Náchod, od r. 1990), Police nad Metují (Náchod, od r. 1990), Stárkov (Náchod, od r. 2003), Dobruška (Rychnov n. Kněžnou, od r. 2003) Opočno (Rychnov n. Kněžnou, od r. 2003), Rokytnice v Orlických horách (Rychnov nad Kněžnou, od r. 2003), Rychnov nad Kněžnou od r. 2003, Dvůr Králové od roku 1990, Hostinné, Pilníkov, Trutnov, Vrchlabí, Žacléř (všechny Trutnov, kromě Pilníkova a Žacléře od r. 1990, tyto dvě potom od r. 2003). V Královéhradeckém kraji se nachází také 13 vesnických památkových zón: Libeň, Vysočany (Hradec Králové, obě od r. 2004), Karlov, Nové Smrkovice, Studeňany (Jičín, od r. 1995), Štidla (jičín, od r. 2004), Skalka (Náchod, od r. 2004), Dolní Vernéřovice, Chotěborky, Malá Úpa Šímovy Chalupy, Pec pod Sněžkou- Modrý Důl, Pec pod Sněžkou Velké Tippeltovy boudy a Radvanice (vše Trutnov, od r. 2004) 4 V roce 2012 se Královéhradecký kraj umístil na prvním místě mezi kraji v hodnocení o nejlepší místo pro život. Prvenství mu zajistila především atraktivita pro investory, výrazně nižší míra trestné činnosti či velká nabídka pracovních příležitostí pro handicapované. 5 4 Národní památkový ústav: Památkové zóny v Královéhradeckém kraji. *online+ 2013*cit. 1. 1. 2013+ Dostupné z http://monumnet.npu.cz/chruzemi/list.php?krok=kr&typy%5b%5d=ds&typy%5b%5d=np&typy%5b%5d=ra &Typy%5B%5D=RJ&Typy%5B%5D=RM&Typy%5B%5D=RV&Typy%5B%5D=ZK&Typy%5B%5D=ZM&Typy%5B%5 D=ZV&Nazev=&KodKr=52&Start=50 5 Místem pro život je Královéhradecký kraj. *online+ 7. 12. 2012*cit. 1. 1. 2013+ Dostupné z http://www.mistoprozivot.com/cs/aktualne/novinky/210-mistem_pro_zivot_2012_je_kralovehradecky_kraj - 13 -
Ze SWOT analýzy pro Královéhradecký kraj vyplývá, že jeho silnými stránkami jsou průmyslová tradice, rozsáhlá síť škol a vzdělávacích zařízení, kvalifikovaná pracovní síla, hustá dopravní síť, významné kulturní dědictví a kulturní potenciál, slabé stránky jsou naopak ekonomicky slabá území v kraji, vyšší nezaměstnanost a nedostatek veřejných služeb na venkově, neprovázanost vzdělávací sféry s potřebami trhu práce, absence komplexního systému celoživotního učení a špatný stav regionální dopravní a technické infrastruktury. Jako příležitosti pro kraj je spatřována možnost přeshraniční spolupráce a prohloubení meziregionální spolupráce, rozvoj progresivních oborů, vědy a výzkumu, vytvoření systému celoživotního vzdělávání, vyšší podíl cestovního ruchu na prosperitě regionu a další. Za hrozby jsou považovány možnost odchodu firem z regionu, pokles zájmu potenciálních investorů, zaostávání regionu v důsledku ztráty atraktivity a konkurenceschopnosti, pokles přitažlivosti venkovských oblastí pro obyvatele a podnikání, nerespektování zásad trvale udržitelného rozvoje, růst nezaměstnanosti, nárůst sociálně-patologických a dalších nežádoucích sociálních jevů a další rizika. 6 6 Řešitelský tým centra evropského projektování: Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2006-2015,str. 48 51. Hradec Králové: Centrum evropského projektování, 2007. - 14 -
Největším problémem královéhradeckého kraje, je podobně jako v jiných krajích nerovnoměrná nabídka kulturního vyžití ve městech a na venkově. Tam kulturu zajišťují většinou pouze místní dobrovolnické spolky, které často nemají ke své činnosti potřebné finanční a ekonomické zázemí. 7 Řada kulturních domů, knihoven a muzeí v kraji je ve špatném technickém stavu, instituce neumí dostatečně prezentovat svou nabídku a služby veřejnosti, nabídka kulturních a vzdělávacích programů je omezená. Platí to především o menších městech a obcích. Většina kulturních institucí v kraji se potýká především s limitujícími finančními, personálními a prostorovými podmínkami. Královéhradecký kraj nemá žádnou památku zapsanou na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. 8 Seznam obecně prospěšných společností spoluzaložených Královéhradeckým krajem v oblasti kultury Klicperovo divadlo, o.p.s. Divadlo Drak a Mezinárodní institut figurálního divadla, o.p.s. Filharmonie Hradec Králové, o.p.s. Revitalizace Kuks, o.p.s. Seznam příspěvkových organizací zřízených Královéhradeckým krajem v oblasti kultury a památkové péče Galerie moderního umění v Hradci Králové Galerie výtvarného umění v Náchodě 7 Řešitelský tým centra evropského projektování: Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2006-2015,str. 30-31. Hradec Králové: Centrum evropského projektování, 2007. 8 Památky UNESCO Královéhradecký kraj. *online+*cit. 1. 1. 2013+Dostupné z http://www.atlasceska.cz/kralovehradecky-kraj/pamatky-unesco/ - 15 -
Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové Hvězdárna v Úpici Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou Muzeum východních Čech v Hradci Králové Regionální muzeum a galerie v Jičíně Regionální muzeum v Náchodě Středisko amatérské kultury Impuls Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové 2.2 Hradecko Turisticky významné území Hradecko se nachází ve východních Čechách na území bývalého okresu Hradec Králové, jemuž odpovídá také rozlohou (cca 875 km 2 ). V TVÚ Hradecko se nachází 118 obcí, největším městem je krajské město Hradec Králové s téměř 95 000 obyvateli. Počtem obyvatel je Hradecko nejlidnatějším územním celkem východních Čech a zároveň je i silným spádovým územím z hlediska všech oblastí života obyvatel. 9 Výrazným posunem a přínosem pro Hradecko je dokončení dálnice D11. Zlepšilo se tak dopravní spojení mezi Prahou a Hradcem, respektive také napojení na Německo, což může být výhodou pro potenciální investory a turisty, kteří byli navštívit Prahu. Přes množství kulturně-historických památek a krásnou přírodu hraje na Hradecku cestovní ruch spíše doplňkovou roli. Podle informací TIC tvoří převahu návštěvníků Hradecka především tuzemští turisté. Ze zahraničních návštěvníků pak Hradecko navštěvují především Němci, Nizozemci, Rakušané, Poláci a Slováci, od roku 2009 roste počet 9 Hanušová, Jana: Studie Hradecko efektivní koordinace aktivit v oblasti cestovního ruchu. Studie ekonomického hodnocení projektu. Hradec Králové: 2012. - 16 -
turistů z USA a Velké Británie. Průměrná doba pobytu návštěvníků se pohybuje mezi 5 a 6 dny. 10 Národní kulturní památky na Hradecku: Kaple Zjevení Páně ve Smiřicích (Smiřice) od roku 1995 Třebechovický betlém (Třebechovice pod Orebem) 1999 Zámek Hrádek u Nechanic (Hrádek) 2001 2.3 Hradec Králové Město Hradec Králové má mnoho přívlastků. Nejznámější z nich je pravděpodobně přídomek salón republiky, který město obdrželo v době svého největšího stavebního rozmachu za první republiky. Nejstarším je pak královské věnné město, kterým je Hradec od 14. století. Dalšími jsou město na soutoku, město zeleně, vstupní brána do hor, univerzitní město a v poslední době podle výsledků celorepublikových průzkumů také město, kde se nejlépe žije. O salónu republiky mluví v úvodu knihy Salón republiky: moderní architektura Hradce Králové autoři knihy: Rozhraní 19. a 20. století je dobou zápasu mezi starým a novým, dobou neobyčejně silného intelektuálního a uměleckého vzepětí českého národa, které vyvolává v umění prudké dialogy, z nichž povstaly nové umělecké tendence 20. století. Prostředí Hradce Králové, jehož dynamický rozvoj počíná v posledním desetiletí 19. století, se stal s výjimkou Prahy nejvýznamnějším ohniskem tohoto dění v architektuře. 11 Historické jádro města Hradce Králové je městskou památkovou rezervací. Styčným bodem a přirozeným centrem starého města je velké náměstí, kde se odehrává většina akcí pořádaných městem; na podzim se tu konají Slavnosti královny Elišky, Svatováclavské žehnání koní a Hradecký koštýř, lidé tu vítají nový rok při ohňostroji, při divadelním festivalu Divadla evropských regionů jsou na Velkém i Malém náměstí divadelní stage. Z výzkumu vyplývá, že Hradečané považují historickou část města za jednu z největších předností (viz dále). V současné době se plánuje celková 10 Hanušová, Jana: Studie Hradecko efektivní koordinace aktivit v oblasti cestovního ruchu. Studie ekonomického hodnocení projektu. Hradec Králové: 2012. str. 12 11 Benešová M., Toman F., Jakl J.: Salón republiky; moderní architektura Hradce Králové. Hradec Králové: Garamon, 2000. Úvod. - 17 -
revitalizace Velkého náměstí. Realizační plán počítá s odstraněním většiny parkovacích ploch, zvětšit by se naopak měly promenády a přibude také stromů a zeleně. Dominantou města je 72 metrů vysoká Bílá věž, postavená v roce 1574 1580. v místech dnešního Velkého náměstí. Hradecká kulturní a vzdělávací společnost, která Bílou věž provozuje, se snaží oživovat ji po celý rok divácky zajímavými akcemi; kromě klasických prohlídek mohou návštěvníci absolvovat prohlídky noční nebo svítání na věži se snídaní, mohou se účastnit zvonění, kdy sledují v akci třetí největší zvon v republice Augustina, konají se zde výtvarné výstavy. K Bílé věži přijíždí 11. prosince Martin na bílém koni, otevírá se tu symbolicky jarní i zimní sezóna turistům a odpaluje se novoroční ohňostroj. Občanské sdružení Poco a poco animato zde v minulosti organizovalo scénické prohlídky. V současné době se v souvislosti s celkovou revitalizací