ZMÌNY POTØEB U PACIENTÙ V TERMINÁLNÍM STADIU THE CHANGING NEEDS OF PATIENTS AT THE END OF LIFE MARIE LAZÁRKOVÁ 1, MARIE MACKOVÁ 2 1 Støední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická ve Znojmì 2 Univerzita Pardubice, Fakulta zdravotnických studií SOUHRN Onkologická omocnìní patøí mezi jèastìjší pøíèiny úmrtí na celém svìtì. Z tohoto dùvodu je nutné vìnovat pozornost potøebám umírajících pacientù, kteøí se nacházejí v terminálním stadiu omocnìní. Cílem studie bylo zjistit, jak se mìní potøeby pacientù v jednotlivých fázích umírání, pøièemž zvláštní pozornost byla vìnována potøebì sociálního kontaktu. Pro klasifikaci potøeb pacientù byl aplikován koncept hierarchicky utøídìných potøeb dle A. H. Maslowa a proces terminálního stadia moci byl popsán pomocí pìtifázového modelu umírání dle E. Kübler-Rossové. Pro sbìr dat byl použit dotazník vlastní konstrukce zahrnující 30 otázek. Sbìr dat probíhal od záøí 2013 do dubna 2014. Výzkumný soubor tvoøili zdravotniètí pracovníci zaøízení typu hospic a zdravotnických zaøízení typu léèebna pro dlouhodobì mocné. Data byla testována pomocí Pearsonova chí-kvadrát testu. Na základì vyhodnocených dat a provedených statistických testù bylo zjištìno, že mezi hierarchií potøeb pacienta a fázemi umírání dle E. Kübler- Rossové existuje závislost. Hierarchie potøeb umírajícího pacienta se mìní, jsou akcentovány potøeby sociálního kontaktu a jeho potøeby odpovídají konceptu mìnné pyramidy potøeb hierarchicky utøídìných dle A. H. Maslowa. Potøeby pacientù v terminálním stadiu omocnìní se výraznì mìní a model mìnné Maslowovy pyramidy potøeb s hierarchickými vazbami je významnì modifikován, pøièemž jsou akcentovány potøeby sociálního kontaktu. Tento fakt je tøeba zohlednit pøi výuce na školách se zdravotnickým zamìøením, a pøedevším pøi péèi o pacienty v terminálním stadiu omocnìní. Klíèová slova: sociální kontakt, terminální stadium moci, hierarchie potøeb dle Maslowa, potøeby pacientù SUMMARY Oncological diseases are among the most frequent causes of death worldwide. For this reason, it is cessary to pay attention to the eds of dying patients, who are in the terminal stage of the disease. The goal of the study has been set as follows: to discover how the patient s eds are changing during the particular stages of dying; the ed of social contact has been discussed in detail. The Maslow s hierarchy of eds concept has been applied; the process of dying has been described by the E. Kübler-Ross five-stage model. The survey (september 2013 to april 2014) has been taken over the medicare staff in the hospices and in the hospital facilities specialized for long-term ill patients. A questionnaire of 30 relevant questions have been completed. The data have been submitted for the chi-squared test in order to discover the dependence between the observed features. On the basis of the computed results and chi-squared tests it have been stated that there is the statistically significant dependence between the patient s eds and the phase in the process of dying. The hierarchy of eds at the dying patient is changing, the eds of social contact are highly accentuated. The dying patient s eds do not fit the A.H.Maslow s hiearchy of eds concept. The dying patient s eds in various stages of dying by E. Kübler-Ross change significantly and the model of A.H.Maslow s hierarchy of eds is modified. We have discovered that the eds of social contact are highly accentuated in the terminal stage of illss. It is