LEDEN 2015 MEDIACE V ČESKÉM PRÁVNÍM PROSTŘEDÍ

LEDEN 2015 MEDIACE V ČESKÉM PRÁVNÍM PROSTŘEDÍ

ÚVOD V souvislosti s přijetím zákona č. 202/2012 Sb., o mediaci a o změně některých zákonů (zákon o mediaci), a tedy institucionalizováním mediace v České republice, bylo již napsáno mnoho odborných statí 1, i mnoho monotematických publikací. 2 Slovo mediace vychází z latinského MEDIARE zprostředkovat a historicky ji lidstvo využívá od nepaměti. Lidi v konfliktu vždy neformálně usmiřovala autorita té které komunity v evropských podmínkách například farář, a to dříve, než se spor dostal před rychtáře, případně před vyšší soud. V moderní době ubývá takových přirozených autorit, nebo alespoň nejsou autoritami širší komunity. A tak roli usmiřujícího zprostředkovatele postupně převzali školení odborníci. 3 V moderních dějinách patři mediace mezi ADR procesy (alternative dispute resolution), tedy zjednodušeně řečeno je jedním ze způsobů mimosoudního řešení sporů 4 a směrem na západ i na sever od českých hranic je hojně využívána (někdy povinně, před zahájením soudního řízení). Ve vyspělých demokraciích se po dobu využívání mediačních jednání, tedy během 30 40 let, uvádí dvoutřetinová úspěšnost. V případech pracovních sporů je uváděno procento úspěšnosti 75 %, u rodinné mediace pak 65 70 %. Přesto obvyklá věta, která je člověku položena po té, co se představí jako zapsaný mediátor, zní: A myslíte, že ta mediace u nás vážně bude fungovat? Případně s dodatkem: Co tedy vlastně děláte? třebitelských sporů. Pilotní projekty byly velmi úspěšné. Přesto u nás byla mediace přes 20 let vykonávána buď jednotlivými osobami v režimu volné živnosti (dle zákona č. 455/1991 Sb.), nebo byla nabízena jako jedna ze služeb v rámci různých krizových a poradenských center. Obchodní mediace byla nabízena také jako součást služeb obchodních společností specializujících se na ADR procesy. Pravidla, kterými se mediace v tom kterém případě řídila, byla např. součástí etického kodexu poradenského centra, nebo byla jako závazná pravidla odsouhlasena stranami před zahájením mediace. Lišil se postup a pravomoci mediátora a také způsob odměňování mediátora za sepsanou mediační dohodu. Mediátorem byl každý, kdo si toto označení napsal na vizitku. Po letitých diskuzích mezi nejrůznějšími mediačními tábory, za vydatné ingerence České advokátní komory, odborníků na ADR procesy a po kritice ze strany Evropské unie, že Česká republika dosud nezapracovala do svého právního řádu příslušné Směrnice 5, spatřila světlo světa kompromisní zákonná úprava pravidel mediace v České republice zákon o mediaci, který nabyl účinnosti 1. září 2012. Zákon definuje mediaci jako postup při řešení konfliktu za účasti jednoho nebo více mediátorů, kteří podporují komunikaci mezi osobami na konfliktu zúčastněnými tak, aby jim pomohli dosáhnout smírného řešení jejich konfliktu uzavřením mediační dohody ( 2 písm. a) zákona o mediaci). Zákon o mediaci se však vztahuje pouze na zapsané mediátory, jak je vysvětleno dále v textu. Vývoj mediace v České republice souvisí s přenesením zkušenosti z USA během 90. let 20. století a se snahami Evropské unie mediaci rozšířit do všech členských států. První vyškolení mediátoři se pokoušeli v České republice přenést zahraniční zkušenosti zejména do komunitních sporů, rodinných sporů a postupně také do spo 1 Problematice bylo například věnováno téměř celé číslo Bulletinu advokacie č. 6/2013; kde mediaci z různých úhlů pohledu uchopili jak právníci, tak dlouhodobí mediátoři a odborníci na vlastní proces mediace. 2 T. Šišková, Facilitativní mediace (Řešení konfliktu prostřednictvím mediátora), Portál 2012 D. Potočková, Nejlepší je domluvit se, Alfom 2013 J. Plamínek, Mediace (Nejúčinnější lék na konflikty), Grada 2013 a další. 