ZPRAVODAJ 2005 >SRPEN > 02 Evropská komise schválila nový Akční plán Evropské komise na zlepšení komunikující Evropy/Action Plan to Improve Communicating Europe by the European Commission navržený viceprezidentkou, paní Margot Wallström, která je zodpovědná za vztahy mezi institucemi a za komunikační strategii. Bylo vytvořeno celkem 50 akcí ke zvýšení kapacity a zlepšení dovedností při komunikaci Komise o evropských politikách. Tento akční plán odráží velmi konkrétním a pragmatickým způsobem politické priority jak zapojit občany do dialogu v rámci Evropské unie. Představuje také pracovní metodu, která povede k modernímu přístupu komunikace mezi odděleními. Tato opatření jsou základem pro uspokojení potřeby většího dialogu, konzultací a diskusí o roli Unie. Samozřejmě je to úkol, který jde nad rámec Unie; jeho úspěch závisí v prvé řadě na partnerství s dalšími klíčovými hráči v evropské politice uvnitř Evropské unie. Tento plán je založen na komunikaci Evropské unie, která spočívá na třech principech: Naslouchání Nejen informovat občany EU, ale také jim naslouchat a brát v úvahu jejich pohled na věc. Komunikace Komunikovat o tom, jak ovlivňují politiky EU každodenní život občanů EU a jakou přidanou hodnotu přinášejí. Přiblížení se místním lidem Sdělení budou adekvátně upravena pro publikum každého členského státu a k šíření informací budou využívány kanály, které tomuto publiku lépe vyhovují, a sdělení budou v jazyce, kterému publikum rozumí. Tyto zásady budou přeloženy do operačních aktivit, jako například: - Koordinace komunikačních aktivit v rámci celé Evropské komise, vedoucí k maximalizaci úsilí a lepšímu využití komunikačních nástrojů. - Lepší využití těchto komunikačních nástrojů, kterým lidé dávají přednost, a v jazyce, kterému rozumějí, zejména internetu a audiovizuálních služeb, - Profesionalizace v komunikaci prostřednictvím specifických školení státních zaměstnanců a výběru specialistů na komunikaci. - Využívání praktik, jako je například shrnutí informací pro laiky, které vychází z hlavních návrhů Komise a které popisuje osobní užitek politik EU pro občany. - Posílení zastoupení Komise v členských státech, aby občané těchto států byli lépe informováni o politikách a iniciativách, které je zajímají, které se jich dotýkají a v jazyce, jemuž rozumějí. Nyní, když byl Akční plán schválen, bude Komise pracovat na Bílém dokumentu o komunikaci. V tomto čísle: Co je nového v Bruselu a v Evropě strana 2 Zpráva Světové banky o dopadu rozšířené EU v nových členských státech Nová strategie Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) pro Českou republiku 3 Zaostřeno na nové programy EU strana 4 Vzdělání a kultura: nové financování projektů Leonardo Stručně o politikách a programech EU strana 5 Zákaz tabákové reklamy v EU v platnosti 5 Návrh EK na ambiciozní politiku rozvoje 5 Opatření za porušení směrnic proti 16 členských státům 5 Přehled akcí strana 6 Výzvy k předkládání projektů strana 6 1
Zpráva Světové banky o dopadu rozšíření EU v nových členských státech Oddělení pro Evropu a střední Asii Světové banky publikovalo Zvláštní zprávu o hospodářské situaci v nových členských státech/ New Member States (NMS) Evropské unie jeden rok po vstupu do EU. Celkové hodnocení je jasně pozitivní, dokonce i když EU nyní trápí obecné zpomalení růstu. Pozitiva Hospodářský výkon v osmi středoevropských a pobaltských zemích, které jsou novými členskými státy Evropské unie Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Slovenská republika a Slovinsko byl utlumen v první polovině roku 2005. Stalo se tak po období velkého růstu, který následoval po přístupu do EU a který zvýšil s tím spojené investice, export, růst produkce a ceny. Podle červencového vydání Čtvrtletní