Postoje občanů (dospělých) ke svobodě a demokracii

Podobné dokumenty
ps Kvóty: 1/[19] Jilská 1, Praha 1 Tel.:

ps Kvóty: 1/[14] Jilská 1, Praha 1 Tel.:

Stát a svoboda. Výzkumná zpráva Praha Libertariánský institut

Občané o stavu životního prostředí květen 2012

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;

Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen 2014

Situace v krajích. Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi. Česká televize. Praha 1. dubna 2012

po /[5] Jilská 1, Praha 1 Tel./fax:

pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: gabriela.

Občané o stavu životního prostředí květen 2014

Občané o stavu životního prostředí květen 2013

FINANČNÍ ZAJIŠTĚNÍ DOMÁCNOSTÍ A OBAVY Z EKONOMICKÉHO

Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti

Názory veřejnosti na členství v Evropské unii duben 2014

Srovnání poměrů dnes a před rokem 1989

Porovnání současných poměrů se situací před listopadem 1989

ING Bank Svět spoření. Praha, 4. března

pm007 Graf 1: Kladné a záporné stránky členství ČR v Evropské unii 20(v %) nárůst byrokracie a úřadů 2 0 přílišné omezování evropskými zákony př

LIDÍ SPOKOJENÝCH S NAŠÍM ČLENSTVÍM V EU UBÝVÁ

Tisková zpráva. Názory veřejnosti na členství České republiky v Evropské unii duben /6

Hodnocení stavu životního prostředí - květen 2016

Názory veřejnosti na členství České republiky v Evropské unii duben 2016

Výzkum veřejného mínění zaměřený na vnímaní energetiky a energetické nezávislosti

Spokojenost se životem červen 2019

VEŘEJNOST JE PŘESVĚDČENA, ŽE NĚKTERÉ SKUPINY OBYVATEL

Jiří Šafr, Markéta Sedláčková

ING Bank Svět spoření

Vlastnictví zbraní Zpracováno exkluzivně pro:

369 hod. dobrá. žádné. celý dotazník najednou

Názory na důvody vstupu do politických stran

Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky

Ministerstvo financí ČR

Občané o Lisabonské smlouvě

Hodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech sociální politiky

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2014

Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 2016

OCHOTA ZÚČASTNIT SE VOLEB DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

TISKOVÁ KONFERENCE KVALITA Z EVROPY chutě s příběhem

Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi

Bleskový výzkum SC&C a STEM pro Českou televizi

Domácnosti pod lupou: Kdo má hlavní slovo? 2012 Dostupný z

ps80502 TISKOVÁ ZPRÁVA Politická kultura

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav

Postoje populace ČR k ekonomické krizi a k předvolebním tématům

Zpracoval: Jan Červenka Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 79.5)

Fungování demokracie a lidská práva v ČR únor 2015

Spokojenost s životem červen 2015

Češi k prezidentským volbám v USA

Miloš Zeman Rok ve funkci

Tisková zpráva. Názory české veřejnosti na úroveň demokracie a respektování lidských práv v ČR únor /6

Graf 1: Spokojenost se životem v místě svého bydliště (v %) 1 or % 1% % velmi spokojen spíše spokojen % ani spokojen, ani nespokojen spíše nesp

Hodnocení stavu životního prostředí květen 2019

Hodnocení vlády Bohuslava Sobotky únor 2016

Dotazníkové šetření Územní identita a občanská společnost v okresech Ústí nad Labem, Děčín, Teplice, Litoměřice

VOLEBNÍ PROGNÓZA


Hodnocení kvality služby a spokojenosti u Uživatelů DS Kopretina (rok 2016)

Most k naději. Problematika zaměstnanosti klientů nízkoprahových adiktologických služeb Libereckého kraje.