3 Kolébkou moderní mediace jako metody mimosoudního řešení sporů jsou USA a Kanada. Na profesionální úrovni souvisí s hnutím za rasovou rovnost, kdy v 60. letech 20. století našla své uplatnění ve sporech týkajících se občanských a lidských práv. 4 Podrobněji k ADR procesům např. Achour, G.: Úvod do rozhodčího řízení v mezinárodním obchodním styku, monografie Achour & Hájek, září 2014 MEDIÁTOR Mediátor je prostředníkem vstupujícím mezi znesvářené strany, který jim pomáhá vzájemně pochopit svá stanoviska, dostat se pod jejich povrch, rozpoznat hlubší potřeby a zájmy každé ze stran a na jejich základě pomáhá vystavět novou dohodu, s přihlédnutím k možnostem a limitům té které strany. Specifickými technikami tlumí, nebo naopak nechá vyvřít těžké emoce a postupně přivádí strany do stavu, kdy jsou schopny vnímat (slyšet) jedna druhou, (opět) zapojit rozum a schopnost pochopit, jak to má ten druhý. Tomuto okamžiku se také říká aha efekt. Jeho dosažení je obrovskou úlevou nejen pro strany, ale i pro mediátora. V průběhu celého procesu tedy mediátor ulehčuje komunikaci a pomáhá stranám při hledání alternativ jejich původně jediného možného řešení. Podaří-li 5 Zejm. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/52/ES z 21. května 2008, o některých aspektech mediace v občanských a obchodních věcech, a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES z 6. července 2005, o uznávání odborných kvalifikací. 02

se proces dovést až k dohodě, je dalším úkolem mediátora ohlídat její jednoznačnost, specifičnost a faktickou realizovatelnost, s případnými pojistkami. Tuto charakteristiku by měli naplňovat všichni, kdo mají na vizitce mediátor, i když tuto činnost vykonávají jako volnou živnost bez jakýchkoliv zákonných pravidel pro výkon této činnosti. Mnohem větší požadavky jsou zákonem o mediaci kladeny na zapsaného mediátora. Tento je zapsán do příslušného seznamu vedeného Ministerstvem spravedlnosti po splnění podmínek upravených prováděcí vyhláškou č. 277/2012 Sb. Mezi podmínky patří mimo jiné vysokoškolské vzdělání (bez specifikace zaměření studia) a složení odborné zkoušky: Písemná část zkoušky je tvořena otázkami z oboru práva, psychologie, sociologie, komunikace a z mediačního procesu. Podstatou ústní části zkoušky je zvládnutí simulovaného mediačního jednání před odbornou komisí, složenou ze zkušených odborníků na ADR procesy, právníků a psychologů. Po zápisu do seznamu musí zapsaný mediátor dodržovat také pravidla výkonu mediace upravená zákonem o mediaci (pod sankcemi zde uvedenými). S dohodou, coby uzákoněným cílem mediace, to není až tak jednoznačné. Záleží na tom, který směr či způsob mediace ten který mediátor používá. Klientům doporučuji tuto informaci zjistit hned na začátku při oslovení konkrétního mediátora. Aby pak nebyl zklamán průběhem a délkou mediačního procesu. Byť o mediaci v obecné rovině vždy platí, že je mnohonásobně kratší, než soudní řízení. Základním směrem mediace, která je školena i praktikována v České republice, je mediace orientovaná na řešení. Prvořadým cílem je dosažení dohody sporných stran. Pro splnění tohoto cíle provází mediátor strany procesem v postupných fázích (viz dále). Pro nalezení vhodného řešení může konkrétní mediátor využívat více liberální (facilitativní neradící ) styl, nebo styl více direktivní (evaluativní kdy je mediátor po dohodě se stranami případně připraven vyjádřit i své hodnocení k vlastnímu věcnému řešení). 6 6 Zákon o mediaci v 8 odst. 2 ve vztahu k zapsaným mediátorům uvádí: Mediátor nesmí ohledně konfliktu, ve kterém vede nebo vedl mediaci nebo činil kroky k přípravě mediace, poskytovat právní služby podle jiného právního předpisu, i když je jinak k jejich poskytování oprávněn. Za právní službu se nepovažuje vyjádření právního názoru mediátora v průběhu mediace na věc stran konfliktu nebo některou její dílčí otázku. Jak facilitativní, tak evaluativní mediátor pomáhá stranám zprostředkovat různé úhly pohledu. Minulostí se zaobírá jen v míře nezbytné k zprostředkování aha-efektu. Mediátor je odborníkem na proces mediace; strany jsou odpovědné za výslednou dohodu. 