hospodářské zprávy EU se na začátku roku 2005 růst produkce obecně zpomalil. Skutečný HDP v prvním čtvrtletí roku 2005 byl slabší v regionech (kromě Estonska). Nejvíce to bylo patrné v Polsku, Slovinsku a Maďarsku. Nicméně zůstal dostatečně velký ve většině zemí, když se přizpůsobovaly sezónním faktorům (viz graf). Fiskální a inflační cíle jsou v roce 2005 správně řešeny ve většině nových členských států. V prvním roce po přístupu do EU se rozšířil obchod, nejen ve stávajících členských státech, ale také v nových členských zemích, mezi nimi a mezi zbytkem světa. Byl využit příliv kapitálu do nových členských států, včetně přímých zahraničních investic, ale přeshraniční mobilita pracovních sil zůstala mírná, což zejména odráží přechodná omezení ve většině existujících členských států EU. Zpráva zjišťuje, že zemědělci jsou dosud největšími příjemci pomoci EU po vstupu do Unie, což odráží vyšší ceny zemědělských produktů a zvýšený prodej stejně jako podporu v rámci Jednotné zemědělské politiky/ Common Agricultural Policy. Zároveň firmy, které neprovedly restrukturalizaci předem, než nastala zvýšená konkurence, jsou zvýšené konkurenci nejvíce vystaveny. Soukromo veřejné partnerství/private-public partnerships (PPPs) je stále oblíbenější v nových členských státech jako ideální nástroj, který vede k uspokojení potřeby zvýšených investic do infrastruktury v rámci napjatého fiskálního prostoru. Zároveň se hledá lepší stanovení rizik mezi soukromým a státním sektorem, aby bylo možné zvolit finančně efektivnější řešení a zlepšit poskytování služeb. Partnerství soukromého a veřejného sektoru je nejvíce rozšířeno v Maďarsku (například dálnice M5), s krátkodobými úsporami v rozpočtu, které se zdají být důležitým faktorem při rozhodování a rozsahu partnerství v regionu. Rozsah partnerství v regionu je úzce spjat s fiskálními problémy země. Autoři zprávy si všímají toho, že Polsko a Česká republika a v menší míře Slovenská republika také plánují rozšířit zapojení soukromého sektoru v zabezpečení infrastruktury. Otevřené otázky Je zřejmé, že období před vstupem vytvořilo zásadní prostor a příležitost pro reformu, která může brzy po vstupu do EU skončit. Společnosti, jednotlivci a vlády, které nevyužily odpovídajícím způsobem této příležitosti, již nemusí dosáhnout průměrné životní úrovně EU. Dosažení této průměrné životní úrovně bude vyžadovat více než jen příliv financí převedených z EU, také proto, že některé kapacity absorpce finančních zdrojů jsou omezené. Další úsilí zajistit makroekonomickou stabilitu a pokračující strukturální reformy k podpoře investičního klimatu je také potřeba, stejně tak jako podpora flexibility pracovního trhu. Podle Zprávy byl zaznamenán mírný pokrok v oblasti reformy v první polovině roku 2005, a to v souvislosti s nadcházejícími volbami v několika zemích EU8 a vzhledem ke stálému politickému manévrování,. Největší pozornost byla zaměřena na další reformy daní, konkrétně na akci týkající se daně z příjmu obyvatel v Estonsku a Litvě. 2
Nedávné selhání EU a neschopnost dohodnout se na finančním výhledu na roky 2007-13 zkomplikovalo střednědobý finanční plán nově přistupujících zemí zejména kvůli nejistotě týkající se budoucnosti převodů EU s tím spojených. Zpráva navrhuje způsoby, v nichž národní fiskální instituce mohou být podporovány, aby se těmito riziky zabývaly, včetně rozvoje potřebné technické kapacity pro hospodářskou analýzu a management a větší transparentnost (odhalování, podávání zpráv, provádění auditů atd.), jež se týká makroekonomických a finančních rizik. Nová strategie EBRD pro Českou republiku Evropská banka pro obnovu a rozvoj/ European Bank for Reconstruction and Development (EBRD) začala pracovat na celkové revizi strategie půjček v