Charakteristika vzdělávacího programu

Charakteristika vzdělávacího programu 1. Organizace výuky Studium je organizované jako čtyřleté denní, výchovně-vzdělávací proces je naplánován na období září až červen v prvním až třetím ročníku, ve 4. ročníku na září až květen. Výuka oboru je rozdělena na teoretickou a praktickou část, jež se odehrává ve školních dílnách, v pěti učebnách vybavených moderní výpočetní technikou, zde žáci pracují ve skupinách a snaží se formou praktických dovedností aplikovat získané vědomosti. Ve druhém až třetím ročníku je v učebních osnovách zakomponován předmět Praktická cvičení v rozsahu 3 hodin týdně, ve kterém zpočátku žáci projdou několika dílnami (dílnou elektroniky, elektromontáží a montáží hardware), později řeší konkrétní praktické úlohy z elektrotechniky. Výuka je realizována v kmenových a odborných učebnách, laboratořích a dílnách, řídí se rozvrhem, který je sestaven tak, aby odpovídal požadavkům školy, respektoval specifika jednotlivých předmětů a metody výuky. Oboru jsou k dispozici teoretické učebny vybavené moderní audiovizuální technikou, zde probíhá především výuka odborných předmětů (Technické vybavení, Elektrotechnika, ICT), k výuce dalších předmětů (Informační a komunikační technologie, Programové vybavení, Aplikované výpočetní technika) slouží počítačové učebny, na některé hodiny z ranku přírodovědných předmětů se žáci stěhují do speciální učebny, k dispozici je i dvojice jazykových učeben. Část předmětů se učí ve skupinách, jde o cizí jazyky, předměty vyučované v oblasti informačních technologií, výše zmiňované předměty praktického vyučování a cvičení zaměřené na programování, instalace software, modifikace systémů a pod. V průběhu studia je vyčleněn dvakrát blok na čtrnáctidenní odbornou praxi, ve 2. a ve 3. ročníku, v obojím případě v reálných pracovních podmínkách. 2. Realizace klíčových kompetencí Klíčové kompetence se prolínají celým odborným i všeobecným vzděláváním a na jejich vytváření se podílejí různou mírou všechny vyučovací předměty. Výuka je vedena tak, aby v maximální míře byly u žáků rozvíjeny především morální vlastnosti, komunikativní, sociální a personální dovednosti, aby byli žáci schopni samostatného studia a získali ke studiu pozitivní vztah. Nejvýznamnější roli pro realizaci občanských a kulturních kompetencí má občanská nauka, český jazyk a dějepis. Ale i v ostatních předmětech je kladen důraz na rozvíjení morálních kvalit žáků, na přijetí a dodržování zákonů, různých norem a pravidel, k jednání žáků v souladu s udržitelným rozvojem přispívá především předmět chemie, do ní zakomponované základy ekologie, ekonomika. Komunikativní, sociální a personální kompetence a kompetence k učení a řešení problémů jsou realizovány ve všech předmětech, a to zejména rozvíjením dovednosti samostatně se učit a získávat nové informace, samostatně řešit zadané problémy a vhodně prezentovat své názory, vést věcnou diskusi na dané téma, smysluplně rozvíjet mezilidské vztahy. Nezastupitelnou roli zde hraje předmět mateřský a cizí jazyk, projektové práce a dále zvolené metody výuky zejména projektová práce, práce skupinová či týmová. Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám jsou rozvíjeny především v ekonomice, odborných předmětech a občanské nauce. Důležitou úlohu zde má čtrnáctidenní praxe, kdy se žáci seznámí s chodem podniků přímo v reálu. Matematické kompetence rozvíjí kromě matematiky, fyziky, chemie a odborných předmětů zejména předměty, v nichž se učí studenti programovat, dále i číslicová technika. platnost ŠVP: od 1. 9. 2017 počínaje I. ročníkem 1

Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi je realizována téměř ve všech předmětech (kromě tělesné výchovy) zadáváním samostatných úkolů, řešením projektů, podporováním vlastní aktivity a zájmu žáků. Základní znalosti pro rozvoj této kompetence získávají žáci v předmětech Informační a komunikační technologie a Projektová práce, kde navíc získají praktickou zkušenost s prací s informacemi pod odborným vedením učitele. 3. Způsoby začlenění průřezových témat do výuky Průřezová témata prostupují celým vzděláváním, jsou různou měrou realizovány ve všech předmětech. Těžiště realizace průřezového tématu Občan v demokratické společnosti spočívá v předmětu Občanská nauka. K jeho naplnění však přispívají i ostatní předměty především snahou o dobré znalosti a dovednosti žáků, vhodnou strategií výuky (zejména problémové a projektové vyučování) a důsledným vyžadováním dodržování zásad slušného chování a osobním příkladem. Významnou úlohu zde hraje vytváření pozitivního klimatu ve škole. Téma Člověk a životní prostředí je realizováno z hlavní části v předmětu Chemie. Konkrétní znalosti z těchto předmětů ještě žáci prohlubují v Ekonomice, Občanské nauce, Chemii, Fyzice, odborných předmětech, při praxi a exkurzích i prostřednictvím práce na projektech s uvedenou tématikou. Komplexní pohled na problematiku životního prostředí podporuje pozitivní vztah žáků k přírodě a přijetí vlastní odpovědnosti za její současný stav. Cílem průřezového tématu Člověk a svět práce je přispět k úspěšnému uplatnění absolventa na trhu práce. Tento cíl je dosahován zejména předmětem Občanská nauka, Český jazyk, Ekonomika a odbornými předměty, dále prostřednictvím exkurzí a praxe žáků i besedami s pracovníky partnerských podniků. Informace o situaci na trhu práce (zejména nabídky zaměstnání a dalšího vzdělávání) si mohou žáci přečíst na nástěnkách výchovného poradce. Průřezové téma Informační a komunikační technologie je ve vzdělávání žáků realizováno v samostatném předmětu Informační a komunikační technologie formou cvičení v odborné učebně, kde každý žák má k dispozici jeden počítač. Dále i v rámci dalších předmětů při procvičování, výkladu, samostatné práci a zejména při realizaci žákovských projektů a jejich prezentaci. 4. Další vzdělávací a mimovyučovací aktivity V rámci nepovinných předmětů a zájmových kroužků je žákům nabízena možnost zapojit se do sportovních aktivit (především kopaná), šachového a divadelního kroužku, pro žáky, mající problém se změnou vyučovacích metod při přechodu ze základního na střední školství, škola organizuje doučování z matematiky. Již několik let se pro zájemce z řad studentů organizuje mezinárodní výměnný pobyt s Fachoberschule ve Forchheimu, jde o dva týdenní pobyty během zhruba jednoho jarního měsíce, v nichž se žáci obou zemi mohou seznámit nejen s podobou vzdělávacího procesu v České republice a v Německu, zdokonalit si své znalosti cizího jazyka, ale rovněž se seznámí s problémy a životem svých vrstevníků a poznají zajímavá místa v zemi našich sousedů. Každé dva roky se škola snaží organizovat pro své žáky poznávací zájezd do Velké Británie, který by měl rozšířit jejich znalosti o ostrovní zemi, seznámit s pamětihodnosti bývalé světové velmoci a nabídnout setkání s rodilými mluvčími angličtiny v jejich domácím prostředí (pokud to organizace a typ zájezdu umožní). Prostředky na vyslání studentů do Británie pocházejí částečně z finančních příspěvků partnerů školy, kteří si uvědomují, že jazyková vybavenost studentů hraje v současné době velký význam na trhu práce. Vedle samotného vyučování dle rozpisu učiva je v 1. a 2. ročníku zařazen sportovní výcvikový kurz (zimní a letní), vytvořen prostor pro kulturně-vzdělávací a výchovné akce (filmová platnost ŠVP: od 1. 9. 2017 počínaje I. ročníkem 2