7 Účastní-li se mediace zároveň se stranami jejich právní zástupci, je vhodné, aby s nimi mediátor předem dohodl přípustné zásahy v průběhu vlastních mediačních setkání. Bude-li se každý z advokátů do krve brát za práva svého klienta, kreativní proces nalézání funkčních řešení tím dost zbrzdí, ne-li znemožní. Stylem, kterým by klienti mohli být zaskočení, je tzv. transformativní mediace. Tento styl je totiž zaměřen spíše na nastavení vnitřní změny u klientů - sporných stran. Cílem je zlepšení vzájemných vztahů klientů a změna postojů vedoucí k tomu, aby se obdobné konflikty u nich v budoucnu nevyskytly, nebo byli schopni tyto konflikty snáze řešit napřímo mezi sebou. Transformativní mediace má velmi blízko k terapeutickým technikám; ani nemusí držet dále popsanou strukturu mediačního procesu. Využívá se zejména v rodinných sporech a v České republice ji zatím praktikuje poměrně málo mediátorů, například pod střechou různých sociálně-poradenských a rodinných center. PRŮBĚH MEDIACE Vlastní mediační proces je zahájen smlouvou o provedení mediace, minimálně s náležitostmi upravenými v 4 odst. 2 zákona o mediaci, a končí některým ze zákonem definovaných důvodů ( 6 zákona o mediaci), ideálně uzavřením mediační dohody. Výsledkem nemusí být jen komplexní a konečná dohoda, ale třeba také dílčí dohoda(-y), postupová dohoda, časově omezená dohoda na zkoušku. Záleží na stranách konfliktu, k jakému řešení v mediaci dospějí. Jak facilitativní, tak evaluativní mediace probíhá v předem daných fázích, z nichž některé mohou být v konkrétním případě velmi krátké, jiné mohou trvat i několik hodin. Za dodržení této struktury a provedení klientů procesem mediace je odpovědný mediátor. Pro laickou veřejnost fáze mediace zjednoduším na: 1. přípravu mediace a vlastní úvod (v jeho rámci jsou zejména vyjasněna pravidla hry ), 2. sběr informací, končící sestavením agendy jednání, 3. hledání řešení, charakterizované společným vyjednáváním, 4. tvorbu dohody s pojistkami. Dle různých mediačních škol jdou uvedené fáze rozdělit až na sedm postupných kroků. 7 Totéž uvádí 3 odst. 3 zákona o mediaci. 03

Proces standardní mediace (lépe řečeno netransformativní) se může lišit u toho kterého mediátora přímými zásahy do procesu jejich mírou a formou. Nejen ve smyslu poskytování odborných rad, či způsobem zásahu mezi strany v extrémně vypjatých emocích. Rozdíl je také v tom, zda mediační jednání probíhá za současné přítomnosti sporných stran, nebo (a v jaké fázi a jak často) mediátor vede tzv. oddělená jednání (s každou stranou zvlášť). I tuto informaci by si měli klienti zjistit, než se rozhodnou pro mediaci u konkrétního mediátora. ODDĚLENÉ JEDNÁNÍ Oddělené jednání, nebo-li caucus, je některými mediátory téměř výhradně aplikovaný způsob vedení mediace například z důvodu jednoduššího dotlačení stran k dohodě, je-li mediátor zároveň odborníkem na věcnou problematiku, která je předmětem sporu. A zároveň strany řešící obvykle obchodní spor jsou s tímto způsobem vedení mediace (a často také s evaluativním zaměřením mediátora) předem srozuměny. Některými mediátory je caucus využíván v omezené míře, zejména v situaci emočně velmi rozjitřeného jednání, u kterého selhaly jiné techniky zklidnění znesvářených stran. Nedaří-li se jinak ochránit jednu stranu před přímými útoky druhé strany, nebo strany nejsou schopny dodržet pravidlo neskákání si do řeči a udělování slova mediátorem, je dočasné oddělení stran často posledním způsobem, jak lze v mediaci vůbec pokračovat. V obchodních jednáních je caucus na místě také tehdy, pokud mediátor z dosavadního průběhu usoudí, že část důležitých informací si strany nechávají pro sebe a bojí se je (zatím) vnést do společného jednání. Na druhou stranu oddělená jednání mění dynamiku procesu. Platí pro ně tzv. zdvojená mlčenlivost. Bez souhlasu dotčené strany musí mediátor zachovat mlčenlivost o průběhu a výsledku odděleného jednání i před druhou stranou, nejen navenek vůči třetím osobám. Někdy je i z tohoto důvodu těžké vrátit se po oddělených jednáních zpět ke společnému stolu. Při oddělených jednáních také jinak pracuje proces vedoucí k aha-efektu, když si strany vzájemně nenaslouchají. Navíc u strany, která právě