historické části města připravuje vnitřní i vnější rekonstrukce věže v rámci projektu Bílá věž opět bílá. Pomocí speciální metody horké páry a pískování se časem ztmavlé zdivo má změnit opět na světlé. Renovovat se bude schodiště, hodinový stroj, dřevěné zavěšení zvonu a střecha dostane nové opláštění. Atraktivitu objektu by měly zvýšit také nové technické instalace, audiovizuální technika, scénická světla a mobiliář. Přestavba má začít v polovině roku 2013 a trvat přibližně rok. 12 Specifikem a výhodou města jsou nábřeží. Především na Eliščině nábřeží u Labe se koná po celý rok mnoho akcí, které mají za úkol nábřeží oživovat. Po celý rok nábřeží zdobí sochy z Nábřeží sochařů, konají se tu řemeslné trhy, setkání paromilů, Den Labe, Nábřeží jazzmanů, Nábřeží sportu a další. Odbor kultury se snaží o další akce a v případě zájmů organizátorů je maximálně podpůrný. 2.3.1 Architektonické bohatství města nejvýznamnější budovy ve městě, nejvýznamnější architekti Hradce Králové Hlavní stavební rozvoj nastal ve městě na konci devatenáctého století, proto zde zmiňujeme nejvýznamnější architekty a stavby, které významně ovlivnily architektonickou tvář města. 12 Martínek, Lukáš: Bílá věž projde kompletní proměnou. [online] 21. 11. 2012 [cit. 1. 1. 2013] Dostupné z http://www.hradeckralove.org/noviny-a-novinky/bila-vez-projde-kompletni-promenou - 18 -
Otakar Weinhengst Okresní nemocnice (1886 87), klášter Notre Dame z let 1899 1901, Borromeum, Městské divadlo (1885) T. Suhrada a V. Bahník Měšťanské školy (1896-99) Tyto stavby patří do první etapy stavby monumentálních veřejných budov,postavených především kvůli záměru starosty Františka Ulricha vytvořit z města centrum středního školství. Jan Kotěra Okresní dům (1903-1904), Městské muzeum (1909-1912), Přístavba Grand hotelu s Palmovou zahradou (1910-11), architektonická úprava Pražského mostu Josef Gočár-obytné domy, Schodiště u kostela Nanebevzetí Panny Marie (1909-10) Václav Rejchl-vily Otokar Nekvasil Záložní úvěrní ústav (1903-4) František Sander: Labská elektrárna (1910-12). Orlická elektrárna, Labský most Oldřich Liska Evangelický kostel (1911-12), Domy na Masarykově náměstí (1912-13), Nájemní domy (1913-14) Bohumil Waignant obytné domy (1909-13) Historizující styl přetrval ve městě až do první světové války, od třicátých let potom především architekt Gočár přináší do města funkcionalistické vlivy. Josef Gočár Anglobanka a obytné domy (1923-25), Koželužská škola (1923-24), Rašínovo gymnázium (1925-27), Mateřská škola (1927-28), Obecné a měšťanské školy (1927-28), Ulrichovo náměstí (1928-35) Václav Rejchl Nádraží (1929-35), Okresní záložna hospodářská (1933) 13 13 Benešová, M., Toman, F., Jakl, J: Salón republiky: Moderní architektura Hradce Králové. Hradec Králové: Garamon, 2000. - 19 -
Národní kulturní památky v Hradci Králové: Muzeum v Hradci Králové (od roku 1995) Rozdělení historické části města na Městskou památkovou rezervaci Hradec Králové, Městskou památkovou zónu Hradec Králové a Ochranné pásmo městské památkové rezervace Hradec Králové 14 : Město Hradec Králové zodpovědně pečuje o své architektonické dědictví, nejen revitalizací historických objektů, ale i stavbou nových, architektonicky hodnotných staveb. 2.3.2 Přehled nejvýznamnějších projektů za poslední dobu a plánovaných projektů do blízké budoucnosti Rekonstrukce domu U Špuláků (2010-2011) Rekonstrukce jižních teras (2009-2011) a severních teras (2011, plánované dokončení 2016 nebo 2017) 14 Památkově chráněná území a ochranná pásma v městě Hradec Králové. *online+ *cit. 1. 1. 2013+ Dostupné z http://www.hradeckralove.org/urad/pamatkove-chranena-uzemi - 20 -
Rekonstrukce všech objektů Klicperova divadla (2004-2007, rekonstrukce foyer plánovaná na rok 2013) Rekonstrukce Malého náměstí (2007) Revitalizace Velkého náměstí a Bílé věže (projekt revitalizace náměstí v současné době odstraněn z IPRM, kvůli nedodržení termínů přípravy projektu) Stavba budovy Studijní a vědecké knihovny (2004-2008) Rekonstrukce obchodní akademie (2011) Rekonstrukce bývalé židovské synagogy (1998, 2005) Revitalizace bývalého objektu Vertex na Městskou knihovnu (2011-2013) Stavba terminálu hromadné dopravy (2006 2008) Revitalizace komplexu bývalého městského pivovaru (2005 2007) Revitalizace Festivalparku (2011) Rekonstrukce budovy filharmonie (2004-2005, 2012) Rekonstrukce prostor Nálepkových kasáren na Labyrint Divadla Drak (2010) Revitalizace Šimkových sadů (od 2012) V současné době se připravuje nový koncept územního plánu města. 