www.zlinskedumy.cz 1

www.zlinskedumy.cz 1

- SOFOKLÉS KRÁL OIDIPÚS

Děj: Král Oidipús Děj se odehrává v Thébách před Odipovým královským palácem. Město Théby je napadeno strašlivým morem. Občané Théb přicházejí před královský palác a chtějí vědět, proč je město tak trestáno. Chtějí záchranu od Oidipa, protože je už jednou zachránil, když město zbavil hrůzné Sfinx /obluda s ženskou hlavou, lvím tělem, hadím ocasem a orlími křídly/, která každého, kdo neuhádl její hádanku zardousila. Oidipús uhádl její hádanku: Co je to za tvora se slabým hlasem, který ráno chodí po čtyřech, v poledne po dvou a večer po třech?

Oidipús uhádl její hádanku: Co je to za tvora se slabým hlasem, který ráno chodí po čtyřech, v poledne po dvou a večer po třech? Je to člověk ráno dítě, v poledne muž a večer stařec o holi /tripús trojnohý/. Když Oidipús hádanku uhodl, tak se Sfinx vrhla ze skály a on je v Thébách vítán jako zachránce. Oidipús je jediný, který může uhodnout hádanku, protože ho k tomu předurčuje jeho jméno, jeho osud /Oida znám, pús noha/. Ten, který zná počet nohou.

Text: KNĚZ DIÚV Vždyť přišed do Théb daně zprostil nás, již vybírala od nás krutá Sfinx a přitom nezvěděl jsi od nás nic a nikdo z nás ti nedal návodu, však božím přispěcháním, jak praví se a myslí, vzkřísil jsi nás k životu. Tak také dnes, ó drahý Oidipe, náš králi přesilný, v nějž věří vše, my všichni tulíce se k tobě lkáme: ó hleď nás nějak spasit, zachraň nás!

Oidipús posílá do věštírny do Delf svého švagra Kreóna, aby se zeptal bohů, jak zachránit Théby. Kreón přichází se zvěstí, že je nutno potrestat smrt bývalého krále Láiose, který vládl před Oidipem, Oidipús ho neznal, protože přišel až po jeho smrti. Láios první manžel královny Iokasty, kterého zabil neznámý vrah, když jel se svým průvodem do věštírny do Delf, aby zjistil, jak zachránit město od Sfinx. Kreón dále řekne, že vrah je ve městě a bohové nařizují vraha potrestat.

Text: OIDÍPÚS Ach, jakou očistu? Co se má stát? KREÓN Buď vyhnanství, neb za smrt zase smrt. Smýt krví krev, jež v zkázu vrhá vlast! OIDÍPÚS A čí to osud bůh tak zvěstuje? KREÓN Než ty jsi počal řídit náš stát, byl vládcem země, pane, Láios. OIDÍPÚS Tak slyšel jsem, sám jsem ho nezřel již. KREÓN A vrahy, z jejichž rukou přijal smrt, nám ztrestat jasně nařizuje bůh. OIDÍPÚS Kde jsou však? Jak to možno vypátrat? Je neznatelná stopa dávné viny. KREÓN Prý v zemi zde. Kdo hledá, nalézá, kdo nedbá, tomu všechno uchází. KREÓN Prý přepadl je zástup lupičů, a král byl zavražděn jich přesilou.

Oidipús Prokleje vraha bývalého krále Laiose. Když se dozví o smrti Láiose a jeho přepadení, je velmi rozzloben. Odsoudí vraha ke smrti nebo vyhnanství. Všem přikáže, aby po vrahovi pátrali.

Text: Oidipús Ať vrah je kdokoliv, já zapovídám zde v zemi, které kraluji a vládnu, jej přijímati k sobě, mluviti s ním. ať byl již sám, či více druhů měl: jak bídně žil, tak bídně zloduch zhyň! ať nynější ta rána morová jej zahladí neb sudba ještě horší! když Láiovy vrahy najdeme a usmrtíme nebo vyhostíme.

Oidipús nechá přivést věštce Teiresiase, ten však odmítne říci králi, co ví, protože očekává hrozný osud Oidipa. Oidipús ho přinutí vše říci, věštec ho obviní z královraždy a krvesmilství. Text: TEIRESIÁS Že hledáš vraha, kterým jsi ty sám!. Ty nevíš ani, nezříš hanbu svou. že s vlastní krví hnusně obcuješ!

Oidipús obviní i Kreóna, že se spolčil s věštcem, aby se Kreón sám stal králem. Přichází Iokasté a vypráví: Láios, když se mu a Iokastě narodil syn, Láios se ve věštírně dozvěděl, že ho vlastní syn zabije a ožení se se svou matkou. Lekl se této věštby. Synovi nechal propíchnout kotníky a přikázal sluhovi, aby jej odnesl do hor, kde měl zemřít. Láios byl zabit na střetu cest krátce před příchodem Oidipa do Théb. Iokasté si Oidipa vzala za manžela, protože byl mladý a podobal se bývalému králi Láiovi.

Oidipús vzpomíná na své mládí: Při oslavě jeho narozenin mu opilý přítel řekl, že se nepodobá svým rodičům, že je podvržený syn krále Polybose z Korintu. Trápilo ho to protože měl velmi rád své rodiče. Odešel do Delf, kde se od věštce dozvěděl, že zabije svého otce a bude se milovat se svou matkou. Aby se věštba nenaplnila, odchází z města a již se do Korintu nevrátil. /I když Oidipús se chce osudu vyhnout, tak jej svými činy začal naplňovat/ Cestou potkal vůz s kmetem a jeho doprovodem. Oidipús mu nechtěl uhnout z cesty, řekl, že je královské krve a on neustoupí každému, jedině svému královskému otci. Vypukla bitka, kmeta zabil i s jeho doprovodem, uprchl jen jeden sluha.

Text: Oidipús Vozataj i kmet mě odháněli z cest násilně. Dám v zlosti ránu tomu, který mě hnal z jízdní dráhy. Stařec viděl vše, i vyčíhal si mne, jak míjím vůz, a bodcem do hlavy mě udeřil. Však zaplatil to draze: Jeden ráz, má hůl zasáhla, on zvrátil se a kutálí se rovnou z vnitřku vozu Pak usmrtil jsem všechny Kéž nikdy, nikdy, bozi přejasní, bych nezřel toho dne, kéž ze světa bych zmizel dřív, než bych měl uvidět, že skvrna bídy takové mě stihla!

Obrázek AUTOR NEUVEDEN, Autor Neuveden. encyklopediaksiazek.cba.pl [online]. [cit. 1.12.2013]. Dostupný na WWW: http://encyklopediaksiazek.cba.pl/wiki/index.php?title=plik:sofokles.jpg

citace: Král Oidipús / Sofoklés ; [přeložil Ferdinand Stiebitz], Praha : Artur, 2010, ISBN 978-80-87128-34-3 Otakar Slanař, Obsahy a rozbory děl: k Literatuře - přehledu SŠ učiva / Třebíč: Petra Velanová, 2006, ISBN 80-902571-7-8 Slovník světové literatury, Praha, Fortuna, 1993, ISBN 80-7168-080