čeká, může narůst obava, zda se mediátor na ni s druhou stranou nedomlouvá. Čekající strana také může v mezidobí a často s vydatnou podporou svých právních zástupců, kteří na krev hájí svou verzi pravdy a spravedlnosti opustit i tu část vstřícnosti, kterou v sobě ještě měla při společném jednání. To jsou některé z důvodů, proč je třeba s caucusem pracovat uvážlivě a jsou mediátoři, kteří jej v podstatě neužívají. ODPOVĚDNOST MEDIÁTORA ZA PROCES V každém okamžiku mediačního procesu je mediátor transparentní. Například vysvětluje stranám, proč právě provádí určitý úkon (např. zapisuje témata jednání na flipchart poznámkovou tabuli), nebo proč je užitečné dodržet v procesu konkrétní pravidla. Srozumitelností svého postupu vytváří bezpečné prostředí pro komunikaci sporných stran. Také využití/nevyužití caucusu (požaduje-li jej některá ze stran) by měl mediátor stranám objasnit. Mediátor je odpovědný za mediační proces. Strany jsou odpovědné za výslednou dohodu. Celý proces je dobrovolný a jak strany, tak mediátor (ze zákonných nebo smlouvou vymezených důvodů) mohou mediaci kdykoliv ukončit. Zákonnými důvody na straně mediátora je zejména pochybnost o jeho nepodjatosti, nebo narušení nezbytné důvěry mezi mediátorem a stranami ( 5, 6 a 8 zákona o mediaci). PROVÁZANOST S DALŠÍ PRÁVNÍ ÚPRAVOU CIVILNÍ PROCESNÍ PŘEDPISY Zákon o mediaci je již od svého vzniku provázán s občanským soudním řádem (zákon č. 99/1963 Sb.); od 1. 1. 2014 se mediace objevuje také v zákoně o zvláštních řízeních soudních (zákon č. 292/2013 Sb.; dále z.z.ř.s. ), a to v hlavě páté - Řízení ve věcech rodinněprávních. Občanský soudní řád (dále o.s.ř. ) upravuje jednak možnost soudu doporučit mediaci, jsou-li tu ukazatele vhodnosti takového postupu a dále možnost přímo nařídit první setkání se zapsaným mediátorem. Ve druhém případě se vždy nařizuje první setkání, nikoliv vlastní mediace, u níž je jedním ze stěžejních principů dobrovolnost. Ta spolu s principem mlčenlivosti a neutrality (nestrannosti) mediátora rámuje mediační jednání. Soud může doporučit mediaci již v rámci přípravy jednání ( 114a odst. 2 písm. b) o.s.ř.), nebo kdykoliv po zahájení jednání ( 99 o.s.ř.), a to i v průběhu řízení o odvolání. Zákon výslovně uvádí, že účastníci řízení jsou upozorněni na možnost využití mediace podle zákona o mediaci. NAŘÍZENÉ PRVNÍ SETKÁNÍ SE ZAPSANÝM MEDIÁTOREM Přímo nařídit první setkání se zapsaným mediátorem lze v rozsahu (maximálně) 3 hodin, a to i ve stadiu přípravy jednání; probíhající soudní řízení lze za tím účelem na dobu nejvýše 3 měsíců přerušit ( 100 odst. 2 a 114c odst. 3 písm. d) o.s.ř. a 503 odst. 1 písm. a) z.z.ř.s.). Náklady tohoto 04

prvního setkání platí strany; stát platí pouze za účastníka osvobozeného od soudních poplatků ( 140 odst. 3 o.s.ř.). Proti usnesení o nařízení prvního setkání není přípustné odvolání ( 202 odst. 1 písm. m)). Ovšem jedinou sankcí, odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání se zapsaným mediátorem dle nařízení soudu, je, že soud nemusí (zčásti, nebo zcela) přiznat tomuto účastníkovi náhradu nákladů řízení ( 150 o.s.ř.). Nedohodnou-li se účastníci řízení na osobě mediátora pro první setkání (ve lhůtě určené k tomu soudem), vybere mediátora ze seznamu 8 soud. Jak již bylo řečeno nařídit lze pouze první setkání se zapsaným mediátorem. Jedinou výjimku upravuje 474 odst. 1 z.z.ř.s. 9 Účelem prvního setkání je získání sporných stran pro mediační proces. Mediátor strany seznámí s výhodami mediace, a naopak by měl upozornit na její limity a neslibovat dohodu. Zároveň splní poučovací povinnost ve smyslu 3 odst. 4 zákona o mediaci: Před zahájením mediace je mediátor povinen poučit strany konfliktu o svém postavení při mediaci, o účelu a zásadách mediace, o účincích smlouvy o provedení mediace a mediační dohody, o možnosti mediaci kdykoliv ukončit, o odměně mediátora za provedenou mediaci a o nákladech mediace. Mediátor je povinen strany konfliktu výslovně poučit o tom, že zahájením mediace není dotčeno právo stran konfliktu domáhat se ochrany svých práv a oprávněných zájmů soudní cestou a že za obsah mediační dohody jsou odpovědné pouze strany konfliktu. Odměna mediátora za první setkání činí 400, Kč za každou započatou hodinu; každý z účastníků platí polovinu. Úhrada této odměny představuje náklad řízení ( 137 odst. 1 o.s.