2.3.3 Město Hradec Králové ve výzkumech kvality života v rámci republiky V roce 2008, kdy začala společnost MasterCard s projektem výzkumu kvality života v českých městech, se Hradec Králové umístil v řebříčku měst s nejvyšší kvalitou života na 5. místě. Hodnotilo se podle následujících 6 kategorií: zhodnocení intervencí veřejného sektoru, ekonomická stabilita, investiční atraktivita, finanční toky, business centra, technologická vyspělost a kvalita života. V roce 2009 se pořadí nezměnilo, zato v roce 2010 se město posunulo na první příčku (z 50 hodnocených měst). Hodnocení probíhalo na základě analýzy tří oblastí: ekonomické, sociální a životního prostředí. V roce 2011 byl Hradec třetí z 63 hodnocených měst a výzkum se zaměřoval na sociální situaci obyvatel. - 21 -
V roce 2012 se tým u příležitosti pětiletého výročí zaměřil na analýzu vývoje krajů a měst za posledních 5 let. Cílem bylo zhodnotit socioekonomický vývoj krajů v uvedeném období a pro hodnocení bylo využito 12 indikátorů z ekonomických a sociálních oblastí. 15 V tabulce indexu socioekonomického vývoje se Hradec Králové mezi krajskými městy umístil až úplně dole na 13. místě. Autoři výzkumu však konstatují, že tento fakt nelze vnímat negativně, protože Hradec patří dlouhodobě k městům s velmi dobrou socioekonomickou situací a růst a vývoj pro takto dobře situovaná města je vždy obtížnější než pro měst socioekonomicky slabší, jako jsou Ostrava, Karlovy Vary, Brno a Ústí nad Labem, které se v rychlosti vývoje umístily na prvních místech. Ve stejné situaci (v dolní polovině tabulky) jako Hradec jsou ve výzkumu města Plzeň, Pardubice, České Budějovice, ale i Praha. Hradec Králové potvrzuje, že ekonomicky silná města mají podstatně složitější pozici při dosahování akcelerace růstu než města zaostávající, konstatují autoři výzkumu. 16 Studie MasterCard česká centra již pět let připravuje společnost MasterCard ve spolupráci s výzkumníky z Vysoké školy ekonomické v Praze. V roce 2009 si město nechalo vypracovat sociologický výzkum spokojenosti občanů s místním společenstvím, kterého se zúčastnilo celkem 922 respondentů. 92,4% z nich uvedlo, že jsou se životem ve městě velmi nebo spíše spokojeni. Jako největší přednosti města uváděli Hradečané zeleň, parky, lesy, přírodu (14% dotázaných), historické centrum města (13% dotázaných), památky a bohatou historii (9%), architekturu (7%) a kulturu a kulturní vyžití (5,5%, což je 95 dotázaných). Dalších 114 občanů pak uvedlo ještě zvlášť Klicperovo divadlo, divadelní představení a muzeum, další znovu chválili architekturu a prostředí. Přes 50% lidí bylo nespokojeno s parkovacím systémem ve městě a nedořešenou dopravní infrastrukturou. 88,6% dotazovaných (otázku zodpovědělo 99,6% dotázaných) bylo spokojeno s vybaveností města pro kulturní a společenské vyžití. Pouze 5,7 respondentů uvedlo, co jim v kulturním zázemí schází. Občané zmiňovali nedostatek klubů, divadlo, koncerty 15 Socioekonomický rozvoj krajů a krajských měst ČR v letech 2008 2012. *online+2010*cit. 1. 1. 2013+Dostupné z http://www.centrarozvoje.cz/?p=vysledky_2012 16 Viz tamtéž - 22 -
vážné hudby, výstavy a výstavní síně, kulturní dům či kulturní centrum, operní scéna, místo k tancování pro důchodce, živá hudba, muzikály a další. 17 17 Všechny výsledky dostupné v dokumentu Sociologický výzkum Společný evropský indikátor A1 Spokojenost občanů s místním společenstvím. Vypracovala společnost Augur Consulting s.r.o., Brno: 2009. - 23 -
3. VYHODNOCENÍ DOSAVADNÍHO STAVU: PŘEHLED PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ KRAJE A MĚSTA, DALŠÍ KULTURNÍ ORGANIZACE A INSTITUCE, SDRUŽENÍ, SPOLKY, INICIATIVY, FESTIVALY A PROJEKTY V HRADCI KRÁLOVÉ 3.1 Příspěvkové organizace zřizované městem Hradec Králové 3.1.1 Knihovna města Hradec Králové První čítárna byla ve městě založena v roce 1868, městská knihovna pak vznikla v roce 1894. U jejího zrodu stál mimo jiné pozdější starosta, doktor František Ulrich. Největšího rozkvětu prožívala knihovna od roku 1899 do začátku první světové války, kdy se zde pořádaly přednáškové cykly, abonentní koncerty, literární akce a výstavy, které měly vysokou návštěvnost. 18 V roce 1939 se knihovna přestěhovala z kapacitních důvodů z domu U Špuláků do budovy bývalého Záložního a úvěrního ústavu, kde sídlila až donedávna; v současné době se knihovna stěhuje do areálu bývalé továrny Vertex, navrženou architektem Davidem Vávrou. Součástí knihovny bude také centrum celoživotního vzdělávání. Knihovna se má otevřít v březnu roku 2013. 