cessary to implement this fact into the educational process and into the practical care of dying patients. Key words: social contact, terminal stage of illss, stages of dying, Maslow s hierarchy of eds, patient s eds Úvod Smrt a umírání byly ve starých kulturách pøirozenými souèástmi kolobìhu života. V dšních moderních spoleènostech byly rozvinuty struktury pro péèi o umírající pacienty, pøièemž péèe je vìtšinou zajišśována ve zdravotnických zaøízeních. V èeském prostøedí se obvykle pøi hodnocení potøeb mocných a definování tomu odpovídající péèe vychází z hierarchie potøeb dle A. H. Maslowa (1954). Tento koncept je rovnìž vyuèován v rámci ošetøovatelských pøedmìtù na všech typech škol se zdravotnickým zamìøením. Pro zajištìní maximální kvality péèe o mocné umírající pacienty je nutné akceptovat jejich potøeby. V otázce tøídìní a klasifikace potøeb se setkávají dvì základní koncepce singularistická a pluralistická. Zastánci singularistického pojetí se domnívají, že lidské chování je motivováno jednou èi dvìma základními potøebami, z nichž se pak odvíjí široké spektrum motivù. Pluralistická koncepce, reprezentovaná napø. Maslowem, pøedpokládá menší systémy základních kategorií potøeb. Americká lékaøka Elizabeth Kübler-Rossová na základì svých mnohaletých zkušeností v doprovázení tìžce mocných popsala pìt fází vyrovnání se èlovìka se situací smrtelného omocnìní (Kübler-Rossová, 1993). Proces umírání je rozdìlován do jednotlivých fází i jinými autory. Dynamiku procesu umírání vnímají velmi podobnì jako E. Kübler-Rossová i další autoøi, jako jsou Horowitz (1991), Pera a Weirt (1996) a Koèný a Bouchal (1979). BOLEST ROÈNÍK 18 2015 ÈÍSLO 4 209
Z vlastní zkušenosti doprovázení tìžce mocných je autorkám známo, že se mnohdy saturace potøeb mocných, kterou nabízí zdravotnické zaøízení, diametrálnì liší od jejich pøání. Zajímalo nás, jak se mìní potøeba sociálního kontaktu u pacientù v terminálním stadiu moci. Vycházely jsme z jednotlivých fází umírání podle E. Kübler-Rossové a pøi hodnocení potøeb byla využita hierarchie potøeb dle A. H. Maslowa. Cíl Cílem této studie bylo zjistit, jak se mìní potøeba sociálního kontaktu mocných v jednotlivých fázích umírání. Potøeby pacientù byly klasifikovány dle konceptu A. H. Maslowa, z nìhož se v èeském prostøedí vychází pøi hodnocení potøeb mocných a pøi definování tomu odpovídající ošetøovatelské péèe. Pro vyjádøení rùzných etap procesu umírání bylo aplikováno rozdìlení do pìti fází podle E. Kübler-Rossové, které reflektuje celkový stav pacienta a umožòuje podle jeho vnìjších projevù odhadnout, ve které fázi se nachází (první fáze popøení, odmítnutí; druhá fáze hnìv, zloba; tøetí fáze vyjednávání, smlouvání; ètvrtá fáze deprese, smutek; pátá fáze akceptace, pøijetí). Metodika Design Výzkum má charakter deskriptivní prùøezové studie. Soubor Soubor tvoøilo 215 zdravotnických pracovníkù zdravotnických zaøízení typu hospic a zdravotnických zaøízení typu léèebna pro dlouhodobì mocné. Zaøazujícím kritériem bylo pracovištì typu hospic bo léèebna pro dlouhodobì mocné a souhlas s výzkumem. Celkem bylo rozesláno 253 dotazníkù do 8 zdravotnických zaøízení typu hospic a 3 zdravotnických zaøízení typu léèebna pro dlouhodobì mocné. Vrátilo se 215 dotazníkù (návratnost 85 %), které byly všechny zahrnuty do závìreèného zpracování. Sbìr dat Sbìr dat dotazníkovou metodou probíhal od záøí 2013 do dubna 2014. K získání dat pro výzkum byla zvolena metoda standardizovaného strukturovaného dotazníku vlastní