ř.); ovšem náklady na vlastní mediaci se do nákladů řízení nepromítají a jejich výše a způsob úhrady záleží na ujednání mezi mediátorem a účastníky. HMOTNĚPRÁVNÍ ÚČINKY SMLOUVY A DOHODY Dají-li strany konfliktu šanci mediačnímu procesu, sepíše s nimi mediátor smlouvu o provedení mediace. Tato smlouvá má i výrazné hmotněprávní účinky. Již zákon č. 40/1964 Sb. ( starý občanský zákoník) i zákon č. 513/1991 Sb. (obchodní zákoník) upravovaly stavění běhu promlčecích i prekluzivních lhůt v souvislosti s mediací zahájenou u zapsaného mediátora. Občanský zákoník (dále o.z. ) s účinností od 1. 1. 2014 tuto výhodu rozšířil na všechny dohody o mimosoudním jednání věřitele a dlužníka o právu nebo o okolnosti, která právo zakládá ( 647 a 654 o.z.); neváže tedy stavění běhu promlčecí a prekluzivní lhůty jen na mediaci zahájenou u zapsaného mediátora. Nově také stanoví, že po rozeběhnutí lhůta neskončí dříve než za 6 měsíců ode dne, kdy začala znovu běžet ( 652 o.z.). Věřitel tak získává dostatečný prostor, aby při nezdaru mimosoudního vyjednávání mohl své právo řádně uplatnit. Dospěje-li mediační proces k sepsání mediační dohody, je třeba upozornit, že dohoda uzavřená před zapsaným mediátorem není přímo vykonatelná. Na exekuční titul ji může povýšit schválení soudem v podobě soudního smíru. V již zahájeném řízení se tak stane postupem dle 99 o.s.ř. Mediační dohodu (její část) lze však předložit soudu také jako návrh na prétorský smír dle 67 o.s.ř.; soud pak musí po přezkoumání souladu dohody s právním řádem ČR tuto dohodu schválit, nebo zamítnout, do 30 dnů od zahájení smírčího řízení. Výhodou soudního smíru jsou minimální náklady (vrácení 80 % soudního poplatku dle 10 odst. 7 zákona, č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích; resp. zaplacení 500, Kč za schválení prétorského smíru bez ohledu na to, co vše je obsahem mediační dohody viz položka 9 přílohy zákona č. 549/1991 Sb.). Dalším způsobem získání exekučního titulu je sepsání mediační dohody formou notářského zápisu s doložkou přímé vykonatelnosti; zde může být výhodou rychlost provedení. Pokud po prvním setkání nechtějí strany vstoupit do mediačního jednání, vystaví jim mediátor potvrzení pro soud ( 8 odst. 1 písm. f) zákona o mediaci) a mediace není zahájena. Je možné, aby si strany pro vlastní mediační proces zvolili jiného zapsaného mediátora; zákon neukládá povinnost podstoupit mediaci u toho mediátora, u kterého proběhlo první setkání. V každém případě, pokud sporné strany mají alespoň minimální vůli se dohodnout, je dobré učinit tak u zapsaného mediátora, aby mohly využít výhody velmi jednoduchého převedení mediační dohody na exekuční titul, bude-li to třeba. Při schvalování dohody soudem doslova za pár korun. 8 mediatori.justice.cz 9 Za účelem ochrany zájmu dítěte soud vede rodiče k nalezení smírného řešení. Soud může rodičům uložit na dobu nejvýše 3 měsíců účast na mimosoudním smírčím nebo mediačním jednání nebo rodinné terapii, nebo jim nařídit setkání s odborníkem v oboru pedopsychologie. 05

VÝHODY MEDIACE RYCHLOST Hlavní výhodou této metody, ve srovnání s řešením soudním, je kratší proces (v řádu dnů; ve složitých případech několika týdnů), méně nákladný proces (náklady mediace zpravidla nesou strany rovným dílem každá polovinu), stranami ovlivnitelný výsledek a možnost zachování dobrých vztahů do budoucna (nebo alespoň jejich další nezhoršování, což se děje s postupujícím soudním řízením). MLČENLIVOST Mediace probíhá neveřejně. Mlčenlivost mediátora a případně dalších osob, které se spolu s ním účastní na přípravě či průběhu mediace, je ošetřena zákonem ( 9 zákona o mediaci). Mediátor proto nemůže působit v roli svědka v případném soudním řízení. Povinnost důvěrnosti se vztahuje i na