19 3.2 Příspěvkové organizace Krajského úřadu: 3.2.1 Studijní a vědecká knihovna Hradec Králové Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové byla založena v roce 1949. Od roku 2001 je příspěvkovou organizací královéhradeckého kraje a teprve od roku 2008 sídlí poprvé pouze v jediné budově. Do té doby fungovala v budově na Eliščině nábřeží, 18 Dějiny knihovny města Hradec Králové. *online+*cit. 1. 1. 2013+Dostupné z http://www.knihovnahk.cz/informace/dejiny.htm 19 Vlčková, Magdaléna: Knihovna města Hradce Králové tisková zpráva 2012. Dějiny knihovny města Hradec Králové. *online+*cit. 1. 1. 2013+Dostupné z http://www.knihovnahk.cz/aktuality/vertex/vertex_100812.pdf další informace dostupné z www.knihovnahk.cz - 24 -
v objektu bývalé židovské synagogy na Pospíšilově třídě a centrální depozitář se nacházel ve značné vzdálenosti od obou objektů na Pouchově. Od roku 1994 se pak jednalo o stavbě nové budovy knihovny, v níž knihovna funguje od roku 2008. Úplné počátky knihovny sahají až do roku 1896, kdy vzniklo Městské průmyslové muzeum. Jeho součástí byla již od začátku knihovna s vlastní čítárnou, která měla ve svých fondech českou a zahraniční naučnou literaturu z různých oborů. Vznikla tak největší odborná knihovna v Hradci Králové, která byla zčásti přístupná i široké veřejnosti. V roce 1941 byla muzejní knihovna přeměněna na Městskou studijní knihovnu v Hradci Králové a v roce 1954 dostala svůj oficiální název Státní vědecká knihovna v Hradci Králové a od té doby také začala plnit funkci, kterou plní dodnes:budování univerzálního fondu naučné literatury a poskytování odborných služeb v rámci celého východočeského regionu. Od roku 2002 je zaevidována na Ministerstvu kultury ČR. Studijní a vědecká knihovna má velice dobře zpracovaný marketingový plán, má stanovenou vizi, mise a konkrétní cíle pro rok 2012, které se právě díky jejich konkrétnosti daří naplňovat. Vize knihovny je: Chceme být příjemnou zastávkou na cestě za poznáním a obohacovat životy lidí poskytováním informací, vzdělání, zážitků a inspirace. 20 Mezi mise knihovny patří mimo jiné zaručené právo všech občanů na informace a poskytnutí rovného a neomezeného přístupu k těmto informacím, poskytování poradenské a informační služby ostatním knihovnám v Královéhradeckém kraji a pořádání kulturních a vzdělávacích akcí pro veřejnost. Krátkodobé cíle pak na mise navazují: Knihovna chce usilovat o zkvalitňování a rozvoj služeb pro veřejnost a zavádění nových technologií, zpřístupňování veřejnosti stále více zdrojů a dokumentů, kterými knihovna disponuje, urychlení a zjednodušení vyhledávání dokumentů a jejich dodání k výpůjčnímu pultu, co nejmenší byrokratické překážky při poskytování služeb (například používání ISIC karet místo čtenářských průkazů pro studenty), vybudování digitální knihovny s digitalizovanými dokumenty a další. 21 20 Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové: Naše vize. *online+*cit. 1. 1. 2013+Dostupné z http://www.svkhk.cz/o-knihovne/nase-vize.aspx 21 Viz tamtéž - 25 -
Hlavní činnost studijní a vědecké knihovny spočívá v poskytování absenční a prezenční výpůjční služby převážně klasických druhů dokumentů (knihy, časopisy), poskytování informační a rešeršní služby z klasických a elektronických zdrojů. Od roku 1997 provozuje také internetový klub, pro veřejnost pořádá také kurzy počítačové a internetové gramotnosti a přednášky v cyklech Literární díly a Pojďme si povídat. Ve volném výběru je čtenářům k dispozici 120 tisíc svazků knih a 2000 titulů časopisů a novin, studovat či pracovat je možné u 320 studijních míst nebo studijních boxech pro jednotlivce nebo malé skupiny. Uživatelé mohou využívat samoobslužný automat na půjčování knih, mimo otevírací hodiny knihovny se mohou výpůjčky vracet do boxu umístěného před knihovnou. Kromě knihovnických služeb mohou návštěvníci v budově knihovny navštívit Literární kavárnu, dvě galerie, konferenční sál a klasickou a počítačovou učebnu. 22 3.2.2 Hvězdárna a planetárium Hradec Králové Výstavba hvězdárny probíhala v letech 1947 1961. Hvězdárna pořádá třikrát týdně večerní programy pro veřejnost a večerní pozorování, jednou týdně pozorování Slunce, jednou týdně odpoledne pro děti a cca dvakrát týdně odborné přednášky a besedy, tematické výstavy, vzdělávací programy pro mládež, programy pro organizované skupiny. Instituce dále poskytuje odbornou informační, metodickou a poradenskou pomoc, vydává publikace a prodává astronomické pomůcky. Celkem navštívilo hvězdárnu v roce 2011 29 663 návštěvníků a odehrálo se 1675 programů. V současné době se pracuje na stavbě digitálního planetária, které má být dokončeno v roce 2014. Kromě sálu pro více než sto lidí se bude v planetáriu nacházet několik interaktivních expozic. 23 22 Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové: Historie knihovny. *online+*cit. 1. 1. 2013+Dostupné z http://www.svkhk.cz/o-knihovne/historie.aspx 23 Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové: Zpráva o činnosti 2011. *online+*cit. 1. 1. 2013+Dostupné z http://www.astrohk.cz/rocni_zpravy/rzhphk111.pdf - 26 -