konstrukce. Dotazník byl tvoøen 30 otázkami, z nichž bylo 27 uzavøených, 2 otevøené a 1 polootevøená. U vìtšiny otázek bylo možné oznaèit pouze jednu správnou odpovìï, pouze u nìkterých byla možnost volby víceèetných odpovìdí. Otázky byly urèeny zdravotnickému personálu, který zajišśuje péèi o pacienty v terminálním stadiu moci. Pilotním šetøením u 10 zdravotnických pracovníkù peèujících o terminálnì mocné byla ovìøena srozumitelnost dotazníku. Po vyplnìní dotazníkù v papírové podobì byli respondenti dotázáni na srozumitelnost položek. Na základì výsledkù pilotního šetøení byly nìkteré položky upraveny. Pøi sbìru dat byla zachována nymita respondentù. Analýza dat Pro popis demografických položek souboru byla použita deskriptivní statistika. Závislost mezi sledovanými promìnnými byla testována za pomoci Pearsonova chí-kvadrát testu na hladinì významnosti 5 % i 1 %. Výsledky Z celkového poètu 215 respondentù, kteøí vyplnili dotazník, bylo 198 žen a 17 mužù. Vìtšina respondentù byla ve vìku 31 40 let (31,6 %). Nejvíce byli zastoupeni respondenti se støedoškolským vzdìláním na støední zdravotnické škole (47,4 %). Ostatní skupiny byly zastoupeny následujícím pomìrem: absolventi odborného støedního vzdìlání bez maturity pøedstavovali 6,9 % respondentù, absolventi pomaturitního specializaèního vzdìlání bo VOŠ 34,1 %, absolventi vysoké školy bez bližší specifikace oboru (stupeò Bc. bo Mgr.) 9,0 %, lékaøi 1,4 %. Nejèastìji uvádìná praxe ve zdravotnickém zaøízení byla v intervalu 11 20 let (31,6 %). Ze zdravotnického zaøízení typu hospic odpovídalo 56,3 % respondentù a ze zdravotnického zaøízení typu léèebna pro dlouhodobì mocné odpovídalo 43,7 % respondentù. Pro zkoumání závislosti mezi jednotlivými potøebami pacienta a stadiem moci byl využit hierarchický koncept potøeb dle A. H. Maslowa. Na základì získaných dat byly získány tyto výsledky: Respondenti vypovìdìli, že v terminálním stadiu je pro pacienta jménì aktuální potøeba seberealizace, což odpovídá jeho sníženým schopnostem interakce se svìtem a malému zájmu o dìní v širším svìtì. Tomu odpovídá pomìrnì vysoká aktuálnost saturace potøeb biologických, protože zdravotní stav pacienta je v této fázi vìtšinou velmi tíživý a je zvládán jen za kontinuální asistence zdravotníkù. Spolu s významnou ztrátou samostatnosti pacienta v terminálním stadiu moci vystupuje do popøedí potøeba bezpeèí a jistoty, èemuž odpovídá i výsledek šetøení. Na žebøíèku potøeb stojí pomìrnì vysoko potøeba sociálního kontaktu (mezi prvními tøemi jaktuálnìjšími). Aktuální èetnosti odpovìdí na potøeby jsou jako empirické èetnosti uvedeny v tabulce 1 pro výpoèet testovací charakteristiky. Absolutní èetnosti odpovìdí uvádìjících aktuálnost potøeb pacienta v terminálním stadiu moci ve škále 1 7 a potøeby dle Maslowovy klasifikace byly posouzeny pomocí testovací charakteristiky X 2 jako vzájemnì závislé kvalitativní velièiny (X, Y) (tab. 1). Na základì získaných výsledkù mùžeme konstatovat, že mezi potøebami pacienta v klasifikaci dle A. H. Maslowa a stadiem moci dle E. Kübler-Rossové existuje závislost. S ohledem na tento závìr byly dále zkoumány hodnoty získané dotazníkem jako vypovídající a relevantní pro šetøenou problematiku. Hodnoty z tabulky 1 (empirické èetnosti) odpovídající skupinám potøeb v hierarchii dle A. H. Maslowa byly slouèeny a takto pøeseny do následující tabulky 2. V modifikované tabulce byly jednotlivé hodnoty vynásobeny vahami. Váhy pøidìlené bodovému hodnocení aktuálnosti jednotlivých potøeb dle