Jiří Šafr, Markéta Sedláčková

Transkript

1 Konference DEMOKRACIE JAKO HODNOTA A PROBLÉM Katedra filozofie Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, Technická univerzita v Liberci, Liberec, 22. října 2010 Sociální kapitál a legitimita demokracie v ČR Jiří Šafr, Markéta Sedláčková Sociologický ústav Akademie věd České republiky, v.v.i. 1

2 Obsah 1. Teorie a pojmy Politická kultura vertikální a horizontální dimenze Kolektivní sociální kapitál 2. Analýza afektivní legitimity demokracie v ČR Diskuse: kontextuální vlivy politické kultury mezinárodní pohled 2

3 Politická kultura = komplex postojů, hodnot a vzorců chování existujících v dané společnosti, které souvisejí se vzájemnými vztahy moci (státu) a občana zahrnují tyto kategorie: znalost politiky, hodnocení politických jevů, emotivní aspekt politických postojů a vzorce politického chování [Wiatr 1973: 367] Dimenze politické kultury: Vertikální = občané instituce (stát) Horizontální = vztahy mezi občany kolektivní sociální kapitál 3

4 Politická kultura dimenze vertikálních vztahů Vertikální vztahy: občan instituce Důvěra v instituce státu Politická angažovanost: účast ve volbách Politická efektivita odcizení Vnitřní (občan se cítí kompetentní ovlivňovat politiku) Vnější (občan cítí, že jeho názor berou politici na vědomí) 4

5 Sociální kapitál = horizontální vztahy ve společnosti Individuální a kolektivní forma (dle vlastnictví/efektů). kulturní složka: hodnoty a normy reciprocity, tolerance důvěra v druhé lidi (specifické jiné skupiny) pocit solidarity, smysl pro sounáležitost s komunitou strukturní složka: vazby a sociální kontakty (individuální forma SK jako míra a kvalita zasíťování jedince poskytuje (skupinové) zvýhodnění a zdroje v jednání) sítě občanské angažovanosti (participace, dobrovolnictví) kolektivní (komunitní) sociální kapitál 5

6 Analýza afektivní legitimity demokracie v ČR

7 Výzkumná otázka Přispívá k legitimitě demokracie v podmínkách české společnosti vedle vertikální složky politické kultury také horizontální složka - kolektivní sociální kapitál? Výzkum ISSP 2004 Občanství mezinárodní projekt 37 zemí (v roce 2004) postoje k demokracii, hodnocení institucí, občanská participace, zájem o politiku 7

8 Operacionalizace - afektivní legitimita = postoje ke způsobu vládnutí a hodnocení demokracie: 1. Ať má jakékoli chyby, stávající způsob vlády je pro nás nejlepší. (souhlas 27 %) 2. Raději bych žil/a v našem současném systému vlády než jakémkoli jiném. (souhlas 34 %) 3. Demokracie je nejlepší způsob vlády pro zemi, jako je ta naše. (souhlas 57 %) 8

9 Operacionalizace kulturní složky sociálního kapitálu Tolerance a respekt k druhým lidem: Představte si, že někoho potkáte poprvé. Jak je důležité dát mu najevo, že ho respektujete jako člověka? (43 % důležité) Představte si, že se setkáte s lidmi, s nimiž rozhodně nesouhlasíte. Jak důležité je dát jim najevo, že jejich názor tolerujete? (30 % důležité) Generalizovaná sociální důvěra: Celkově vzato, řekl/a byste, že většině lidí se dá důvěřovat nebo že člověk nemůže být při jednání s lidmi nikdy dost opatrný? (21 % důvěra) Jak často, podle Vašeho názoru, se Vás lidé budou snažit využít, když budou mít možnost, a jak často se budou snažit jednat poctivě a slušně? (57 % poctivě a slušně) + Důvěra ve státní instituce: armáda, vláda, parlament, policie, prezident, státní úředníci 9

10 Operacionalizace strukturní složky soc. kapitálu Konvenční participace -členství v: politické straně (8 %) odborech/ obchodní/ profesní organizaci (11 %) církvi/ náboženské organizaci (20 %) sportovním/ volnočasovém/ kulturním sdružení (24 %) jiné dobrovolné organizaci (15 %) Nekonvenční participace - aktivity: podpis petice (34 %) ekologický/ politický bojkot produktů (15 %) účast na demonstraci (22 %) politickém shromáždění (21 %) kontakt politika (10 %) peněžitý dar/ získávání peněz na občanské a politické aktivity (22 %) kontakt/ vystoupení v médiích (6 %) vstup do internetového politického fóra (4 %) 10