1/9. Česká republika. Migrace sběr: Souhlasíte se slovy prezidenta Zemana, že migrace je řízená invaze, která nás má rozvrátit?

republiku: 1 ov9101 Úvodem byla lidem položena otázka, nakolik se cítí být hrdí na Českou Graf 1: Hrdost na Českou republiku

eu100 špatnou a vyučenými bez maturity. Například mezi nezaměstnanými (, % dotázaných) hodnotilo 8 % z nich nezaměstnanost jako příliš vysokou, mezi O

MAS Havlíčkův kraj, o. p. s.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. III/2010. příliš mnoho, b) přiměřeně, c) příliš málo.

Hodnocení roku 2016 a očekávání v roce 2017

VĚTŠINA OBČANŮ OČEKÁVÁ, ŽE SE EKONOMICKÁ SITUACE V ČR

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

Postoje občanů k fungování demokracie v ČR únor 2014

Jak jsou na tom Češi s tolerancí?

NEZAMĚSTNANOST, ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ A SOCIÁLNÍ JISTOTY ANEB V ČEM SE PODOBÁME A V ČEM LIŠÍME

Názor na rozšířenost a míru korupce u veřejných činitelů a institucí březen 2016

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

Hodnocení výdajů státu v jednotlivých oblastech sociální politiky

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku:

RESPONDENTI DLE EKONOMICKÉ AKTIVITY

bodů, což je rozdíl významně přesahující statistickou chybu měření (viz tabulka 1). Tabulka 1. Jak se vláda stará o sociální situaci rodin s (v ) 2/04

Muž Žena Stáří do 25 let 25% 38% let 27% 17% let 26% 26% let 14% 12% let 8% 5% od 66 let 0% 1%

Lesy pohledem české veřejnosti: jak mají vypadat a jak se v nich má hospodařit

Názory obyvatel na výdaje státu v různých oblastech sociální politiky

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku:

Analýza bydlení pro osoby se zdravotním postižením pro projekt Komunitní plánování sociálních služeb ORP Tábor

SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM A MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA V HODONÍNĚ VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ

0% III/2002 IX/2005 II/2007 II/2008 II/2009 II/2010 II/2011 XI/2012 XI/2013

TISKOVÁ ZPRÁVA 1/[9] Centrum pro výzkum veřejného mínění. CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Technické parametry Naše společnost, v12-11b

Názory veřejnosti na Evropskou unii duben 2012

Zpracoval: Matouš Pilnáček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

or11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka

0% 20% 40% 60% 80% 100% Rozhodně příznivý Spíše příznivý Tak napůl Spíše nepříznivý Rozhodně nepříznivý Žádný Neví

METODOLOGIE. 17.listopad. SANEP s.r.o. DENÍKY VLP. kvótní výběr. multiplechoice

ANALÝZA VÝSLEDKŮ MAPY ŠKOLY. Individuální zpráva. Základní škola (xxxx)

V/2003 II/2005 III/2008 III/2009 III/2010 III/2011 III/2012 III/2013 III/2014 X/2015

Postoje k zákonu o sociální bydlení a jeho podobě

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

Krajské volby 2012 LIBERECKÝ KRAJ

PRŮZKUM FINANČNÍ GRAMOTNOSTI AXA & VŠE

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2015

Transkript:

Postoje občanů (dospělých) ke svobodě a demokracii TOP LINE z výzkumného šetření stručné výsledky Praha 2016

Obsah 1. Cíl a metodika projektu 2. Analýza výsledků 2.1. Zájem o veřejný a společenský život 2.2. Chápání svobody a demokracie 2.3. Případové studie 2.4. Držení střelných zbraní 3. Charakteristika vzorku info@libertarianskyinstitut.cz www.libertarianskyinstitut.cz 2