A. H. Maslowa byly stveny na rovnomìrnì rozdìlené stupnici od hodnot 10 do 70, kdy 10 pøedstavuje jnižší aktuálnost potøeby. Po pøepoètení hodnot tabulky a grafickým vysením hodnot v mìøítku vznikla tvarovì modifikovaná hierarchie potøeb dle A. H. Maslowa. Výsledek je pøehlednì dokumentován na obrázku 1, kde je patrný výrazný rozdíl mezi hierarchií potøeb dle A. H. Maslowa u bìžných pacientù, jak je uvádìna v odborné literatuøe, a zmìnìnou hierarchií potøeb v klasifikaci dle A. H. Maslowa u pacientù v terminálním stadiu, jak bylo zjištìno provedeným šetøením (tab. 2). V oblasti moderního ošetøovatelství je již pomìrnì dlouhou dobu používán a vyuèován koncept potøeb podle A. H. Maslowa (1954). Hierarchie potøeb je pro výuku znázoròována v podobì 210 BOLEST ROÈNÍK 18 2015 ÈÍSLO 4
Tabulka 1: Výpoèet testovací charakteristiky X 2 (aktuálnost potøeby pacienta v terminálním stadiu moci) Empirická èetnost Y 1 Y 2 Y 3 Y 4 Y 5 Y 6 Y 7 souèet (Y) Biologické X 1 55 22 18 15 32 50 28 220 Potøeba bezpeèí a jistoty X 2 59 55 30 33 27 6 1 211 Potøeby sounáležitosti a lásky X 3 38 43 43 33 36 17 1 211 Potøeba sociálního kontaktu X 4 17 50 47 48 43 14 6 225 Potøeby uznání sebeúcty X 5 23 24 45 44 32 28 3 199 Potøeba seberealizace X 6 2 1 5 14 7 58 129 216 Duchovní potøeby X 7 21 20 27 28 38 42 47 223 souèet (X) 215 215 215 215 215 215 215 1505 Teoretická èetnost Y 1 Y 2 Y 3 Y 4 Y 5 Y 6 Y 7 souèet (Y) Biologické X 1 31,43 31,43 31,43 31,43 31,43 31,43 31,43 157,14 Potøeba bezpeèí a jistoty X 2 30,14 30,14 30,14 30,14 30,14 30,14 30,14 150,71 Potøeby sounáležitosti a lásky X 3 30,14 30,14 30,14 30,14 30,14 30,14 30,14 150,71 Potøeba sociálního kontaktu X 4 32,14 32,14 32,14 32,14 32,14 32,14 32,14 160,71 Potøeby uznání sebeúcty X 5 28,43 28,43 28,43 28,43 28,43 28,43 28,43 142,14 Potøeba seberealizace X 6 30,86 30,86 30,86 30,86 30,86 30,86 30,86 154,29 Duchovní potøeby X 7 31,86 31,86 31,86 31,86 31,86 31,86 31,86 159,29 souèet (X) 215,00 215,00 215,00 215,00 215,00 215,00 215,00 1505,00 Hodnoty (n ij t ij )/t ij pro výpoèet testovací charakteristiky X 2 Y 1 Y 2 Y 3 Y 4 Y 5 Y 6 Y 7 Biologické X 1 17,68 2,83 5,74 8,59 0,01 10,97 0,37 Potøeba bezpeèí a jistoty X 2 27,63 20,50 0,00 0,27 0,33 19,34 28,18 Potøeby sounáležitosti a lásky X 3 2,05 5,48 5,48 0,27 1,14 5,73 28,18 Potøeba sociálního kontaktu X 4 7,13 9,92 6,87 7,82 3,67 10,24 21,26 Potøeby uznání sebeúcty X 5 1,04 0,69 9,66 8,53 0,45 0,01 22,75 Potøeba seberealizace X 6 26,99 28,89 21,67 9,21 18,45 23,88 312,15 Duchovní potøeby X 7 3,70 4,41 0,74 0,47 1,18 3,23 7,20 X 2 153,77 X 2 = 153,77 pro f = (r 1) * (k 1) = (7 1)*(7 1) = 36 kritické hodnoty X 2 = 51,00 pro f = 36 a hladinu významnosti = 0,05 kritické hodnoty X 2 = 58,62 pro f = 36 a hladinu významnosti = 0,01 mìnné pyramidy, jako Maslowova pyramida potøeb (na obrázku 1 vpravo). Grafické znázornìní hierarchie potøeb, které je používáno v souvislosti s Maslowovým modelem, se jeví pro svou názornost velmi vhodným obecným instrumentem rovnìž pro prezentaci zmìn v hierarchii potøeb, které nastávají v životì èlovìka v dùsledku vážné moci bo jiných nároèných životních situací. Proto byly kvantitativní výsledky šetøení potøeb pacienta v terminálním stadiu moci pøevedeny do grafické podoby analogické k pyramidì potøeb dle A. H. Maslowa (na obrázku 1 vlevo) (obr. 1). Diskuse Dle A. H. Maslowa (1954) má každý jedic individuální systém motivù, který je však hierarchicky utøídìn, protože nìkteré z pohnutek jsou silnìjší ž. Podle tohoto konceptu