3.2.3 Muzeum Východních Čech v Hradci Králové První muzeum ve městě bylo založeno v roce 1880. Podnětem ke zřízení muzea byla výstava starožitností a památností, která se konala v létě roku 1879. Město zakoupilo mnoho předmětů z této výstavy do sbírek nově budovaného muzea, do sbírek přešlo také několik městských cenných památek; dodnes je jedním z nejcennějších exponátů Eliščin pás, gotické lžičky, ciborium, nástroje z městské mučírny a sbírka vzácných hudebních rukopisů bývalých královéhradeckých literátských kůrů. Muzejní fondy byly rychle rozšiřovány, mnoho archeologických nálezů muzeum získalo při boření pevnostních hradeb na konci 19. století. Na začátku 20. století bylo muzeum roztroušeno v několika budovách, takže sbírky mohly být vystaveny jen z malé části. V letech 1909 1912 byla proto na Eliščině nábřeží postavena speciální muzejní budova podle návrhu architekta Jana Kotěry. V devadesátých letech 20. století bylo muzeum příspěvkovou organizací Ministerstva kultury ČR, od roku 2001 je příspěvkovou organizací Královéhradeckého kraje. Muzeum východních Čech v Hradci Králové je největším regionálním muzeem v Královéhradeckém kraji. V současné době má ve svých archeologických, přírodovědeckých a historických sbírkách přibližně 3 000 000 předmětů. Kromě dlouhodobých expozic (od r. 2009 Královské město nad soutokem Hradec od počátku osídlení do stavby pevnosti, oceněné 2. místem v Národní soutěži Gloria musealis v kategorii výstava roku a od roku 2008 instalovaná výstava Od pevnosti k salonu republiky ) pořádá muzeum ročně 10 15 tematických výstav, přednášky, vydává periodické i neperiodické publikace a organizuje odborné konference a semináře. Kromě vlastní činnosti muzeum poskytuje archeologické služby, pronájem prostor a provozuje krajskou mykologickou poradnu. Ředitelkou muzea je od roku 2011 Mgr. Naďa Machková Prajzová, Ph.D. Od roku 1993 je součástí muzea Památník bitvy 1866 na Chlumu, muzeum je také partnerem projektu Archeopark pravěku ve Všestarech, jehož cílem je vybudovat kompletní expozici pravěku s názornými ukázkami dobových zvyků, řemesel a obyčejů. 24 24 Charakteristika muzea. *online+2012*cit. 1. 1. 2013+Dostupné z http://www.muzeumhk.cz/charakteristikamuzea.html - 27 -
V současné době se instituce snaží o zatraktivnění své nabídky pro návštěvníky, především formou vzdělávacích aktivit pro mateřské, základní a střední školy. O tyto programy je velký zájem a muzeum věří, že si tak vychovává také budoucí návštěvníky. Kromě toho se pracovníci muzea snaží nalákat návštěvníky nejen na oblíbené cestopisné přednášky, ale i na přednášky přibližující činnost muzea: etnografické, historické, archeologické či přírodovědecké. V roce 2011 byla otevřena muzejní kavárna ve stylu první republiky, což je další krok, kterým se management muzea snaží budovu zatraktivnit pro návštěvníky. Stále však chybí například muzejní prodejna, vhodná šatna či více (interaktivních) programů či stanovišť, kde by se mohli návštěvníci sami aktivně zapojit do expozice. Stejným problémem jako u většiny muzeí u nás je také jen nepatrný zlomek vystavovaných exponátů vzhledem k množství předmětů, které má muzeum ve sbírkách. 3.2.4. Galerie moderního umění v Hradci Králové Galerie moderního umění v Hradci Králové byla založena v roce 1953. Již od počátku jejího vzniku věnuje její vedení pozornost vyváženému zastoupení všech období, uměleckých směrů a tendencí, které měly vliv na vývoj českého výtvarného umění od přelomu devatenáctého a dvacátého století, až po tvorbu současných umělců. Sbírky tak poskytují velice dobrý přehled o vývoji českého výtvarného umění. Ředitelem galerie je již od roku 1997 PhDr. Tomáš Rybička. V roce 2011 bylo do sbírek Galerie moderního umění zakoupeno 24 uměleckých děl v hodnotě 484 500 Kč. Celkem měla galerie k 31. prosinci 2011 ve své správě 5 904 uměleckých děl a souborů. Ve stálé expozici je potom návštěvníkům zpřístupněno (pouze!) 250 uměleckých děl. 25 V současné době galerie připravuje celkovou rekonstrukci budovy, zbudování galerijního obchodu, kavárny a celkově přitažlivější vzhled i náplň pro své návštěvníky. 25 Galerie moderního umění v Hradci Králové. *online+2012*cit. 1. 1. 2013+Dostupné z http://www.galeriehk.cz/ - 28 -