Cíl a metodika projektu Cílem projektu bylo zjistit, jaké mají postoje občané ke svobodě a demokracii a jak vnímají držení a použití střelných zbraní Šetření bylo uskutečněno prostřednictvím hloubkových rozhovorů s respondenty za pomocí připraveného scénáře. Cílovou skupinou k dotazování byli občané starší 18 let. Celkem bylo uskutečněno 6 hloubkových rozhovorů, 2 v Praze a 4 v Brně. Timing projektu: šetření se uskutečnilo v druhé polovině měsíce srpna 2016. Rozhovory s respondenti vedli F. Knobloch v Praze a K. Brožovičová v Brně Průměrná délka rozhovoru byla cca 35 minut info@libertarianskyinstitut.cz www.libertarianskyinstitut.cz 3

ZÁJEM O VEŘEJNÝ A SPOLEČENSKÝ ŽIVOT A SPOKOJENOST SE STAVEM SPOLEČNOSTI Úvodní otázky rozhovoru byly zaměřeny, jaký je zájem o veřejný a společenský život a jak občané vnímají spokojenost či nespokojenost se současným stavem ve společnosti: Zájem o veřejný a společenský život je u občanů značně diferencovaný. Přibližně polovina uvádí, že se se o něj zajímá se značnou intenzitou a druhá polovina říká, že tak činí jen okrajově a nepravidelně. Se zájmem o veřejný a společenský život souvisí též osobní aktivní účast v činnosti různých organizací a spolků. Skutečností je, že zájem občanů o práci v různých organizacích a spolcích je již nižší. Jinak řečeno, část z těch, kteří se dosti zajímají o veřejný a společenský život již neusiluje o práci, členství v různých organizacích a spolcích. Občané hodnotí spokojenost lidí se současným stavem společnosti jen mírně negativně, tzn. že přece jenom převládá ve výpovědích nespokojenost, nicméně určitě nemá vyhrocený charakter. Důvody nespokojenosti jsou dle vyjádření občanů různé. Od politiků a politické reprezentace, přes byty, pracovní příležitosti, důchody až po vyjádření, že My jako Češi to máme už v povaze odjakživa, takže aktuální stav odráží jen dlouhodobý negativismus v ČR. Z výpovědí dotazovaných je dále patrné, že mladší lidé jsou spokojenější a nespokojenost má individuální charakter, nespokojení jsou hodně vidět a spokojená část lidí mlčí..

ÚLOHA STÁTU V NAŠÍ ZEMI Důležitou otázkou z pohledu dalšího rozhovoru byla otázka, jakou úlohu by měl sehrávat stát a státní instituce a organizace v naší zemi Postoje české veřejnosti jsou na tuto otázku diametrálně rozdílné. Od názoru, že Státní instituce a organizace jsou přebujelé, měly by se redukovat a stát by měl méně zasahovat do života svých občanů přes mínění, že Státní instituce a organizace mají přiměřený charakter až k postoji, že Státní instituce a organizace by mohly posílit, aby toho dělaly více pro občany Jednoznačně nejčastěji odpovědi dotazovaných oscilují mezi míněním, že státní instituce a organizace jsou přebujelé k názoru, že mají přiměřený charakter. Z toho vyplývá fakt, že si část společnosti sice uvědomuje byrokratický nárůst státního aparátu, nicméně odpor proti tomuto jevu není dosud razantní. A to i přes skutečnost, že dotazovaní respondenti shodně vyjadřují přání, že by raději pracovali v soukromém sektoru než ve státních službách a institucích Pokud jde o četnost vyjádření, nejméně časté je vyjádření, že by státní instituce a organizace měly ještě posílit, mělo by jich být více a početnější. Obvykle tito občané více spoléhají na pomoc ze strany státu než na své schopnosti a přičinění