teprve urèitý stupeò saturace vývojovì nižších potøeb (potøeb dostatkových, jejichž uspokojení ohrožuje biologickou a psychologickou rovnováhu jedince) umožòuje vynoøení se potøeb vývojovì vyšších. Na rozdíl od nižších potøeb jsou potøeby vyšší velmi individuální a v životì každého vytváøí konkrétní hodnotovou orientaci. V návaznosti na rozlišení nižších a vyšších potøeb bo též metapotøeb urèuje Maslow také dva odlišné vzorce jejich uspokojování: vzorcem saturace základních potøeb je jejich redukce (napø. nasycením), vzorcem uspokojování metapotøeb je naopak indukce motivaèního stavu, takže se tyto potøeby stávají prakticky uspokojitelné, ztrácejí práh nasycení a jejich motivaèní vliv je trvalý. BOLEST ROÈNÍK 18 2015 ÈÍSLO 4 211
Tabulka 2: Aktuálnost potøeb v terminálním stadiu, pøiøazena klasifikace dle A. H. Maslowa Potøeba v hierarchii dle Maslowa Potøeba (dle formulace v dotazníku) Aktuálnost potøeb (1 = jaktuálnìjší, 7 = jménì aktuální) 5. potøeba seberealizace, sebeaktualizace duchovní potøeby 21 20 27 28 38 42 47 5. potøeba seberealizace, sebeaktualizace potøeba seberealizace 2 1 5 14 6 58 129 4. potøeba sociálního uznání a sebeúcty potøeby uznání sebeúcty 23 24 45 44 32 28 3 3. potøeba náklonnosti a sociální vazby potøeba sociálního kontaktu 17 50 47 48 43 14 6 3. potøeba náklonnosti a sociální vazby potøeby sounáležitosti a lásky 38 43 43 33 36 17 1 2. potøeba jistoty (ochrana pøed bolestí, strachem ) potøeba bezpeèí a jistoty 59 55 30 33 27 6 1 1. fyziologické potøeby (uspokojení žíznì, hladu, spánku ) biologické 55 22 18 15 32 50 29 Ve druhé polovinì 20. století se objevilo nìkolik výzkumných prací, které doplòují, popø. pøímo zpochybòují univerzální platnost Maslowova hierarchického modelu potøeb. Maslowùv model je doplnìn o potøeby kognitivní a estetické (v sedmdesátých letech 20. století) a posléze je doplnìn o spirituální/transcendentální potøeby (v devadesátých letech 20. století). Objevují se kritiky hierarchického tøídìní a hierarchické závislosti potøeb (Wahba a Bridwell, 1976). Mezi hlavní argumenty, kterými je koncept A. H. Maslowa kritizován, patøí, že hierarchicky utøídìný model potøeb ní kulturnì závislý (Hofstede, 1984). R. Cianci a P. A. Gambrel na základì své studie z roku 2003 tvrdí, že potøeby jsou v hierarchii podle A. H. Maslowa ve skuteènosti rozprostøeny podle toho, zda se jedná o jedince z kolektivisticky orientované spoleènosti, bo naopak individuálnì zamìøeného jedince (Cianci a Gambrel, 2003). Práce B. L. Goebela a D. R. Browna pøedkládají myšlenkový koncept, že hierarchie potøeb se ve skuteènosti liší podle vìku jedince. V dìtství jsou akcentovány pøedevším potøeby fyziologické a potøeba jistoty a bezpeèí, u dospívajících jedincù je akcentována potøeba sociálního uznání a sebeúcty, mladí dospìlí jedinci vykazují ve vìtší míøe aktuálnost potøeby seberealizace, zatímco u stárnoucích jedincù je akcentována potøeba jistoty a bezpeèí (Goebel a Brown, 1981). Existují rovnìž studie T. L. Tanga a W. B. Westa ohlednì pociśované aktuálnosti potøeb provedené na skupinách lidí, kteøí byli dotèeni válkou v Perském zálivu. Z tìchto studií vyplývá, že vnímání aktuálnosti jednotlivých potøeb dle A. H. Maslowa se rùzní podle okamžitých okolností, jako jsou stav míru, období konfliktu, období po urovnání konfliktu (Tang a West, 1997). K tématu pìti fází umírání podle E. Kübler-Rossové byla prostudována dostupná literatura s cílem vyhledat názor autorit v oboru na zmìnu potøeby sociálního kontaktu