3.2.5. Středisko amatérské kultury Impuls Středisko amatérské kultury Impuls se na svých webových stránkách definuje jako specializované kulturně výchovné zařízení pro potřeby místní kultury v Královéhradeckém kraji a odboru kultury a památkové péče Krajského úřadu Královéhradeckého kraje. Jeho základním posláním je vytvářet podmínky pro rozvoj umělecké amatérské tvorby dětí, mládeže i dospělých a podílet se na zkvalitnění nabídky na využívání volného času v oblasti kultury. 26 Ředitelkou zařízení je Mgr. Jarmila Šlaisová. Z rozhovorů je zřejmé, že většina respondentů vnímá Impuls jako upozaděnou společnost zřizovanou krajem, která pořádá krajské přehlídky neziskových aktivit. Bylo by tedy potřeba pracovat spíše na vnější prezentaci instituce. 3.3. Obecně prospěšné společnosti a další kulturní instituce a organizace 3.3.1. Hradecká kulturní a vzdělávací společnost, s.r.o. Hradecká kulturní a vzdělávací společnost je společnost s ručením omezeným založená městem Hradec Králové. Její hlavní činností je poskytování kulturních služeb a podpora turistického ruchu. Je pořadatelem většiny městských akcí z Calendaria Regina. Jako jediná kulturní instituce ve městě má právní formu s.r.o. a to z toho důvodu, že kromě pořádání kulturních akcí poskytuje ještě celou řadu dalších služeb. Hlavním předmětem podnikání je provozování kulturních a kulturně-vzdělávacích zařízení, pořádání kulturních produkcí, zábav a provozování zařízení sloužících k zábavě, dále pak společnost nabízí výuku cizích jazyků, společenského tance, pořádání kurzů a jiných vzdělávacích aktivit, agenturní činnost v oblasti kultury a umění, vydavatelskou a nakladatelskou činnost, reklamní činnost a marketing, pronájem nemovitostí, pořádání výstav, přehlídek a veletrhů, realitní činnost, zprostředkování obchodu a služeb, mimoškolní výchovu a vzdělávání, organizování sportovních soutěží, kopírování a další činnosti. Hlavní sídlo HKVS je v budově Adalbertina v centru města. Reprezentativní budova byla postavena v letech 1895-97 v pseudobarokním a secesním slohu a se svým velkým sálem a salonky supluje také funkci kulturního domu. Konají se zde taneční 26 Středisko amatérské kultury Impuls. *online+2012*cit. 1. 1. 2013+Dostupné z http://www.impulshk.cz/oimpulsu.html - 29 -
kurzy, divadelní představení, koncerty a další akce. Společnost spravuje objekt bývalé kaple sv. Jana Nepomuckého, ve které se v současné době nachází Městská hudební síň s unikátními varhanami z Krnova, objekt Médium, který slouží jako satelitní kulturní středisko na sídlišti Moravské předměstí, areál Letního kina u řeky Orlice a Centrum mladých v Malšovicích. Nejúspěšnějším objektem (z hlediska návštěvnosti), který HKVS provozuje, je dominanta města, renesanční Bílá věž na Velkém náměstí, postavená v letech 1574 80, s druhým největším zvonem v Čechách Augustinem. Pod Hradeckou kulturní a vzdělávací společnost spadá také Informační centrum a Regionální evropské informační středisko na Gočárově třídě a Velkém náměstí. V neposlední řadě společnost zaštiťuje také provoz Centra lidových tradic na Šrámkově statku v městské části Piletice. 27 Do budoucna se společnost chce zaměřovat na utlumování vzdělávacích aktivit, o které už není takový zájem (především jazykové kurzy) a naopak posilovat ty, o které zájem je (taneční kurzy a cvičení). Ředitel společnosti Miroslav Franz by také rád dál rozvíjel Centrum mladých, kde by se mohl pořádat taneční festival Entré k tanci. Je si vědom toho, že HKVS je přeci jen již relativně zkostnatělá instituce, která mladým lidem nemá tolik co nabídnout, a rád by proto vybudoval zázemí pro alternativnější projekty a aktivity. 3.3.2 Filharmonie Hradec Králové, o.p.s. Historie Filharmonie Hradce Králové sahá do roku 1978, kdy byla založena pod názvem Operní orchestr města Hradec Králové. V roce 1978 bylo těleso přejmenováno na Symfonický orchestr Hradec Králové a v roce 1987 se z něj stal Státní symfonický orchestr Hradec Králové. Od roku 1993 dodnes pak orchestr funguje pod názvem Filharmonie Hradec Králové, čímž se hlásí k tradici Filharmonické jednoty (činná ve městě od roku 1887) a Filharmonie Sokola v Hradci Králové, která zde působila v letech 1921 1965. 28 27 Hradecká kulturní a vzdělávací společnost. *online+2012*cit. 1. 1. 2013+Dostupné z http://www.adalbertinum.cz/ 28 RnDr.Vladimír Derner, ředitel filharmonie Hradec Králové.[online]2012[cit. 1. 1. 2013]Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/hradec/pehacko/_zprava/rndr-vaclav-derner-reditel-filharmonie-hradec-kralove-- 978454-30 -