11 Vztah kulturní a strukturní složky sociálního kapitálu a politické kultury kulturalistické teorie (Almond, Verba; Putnam): občanská politická kultura (kulturní složka kolektivního sociálního kapitálu) vzniká v prostředí občanských aktivit (strukturní složka) I. klasické pojetí: členství v dobrovolných sdruženích občanská kultura horizontální (soc. důvěra, tolerance), vertikální (politická efektivita, angažovanost, důvěra ve státní instituce) II. alternativní hypotéza (sociální hnutí): s proměnou forem občanské angažovanosti od 60.let, vliv má spíše tzv. nekonvenční participace probíhající mimo členství ve formálních organizacích Nicméně, vztah je silný pouze se specifickou občanskou aktivitou zejména altruistického charakteru (dárcovství, dobrovolnická práce) 11

12 Afektivní legitimita v ČR ,08-0,04 0 0,04 0,08 0,12 0,16 0,2 Pohlaví (žena) Věk sq Příjem domácnosti Vyučení a (ns.) SŠ (maturita) (ns.) VŠ Konvenční participace (ns.) Nekonvenční participace (ns.) Sociální důvěra Tolerance k druhým lidem Důvěra ve státní instituce Politická spokojenost Ekonomická spokojenost Vnější polit. efektivita (odcizení) (ns.) Vnitřní polit. efektivita (odcizení) (ns.) Volil v parlamentních volbách 2002 Model 2 (sociální kapitál) Model 3 (+ vertikální politická kultura) OLS: Rsq: Model 1 (sociální kapitál) = 0,11 Model 2 (+ vertik. Politická kultura) = 0,24 12

13 Shrnutí determinantů afektivní legitimity demokracie v ČR ovlivněna zejména politickou kulturou v jejím vertikálním rozměru: politická a ekonomická spokojenost důvěra ve státní instituce (účast ve volbách) 13

14 Shrnutí (pokračování) Dále legitimitu ovlivňuje horizontální kolektivní sociální kapitál: strukturní složka občanská angažovanost ke kladnému hodnocení demokracie nepřispívá vliv nemá ani organizovanéčlenství ani nekonvenční formy občanské angažovanosti vliv SK tedy pouze u kulturní složky tolerance k druhým a generalizovaná důvěra (nad rámec ostatních uvažovaných vlivů) 14

15 Závěry Deklarovaná legitimita souvisí nejen s důvěrou v politické instituce, ale i s důvěrou sociální a tolerancí k druhým. Kulturní složka kolektivního sociálního kapitálu je tak důležitá nejen jako pojivo společnosti na úrovni interpersonálních vztahů makrospolečenská koheze, ale posiluje přímo i stabilitu politického systému. 15

16 Diskuse: hodnocení demokracie, politická kultura a sociální kapitál Kritika tzv. neotocquevilliánské teorie (Putnam) sociálního kapitálu zdá se pro ČR oprávněná členství v dobrovolných organizacích nemá přímý vliv na generování občanských ctnostní a důvěry (v ČR jde často o tzv. staré organizace) Nicméně odlišit je třeba vlivy: individuální jedinec (v předchozí analýze) kontextuální komunita, milieu občanské společnosti na úrovni regionu/ celé společnosti/ státu potřeba mezi-kulturního (mezinárodního) a historicko-časového srovnání 16

17 Sociální důvěra & členství v dobrovolných sdruženích v 15 zemích 17

18 Členství v dobrovolných sdruženích a hodnocení demokracie v 15 zemích 18

19 Tolerance a hodnocení demokracie v 15 zemích 19

20 Závěry - mezinárodní srovnání politické kultury Rozhodující je zřejmě historicko-kulturní milieu občanské společnosti té které země a její ekonomická výkonnost, tak aby z organizovaných dobrovolných aktivit prostoupil étos spolupráce a odpovědnosti za závazky vůči společným cílům do širšího spektra společnosti a došlo k jejich hlubšímu ukotvení v politické kultuře. Otázkou je, do jaké míry k tomuto procesu došlo v české společnosti po roce

21 Demokratický systém Vertikální politická dimenze: důvěra v instituce politická angažovanost (volby, apod.) politická a ekonomická spokojenost Horizontální občanská dimenze: Hodnoty vzájemnosti, důvěra, tolerance sociální sítě, formální i neformální spolky a organizace 21

22 Děkujeme za pozornost. Studie byla realizována v rámci projektu Sdílené hodnoty a normy chování jako zdroj posilování sociální koheze a překonávání negativních dopadů sociální diferenciace v ČR (MŠMT ČR, evid. č. 2D06014) více na 22