CHÁPÁNÍ SVOBODY Občané si po pojmem Svoboda nejčastěji a bezprostředně vybavují: Možnost samostatně se rozhodnout (podle svých preferencí), zároveň ale neomezovat své okolí, případně za to nést přiměřenou zodpovědnost. Znamená to Dělat si co chci v určitém právním rámci. Svoboda znamená mít možnost se rozhodovat, aniž bych se musela bát, jaká bude reakce okolí. Po bližším obsahovém zpřesnění, které bylo na respondentech dodatečnou otázkou požadované, jsme zaznamenali toto doplnění definice svobody (obvykle respondenti jinými slovy rozvíjeli své spontánní vyjádření): Svoboda znamená mít možnost jednat dle svých potřeb a tužeb bez ohrožování a omezování druhých Svoboda v moderním pojetí znamená, dělat si co chci, ale zároveň se řídit pravidly (zákony). Ta by měla byt společnosti uznána a uznávána. Svoboda velmi důležitá, můžeš se rozhodnout co je pro tebe nejlepší, no ale v rámci státu, v rámci předpisů, člověk si nemůže dělat jen co chce, musí být schopný soužití s ostatními. Svoboda pro mě znamená, že můžu říct, co si myslím Slova, která nejčastěji symbolizují u občanů svobodu jsou: Svoboda slova, pohybu, studia, výběru, volnost, respekt, porozumění, rozhodování

HODNOCENÍ SVOBODY A SVOBODNÉHO JEDNÁNÍ Občané celkově hodnotí pozitivně možnost jednat a žít svobodně. Většina uvádí, že se cítí svobodní a mají dostatek svobody. Nejvíce svobodní se cítí občané doma a při rozhodování, co s volným časem. Relativně méně svobodní jsou v práci a v rozhodování, za co utratí své peníze. Pokud je něco na svobodě omezuje, tak nejčastěji jsou uváděny 3 věci: nedostatek financí (peněz), nedostatek, málo volného času a byrokraticko-úřednický aparát. Kromě toho jsou dále uváděny takové skutečnosti jako nedostatek sebevědomí (charakterové rysy člověka), zažité názory a tradice, nekompetentní lidé, politické strany a korupce v ČR. Na otázku respondentům, co by ještě zvýšilo jejich míru svobody, jsme nedostali konkrétní návrhy a doporučení, zmiňovány byly víceméně obecné podmínky ke zlepšení jejich života. V tomto směru byly nejčastěji zmiňovány: pochopení a porozumění od ostatních občanů, lepší finanční situace, otevřenější a upřímnější jednání od ostatních občanů. Za zmínku stojí skutečnost, že si svoji míru svobody uvědomuje řada občanů a mají zájem, aby nedošlo v budoucnu ke zhoršení stávající situace. Občané si obecně jen velmi málo vzpomenou na případy porušení svobody. Přitom jde nejčastěji o medializované události, mající charakter narušení svobody náboženství (tzv. IS, zákaz burkin na pláži). Případy porušení domovní svobody a svobody slova prakticky neznají.

CHÁPÁNÍ DEMOKRACIE Občané si po pojmem Demokracie nejčastěji spontánně vybavují: Zastupitelská vláda, zastupitelská demokracie, parlament, volby, delegace pravomocí, TGM Bližší obsahové zpřesnění, které bylo na respondentech požadované, přineslo toto doplnění: Podíl všech jedinců společnosti na rozhodování o otázkách týkajících se dané společnosti Podíl občanů na řízení a správě státu Pluralita názorů a realizace převládajícího názoru Diskuse, debaty a polemika názorů Demokracie ve skutečnosti znamená, že moje záměry a jednání nepoškodí druhého člověka Synonyma, která symbolizují demokracii jsou: volnost, tolerance, soužití, svoboda volby a názoru Občané se ve svých vyjádření ke svobodě a demokracii shodují v tom, že jde o velmi blízké pojmy, které toho mají mnoho společného. Konkrétně k oběma pojmům obecně uvádějí: Mohu svobodně volit, svobodně studovat, svobodně cestovat, svobodně názoru, svoboda výběru