České republice. Během strategického období 2003-2005 se banka zaměřila na i) poskytování financování malým a středním podnikům přímým financováním úvěrových linek bankám a leasingovým společnostem; ii) stálou podporu soukromých akciových fondů; a iii) podporu podnikatelského sektoru. K 30.dubnu 2005 má EBRD projektové portfolio 550 milionů, přičemž EBRD financovala projekty ve většině sektorů hospodářství. V roce 2004 podepsala EBRD nové projekty v celkové výši 82,2 milionů. Všechny projekty v portfoliu nejsou suverénní projekty, což znamená, že jsou bez garance státu. Banka nyní plánuje rozvinout novou strategii, která poskytne směrnici pro aktivity EBRD v České republice, v níž identifikuje hlavní výzvy, které by měla banka vzít v úvahu, a na které by se měla zaměřit. Ve své strategii se EBRD nemůže zaměřit na všechny otázky rozvoje a zákonitě musí vybírat při identifikování oblastí, kde má banka mandát, zkušenosti a schopnost hrát konstruktivní roli. Bylo by užitečné, aby banka při přípravě strategie pro Českou republiku obdržela připomínky, založené na jejím mandátu: to by mohlo zahrnovat komentáře týkající se vyhodnocení předchozí politické strategie, stejně jako poznámky o obchodním a hospodářském prostředí: Otázky vztahující se k investičnímu klimatu Zahrnuje otázky zabývající se i) právním prostředím (zaváděním a prosazováním zákonů, ii) regulačním prostředím pro podnikání (například otázky vztahující se k licencím, daním, ochraně obchodu, mechanismům tvorby cen atd.), iii) fungováním veřejné administrativy iv) korporátním vedením a integritou. Otázky vztahující se k infrastruktuře potřeb Tato oblast se vztahuje k i) absorpci po-přístupových fondů, ii) partnerství veřejného a soukromého sektoru jako prostředků pro uspokojení investičních potřeb a iii) infrastruktuře města a životního prostředí, se zvláštním důrazem na otázky vztahující se k energetické účinnosti a obnovitelné energii. Otázky vztahující se k dostupnosti financí Tato oblast zahrnuje otázky zabývající se i) úrovní finančního zprostředkování v bankovním sektoru, ii) rozvojem kapitálových trhů, iii) budoucností pražské burzy a zvýšením její role ve financování hospodářství, iv) přístupem malých a středních podniků k dlouhodobému odpovídajícímu financování se zvláštním důrazem na dostupnost správné směsi produktů, v) dostupností odpovídajících finančních nástrojů (např. strukturované finance, spravedlnost, kvasi spravedlnost pro české investice v sousedních zemích a vi) růstem nebankovního finančního sektoru (soukromá spravedlnost, kvasi spravedlnost, leasing, hypoteční bankovnictví, pojištění atd.). Otázky vztahující se k společenskému dopadu investic EBRD K tématům, kterým je věnována pozornost, patří i) malé a střední podniky, které rozšiřují možnosti pro podnikání, vytváření pracovních míst a sociální flexibilitu; ii) bankovní a nebankovní finanční instituce, které zlepšují přístup k úvěrům a iii) investice do podniků infrastruktury se zaměřením na otázky vztahující se k sociálnímu dopadu a dopadu na životní prostředí, tarifovou reformu, možnosti a zlepšení životního prostředí. Dopad aktivit EBRD na životní prostředí Zahrnuje otázky týkající se zlepšení životního prostředí, energetickou efektivitu a nukleární bezpečnost. Banka vezme v úvahu všechny připomínky, které obdrží. Shrnutí těchto poznámek s reakcí zaměstnanců bude zveřejněno na webové stránce poté, co bankovní rada schválí revidovanou strategii země. Tato strategie je však dokumentem banky a odpovědnost za obsah zůstává bance. Jakékoli připomínky by měly být předloženy EBRD na emailovou adresu: czechstrategy@ebrd.com nejpozději v září 2005, aby mohly být brány v úvahu. 3