a divadelní představení, přednášky, výchovné programy), stejně jako exkurze do podniků, s nimiž škola spolupracuje, popřípadě na veletrhy související se zvoleným zaměřením. Pro žáky organizuje škola exkurze na veletrhy (AMPER, Index, Cebit), do závodů sociálních partnerů (Witte Nejdek - automatizované linky s roboty, výpočetní středisko). Škola poskytuje žákům prostor k vytváření projektů souvisejících se středoškolskou odbornou činností i odbornými soutěžemi. 5. Způsob a kritéria hodnocení žáků Prospěch žáka se v průběhu klasifikačního období posuzuje podle kritérií a hledisek, která jsou součástí Školního řádu, jenž v článku V. stanovuje pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání. Při vlastním hodnocení se snaží učitel uplatnit vůči žákovi objektivitu a přiměřenou náročnost. Učitel získává podklady pro hodnocení a klasifikaci průběžně na základě soustavného sledování výkonu žáka a jeho připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (ústní, písemné). Jsou-li součástí výuky grafické práce, zprávy z měření nebo výrobky žáka atd., je odevzdání těchto prací v termínu stanoveném vyučujícím nezbytnou podmínkou pro klasifikaci žáka (například u předmětů ICT, Technické vybavení, Programové vybavení, Praktická cvičení, Projektové práce) v charakteristice těchto předmětů je zmínka o tom, jakým způsobem se hodnotí. Hodnocení teoretických předmětů klade do popředí schopnosti samostatného logického myšlení, schopnosti aplikovat získané vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, úroveň vyjadřovacích schopností. Při hodnocení se bere ohled na kultivovanost projevu, správnost a systematičnost předávaných faktů, schopnost pracovat v týmu i se samostatně rozhodovat. Bere se rovněž v potaz schopnost diskuse a formulace získaných vědomostí. Nejčastější formou hodnocení teoretických předmětů je ústní nebo písemné zkoušení, didaktické testy, prezentace žáků a aktivita v hodinách. Hodnocení praktických předmětů klade důraz na osvojení odborných dovedností, využívání teoretických vědomostí v praxi, úroveň používání pomůcek, laboratorního zařízení a dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Hodnocení odborné praxe se objeví v předmětu praktická cvičení (2. a 3. ročník). Žák je povinen absolvovat 14 denní odbornou praxi ve firmě, která souvisí se studovanou odborností (tj. ICT). Žák je hodnocen po dobu 14 dní od firmy a přinese toto hodnocení po absolvování praxe do školy, kdy vyučující zohlední hodnocení z odborné praxe ve známce za 2. pololetí. Pokud se žák ve stanoveném termínu nezúčastní odborné praxe je v předmětu nehodnocen a musí si odbornou praxi nahradit do termínu opravných zkoušek daného školního roku. Podrobnosti o hodnocení v příslušných předmětech naleznete u charakteristiky jednotlivých předmětů, při samotném hodnocení respektují vyučující specifické vzdělávací potřeby jednotlivých žáků. 6. Podmínky přijímání ke vzdělávání Ke studiu na obor Informační technologie jsou přijímáni zájemci, kteří úspěšně splní povinnou školní docházku v devátém ročníku a splní kritéria zveřejněná ředitelem školy. Jako podmínka pro přijetí je stanovena dokumentace potvrzující výsledky vzdělávání v I. a II. pololetí předposledního roku a v I. pololetí posledního roku základní povinné školní docházky, výsledky testů u přijímacího řízení a potvrzení dokazující zájem o zvolený obor. Na obor není požadováno lékařské potvrzení. 7. Způsob ukončení studia Vzdělání oboru Informační technologie je ukončeno maturitní zkouškou, která se skládá ze společné a profilové části. Žák získá střední vzdělání a maturitní zkouškou, jestliže úspěšně vykoná obě části maturitní zkoušky. platnost ŠVP: od 1. 9. 2017 počínaje I. ročníkem 3

Jednotlivé kroky zkoušky se řídí školským zákonem č. 561/2004 Sb. a vyhláškou č. 177/2009 Sb. o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů. Zkušební předměty ve společné části Společná část maturitní zkoušky se skládá ze dvou povinných předmětů: z Českého jazyka a literatury, z Cizího jazyka nebo Matematiky (do školního roku 2019/2020, včetně), Českého jazyka a literatury a Cizího jazyka (platí pro školní rok 2020/2021) a počínaje školním rokem 2021/2022 ze tří povinných předmětů: z Českého jazyka, Cizího jazyka a Matematiky. Zkouška z mateřského a cizího jazyka je písemná (písemná práce a didaktický test) a ústní, zkouška z matematiky písemná (didaktický test). Žák si může zvolit pouze takový cizí