dokumenty, které během mediace vznikly (například mediační zápis, poznámky mediátora). Naproti tomu smlouva o provedení mediace a závěrečná mediační dohoda nejsou předmětem mlčenlivosti, pokud se strany nedohodnou jinak. Bývá také obvyklé, že povinnost mlčenlivosti je smlouvou o provedení mediace rozšířena na strany konfliktu a jejich právní zástupce. Pokud by totiž hrozilo, že sdílené informace budou při neúspěchu mediačního procesu použity proti straně, která je sdílela, nebylo by téměř co mediovat. ŘEŠENÍ POD KONTROLOU STRAN Určité ustoupení z pozic, přiznání vlastního pochybení, uznání a ocenění druhé strany, případně omluva to vše v mediaci pracuje pro dohodu. Mediace nehledá viníky, ale orientuje se na řešení pro teď a pro budoucnost. U nalézaných řešení je možná výrazná kreativita oproti možnostem, které má soud při vynášení rozsudku. Pokud jde o zájmy a potřeby stran, které jsou při mediaci vytaženy na světlo, zdaleka nejde jen o peníze. Svou roli hraje například potřeba ochrany dobrého jména, respektu, bezpečí, důvěry, možnosti spolehnout se na druhého, potřeba zbavit se napětí a začít novou životní (pracovní) kapitolu, pocit sounáležitosti nebo naopak možnost rozhodovat o svém životě a mnoho, mnoho dalších. A tyto potřeby lze v mediaci promítnout do závěrečné dohody v konkretizované formě jejich zajištění. DOBROVOLNOST Zároveň hraje svou roli fakt, že vlastní proces mediace je dobrovolný; strany jej mohou kdykoliv přerušit či ukončit ( 6 odst. 3 zákona o mediaci). Psychologicky tak nejsou tlačeny do řešení a naleznou-li je společným úsilím, je tím zároveň dán předpoklad pro dodržování výsledné mediační dohody. NESTRANNOST Nestrannost mediátora jeden ze stěžejních principů mediace v sobě zahrnuje nejen nepodjatost ve smyslu zákona, ale je udržována v průběhu celé mediace vícero způsoby. Mediátor dbá na to, aby každá ze stran dostala stejný prostor pro vyjádření. Mediátor nehodnotí a nepřiklání se k žádné ze stran ať už pro obsah či způsob vyjádření jejího stanoviska, nebo proto, že je mu někdo lidsky sympatičtější. Svou nonverbalitou, rovnoměrným očním kontaktem, stejně jako ústním projevem, vytváří pro obě strany stejně bezpečné prostředí. Ve zjitřené komunikaci mezi stranami pracuje pro obě stejně, pokud jde o neutralizaci negativních výroků, vyzdvižení všeho pozitivního a spojujícího, při přerámcování vyřčeného do pozitivních souvislostí. Zároveň důsledně dbá, aby žádné ze stran nevkládal při použití mediačních technik do úst to, co strana ve skutečnosti neřekla. LIMITY MEDIACE DRUH KONFLIKTU A CÍLE SPORNÝCH STRAN Mediace není všelékem na všechny druhy konfliktů, ani na vhodný konflikt kdykoliv v jeho průběhu. Mediace například není schopná ošetřit statusové konflikty, kde je třeba rozhodnutí příslušného orgánu. Také není vhodná tam, kde jedna ze stran umí jedině vyhrávat ; kde má být jedním z cílů procesu veřejná dehonestace protistrany; kde existuje výrazná nerovnost mocenských pozic mezi stranami nebo silný konkurenční boj znemožňující stranám otevřené sdílení informací. Jako kontraindikátor pro mediaci bývá uváděna také výrazná psychická porucha u jedné ze stran či výrazná závislost na omamných látkách nebo alkoholu, znemožňující přijímat za sebe závazná rozhodnutí. OBAVA ZE ZANEDBÁNÍ PÉČE ŘÁDNÉHO HOSPODÁŘE Dalším limitem je postoj konkrétních stran, stejně jako mocenských orgánů, k vlastní mediaci. Z pozice strany konfliktu přistupují k mediaci zdrženlivěji například orgány státní správy a samosprávy. Jako důvod bývá uváděna obava, zda by uzavřením mediační dohody, coby institutu narovnání, nebyla porušena zákonná péče řádného hospodáře. A tak se pro jistotu tyto orgány soudí. Přitom účelem institutu narovnání není zjistit, jak se věci ve skutečnosti mají, ale předejít dalším nesrovnalostem nebo sporům tím, že se původní závazek, v němž se sporné právo vyskytlo, zruší a nahradí se závazkem novým. K hledání takového řešení je mediační proces jako stvořený. 06