Současná strategie pro Českou republiku, která je vyvěšena na webové stránce EBRD od 28. října 2003 (je stále k dispozici na: http://ebrd.org/about/strategy/country/czechrep/strategy.pdf), je nejvhodnějším základem pro poznámky a komentáře. Vzdělání a kultura Nové financování projektů Leonardo Evropská komise vybrala 295 projektů z 31 zemí, které obdrží granty v rámci Programů Leonardo da Vinci, které podporují mezinárodní spolupráci, pěstující inovace a zlepšující kvalitu evropského odborného vzdělávání a školení. Přidělena byla celková částka 86 milionů na spolufinancování vybraných projektů. Od roku 2000, program Leonardo da Vinci přidělil více než 500 milionů euro na podporu 1700 evropských projektů spolupráce. Toto velké úsilí přispívá k modernizaci evropských školících systémů a praktik v Evropě a zlepšuje transparentnost při získávání odborných kvalifikací na evropském trhu práce. Program Leonardo da Vinci tak přímo pomáhá evropských občanům zlepšit své dovednosti získat lepší práci. Program Leonardo da Vinci také navíc vedle propagace mobility školení a podporuje inovační pilotní programy, které pokrývají široký rozsah témat vztahujících se k odbornému vzdělávání a školení. Současné projekty jsou zaměřeny zejména na následující témata: - Rozvoj nových opatření a nástrojů na prezentaci, propagaci a srovnávání kvalifikací a konkurence na evropské, národní a sektorové úrovni; - Rozvoj příležitostí k odbornému školení, zejména je brána v úvahu transparentnost a přenos výsledků učení získaných ve formálním vzdělávání; - ICT-podporované učení, kde učení je založeno na informacích a komunikačních technologiích a je kombinováno s dalšími způsoby učení, jako například učební skupiny, rodinné uřčení nebo tutoring a mezinárodní virtuální studijní kroužky; - Rozvoj odpovídajících školících/studijních materiálů ke zlepšení dovedností, také pro méně kvalifikované dělníky; - Rozvoj nástrojů školení e-learningu pro management kvality v odborném vzdělávání a školení; - Školení učitelů a školitelů a vyměňování zkušeností mezi školami, dobrovolnickými organizacemi, univerzitami a společnostmi. 295 projektů proto přímo přispěje k rozvoji dobře fungujícího evropského trhu práce s transparentními a přenositelnými odbornými kvalifikacemi a ke zlepšení systémů odborného školení a praktik v Evropě. Projekty Leonardo da Vinci jsou vybírány na základě výzev k předkládání projektů. Uzávěrka Výzvy na předkládání předběžných projektů/pre-proposals pro výběr v roce 2006 je 30.září 2005. Kontrakty a obecné informace naleznete na následující webové adrese: http://europa.eu.int/comm/education/programmes/leonardo/new/leonardo2_en.html Poznámka Pro výběr projektů na rok 2006 platí, že jde o poslední výběr v současné fázi programu Leonardo da Vinci, který má skončit v roce 2006. Po tomto datu budou aktivity odborného školení dále podporovány v rámci Nového integrovaného akčního programu/new Integrated Action Programme na poli celoživotního vzdělávání (2007-2013), který byl navržen Evropskou komisí. Nový program integrovaných akcí na poli celoživotního vzdělávání se skládá ze sektorových programů na školní vzdělávání (Comenius), vyšší vzdělávání (Erasmus),odborné vzdělávání (Leonardo da Vinci) a vzdělávání dospělých (Grundtvig), a je završen opatřeními napříč programy a navíc je zde program Jean Monnet, který se zaměřuje na evropskou integraci. Navrhovaný rozpočet je 13.62 miliard na období 2007-2013. Cílem tohoto nového programu je přispět prostřednictvím celoživotního učení k rozvoji Společenství jako společnosti zaměřené na pokročilé znalosti, s udržitelným hospodářským rozvojem, s více a lepšími pracovními příležitostmi a větší sociální soudržností. Má za cíl pěstovat interakci, spolupráci a mobilitu mezi vzděláním a školícími systémy v rámci Společenství, takže může vzniknout kvalita světové úrovně. Více informací na: Evropská komise Hlavní úřad pro vzdělání a kulturu Webová adresa:http://europa.eu.int/comm/education/programmes/newprog/index_en.html 4