jazyk, který je vyučován ve škole, jíž je žákem. Dle prováděcího předpisu je zadavatelem MŠMT, ústní části uvedených zkoušek organizuje škola. Žák se může ve společné části dále přihlásit až ke dvěma nepovinným zkouškám. Zkušební předměty v profilové části Žák se v profilové části přihlásí ke třem povinným zkouškám předmětů, které určí ředitel školy v souladu s prováděcím právním předpisem s rámcovým a školním vzdělávacím programem, včetně forem a témat. V profilové části konají žáci povinně maturitní zkoušku ze Souboru předmětů z informatiky (koná se formou ústní zkoušky, a to z předmětů: Technické vybavení, Elektrotechnika a Číslicová technika) a z Počítačových systémů a sítí (koná se formou ústní zkoušky, a to z předmětů ICT, Počítačové systémy a sítě). Jako třetí zkoušku si mohou zvolit buď Programování aplikací (koná se formou dlouhodobé práce s obhajobou před maturitní komisí, má základ v předmětech Programové vybavení, Programování a vývoj aplikací a Projektová práce), nebo Řízení strojů a procesů (formou praktické zkoušky, z předmětů Aplikovaná výpočetní technika, Operační systémy a Praktická cvičení). Žák se může v profilové části dále přihlásit až ke dvěma nepovinným zkouškám z předmětů, které určí ředitel školy v souladu s prováděcím právním předpisem s rámcovým a školním vzdělávacím programem, včetně forem a témat. Maturita povinné předměty nepovinné předměty Společná část (dva povinné předměty + max. dva nepovinné) do školního roku 2019/2020 školní rok 2020/2021 (2 povinné předměty) od školního roku 2021/2022 (3 povinné předměty) Způsob ukončování studia školský zákon č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů 1. Český jazyk (CSJ, KLV) 2. Cizí jazyk (ANJ/NEJ) nebo Matematika (MAT) 1. Český jazyk (CSJ, KLV) 2. Cizí jazyk (ANJ/NEJ) 1. Český jazyk (CSJ, KLV) 2. Cizí jazyk (ANJ/NEJ) 3. Matematika (MAT) Způsob ukončování studia školský zákon č. 561 /2004Sb. ve znění pozdějších předpisů platnost ŠVP: od 1. 9. 2017 počínaje I. ročníkem 4

Profilová část (tři povinné předměty + max. dva nepovinné) 1. Soubor předmětů z informatiky (TVY, ELE, CIT, DIT) ústní forma 2. Počítačové systémy a sítě (ICT, PSS) ústní forma 3. žák si zvolí jednu zkoušku z: a) Řízení strojů a procesů (OPS, AVT, PCV) formou praktické zkoušky b) Programování aplikací (PGV, PVA, PRO) formou maturitní práce a její obhajoby před komisí Způsob ukončování studia školský zákon č. 561 /2004Sb. ve znění pozdějších předpisů Poznámka: každý předmět může být vybrán jako povinný jen jednou (bez ohledu v jaké části maturity ho žák koná) Předmět Řízení strojů a procesů není v učebním plánu uveden, je třeba specifikovat nebo uvést v učebním plánu jasně, co je to za předmět Předmět Řízení strojů a procesů je pouze maturitní předmět, který má formu praktické zkoušky a skládá se z předmětů Aplikovaná výpočetní technika a Operační systémy. Předmět Programování aplikací je pouze maturitní předmět, který má formu dlouhodobé práce s obhajobou před maturitní komisí a má základ v předmětech Programování a vývoj aplikací, Programové vybavení a Projektová práce. 8. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Škola vychází vstříc žákům se speciálními vzdělávacími potřebami i žákům nadaným dle potřeb jednotlivců a možností školy tak, aby došlo k naplnění vzdělávacích možností každého jednotlivce. Řídí se zákonem 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů a vyhláškami o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných a vyhláškami o poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízeních. Koordinátorem mezi subjekty (rodiče, žák, školské poradenské zařízení, vyučující, případně další instituce) zapojenými do vytváření, realizace a vyhodnocování účinnosti podpůrných opatření je výchovný poradce školy, který úzce spolupracuje s třídními učiteli. Škola informuje rodiče žáků o poskytování podpůrných opatření v pokynech zaslaných v pozvánce žáka k přijímacím zkouškám, v dotazníku pro žáky a rodiče ihned po nástupu do prvního ročníku, na třídních schůzkách (v prvním ročníku ihned v září). Na konci předposledního ročníku škola (prostřednictvím výchovného poradce a třídního učitele) seznámí žáky s možností uzpůsobení podmínek při konání maturitní či závěrečné zkoušky. 