u pacientù bìhem jednotlivých fází umírání. V literatuøe jsou popsány pomìrnì podrobnì projevy pacienta v jednotlivých fázích, pøièemž jeho potøeby jsou zmiòovány obecnì a je pouze konstatováno, že nastávají zmìny v potøebách pacienta. Detailnìjší popis zmìn potøeb v jednotlivých fázích však ní uvádìn. Limitace Mezi hlavní limitace studie patøí, že se jedná o subjektivní hodnocení vnímání aktuálnosti potøeb z pohledu 5. potøeba seberealizace 5. potøeba seberealizace 4. potøeba sociálního uznání a sebeúcty 4. potøeba sociálního uznání a sebeúcty 3. potøeba náklonnosti a sociální vazby 3. potøeba náklonnosti a sociální vazby 2. potøeba jistoty, bezpeèí 2. potøeba jistoty, bezpeèí 1. fyziologické potøeby 1. fyziologické potøeby Potøeby pacienta v terminálním stadiu (dle studie) Hierarchie potøeb dle Maslowa Obrázek 1: Potøeby pacienta v terminálním stadiu moci ve srovnání s hierarchickým modelem potøeb dle A. H. Maslowa 212 BOLEST ROÈNÍK 18 2015 ÈÍSLO 4
zdravotnických pracovníkù. Provedení šetøení pøímo u pacientù bylo vyhodnoceno jako vhodné z následujících dùvodù: zdravotnická zaøízení peèující o pacienty v terminálním stadiu považují za etické provádìní výzkumu, který je zamìøen na aspekty spojené s umíráním, pøímo u pacientù. Komunikace s pacienty v terminálním stadiu je navíc èasto zásadním zpùsobem omezena zdravotními komplikacemi, které tento stav pøináší. Další limitací je, že pøes všeobecnou známost konceptu vyrovnání se s infaustním omocnìním dle E. Kübler-Rossové existuje exaktní nástroj, který by mìøil, v jaké fázi se pacient nachází. Kvùli tomu mohlo dojít k pøesnému zaøazování pacientù do jednotlivých fází dle E. Kübler-Rossové. Etické aspekty a konflikt zájmu Všichni respondenti byli informováni o povaze studie a mohli se svobodnì rozhodnout, zda se studie zúèastní. Svùj souhlas vyjádøili vyplnìním dotazníku a jeho odevzdáním. Autoøi si jsou vìdomi žádného konfliktu zájmù. Literatura 1. Cianci R, Gambrel PA. Maslow s hierarchy of eds: Does it apply in a collectivist culture. Journal of Applied Management and Entrepreurship 2003;8(2):143 161. 2. Geobel BL, Brown DR. Age differences in motivation related to Maslow s ed hierarchy. Developmental Psychology 1981;17:809 815. Závìr U potøeby sociálního kontaktu a zpùsobù jejího naplòování v závislosti na jednotlivých fázích podle E. Kübler-Rossové bylo šetøením zjištìno, že potøeba sociálního kontaktu se podobnì jako ostatní potøeby pacienta v závislosti na fázi umírání mìní. Ve svìtle výše uvedených prací jiných autorù, v nichž je diskutována obecná platnost Maslowova konceptu, pøekvapuje prezentovaný výsledek šetøení, že v terminálním stadiu dochází u pacienta k výrazné zmìnì v hierarchii potøeb. V hierarchii potøeb dle A. H. Maslowa zaujímá potøeba sociálního kontaktu své místo ve vyšších potøebách a její pociśování nastává po saturaci potøeb nižších. V rozporu s tímto konceptem však výsledky šetøení ukazují, že v terminálním stadiu moci je existující potøeba sociálního kontaktu velmi silná, aèkoliv nižší potøeby mohou být uspokojivì saturovány z dùvodu obtíží, které pacientovi aktuální pøíznivý zdravotní stav zpùsobuje. Pøestože jde o informace získané na základì dotazování zdravotníkù peèujících o umírající, nikoli o informace získané pøímo od umírajících pacientù, považujeme za nutné se tímto zjištìním dále zabývat. Vhodné by bylo využití kvalitativních metod výzkumu tedy pozorování umírajících pacientù, pøípadnì hloubkové rozhovory, pokud by to jejich fyzický