Evropská komise Zákaz EU na reklamu tabákových výrobků vstupuje v platnost Směrnice EU týkající se reklamy tabákových výrobků vstupuje v platnost na začátku srpna. Tato směrnice byla schválena Evropským parlamentem a Radou v roce 2003 a nová směrnice zakazuje reklamu na tabákové výrobky v tištěných médiích, v rádiu a na internetu. Také zakazuje sponzorování kulturních akcí a mezinárodního sportu tabákovým průmyslem. Většina zemí EU přijala nezbytné zákony. Další státy jsou v procesu schvalování těchto zákonů. Při komentování zavádění Směrnice o tabákové reklamě řekl komisař Kyprianou, který má na starosti zdravotní péči a ochranu spotřebitelů: Zákaz tabákové reklamy je jednou z nejefektivnějších způsobů omezování kouření. Tato směrnice zachrání životy a omezí počet Evropanů, kteří trpí nemocemi způsobenými kouřením. Zhruba 650 000 lidí ročně zemře v EU na nemoci spojené s kouřením, takže i malý pokles v rozšířenosti kouření má potenciál zachránit tisíce životů. Směrnice se týká pouze reklamy a sponzorování, které mají skutečnou přeshraniční dimenzi. Reklama v kinech a na billboardech nebo využívání předvádění výrobku/ merchandising (například popelníky nebo slunečníky) proto spadá mimo tuto směrnici. Také spadá mimo tuto směrnici sponzorování akcí, které jsou čistě místního charakteru, s účastníky, kteří pocházejí pouze z jedné členské země. Reklama tabákového průmyslu v televizi byla zakázána v EU již na začátku let 1990 a řídí se Směrnicí TV bez hranic/tv Without Frontiers. V roce 2003 byla přijata směrnice využívající pravomoci EU k regulování svého vnitřního trhu. Do devadesátých let minulého století se různá národní pravidla o tabákové reklamě a sponzorování stala bariérami volného pohybu zboží a služeb mezi členskými státy. V roce 1998 se EU pokusila vyřešit tento problém přijetí směrnice zakazující všechny formy tabákové reklamy a sponzorování. Tato směrnice byla anulována Evropským soudním dvorem v roce 2001, který rozhodl, že úplný zákaz šel nad rámec pravomocí EU. Nicméně soud prohlásil, že EU by mohla legitimně zavést omezenější zákaz o reklamě tabákových výrobků a sponzorování. Směrnice z roku 2003 lpí na omezeních stanovených soudem v jeho rozhodnutí z r. 2001. Evropská komise Schválený návrh na ambiciózní politiku rozvoje Evropská komise přijala návrh definující novou politiku rozvoje EU. Komunikace, založená na širokém konsensu s Radou EU a Evropským parlamentem, poskytne vůbec poprvé za 50 let svého vývoje spolupráce společný rámec cílů, hodnot a principů, které Unii všech 25 členských států a Komise podporují a propagují jako globálního hráče a globálního partnera. EU je největší dárce pomoci na světě, který pokrývá 55% rozvojové pomoci, 20% z toho je řízeno Komisí. Rozvojová politika EU pokryje všechny rozvojové země a poprvé v 50 letech bude tato politika uskutečněna v rámci jednotného rámce principů pro 25 členských států a Komisi. Rozvojová politika EU je strategií pro spravedlivou globalizaci. Odráží změněné okolnosti od předchozí strategie, která byla publikována v listopadu 2000: silnější konsensus o Rozvojových cílech milénia /Millennium Development Goals, kontext bezpečnosti po teroristických útocích 11. září 2001 a zvýšený dopad globalizace. Komise navrhuje novou koncepci spolupráce, s lepší koordinací a společnými cíli jako podpůrnými pilíři. Návrh Komise pro novou rozvojovou politiku EU staví do svého centra pozornosti vymýcení chudoby. Zdůrazňuje důležitost partnerství s rozvojovými zeměmi a dobré vedení, lidská práva a demokracii. Zdůrazňuje