Ke zvážení obchodního úspěchu při soudním jednání je třeba vzít v úvahu konkrétní podmínky případu (sílu důkazních prostředků, reálnost alespoň částečného vymožení pohledávky po letech soudních sporů atd.), případně odborné posudky a další dostupné podklady a také aktuální judikaturu či jiná rozhodnutí příslušné autority v obdobných případech. Po zvážení všech okolností může být ukončení sporu formou narovnání (odpovídající mediační dohodou) tím nejlepším východiskem. NAČASOVÁNÍ MEDIACE I vhodné konflikty, charakterizované například provázaností sporných stran (ať už dlouhodobou spoluprací či příbuzenskými vztahy), dále tím, že spor nevykazuje rizika trestněprávní povahy, mocenské pozice stran jsou relativně vyvážené a účastníci dávají přednost projednání sporu v soukromí, nemusí v mediačním řízení dospět k dohodě. Záleží totiž na stadiu, ve kterém se spor dostane mediátorovi na stůl. V závěrečné příloze je zobrazena křivka konfliktu s jednotlivými fázemi a možnostmi v té které fázi reálně zapojit mozek a pracovat na nalézání řešení přinášejících užitek oběma stranám. nul do stádia separace, nebo destrukce. A to už je hodně těžká práce i pro mediátora. Pak lze těžko vyvracet případnou špatnou zkušenost dotyčného orgánu s mediací a vyvracet nabyté přesvědčení, že ta mediace stejně nefunguje. JUDr. Monika Selvičková, Ph.D. T +420 270 006 111 F +420 270 006 122 E monika.selvickova@achourhajek.com Z pozice orgánu, který může nařídit první setkání se zapsaným mediátorem, považuji za žádoucí větší užívání tohoto institutu jak ze strany soudů, tak ze strany orgánů působících v sociálně-právní ochraně dětí. 10 Jen tyto instituce musí zvážit, zda jde o spor vhodný k mediaci a nevyužívat jej až v okamžiku, kdy všechny ostatní postupy selhaly. Je totiž velmi pravděpodobné, že se spor v mezidobí posu 10 Kromě soudů mají možnost nařídit první setkání se zapsaným mediátorem také orgány působící v sociálně-právní ochraně dětí. Zákon o mediaci je tu provázán se zákonem č. 359/1999 Sb., zejm. 12 a 13 tohoto zákona. 07

KŘIVKA KONFLIKTU KŘIVKA KONFLIKTU (POPIS JEDNOTLIVÝCH FÁZÍ) (POPIS JEDNOTLIVÝCH FÁZÍ) Separace Vyčerpání Signály Odlišnosti Polarita Izolace Destrukce Únava vyjednávání negociace negociace facilitace facilitace mediace mediace Bod 0: spouštěcí událost Vyčerpání: únava (třebas jen dočasná) přináší schopnost Signály: nepoladěnost, sem tam člověk něčím bouchne, odejde z místnosti, či významně mlčí; Bod 0: spouštěcí psychické událost prožívání napětí přes válečné štíty druhou stranu alespoň trochu poslouchat; popř. mírné ochota výhrůžky; ke změně strategie; Signály: Odlišnosti: nepoladěnost, tendence vysvětlit sem svůj tam odlišný člověk postoj, něčím přesvědčit o jeho správnosti, bouchne, projevující odejde se odlišné z místnosti, zájmy, či hodnoty významně ; nicméně stále je tu není možnost vyloučen racionálního návrat do pohledu destrukce; podle na situace ve chvílích klidu a společné hledání řešení pokud se to podaří a strany si mlčí; situaci psychické vyříkají, prožívání konflikt napětí nepostupuje do dalších fází charakteru konkrétního případu je tu naděje, Odlišnosti: Polarita: tendence výrazně víc vysvětlit emocí, svůj projev odlišný různých postoj, znaků eskalace konfliktu že (dovolávání se znesvářené se svědků strany dohodnou a jiných napřímo, přesvědčit sympatizantů, o jeho zjednodušování správnosti, popř. konfliktu, mírné zosobňování konfliktu nebo jim aj.), k strany dohodě ztrácejí dopomůže třetí osoba schopnost mluvit o konfliktu napřímo jako facilitátor mezi nimi může působit například výhrůžky; rodinný projevující přítel či spolupracovník se odlišné zájmy, obou hodnoty společnému ; nicméně (spojujícímu) stále je tu možnost racio stran; výraznější vnímání prostředník odlišného ve vyjednávání oproti Separace: nálního neschopnost pohledu pobývat na situace spolu ve v chvílích jednom klidu prostoru, Každá totální z fází znechucení, má odlišný zákopová slovník, který válka je zároveň indikátorem pro neutrální mediátora. a nestranný Například odborník hovoří-li strana o tom, jak je na pozicích; přerušení