a duševní stav dovoloval a byly by zachovány etické aspekty. S cílem vyjít co jlépe vstøíc potøebám pacientù by bylo podnìtné provést tyto další výzkumy v hospicích a LDN. Jejich pøedmìtem mohou být jen samotné potøeby pacientù v terminálním stadiu moci, ale i tyto potøeby s ohledem na vìk umírajících, jejich rodinné zázemí, religiozitu apod. Výsledky by bylo vhodné následnì srovnat s již zmiòovanými závìry studií, v nichž již byla Maslowova koncepce podrobena kritice, a vyvodit z nich dùsledky pro ošetøovatelskou praxi. 3. Hofstede, G. The cultural relativity of the quality of life concept. Academy of Management Review 1984;9(3):389 398. 4. Horowitz MJ. Psychodynamic and cognition. Chicago: The University of Chicago Press, 1991:320. 5. Koèný R, Bouchal M. Psychologie v lékaøství. Praha: Avicenum, 1979:368. 6. Kübler-Rossová E. O smrti a umírání. Praha: Arica, 1993:251. 7. Maslow A. Motivation and personality. New York: Harper & Row, 1954:395. 8. Pera H, Weirt B. Nemocným nablízku. Praha: Vyšehrad, 1996:199. 9. Tang TL, West WB. The importance of human eds during peacetime, retrospective peacetime, and the Persian Gulf War. International Journal of Stress Management 1997;4(1):47 62. 10. Wahba MA, Bridwell LG. Maslow reconsidered: A review of research on the ed hierarchy theory. Organizational Behavior and Human Performance 1976;15(2):212 240. Mgr. Marie Lazárková Støední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická ve Znojmì Jana Palacha 956/8 669 33 Znojmo E-mail: lazarkova@szsz.cz Do redakce pøišlo: 8. 9. 2015 K publikaci pøijato: 3. 12. 2015 BOLEST ROÈNÍK 18 2015 ÈÍSLO 4 213
Pøíloha Vážení zdravotniètí pracovníci, obracím se na Vás s prosbou o vyplnìní tohoto nymního dotazníku. Jeho výsledky budou souèástí mojí disertaèní práce na LF Masarykovy univerzity v Brnì, která se týká potøeby sociálního kontaktu mocných v jednotlivých fázích umírání podle E. Kübler-Rossové. Prosím Vás proto o pravdivé uvedení informací. Pøedem Vám dìkuji za ochotu a èas, který vyplnìní dotazníku budete vìnovat. Mgr. Marie Lazárková Instrukce: Správnou odpovìï, prosím, oznaète køížkem, vyjádøete slovnì, eventuálnì postupujte dle pokynù u jednotlivých otázek. 1. Vaše vìková kategorie: 19 30 let 31 40 let 41 50 let 51 a více 2. Uveïte pohlaví: žena muž 3. Vaše jvyšší dosažené vzdìlání: odborné støední (bez maturity) støední zdravotnická škola (SZŠ) SZŠ + PSS (pomaturitní specializaèní studium) vyšší zdravotnická škola (VOŠZ) vysoká škola Bc. Mgr. MUDr. 4. Ve zdravotnictví pracujete: 0 4 roky 5 10 let 11 20 let 21 a více let 5. Uveïte druh zaøízení, ve kterém pracujete: LDN mocnice hospic agentura domácí péèe 6. Ve které fázi hospitalizace zjišśujete potøeby klientù? pouze pøi pøíjmu pøi pøíjmu a po celou dobu hospitalizace v prùbìhu hospitalizace individuálnì, pøi vhodné pøíležitosti potøeby zjišśujeme 7. Zjišśujete sociální zázemí klientù? 8. Potøebu sociálního kontaktu byste zaøadil(a): do nižších potøeb do vyšších potøeb vím 9. Z oblasti dále jmenovaných sociálních potøeb pacientù doplòte tøi potøeby, které se Vám jeví jako jfrekventovanìjší (potøeba lásky, potøeba sounáležitosti, potøeba být respektován, potøeba afiliace, potøeba podpùrných dùvìrných vztahù, potøeba rodinného zázemí, potøeba radosti, potøeba být pøijímán). 