PŘÍPADOVÁ STUDIE PORUŠENÍ SVOBODY 1 Případ 1: Představte si, že u vašeho souseda, který má prodejnu elektroniky, dojde k loupeži. Lupiči mu vezmou násilným způsobem peníze a elektroniku. Jsou ozbrojeni a na útěku. Když majitel ihned zjistí loupež a vyběhne za nimi. Jaký by byl podle Vašeho názoru správný postup majitele, který legálně vlastní střelnou zbraň (pistoli)? Výsledky: Pro jistotu dá varovný výstřel a pak použije zbraň, aby lupiče nenechal uniknout Pro tuto variantu 3 občané (2 ženy a 1 muž) Zbraň nepoužije, aby nedošlo ke zranění, raději bude volat policii Pro tuto variantu 3 občané (1 žena a 2 muži) Všichni respondenti volili mezi 2 variantami, tzn. varovným výstřelem a použitím zbraně k zastavení zloděje a nepoužitím zbraně, jen voláním policie. Přitom je zřejmé, že pohlaví ani věk nehradí důležitou roli, rozhodující je osobnost respondenta. Důvody, proč by respondent nepoužil zbraň k ochraně svého majetku, jsou nejčastěji následující: Použití zbraně je možné jen k ohrožení života, pokud jde o zboží, tak stačí volat policii Nelze střílet po někom, kdo něco ukradne z obchodu Tady to není jako v Americe.

PŘÍPADOVÁ STUDIE PORUŠENÍ SVOBODY 2 Případ 2: Představte si, že se k vám domů v noci vloupá zloděj. Co byste dělali? Varianty odpovědí byly 3: Použijeme násilí, včetně případně legálně držené zbraně, aby lupič nemohl uniknout Zbraň nepoužijeme, aby nedošlo ke zranění, raději budeme volat policii Necháme lupiče běžet a bude požadovat náhradu na pojišťovně V tomto případě se všechny odpovědi pohybovaly mezi první a druhou variantou. A přesně napůl, tj. 3 respondenti jsou pro použití zbraně a 3 respondenti by raději volali policii. Bližší analýza odpovědí pak naznačila, že v případě ohrožení osoby respondenta či jeho blízkých, je pak pochopitelně ochota použití zbraně větší než jenom v případě krádeže. Pro případ nepoužití zbraně uvádějí respondenti tyto důvody: ozbrojený lupič, možná odplata zloděje, možnost zranění, aj.

DRŽENÍ STŘELNÝCH ZBRANÍ Po odpovědích na případové studie jsme se respondentů zeptali: Myslíte si, že je dobré mít doma zbraň (pistoli)? Výsledky šetření: Legální vlastnictví střelné zbraně v domácnosti podporuje přibližně třetina respondentů, 2/3 to odmítají Pro vlastnictví zbraně byl typický tento argument: Pokud člověk dokáže odhadnout riziko a situaci, jsem pro držení zbraně. Vždy však musí člověk myslet na bezpečnost sebe a své rodiny. Proti vlastnictví zbraně byl nejčastěji volen tento argument: Jsem strašně proti tomu, aby mezi lidmi byly zbraně. To se mi nelíbí.

Charakteristika vzorku Jméno věk vzdělání povolání bydliště zájmy Ladislav 28 VŠ Business partner Praha Sport, cestování, kultura Stanislava 34 VŠ Analytik Praha Sport, malování, čtení, jazyky, počítače a přírodní vědy Kateřina 26 SŠ Studentka Brno Cestování, fotografovaní, cyklistika, četba Gita 38 VŠ Mateřská dovolená Brno Četba knih, procházky, rostliny, zahrady, takový mix, kultura Ivan 38 VŠ IT Brno Čtení, počítače, zahrada, turistika Honza 48 VŠ Strojní inženýr OSVČ Brno Cestování hlavně vlakem a taky setkávání s kamarády info@libertarianskyinstitut.cz www.libertarianskyinstitut.cz 12

z.s. Holečkova 1265/36 150 00 Praha 5-Smíchov Telefon: (+420) 271 732 234 (+420) 271 735 587 E-mail: roman.kriz@libertariani.cz info@libertarianskyinstitut.cz www.libertarianskyinstitut.cz 13