roli občanské společnosti a je zaměřen na konfliktní situace a na státy, které neuspěly. Politika také stanoví rozvoj jako klíčový prvek externí akce EU se společnou zahraniční a obchodní politikou a bezpečnostní politikou a zkoumají spojení s nimi a další oblasti politiky, které s tímto souvisí, jako např. migrace, ochrana životního prostředí a zaměstnanost. Uznává, že vztahy EU s každým externím partnerem vyžadují individuální politickou směsici pomoci, obchodu a další politiky, které jsou ušity na míru každému partnerství. Návrhy budou nyní prodiskutovány s Radou a Evropským parlamentem s ohledem na vydání Společného prohlášení do konce roku. Více informací na: http://europa.eu.int/comm/developme nt/index_en.htm Evropská komise Řízení proti 16 členským státům kvůli porušení směrnic Evropská komise se rozhodla vést řízení proti 16 členským státům za porušení směrnice za nezavedení různých směrnic finančních služeb /Financial Services Directives. EK formálně požádá Belgii, Českou republiku, Řecko, Španělsko, Francii, Irsko, Maďarsko, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Finsko, Švédsko a Vekou Británii, aby rychle zavedly nezbytnou legislativu v celkem 57 případech, které pokrývají směrnice o zneužití trhu. Tato žádost bude mít formu odůvodněných názorů, druhé stadium bude řízení za porušení směrnic podle Článku 226 Smlouvy EK. Pokud členský stát, který obdržel odůvodněný názor, nepodá dostatečnou a uspokojivou odpověď do stanoveného termínu (obvykle do měsíce), Komise může předat záležitost k Evropskému soudnímu dvoru. Během minulých šesti měsíců udělala EK velké kroky směrem k otevřenějšímu, integrovanějšímu a konkurenceschopnému evropskému finančnímu trhu. Nicméně některé členské státy jsou stále pozadu za směrnicemi o bezpečnosti. Zpoždění se týká zejména Směrnice o zneužití trhu/ Market Abuse Directive, 2003/6/EK a jeho tří technických směrnic na zavádění (2003/124-125/EC a 2004/72/EK). Legislativní agenda se týká nejen tvorby lepších pravidel, ale také lepšího zavádění, transpozice do národních právních systémů efektivním prosazováním. V letošním roce se legislativní fáze pro Akční plán finančních služeb/financial Services Action Plan (FSAP) chylí ke konci. Klíčovou prioritou Komise na dalších pět let je učinit fungování jistých pravidel v praxi v rámci EU. Tato pravidla musí být zaváděna správně a včas členskými státy a potom aplikována v praxi a musí být aktivně prosazována. Navíc Komise k těmto postupům zveřejnila ligovou tabulku, jež zahrnuje veškerou legislativu přijatou v rámci procesu Lamfalussy / Lamfalussy process, zahrnující rámcové směrnice přijaté Radou a Evropským parlamentem a vztahující se k prováděcím opatřením navržených Komisí a přijatých Komisí. Poslední informace o řízení o porušení se týká všech členských států a je k dispozici na: http://europa.eu.int/comm/secretariat _general/sgb/droit_com/index_en.htm 5
září 05 Podrobnosti o akcích Organizátor 5.-9.září 14.září 9.-10.září EuroNanoForum Nanotechnologie a zdraví občanů EU SOUTĚŽENÍ A PÉČE: MĚSTSKÝ VÝZKUM PRO EVROPSKOU POLITIKU MĚST CEPR/ESI 9. konference o Strukturálních reformách a hospodářském růstu v Evropě 16.září Týden evropské mobility EK 16.září 26.září 27.září Workshop pracovní skupiny MLP Regionální benchmarking Účast národních Hospodářských a sociálních výborů na 3.setkání podvýboru "Lisabonská strategie" Workshop 'Valorizace inovační kapacity': most mezi invencemi a trhem EK PS ECB PS ECSC říjen 05 Podrobnosti o akcích Organizátor Otevřené dny/open Days 2005 10.-13.