Do roku 1978 byl Hradec Králové největším a jediným krajským městem, které nemělo profesionální orchestr nebo operu. Od roku 1991 do roku 2001, kdy byl jmenován čestným šéfdirigentem, řídil orchestr dirigent František Vajnar, současným šéfdirigentem je od roku 2002 skladatel a houslista Ondřej Kukal, dirigentem od roku 2006 Němec Andreas Sebastian Weiser. Filharmonie vystupovala a nadále vystupuje ve významných koncertních síních po celé Evropě. Pravidelně nahrává CD a DVD pro tuzemské i zahraniční společnosti a pro Český rozhlas, účinkuje na významných festivalech -Mezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl, Mezinárodní hudební festival Janáčkovy Hukvaldy, Mahlerovský festival v Jihlavě, Svatováclavské slavnosti a jinde. Filharmonický orchestr se svými osmdesáti členy je jediným profesionálním tělesem v Královéhradeckém kraji a v roce 2011/2012 vstupuje do své 34. koncertní sezóny. Od roku 2005 pořádá hradecká filharmonie ve spolupráci s Českým rozhlasem 3 unikátní festival soudobé hudby Hudební fórum Hradec Králové, na kterém zazněly české premiéry skladeb Kančeliho, Gubajduliny, Schnitkeho, Reicha, Henzeho a dalších. Nejen podle vyjádření na webových stránkách, ale i z dramaturgie instituce je zřejmé, že se hradecká filharmonie snaží být moderním, nadčasovým tělesem a nebojí se využívat nové technologie. Jako první orchestr v ČR v listopadu 2007 uskutečnila první paralelní přímý přenos koncertu v HD kvalitě ze sálu hradecké filharmonie do pražského divadla Ilusion, a to ještě před realizací přenosů z Metropolitní opery do českých kin. Diváci tak mohli sledovat závěrečný koncert festivalu Hudební fórum Hradec Králové. Budova filharmonie prošla v průběhu let 2004, 2005 a naposledy v roce 2012 rozsáhlou rekonstrukcí. Hodnocení akustiky sálu je na úrovni B+, což je úroveň srovnatelná s hudebními síněmi v New Yorku (New York Avery Fisher Hall), Berlíně (Berliner Philharmonie Hall) nebo Salzburgu (Salzburger Festspielhaus). Architektem projektu je Ing. Arch. Alexander Wagner. 29 Sál je díky výborné akustice využíván také k nahrávání hudebních děl. 29 Filharmonie Hradec Králové. [online]2012[cit. 1. 1. 2013]Dostupné z: http://www.fhk.cz/ - 31 -
Mimo jiných aktivit spolupořádá filharmonie spolu s kanadskou organizací Symfonic Workshop Ltd. dirigentské kurzy, spolupracuje s Vysokou hudební školou v Zurychu, Hudební akademií v Praze a pražskou a pardubickou konzervatoří. Během sezóny nabízí filharmonie cca 110 představení v rámci osmi abonentních řad symfonická hudba (besedy o programu s Lukášem Hurníkem), spolupráce se sbory, alternativní prezentace hudby klasika jinak, koncerty pro rodiče s dětmi, koncerty mezi žánry (jazz, folk, rock například Philharmonic Rock Night II se skladbami hudebních skupin Deep Purple, Led Zepelin a další, Ida Kelarová, Lapčíková-Viklický, Marian Varga a další), řada představující hostující operní a baletní soubory, a velké divácké oblibě se těšící řada opereta-muzikál. Pro mladou generaci pak filharmonie připravuje projekty jako například cyklus Mezi proudy nebo koncerty pod názvem Klasika jinak. 30 Kromě hudební produkce probíhají v budově filharmonie pravidelně také výtvarné výstavy a vernisáže; filharmonie se stejně jako Klicperovo divadlo snaží o propojování uměleckých směrů. Prostředí a budova filharmonie ale přece jen působí relativně chladně a umělecká díla zde příliš nevyniknou. 3.3.3 Divadla Klicperovo divadlo, o.p.s. Klicperovo divadlo bylo dostavěno a otevřeno v roce 1885, profesionální soubor zde ale zahájil svou činnost až v roce 1949. Od té doby prošlo všech 9 historických budov kompletní rekonstrukcí, přičemž 6 z nich mělo havarijní výměru. Fotografie dokumentující tyto rekonstrukce mohou diváci shlédnout ve foyer hlavní budovy Klicperova divadla, jehož celková rekonstrukce se plánuje na rok 2013. Zlepšení zázemí spolu s narůstající uměleckou úrovní divadla přirozeně vedla k částečnému osamostatnění divadla od města převedením na právní formu obecně prospěšné společnosti (stejně jako většina ostatních kulturních institucí ve městě). Stejně jako je hradecký filharmonický orchestr jediným profesionálním hudebním 30 Filharmonie Hradec Králové[online]2012[cit. 1. 1. 2013]Dostupné z: http://www.fhk.cz/ - 32 -