8.1 Podpora žáků, jejichž vzdělání vyžaduje uplatnění podpůrných opatření Žáci, kteří k naplnění svých vzdělávacích možností nebo uplatnění a užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebují poskytnutí podpůrných opatření (dále jen žáci se SVP se speciálními vzdělávacími potřebami) jsou zařazeni do vzdělávání v běžné třídě a jsou na základě doporučení Školského poradenského zařízení (ŠPZ) rozděleni do kategorií PO1-PO5. Přičemž kategorii PO1 může přidělit i škola a žákovi je přizpůsobena výuka tak, aby odpovídala jeho individuálním potřebám buď postačuje individualizace vzdělávacího procesu, nebo je žákovi vypracován Plán pedagogické podpory. Jako podpůrná opatření pro žáky se SVP jsou na naší škole využívána podle doporučení ŠPZ zejména: I. v úpravě podmínek vzdělání (metody, formy a organizace výuky, bezbariérový přístup, hodnocení žáka) a) metod výuky - respektování individuálního pracovního tempa žáků a poskytování dostatečného času k zvládnutí úkolů - respektování snížené kvality grafických výstupů, případně jejich náhradou použitím PC programů platnost ŠVP: od 1. 9. 2017 počínaje I. ročníkem 5

- využití speciálních pomůcek při práci žáka doma, při výuce, případně i písemných pracích - individuální přístup k žákovi a častější kontrola pochopení látky a úkolů během výuky b) organizačních forem výuky - střídání forem a činností během výuky - využívání i jiných forem výuky než je frontální výuka - v případě vážných problémů může být pro žáka vložena do vyučovací hodiny krátká přestávka c) úpravě obsahu a jeho časového rozložení - žákovi rozložit si učivo tak, aby měl prostor pro doplnění učiva (například z důvodu omluvené absence) - v odůvodněných případech umožňuje žákům úpravu obsahu tak, aby byl kompenzován handicap žáka d) úprava výstupů - na naší škole není až na výjimky realizována II. ve využití kompenzačních pomůcek (pracovní listy a digitální materiály, pomůcky umožňující vizuální oporu, PC, diktafon) Škola žáku se SVP zajistí kompenzační pomůcky, které jsou uvedeny v doporučení ŠPZ, a to zapůjčením či nákupem. III. v přístupu pedagogů k žákovi, případně začleněním dalšího nepedagogického pracovníka do výuky. Doporučení ze školského poradenského zařízení (ŠPZ) jsou uložena ve dvou kopiích jedna na studijním oddělení v dokumentaci žáka, druhá u výchovného poradce, který zajišťuje předání informací třídním učitelům a vyučujícím (prostřednictvím intranetové nástěnky dostupné jen pedagogům, informací na pedagogické radě). Výchovný poradce dále zajišťuje komunikaci s rodiči a žákem, stanovuje termíny pro tvorbu a vyhodnocení plánu pedagogické podpory (PLPP) nebo individuálního plánu (IVP) a spolupracuje při jejich tvorbě. Spolu s třídním učitelem sleduje dodržování uvedených materiálů a případně je uzpůsobuje potřebám žáka. Výchovný poradce kontroluje zápis dat do školní dokumentace (bakaláři) a eviduje zakoupené pomůcky pro jednotlivé žáky v rámci podpůrných opatření, zabezpečuje jejich nákup a zodpovídá za jejich předání žákům. Třídní učitel sleduje situaci ve třídě, vytipovává žáky, kteří mají problémy se studiem a jsou ohroženi školním neúspěchem, zodpovídá za vytvoření PLPP a IVP, sleduje jejich dodržování a pomáhá výchovnému poradci v jejich vyhodnocení. Školní poradenské pracoviště naší školy (ŠPP) je tvořeno výchovným poradcem, který zároveň koordinuje jeho činnost a je pověřen spoluprací s ŠPZ, a metodikem prevence. Jednání ŠPP se též účastní vždy příslušný třídní učitel, v některých případech i zástupce vedení nejčastěji ředitel školy. Následuje časové rozložení podpory žáků se SVP během studia: a) Podpora žáků u přijímacích zkoušek Pokud bylo k přihlášce na SŠ přiloženo doporučení školského poradenského zařízení, škola zajistí realizaci navrhovaných podpůrných opatření. b) Podpora žáků v prvním ročníku Ihned po nástupu do prvního ročníku předají třídní učitelé žákům dotazník pro zákonné zástupce, který umožňuje zjistit škole handicapované žáky a oblast handicapu. Současně v něm žádáme rodiče o předložení materiálů ze školského poradenského zařízení a plánu pedagogické podpory ze ZŠ. Na základě těchto materiálů a písemného informovaného souhlasu zákonného platnost ŠVP: od 1. 