října CoR EC Evropský týden regionů a měst Legenda: EC European Commission/ Evropská komise; ECO European Council/ Rada Evropy; EP European Parlament/ Evropský parlament EIB European Investment Bank/ Evropská investiční banka; ECB Central Bank/Centrální banka CoR Committee of the Regions/ Výbor regionů; ECSC - Economic and Social Committee/ Hospodářský a sociální výbor PS Private sector entities/ subjekty soukromého sektoru; ZiB Zlin in Brussels/ kancelář Zlínského kraje v Bruselu ERRIN European Regions Research & Innovation Network/Evropská síť regionů výzkumu & inovací PS Vzdělávání a kultura Uzávěrka Spojení Akce družebních měst Výzva k předkládání návrhů na podporu aktivního evropského občanství 2005 Socrates Výzva k předkládání návrhů a projektů vztahujících se k profesnímu a celoživotnímu vzdělávání Erasmus Mundus Výzva k předkládání návrhů na realizaci akcí 1, 2 a 3 v akademickém roce 2006/2007 a akce 4 v roce 2005 programu na interkulturní porozumění MEDIA Distribuce Podpora televizního vysílání evropských audiovizuálních děl MEDIA Distribuce Podpora mezinárodní distribuce evropských filmů a síťování distributorů OJ C259 OJ C257 OJ C047 OJ C322 1.12. 2005 OJ C044 Tempus III Výzva k podávání návrhů a projektů vztahujících se k profesnímu vzdělávání ve spolupráci OJ C319 s třetími zeměmi Asie a Středozemního prostoru Podpora televizního vysílání audiovizuálních děl EU 9.9.2005 OJ C322 6
Výzva k předkládání návrhů EAC38/2005 Návrh pro instituce EU, jež mají obecný kulturní zájem Výzva k předkládání návrhů EAC45/2005 Akce na zvýšení povědomí na spolupráci v odborném školení Výzva k předkládání návrhů DG INFSO No 08/05 Podpora mezinárodní distribuce evropských filmů Podpora agentů zabývající se mezinárodním prodejem evropských filmů Výzva k předkládání návrhů DG EAC No 39/05 Kultura 2000: Výzva k podávání návrhů 2006 Výzva k předkládání návrhů DG EAC No 24/05 Propagace aktivního evropského občanství Podpora akcí družebních měst Konference, školící semináře a informační kampaně 2006 28.10.2005 OJC201 30.9.2005 OJC204 16.9.2005 OJ C166 17.10.2005 28.10.2005 17.10.2005 1.3.2006 OJ C172 OJ C172 Životní prostředí Uzávěrka Spojení LIFE 2005-2006 Výzva k podávání návrhů OJ C149 Zdraví a ochrana spotřebitele Uzávěrka Výzva k předkládání návrhů 2005 Specifické projekty v záležitostech spotřebitelů 18.9.2005 OJ C152 Informační společnost Uzávěrka Spojení Program eten (2005 2006) Výběrové řízení na nezávislé odborníky 31.12.2006 OJ C283 Výzkum & vývoj Uzávěrka Spojení (=výzkum a vývoj) v rámci specifického programu pro výzkum, technologický rozvoj a demonstraci: strukturování evropské výzkumné oblasti. v rámci specifického programu pro R&D: Integrace a posílení evropské výzkumné oblasti v rámci specifického programu (Euratom) na výzkum a školení na poli atomové energie. v rámci specifického programu, technologický rozvoj a demonstrace: Věda a společnost: ovládnutí rizika a etika; Vědecká komunikace; Ženy a věda v rámci specifického programu pro R&D: Strukturování evropské výzkumné oblasti. Výzva/y k předkládání návrhů na nepřímé akce RTD: Tematické oblasti: Kosmonautika a vesmír, Systémy udržitelné energie a udržitelná povrchová doprava. v rámci specifického programu pro R&D: Integrace a posílení evropské výzkumné oblasti. v rámci specifického programu pro R&D: Integrace a posílení výzkumné oblasti EU Tematická oblast Biologické vědy/life sciences, biotechnologie pro zdraví/genomic and biotechnology for health. v rámci specifického programu na R&D: Integrace a posílení evropské výzkumné oblasti Tematická prioritní podoblast: Globální změna a ekosystémy. 8.9.2005 OJ C111 21.9.2005 OJ C116 11.10.2005 OJ C139 25.10.2005 OJ C145 25.9.2005 OJ C147 4.11.2005 22.12.2005 5.10.2005 8.2.2005 OJ C168 OJ C170 9.11.2005 OJ C168 3.11.2005 OJ C177 7
v rámci specifického programu pro R&D: Strukturování evropské výzkumné oblasti. Nové výzvy Vydání uzavřeno v Bruselu dne: 27.8.2005 OJ C178 8