komunikace; k obnovení schopnosti vzájemně se slyšet a a k společné ventilování hledání nashromážděných řešení pokud emocí se to je zapotřebí podaří mediátor a strany si situaci vyříkají, konflikt strašně naštvaná a zklamaná, je to něco jiného, než když Destrukce: nepostupuje různé formy do útoku, dalších ničení fází válka i na několika je totálně frontách, znechucená i za cenu sebezničujících a na druhého není aktivit schopná se Vyčerpání: únava (třebas jen dočasná) přináší schopnost přes válečné štíty druhou stranu alespoň Polarita: výrazně trochu víc poslouchat; emocí, projev ochota různých ke změně znaků strategie; ani není podívat. vyloučen návrat do destrukce; podle eskalace charakteru konfliktu konkrétního (dovolávání případu se je svědků tu naděje, že se znesvářené strany dohodnou napřímo, a nebo jiných jim sympatizantů, k dohodě dopomůže zjednodušování třetí osoba prostředník V postupujících ve vyjednávání fázích konfliktu se také (samozřejmě konfliktu, zosobňování konfliktu aj.), strany a jako prvotní signál) mění neverbalita. Popis všech indikátorů, pro se mediátora. kterými v této Například oblasti mediátor hovoří-li strana pracuje, by vydal Každá z fází ztrácejí má schopnost odlišný slovník, mluvit který o konfliktu je zároveň napřímo indikátorem o tom, jak je jako strašně facilitátor naštvaná mezi a nimi zklamaná, může působit je to něco jiného, na samostatnou než když je brožuru. totálně znechucená a na druhého není schopná se ani podívat. například rodinný přítel či spolupracovník V postupujících obou stran; fázích výraznější konfliktu se vnímání také (samozřejmě odlišného a jako V úvodu prvotní mediace signál) mění mediátor neverbalita. také zjišťuje, Popis jak dlouho všech indikátorů, oproti společnému se kterými (spojujícímu) v této oblasti mediátor pracuje, konflikt by vydal řečeno na samostatnou mediačně situace brožuru. trvá a co strany Separace: V úvodu mediace neschopnost mediátor pobývat také spolu zjišťuje, v jednom jak dlouho pro konflikstoru, v dané totální věci znechucení, podnikly (poradil zákopová se válka dotyčný s kamarády, nebo podal nebo trestní podal trestní oznámení; oznámení; jednají i ústně, nebo dosud řečeno v dané mediačně věci podnikly situace (poradil trvá se a dotyčný co s kama strany dosud jednají i ústně, na pozicích; nebo si přerušení už jenom komunikace; píší e-maily, k nebo obnovení schopnosti vzájemně se slyšet a k venti zástupci obou stran). To je další z indikátorů pro určení si dopisují si už jenom výhradně píší právní e-maily, zástupci nebo si obou dopisují stran). výhradně právní To je další z indikátorů pro určení fáze konfliktu. lování nashromážděných emocí je zapotřebí fáze konfliktu. neutrální a nestranný odborník mediátor Destrukce: různé formy útoku, ničení válka i na několika frontách, i za cenu sebezničujících aktivit 08

Achour & Hájek s.r.o. Kaunický palác, Panská 7, 110 00 Prague 1, Czech Republic Tel.: +420 270 006 111 Fax: +420 270 006 122 www.achourhajek.com Tato publikace je vydána advokátní kanceláří Achour & Hájek s.r.o. a je určena zejména pro klienty Achour & Hájek s.r.o. a další zájemce. Žádná část této publikace nepředstavuje právní stanovisko a nelze ji vykládat jako poskytování právních nebo jiných poradenských služeb ze strany Achour & Hájek s.r.o. nebo jejích partnerů nebo spolupracujících osob nebo jakýchkoliv autorů. Achour & Hájek s.r.o. neodpovídá za aplikaci stanovisek nebo názorů vyjádřených v této publikaci na jakýkoliv konkrétní právní případ. Achour & Hájek s.r.o. udržuje databázi obchodních kontaktů za účelem rozšíření a zlepšení služeb svým klientům. Informace týkající se těchto kontaktů jsou užívány pouze pro vnitřní potřebu Achour & Hájek s.r.o. Pokud je jakýkoliv kontaktní údaj týkající se Vaší osoby nesprávný nebo pokud si nepřejete nadále zasílat publikace Achour & Hájek s.r.o., oznamte nám prosím tuto skutečnost na následující adresu: epublications@achourhajek.com. www.achourhajek.com Achour & Hájek s.r.o. 2015. Veškerá práva vyhrazena.