9. 2017 počínaje I. ročníkem 6

zástupce žáka začne třídní učitel (TU) ve spolupráci s výchovným poradcem (VP), ŠPZ, rodiči a vyučujícími vytvářet plán pedagogické podpory (PLPP) nebo individuální plán (IVP) pro první ročník. Účinnost navržených opatření je vyhodnocována u PLPP nejpozději po 3 měsících, u IVP nejméně jednou ročně od zahájení realizace daných opatření - na základě rozhovoru třídního učitele s žákem a vyjádření ostatních vyučujících vyhodnotí třídní učitel s VP účinnost PLPP či IVP. Oba dokumenty je možné průběžně upravovat a doplňovat dle aktuální situace. Vyučující prvních ročníků sledují schopnosti a výkony žáků a v případě nesrovnalostí kontaktují třídního učitele, který probere situaci s ostatními vyučujícími a sdělí výchovnému poradci. Ten rozhodne spolu s členy školního poradenského pracoviště o tom, zda postačí individualizace výuky či bude vytvořen plán pedagogické podpory, popřípadě zda rovnou doporučí žákovi vyšetření v ŠPZ. Po 3 měsících od zahájení poskytování podpůrných opatření třídní učitel vyhodnotí jejich účinnost - na základě rozhovoru s žákem a vyjádření ostatních vyučujících. V případě nedostatečnosti informuje TU výchovného poradce a ten informuje zákonného zástupce o potřebě využít pomoc ŠPZ. c) Podpora žáků ve vyšších ročnících Žákům ve vyšších ročnících jsou přiznány PO dle platného doporučení z ŠPZ či SVP. Postup tvorby, realizace a vyhodnocení je shodný s pravidly v odstavci b). Vyučující i nadále sledují schopnosti a výkony žáků, zejména žáků nově příchozích, a v případě nesrovnalostí kontaktují třídního učitele, který probere situaci s ostatními vyučujícími a sdělí závěry výchovnému poradci. Ten rozhodne o tom, zda budou žákovi poskytnuta podpůrná opatření a vytvořen plán pedagogické podpory. Další postup je identický s bodem b) d) Podpora žáků v posledním ročníku studia Škola ve druhém pololetí třetího ročníku informuje žáky o možnosti uzpůsobení podmínek u maturitní zkoušky či u závěrečné zkoušky a postupu, který musí žáci dodržet. Na základě doporučení ŠPZ pak upraví podmínky zkoušek dle platné legislativy. Po celou dobu vzdělávání žáka se SVP na naší škole vyučující, třídní učitel a výchovný poradce sledující nejen podmínky pro vzdělání daného žáka, ale zaměřují se i na začlenění žáka do kolektivu, snaží se posilovat pozici žáka ve třídě i mimo ni. Zejména velký důraz je na sociální vztahy kladen u žáků s odlišnými životními podmínkami a z odlišného kulturního prostředí a žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ). Vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem (cizinců) se věnuje 20 školského zákona. Na střední škole jsou žákům s OMJ přiznána podpůrná opatření kategorie PO1 školou a další kategorie PO2-PO5 na základě doporučení ŠPZ. Je třeba, aby si vyučující každého předmětu byl vědom, že při vzdělávání žáka v jeho předmětu hraje zásadní roli neznalost jazyka, která je objektivní bariérou a činí z těchto žáků žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, jež vyžaduje odlišné principy práce. Základem pro vzdělání žáka je co nejrychleji zvládnout český jazyk na aspoň minimální úrovni, avšak toto není úkolem jen učitele českého jazyka, ale i všech ostatních pedagogů. Vyučující musí intenzivně spolupracovat mezi sebou, s rodiči, VP i ŠPZ. Žákovi s OMJ je potřeba vytvořit specifické podmínky, pomoci mu s tvorbou překladových