10. Mají ve vašem zdravotnickém zaøízení pacienti v terminálním stadiu možnost èastého sociálního kontaktu s rodinnými pøíslušníky?, umožòujeme èasté návštìvy dle pøání pacienta a jeho rodiny spíše, podle podmík provozu našeho zdravotnického zaøízení návštìvy mohou pøicházet jen v urèených hodinách po domluvì s lékaøem jsou možné výjimky z návštìvních hodin rodina mùže u pacienta v terminálním stadiu zùstat kontinuálnì 11. Jakých možností k uspokojování vyšších potøeb Vaši klienti jvíce využívají? Oznaète i více možností. omezenou možnost návštìv èlenù rodiny a pøátel osobní rozhovor s duchovním návštìvu bohoslužeb rozhovor se sestrou, lékaøem canisterapii, arteterapii èetbu knih televizi poslech hudby rozhovor s psychologem návštìvy dobrovolníkù, praktikantù 12. Èíselnì seøaïte potøeby klientù v terminálním stadiu od 1 do 7 podle aktuálnosti (èíslo 1 je jaktuálnìjší potøeba): biologické potøeba bezpeèí a jistoty potøeby sounáležitosti a lásky potøeba sociálního kontaktu potøeby uznání sebeúcty potøeba seberealizace duchovní potøeby 13. Uspokojení potøeby sociálního kontaktu u umírajících pacientù vidíte: v naslouchání pacientovi v setrvání u jeho lùžka 14. Uveïte verbální komunikaci, kterou dle Vašeho názoru akceptují pacienti v terminálním stadiu moci: držení za ruku pohlazení objetí 15. Pøejí si umírající pacienti, aby u nich byli pøítomni èlenové rodiny? spíše 214 BOLEST ROÈNÍK 18 2015 ÈÍSLO 4
16. Níže jsou vyjmenovány fáze umírání podle E. Kübler-Rossové. Prosím, dle Vaší zkušenosti s umírajícími oznaète, jaká je jejich potøeba sociálního kontaktu na škále 1 5, kde 1 oznaèuje velmi nízkou potøebu kontaktu, 2 nízkou potøebu kontaktu, 3 støední potøebu kontaktu, 4 vysokou potøebu kontaktu a 5 velmi vysokou potøebu kontaktu. popøení, šok 1 2 3 4 5 hnìv, agrese 1 2 3 4 5 vyjednávání, smlouvání 1 2 3 4 5 deprese, smutek 1 2 3 4 5 smíøení, pøijetí 1 2 3 4 5 17. Jak mùžete v jednotlivých fázích umírání podle E. Kübler- -Rossové klientovi pomoci (napø. rozhovor, zprostøedkování kontaktu na psychologa, lékaøe, duchovního, naslouchání apod.)? popøení, šok hnìv, agrese vyjednávání, smlouvání deprese, smutek smíøení, pøijetí 18. Z jakých dùvodù jèastìji klienti dojdou do fáze smíøení? mají vyøešené rodinné vztahy mají vyøešené vztahy mimo rodinu trpí strachem a úzkostmi vìøí v pokraèování života chtìjí si pøipustit vážnost choroby Jiné:... 24. Odmítají pacienti v nìkteré fázi umírání návštìvy? Pokud, oznaète, prosím, konkrétní fázi: 25. Domníváte se, že potøeba sociálního kontaktu je v prùbìhu umírání stále stejná? spíše 26. Zvyšuje se dle Vašich zkušeností frekvence návštìv u pacientù v terminálním stadiu? 27. Je dle Vašich zkušeností vyšší frekvence návštìv pacientem v terminálním stadiu vnímána pozitivnì? spíše 19. Vìnujete klientùm v nìkteré fázi umírání více èasu? ve které..... 20. V jaké fázi podle Vašich zkušeností jèastìji klienti umírají? 21. V jaké fázi se podle Vašich zkušeností jèastìji nachází rodina pøi úmrtí klienta? 22. Ve které fázi umírání používáte jvíce techniku naslouchání? 23. Jaká je ve Vašem zdravotnickém zaøízení frekvence návštìv u pacientù v terminálním stadiu týdnì? rodina... pøátelé... dobrovolníci... duchovní... osoby... Pokud, je vyšší frekvence návštìv žádoucí ze strany: Oznaète i více možností. rodiny pøátel dobrovolníkù duchovního jiných osob 28. Pøání umírajících jsou ve Vašem zdravotnickém zaøízení: vìtšinou plnì respektována èásteènì respektována respektována vìtšinou respektována 29. Je pro Vás tìžké v konkrétních pøípadech o umírání a smrti mluvit? spíše 30. Myslíte si, že jsou lidé dostateènì informováni o problematice umírání? spíše Prostor pro Vaše sdìlení: BOLEST ROÈNÍK 18 2015 ÈÍSLO 4 215