slovníčků, tolerovat nepřesnosti, pomalé tempo, špatné vyjadřování a poskytnout co nejvíce materiálů v tištěné podobě apod. Výuku českého jazyka zcela individualizovat a vést ji jako výuku jazyka cizího. Na základě doporučení ŠPZ může mít žák navýšené hodiny českého jazyka či speciální pedagogickou péči. 8.2 Podpora žáků nadaných a mimořádně nadaných Vyhledáváním nadaných žáků jsou pověřeni vždy vyučující daného předmětu. Ti sdělí své poznatky TU, který po konzultaci s ostatními vyučujícími daného žáka poskytne informace VP, a všichni společně stanoví další postup. Pracovně rozlišujeme 3 typy nadaných žáků. a) žák vykazující nadání v jednom předmětu platnost ŠVP: od 1. 9. 2017 počínaje I. ročníkem 7

Talent takového žáka rozvíjí vyučující daného předmětu zadáváním náročnějších úloh ve výuce či k domácí přípravě, zadáváním referátů, intenzivnějším využíváním výpočetních a mediálních technologií a zapojením žáka do odborných soutěží. Kromě toho se mu vyučující věnuje individuálně ve výuce (volí vhodné metody výuky problémovou, projektovou či samostatnou práci) a při konzultačních hodinách. b) žák vykazující mimořádné nadání v jednom předmětu Vyučující se věnuje tomuto žákovi obdobně jako v bodě a), může mu však doporučit vzdělávání podle individuálního plánu. Ředitel školy pak může na základě žádosti zletilého žáka či zákonného zástupce nezletilého žáka a doporučení ŠPZ povolit žákovi individuální vzdělávací plán. IVP vytváří, realizuje a vyhodnocuje vyučující daného předmětu, popřípadě komise sestavená z odborníků na dané učivo. c) žák vykazující nadání či mimořádné nadání ve více předmětech Vyučující předmětů, ve kterých žák projevuje nadání, se snaží podchytit zájem žáka o další vzdělávání a nadstavbové aktivity. Úlohou vyučujících je též pomoci žákovi vyprofilovat jeho talent a usměrnit jeho aktivity, aby žák mohl uplatnit své nadání, ale nebyl přetížen. V případě mimořádného nadání v určité oblasti vzdělávání je umožněno žáku postoupit do vyššího ročníku na základě doporučení ŠPZ, žádosti zletilého žáka či zákonného zástupce nezletilého žáka a po vykonání zkoušek z učiva ročníku, který žák nebude absolvovat. Kromě uvedených podpůrných opatření, která plynou ze zákona, škola poskytuje žákům prospěchová stipendia, což chápeme jako význačný motivační faktor. Třídní učitel a ostatní vyučující pozorně sledují, jak se nadaní žáci zapojují do třídního kolektivu, a snaží se posílit jejich pozici ve třídě, zlepšit sociální vztahy a často i sociální návyky těchto žáků. 8.3 Průběh a způsob hodnocení výsledků vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu Individuální vzdělávací plán vychází z příslušného školního vzdělávacího programu školy, dále z doporučení školského poradenského zařízení, popřípadě z doporučení registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo odborného lékaře nebo dalšího odborníka, a vyjádření zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka. Je závazným dokumentem pro zajištění speciálních vzdělávacích potřeb. Individuální vzdělávací plán je zpracován nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy škola obdržela doporučení ŠPZ a informovaný souhlas zákonného zástupce žáka či zletilého žáka. Poskytování vzdělávání podle IVP lze pouze na základě písemné žádosti zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka. Škola ve spolupráci se školským poradenským zařízením sleduje a nejméně jedenkrát ročně vyhodnocuje naplňování IVP. Ve středním vzdělávání ředitel školy může povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu i z jiných závažných důvodů. V tomto případě může být žáku povolena zvláštní organizace výuky při zachování obsahu a výstupů vzdělávání stanoveného školním vzdělávacím programem. Ředitel školy seznámí žáka a zákonného zástupce nezletilého žáka s průběhem vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu a s termíny zkoušek. platnost ŠVP: od 1. 9. 2017 počínaje I. ročníkem 8